Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

86.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 79/ - třetí čtení

Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo ministr spravedlnosti Robert Pelikán a zpravodaj garančního výboru, ústavněprávního výboru, poslanec Zdeněk Ondráček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 79/3, který vám byl doručen 23. května 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 79/4.

Ptám se pana navrhovatele, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak, pane ministře? Je tomu tak. Máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom velice stručně připomenu, že ten návrh primárně směřuje k transpozici různých mezinárodních závazků, které máme, a že jisté kontroverze v něm vyvolává zejména zavedení trestného činu maření spravedlnosti a navádění k tomu maření spravedlnosti, a ve zbytku asi odkážu na živou debatu, která tady proběhla naposledy při druhém čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Ano, pan poslanec Marek Benda se hlásí do rozpravy. A prosím sněmovnu o klid! Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády v demisi, vážené dámy, vážení pánové... (Námitky.) Pardon, omlouvám se panu předsedovi vlády, už není v demisi. Moje chyba, je designovaný. Omlouvám se. Spletl jsem se.

Byl bych nerad, aby tento bod prošel bez povšimnutí Poslanecké sněmovny a tak jako nějak mechanicky, jako že se jedná o nějakou evropskou normu, respektive že se jedná o nějakou transpozici mezinárodních smluv, kterými my jsme vázáni, a že to vlastně není vůbec žádný problém.

My jsme o tom vedli poměrně zásadní debatu v prvním čtení. Vedli jsme o tom zásadní debatu na ústavněprávním výboru. Svolali jsme k návrhu zákona kulatý stůl, na kterém byli zástupci akademické obce, soudů, státních zastupitelství, obhájců České advokátní komory, Unie obhájců a další. A opravdu se jeví, že je tady jeden velmi zásadní a zásadní problém, a to je ono ministrem teď zmíněné maření spravedlnosti. Jakoby vznešený paragraf, jakoby paragraf, který vypadá - tak přece nikdo v této zemi by nechtěl, aby se mařila spravedlnost, to je něco opravdu hnusného a to bychom si nepřáli. Současně ovšem paragraf, který je nesmírně nebezpečný.

Dnes v noci uplynulo pět let od památného zásahu na Úřadu vlády, ze kterého nám zbyly nezdaněné kabelky. Dnes v noci uplynulo pět let od zásahu státních zástupců, kteří změnili politický systém v České republice, kteří nám předvedli, že je možné odposlouchávat premiéra této země zcela beztrestně. Když něco takového udělají Američané německé kancléřce, tak je z toho velké haló, a to to ani nezveřejňují. Kdežto tady si státní zástupci myslí, že si opravdu, zejména ta jejich olomoucká část, že si mohou dělat, co chtějí, že mohou zveřejňovat, co chtějí, naprosto běžně to pouštějí do novin - a za pět let z toho nemáme nic. Nemáme jediný pravomocný rozsudek.

Už přibližně rok nám tady chodí představitelé hnutí ANO a říkají o tom, jak stíhání premiéra designovaného je účelová hra. Možná ano, možná ne. Nicméně je to opět pod dohledem státního zastupitelství. V tuto chvíli jsme v Poslanecké sněmovně kromě příběhu pana premiéra a předsedy klubu Faltýnka měli další dvě vydávání k trestnímu stíhání, a to pana poslance Svobody a pana poslance Růžičky. Ani v jednom případě Poslanecká sněmovna nedala souhlas s vydáním k trestnímu stíhání, protože pokládá věci za mnohem komplikovanější a problematičtější, než jak nám je tady vykresluje část státního zastupitelstva.

A za této situace, kdy opravdu myslím, že značná, ne-li drtivá část politiků má pochybnosti o fungování státního zastupitelství, pochybnosti o tom, jestli se nám tady ten systém úplně neutrhl ze řetězu a nedělá si úplně, co chce, tak ministr spravedlnosti - který mimochodem je ve funkci již téměř čtyři roky, takže času na to, aby připravil zásadnější novely trestního řádu, měl poměrně dost, aby vyrovnal práva obhajoby a obžaloby, měl poměrně dost. V tom se nestalo vůbec nic.

Paní poslankyně Válková, když nastupovala před těmi více než čtyřmi lety, jedna z jejích představ, se kterou nastupovala na Ministerstvu spravedlnosti, byl právě fakt, že by ráda prosadila nový trestní řád. V trestním řádu, pokud vím, jsme se neposunuli vůbec o nic. Probíhají snad nějaké odborné konference, ale zdá se, že ani ta základní koncepce není dodneška příliš vyjasněna. A přitom jsme v situaci, kdy ministr spravedlnosti pod krytím a rouškou tzv. mezinárodních úmluv, tzv. dohod, které nás k něčemu vážou, které nás mimochodem k ničemu nezavazují zcela jednoznačně, a možná to tady bude ještě odcitováno v následujících vystoupeních, přichází s představou, že přineseme nový trestný čin maření spravedlnosti.

Paní poslankyně Válková se pokusila na ústavněprávním výboru, kde ten návrh byl schválen, ten návrh částečně vylepšit. Já bych řekl, že k jisté míře zlepšení došlo minimálně v tom, že se požaduje, aby důkaz předložený před soudem byl zásadního charakteru, pokud je falešný, aby mohl vést k trestnímu stíhání. Co ale vidím jako mnohem větší a problematičtější je onen odstavec 2 - svádění. Svádění k maření spravedlnosti. Není to prosím svádění k něčemu jinému. Svádění k maření spravedlnosti. Neuvěřitelně vágní formulace, která fakticky může být použita na jakoukoliv komunikaci ať už obhajoby, nebo státního zástupce - ale v tomto případě předpokládejme, že to ve většině případů bude obhajoba, protože státní zástupci se navzájem nestíhají - na jakýkoliv případ komunikace obhajoby se svědkem, znalcem, tlumočníkem a snahy si s ním např. předem vyjasnit, jakým způsobem bude svědčit, jakým způsobem bude vystupovat. Toto se stává nově trestným činem, což není běžné v zemích EU. A současně jsme se dostali do situace, že tento trestný čin v odst. 3 a 4, kde nedosahuje sazby zvlášť závažného trestného činu, kde ta sazba je až tři roky, nebo jeden až pět let, má být posunut do kategorie trestných činů, na které je možné nasadit odposlouchávací techniku se souhlasem soudu.

Je tady návrh pana poslance Chvojky, který to navrhuje vypustit. Ale bohužel na ústavněprávním výboru tento návrh neprošel a obávám se, že jeho osud ve Sněmovně bude stejný.

Tak jenom abych vyjasnil situaci, jaká bude. Máme obhajobu, která snad v trestním řízení má ještě nějaká práva, a v okamžiku, kdy se objeví třebas jen velmi vágní pochybnost, jestli náhodou nedochází k situaci, kdy se obhájce snaží ovlivnit někoho ze svědků, ovlivnit někoho ze znalců, někoho z tlumočníků, aby vypovídal příznivě pro jeho klienta, tak státní zástupce může přijít a požádat si o zavedení odposlechu, protože nepochybně, odst. 3, to znamená slíbení prospěchu, se o něm dá přemýšlet, nebo v odst. 4 prospěch pro sebe, nepochybně to, jestli budu, nebo nebudu odsouzen, je prospěchem. Za této situace připouštíme, že náhle může dojít k odposlechům obhajoby v trestním řízení, a to dokonce v řadě případů stejnými policisty, stejnými státními zástupci, kteří vyšetřují ten původní proces.

Zatím jsme se na půdě této Sněmovny příliš nebavili o kauze Zadeh, která se tady řešila už v minulém volebním období a řeší se opětovně dnes. Já se vůbec nechci vyjadřovat ke kauze jako takové. Nevím, kdo tam má pravdu. Nevím, jestli dotyčná osoba něco spáchala nebo nespáchala. Jestli je to opravdu velký podvodník, nebo čestný muž, a je mi to vlastně úplně lhostejné. Ale prokázalo se už v minulém volebním období, a bylo tady k tomu opakované zasedání komise pro kontrolu odposlechů, ústavněprávního výboru a dalších orgánů, že došlo k porušení práva na obhajobu, že došlo k odposlechům obhájce a obviněného, že tyto odposlechy byly vzaty a vloženy do spisu. Do té části spisu, která zdůvodňovala vazbu. Probíhala kárná řízení jak na státním zastupitelství, tak na policii s výsledky velmi spornými.

Co myslíte, v jaké situaci jsme dnes? Přestože toto se odehrálo v minulém volebním období, měl jsem pocit, že minimálně orgány, které v té věci by měly působit, si budou dávat mnohem větší pozor. Ukázalo se, že kauza pokračuje, že dojde k prolomení telefonů obviněného a že všechno, co z těch telefonů bylo vyndáno, co v těch telefonech bylo nalezeno, samozřejmě včetně komunikace s obhajobou, je poskytnuto všem účastníkům trestního řízení.

Tak v takové jsme reálné situaci dnes. A tady přichází pan ministr s myšlenkou, že kvůli velmi vágně formulovanému maření spravedlnosti připustíme, protože možná někdy někde se objeví advokát, obhájce, státní zástupce, někdo zúčastněný, obviněný, jiný účastník trestního nebo i civilního řízení, který spáchá podvod předložením falešného důkazu, tak v této části svádění připustíme, že bude možné začít odposlouchávat i obhajobu.

Pokládám to za naprosto zásadní zásah do celé koncepce trestního řízení. Mohl bych vám tady, pokud tak neučiní někdo z mých kolegů, tak vám pak asi budu nucen přečíst - já vím, že mě pan ministr nemá úplně rád, protože už toto se mnou zažil jednou, když nám předkládal znalce, že holt jsou chvíle, kdy je třeba mluvit dlouho, abychom zastavili něco špatného, co se valí na tuto zemi. Asi vám pak budu nucen přečíst stanovisko České advokátní komory, poměrně důkladný rozbor, který poukazuje na problémy, ale snažil jsem se je v tuto chvíli zformulovat vlastními slovy, aby nám všem bylo jasné, v jak nebezpečné situaci se ocitáme.

To, že samozřejmě návrh novely obsahuje řadu věcí, které jsou naprosto bezproblémové, také jsme nikdy nenavrhovali jeho zamítnutí, jenom jsme se úpěnlivě snažili prosadit na ústavněprávním výboru a budeme se snažit prosadit i tady v této Sněmovně, aby tato ustanovení, která se týkají právě maření spravedlnosti, která se týkají svádění - a tam upozorňuji, že se jedná o svádění ke skutku, který sám o sobě trestným činem nebyl nebo se jím nestal, a to zdůvodnění, které padá ze strany Ministerstva spravedlnosti, resp. dokonce téměř výlučně státních zástupců - Ministerstvo spravedlnosti říká: No my jsme to tak napsali, protože nás k tomu zavazují mezinárodní úmluvy, máme i jiné státy, kde to v nějaké jiné podobě mají, a nám by se to hodilo. A pak chodí státní zástupci a říkají: No, nám se prosím stalo, že nám přišel svědek vypovídat, že ho chtěl obhájce ovlivnit, aby křivě svědčil. Ten svědek nesvědčil, to znamená, nestal se ten hlavní trestný čin, čili tam není žádná akcesorita, a tím pádem toho zločinného obhájce nemohu odstíhat. A musíme si vymyslet paragraf, abychom takového obhájce odstíhat mohli, i když se ten hlavní trestný čin nestal.

Je to naprostá výjimka, že svádění máme jako trestný čin. Je to jenom ve třech případech, a to těch, které samy o sobě jsou beztrestné. Trestné je svádění k sebevraždě, to je trestný čin, protože tam těžko můžu soudit tu původní osobu, ale můžu soudit toho návodce, a ještě další dva trestné skutky.

Byl bych na to nesmírně opatrný. Doporučuji, abychom dnes projednání tohoto bodu nedokončili. Navrhnu vzápětí, abychom ho přerušili do příští schůze Poslanecké sněmovny. Myslím, že tam máme dluhopisy a volební zákony. Pokud mě přinutíte, abych četl další tři čtvrtě hodiny, tak jsem na to samozřejmě připraven, ale myslím si, že dluhopisy a volební zákony bychom ještě schválit mohli a že by bylo správné, abychom se dostali do stavu, kdy tady bude nový ministr premiéra, který, předpokládám, přinese již nějakou novou vládu do příští schůze Poslanecké sněmovny, a tento ministr nám řekne: Ano, chci se vydat touto cestou zásadní války s advokacií, zásadního posílení pravomocí státního zastupitelství zpochybňovat obhajobu a útočit na obhajobu a pokládám tuto cestu za správnou. Pak prosím, nechť většina této Sněmovny rozhodne. Ale zdá se mi naprosto nesprávné, aby to byl ministr spravedlnosti, který je v tuto chvíli v demisi, který dává zcela jasně najevo, že politické i jiné důvody ho vedou k tomu, že nechce nadále být ministrem, a zdá se mu zbytečné na té pozici trvat, tak jenom proto, aby měl sám pro sebe odškrtnuto, že ještě něco zvládl, že ještě prosadil jednu novelu trestního zákona a trestního řádu, tak mi připadá zbytečné udělat takto zásadní a nebezpečný krok, který navíc pokládám za téměř jisté, že nám vrátí Senát, protože je to opravdu věc, která zásadním způsobem zasahuje do celé koncepce trestního řízení a do celé koncepce obhajoby.

Takže bych poprosil, jestli by mohlo být posléze hlasováno o přerušení tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny. Vrátíme se k němu, ale vrátíme se k němu pokud možno s novým ministrem, který snad řekne "ano, chci touto cestou jít", nebo "ne, touto cestou jít nechci". Já ji pokládám za nesmírně nebezpečnou, pokládám ji za cestu, která opravdu posiluje postavení státního zastupitelství a policie nad míru, kterou by si zasloužila Česká republika, obvinění, obžalovaní i obhajoba jako taková.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To je procedurální návrh, takže budeme hlasovat bez rozpravy. Já už jsem přivolal kolegy z předsálí.

 

Návrh zní přerušit projednávání tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny.

O tomto návrhu rozhodneme hlasováním, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s návrhem. Kdo je proti?

Je to hlasování 222, přihlášeno 181, pro 64, proti 80. Tento návrh přijat nebyl.

 

Faktická poznámka - paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych se jen pokusila velmi stručně, protože mám dvě minuty, vysvětlit, proč si nemyslím, že by ten návrh, který tím pozměňovacím návrhem, který si osvojil ústavněprávní výbor, doznal významné změny, že je ohrožením, tak jak zde můj předřečník pan poslanec Benda, vaším prostřednictvím, pane předsedající, naznačoval, nebo dokonce několikrát opakoval. Jednak asi neměl prostor ještě říci, že v § 33 účinné lítosti se rozšiřuje možnost právě pro ty trestné činy, o které tady jde, křivé obvinění, křivá výpověď, nepravdivý znalecký posudek, křivé tlumočení i maření spravedlnosti, to znamená, když někdo prohlásí v době, kdy ještě mohlo být zamezeno následku toho škodlivého činu, tady například předložení falešné listiny, ale to se týká i toho svádění, které tady bylo několikrát opakováno jako ta nejnebezpečnější forma, tak se nic nestane, je beztrestný, pokud to takhle schválíme. A navíc my víme, že se tady někdo pokoušel předložit nějaký zfalšovaný posudek. Já a myslím, že všichni, co tady jsme v sále, jsme se mnohokrát setkali s tím, že se předkládají zfalšované listiny, nepravdivé posudky, znalecké posudky, které zjevně při prvním čtení vidíte, že jsou zpracovány jednostranně, neobjektivně. Přesně toto vše by měla umožňovat postihnout ta novela maření spravedlnosti, je to i v samotném názvu, a současně o tu by to případné ostří trestní represe, jak o něm pan poslanec Benda vaším prostřednictvím, pane předsedající, hovořil, možností využít institutu účinné lítosti podle § 33 trestního zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Michálek s faktickou poznámkou. Faktické mají přednost, pane ministře, omlouvám se. Tak poté.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Takže pan kolega Benda zde vystoupil se svým projevem, kdy nám fakticky řekl, že pokud přijde advokát za nějakým svědkem a řekne mu, aby vyrobil zfalšovaný papír a předložil ho soudu, tak to nemá být trestné. Já bych se chtěl zeptat, co s tím tedy máme dělat? Jaký je recept ODS na advokáty, kteří obcházejí svědky a vyzývají je k tomu, aby připravili zfalšované listiny, vytvořili fiktivní faktury, s pomocí kterých pak můžou z podnikatelů vylákat peníze a podobně? Já si myslím, že ten problém je vážný a že bychom měli slyšet nějaké alternativní řešení.

Pokud to tedy nemá být trestný čin, má to být dovoleno, pokud řekneme, že to tedy není ani protiprávní, pak samozřejmě ti advokáti to budou dělat, protože když se jim to povede, tak získají výhodu ve sporu, za což jsou placeni svým klientem. A pokud se jim to nepovede, tak se jim nic nestane a tu odměnu od svého klienta dostanou stejně. Takže na tom vždycky vyinkasujou peníze a stane se to v zásadě pravidlem, podle kterého bude fungovat i naše justice.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan ministr. Potom pan poslanec Benda.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Jenom prostřednictvím pana předsedajícího k mému váženému kolegovi. Já myslím, že tady není na co čekat. Myslím, že ta věc je jasná a už byla dostatečně debatovaná. Vy máte skutečně možnost, a už jste to párkrát předvedl, předvedete to za chvilku asi znova, tady nám ještě čtyřicet minut něco číst. A tím budete něčemu hrdinně bránit. Čemu budete bránit? Budete hrdinně bránit tomu, aby byli postihováni lidé, kteří se snaží, aby soud rozhodoval o jiných lidech na základě nepravdivých informací. Na základě lží a podvodů, které tam někdo za tímto účelem úmyslně přinesl. (Poznámka z pléna.) Úmyslně, ano.

Jestli vám to připadá jako něco... jako lidé, které je potřeba ochránit hrdinným čtením nějakého čtyřicetiminutového textu, chraňte je. Přeju vám hodně štěstí, jdu si to poslechnout. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych zareagoval na kolegu Michálka. Mrzí mě, že nebyl na tom semináři, který ústavněprávní výbor v dané věci dělal, kde byli představitelé Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, kde byli představitelé advokacie a další. Téměř všichni - s jedinou výjimkou jedné jediné osoby - soudci říkali, že je to zbytečné. V řadě případů to věci jenom zkomplikuje a zhorší. V civilním řízení, a víme, že máme takový výrok nejvyšších soudů, soud nemůže být v tomto směru podveden. Soud musí být schopen poznat, kdy je mu předložen falešný nebo nefalešný důkaz. A v okamžiku, kdy vstoupím do civilního řízení tím, že zahájím trestní řízení o předložení nějakého takzvaně falešného důkazu, tak to řízení jenom zkomplikuji, prodloužím, bude se na něj vyčkávat. Ale o tom já jsem přece většinu svého projevu nemluvil.

Pan ministr tady ze mě dělá troubu, který chce hájit právo předkládat falešné důkazy. Tak za prvé si myslím, že obviněný v trestním řízení takové právo má. A zase jsme si to vyjasňovali dostatečně dlouho na ústavněprávním výboru, že nikdo nesmí být nucen, a to dokonce z Listiny, svědčit sám proti sobě. Nikdo nesmí být nucen svědčit sám proti sobě.

Ale o čem jsem přece tady celou dobu mluvil, je o tom, že tam máte svádění k maření spravedlnosti a že toto svádění jste dali do těch částí, na které jste připraveni povolit odposlechy. A v tom okamžiku vstupujete naprosto razantním způsobem do vývoje trestního řízení pod nějakou vymyšlenou záminkou a začínáte odposlouchávat obhajobu, na čem se domlouvá se svým klientem.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Máme ještě tři faktické poznámky. Paní poslankyně Válková, pan předseda Michálek a potom pan poslanec Ferjenčík. A pak s přednostním právem pan předseda Chvojka a potom řádně přihlášení.

 

Poslankyně Helena Válková: Tak jenom, pane předsedající, milé kolegyně a milí kolegové, já jsem byla na tom semináři, na tom kulatém stole. Potvrzuji to, že kromě státních zástupců soudci byli velmi zdrženliví k tomu návrhu. A ta zdrženlivost se projevila tím, že upozornili jednak, že sice může dojít k prodloužení toho soudního řízení, ale současně nezpochybnili, a v průběhu té diskuze to i zaznělo, že jsou případy, kdy se skutečně v praxi předkládají zfalšované listiny, znalecké posudky trpí vadami, kdy opravdu pochybujeme, jestli to byla jenom hrubá nedbalost, nebo úmyslné jednání.

A na rozdíl od - ještě jsme tam diskutovali jiné otázky - to nevyznělo, tedy aspoň já jsem to tak nepochopila, zásadně proti. Ten, kdo je zásadně proti, to myslím nejsou všichni advokáti, protože já jsem s některými z nich také hovořila. Ten, kdo je zásadně proti, a pokud je mi známo, je také autorem té novely, kterou tady hájí pan poslanec Benda vaším prostřednictvím, pane předsedo, je člen unie advokátů pan advokát Sokol. Ale protože pro to nemám důkazy, tak musím říci - slyšela jsem, nevím to jistě, ale dovedu si to docela dobře představit, kdybych byla členkou této unie obhájců, kterou jinak velmi i ve svých vystoupeních podporuji, protože si myslím, že dělá mnoho správných věcí, tak bych se snažila takový návrh samozřejmě také zpracovat, protože usnadňuje práci těchto advokátů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já musím říct, že jsme se o této otázce bavili, i když jsme byli na pracovní návštěvě v Nizozemsku, s vysokými představiteli justice a ten pocit, který jsem měl z toho rozhovoru, byl úplně diametrálně odlišný, než měl pan kolega Benda. Takže já jsem v tomhle trošku zdrženlivější. A pokud si Nejvyšší správní soud nebo Nejvyšší soud myslí, že je to špatně, tak se nám k tomu písemně vyjádří. Já si myslím, že šlo spíš o takové zdrženlivé projevy, které náležejí tomu, že soudci se necítí jaksi příslušní k tomu, aby se podíleli na přípravě zákonů.

Chtěl jsem říct jednu důležitou věc - že obviněný sice má právo lhát při své obhajobě, ale určitě si myslím, že nemá právo nabádat ostatní svědky, znalce a další osoby, které se podílejí na tom dokazování před soudem, aby tvořili falešné listiny. Takové právo prostě nemá. Jestli si pan Sokol myslí, že takové právo má, ať se nechá zvolit sem do Poslanecké sněmovny a ať si to tady obhajuje.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jenom, mně přijde nešťastné, že kolega Benda tady slučuje to svádění a odposlechy. Protože podle nás je namístě, aby tam zůstal ten paragraf s tím sváděním. Protože přece když přijde advokát a začne obcházet svědky, ať vypovídají jinak, než jak se to stalo, tak to přece nemá být v pořádku. Ale na ústavněprávním výboru bychom podpořili ten pozměňovací návrh, který ty odposlechy z toho vyjímá, protože to je dost extenzivní.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Benda a potom pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Marek Benda: Já musím zareagovat zase na některé své ctěné kolegy. Za prvé paní poslankyni Válkové. Křivý znalecký posudek už je dnes trestným činem. To s tím nemá nic společného. To je už dnes trestným činem, který nemá s touto novelou vůbec nic společného. Nikdo to nezpochybňuje.

Za druhé. Vytáhnout jméno nepopulárního, nebo možná v části této Sněmovny nepopulárního advokáta pana Sokola a říct, ten za to může, v okamžiku, kdy je tady stanovisko České advokátní komory, které nám sem opakovaně zasílají, tak to se mi zdá fakt jako velmi zvláštní a nestandardní postup. Tak řekněte, že si je blbě zvolili, že všichni jsou troubové, že vy víte lépe, kdo zastupuje advokáty. Ale říkat, když nám sem něco pošle ČAK, ČAK za to nezodpovídá, ale zodpovídá za to unie obhájců a pan Sokol, se mi zdá opravdu jako velmi, velmi zvláštní postoj.

A bavíme se skutečně o tom, jakým způsobem se bude zasahovat do práva na obhajobu. Já tvrdím, že samozřejmě to právo na obhajobu obviněného je tímto způsobem zásadně, zásadně narušeno. Jestli nejste povinen svědčit proti sobě a můžete říct před soudem "já jsem tehdy a tehdy nebyl na daném místě", protože nejste povinen svědčit proti sobě, a vždycky se vycházelo z toho, že lhát můžete, ale už když předložíte svůj diář, do kterého jste si to falešně napsal, a řeknete "tady mám napsanou schůzku s panem Vopičkou" a náhodou ten soud uvěří, tak je to na trestní stíhání. Odvozené. To se mi zdá opravdu velmi zvláštní postup.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek, potom pan poslanec Klaus, potom pan ministr - faktické poznámky.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych chtěl pouze připomenout, že trestní řízení spočívá v tom, že máte většinou nějakého jednotlivce, který stojí proti celé státní mašinérii. Ta mašinérie je ozbrojená, docela dobře placená. A to, co se tady připravuje, vlastně znamená, že ten jednotlivec do doby, než se přijme např. tato vágní formulace, která je zde navrhována, tak samozřejmě na to, aby prokázal svou nevinu, se snažil shánět takové svědky, kteří prostě budou mluvit takovým způsobem, který vyhovuje jemu. Co je na tom špatného? To je normální.

Obracím se teď na hnutí ANO. Pana předsedu vlády prosím, aby se nerozčiloval, protože já nepřicházím útočit. Byli jste to vy z hnutí ANO, kteří jste tady hodiny mluvili o tom, jestli náhodou ti státní zástupci a ta mašinérie trestněprávní nemá příliš mnoho, řekněme, moci. A teď jim chcete přidat další trestný čin, který je naprosto vágně formulovaný. Druhý nejbohatší muž této republiky, dokonce pan předseda vlády, Babiš je obviněný, prošetřují se nějaké další věci kolem něho a on teď aby se bál, např. pokud jde třeba o ty dluhopisy, málem shánět nějaké znalce. Oni se budou bát dělat nějaké posudky ve prospěch té obhajoby. Protože kdybych si byl jistý, že všichni státní zástupci jsou normální a nebudou toho zneužívat, tak bych tady nemusel mluvit, ale realita je naprosto jiná. A zejména - a říkám to jako hrdý Moravan nerad - zejména na Moravě máme pár státních zástupců, kteří to pojmou naprosto podle svého a budou to zneužívat a používat. A já nechci, aby se znalci báli dělat znalecké posudky, nechci, aby se svědci báli před soudem mluvit, že zase nějaký šílenec z Olomouce, proč to neříct jinak, zvlášť dnešního dne, mě bude popotahovat za věci, které doposavad byly normální, a já bych byl rád, kdyby normálními zůstaly.

Toť vše. Fakt prosím silné vládní hnutí, aby se zamyslelo, jestli tohle je opravdu to (upozornění na čas), kam chcete posuzovat trestní řízení - ve prospěch posílení státních zástupců. Není na to doba.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Klaus a čtyři další.

 

Poslanec Václav Klaus: Já bych zareagoval na pana Ferjenčíka, který tady řekl, když obhájci se snaží přesvědčit ty lidi, aby vypovídali jinak, než se to stalo. Tady bych si dovolil vysvětlit, že právě jak se to stalo, to určuje soud. A ty dvě strany, ten státní zástupce se snaží dokázat, že se zločin stal, a ten obžalovaný se snaží dokázat, že se nestal. Na to používají různé svědky a rozhoduje to soud. Čili apriorně předpokládat, že někdo, kdo stojí před soudem, je zločinec, je špatně. Vy jste tady předvedli, tahleta strana, že každý živnostník je sprostý podezřelý, před chvílí u zákonů o EET a teď zase jiná většina se tady snaží předvádět, že každý sprostý podezřelý už je rovnou zločinec, který nemá právo vést svoji obhajobu a musí být neustále monitorován, odposloucháván, aby tu obhajobu nemohl vést. Oboje je velice špatně.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď pan ministr.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, jenom velice stručně, aby náhodou nevznikl nějaký mylný dojem. Už jsme to tady jednou říkali. Obžalovaný má skutečně právo před soudem lhát, ale rozhodně nemá právo předkládat nepravdivé důkazy nebo si je opatřovat nebo je jiným způsobem zajišťovat a uvádět tak soud v omyl. Tohle právo nikdy neměl, nikde na světě ho nemá, a pokud si někdo myslí, že ho má, tak se hluboce mýlí. Ale chápu, že dneska je trošku blbej den na to projednávat zrovna tenhle návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolil bych si reagovat na svého váženého kolegu pana Bendu, který říkal, že znaleckých posudků se tato novela netýká. Chtěl jsem upozornit na to, že tomu tak není, že součástí té novely je i zavedení nového § 347a Maření spravedlnosti, který v odstavci 2 právě to svádění k nepravdivému znaleckému posudku postihuje. Je to fakt potřeba, protože v současné podobě, jak už jste o tom sám mluvil, je ta akcesorita účastenství. To znamená, kdo navádí někoho jiného k tomu, aby podal znalecký posudek, tak je postižitelný tehdy, pokud ten trestný čin je dokonán nebo pokud se o něj ten pachatel pokusí, ten hlavní pachatel. Teprve potom je trestný i ten návodce. Takže si myslím, že i v tomhle ohledu to může mít svůj smysl. Kdyžtak mě prosím opravte, ale je to tam zmíněno. To je bod číslo jedna.

A za druhé, pokrývá to i ty případy, které v současné době řešeny nejsou, jako jsou třeba ty zfalšované dokumenty, faktury. A tam opravdu nestačí to, abychom si řekli, že soud pozná, jestli důkaz je zfalšovaný, když to nemá žádné odpovědnostní právní důsledky. To zkrátka nevyřeší ten problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Výborný fakticky, po něm paní poslankyně Válková.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Tak já jsem chtěl reagovat na paní kolegyni Válkovou vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ona tady tedy už není, ale mně přijde poněkud nešťastné tu nějakou věcnou, odbornou debatu posunovat do té roviny, že za tím stojí nějaký konkrétní advokát. O panu dr. Sokolovi si každý můžeme myslet, co chceme, to můžeme, ale ta věc je přece jinak. A kdo byl přítomen na tom kulatém stolu v ústavněprávním výboru, tak ví, že tady ani zdaleka, ani zdaleka nebyla shoda ze strany přítomné odborné veřejnosti na přístupu k takto nově definovanému trestnému činu. Dokonce tam nebyla ani shoda na úrovni jednotlivých soudců Nejvyššího soudu. I tam zaznívaly zcela odlišné přístupy. A je tedy otázkou, zda skutečně musíme v tuto chvíli - a já se k tomu pak případně vyjádřím v rozpravě s větší časovou možností - jestli musíme v tuto chvíli pospíchat a u normy, která je zjevně transpoziční, k ní dávat takto zásadní věc, která zasáhne do procesu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Válková tu není, takže tím pádem propadá přihláška. A prosím pana poslance Bendu, který je zatím poslední s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jenom k panu kolegovi Michálkovi, krátká reakce. No ano, většina trestných činů právě z principu akcesority jsou trestné v návodu nebo v pomocníkovi jenom v okamžiku, kdy se stane ten trestný čin, resp. kdy je o něj alespoň spáchán pokus - příprava v těchto případech nepřipadá v úvahu, protože jsou příliš nízké sazby - kdy je alespoň spáchán pokus nebo se ten trestný čin stal. A je to tak z velmi dobrých důvodů. Ne každé navádění k trestnému činu, pokud nedošlo ani k pokusu o ten trestný čin, má být samo o sobě trestným činem. A tady se dostáváme do té situace, která je opravdu srovnatelná jenom s dalšími skutkovými podstatami trestního zákoníku, že říkáme: samotné navádění je trestným činem, aniž došlo k pokusu o spáchání toho hlavního trestného činu. Pokud by byl předložen znalecký posudek, tak samozřejmě to trestný čin je a z hlediska akcesority je to připojitelné. Ale pokud k tomu nedošlo, tak opravdu ta míra vágnosti je přece strašně nebezpečná.

Nečetli jsme všichni Perry Masona? Prosím pěkně. Nečetli jsme, jak vypadá příprava amerického procesu? Neviděli jsme deset případů v České republice, kdy policisté a teď ta státní moc omylem navádí tím, že dá jenom málo fotografií nebo že dá málo pachových vzorků nebo něco podobného? To se přece v trestním procesu děje naprosto běžně. Naprosto běžně zjišťuji, jak bude svědek vypovídat. A byl bych blázen - každý slušný advokát říká: nepoložím před soudem otázku, na kterou neznám odpověď. (Předsedající: Čas!) Teď najednou říkat, že to je trestné?

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. Teď s přednostním právem pan předseda Chvojka. A pan poslanec Výborný je řádně přihlášen, pokud trvá přihláška.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Přednostní právo, nepřednostní právo... Ono to je jedno. Prostě jsem se přihlásil řádně do diskuse a bylo přede mnou asi dvacet faktických poznámek. Otázka je, jestli opravdu ten jednací řád v tomto nějak neupravit, protože tři čtvrtiny z toho, co jsem chtěl říct, už bylo řečeno, zejména panem kolegou Bendou.

Chtěl bych zalobbovat za ten svůj pozměňovací návrh, který jsem představil minule v rámci druhého čtení. Můj pozměňovací návrh nějakým způsobem upřesňuje zaprvé tu skutkovou podstatu maření výkonu spravedlnosti a zcela vyndává ten institut o tom svádění. A chtěl bych ještě doplnit to, co jsem minule neříkal, byť to zmínil pan kolega Benda, opakování je matka moudrosti, a možná to bude vypovídat i o určitém širším přístupu Poslanecké sněmovny v tomto funkčním období k advokátnímu tajemství, resp. k povinnosti mlčenlivosti, což je v podstatě jedna ne z největších povinností, ale nejzásadnější povinnost každého advokáta.

To znamená, mně se nelíbí na té nově zřizované skutkové podstatě to, že se řadí mezi takové závažné trestné činy, a podle mě mezi ně nepatří, u nichž lze v rámci trestního řízení využít zvláštní prostředky, to znamená prostředky včetně užití odposlechů, a může se velmi snadno stát, že tyto prostředky budou alespoň na oko legalizovat prováděné odposlechy komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem, což je podle mě nepřístojné a zavrženíhodné. To platí tím více o navrženém ustanovení odstavce 2, tedy právě o tom již zmíněném svádění, přičemž takováto úprava není zavedena v žádném z tradičních systémů, ani na Slovensku. A není totiž pravdou, že by samotný termín "svádění" byl judikaturou nějak dostatečně vymezen, naopak lze za něj pokládat téměř cokoli, včetně toho, jak uvádí komentář, vyzdvihování pozitiv takového postupu. V očích obžaloby může jít tedy o jakoukoli zmínku domlouvání se se znalcem, zda je ochoten předloženou věc znalecky posoudit včetně třeba jiného možného úhlu pohledu, a podobné jednání. Preventivní funkce trestnosti takového jednání povede tedy spíše bohužel k zastrašení osob na řízení zúčastněných, aby nebyly v řízení moc aktivní, než k odrazení samotného jednání.

Z uvedených důvodů, jež by bylo možno dále a dále rozvádět, avšak nechci opakovat některé věci, považuji tedy tento svůj pozměňovací návrh za adekvátní a myslím si, že celý ten institut svádění by měl být z té novely vyndán.

Také si dovoluji poukázat na závěry Evropského soudu pro lidská práva, který vnímá advokátní povinnost mlčenlivosti jako součást záruk práva na respektování soukromého a rodinného života dle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, do něhož je možné zasáhnout jenom z taxativně vymezených důvodů podle článku 8 odst. 2 citované úmluvy, a to jen tehdy, je-li to nezbytné v demokratické společnosti. Výklad je zde zcela jasný. Komunikace s advokátem je zásahem do takového práva, přičemž soud ve své judikatuře opakovaně odmítá argument, že zákonnost a soulad příkazu k odposlechům s článkem 8 úmluvy vyplývá ze samotné skutečnosti, že byly vydány soudem. Stále - opakuji stále - musí být zkoumáno, zda jde ve vztahu k advokátovi a v zásadě i ve vztahu ke všem jeho klientům, jejichž rozhovory byly zachyceny, zkoumáno, zda šlo o prostředek v demokratické společnosti nezbytný a zda je tedy opravný prostředek, který umožňuje odposlechy přezkoumat či případně zcela vyloučit, zda tyto náležitosti splňují obecně postup upravený v § 88 a následující trestního řádu, je více než diskutabilní, a to i s ohledem právě na již zmíněnou kauzu, resp. na poslední vývoj kauzy Zadeh, kdy soudce nejen že nevyloučil informace, které se nevztahovaly k trestnímu stíhání ze spisu, včetně informací ze soukromého života advokátky, ale ponechal v něm bohužel i veškerou komunikaci obhajoby s klientem s tím odůvodněním, že rozlišení mezi údaji získanými z odposlechů není podle zákona možné.

Takže dámy a pánové, prosím ještě jednou o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď ještě pár omluv. Pan předseda Stanjura se omlouvá mezi 14.30 a 17. hodinou, pan předseda vlády odteď do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr dopravy od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr zdravotnictví od 14.30 do 16 hodin z důvodu neodkladných pracovních záležitostí, pan poslanec Gazdík od 12.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Dolínek od 12.00 do 14.30, a to ze zdravotních důvodů. Tolik omluvy.

A teď dvě faktické. Prosím pana předsedu Michálka a po něm pana poslance Ferjenčíka.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Chtěl jsem se zeptat váženého pana kolegy Chvojky, jestli by mohl ještě trošku rozvést tu myšlenku, že člověk, který tedy bude žádat znalce, aby posoudil věc z jiného úhlu pohledu, bude trestný podle tohoto ustanovení, protože pokud já vím, tak jiný úhel pohledu není synonymum pro to předložit důkazní prostředek, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný v úmyslu, aby byl použit jako pravý. Tohle by mi docela pomohlo k tomu, abych porozuměl tomu vašemu úhlu pohledu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuju za slovo. Mám otázku ke stejnému tématu. Podle mě jediná reálná vymahatelnost tohoto ustanovení bude, když ten znalec toho advokáta odmítne a bude to řešit. Ve chvíli, kdy se tohle vyškrtne z toho zákona, tak reálně použitelný nebude. Já jsem pro, ať se vyškrtnou ty odposlechy. Ale ve chvíli, kdy přijde za znalcem advokát, že by potřeboval zfalšovat tady posudek a předložit ho, tak ve chvíli, kdy se domluví, že to zfalšují, a dokonají ten trestný čin, tak tam nebude nikdo, kdo by to oznámil samozřejmě. Takže nebude žádná reálná možnost to stíhat.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k tomu, co říkal pan kolega Ferjenčík. No to je samozřejmě pravda, pokud se domluví, tak jsou stíhatelní potenciálně oba. Pokud se nedomluví, tak samozřejmě ten znalec může k dané věci vystoupit před soudem a říct "pokoušel se mě advokát nebo státní zástupce nebo jiná strana sporu ovlivnit tímto způsobem" a nepochybně to na ten soud bude mít nějaký vliv.

To, o čem se bavíme, není řízení před tím soudem, o kterém se bavíme a které může být ovlivněno. Bavíme se o tom, jestli má být vedle toho zahájeno nějaké trestní řízení, nějaké trestní stíhání, které s tím původním soudem nemá vůbec nic společného, ten původní soud o tom vůbec nic ani neví. Ani neví. A kromě toho tam ty odposlechy zůstávají, i když uznávám, že vy jste hlasovali pro jejich vypuštění, ale stále tam bohužel zůstávají, a obávám se, že tam zůstat mohou, nebo to uvidíme na hlasování ten příští nebo přespříští týden, až na to dojde. Ale ten problém je, že tady se rozběhne jiné řízení, jiné trestní stíhání, které nemá s tím původním nic společného, nepomůže mu v žádném případě, jenom vede ke kriminalizaci osob, které možná, a to ještě velmi možná, se pokoušely někoho přesvědčit, aby svědčil, znalecky vypovídal nebo tlumočil jiným způsobem.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádné další faktické poznámky nemám, tak teď má slovo pan poslanec Výborný, který je řádně přihlášen.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé tady zaznělo. Já bych se určitě přihlásil k tomu, co říkal kolega Chvojka ohledně vypuštění institutu svádění, protože to skutečně může být velmi nebezpečné. Samozřejmě zásadní věcí jsou ty odposlechy, protože zařazení takovéto úpravy mezi, podotýkám, závažné trestné činy jím zdaleka není, mezi ty činy, u nichž lze v rámci trestního řízení využít zvláštní prostředky včetně užití odposlechů, se pak může snadno stát nástrojem, jakým lze alespoň naoko legalizovat prováděné odposlechy, komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem. To platí tím více o navrženém ustanovení právě v odst. 2, tedy u toho svádění.

A jenom chci podotknout, protože v odůvodnění předkladatele se mnohokráte odkazuje předkladatel na zkušenosti ze zahraničí, případně na různé mezinárodní úmluvy, k tomu se ještě dostanu, že takováto úprava není zavedena v žádném z tradičních systémů, ani na Slovensku, jak se opakovaně uvádí. Tedy není pravdou, že by samotný termín "svádění" judikaturou byl dostatečně vymezen. Naopak lze za svádění považovat téměř cokoliv včetně toho, jak potom uvádí komentář, vyzdvihování pozitiv takového postupu. V očích obžaloby může jít i o jakoukoli zmínku domlouvání se se znalcem, zda je ochoten jemu předloženou věc znalecky posoudit, včetně třeba jiného možného úhlu pohledu a podobného jednání. Preventivní funkce trestnosti takového jednání povede tedy spíše k zastrašení osob na řízení zúčastněných, aby nebyly v řízení moc aktivní. Povede to k odrazení od toho samotného jednání. Nemyslím si, že toto je úplně rozumné.

Jenom bych chtěl ještě připomenout tu historii projednávání. Dne 8. února tohoto roku byla vládou do Sněmovny předložena transpoziční úprava a nakonec i v projevu pana ministra spravedlnosti zaznělo, že transpozičním podkladem není to, co k tomu je přidáváno, a to, co je meritem dnešní diskuse.

K odkazu na některé zahraniční dokumenty se předkladatel odvolává na čl. 23 Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z roku 2000. A je potřeba připomenout, že v této úmluvě se nic podobného nepožaduje, žádný postih stadia činnosti daleko před tím pokusem, ani umožnění použití zvláštních prostředků stíhání v podobě odposlechů, nic podobného tam nenalezneme. Pokud se předkladatel odvolává na statut Mezinárodního soudního dvora a jeho požadavky, je rovněž toto nepřípadné, resp. se to nezakládá na faktech, protože požadavek trestnosti se týká pouze předkládání důkazů před tímto tribunálem, nikoli kdekoliv jinde.

Čili z řady těchto důvodů i těch, které tady zazněly už z úst dalších kolegů poslanců, se domnívám, že by měly být vzaty v potaz ty pozměňovací návrhy, které byly načteny ve druhém čtení, tak abychom se skutečně řídili tou čistou transpozicí, tak jak bylo dáno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla zatím poslední přihláška. Už ne. Tak ještě kolega Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Já jsem vám to, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, já jsem vám to říkal, ať jdeme dělat raději dluhopisy a volební zákony, že to pro nás všechny bude jednodušší a že bude užitečnější počkat s trestním zákoníkem na příští schůzi Poslanecké sněmovny, protože tam bude šance ho normálně rozumně projednat, mít stanovisko nového ministra spravedlnosti, který, předpokládám, v té době již bude asi ještě bez důvěry Poslanecké sněmovny, ale předpokládám, že už bude minimálně navržen, a možná že dokonce i schválen prezidentem republiky, jestli si bude vláda vyžadovat schválení prezidenta republiky. A že bychom tento proces mohli dodělat příště. Pokud se tak nestalo, pak mně nezbývá, než abych těch pět minut ještě využil k tomu, abychom malinko probrali onu situaci, co po nás vlastně žádají ony mezinárodní úmluvy.

Podle čl. 23 Mezinárodní úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z roku 2000, ratifikována Českou republikou v roce 2003, tento zní jinak a míří na zcela jiné osoby, zjevně nesměřuje vůči účastníkům soudního řízení ani jejich zástupcům, ale jeho snahou je zabránit ovlivňování řízení zvenčí, a to navíc pouze u touto úmluvou vymezených trestných činů. (Poslanci v sále nevěnují pozornost řečníkovi, baví se, hlučí.)

Ocituji čl. 23 Trestnost maření výkonu spravedlnosti: Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby pokud budou spáchány úmyslně...

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já se pane poslanče omlouvám! To, že je evidentní, že se nebude hlasovat, neznamená, že bychom neměli poslouchat pana poslance. Takže prosím o klid! (Oživení v sále.)

 

Poslanec Marek Benda: Já netrvám na tom, že mě musíte poslouchat. (Smích.) Někdy se snažím věcně argumentovat, myslím, že jsem se o to snažil zcela poctivě tuto hodinu, a věřím tomu, že jsem většinu Poslanecké sněmovny přesvědčil o tom, že na příští schůzi Poslanecké sněmovny bude hlasovat pro mé návrhy, případně pro návrhy pana kolegy Chvojky, Výborného a dalších. Ale v tuto chvíli pokládám za opravdu zbytečné, abychom pokračovali v projednávání tohoto bodu vzhledem k tomu, že nám zbývají tři minuty a není zcela zjevně možné ani to hlasování stihnout, takže proto tady cituji Mezinárodní úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. (Část poslanců odchází z jednacího sálu.)

Abych se tedy vrátil k té citaci. A kdo má chuť jít na oběd, prosím, přeji dobrou chuť!

Trestnost maření výkonu spravedlnosti. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby pokud budou spáchány úmyslně, byly za trestné činy pokládány:

a) použití fyzické síly, vyhrožování nebo zastrašování nebo příslib, nabídka nebo poskytnutí neoprávněné výhody s cílem navádět k falešnému svědectví nebo narušit podávání svědectví nebo předkládání důkazů v průběhu řízení v souvislosti se spácháním trestných činů, na něž se vztahuje tato úmluva;

b) použití fyzické síly, vyhrožování nebo zastrašování za účelem narušení výkonu úředních povinností orgány činnými v trestnými řízení v souvislosti se spácháním trestných činů, na něž se vztahuje tato úmluva.

Nic v tomto pododstavci nebrání smluvním stranám, aby přijaly takovou právní úpravu, která bude chránit jiné kategorie veřejných činitelů.

Úmluva tedy nepožaduje žádný postih stadia činnosti daleko před pokusem ani umožnění použití zvláštních prostředků stíhání v podobě odposlechů. Odvolávat se na status Mezinárodního soudního dvora a jeho požadavky je rovněž nepřípadné, protože požadavek trestnosti se týká pouze předkládání důkazů před tímto tribunálem.

K tomu jenom dodám, že jsme s panem kolegou Michálkem, paní kolegyní Procházkovou a s paní kolegyní Levovou byli u Mezinárodního soudního tribunálu minulý týden v Haagu, kde jsme byli přesvědčeni místopředsedou Mezinárodního soudního tribunálu o tom, že v okamžiku, kdy Mezinárodní soudní tribunál přijde na to, že někdo před ním vypovídá křivě nebo předkládá falešné důkazy nebo další věci, je schopen se s tím vypořádat sám na základě právě akcesority řízení a nepotřebuje k tomu vnitrostátní úpravu, na kterou se tak -

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak, pane poslanče, máte to za sebou. Je 13.00, já přeruším jednání schůze do 14.30 a přeji vám dobrou chuť k obědu.

 

(Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, je 14.30 hodin, zahajuji odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Nejprve vás seznámím s omluvami, které mezitím byly doručeny. Pan poslanec Vít Kaňkovský se omlouvá v době od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Bartošek se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovního programu v regionu, pan poslanec Jaroslav Holík od 15 hodin do konce jednání Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů, pan poslanec František Kopřiva z pracovních důvodů - z důvodu přijetí eurokomisaře na výboru pro evropské záležitosti se omlouvá od 14.30 do 16 hodin, pan poslanec Milan Hnilička od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Leo Luzar od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Marian Jurečka se omlouvá od 16 hodin také do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

Zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.