(10.50 hodin)
(pokračuje Pikal)
Já tady přináším pozměňovací návrh k tomuto návrhu, který rozšiřuje sjednocování a úpravu i na jiné komise, a to komise okrskové pro místní a krajská referenda. Protože místní a krajská referenda dlouhodobě trpí tím problémem, že mívají malou účast, a když mají malou účast, nejsou platná, a malou účast mívají často proto, že jsou vyhlašována jindy než v termínu voleb, a v termínu voleb je nelze dost dobře vyhlásit, protože musíte mít oddělené volební komise, oddělené volební místnosti a podobné problémy. Takže tahle změna umožňuje, aby se referenda místní a krajská vyhlašovala společně s volbami, tudíž mohla být dostatečná účast, snižují se tím náklady pro města a obce, protože jim bude stačit jedna urna, můžou mít společnou volební místnost, můžou si to odbýt zároveň, můžou distribuovat volební lístky společně a podobně.
Jedná se tedy o sněmovní dokument 806. Nedělá v zásadě nic jiného, než že umožňuje souběh místních a krajských referend, tedy místních referend a voleb a krajských referend a voleb. Mohlo by se to zdát jako přílepkový materiál, protože to zasahuje do jiných zákonů, ale není to přílepkový materiál, protože se zabývá vlastně tou materií, kterou máme na stole, to znamená volebními komisemi.
To je za mě všechno, když tak se těším na nějakou další diskusi. Já děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Pikalovi. Nyní pan poslanec Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych rád uvedl dva pozměňovací návrhy, které předkládám k této novele volebního zákona. Na úvod bych rád vyjádřil to, že vítám novelu, tak jak ji vláda předložila, protože reaguje na oprávněné výtky Nejvyššího správního soudu, a v tomto smyslu tuto technickou novelu vítáme a podporujeme. Nicméně v situaci, kdy zde máme otevřený volební zákon, jsme považovali za nutné upozornit, a to i prostřednictvím nebo formou těchto pozměňovacích návrhů, na některé věci, které dlouhodobě jsou někde možná na hraně ústavního pořádku.
Já bych rád připomněl, že v tuto chvíli je pořád ještě nevyřízena ústavní stížnost z 13. prosince 2017, pod kterou je podepsáno 21 senátorů, právě na některá ustanovení zákona č. 247/1995 Sb. Konkrétně se jedná o přepočet hlasů na mandáty, tzv. D´Hondtův systém a právě ono zmiňované aditivní kvorum.
Jenom pro ilustraci, abychom si připomněli trochu tu historii, je to skutečně pozůstatek z doby tzv. opoziční smlouvy. Novela platná od 22. ledna 2002 změnila přepočet systému právě podle této D´Hondtovy metody, zároveň bylo zvýšeno aditivní kvorum pro koalice na 10, 15 a 20 %. Posléze se potom ještě v říjnu roku 2006 řešil postup kandidáta při preferenčních hlasech, který předtím byl 7 % a snížil se v říjnu 2006 na 5 %. Díky tomu tady také mnozí jsou poslanci.
Připomněl bych, co bylo cílem, to je důležité říci. Cílem té úpravy z roku 2002 bylo zjednodušení sestavování vládních koalic, menší počet politických stran v Poslanecké sněmovně, to měla být protihodnota té disproporcionalitě, která tady byla vytvořena. Samozřejmě byla to tehdy také nějaká reakce na projekt čtyřkoalice. Nicméně podívejme se na dnešní Poslaneckou sněmovnu. Máme zde historicky nejvyšší počet politických stran, a to devět, a máme více než půl roku po volbách a nemáme vládu, nemáme funkční vládu. Čili ty cíle a motivace, které byly v roce 2002 při novele volebního zákona, se zjevně minuly účinkem.
Proto navrhujeme vrátit se tam, kde byl stav před rokem 2002, a důvody bych rád shrnul v tomto. Článek 18 odst. 1 Ústavy říká - cituji: "Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásad poměrného zastoupení." Domnívám se, že ten dnešní systém přepočtu podle D´Hondtovy metody je do značné míry zavádějící, není čistě proporční a zavádí do toho systému jednoznačně prvky většinové. A současně, a to považujeme za klíčovou věc a výtku, Ústava říká, že volební právo je rovné. V této situaci ta rovnost zcela jistě neplatí, protože hlas voliče pro jeden politický subjekt nemá zdaleka stejnou váhu jako hlas pro druhý subjekt. Konkrétní čísla vám budu demonstrovat na výsledku voleb z roku 2017. Pro mandát poslance hnutí ANO jako vítězného politického subjektu stačilo 19 232 hlasů, kdežto pro nejmenší politický subjekt ve Sněmovně, hnutí STAN, bylo potřeba na jeden mandát 43 693 hlasů. Já se domnívám, že ta disproporcionalita je tady zcela zjevná, a proto my v tom prvním pozměňovacím návrhu navrhujeme změnit - a v důvodové zprávě to je velmi pečlivě popsáno - ten současný platný D'Hondtův systém a vrátit se k systému Hagenbach-Bischoffovu, který tady platil do roku 2002 a jednoznačně splňuje kritéria poměrného volebního systému.
Druhý pozměňovací návrh jde podobným směrem jako ten návrh Pirátů, nicméně neřešíme to aditivní kvorum na pětiprocentní hranici, ale navrhujeme snížit a vrátit se opět - není to nic nového, vracíme se pouze tam, kde jsme už byli, aditivní kvorum pro úspěch koalic. Dnes máme u nás jednoznačně nejpřísnější systém ze zemí Evropské unie. Ještě v několika dalších státech to tak je jako u nás, to znamená 10, 15 a 20 %, nicméně ve většině států Evropské unie jsou ta kvora pro vstup koalic nižší. Proto navrhujeme snížit na tu původní hranici 7, 9 a 11 %. Důvody už tady byly také naznačeny. Je zjevné, že bychom měli podporovat vzájemnou spolupráci politických subjektů, politických stran a tím by toto bylo umožněno. Považujeme to za diskriminační prvek, tu hranici 10, 15 a 20 %, proto ji navrhujeme snížit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a mám tady s faktickou poznámkou přihlášeného pana místopředsedu Filipa. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já jsem rád, že po tolika letech KDU-ČSL říká to, co jsme říkali v době, kdy se D'Hondtův systém zaváděl, protože jsme říkali, že to bude preference většinového systému, a argumentovali jsme stejně, že většinový jednomandátový obvod je v Senátu a poměrné zastoupení patří pro Poslaneckou sněmovnu. Tenkrát to samozřejmě bylo opačně a my jsme to nemohli prosadit, to nezavedení D'Hondtova systému. To samozřejmě je realita a je samozřejmě také otázkou, jestli tady tato realita bude nyní zrušena a vrátíme se k tomu ústavnímu systému poměrného zastoupení a většinového systému v druhé komoře Parlamentu. Ale to by muselo docházet trochu také k tomu, že politické strany uvažují na dlouhou dobu dopředu, a ne jen účelově, tak jako tomu bylo v té době. A teď nešlo o koalici nebo opoziční smlouvu mezi ODS a ČSSD, ale šlo přece o to, jak se ten systém bude vyvíjet. A pokud jde o jednotlivé koalice, víte, ono to tak jednoduché není, protože ten systém koalic je také možné dělat účelově z důvodů finančních. Pravda, neprošel tehdy náš návrh, aby tam bylo 5, 7, 11 nebo 5, 7, 9, ale prošlo 5, 10, 15 atd. A že to byla reakce, to je pravda. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Teď tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom poznamenat, že my to snížení kvora navrhujeme, přestože nás to může připravit o nějaké mandáty. My si prostě myslíme, že je to správně.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní opět do rozpravy paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně. ***