(11.50 hodin)
(pokračuje Luzar)
Ten projekt se mi velice líbil a narazili jsme na to, že ani Ministerstvo dopravy, byť zohledňuje a říká, tento projekt je vynikající, šli bychom do toho, líbí se nám, není schopno udělit výjimku, aby mohl dostat takový subjekt licenci na provozování STK. Můžete se ptát, proč provozování STK. Má to dvě roviny. Samozřejmě jestliže to je vědecký projekt a je v tom zapojena vysoká škola, jsou v tom granty a další a další záležitosti, má to jeden háček a ten háček se jmenuje aplikovaný výzkum. Jinými slovy, je to aplikace. A každý takovýto projekt by měl být financován nebo snažit se samofinancovat. Prostě neměl by být závislý jenom na prostředcích školy, dotacích a grantech, ale měl by produkovat také sám své prostředky. Toto je reakce na kolegu Kolovratníka, protože jeho pozměňovací návrh samozřejmě eviduji, a proto právě je tam i ta komerční část, protože z té komerční části je ten projekt vlastně částečně samofinancován. To znamená, že tady bude pro tu vysokou školu i atraktivní toto mít, protože z prostředků, které bude dostávat z komerční služby pro motoristy, samozřejmě bude moci financovat i tu část vědeckou a výzkumnou, aby to nebylo vyloženě čistě založeno na sponzorství, donátorství a podobných záležitostech, popř. grantovém systému. Taková byla idea k tomu přístupu v té jedné rovině.
V druhé rovině ten pozměňovací návrh hovoří o tom, že takováto vysoká škola technického směru by mohla být ta, která poskytuje akreditace. Jinými slovy, teď tady máme soukromý subjekt, který je snad jediný nebo licencovaný k poskytování tzv. kulatého razítka, ať to zkrátím, jinými slovy, pověřuje, ten technik je odpovídající, může vykonávat tu prohlídku atd., a já bych rád, aby to mohla dělat právě technická škola, aby absolventi vysoké školy technického směru, třeba dopravního, měli automaticky po ukončení svého studia možnost pracovat v těchto zařízeních, měli prostě to kulaté razítko v určitém stupni a mohli by to být ti, kteří jsou akreditováni k této práci, a nemuseli si za těžké desetitisíce připlácet, jak se říká, aby mohli toto poskytovat. Je to určitý okruh byznysu, který tady existuje, a proč by vysoká škola v rámci poskytování tohoto vzdělávání, i dalšího následného vzdělávání nejenom pro ty absolventy, nemohla tyto prostředky získávat také a podílet se na zvyšování technické úrovně našich občanů?
Čili tento projekt byl podán. V hospodářském výboru nebyla shoda na tom návrhu. Zaznívaly různé argumenty. Jeden z argumentů, kterému jsem rozuměl a který jsem slyšel, byl v tom, že je to velice úzce směřováno na jeden konkrétní případ právě třeba té spolupráce Vysoké školy báňské nebo Technické univerzity se subjektem, a když se objeví jiný na jiné vysoké škole, tak že se bude muset jakoby částečně znovu hledat, popř. že to je prostě úzce směřováno. A aby nebylo ministerstvo dáváno jakoby negativně v pohledu, že se snaží něco šít někomu horkou jehlou, tak jsme se s ministerstvem domluvili, že ministerstvo připraví návrh, který je obecnější. Čili vynechává všechny směrované věci k určité konkrétní záležitosti, ale dává ten návrh v obecné rovině, kdy se hovoří o vysokých školách. Já vítám ten návrh ministerstva. Je zadán jako můj pozměňovací návrh druhý a samozřejmě očekávám diskuzi, která proběhne na hospodářském výboru, kdy se o této věci pobavíme.
Doufám tedy, že jsem odpověděl i kolegovi, proč je v tom návrhu komerce a proč ji považuji za důležitou, protože si myslím, že vysoké školy by měly mít prostředky i z činnosti, kterou vykonávají pro občany. Z druhé strany si myslím, že můžou stanovit i určitého garanta provádění těchto prohlídek, protože se ukazuje, a zkušenosti při projednání v hospodářském výboru byly docela závažné z praktického fungování různých stanic technické kontroly, naráželi jsme na ty do nebe volající nešvary, které se někdy dějí, a teď odřezávání filtrů a různých další věcí, co se prováděly, by tato stanice pod takovýmto vědeckým dozorem mohla mít řekněme tu úroveň certifikace nebo úroveň služby hodně vysoko postavenou.
V podrobné se přihlásím k těmto dvěma pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní pan poslanec Radek Koten, připraví se další přihlášený pan poslanec Petrtýl. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, já bych tady rád odůvodnil pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě pod číslem 789.
Tento pozměňovací návrh reaguje na bezpečnostní projekt s názvem barevná úprava zásahového požárního automobilu. Tento projekt realizovalo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky s cílem prozkoumat možnosti, jak zvýšit bezpečnost jednotek požární ochrany a i ostatních účastníků silničního provozu, a to zejména při jízdě a v průběhu zásahu. Jedním z významných výsledků realizovaného projektu byl poznatek, že viditelnost světelné části zvláštního výstražného zařízení je v celé řadě dopravních situací pro bezpečnou přednostní jízdu zcela zásadní. Současně bylo potvrzeno, že modrý světelný zdroj doplněný o červený výrazně zlepšuje viditelnost vozidla s právem přednostní jízdy za určitých světelných a klimatických podmínek.
Na základě poznatků získaných v rámci uvedeného projektu lze konstatovat, že zavedením červenomodré barevné kombinace světelné části zvláštního výstražného zařízení se výrazně zlepší její viditelnost, a to zejména ze tří důvodů. Změny fyziologie oka, kdy denní vnímání se děje pomocí čípků a noční vnímání pomocí tyčinek, má za následek změnu citlivosti oka na některé barvy, jejich vlnovou délku, a to podle různých světelných poměrů v průběhu dne. Červená barva je lépe vnímána při stmívání a za rozbřesku. Červená barva je vhodnější za zhoršených klimatických podmínek, jako je sněžení, mlha či hustý déšť apod. Určité procento lidí, tedy i řidičů, je do určité míry barvoslepých, a proto mohou modrou barvu vnímat mnohdy omezeně.
V souvislosti s navrhovanou změnou lze uvést, že úmluva o silničním provozu přijatá ve Vídni v roce 1968 nijak nebrání zavedení jiné barvy světelné části zvláštního výstražného zařízení. Modro-červená barevná kombinace světelné části zvláštního výstražného zařízení je zavedena do právního prostředí například u Slovenské republiky a využívá ji řadu let i slovenská policie. Podobně tuto barevnou kombinaci používají jednotky požární ochrany v Polské republice pro vedoucí vozidlo v koloně požárních automobilů.
Změna barevného provedení by měla být plynulá. Návrh nijak neomezuje použití dosavadní modré barvy, a proto lze konstatovat, že s návrhem není spojen požadavek na navýšení finančních prostředků. Provedení modré a červené barvy je navrhováno u základních složek integrovaného záchranného systému, dále jen IZS, aby mohlo dojít k jejich odlišení ostatními účastníky silničního provozu. Zároveň je tím sledováno taktické hledisko rozhodovacího procesu velitele zásahu IZS při soustřeďování sil a prostředků základních složek IZS pro zdolávání mimořádné události. Například v roce 2017 bylo provedeno 122 496 součinnostních zásahů složek IZS a z toho součinnostních zásahů základních složek IZS je evidováno 82,17 %. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radku Kotenovi, a ještě než dám slovo panu poslanci Petrtýlovi, konstatuji došlou omluvu z jednání Poslanecké sněmovny od 12 hodin do konce dnešního jednacího dne od pana poslance Rostislava Vyzuly.
Nyní udělím slovo panu poslanci Petrtýlovi, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Petrtýl: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl zmínit v této problematice o jednom bodu, a to je, zda by měly vykonávat technické kontroly značkové servisy, či nikoliv.
Myslím si, že nejdůležitějším bodem a naší snahou by měla být, tak jak to je i v dalších oborech, co největší spokojenost našich zákazníků, v tomto případě motoristů, kdy téměř každý z nás je motorista. Když vám řeknu, co je lepší, nebo když si položíme otázku - přijet do servisu, nechat si připravit automobil na technickou kontrolu a potom přijet na stanici technické kontroly, kde vystojím několikahodinovou frontu, a potom odjedu buď s potvrzením uspěl, nebo neuspěl ze stanice technické kontroly. Druhou možností je, tak jak je to například v nejvíce motoristicky vyspělé zemi v Evropě v Německu, že tyto kontroly mohou provádět značkové servisy. To znamená, vy si přijedete se svým automobilem na objednávku do tzv. vašeho servisu, kdy mnohdy vám poskytnou i nějaký vůz na dočasné používání, a potom si přijedete odpoledne pro opravené auto, které má i technickou kontrolu. ***