(18.50 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
Naopak, když si dneska vezmeme ty bonusy, které zaměstnavatelé používají, a myslím, že to není nic neznámého, že vlastně používají i ze svého, že platí tři dny nemocenského a mají to jako bonus, nebo dávají další, jiné alternativy, tak pro zaměstnavatele by to nepřineslo nic tak zásadního. A myslím si, že je opravdu nutné si říci otevřeně, že je to zásadní podpora a zásadní postoj k našim zaměstnancům, protože, já už jsem to někde zmiňovala, tři dny, první dny nemoci jsou víceméně zásadní pro další vývoj nemocnosti toho zaměstnance. A co je lepší tedy pro toho zaměstnavatele - mít dlouhodobě nemocného člověka, anebo mít alespoň třeba těch pět dní mimo tu nemocnost? A nemyslím si, že by to v zásadě bylo něco, co se opravdu zneužívá a zneužívalo by se. Já si myslím, že jsou to prostě jenom argumenty některých zaměstnavatelů, které samozřejmě jsou i nějak mediálně přetřásány. Děkuji moc.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Dále v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Richterová. Připraví se pan poslanec Juříček. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, stručný postoj za pirátský klub. My jsme už dnes zdůrazňovali, že nám také přijde, že není fér, když si člověk hradí nemocenské pojištění a potom právě v průběhu toho prvního týdne nemoci, který je nejčastější, že je člověk nemocný jeden týden, zůstane zcela bez příjmu... tedy zůstane bez příjmu první tři dny a ty druhé dva dny vlastně s velice výrazně sníženým příjmem.
Takže jsme zastánci toho, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení, abychom o tom diskutovali. A zejména považujeme za velice důležité, aby byl tenhle případný návrh, tahle úprava byla propojena s eNeschopenkou. Věříme, že stále ještě lze dodržet její zavedení. Je to něco, co by dalo nástroj, možnou prevenci zneužívání, aby zaměstnavatelé měli co nejsnadnější kontrolu tím, že by okamžitě dostali informace o tom, že jejich zaměstnanec je v neschopnosti, jaké je jeho místo pobytu apod.
Takže shrnuto a podtrženo, rozhodně nechceme, aby lidé chodili nemocní do práce, aby stoupaly další sekundární náklady. Jsme velkými zastánci podpory toho, aby zaměstnavatelé umožňovali benefit zvaný sick days, toho, aby zaměstnanci mohli několik pár dní v roce zůstat doma z důvodu virózy, třeba bez návštěvy lékaře. Doufáme, že ve druhém čtení budeme moci věcně prodiskutovat skutečně to nejlepší nastavení systému pro všechny strany.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je dále v obecné rozpravě poslední zatím přihlášený pan poslanec Juříček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, asi těžko ode mě budete očekávat, že já budu tady plédovat pro takovouhle záležitost. Ale musím říct několik argumentů a nebudou to žádný jako filozofický kecy, který tady často slýchávám. Omlouvám se za to.
Za prvé, vždycky tady existovalo, a já když jsem byl vicepremiér Svazu průmyslu a měl jsem na starosti dojednávání s odbory, tak vždycky existovalo to, že co se nedohodlo na úrovni zaměstnavatelů a odborů, tak to vláda nikdy neudělala. Já samozřejmě rozumím, že teď musíme poskládat nějakým způsobem vládu a že to jsou nějaké ústupky. Ale toto je zrovna ústupek, který není ústupek vůči podnikatelům, to je především ekonomický problém celé České republiky. A hned to vysvětlím. Dneska máme zhruba 260 tisíc volných míst. Nestačíme vyrábět. Honíme lidi do práce už tak, disciplinovanost se strašlivě zhoršila za posledních několik let, kde lidi, i když nepřijdou do práce, tak vám informaci podají až ze zákona, kdy oni jsou povinní dát za tři dny až neschopenku. Takže vy vlastně tři dny ani nevíte, co s nimi je. A teď hovoříte o tom, že to poškodí podnikatele. Ano, ale to není ten základní problém, že podnikatelé nebudou mít zaměstnance. To je problém celé ekonomiky a celého národohospodářského plánování a řešení a ekonomiky jako celku. A hned vám to vysvětlím.
Já na své firmě mohu dokladovat, že dojde o 4 procentní body, ale to není jenom na mé firmě, ale na celém Svazu průmyslu jsme to tenkrát měli jasně prokázáno, a nejsou to nějaké domněnky, to jsou fakta, že o 4 procentní body stoupne nemocnost. Takže jestli někdo má dneska 2,5 %, bude mít 6,5. Jestli někdo má 4 %, bude mít 8. To je jeden faktor. Takže co z toho vyplývá? Že 4 % lidí, kteří jsou zaměstnáni v průmyslu jako celku, budou chybět. To znamená, to je minimálně 40 až 50 tisíc lidí k těm 260 tisícům lidí, kteří dnes chybí, a my nestačíme a odmítáme zakázky, protože nemáme lidi. A to je dopad - ze 4,5 bilionu korun, který dělá průmysl, tak to je zhruba 160 miliard, a ze 160 mld. je to zhruba 32 miliard korun na daních. Takže to je ten největší problém. To, že podniky to bude stát zhruba někde kolem 5 miliard korun, tak proti 160 miliardám a 32 miliardám na daních to je setsakramentsky ještě méně. A to, že to bude stát zdravotní pojišťovnu, no tak to je samozřejmé, protože někdo to musí zaplatit. To znamená další 3,5 miliardy.
Já jinak musím říct, že to je tak neuvěřitelné, že bychom toto, aniž bychom nenašli jiné podpůrné argumenty a pilíře k tomu, abychom zvýšili disciplinovanost, chuť do práce, motivaci, stimulaci lidí a k tomu vůbec našli ještě nástroje na kontrolu, jako např. tady zmiňovaná eNeschopenka, tak abychom toto propustili v době, ve které máme takovouto situaci, tak to je prosím vás naprosto totální ekonomicky nesmyslný koktejl. To si prosím vás, uvědomme.
Já netvrdím to, že není možné zavést někdy v budoucnu karenční dobu, ale všechny věci proboha posuzujme situačními faktory! Proč bychom pod sebou podřezávali větev a dělali populistická rozhodnutí a dělali rozhodnutí proti všem velkým firmám, středním firmám i malým firmám jenom proto, že tady potřebujeme se nějakým způsobem udělat úlitbu našim zaměstnancům? No, opravdu je to neuvěřitelně nesmyslný koktejl. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Janulík. Faktickou poznámku můžeme stihnout do 19. hodiny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. No, já jsem to z tohoto místa za ty roky říkal x-krát a řeknu to znovu, pokud tam nebude zavedený nějaký systém rozumné kontroly - já na rozdíl od mnoha z vás ty neschopenky vystavuji velmi často a ten systém je opravdu velice masivně zneužíván. My jsme vypěstovali v lidech pocit, že oni přijdou jak do samoobsluhy, že prostě přijdou a řeknou no, já bych si vzala neschopenku. Prostě já bych chtěla neschopenku. Oni mají ten pocit, že to je prostě... stačí si říct a tu neschopenku člověk dostane. A toto je jenom další krok, jak v těch lidech toto posilovat.
Já vám uvedu příklad. Já jsem zažil, že pacient nepřijde na kontrolu, přestože je v pracovní neschopnosti. A na otázku, proč se nedostavil na kontrolu, odpověděl, no já jsem byl na dovolené v Řecku. Takže v těch lidech je ten pocit, že si prostě... to vlastně nic není. Vezme si neschopenku a odletí si za naše prachy, za peníze všech, na dovolenou. A vůbec nemá pocit, že to jako je špatně. A to se v těch lidech za ty desítky let vypěstovalo. A toto je jenom další krok k tomu, aby se to posilovalo. Kdyby ruku v ruce s tím šlo, že se zpřísní kontrola, protože na každý okres, na ty tisíce neschopných, jsou maximálně čtyři kontroloři. Ti nestihnou vůbec nic zkontrolovat. A v elektronické době, kdy máme kamerové systémy, chytré mobily a tak, tak dávno už měl být zavedený nějaký systém kontroly. Děkuju. ***