(17.30 hodin)
(pokračuje Richterová)
Mě proto zajímá, jak je tenhle harmonogram plněn. Zajímala by mě skutečně představa, jak vypadá jízdní řád k té paragrafové podobě zákona, nebo jestli si nechce ministerstvo včas přiznat, že v současné chvíli připravuje něco, co by mohl být i další dotační titul, a že ambiciózní zákon o sociálním bydlení skutečně čeká na toho, kdo ho na Ministerstvu pro místní rozvoj připraví. Už v interpelaci na pana premiéra v demisi jsem zdůrazňovala, že velkým problémem při přípravě tohoto zákona je mezirezortní spolupráce. Evidentně to je takový skutečně obtížný úkol pro naše ministerstva, aby spolu mluvila, a to jsou nyní v jedné barvě.
Takže ještě jednou se ptám, jaký je časový harmonogram kroků, které mají vést k vytvoření zákona o sociálním bydlení, a není-li v plánu spíše (upozornění na čas) udělat další dotační titul. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a paní ministryně vám odpoví do 30 dnů.
Poprosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra Milka ve věci minimální marže na potraviny, a připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v médiích proběhla informace, že uvažujete o snížení počtu slevových akcí zavedením povinné minimální marže na potraviny, tak aby je řetězce nemohly prodávat v akcích za nižší ceny, než jsou ty výrobní zemědělců. Více než 50 % spotřebního rychloobrátkového zboží se v Česku prodává v nějaké slevě. Je to dáno vysokou koncentrací prodejních ploch a konkurencí obchodníků. Potraviny však v ČR jsou relativně drahé. Zatímco platy jsou oproti západním zemím výrazně nižší, ceny potravin tolik ne, a tak pro velkou část zákazníků je cena stále rozhodujícím kritériem.
Uvědomujete si, že omezení slev bude znamenat zvýšení prodejních cen a zdražení už tak neúměrně vysokých cen k platům povede k ještě větší chudobě? Jste si vědom toho, že regulace trhu povede k omezení konkurenčních nástrojů prodejců? Mezi velkými a malými výrobci se ceny liší. Kdo by nastavil správné nákupní ceny výrobců? A kdy máte představu, že by k novele, která by zavedla nějaké změny v oblasti regulace maloobchodu, mohlo dojít? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Pan ministr vám odpoví. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Děkuji, pane místopředsedo. Vážená poslankyně, vážení poslanci, dne 12. dubna 2018 jsem inicioval společnou pracovní snídani se zástupci vedoucích představitelů obchodních řetězců působících na územích ČR, dále se zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu, za účasti prezidenta Potravinářské komory a za účasti prezidenta Agrární komory. Klíčovými tématy projednávání byly praktické otázky fungování potravinářského řetězce zejména s ohledem na možné zavedení minimálního podílu českých potravin v tržní síti, dále s ohledem na podnákladové ceny a nákupní ceny, slevové akce či otázku vlivu revidované společné zemědělské politiky na konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů.
Přivítal jsem možnost projednání těchto otázek na platformě všech stěžejních subjektů - zemědělců, potravinářů, obchodníků a Ministerstva zemědělství. Současně jsem zdůraznil, že prioritou Ministerstva zemědělství je podpora českého zemědělství a potravinářství, včetně dosažení soběstačnosti v základních komoditách. K dosažení tohoto cíle je však nezbytné dosáhnout spravedlivého rozdělení přidané hodnoty napříč potravinového řetězce, stejně jako prosazení rovných podmínek v rámci nové společné zemědělské politiky a organizace trhu EU. Tato otázka je intenzivně řešena jak na úrovni jednotlivých členských států, tak Evropskou komisí. Konkrétně jsem zmínil novou legislativu ve Francii, která dává tamní vládě pravomoc zavedení výrazných regulací v oblasti minimálních marží či v oblasti slevových akcí. Připomněl jsem také aktuální aktivity na úrovni EU včetně aktuálních návrhů ke dvojí kvalitě potravin a nekalým obchodním praktikám.
Takže chtěli bychom připravit novelu zákona o významné tržní síle a v této novele bychom se tímto chtěli zaobírat. Myslím si osobně, že nedojde ke zdražení potravin, protože obchodní řetězce používají poměrně vysoké marže, podstatně vyšší. Vy sama říkáte, že dneska jsou u nás ceny vyšší než v jiných okolních státech. Na druhé straně je potřeba říct, že nákupní ceny, za které nakupují od prvovýrobců, ty jsou podstatně nižší, a využívají svého postavení. Poslední akce některých řetězců, tady vidíte jednu z nich (ukazuje litrovou krabici mléka), zrovna teď probíhá v Kauflandu, za jednu korunu litr mléka. To by si nedovolili podle mě v žádné staré evropské zemi. Jenom u nás nám rozbourají náš trh, vozí sem vykostěnou vepřovou kýtu za 60 korun, vozí sem přebytky. Dneska jsme bohužel svědci souboje národních rozpočtů.
Takže pokud chceme zachovat české zemědělství, tak si nemůže řetězec Kaufland dovolit prodávat za jednu korunu litr mléka. Ptám se, kde je nákladová cena. Ptám se, nejde o krácení daně a nejde o krácení DPH? Určitě ano. Takže už momentálně dneska právníci na Ministerstvu zemědělství zpracovávají názor na to a podáme podnět na ÚOHS a na Ministerstvo financí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím, jestli paní poslankyně má doplňující otázku. Má, tak prosím, předneste svůj doplňující dotaz.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za odpověď, pane ministře. Pokud chcete navrhovat, aby obchodní řetězce musely mít určitý objem českého zboží, jak chcete definovat, co to vlastně české zboží je?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra, jestli má zájem o doplňující odpověď. Má.
Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Jsou dvě kategorie zboží. Jedno je vyrobeno v České republice a pak je český původ. Tam je rozdíl v procentech obsahu zpracované hlavní suroviny, takže na to jsou poměrně přesné metodiky. Také proto dneska výrobci například masných výrobků nemůžou deklarovat, že to je český výrobek, protože většina - jak víte všichni, vyrábíme pouze už pod 50 % vepřového v České republice, a protože do těchto zpracovaných masných výrobků jde dovozové maso, takže proto nemůžou deklarovat, že to jsou české výrobky. Chystáme určitou změnu a změkčení, ale na druhou stranu si myslím, že vyrábět méně jak 50 % vepřového v zemi, kde je to národní jídlo, je hazard.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji, a co mám informaci, tak paní poslankyně Golasowská svoji interpelaci stahuje, takže prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ministra Metnara ve věci omezení shromažďovacího práva. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v úterý demonstrovali nespokojení starostové před Úřadem vlády. Šlo jim o přijetí novely zákona o střetu zájmů ve znění senátního návrhu. Co mě v této souvislosti zarazilo, je mimořádně omezený prostor pro demonstrující před úřadem vlády. Musí se tísnit na pár metrech. Ohrožuje je tramvajový a automobilový provoz. Při větším počtu demonstrantů hrozí buď jejich zranění, nebo zastavení provozu. Demonstrující by podle mého názoru měli mít před Úřadem vlády daleko více místa, aby před sídlem premiéra mohli svobodně říct, co si o vládních krocích myslí. Proč mají jen těch pár metrů? Chápu, že jde i o bezpečnost, ale přece jen mám pocit, že současné nastavení je dost nevyvážené, že právo shromažďovací garantované Listinou dostává tak trochu na frak. Předem děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Já děkuji za dodržení času. Pan ministr vám odpoví do 30 dnů.
A nyní prosím pana poslance Dolínka, který bude interpelovat ministra Ťoka ve věci výtoňského mostu.
Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane ministře, SŽDC, Správa železniční dopravní cesty, oznámila, že starý most nelze zachránit na Výtoni, železniční most, který je důležitou spojnicí mezi Smíchovským a Hlavním nádražím. Jedinou jeho cestou je podle SŽDC demolice. Dobrá, to se dá pochopit. Nicméně SŽDC přitom léta mluvila o jeho modernizaci, která měla už dávno začít, například v roce 2015 jsme byli seznámeni s tím, že se modernizace započne v roce 2019.
Chtěl bych se zeptat, pane ministře, co se změnilo, že se tento plán odsunul a nahradil se novým? Jak vysoké byly investice do údržby a oprav mostu v posledních 20 letech? A jaké činnosti byly za vynaložené finanční prostředky v tomto období provedeny? Jak vysoké byly investice do údržby a oprav mostu v okamžiku, kdy jste se stal ministrem dopravy - od té doby? Jaké činnosti byly za vynaložené finanční prostředky v tomto období provedeny? A hlavně, proč SŽDC dva roky blokovala opravu či výměnu lávek pro pěší, což je investice Prahy, a ta mohla tedy započít až v letošním roce, přestože už dva roky mohla být realizována. Děkuji. ***