(12.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)

Pokud jde o pravomoc Evropské komise dohlížet na dodržování rozpočtové disciplíny, jedná se o pravidla tzv. Paktu o stabilitě a růstu, která jsou pro Českou republiku, stejně jako pro kteroukoli jinou zemi Evropské unie, závazná už nyní. Fiskální pakt na těchto pravidlech nic nemění. Případné pokuty pro státy, které rozpočtovou disciplínu nedodržují, se týkají dodržování Paktu o stabilitě a růstu, nikoli fiskálního paktu. To je potřeba, abych tady zdůraznila. Ta jsou stanovena jinde, platí pro nás přímo a my je dodržovat musíme jako i ostatní země Evropské unie. Navíc tyto případné sankce se vztahují pouze na země eurozóny.

Je pravdou, že k fiskálnímu paktu se hlásí země s vysokou mírou zadlužení. Ano, ale stejně tak se tam hlásí i země s nižším dluhem, než má Česká republika. Je třeba poznamenat, že fiskální pakt byl podepsán právě proto, aby se veřejné zadlužení snižovalo. Tyto země tím dobrovolně signalizovaly odhodlanost řešit problémy svých veřejných financí, případně i nadále obezřetně hospodařit. Fiskální pakt tedy nemá nic společného se vstupem do eurozóny. Vyplývá to z jeho povahy, z povahy dohody, kterou uzavřely mezi sebou jak země eurozóny, tak i země neplatící eurem, a to včetně těch, které o vstup do eurozóny neusilují. Vždyť mezi nimi je třeba i Dánsko. Dánsko má trvalou výjimku ze vstupu do eurozóny, a přesto přistoupilo k fiskálnímu paktu.

S tím souvisí odpověď na otázku, zda si Česká republika za ratifikaci fiskálního paktu může vyjednat nějaký ústupek, jak tady včera padalo od některých poslanců, či výhodu v Evropské unii, jako např. zrušení kvót na přijímání migrantů. Odpověď je jasná - nemůže. Evropská unie není smluvní stranou fiskálního paktu.

Osobně se nedomnívám, že by se vláda snažila ratifikaci fiskálního paktu uspěchat. Česká republika se možností ratifikace poprvé zabývala již na začátku roku 2012, tedy před více než šesti lety. Fiskální pakt pak vstoupil v platnost 1. ledna 2013 a k dnešnímu dni jsou smluvními stranami všechny země Evropské unie s výjimkou České republiky a Velké Británie. Postavení Velké Británie všichni známe. Česká republika je tedy posledním potenciálním kandidátem na ratifikaci, Británie vzhledem k brexitu o ratifikaci pochopitelně neusiluje. Nejde tedy o žádné uspěchání, ale spíše o snahu neizolovat Českou republiku a rovněž snahu o skutečnost, že nám jeho ratifikace v předložené formě v parlamentu zaručí plnohodnotnou účast na summitech eurozóny, jak jsem řekla před chvílí. Dle dosavadní praxe jde navíc o všechny summity, které se týkají budoucího uspořádání eurozóny, konkurenceschopnosti a podobně. Česká republika by tak měla možnost účastnit se formování budoucího vývoje eurozóny i přesto, že dosud euro nepřijala a v dohledné době tak učinit nehodlá. Protože eurozóna je naším klíčovým hospodářským partnerem, o její zdravé fungování by nám tak mělo jít za všech okolností, ať jsme její součástí či nikoliv.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Krejza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Krejza: Děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem se chtěl zeptat pana předsedy poslaneckého klubu Kalouska vaším prostřednictvím a on tady není, tak přesto to přednesu. Já se přiznám, že se v tom začínám trošku ztrácet. Tady se velice stojí o schválení tzv. fiskálního paktu, ale pan Kalousek tady prozradil, že vlastně o nic nejde, že z toho žádné závazky neplynou. Tak nevím, jestli se mi odpovědi dostane, ale zeptat jsem se chtěl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí paní poslankyně Válková, po ní pan poslanec Skopeček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já bych, pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, kterých je nás zde už poskrovnu, jenom chtěla doplnit to, co tady řekla paní ministryně, o ty ryze právní prvky, které nicméně mají dopad na to, zda se má hlasovat potom ten návrh kvalifikovanou většinou, či nikoli, čili zda jde o mezinárodní smlouvu v režimu článku 10a nebo o běžnou mezinárodní smlouvu. Protože pochopitelně na to existují jako téměř na všechno v mezinárodním právu, až na výjimky, různé názory, tak si dovolím upozornit, že ten podrobný rozklad argumentů, analýza argumentů pro a proti je nám k dispozici. Týká se zejména článků 3, 7 a 8. Já jsem se tím sama dost podrobně zabývala a ten závěr je relativně jednoznačný, že jde o mezinárodní smlouvu, která podléhá tomu jednoduššímu režimu, a nemusíme na ni nahlížet optikou toho přísného ústavního pravidla, kdy by se musela hlasovat kvalifikovanou většinou. Takže to je první takový závěr.

A druhý, ke kterému bych se dostala už ve svém vlastním vystoupení, bude-li na to dneska čas, že bychom se zamysleli nad tím, proč vlastně z toho právního hlediska se této smlouvy, jak jsem slyšela v těch některých projevech předřečníků, obáváme a jaké důsledky jsou z ní vyvozovány. Například předřečník, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan poslanec Skopeček tady upozornil na řadu důsledků, které se mi zdají býti nepodložené (Předsedající: Já se omlouvám, vypršel váš čas, paní poslankyně.) zněním této mezinárodní smlouvy. Čili myslím si, že na ty právní aspekty bychom také neměli zapomenout, když z nich vyvozujeme takto obecné politickoekonomické závěry. Takže bych byla ráda, kdybychom ji - (nesrozumitelné, předsedající hovoří zároveň s řečnicí). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Musím měřit všem stejně, tedy opravdu vás nemohu déle nechat mluvit v této faktické poznámce. Nyní má slovo pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci zareagovat na slova paní ministryně, která tu ukazovala ten graf a potvrdila, že jsem ve včerejším vystoupení používal hodnověrné oficiální údaje, že jsem nějak nepřibarvoval realitu. Takže za to velmi děkuji, za toto uznání. Nicméně paní ministryni bych chtěl říct, že samozřejmě ten graf je pravdivý, že dluh vůči HDP klesá, ale jak by se to také jinak mělo vyvíjet, když nám roste hrubý domácí produkt? Jestliže tu paní ministryně ukazuje ukazatel, který se počítá jako veřejný dluh vůči HDP, a HDP nám roste, a já věřím, že poroste i v budoucnu, doufejme rychleji než zadlužení, no tak logicky ten ukazatel klesá. Paní ministryně, až se dostane - a já to nechci nijak přivolávat - česká ekonomika do stagnace nebo do recese, tak naše veřejné finance nejsou strukturálně zdravé natolik, aby dokázaly hospodařit bez deficitů, což nedokážeme koneckonců ani nyní až na výjimky, kdy to prostě díky třeba evropským penězům vyjde jeden rok v přebytku, ale veřejné finance jsou strukturálně nemocné. Tak v okamžiku, kdy ta ekonomika půjde dolů a kdy ten jmenovatel bude klesat, tak samozřejmě ten graf bude mít úplně jiný trend. Čili to není nic překvapivého, zadlužení vůči hrubému domácímu produktu klesá proto, protože nám roste hrubý domácí produkt, protože ekonomika šlape. Až se ten trend obrátí, tak to bude naopak.

A poslední, velmi důležitá věc. Vy říkáte, že je to mezivládní smlouva, že nemá s Evropskou unií cokoli společného. Já věřím, že máte na Ministerstvu financí lidi, kteří se zabývají evropskou měnovou unií, eurozónou, a ti vám určitě řeknou, že 6. prosince 2017 předložila Evropská komise plán na prohloubení Evropské hospodářské a měnové unie, koneckonců přišel i balíček na výbor pro evropské záležitosti, kde jsme ty jednotlivé návrhy komunikovali, a tam vedle toho, že chce Evropská komise - (Předsedající: Čas, pane poslanče, vypršel.) Tak já se přihlásím ještě jednou. Děkuji. To je důležité.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Munzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, fiskální pakt, jak ho zjednodušeně nazýváme, oficiálně tedy Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, není pro mě jen běžnou, řadovou mezinárodní smlouvou. Postojem k paktu rozhodujeme o tom, zda chceme rozhodovat o klíčových hospodářských otázkách sami, nebo se zavážeme k tomu, že se budeme muset ptát, resp. v uvozovkách koordinovat reformy naší hospodářské politiky. Tady od pana poslance Kalouska, prostřednictvím pana předsedajícího, zaznělo, že je to jenom takové slovo, že to nic neznamená. Ale Evropská unie má ráda slovo koordinovat a bagatelizace není rozhodně namístě. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP