Středa 27. června 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
20.
Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Hany Aulické Jírovcové
a Pavla Kováčika na vydání zákona o zajištění právní pomoci
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o právní pomoci)
/sněmovní tisk 152/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 152/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslance, máte slovo. (V sále je trvalý neklid a hluk.)
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych před vás předstoupil s obhajobou návrhu zákona o zajištění právní pomoci a o změně některých souvisejících zákonů, tedy zákona o právní pomoci. Jde o návrh zákona, se kterým jsme předstupovali coby poslanci Komunistické strany Čech a Moravy již v minulém volebním období. A jsme si vědomi, že tehdy se část této právní úpravy již promítla do některých dalších právních předpisů, zejména do zákona o -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím o klid, ať můžeme slyšet návrh zákona, tak jak nám ho zde předkládá pan poslanec Grospič! Prosím, pokračujte.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo.
- zejména do zákona o advokacii. Přesto jsme si vědomi, že současná právní úprava je značně roztříštěná.
Co tedy sledujeme předložením tohoto návrhu zákona? Především to, že by tento zákon stanovil podmínky pro poskytování právní pomoci, jakož i podmínky pro stanovení povinnosti státu hradit náklady právního zastoupení a rozsah této povinnosti. Za druhé, že by tímto zákonem nebyly dotčeny zvláštní právní předpisy, které zajišťují poskytování právní pomoci jiným způsobem, než stanoví tento zákon. Podle tohoto zákona by každý za podmínek stanovených tímto zákonem měl právo na poskytování právní pomoci v řízení před obecným soudem, včetně správního soudnictví, v kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem, o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, před jinými orgány, které jsou uvedeny potom v textu tohoto zákona. A dále ten, kdo se nemůže domoci jiné právní pomoci, zejména udělení právní porady nebo sepsání listiny, a je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu podle zvláštního právního předpisu určila k poskytnutí právních služeb advokáta.
Právní pomocí podle tohoto zákona rozumíme a takto definujeme právní služby poskytované advokáty podle zvláštního právního předpisu. Náklady na takovouto poskytovanou právní pomoc podle tohoto zákona ten, kdo není schopen sám nebo zcela nebo zčásti si ji hradit za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem, by potom hradil stát.
Vycházíme z toho, že právo na právní pomoc je založeno přímo ústavním pořádkem České republiky. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od samého počátku řízení. Podle čl. 40 odst. 3 věty třetí Listiny základních práv a svobod zákon stanoví, ve kterých případech má v trestním řízení obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. Platná právní úprava poskytování bezplatné právní pomoci v zásadě umožňuje a je též v praxi realizována. Platná právní úprava je však roztříštěná, ne vždy jednotná a ve svých důsledcích poskytuje orgánům, které mají rozhodovat o poskytnutí bezplatné právní pomoci, tedy obhajoby, neúměrně široké uvážení.
Nechci teď zde číst všechny tyto normy, ale je jich celkem 16. Z tohoto vychází náš návrh zákona. Chci uvést jenom několik základních příkladů.
Listina základních práv a svobod v čl. 37 zakotvuje právo každého na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení, rovnost všech účastníků řízení v průběhu řízení. Dále v čl. 40 stanoví právo obviněného, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obviněný obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Dále v témž článku Listina zakotvuje, že zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. V čl. 42 potom mimo jiné stanoví, že cizinci požívají v České republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům.
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod potom v čl. 6 stanoví, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého, nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by vzhledem ke zvláštním okolnostem veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, pane poslanče. Znovu vyzývám všechny přítomné poslankyně a poslance k tomu, aby zde vytvořili důstojnou atmosféru pro projednávání tohoto návrhu. Jsme v situaci, kdy už ani já neslyším to, co pan navrhovatel zde přednáší. Prosím, pokračujte.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji vám.
Dále v čl. 6 úmluva stanoví minimální práva každého, kdo je obviněn z trestného činu. Na to navazuje Úmluva o právním postavení uprchlíků, která v čl. 16 nazvaném Přístup k soudům, podle něhož má uprchlík zaručen svobodný přístup ke všem soudům na území smluvních států a má dále právo na území smluvního státu, ve kterém má trvalý pobyt, na stejné zacházení, jakého se dostává vlastním občanům tohoto státu v otázkách svobodného přístupu k soudům, včetně právní pomoci a vyjmutí z cautio judicatum solvi, tedy záruky, že odsouzený splní to, k čemu byl odsouzen. V jiných smluvních státech, než kde je uprchlík trvale usídlen, musí užívat stejného zacházení v případech zmíněných v odstavci 2 této úmluvy jako státní příslušníci příslušné země jeho trvalého pobytu.
Je zde i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Je zde Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoci. A jsou zde v celé řadě další speciální právní úpravy ustanovené v našem právním řádu, jak jsem již hovořil, v celkem 16 právních předpisech.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy. Potom předpokládá návrh zákona, že by měl upravit právo na poskytnutí právní pomoci, bezplatnou právní pomoc a novelizovat zákony, které již úpravu a právní pomoc upravují, tak, aby jejich ustanovení nekolidovala s novým zákonem. Nebude s ohledem na specifičnost trestního řízení dopadat na zástupce stanovené ex offo v případech nutné obhajoby v trestním řízení a dál na zmocněnce poškozeného v trestním řízení. Toto je výjimka, která není v tomto návrhu zákona obsažena.
Účelem zákona by mělo být vytvoření systému poskytování právní pomoci a zabezpečení jejího poskytování v rozsahu stanoveném zákonem, tj. bezplatná právní pomoc by neměla být poskytována fyzickým osobám a právnickým osobám, které v důsledku materiální potřebnosti nemohou využívat právní služby k tomu, aby mohly řádně uplatnit a ochránit svá práva, a které prokážou (řekl pokrátí) také jejich majetkové poměry odůvodňující zajištění právní pomoci na náklady státu. (V sále je stále rušno.)
Tento zákon je také spojen s určitou identifikací rizik spojených s nečinností. Nečinnost v tomto případě by znamenala zachování dosavadní právní úpravy zajištění právní pomoci a bezplatné právní pomoci jednotlivými právními předpisy. Tento stav vede v současné době k tomu, že právní pomoc je poskytována nesystematicky, čímž se ztěžuje a znepřehledňuje její dostupnost pro žadatele, nejsou stanovena dostatečně transparentní pravidla, neexistuje jednotný systém pro poskytování právní pomoci, což komplikuje nežádoucí odlišnou rozhodovací praxi v této oblasti. Neexistuje také centrální přehled o poskytování bezplatné právní pomoci, chybí úprava zajišťování právní pomoci v rozhodčím řízení.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty vychází ze současného stavu poskytování bezplatné právní pomoci v soudním řízení a je připravován tak, aby si ke své realizaci nevyžádal zvýšené náklady na státní rozpočet a ostatní rozpočty veřejné správy ani potřebu dalších zaměstnanců vyplácených z těchto rozpočtů. Vyhodnocení dopadů na státní rozpočet vychází především z toho, že i současná právní úprava umožňuje poskytování bezplatné právní pomoci v řízení před soudy, která je nyní hrazena z rozpočtových prostředků. Navrhovaná úprava v zásadě nerozšiřuje přístup - s výjimkou rozhodčího řízení - k bezplatné právní pomoci hrazené státem, ale sleduje především sjednocení platné úpravy a širší informovanost účastníků o možnostech jejího poskytování. Na druhé straně však také nelze odhadnout případný nárůst žádostí o bezplatnou právní pomoc a z toho plynoucí mnohé další finanční dopady.
Kdybychom chtěli zhodnotit další dopady, zejména sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, jsou díky sjednocení stávající roztříštěné úpravy a stanovení poučovací povinnosti jednoznačně pozitivní. Navrhovaná úprava tedy nezhoršuje postavení mužů a žen a nijak nezasahuje do ochrany soukromí a osobních údajů. Nevytváří korupční rizika a nemá dopad na podnikatelské prostředí. (Hluk v sále.)
Chtěl bych na závěr říci, že jsme si vědomi stanoviska vlády, které není pozitivní k předložené novele návrhu zákona. Ale chtěl bych vás poprosit, aby tato Sněmovna projevila dostatek vůle k propuštění tohoto zákona do druhého čtení, abychom mohli rozvinout širokou diskusi tak jako v minulém volebním období a našli konsenzus, který by vedl ke sjednocení úpravy poskytování nezbytné právní pomoci tak, aby tato úprava byla sjednocena a přes odlišnost a specifičnost trestního řízení byla srozumitelná, jednoznačná a plně plnila svůj účel ve vztahu k občanům, kteří ji naléhavě potřebují. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci Grospičovi jako zástupci navrhovatele. Zpravodajkou pro prvé čtení je paní poslankyně Helena Válková. Prosím ji nyní, aby se ujala slova.
Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, moje role nebude snadná, protože na jedné straně ta norma je potřebná, v minulém volebním období jsme svůj slib nesplnili, že zavedeme bezplatnou právní pomoc, která by měla sloužit osobám, jejichž... říká se tomu materiální potřebnost, prostě nemají finanční prostředky na zajištění své obhajoby v té odborné kvalitě, jakou by potřebovali. Takže z tohoto hlediska účel normy i její koncepce - ano.
Rozhodně to, co říkal zástupce předkladatelů, je pravda, protože současná právní úprava je roztříštěná, není úplná a samozřejmě zdaleka i teď po těch novelizacích, které zmínil, není dostatečná a myslím, že toho zákona je třeba. Na druhé straně jsou tam věci, které sice lze odstranit v rámci druhého čtení, když v důvodové zprávě se dočtete, že se bezplatná právní pomoc má zajistit, má se poskytnout právnickým i fyzickým osobám a explicitně, tuším, že to je v § 5... Ne, v § 5 písm. f) se naopak výslovně píše, že má být právnická osoba vyloučena, že nelze právě právnické osobě takovou pomoc poskytnout. Takže to jsou takové maličkosti, i když mají věcný charakter, které by bylo možné v tom druhém čtení odstranit.
To, co já považuji za podstatnější, jsou dvě věci. Opravdu otevřeně - a to oceňuji - tady byla zmíněna ta aktualizace. Prostřednictvím novely zákona o advokacii došlo k rozšíření bezplatné právní pomoci i stanovení nových podmínek pro jejich poskytování. A tady bylo zmíněno, že tato aktualizace byla vzata v úvahu, nicméně, jak musím konstatovat, v předloženém návrhu zákona se neprojevila. Alespoň zatím neprojevila. Mě by jako zpravodajku za vás, poslankyně a poslance, zajímalo, jak se staví k této podobě navrhovaného zákona Česká advokátní komora. Zajímalo by mě, jaké stanovisko zaujme nová ministryně spravedlnosti, která neměla možnost a která bude mít za úkol takovou normu v nejlepší možné kvalitě posunout, představit a obhájit, resp. podpořit v Poslanecké sněmovně.
Čili protože nechci tuto normu navrhnout s ohledem na některé její vady k zamítnutí, nechci, aby se vracela předkladatelům k přepracování nyní, tak bych navrhla přerušení do příští schůze Poslanecké sněmovny se zdůvodněním, že nová ministryně spravedlnosti by se s normou, která bude jistě tvořit významnou část její legislativy, byť by nebyla z jejího pera, anebo také možná ano, pokud k tomu zaujme stejně negativní stanovisko jako bývalý ministr spravedlnosti, které bude reprezentovat na vládě, a přesvědčí zbývající členy, že předloží sama lepší návrh, tak aby tu možnost dostala. Je to jedna z norem, která potom bude, nebo nebude hodnocena v souvislosti s jejím řízením resortu, třeba i v tom smyslu, že hlasovala pro přijetí normy, která není kvalitní. Já bych pro toto znění, tak jak je předloženo, ruku zvednout nemohla. Nicméně bych ráda nechala ještě možnost pro novou vládu, aby ten návrh posoudila, příp. nezměnila svůj názor, pokud Poslanecká sněmovna samozřejmě dospěje k názoru, že tento postup je korektní. Také by mě zajímal názor představitelů České advokátní komory.
V případě, že dojdete k závěru, že tento postup podle vašeho přesvědčení není optimální, tak bych navrhla vrácení té normy k přepracování. Ale říkám, jako první krok bych ještě dala této velmi potřebné právní úpravě šanci. A zajímal by mě názor těch dvou reprezentantů, jednak advokátního stavu a jednak nové vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně, rozumím tomu tak, že jste podala procedurální návrh na přerušení do...
Poslankyně Helena Válková: Já jsem podala návrh na přerušení do příští, hned příští schůze. Tady není příliš co řešit, ale dneska byla jmenovaná nová ministryně. Příští schůze bude začátkem září. Čili návrh na přerušení projednávání této normy do začátku září, nikoliv samozřejmě do příštího týdne, ale do příští schůze.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já jenom pro pořádek musím upozornit, že příští schůze se bude konat 11. července, tak jak byla dnes svolána. Takže pokud navrhujete, aby to bylo přerušeno do zářijové schůze, tak o tom můžeme takto hlasovat.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji za upřesnění a opravuji svoji chybu, čili do schůze Sněmovny, která se bude konat v září 2018. Děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, dobře. Zazněl návrh, o kterém budeme hlasovat bezprostředně. Já jsem povolal poslankyně a poslance z předsálí.
Budeme hlasovat o návrhu, abychom projednání tohoto bodu přerušili do zářijové schůze Poslanecké sněmovny. (Někteří poslanci ještě vbíhají do sálu.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 37, přihlášeno 163 poslanců, pro 148, proti nebyl žádný. Návrh byl přijat. To znamená, že přerušujeme projednávání tohoto bodu do zářijové schůze Poslanecké sněmovny.
Já děkuji panu navrhovateli, děkuji paní zpravodajce.
Přejdeme k projednávání dalšího bodu dle pořadí. Nyní se budeme zabývat bodem
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.