Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

88.
Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017
/sněmovní tisk 133/ - prvé čtení

Nyní bych si od vás vyžádal hlasováním souhlas s přítomností guvernéra České národní banky. Měli bychom tedy hlasovat o souhlasu s přítomností při projednávání tohoto bodu. Jestli tedy můžeme přistoupit k hlasování?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 123. Přihlášeno 176 poslanců, pro 166, proti nula. Výsledek: Přijat.

 

Dovolím si tedy přivítat guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a zahájíme projednávání Roční zprávy o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017, sněmovní tisk 133. Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 133/1.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Karel Rais a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Jak bylo řečeno, rozpočtový výbor projednal roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky. Po diskusi, která se z podstatné části věnovala výsledkům hospodaření a způsobům fungování České národní banky, a předpokládám, že o detailech bude hovořit pan guvernér. Myslím si, že podstatné je, jakýsi závěr je, že zpráva České národní banky obsahuje všechna důležitá data. Auditor, firma Deloitte Audit, provedl audit přiložené účetní uzávěrky sestavené na základě českých účetních předpisů. Audit byl proveden v souladu se zákonem o auditorech a standardy komory auditorů České republiky pro audit. V podstatě tam nebylo nalezeno nijakých problémů, takže stanovisko zpravodaje je kladné.

A jestli můžu, pane předsedo, přednést usnesení?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Prosím, pane zpravodaji, předneste nám usnesení.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Takže usnesení z rozpočtového výboru z 8. schůze ze dne 9. května 2018 k Roční zprávě o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017, je to sněmovní tisk 133. Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky pana Tomšíka, zpravodajské zprávě Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 4 zákona číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017. A za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což tímto činím.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji, pane zpravodaji. A nyní tedy zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se pana guvernéra - ano, pane guvernére, máte slovo. Prosím.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s Roční zprávou o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017. Roční zpráva o hospodaření vychází z účetní závěrky, jak již konstatoval pan zpravodaj. K této účetní závěrce ČNB vydal auditor společnost Deloitte Audit, s. r. o., výrok "bez výhrad" a současně potvrdil soulad obou dokumentů.

Pokusím se uvést hlavní faktory, které ovlivnily hospodaření ČNB v minulém roce.

Musím se především zmínit o rozhodnutí Bankovní rady České národní banky z dubna minulého roku o ukončení kurzového závazku a postupném návratu měnových podmínek k normálu. Změny v nastavení měnové politiky ovlivňují hospodaření banky zásadně. Primárním cílem České národní banky a jejím ústavním úkolem je cenová stabilita, takže konkrétní opatření jsou realizována vždy bez ohledu na dopad do vlastního hospodaření s ohledem na tento prioritní cíl. Postupné narovnávání úrokových sazeb, respektive jejich postupné zvyšování směrem od nuly, na které jsme setrvávali po mnoho let, přineslo náklady na sterilizaci volné likvidity bank ve výši zhruba 4 miliardy korun. Zásadní roli ale sehrála především obnovená apreciace domácí měny po uvolnění kurzového závazku, čili postupné zhodnocování české koruny ve vztahu k euru.

Dopad do hospodaření ČNB ve formě nerealizovaných, zdůrazňuji nerealizovaných kurzových rozdílů byl samozřejmě umocněn velikostí devizových aktiv, cizoměnových aktiv České národní banky. Účetní kurzové ztráty tak dosáhly v roce 2017 výše 271 miliard korun. Pokud jde o výnos spravovaných portfolií devizových rezerv, tak vážený průměr činil 1,13 % per annum, což je výsledek lepší ve srovnání se dvěma předcházejícími roky. Vyšší objem devizových rezerv současně umožnil rozšířit jejich diverzifikaci. Rezervy, které nejsou bezprostředně nutné k provádění měnové politiky, byly proto investovány do aktiv s delším investičním horizontem a v průměru také s vyšším výnosem. Celkové výnosy devizových rezerv činily 32 miliard korun.

Finanční prostředky určené na provoz samotné centrální banky byly vynakládány s odbornou péčí a s důrazem na hospodárnost. Toto potvrdil i výsledek kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu. V souhrnu za rok 2017 vykázala ČNB účetní ztrátu ve výši 243 miliard korun. Na její částečnou úhradu použila rezervní fond vytvořený v minulosti z dosahovaných zisků, zbývající část neuhrazené ztráty ve výši 183 miliard zůstane ponechána v bilanci banky až do jejího úplného splacení. Stejným způsobem přistupovala centrální banka k účetním ztrátám v minulosti. Skutečnost, že centrální banka má nehrazenou účetní ztrátu, ovšem nijak neovlivňuje plnění jejího hlavního cíle, respektive měnověpolitických rozhodnutí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já děkuji panu guvernérovi a podívám se, zdali se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Ano, takže pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Já určitě souhlasím s tím, že cílem a úkolem České národní banky není dosahovat zisku. Přesto ta ztráta, která se tu objevuje, je dramatická, více jak 200 miliard korun. Shodneme se na tom, že je to způsobeno po opuštění toho závazku, tím, jak koruna posiluje. A já bych se chtěl pana guvernéra zeptat, jakým způsobem se budou vyvíjet ty ztráty v nadcházejících letech, protože spolu s tím posilováním koruny se dá předpokládat, že ta kumulace stamiliardových ztrát bude pokračovat. A i mezi ekonomy existuje spor o to, do jaké míry ztráta České národní banky je ekonomickým problémem sama o sobě, nebo pouhou účetní záležitostí. Já zase v tomto smyslu tak klidný nejsem. Koneckonců pokud by Česká národní banka realizovala zisk, tak je potřeba připomenout, že by to bylo příjmem státního rozpočtu. Čili už jenom tenhleten aspekt říká, že to není úplně ekonomicky neutrální věc.

Přesto bych se chtěl zeptat, jakým způsobem... nebo jak si pan guvernér představuje, do jaké míry je ta kumulace ztráty, která v nadcházejících letech bude postupovat, udržitelná a jakým způsobem ji chce Česká národní banka v nadcházejících letech zlikvidovat. Nicméně pod poznámkou, respektive před závorkou říkám, že je mi jasné, že rolí České národní banky není dosahovat zisku, že to je provádění měnové politiky. O tom bychom tady mohli debatovat celou řadu hodin, možná bychom se v něčem shodli, v lecčems asi ne, ale to není to meritum mého vystoupení. Chci se skutečně zeptat, do jaké míry to pan guvernér bere jako problém a na jakou tu stranu v té ekonomické diskusi se kloní. Zda to také považuje za ne úplně neutrální záležitost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a táži se pana guvernéra - ano, má zájem o vystoupení. Pane guvernére, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ta věc není nijak nová. Česká národní banka měla podobně vysokou kumulovanou ztrátu, v relativním vyjádření dokonce vyšší, v podstatě v období minulých zhruba 15 let před vlastně nástupem té finanční, později ekonomické krize v letech 2008, 2009. Ta ztráta, nerealizovaná účetní ztráta vzniká v našich podmínkách jako výsledek určitého modelu naší transformace ekonomiky v tom smyslu, že Česká republika dohání vyspělé západoevropské nebo vyspělé světové ekonomiky modelem, který je založen jednak na rychlejším růstu hrubého domácího produktu, čili celkového výkonu ekonomiky, ale současně také byl v minulosti a nyní opět je ten konvergenční model založen částečně na nominálním posilování kurzu české koruny vůči referenční rezervní měně, to znamená euru.

Čili stejně tak v předcházejících letech - v tomto případě, pokud centrální banka samozřejmě má jisté devizové rezervy, a já považuji situaci, kdy centrální banka relativně malé otevřené ekonomiky s vlastní měnou, jejíž kurz se utváří na trhu v režimu v podstatě jaksi volného plování toho kurzu, považuji poměrně solidní výši devizových rezerv za potřebnou. To jsme si ověřili již mnohokrát v historii v případě podobných typů ekonomik, že pokud takováto ekonomika nedisponuje dostatečnými devizovými rezervami, pak riziko ohrožení nadměrnou volatilitou takového kurzu je mimořádné.

Pokud ale samozřejmě současně platí, že při určité výši devizových rezerv - a my v tuto chvíli patříme k zemím s vysokými devizovými rezervami - dochází k nominálnímu zhodnocení kurzu koruny, v našem případě koruny, tak samozřejmě jsou kumulovány ty nerealizované účetní ztráty v bilanci centrální banky. Ty ztráty se budou kumulovat, respektive budou přetrvávat tak dlouho, jak dlouho bude pokračovat toto nominální posilování koruny. Jak jste si jistě všimli, tak například v letošním roce to nominální posilování je mnohem mírnější. Dokonce se v posledních měsících zastavilo a byl tam i určitý krátkodobě reverzní trend. Takže například ztráta za průběh letošního roku je prakticky nulová, nebo se dokonce v posledních měsících otočila do mírného plusu, čili není žádná ztráta. Takže nedochází k prohlubování.

Nicméně platí, že pro nás není primární ten hospodářský výsledek, ale primární je stabilita cenová, měnová, potažmo také finanční v dalším okruhu našich úkolů, které dnes máme. Ta ztráta bude postupně umořována tak, jak se pochopitelně budou generovat příjmy, které má banka ze své povahy, to znamená takzvané ražebné. Čili to je v podstatě příjem, který centrální banka realizuje z titulu monopolu na vydávání hotových peněz.

Samozřejmě také devizové rezervy generují určitý příjem. Jak jsem konstatoval, v minulém roce to bylo 32 miliard toho výnosu. Lze očekávat, že s růstem úrokových sazeb nejenom ve Spojených státech, ale i postupně v ostatních okruzích globální ekonomiky porostou i výnosy našich devizových rezerv. Samozřejmě existují i některé další, méně významné zdroje příjmu centrální banky.

Čili tak jako v minulosti ta ztráta byla uhrazena po dlouhé době kumulace těch ztrát v období, kdy došlo k výkyvu kurzu v průběhu ekonomické krize, což byla přirozená reakce na situaci, ve které jsme se ocitli, posléze samozřejmě k tomu přispěla i zvolená politika našeho typu kvantitativního uvolňování, to znamená použití kurzového závazku, tak ta ztráta vlastně byla velmi rychle během dvou tří let vymazána. Dokonce vznikl určitý rezervní fond. A stejně tak tomu bude v nejbližší perspektivě, těžko odhadovat úplně na přesně období, roky, v tom období, které nás čeká.

Znovu zdůrazňuji, že patřím k těm, kteří se domnívají, že otázka ztráty centrální banky je záležitost do značné míry teoretická a virtuální. My tento postoj dlouhodobě zastáváme, a to i v polemice s Evropskou centrální bankou. Pokud by tomu tak nebylo, už dávno by se totiž mnohé jiné centrální banky ocitly v nějakém reálném ekonomickém problému, což se ovšem nestalo. K tomu nedošlo ani v těch dobách, kdy centrální banky dramaticky navýšily svoje bilance, a mnohé z nich také v dílčích letech, nebo i kumulativně zaznamenaly poměrně citelné účetní ztráty. Takže z hlediska okruhu veřejných financí tady také nevidím žádný problém. Protože ano, Česká národní banka by přispívala do veřejných financí v situaci, kdy by měla naplněny všechny své rezervní fondy. Tomu tak v tuto chvíli samozřejmě není při kumulované ztrátě. A je otázka, jestli tomu tak bude v nejbližším období, spíše ne.

Na druhou stranu je třeba říct, že naštěstí český státní rozpočet není závislý a není ani, řekl bych, návykově spojen s touto dávkou dotací z okruhu centrální banky, jak je tomu v některých jiných zemích, podle mě nešťastně. Protože je to příjem, nebo potenciální příjem, který je velmi, velmi labilní, zvláště v době, ve které žijeme, kdy jsou centrální banky často nuceny zasahovat, řekněme, neortodoxními nástroji oproti dobám minulým. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu guvernérovi. A podívám se do pléna. Přejete si reagovat? Takže pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já bych souhlasil s tím, že pro otevřenou ekonomiku, jako je Česká republika, je jistá úroveň devizových rezerv samozřejmě bezpečnostní jistotou a je správné je mít. Nicméně, a to tady nezaznělo, je si potřeba připomenout, že v současné době máme rekordní výši devizových rezerv právě na základě toho, jakým způsobem se Česká národní banka snažila udržet kurz na té fixované úrovni. To není nic osobního. Pan guvernér přišel vlastně až poté, co ten závazek končil. On se na tom nepodílel, takže to není nic osobního. Nicméně považuji tu současnou výši devizových rezerv za opravdu mimořádnou i v mezinárodním kontextu a je řada ekonomů, kteří považují tu obrovskou výši devizových rezerv skutečně za problém.

A když tady pan guvernér říká, že samozřejmě Česká národní banka tady investuje do nejrůznějších aktiv, tak to by otevřelo celou řadu otázek, do jakých aktiv Česká národní banka tyto peníze investuje. Protože pak je ten výsledek samozřejmě dán i tím, jak se budou pohybovat finanční trhy, a my bohužel nevíme, jestli Česká národní banka investuje do bezpečných dluhopisů, nebo jde i do nějakých rizikovějších akcí.

Ale co jsem se chtěl zeptat, co považuji za důležité, je, že přesto, že ty investice asi generují nějaký výnos, tak mám obavu, že ten objem devizových rezerv a právě ten pohyb kurzu, který nás pravděpodobně čeká, bude generovat daleko větší ztráty, než je podle mého názoru schopen vygenerovat aktiva. Samotný pohyb toho kurzu bude podle mého názoru způsobovat v dalších letech obrovské ztráty.

A proto jsem se ptal, dokdy a jakým způsobem vidíte tu projekci těch mnohamiliardových ztrát v dalších letech. A tam já se obávám, že nám výnosy těch aktiv příliš nepomohou, aby ztráty byly menší.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, ano, pan guvernér si přeje vystoupit. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám, vážený pane předsedající. Já se velice omlouvám většině Poslanecké sněmovny, že asi zdržuji od důležitějších úkolů. Nicméně nemohu nechat bez odezvy vystoupení pana poslance, protože by to vypadalo, že centrální banka je tady nějaký nezodpovědný ústav, který si tak nějak hraje s českou korunou a obrovskými devizovými rezervami.

Chci zdůraznit, že ty devizové rezervy vznikly jako výsledek naší měnové politiky v období finanční krize, kdy jsme jako malá otevřená ekonomika zvolili způsob maximálního uvolnění měnové politiky právě využitím kurzu jako primárního nástroje. To za prvé. My jsme ve prospěch české ekonomiky vytvořili situaci, která jednoznačně prospěla obnovení výkonu české ekonomiky a v celkovém souhrnu významně přispěla k tomu, že tato země je dnes bohatší, než byla.

Za druhé. Ano, naše devizové rezervy jsou vysoké i v mezinárodním kontextu. Nicméně existují země, které mají podobně vysoké, nebo i vyšší, například Švýcarsko. Nevím, neslyšel jsem debatu typu, že by někdo vyčítal švýcarské centrální bance, že má příliš vysoké devizové rezervy. Mimochodem co by za to dala celá řada ekonomik našeho rozvojového stupně zhruba, kdyby měly tak velké devizové rezervy, jako máme my.

Za třetí. My devizové rezervy investujeme podle velmi přísných pravidel. V zásadě jsou dnes... Ta základní informace o jejich investování je ve zprávě. Publikujeme ji každoročně. V zásadě ty devizové rezervy dnes máme rozděleny na dvě části. Jednu vysoce likvidní, konzervativní, která je vlastně ad hoc k použití na případně nutné měnově politické operace. Ta druhá část je více orientovaná na výnos s delším horizontem, ale stále při zachování velmi přísných pravidel z hlediska rizika kreditního, tržního a dalších kategorií rizik. Takže to je další věc.

Za další. Odhadovat výsledek hospodaření v situaci velmi volatilních globálních finančních trhů pro malou otevřenou ekonomiku teď s nějakým dlouhým výhledem dopředu by bylo nezodpovědné. Proto tak nebudu činit. Může se stát, že budeme mít už letos po ztrátách, protože z nějakých důvodů prostě jaksi koruna, podobně jako jiné měny podobných ekonomik, nebude posilovat, nebo budeme mít minimální ztrátu za letošní rok. A může se taky stát, že tomu tak nebude. Ale rozhodně perspektiva postupného uhrazení ztráty je jasná a není v tom žádný problém. Mimochodem pokud by někdo argumentoval, že to nějak brání našemu případnému vstupu do Evropské měnové unie, z čehož jistě nepodezírám pana poslance, že by on tady za tento účel vystupoval, tak Slovenská centrální banka je již mnoho let, deset let, členem eurozóny a má stále neuhrazenou ztrátu, nic se neděje.

Takže ty věci jsou pod kontrolou. My o nich transparentně informujeme. Nemáme důvod cokoli zakrývat. A samozřejmě jsme si velmi dobře vědomi odpovědnosti, která je se správou devizových rezerv spojena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec Skopeček si přeje reagovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Mimochodem mám od vás přihlášku na faktickou, ale protože jste jediný, tak vás nemusím omezovat dvěma minutami, tak jestli trváte na faktické, tak to budou jenom dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já se chci trošku ohradit. Doufám, že došlo k nedorozumění. Já jsem se ani náznakem nesnažil obvinit Českou národní banku z nějaké nezodpovědnosti. Myslím, že jsem vystoupil velmi korektně. A trošku mě překvapuje ta reakce. Stejně tak si myslím, pane guvernére, buďte si jist, že nezdržujete. Myslím, že když Česká národní banka vygeneruje ztrátu 240 miliard, tak stojí za to o tom podebatovat více než jenom přednést formální zprávu z usnesení rozpočtového výboru. Myslím si, že to je záležitost vážná a že tady své místo má mít.

Takže z mé strany to nebyl ani nějaký náznak toho, že byste byli nezodpovědní. I když bych se chtěl zeptat, do jakých akcií a do jakých aktiv jste ty devizové rezervy investovali. To si myslím, že by byla zajímavá diskuse. Jestli jste schopen to odkrýt, tak já bych byl třeba rád. Ale v žádném případě to z mé strany není snaha nějak Českou národní banku kritizovat, resp. rovněž chválím Českou národní banku za to, jak rychle dokázala uvolnit měnové podmínky po nástupu ekonomické krize po roce 2008, to chválím. Nicméně jsem kritický k tomu, jakým způsobem zavázala a fixovala českou korunu. To je prostě můj odborný spor s vámi.

Koneckonců před závorkou jsem říkal, že vy jste zase přišel na ten post až poté, co tato politika byla realizována. Nemyslím si, že české ekonomice zafixování kurzu pomohlo. Nepomohlo minimálně v tom smyslu, že zdražilo technologie, které by naše podniky potřebovaly. Dobře víme, že naše kapitálová vybavenost není úplně to, čím bychom se chlubili, a že chceme technologicky vybavenější firmy, že chceme, aby v české ekonomice byly vyráběny i produkty s vyšší přidanou hodnotou. A to se bez lepších technologií, které to fixování koruny zdražilo, nepořídí. Takže já mám v tomto smyslu jiný názor. Ale věřte a prosím o to, abyste mě tady nenařkl z toho, že vás obviňuji z nějaké nezodpovědnosti. Není to pravda.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Když se rozhlédnu po sále, nemám tu žádnou... Pan předseda poslaneckého klubu Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Tak určitě, pane guvernére, nezdržujete. Určitě nezdržujete. Právě proto jsme zařadili ten bod pevně, abychom věděli a věnovali mu patřičnou pozornost. Vím, že jsme možná mohli nějaké detaily debatovat na rozpočtovém výboru, ale my to považujeme za závažný materiál. A je dobře, že se to komentuje a argumentuje i na plénu Poslanecké sněmovny.

Byl bych rád, jestli byste mohl buď teď, a pokud by to nešlo teď, tak že bychom mohli dostat písemnou odpověď třeba pro členy rozpočtového výboru na dotaz, který před chvílí vznesl můj kolega pan poslanec Skopeček. To znamená, kam jste to investovali. Jestli jste nakupovali, či to byly nějaké akcie. Já nevím. Rozumím tomu, že nemusíte mít u sebe kompletní soupis. Tomu naprosto rozumím. Takže pokud to nejste schopen říct dneska, tak bych vás požádal, abychom dostali písemnou informaci. A myslím, že pokud se kolegové a kolegyně nebudou bránit, že bude stačit, když to dostanou členové rozpočtového výboru. A pak případně bychom se tomu věnovali na plénu. Ale rozpočtový výbor mi v tuto chvíli připadá jako dostatečný.

Na druhé straně když se vrátíme k těm celkovým číslům, tak spíš jenom poznámka. Ono to zní velmi dobře říct, že máte zprávu auditora. Tomu rozumím, to je taková upřímná odpověď. Ale dovedete si představit některou auditorskou společnost, která nebude auditovat Českou národní banku bez výhrad? Já úplně ne. Nevím, co by se muselo stát, aby ČNB měla nějakou výhradu ve zprávě auditora. Rozumím tomu, že to formálně být musí. Ale přijde mi to vlastně úsměvné. A je to zase spíš možná i podnět k paní ministryni financí. Mně to připadá zvláštní, že komerční subjekt audituje centrální banku. Nevím, k čemu nám to je a jestli to není zbytečná povinnost. Když se zamyslíte nad tím, jak ten trh funguje a jakou pozici tam mají soukromé auditorské firmy, aniž bych snižoval nějak profesionalitu těchto firem.

Ale ta ztráta byla poměrně vysoká. Ano, můžeme si říkat, a v tom má pan guvernér pravdu, že to není nic neobvyklého, že to je běžné i v jiných centrálních bankách. Možná je to takový trošku hypotetický dotaz. Ale byla by ta ztráta tak vysoká, pane guvernére, pokud byste ukončili ten kurzový závazek dříve? Nebo ne? Mě by to zajímalo, protože zejména v těch posledních měsících, kdy jste ještě drželi ten kurzový závazek, a platí to, že vy jste ještě nebyl členem Bankovní rady v okamžiku, kdy Bankovní rada rozhodla o tom kurzovém závazku, zejména v posledních měsících, kdy jste to drželi, tak výdaje byly obrovské. Teď to nemám před sebou, ale možná byste nás mohl informovat, jak to v jednotlivých letech bylo, jaké výdaje vlastně Česká národní banka měla s udržením toho kurzového závazku od okamžiku vyhlášení do okamžiku ukončení. A pokud mě paměť neklame, tak zejména v těch posledních měsících a týdnech ty výdaje byly poměrně vysoké. Tak jestli je náhodou dneska nevnímáte jako chybu, že jste je neukončili dříve, protože to už jste ovlivnit mohl, na rozdíl od toho začátku a rozhodnutí o kurzovém závazku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan guvernér si přeje reagovat. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, samozřejmě není problém dodat podrobnější zprávu. Ona je v naší výroční zprávě, čili v podstatě předpokládám i na webu je velká část o správě devizových rezerv jako součást výroční zprávy, což není tato konkrétní zpráva o výsledku hospodaření. A v rámci možností jsme jistě schopni dodat podrobnější zprávu i kolegům z rozpočtového výboru a vést s nimi i debatu na toto téma. Samozřejmě do úplných detailů nepůjdeme nikdy, nedělá to žádná centrální banka na světě, dokonce v tomto směru my jsme ještě mnohem otevřenější.

Pro zajímavost, ano, máme necelých 10 % devizových rezerv v akciích. V akciích je ta část devizových rezerv umístěna už zhruba deset let. Není to zase nic nového. Bylo to rozhodnuto dávno před mým příchodem do centrální banky. Byla to věc, která výrazně pomohla zachovat kladné výnosy devizových rezerv v době velmi nízkých úrokových sazeb, kterou do jisté míry stále ještě prožíváme.

Pokud jde o tu spekulativní otázku, zda by byla ztráta větší či menší podle termínu ukončení kurzového závazku, tak k tomu bych chtěl konstatovat, že jsme se rozhodli, když jsme přistupovali ke strategii ukončení kurzového závazku, pokud možno neopakovat určité negativní zkušenosti, které učinili naši švýcarští kolegové zhruba rok a půl před námi, a to znamená nepřekvapovat trh v žádném případě, protože se ukázalo, že překvapení trhu vede k obrovské volatilitě, v případě Švýcarska ke krátkodobému dramatickému posílení jejich měny řádově o malé desítky procent krátkodobě. A to bylo něco, co jsme rozhodně nechtěli nechat naši ekonomiku zažívat.

Proto jsme přistoupili na model transparentního oznámení, kdy, do které doby minimálně budeme závazek akceptovat, tzn. nedojde k žádnému unáhlenému překvapivému kroku z naší strany, a tím jsme samozřejmě těm trhům vyslali jasný signál. To přispělo nesporně - a je to dnes součástí mezinárodních hodnocení a nestává se příliš často, aby Česká republika byla na první stránce Financial Times, a to dokonce v pozitivním slova smyslu, s ironickou poznámkou, že by se možná švýcarští centrální bankéři mohli poučit v Praze. To přispělo výrazně k tomu, že exit z kurzového závazku, který trval oproti původním předpokladům mnohem déle, nakonec zhruba tři a půl roku, byl zcela hladký, bez dramatických výkyvů, bez neočekávaných pohybů sazby, resp. kurzu naší měny.

Samozřejmě že za tu transparentnost nějakým způsobem musíte zaplatit. A my jsme za ni zaplatili v podobě jistého objemu nárůstu devizových rezerv, který se samozřejmě dramaticky navyšoval ke konci toho fixního, takzvaného tvrdého závazku, tzn. zhruba do konce prvního čtvrtletí, nicméně odborníci říkají, že to není vůbec podstatné. Ale to nesouvisí v zásadě s oznámením toho termínu, protože pokud by termín nebyl fixně stanoven, ten tvrdý závazek, tak by v podstatě trhy reagovaly tak, že by víceméně podobné množství investic umístily do české koruny v předchozím období, nekumulovaly by to do závěru toho závazku, ale udělaly by to v delším období v průběhu toho závazku. Nakonec by výsledek z hlediska objemu devizových intervencí byl zhruba stejný.

Ještě bych chtěl zdůraznit, že se nejedná o žádné výdaje ani žádné utracené peníze, protože se jedná o investice. To znamená, my jsme za české koruny, které emitujeme výlučně jako centrální banka tohoto státu, dostali eura, čili rezervní měnu, v kurzu, který byl tehdy platný. To znamená, žádné utracené, a ta eura samozřejmě máme, máme investována převážně do státních papírů zemí, které mají příslušný rating. V našem případě v podstatě jsou to pouze země s ratingem AAA, nebo výjimečně AA a samozřejmě další instrumenty, do kterých investujeme. Takže žádné peníze neubyly, naopak ty peníze vydělávají nějaké další výnosy.

Takže můžeme o této věci vést samozřejmě dlouhou odbornou debatu, jestli závazek měl být rychleji nastaven, dříve ukončen, jestli měl být v průběhu korigován nahoru, dolů, ale v podstatě je to debata, která nikdy žádného definitivního arbitra nemá. Všechny makroekonomické a měnové analýzy ukazují, že měnová politika centrální banky, České národní banky, v tom období let 2013 až 2017 byla adekvátní a byla úspěšná a pomohla rekonvalescenci a výraznému ozdravení české ekonomiky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív zareaguji na ten závěr pana guvernéra. Přece víme oba, pane guvernére, že na to se i odborné názory liší. Někteří tvrdí, že to pomohlo ke konsolidaci a k většímu výkonu české ekonomiky, jiní odborníci tvrdí opak, takže to není jakoby stoprocentně uznávané odborné stanovisko. Na to se prostě liší názory autorit, odborných autorit, které posuzují tuto otázku. To za prvé.

Za druhé, to se na mě nezlobte, říct, že ty - já tomu rozumím, to jsou investice, možná jsem se špatně vyjádřil, tak se omlouvám, ale říct "to je investice, ona vydělává" a současně ztráta 243 miliard, to nejde úplně do kupy, ty dvě věty. Pokud jsou ty peníze tak dobře investované, tak vydělávají, tak proč máme tak velkou ztrátu? Já ani nechci odpověď, abychom nezabíhali do příliš podrobné debaty, ale to podle mě není relevantní argument v této debatě. Tak si pak řekněme, jak vysoká investice byla a kolik vlastně vydělává a jaká je výnosnost té investice. To je podle mne poctivá debata. A ne říct, že to něco nese. Ale taky to s sebou neslo nějakou tu investici, nějaké investiční náklady. Tak nemůžeme říkat, že jsme investovali proto - přece jsme neinvestovali proto, abychom vydělávali. To jste přece říkal ve svém úvodním slově a to si myslím, že si rozumíme.

Vy jste moji otázku označil za spekulativní. Dobře, ona částečně je spekulativní, to přiznávám. Ale současně jste odpověděl spekulací. Vy jste vlastně řekl - já to trošku parafrázuji - je vlastně úplně jedno, kdy jsme ukončili kurzový závazek. Stejně by se ti ostatní chovali tak, že by ten výsledek byl stejný. To zase úplně neodpovídá tomu, jak jste předtím pochválil Českou národní banku za to, jak to pěkně připravila, jak ten přechod byl pozvolný. A rozumím i té švýcarské zkušenosti. To myslím, že odpovídá realitě, že Švýcarům se to ukončení jejich závazků nepovedlo a byla o tom publikována řada odborných statí. A já myslím, že je dobře, že když někdo jde slepou cestou nebo slepou ulicí, že se tomu vyhneme a neuděláme to. Ale podle mě ty argumenty pak úplně nesedí.

Já přiznávám, že to je spekulativní otázka, nebo částečně spekulativní, ale z našeho pohledu, mnohých z nás, ty investice, abych použil váš slovník, v těch posledních měsících byly enormně vysoké. Enormně vysoké. A vy jste to vlastně před chvílí ve svém vystoupení taky řekl.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pane guvernére, přejete si reagovat? Prosím, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já samozřejmě neberu nikomu ten názor, skutečně s měnovou politikou je to trošku jako s medicínou. I tam je často několik názorů na nějaký komplexní problém. A omlouvám se lékařům, že jim do toho fušuju, ale aspoň co čtu jako laik, tak taky není nikde řečeno: toto je jedna pravda a nikdy žádná jiná. U komplexního problému prostě nemůže být. Samozřejmě, to ukáže až čas. A já se snažím citovat nějaké zdroje. Zatím to, co jsem viděl, ta hodnocení, doufejme relativně objektivní, Mezinárodní měnový fond, některá jiná významná teoretická pracoviště, ale i analytická pracoviště komerčních institucí se vesměs vyjadřují k tomu období měnové politiky ČNB, o kterém hovoříme, s velkým respektem a s pozitivním hodnocením.

Ještě jedna, poslední poznámka. Já vím, že je to velmi těžko možná intuitivně vysvětlitelné a působí to možná pro běžného posluchače ne zcela srozumitelně, jak je možné, že jsou výnosy z devizových rezerv a zároveň je ztráta. Celý problém spočívá v tom, že mluvíme o účetní ztrátě vyjádřené v českých korunách. Protože samozřejmě jako česká instituce vedeme účetnictví podle českých pravidel a v české měně. A protože máme naprostou většinu svých aktiv v cizích měnách, naprosto dominantní část naší bilance, 90x procent, tvoří devizové rezervy, které jsou v cizích měnách, tak tahle zdánlivá dichotomie může existovat. Prostě máme výnosy, kladné výnosy z celé té bilance, z celé naprosté dominantní části naší bilance, tzn. z devizových rezerv, protože tam jsou nějaké kladné výnosy, byť ne nějak ohromující v tuto chvíli, protože žijeme v době velmi nízkých úrokových sazeb a u konzervativních investic, jaké u nás převažují, samozřejmě nelze očekávat nějaké spekulativní výnosy. Ale po přepočtu samozřejmě té bilance do korun v době, kdy se změní kurz koruny ve prospěch koruny, máme účetní ztrátu. To je celé kouzlo toho problému.

Takže žádné peníze se neztratily, devizové rezervy se řádně investují, jsou z nich výnosy, ale samozřejmě po převodu naší bilance do české metodiky v české měně máme účetní ztrátu. To je celý zázrak. A nic na tom zázračného není, nikdo nic neudělal zásadně špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za vystoupení a táži se, jestli je zájem o reakci. Už není zájem o reakci. Takže já se táži, zdali má ještě někdo zájem vystoupit ve všeobecné rozpravě. Vidím, že nikoliv, takže končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova - pana guvernéra, pana zpravodaje. Nikoliv.

Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které nemám žádnou přihlášku, takže podrobnou rozpravu končím. Táži se na případná závěrečná slova. Zájem není, reflektuji to.

Takže přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení. Předpokládám, že si všichni pamatujeme, co zpravodaj výboru pan poslanec Karel Rais navrhoval. Já tedy svolám poslance do sálu, zagonguji...

 

Myslím, že můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 124, přihlášeno 179 poslanců, pro 123, proti nula. Výsledek byl přijat, usnesení bylo schváleno.

 

Děkuji panu guvernérovi, uvidíme se asi zase za rok.

 

Já přistoupím k dalšímu bodu. A máme tady pevně zařazený bod. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.