(10.10 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Já jsem se dotazoval pana ministra, zda přijetím nového zákona o odpovědnosti za přestupky existuje nějaká nová společenská potřeba statistické evidence správního trestání u formy napomenutí, protože ve starém přestupkovém zákoně, což byl zákon č. 200/1990 Sb., jsme měli sankce vymezeny v § 11 a sankce byly napomenutí, pokuta, zákaz činnosti atd. V novém zákonu o přestupcích nebo o odpovědnosti za přestupky máme druhy správních trestů, chcete-li sankce, napomenutí, pokuta, zákaz činnosti a dále, tzn. nic se nezměnilo.
Podle starého přestupkového zákona sankce lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí, napomenutí nelze uložit s pokutou. Podle nového zákona je to to samé - správní trest lze uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty, napomenutí nelze uložit společně s pokutou.
Při určení druhu sankce i její výměře se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, atd. - tak říkal starý přestupkový zákon. Nový přestupkový zákon říká: při určení druhu a výměru správního trestu se přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, bylo rozhodnuto, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem atd.
V podstatě mezi starým a novým přestupkovým zákonem, chcete-li mezi dvoustovkou a dvěstěpadesátkou, není v podstatě rozdíl. Starý zákon mluvil o blokovém řízení, tzn. o ukládání blokových pokut policisty na místě, a říkal v § 84: Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Nic takového už teď není, tzv. domluva, a policista by měl každý správní delikt, chcete-li přestupek, postihovat podle míry sankcí, napomenutí jakoby že neexistuje, a měl by s daným občanem věc projednat, sepsat s ním blok, který je v podstatě stejně velký jako blok pokutový, kde popíše to jednání, pachatel toho přestupku, správního deliktu, se vyjádří a on uloží sankci napomenutí. Přijde na služebnu, ten blok vytrhne, zapíše ho do statistických evidencí, které jsou.
A já se ptám, jestli je společenská potřeba evidovat napomenutí nebo tu domluvu. Zvažoval jsem, jestli jsme při té legislativě neudělali nějakou chybu a zda to je opravdu společensky potřebné a musíme to řešit. Odpověď pana ministra byla, že ty bloky na napomenutí jsou formálně nezbytné, z čistě praktického hlediska žádoucí a je asi reálně nemožné, aby v souvislosti s nabytím účinnosti naprosto každé protiprávní jednání bylo kvalifikované jako přestupek a bylo orgánem policie projednáno příkazem na místě. To znamená, odpovědí ministra je, že je potřeba evidovat, ale není vůbec reálně možné, aby každé přestupkové řízení i té nejnižší společenské škodlivosti, které bylo předtím řešeno napomenutím, resp. domluvou, tak není ani reálné, není v možnostech policie, aby to řešili a s každým sepisovali ten bloček a tu evidenci atd.
Následně - a každý asi víte, co je přestupkové jednání - se mě policisté ptali: Pojedeme služebním autem. Jedeme v protisměru, potkáme neosvícené vozidlo. Vozidlo porušuje zákon č. 361 o provozu na pozemních komunikacích, protože je povinnost i za denní doby mít vozidlo osvětlené. V současné době policisté říkají: My jedeme, pustíme maják, problikáme, aby si občan všiml, že jede policie, problikáme ho a gestikulací mu oznámíme - nesvítíte. Občan vidí, že nesvítí - a řadě z nás, kdo nemáme ještě automatické svícení, se to určitě stalo, že jsme opomněli za slunečného dne rozsvítit světla. Policisté toto vnímali jako vyřešení domluvou, kdy ani nemuseli cokoli řešit. Nyní podle nového zákona se mě ptají: Máme rozsvítit ty majáky, otáčet se za tím vozidlem, dohánět ho někde v městském provozu, tzn. dělat z toho tady nějakou šarádu, zastavit ho a říct mu: Občane, vy nesvítíte, my jsme si toho všimli! Sednout si, napsat blok na místě a přestupek vyřešit napomenutím. Ten blok si vzít, přijet na služebnu, blok vytrhnout a zapsat do evidenčního systému, protože přece my potřebujeme vědět, kolik občanů se dopouští takto závažného společenského jednání. - Mně to přišlo jako absolutní nesmysl. Nechtěl jsem se s tím smířit, protože policisté už jsou dost zatížení a jednu třetinu své práce věnují administrativě. Například pokud dnes máte jakoukoli majetkovou věc a podáte vysvětlení u policie, tak vám policie na jedno vaše oznámení dá 12 listů papíru. Znovu opakuji - 12 listů papíru, kde je poučení. Poučení na 12 listech A4. A to u každého, komu je třeba jenom poškozen plot nebo pachatel vnikl na jeho pozemek. 12 listů papíru.
Šalamounská odpověď z Ministerstva vnitra byla v tom směru, že bylo uvedeno, že pokud policista při výkonu policejní služby zjistí jednání, které je v rozporu s právními předpisy, a současně ustanoví pachatele takového jednání, je oprávněn věc na místě řešit domluvou. - Nevím jak, ale píšou to zde. - Shledá-li po zhodnocení relevantní skutečnosti konkrétního případu takové opatření za dostatečné pro účel odstranění porušení právního předpisu i nápravy původce tohoto zjištěného nežádoucího stavu, vyšetřením (vyřešením?) věci na místě domluvou je případ policistou uzavřen. Policista tak koná v rámci zákona o Policii ČR.
Podotýkám, já ani policisté jsme v zákoně č. 273/2008 nic takového nenašli. Takže teoreticky žádost by byla: podle jakého paragrafu v tom zákoně o policii by policista takto postupoval?
A teď je to zajímavé - mluvíme o těch nejnižších společensky škodlivých jednáních: Nepostupuje podle zákona č. 250 a neukládá osobě správní trest, tedy napomenutí nebo pokutu, ani neprovádí oznámení příslušnému správnímu orgánu. O vyšetření věci na místě domluvou policista není povinen sepisovat jakoukoli písemnou dokumentaci. - Ale na druhou stranu se praví, že analyticko-právní odbor Ministerstva vnitra si je vědom skutečnosti, že vyřešení věci na místě domluvou, nikoliv však projednáním přestupku domluvou, není nástrojem obsaženým v aktuálně platném znění zákona č. 250. - Takže oni odkazují na zákon č. 273 o Policii České republiky, kde nic takového nenajdete, říkají, že policista nemusí sepisovat to, co se chce, zároveň vytváří bloky, aby policista sepisoval napomenutí jako pokutový blok, a dávají mu další lejstro do kapsy a zároveň říkají, že v zákoně č. 250 nic takového není.
Na moje otázky, pokud jsem se ptal, zda se nejedná o navyšování administrativní zátěže policistů, odpověď byla velmi zajímavá: Ano, jedná se o jisté - jisté! - navýšení administrativní zátěže policistů, které však v tomto případě není důsledkem rozšíření nástrojů, které mají policisté k dispozici, aby řešili konkrétní případy odpovídajícím způsobem. - A vzhledem k tomu, že ten zákon vznikl v minulém funkčním období, tak tato vláda to nepovažuje za svůj problém, protože reaguje na jednání, které bylo předtím. Takže dávat do souvislosti institut příkazu na místě, ukládání správního trestu napomenutí, s programovým prohlášením vlády není namístě, neboť tento institut byl do českého právního řádu zaveden úpravou v roce 2006, tzn. před touto vládou. Jako kdyby tam dvě politické strany současné vládní koalice nebyly. Takže se to přehodilo na někoho jiného.
Já asi společně s vámi si kladu jenom tu jednu základní otázku: Opravdu potřebujeme, aby u těch nejnižších forem přestupkového jednání, které jsem zmínil v tom svém příkladu, např. řidiče, který se dopustí tak závažného přestupkového jednání, že zapomene rozsvítit světla v denní době, je potřeba, aby ho policisté honili s majáky a sepisovali s ním blok o správním vyřízení přestupku napomenutím, který následně zanesou do evidence a následně - nevím k čemu bude potom evidovaný? Možná se na to někdy zeptáte, kolik přestupků policie vyřešila na místě. ***