(10.50 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášený pan poslanec Pavel Plzák. Prosím. A já mezitím přečtu jednu omluvu. Omlouvá se mezi 15. a 19. hodinou dnes z jednání z důvodu jednání pan poslanec Jaroslav Bžoch. Takže pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, jako lékaře a člena lékařské komory se mě toto téma bytostně týká, a proto bych ve stručnosti chtěl říct něco, co tady možná nebylo zmíněno.

Nejprve k tomu vzdělávání. Mělo by se říct, že kromě těch studentů, kteří zde studují v cizím jazyce a za to vzdělávání platí, jsou tady také studenti, kteří studují v českém jazyce a nejsou to občané České republiky, kterým to vzdělávání také platí. Já nevím, kolik jich v tuto dobu je, ale byla doba, kdy jich byla téměř jedna třetina. A tito samozřejmě někteří zůstávají, někteří odcházejí. Je otázka, jestli v rámci Evropské unie, protože to platí pro celou Evropskou unii, se s tím něco dá dělat, to by mohl říct eventuálně pan ministr.

Potom k tomu odchodu lékařů a středního zdravotního personálu. To je věc, na kterou lékařská komora upozorňuje... patnáct let možná, co si pamatuji, se to řešilo na sjezdech. A těch důvodů je několik. Některé byly zmíněny, některé nebyly.

Když to vezmu po pořádku - vzdělávání. Ano. Nastavili jsme si tady problematické vzdělávání a byl to jeden z důvodů, proč lékaři odcházeli. S tím se něco děje. Jak pan ministr řekl, snažíme se o nějakou nápravu.

Peníze. Kdyby nebyl nedostatek lékařů a zdravotních sester, tak si myslím, že co se týče financování a platů tohoto personálu by se do dneška nic nedělo. My jsme tady 20 let, jako zdravotník to mohu potvrdit, poslouchali, že bychom si zasloužili lepší platy, i ty sestry že by si to zasloužily, ale bohužel na nás nikdy nezbylo. Zatímco se rozkrádala republika, tak na lékaře nikdy nic nezbylo. A lékaři to řešili tak, jak řešili, prostě hlasovali nohama a odcházeli do zahraničí. Co s tím můžeme dělat? A ten trend a ty vzory samozřejmě působí na další lékaře a pokračuje to dodnes. Doufám, že se nám ten trend podaří zastavit.

Třetí věc je byrokracie. Prosím vás, když se vrátím na své mateřské pracoviště, podepisuji několik bezpečnostních směrnic. To bych si mohl vzít celý den, abych je přečetl, než bych to podepsal.

Ta akreditační činnost některých těch soukromých subjektů je tak neuvěřitelná, tak kreativní, že si s tím já osobně neumím poradit. Je to věc krajů, které si ty akreditace nařídily, myslím si, že tam je také další velký problém.

A poslední věc, která se týká nejenom lékařského a středně zdravotnického stavu, ale týká se i učitelů. Kredibilita tohoto stavu. Já pamatuji ještě doby, kdy sestřičky byly milované bytosti, kterým každý velice rád za všechno poděkoval. Dneska jeden z důvodů, proč nechtějí do toho oboru chodit, je to, jak se k nim chovají nejen pacienti, neříkám paušálně, ale i rodiny. Dneska jsou sestry na některých odděleních doslova šikanovány a rodiny, které mají návštěvní hodiny pomalu celý den, sedí u pacientů a volají si sestry, aby jim utřely ústa, a ještě jim za to vynadají, že babičku nechaly s neutřenými ústy. Přitom to mohli udělat v klidu sami. A dnes, kdy už si vynucují rodiny i to, že budou přítomny na operačním sále v době operace... Prosím vás, který kuchař v nějaké restauraci by povolil, aby se strávníci v té restauraci chodili dívat, jak jim připravuje oběd? A vynucují si to a říkají, že na to mají právo. A tato celá situace tak neuvěřitelně otravuje to prostředí, že ty sestry opravdu říkají: Tohle nemáme zapotřebí, to si za ty peníze můžeme opravdu najít nějaké jiné zaměstnání. Ale nevím, jestli s tímto se dá něco dělat, protože máme vše zadarmo a lidé k tomu přistupují jako k službě, která je zadarmo, a k těm sestrám někdy přistupují jako ke služkám. A to nevím, jestli má nějaké řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci. Rozhlédnu se po sále, zdali je nějaký zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Zájem nevidím, ale mám tady zájem o jednu faktickou poznámku. Takže paní poslankyně Adámková. Prosím. Mezitím přečtu jednu omluvu. Na celé odpoledne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ondřej Profant.

Takže faktickou poznámku, paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Považuji interpelace v oblasti zdravotnictví za důležité a přínosné, ať už se tedy shodneme, či neshodneme. Děkuji za interpelaci paní inženýrce Aulické, děkuji za na interpelaci velmi dobře připravené odpovědi panu ministrovi Vojtěchovi.

Chtěla bych říci ještě jeden aspekt věci, který v tom zdravotnictví tíží osoby, které tam jsou dnes a denně, a to je pocit nejistoty. Uvědomte si, že kdokoliv může v tom procesu vystoupit a nařknout, tak jak řekl pan doktor Plzák, tu sestru, ale i lékaře, že něco udělal špatně. Pomíjím doby, kdy by to bylo správně. Samozřejmě každý má právo si stěžovat, je-li tam něco nesprávně, ať tak učiní. O tom není nic. Ale ono to je víceméně už jakoby šikanování toho stavu.

A co se týče toho vzdělávání, tak samozřejmě si myslím, že velmi dobře bylo řečeno, že tam ta pravidla musí být nastavena stejně, protože není možné, abychom naše pojištěnce nechali v té zdravotní péči někomu, kde nevíme, co ten člověk umí. To prostě nelze. Proto se do toho vzdělávání vstupuje a budeme s tím dále pracovat.

Co se týče podpory toho stavu, upřímně řečeno, když si bude kdokoliv teď stěžovat na kohokoliv z kolegů tady v sále, ať už je to lékař, či zdravotní sestra, nebo rehabilitační pracovník, že udělal něco špatně, tak vás ujišťuji, že téměř každá advokátní kancelář se velmi ráda ujme té stížnosti, protože ten doktor víceméně nemá žádnou oporu a ve většině případů ten zdravotník bude ten špatný, který musí dokladovat, že je to trošku jinak.

Velký problém, který teď je a který se začíná objevovat na lůžkových odděleních, je svolení či nesvolení s resuscitací těžce nemocných osob. Takže ten problém je velmi široký, lidé tam vyjadřují nějakou svoji vůli a rodina potom to nerespektuje a stejně to oddělení žaluje.

Čili myslím si, že zdravotnictví je třeba se věnovat komplexně - (upozornění na čas) - ano - tak abychom splnili všechny věci, které jsme slíbili svým voličům, ale abychom zachovali kvalitu, ale také ochranu těch zdravotníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. V tuto chvíli nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu tímto končím. Paní poslankyně Aulická Jírovcová mě už informovala, že nechce navrhovat žádné usnesení k této interpelaci. Tím pádem tuto interpelaci ukončím, ale protože jsem nezaznamenal žádnou dohodu předsedů poslaneckých klubů, takže než vyhlásím pauzu do 11 hodin, tak mi dovolte, abych vás informoval, že z odpoledních interpelací je omluven premiér Andrej Babiš. A jelikož jsou tam ty interpelace jenom asi tři, tak plynule navážeme interpelacemi na ministry. To znamená, chtěl bych tímto upozornit jak pány ministry a paní ministryně, tak vážené poslankyně a poslance, že nepočítejte s tím, že interpelace na premiéra budou hodinu a půl, ale že můžeme velice rychle plynule navázat. Tak abyste byli případně přítomni, kdo si ty interpelace podal, a ministři také.

Tím pádem vyhlašuji pauzu do 11 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 10.58 do 11.00 hodin.)***




Přihlásit/registrovat se do ISP