(16.40 hodin)
(pokračuje Podal)
Při prvních signálech kalamity na severní a jižní Moravě jsem se rozhodl nejdříve vidět, slyšet a udělat si pro sebe obraz dané situace. Projel jsem tedy část severní a jižní Moravy za účasti lesních odborníků Ing. Martina Fojta, kterému obzvlášť děkuji, Ing. Petra Skočdopole, Ing. Richarda Podstatzkého, dále jsem se v rámci zemědělského výboru zúčastnil výjezdního zasedání v Lesích ČR za účasti Ing. Tomáše Pospíšila pověřeného řízením a.s. Lesy ČR. Poslední výjezdní zasedání proběhlo ve Vojenských lesích za účasti pana ředitele Ing. Josefa Vojáčka. Sám jsem navštívil Městské lesy Hradec Králové za účasti Ing. Milana Zerzáně. K tomu následovaly kulaté stoly za účasti všech zúčastněných subjektů. Výsledkem bylo mimořádné zasedání zemědělského podvýboru pro lesní hospodářství dne 11. 5. 2018. Zde podvýbor přijal usnesení, které vyplývá z požadavků navštívených subjektů. Podvýbor vyvolal jednání zemědělského výboru, kde jedním z bodů programu byl stav kůrovcové kalamity. Zde bych chtěl poděkovat Ing. Kováčikovi, který se této záležitosti ujal. Zemědělský výbor akceptoval body navržené podvýborem pro lesní hospodářství a přijal usnesení, kde doporučuje Ministerstvu zemědělství, zemědělcům i lesníkům umožnit čerpání finančních prostředků v suchem postižených lokalitách.
Zároveň chci říci, že neexistuje univerzální řešení této situace. Kdo ho dnes nabízí, je v roli obchodníka s deštěm. Nepolitizujme tuto záležitost. Byla by to neúcta ke všem těm lesníkům, kteří svou práci znají, vědí, co je v jejich lokalitách zapotřebí, a situaci, věřte mi, zvládnou. Nejvíce jim pomůžeme tak - chce se mi říct, že nebudeme překážet, ale to nechci říct. Nejvíce jim pomůžeme tak, že jim budeme naslouchat a reagovat na jejich požadavky podložené jejich odbornými znalostmi. Ubezpečuji vás, že celý zemědělský výbor, stejně tak jako podvýbor pro lesní hospodářství, pracuje napříč politickým spektrem, a to tak, aby lesníkům pomohl jejich problémy zvládnout. Nejedná se tedy o senzaci, nehledejme laciné politické body v případě oběti, a to už teprve ne, kdo za co může. Jedná se o složité přírodní procesy umocněné změnou klimatu. Dejme čas zemědělskému výboru a všem těm skvělým lesníkům, které jsem na všech jednáních poznal. Oni potřebují jediné - legislativní pomoc, finanční pomoc a v klidu pracovat.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A prosím tedy pana poslance Jurečku, připraví se pan poslanec Holík.
Poslanec Marian Jurečka: Dobré pozdní odpoledne. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové - chce se mi říci vy, zbývající poslankyně, poslanci, kteří jste tady vydrželi doteď sedět, není vás tady mnoho, je vás tady poskrovnu. K tomuto tématu, které se týká kalamitní situace v lesích ČR.
V mnoha příspěvcích tady zaznívala slova o tom, kdo za to může, zdali byl, či nebyl zanedbán princip řádného hospodáře ze strany vedení jak Ministerstva zemědělství, tak i státního podniku Lesy ČR. Zaznívala zde také slova o tom, že to je největší kalamita od dob Marie Terezie apod. Dovolím si k tomu coby člověk, který stál v minulém volebním období čtyři roky v čele resortu Ministerstva zemědělství, několik poznámek především faktických a opřených o čísla a o fakta.
Pokud hovoříme o té kalamitní situaci, tak když se podíváme na historický vývoj, tak nemůžeme mluvit o tom, že by to byla největší kalamitní situace na území České republiky, potažmo historicky na území České republiky, příp. Československa. Byly tady kalamity v 70. a 80. letech, což byla i místní kalamita v Krušných horách, kde bylo tehdy postiženo zhruba 82 tis. hektarů, pak zde byla mnišková kalamita ve 20. a 30. letech minulého, 20. století, která postihla zhruba 106 tis. hektarů, a dnes mluvíme o situaci, která se týká 40 tis. hektarů. Tímto ji nechci vůbec zlehčovat. Tím to chci jenom uvést do kontextu, že různé typy kalamit naše lesy postihovaly v minulosti. V okamžiku, kdy člověk výrazným způsobem před 300 a 400 lety začal vstupovat do lesního hospodaření, začal ovlivňovat druhovou skladbu lesů, tak logicky to neslo a nese s sebou určitá rizika, se kterými se v různých periodách vypořádáváme v rámci některých, můžeme říci kalamitních, situací.
Dalším výrazným fenoménem je to, že opravdu změna klimatu se nám začíná projevovat v posledních řekněme čtyřech pěti letech. Vidíme opravdu ty extrémní výkyvy počasí, extrémně suché roky s nízkými srážkami, což vede logicky k tomu, že ty rostliny jsou v daleko větším stresu. V situaci, kdy takto postižené a oslabené stresem se prostě zvýší množství kůrovce lýkožrouta, který se v tom teplém suchém roce s mírnou zimou také dokáže vícekrát v roce vyrojit, než v běžném průměrném roce, tak tyto faktory prostě vedou k tomu, že dochází k tomu napadení, dochází k napadení porostů, které chřadnou právě díky extrémně suchým a teplým rokům. Když se podíváte na databázi intersucho.cz, vidíte tam, jakým způsobem se to sucho od roku 2012 a především to vegetační sucho projevuje na území České republiky. Vidíme tam i to výrazně větší postižení především v moravské části České republiky, především krajů Moravskoslezského a Olomouckého.
Musíme se také podívat na to optikou, že podobné problémy, o kterých tady hovoříme a hovořili mí předřečníci, jsou také v okolních státech. Je to především problém celé střední Evropy. Slovensko, Rakousko, Německo, především Svobodný stát Bavorsko a Polsko se potýkají s obdobnou kalamitní situací jako my tady. Taky ten vývoj kopíruje řekněme poslední tři roky a kromě kůrovce se k tomu přidal také výrazný faktor, a to je právě i vliv velkých vichřic, kterých jsme tady v posledních dvou letech mohli zaznamenat na území střední Evropy opakovaně několik. Když tyto všechny faktory shrneme dohromady, tak zjistíme, že pohledem dat v přepočtu na jeden hektar smrkových porostů tyto země střední Evropy mají poměrně vysoké množství těženého kalamitního dříví s tím, že nejvyšší číslo na jeden hektar smrkových porostů má Slovensko, potom je Německo, potažmo Svobodný stát Bavorsko, pak je Česká republika, potom je Polsko a nakonec Rakousko. Říkám to tady proto, že jestliže tady padala občas slova, že Česká republika ten stav nezvládá, že jsme tady něco zaspali a pochybili, tak jsem schválně uvedl i to srovnání např. s už zmiňovaným Německem, potažmo Svobodným státem Bavorskem.
Za Ministerstvo zemědělství ve své době, kdy jsem měl za něj zodpovědnost a kdy jsem toto ministerstvo vedl, musím zmínit velký výčet bodů, které jsme udělali. Já jsem vzal s sebou materiály (ukazuje), které se vztahují k problematice kůrovcové kalamity. Nebudu vám je tady předčítat, zabralo by to minimálně hodinu a půl. Ale jsou to materiály, které byly zveřejňovány, které byly předkládány a projednávány na jednáních vlády, jsou to materiály, které říkají, co se v té věci děje od roku 2015, jaká jsou opatření, jaké konkrétní kroky ministerstvo, státní správa lesů na úrovni obcí s rozšířenou působností, ale také státní podnik Lesy ČR dělají. Já si dovolím tady vyjmenovat některé z nich, ty nejpodstatnější, které jsou zaznamenány.
Od roku 2015 došlo k tomu, že se zvyšoval počet zaměstnanců Lesů ČR, docházelo ke snížení velikosti revírů tak, aby revírník měl větší šanci svůj revír zodpovědně revidovat, kontrolovat, reagovat právě na ty kůrovcem napadené lokality v revíru. Došlo samozřejmě na začátku roku 2016 s ohledem na první zkušenosti z kalamitní situace z roku 2015 k úpravě metodického doporučení pro obce s rozšířenou působností, protože právě tito úředníci jsou velice důležitými faktory v tom článku řešení kůrovcové kalamity v jednotlivých regionech. Lesy ČR v řádu desítek milionů korun investovaly do lapačů, do sítí, do lapáků, tak aby v maximální možné míře předcházely šíření a dalšímu rozvoji kůrovce. ***