(9.50 hodin)
(pokračuje Zeman)
Další příklad, a teď si myslím, že rozčílím velmi mnoho lidí, jsou státní úředníci. Za mé vlády bylo státních úředníků 80 tisíc. Dnes je jich 150 tisíc, z toho 70 tisíc na centrální úrovni, 70 tisíc na úrovni městských úřadů a 10 tisíc na úrovni krajských úřadů. Za tyto údaje vděčím paní poslankyni Vildumetzové. Nu, co s tím. Že si tito lidé, aby ospravedlnili svoji existenci, vymýšlejí práci, která je často zbytečná, to je jedna věc. Že k tomu bezmocně přihlížíme, je věc druhá. Místo kritiky hledejme řešení a nesnažme se tento počet dále zvyšovat, tím méně těmto úředníkům přidávat peníze v jejich mzdách.
Mimochodem, když mluvím o úřednících, je nám doufám všem jasné, že nemluvím o státních zaměstnancích obecně. To je dramatický rozdíl.
Tady se ukázalo, a zejména naši kolegové, kteří mají tak rádi myšlenku digitálního Česka, by to měli uvítat, že v oblasti bankovního sektoru už nastoupila robotizace. To není samozřejmě žádný humanoidní robot, to je algoritmus vložený do počítače, který umožňuje realizovat celou řadu dříve rutinních, běžných úkonů bankovního úředníka. Na západě od nás už propouštějí bankovní úředníky. U nás zatím jenom velmi okrajově. Proč se neinspirovat touto myšlenkou, nealgoritmizovat státní správu, a propuštění úředníci beze sporu najdou při nedostatku pracovních sil pohodlně zaměstnání v soukromém sektoru, čímž se odlehčí státnímu rozpočtu. Jenom chtít a mít trochu odvahu postavit se proti této někdy až lobbistické skupině.
Nu, a samozřejmě že kromě tohoto zdroje úspor jsou i úspory, které jsem si vyžádal od pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Míly Kaly. Vřele vám doporučuji, abyste si je přečetli, je to děsivé čtení. Ti, kteří mají tak rádi informační systémy, si tam mohou například v kapitole, která se jmenuje Kleště informačních systémů, přečíst, že předminulá ministryně práce a sociálních věcí zakoupila za jednu miliardu sto milionů korun tři počítačové systémy, z nichž ani jeden nefunguje a nejsou kompatibilní. Najděte někdo miliardu na chodníku! Nepodaří se vám to.
Tím jsem si potvrdil Zemanův zákon. Pokud někdo z vás ještě nezná Zemanův zákon, tento zákon zní: Každý nový počítačový systém je dražší, pomalejší a poruchovější než systém předchozí. Zdravím naše Piráty. (Pobavení v sále.) Ale samozřejmě vím, že je to nadsázka, a vím, že jsou i systémy, které fungují. Například registr vozidel, že ano? Dobrá tedy.
Nu, a pak máme ještě řadu dílčích příkladů, díky laxnosti předminulého Ministerstva zemědělství nám např. hrozí, že budeme vracet evropské dotace za 7,5 miliardy korun. No, chcete, abych v tomto smutném výčtu pokračoval? Našly by se desítky a desítky položek charakterizujících plýtvání. Tuhle jsem přemýšlel, jestli se připravujeme na válku, protože jedině tak lze vysvětlit obrovský objem prostředků, který vkládáme do státních hmotných rezerv. Ale nebudu v těchto příkladech pokračovat.
Pan premiér, když skládal slib premiéra, se zavázal, že bude bojovat proti plýtvání, a chci věřit, že i ve svém expozé se tomuto tématu věnuje. Nicméně velmi rád bych viděl, aby jako doplněk programového prohlášení existoval ucelený materiál, který by rozhořčil některé lobbistické skupiny nutící nás předražovat jinak potřebné činnosti - a někdy nepotřebné činnosti, to je druhá píseň. A jestliže se tento materiál objeví, přivítám ho se stejným nadšením, jako jsem přivítal investiční program.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsem jmenoval tuto vládu, použil jsem výrazu naše vláda a dva nebo tři novinářští filistři se rozčílili, proč mluvím o (s důrazem:) naší vládě. Odpověď je velice jednoduchá. Jestliže Poslanecká sněmovna dnes vysloví důvěru vládě České republiky, bude to naše vláda. Vláda všech občanů našeho státu. A to bez ohledu na to, z jakých parlamentních subjektů je složena. Všichni v této místnosti se snažíme pracovat pro Českou republiku vzdor různým názorům. A já bych vám závěrem chtěl ze srdce popřát, aby se vám tato práce dařila. A chtěl bych popřát České republice, aby byla úspěšným, klidným a bohatým státem.
Děkuji vám za vaši pozornost. (Shromáždění povstává a tleská, prezident odchází ze sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, to bylo vystoupení prezidenta republiky už v otevřeném programu - bodu č. 1 našeho schváleného pořadu schůze. Nyní bych požádal předsedu vlády o vystoupení k programovému prohlášení vlády. Druhým přihlášeným s přednostním právem je pan místopředseda vlády Jan Hamáček. Dále s přednostními právy pan místopředseda Fiala, pan Kalousek, Bělobrádek a já.
Vážený pane předsedo vlády, máte slovo. ***