(16.40 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Bylo tady zmiňováno ještě panem poslancem - dovolím si zareagovat, on už odešel - panem poslancem Kováčikem tak trošku posměšně, že jsme jako KDU-ČSL byli členy Národní fronty. Některé poslankyně a poslanci se tady na tím usmívali a přikyvovali. Doporučuji se podívat, kdo všechno byl součástí Národní fronty. Kromě komunistů, socialistů, lidovců to byly také organizace jako například Český svaz žen, nebo například Svaz invalidů, Český svaz filatelistů, Český svaz chovatelů drobného zvířectva, Český svaz včelařů, a mohl bych pokračovat. Prakticky nenajdete v České republice větší počet lidí, kteří by v těchto organizacích nějakým způsobem nebyli za těch 40 let aktivně zapojeni.
Jenom pro zajímavost, za těch 40 let bylo šest milionů Čechů v různých obdobích členy komunistické strany. Já na tu historii nejsem hrdý. Na to, že strana lidová byla součástí Národní fronty. Opakovaně jsme se také omluvili za spoluúčast na těchto věcech. Ale neslyšel jsem nikdy tady na půdě Poslanecké sněmovny omluvu a lítost nad tím, co se stalo za 40 let komunistické vlády v Československu. Byly tady zmiňovány příběhy a průšvihy devadesátých let a divoké privatizace. Nikdo s tím nemůžeme souhlasit a být spokojeni. Ale za těmito příběhy není krev, nejsou popravení lidé, političtí vězni, lidé, kteří museli utéct do zahraničí, lidé, kteří nemohli studovat. To je podstatný rozdíl. A zlehčovat komunistickou totalitu prostě takto jednoduše nelze.
Milé členky, členové vlády, milé poslankyně, vážení poslanci, jste opravdu hrdí na takovou vládu? Na to, o koho se bude opírat? Nebudou se dnes po vašem hlasování a po vyslovení důvěry této vládě vaše děti za vaše ano stydět? Položili jste si tuto otázku?
Dovolte mi závěrem říci, že mít jenom ty ekonomické a technické nástroje pro rozvoj společnosti České republiky nestačí. Prostě demokracie bez hodnot se snadno změní v totalitu, nebo ve skrytou totalitu. Dovolte mi, abych popřál České republice, ať už to dnešní jednání dopadne jakkoliv - předpokládáme, že asi tato vláda bohužel důvěru získá - abych popřál, aby ty tři a půl roku ustála bez úhony, aby ty úrovně politiky krajské a komunální dokázaly lépe spravovat naši zemi a aby dokázaly přinášet i pozitivní hodnoty, o kterých se dneska tak mluví.
Dámy a pánové, já mám naprosto jasno. Vládě s podporou komunistů v čele s trestně stíhaným premiérem, který tady ještě před rokem čelil obviněním, že úkoluje novináře proti politické konkurenci, který čelí podezření z optimalizace svých daňových přiznání formou dluhopisů, který je trestně stíhaný, já důvěru dát nemohu. Děkuji za pochopení a za pozornost. (Zvedá a ukazuje do pléna transparent s nápisem "Lidovci hlasují proti vládě s komunisty". Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi a následně bych požádal o vystoupení pana poslance Marka Výborného a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Takže pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, mnohé tady zaznělo a nemělo by valného smyslu ty věci opakovat. Myslím, že všichni jsme rozhodnuti, jak se postavíme k hlasování o důvěře vládě. Přesto mi dovolte několik poznámek, zvláště ke kapitole, která tady dnes nebyla příliš zmiňována.
Jednak to, že se otevřeně hovoří o trojkoalici, nám potvrdil i prezident republiky. Pokud jste dobře poslouchali, tak hovořil o třech předsedech, hovořil o tom, že tady vzniká koalice tří stran, hnutí ANO, ČSSD a KSČM. Je trochu pokrytecké, když se někteří sociální demokraté snaží toto zakrýt, nebo se stydí za to, že by s tím měli něco společného, a svádějí to pouze na Andreje Babiše. Myslím si, že je potřeba mít jasno. Víme, jaká vláda tady vzniká a s jakou podporou a s jakým krytím i dál ze strany dalších politických stran.
Já bych se ale rád zaměřil na kapitolu, o které pan premiér ráno mluvil velmi stručně. Hovořil o tom, že v rezortu spravedlnosti se hlavně musí mluvit, komunikovat. Paní krátkodobé ministryni navrhoval, nebo doporučoval, aby spíše poslouchala a mlčela. Přesto v programovém prohlášení najdeme některá slova, která stojí za to připomenout, a položit možná také některé otázky. Cituji z programového prohlášení: "Za klíčovou hodnotu našeho společenského uspořádání považujeme ideu právního státu založeného na úctě k ústavně chráněným principům dělby moci, vlády práva a ochrany základních práv a svobod. Tyto principy budeme ve všech svých krocích respektovat a dále posilovat." Tak tady máme jasno všichni. Vidíme to, chceme to, je na tom shoda. Nakonec tyto obecné teze jsou opisovány z jednoho vládního prohlášení do druhého. Jenom nevím, do jaké míry s tím korelují některé kroky ať už této nové vlády, nebo té předchozí první vlády Andreje Babiše, nebo i kroky Miloše Zemana. Protože už jenom ten způsob sestavování vlády mi úplně nesouzní s tím, co tady je napsáno v programovém prohlášení. Pokud Andrej Babiš jako designovaný premiér jde na Hrad s nějakým seznamem a netrvá si na tom, že ten návrh, tak jak je předložen, má být akceptován, pak tady minimálně ohýbáme Ústavu a to není dobře. Mně se tady vybavila jedna historická událost.
V červenci 1947 se vracel Jan Masaryk z Moskvy z jednání s Josifem Vissarionovičem Stalinem a po příletu do Prahy hovořil o tom, že do Moskvy odletěl jako československý ministr zahraničí a zpátky se vrátil jako Stalinův pohůnek. Nezlobte se na mě, na mě to tak působí analogicky podobně. Myslím, že bychom se měli vrátit k tomu, co říká Ústava, která jasně definuje pozici a role prezidenta republiky, která jasně hovoří o tom, že nejsme ani poloprezidentským, ani prezidentským systémem, ale parlamentním, a tak by tomu mělo být.
Cituji dále z programového prohlášení: "Právo a spravedlnost jsou základními kameny právního státu. Důvěra občanů v soudy a státní zastupitelství je podmínkou efektivity právního státu." Budu na to reagovat otázkou. Pane premiére, jaké kroky vláda učiní, aby naplnila tento cíl, který máte ve svém programovém prohlášení, v praxi? Jak zajistíte to, aby nedocházelo k neadekvátním zásahům do fungování bezpečnostních sborů, státního zastupitelství, veřejnoprávních médií a svobody slova? Jak vláda posílí dodržování ústavních principů? To nejsou věci, které snese papír a můžeme je založit někde do šuplíku na Úřadu vlády, protože vláda získala důvěru. To jsou velmi vážné hodnoty, které nesmíme brát na lehkou váhu. A ty indicie, které tady jsou směrem k omezování svobody slova, respektive tedy směrem k útoku na veřejnoprávní média, jsou velmi nebezpečné a musíme před nimi nestrkat hlavu do písku.
Další věta z programového prohlášení, možná ještě závažnější: "Právo musí být předvídatelné a musí být vymahatelné." Tak předvídatelnost a úcta k právu budou jištěny například tím, že zdaníme náhrady za nevydaný majetek na základě již uzavřené smlouvy o vyrovnání mezi státem a církvemi. Ano, právě například zdanění náhrad je naprosto ukázkovým prolomením právní jistoty způsobujícím právě naprostou nepředvídatelnost práva. Čili ty kroky, o kterých hovoří pan premiér, že je potřeba učinit, ač třeba nejsou výslovně formulovány v programovém prohlášení vlády, za hlasité podpory KSČM, slyšeli jsme od pana kolegy Kováčika tady toto dneska opakovaně, je to tak, tak ty jdou přesně proti programovému prohlášení vlády. Právo má být předvídatelné a vymahatelné. Tak co na tom je předvídatelného, pokud budeme porušovat smlouvy, které jsme uzavřeli? Nota bene je bude porušovat stát, který tak učinil. ***