(19.10 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Pak už méně emotivně. Jenom k prioritám v daňové oblasti a vůbec financím bych si dovolil upozornit vládu - bohužel paní ministryně financí se raději baví, takže ji asi upozorňovat nemá moc smysl, každopádně pokusím se, třeba si to přečte ve stenozápisu - že bohužel daňové příjmy od právnických osob rostou pomaleji než hrubý domácí produkt České republiky. V této oblasti zcela zjevně vláda selhává, a především u velkých hráčů. Zatímco vláda nasadila daňový kombajn a živnostníci platí jako mourovatí, ono je to zamaskované, ono to v příjmech tak nevypadá, protože příjmy od živnostníků se ponižují o tu částku u OSVČ, které jsou současně i zaměstnanci, a daňové vratky se jim pak odečítají v číslech, takže ve skutečnosti jsou výrazně vyšší příjmy, než jsou v souhrnných tabulkách. Zatímco příjmy od živnostníků masivně rostou, od právnických osob stagnují, tam je nárůst jenom o jednotky procent a je výrazně menší než růst ekonomiky. Myslím, že na to by se právě vláda měla zaměřit, stejně jako na problém odlivu zisku, který může vést až k tomu, že nikdy nedoženeme západní Evropu.
Pak jenom taková drobnost, která se týká obrovského množství lidí, má na ně obrovský dopad, a zvlášť sociální demokracie by si toho měla všimnout. Tady se píše, že se vláda zavazuje aktivně podporovat pracující rodiny s dětmi prostřednictvím daňových slev. Tady si dovoluji upozornit, že už dneska jsou daňové slevy poměrně slušné. Sleva na poplatníka je nějakých 24 tisíc korun, takže lidi s nízkými příjmy daň z příjmu prakticky neplatí, nebo zcela minimální. Takže ve chvíli, kdy zvýšíme slevy, třeba na děti nebo tak, tak ti nejchudší vůbec na navýšení slevy nedosáhnou, ale protože na sociální a zdravotní pojištění žádné slevy nejsou, tak platí vysoké procento ze svého příjmu skrz tyhle dvě daně. Ty slevy na děti pak čerpá jenom střední třída a ti nejchudší vůbec ne. Takže myslím, že tady by se vláda měla zamyslet, jak to udělat, aby ti nejchudší skutečně neplatili podstatný podíl ze svého platu na daních, které jim navíc potom často kompenzujeme skrze sociální dávky, což je úplné drbání se pravou rukou za levým uchem.
Závěrem ještě k jedné kapitole, kapitole Vzdělání, věda a výzkum. Je tam věta "snížíme počet oborů středního vzdělávání a efektivně provážeme jejich strukturu s potřebami trhu práce". Už to zmiňoval Ivan Bartoš ve svém projevu, ale já musím zdůraznit stejně jako on, že tohle je strašně nebezpečné uvažování. Všichni ti podnikatelé, co lobbují za to, aby bylo víc míst na učňácích, aby náš vzdělávací systém chrlil co nejvíc lidí na pás, tak samozřejmě logicky lobbují za svoje zájmy. To jim nemůžeme vyčítat, ale z hlediska ekonomiky státu je to strašně krátkozraké uvažování. Ze dvou důvodů. Za prvé nevíme, jaké budou potřeby trhu práce ve chvíli, kdy lidé z učňáků odejdou, nebo třeba i z průmyslovek. A za druhé - ve skutečnosti těmto lidem dáváme daleko horší perspektivu uplatnění. Ostatně sami se zamyslete nad tím, jestli chcete, aby vaše děti chodily na učňák, nebo na gympl, nebo na nějakou jinou školu, a jak se rozhodujete, když radíte dětem, co mají studovat. Tak potom když vláda říká, že musíme připravovat dělníky do fabrik, mi to přijde jako velice nešťastný přístup. Tady si myslím, že by vláda měla být velmi obezřetná v tom, jak konkrétně bude tuto část svého programového prohlášení realizovat.
Poslední poznámka k dokumentům, mírně to zmínil můj předřečník pan Baxa. Já jsem si pozorně prostudoval zásady koaliční spolupráce ANO a ČSSD, které vyšly před časem na aktuálně.cz. Ten dokument jsem zkontroloval, že je autentický, potvrdili to kolegové ze Sněmovny. Tam jsou ty pojistky, co si vyjednala ČSSD, aby si s nimi hnutí ANO nemohlo dělat úplně, co chtějí, což byl celkem logický požadavek od menšinového partnera. Ta nejdůležitější pojistka je, že pokud pět ministrů ČSSD odstoupí, tak odstoupí všichni ministři za ANO, akorát že ČSSD těch pět ministrů nemá, takže když odstoupí ti čtyři, tak vláda normálně bude vládnout dál, nikdo z ANO odstupovat nemusí.
Jenom bych se zeptal kolegů z ČSSD, skoro spíš rétoricky, jestli dobře zvážili tu teoretickou variantu, že slouží jenom k tomu, aby poskytli důvěru vládě Andreje Babiše, ale že potom holt, když ten spor o ministra zahraničí nevyřeší, tak se vypakují a už je nikdo potřebovat nebude.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad Pirátů.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Stanjura. (V sále je slyšet pískot demonstrantů ze Sněmovní ulice.)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nějak ty řady prořídly. Já bych to i přehlídl, nicméně pokud poslanec v rozpravě položí otázky přítomnému ministrovi, který pak uteče a není tady, ministr kultury, a neodpoví, tak musím upozornit na to, že podle platného usnesení tady má být celá vláda celou dobu. A kdyby tady ministr kultury byl, neutekl a odpověděl, tak bych přehlídl ty prázdné židle, ale takhle nemůžu.
Prosím, pane místopředsedo, zjednejte pořádek, dejte do souladu naše jednání s platným usnesením Poslanecké sněmovny, ať se vrátí ministr kultury a jako slušný člověk ať odpoví na otázky, které mu položil pan poslanec Baxa. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane předsedo, pan ministr kultury se mi omlouval, že šel na toaletu, takže si myslím, že to bylo zcela v souladu. Teď přišel. (Hlasy ze sálu.) Premiér je tady taky, je tady i ministr zahraničí a ministr vnitra, takže vláda je tady v podstatě v tuto chvíli kompletní.
Dávám slovo panu poslanci Adamcovi, připraví se paní poslankyně Krutáková.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vidím, že naše vláda je maskovaná mezi davem. Když slyším ten pískot za svými zády, tak nevím, jestli je to maskování na základě tohoto pískotu, ale přiznám se, že mě to trošku ruší, ten pískot.
Dovolte mi říct pár slov k vládnímu programovému prohlášení. Já myslím, že už tady zaznělo hodně varování před spojením s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Já tady nebudu moralizovat nikoho z přítomných kolegů poslanců a poslankyň. Jenom řeknu, že karty jsou rozdány, kostky jsou vrženy, každý už je rozhodnut, nebo by měl být rozhodnut, jak se postaví k důvěře vlády, a je to věc každého z nás, jak si to popasuje se svým vědomím a svědomím.
Ale dovolte mi říct pár slov ještě k vládnímu prohlášení. Já jsem dneska zaregistroval, jak tady pan prezident chválil pasáž, která se týkala dopravy. Protože už jsem tady podruhé při schvalování důvěry vládě, před pěti lety poprvé, tak bych řekl, kdybych to nevěděl, že možná dobrý, kdyby ta vláda šla z opozice. Říkám na druhý pokus, možná taky dobrý, ale prostě se ukazuje, že těch pět let, která mezitím proběhla před podobným prohlášením, prostě naplněno nebylo. ***