(10.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Možná právě ty zaostřené objektivy, ta mimořádná exponovanost tématu, ta příležitost být u toho je tím skutečným důvodem, proč se tady po necelých dvou měsících scházíme nad stejnou novelou znovu. Přála bych si, abychom dnes mohli z tohoto sálu odejít s tím, že jsme nepodlehli na první pohled líbivé zákonodárné tvořivosti a vládní novela zůstala zachována v podobě, ve které odešla do Senátu, který ji sem vrátil s návrhem na několik zásadních úprav. Přijetí těchto úprav by však ve výsledku vedlo k řešení jen velmi obtížně realizovatelnému, k řešení dražšímu a hlavně k řešení méně - opakuji - méně spravedlivému.
Proč k řešení obtížně realizovatelnému? Senátní pozměňovací návrh má legislativní nedostatky a je v zásadě neproveditelný. Rozhodující okamžik pro vznik nároku na zvýšení důchodu o dalších tisíc korun dle senátního návrhu je 25 let od první splátky důchodu, a to bez jakéhokoli upřesnění. Naopak vládou navrhovaná hranice vychází z věku seniora, konkrétně dosažení 85 let. Zásadní rozdíl z hlediska provedení spočívá v tom, že zatímco věk seniora je v IT systému MPSV sloužícímu k výplatám důchodu sledovanou veličinou, jejímž přenastavením je možné relevantní soubor vygenerovat, první splátka důchodu ve stávajícím systému sledovanou veličinou není, a proto podle tohoto parametru nelze vyhledávat, jak uvedla ministryně práce a sociálních věcí. Nejde o nepřehlédnutelnou maličkost, ale o nedomyšlený důsledek kreativity zákonodárce, v jehož důsledku by pracovníci České správy sociálního zabezpečení museli procházet miliony jednotlivých spisů a vyhledávat toto datum ručně. A pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje tento problém za tolik závažný, že by to vedlo - cituji - ke kolapsu důchodového systému, který by postihl jak vyřizování nových žádostí o důchody, tak i žádostí o jejich úpravy, domnívám se, že je na místě zpozornět a zamyslet se, jestli našim seniorům přece jen více nepomůže souhlasit s vládní předlohou, kterou už Poslanecká sněmovna schválila.
Tyto závažné technické problémy však nejsou tím hlavním důvodem, proč nemůžeme vyslovit, nebo já doufám, že nevyslovíte, s navrženými změnami souhlas. Není tím dokonce ani rozpočtový dopad, který by představoval zhruba navýšení o částku dvě miliardy korun, a to říkám i s vědomím toho, že dvě miliardy nejsou tak malá suma, kterou lze mávnutím pera připsat na vrub mandatorním výdajům státního rozpočtu.
Přejdu tedy k tomu nejzávažnějšímu, o čem by dnešní diskuse měla být. Návrh Senátu je totiž oproti Sněmovnou schválenému znění méně spravedlivý. V některých případech by způsoboval opravdu velmi obtížně obhajitelné sociální situace a distorze. Cílem vlády od začátku je kompenzovat nejstarším důchodcům zvýšené životní náklady, které přicházejí přirozeně s vyšším věkem, jako jsou zejména náklady na dopravu či lékařskou péči. Proto jsme navrhli zvýšení starobních důchodů o tisíc korun měsíčně všem seniorům starším 85 let. Senátní návrh naproti tomu zcela nelogicky a nesystémově chce zvýšení o tisíc korun pro ty, kterým uplynulo od první splátky důchodu více než 25 let. Došlo by tak například k potrestání všech, kteří pracovali či pracují déle i po dosažení důchodového věku a do systému tak přispívají více prostředky a čerpají z něj kratší dobu, tedy všech těch, kteří se rozhodli svůj odchod do starobního důchodu odložit. Je zjevné, že senátní návrh podporuje tedy přesně opačné uvažování a chování občanů než to, k jakému stát chce motivovat.
Dle pozměňovacího návrhu by měla být u všech důchodců sledovaná pouze doba, která uplynula od první splátky, a nerozlišuje typ zvyšovaného důchodu. Zvýšení důchodu by se dočkal například 45letý příjemce invalidního důchodu prvního stupně, který mu byl přiznán ve 20 letech. Naopak mnozí by na zvýšení dosáhli ve věku mnohem vyšším, než je 85 let. Dovolte mi příklad z praxe a ze života. Obrátil se na mě svým dopisem občan, kterému je 91 let. Vzhledem k tomu, že pracoval do 68 let, tak by na zvýšení o tisíc korun nedosáhl. Jde přitom právě o člověka, který tyto prostředky potřebuje nejvíce, protože jak víme, náklady zejména na léky se v takto pokročilém věku zpravidla radikálně zvyšují. Je na každém z nás, aby si odpověděl na otázku, jak mnoho má takováto podoba novely s proklamovanou spravedlností skutečně společného.
Vážené dámy a pánové, já vůbec nepochybuji, že každý si přeje pro naše spoluobčany v důchodovém věku co nejdůstojnější podmínky. Mnoho našich důchodců dává většinu své penze na léky a nájem a pak už jim nezbývá dostatek peněz na uspokojení základních životních potřeb. Přitom si za svoji celoživotní práci a péči o rodinu a blízké zaslouží důstojný život. Cesta, kterou navrhuje vláda, tedy valorizaci v průměru o 918 korun znamená, téměř dvakrát větší valorizaci, než k jaké došlo v roce 2018, ta byla 475 korun, třikrát větší valorizaci, než k jaké došlo k 1. lednu 2017, to bylo 308 korun, a pro připomenutí, 25krát větší valorizaci, než k jaké přistoupila Nečasova vláda od 1. ledna 2014, to bylo 45 korun. Je to cesta správná, odpovědná, spravedlivá a funkční. Je to cesta, která nebyla ušita horkou jehlou, za kterou se nikdo z nás nemusí stydět a která není jen tím laciným gestem, které možná na první pohled zaujme, ale zanechá po sobě více hořkosti než skutečného dobra.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců z hnutí ANO.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Znovu zopakuji, že jsme vlastně ještě před vyjádřením zpravodajů. Nicméně každý s přednostním právem má samozřejmě právo na své vystoupení. Nyní přednostní právo pana poslance Okamury, poté pana poslance Gazdíka a potom pan Stanjura pustil před sebe paní ministryni. Takže nyní pan Okamura. Připraví se pan Gazdík, poté paní ministryně.
Dovolte mi přečíst omluvy. Z rodinných důvodů se omlouvá Martin Kolovratník. Bez udání důvodu se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská.
Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsem rád, že se dnes ve Sněmovně scházíme opět nad návrhem, který principiálně vychází z programu SPD, tedy nad návrhem zvýšit důchody pevnou částkou. Poslanci hnutí SPD podpoří senátní verzi, jelikož přidává většímu množství seniorů. To horší ale je, že tu ostatní řeší, zda důchody zvýšit jen těm, co dosáhli 85 let, anebo také těm, co jsou v důchodu 25 let. My v SPD jsme pro každé zvýšení důchodu. Ale samozřejmě jako obvykle, když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. SPD navrhuje zavést minimální důchod ve výši minimální mzdy, to znamená, letos by to bylo například 12 200 Kč, a od této částky dále zásluhově, a to pro všechny typy důchodců, tedy i pro ty invalidní, kteří dodnes žijí v bídě doslova jako žebráci. To, co chceme, je, aby se v první řadě zvýšily nejnižší důchody. Samozřejmě mluvím o slušných lidech, nikoli o těch, kteří byli v produktivním věku práceschopní a záměrně dlouhodobě nepracovali.
Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie považuje za jeden z klíčových problémů zajištění důstojného života lidem, kteří celý svůj produktivní věk pracovali, a tedy odváděli státu daně a pojištění. Dnes jsou v chudobě statisíce důchodců, jejichž důchod objektivně nestačí na základní životní potřeby. Opakuji, na základní životní potřeby - tedy nájemné, energie, služby, potraviny a náklady spojené s udržením zdravotního stavu. Ještě tíživější je situace seniorů, kteří ztratí životního partnera.
Snad všechny dosavadní vlády deklarovaly zájem na realizaci důchodové reformy, ale vždy to byla nakonec jen slova a činy chyběly. Podívejme se na statistiku. Statisticky mají nejnižší důchody tzv. starodůchodci. O tento rozdíl, tedy že ti starší mají méně peněz, se postarala vláda ODS za ministrování pana Vodičky. Díky špatně nastavenému systému valorizace, který neřešily ani další vlády ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a dalších, se s léty rozdíl mezi důchody prohluboval. Díky preventivnímu navyšování se přidávalo nejvíce peněz těm, co měli nejvíc peněz, a nejméně peněz dostávali ti, co měli nejmenší důchody. Tento absurdní systém pokračuje dodnes, i když po našem letitém volání po nápravě vlády občas nárazově přidávají důchodcům i pevnou částkou. Valorizace důchodů jsou nesystémové a nepředvídatelné, to je bohužel současný stav, záleží pouze na náladě politiků, a jsou samozřejmě hloupé a nespravedlivé.
***