Úterý 11. září 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb.,
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 173/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr životního prostředí Richard Brabec. (Již stojí připravený u mikrofonu.) Pane ministře, chtěl jsem vás vyzvat, abyste se ujal slova, ale vy už tam jste, takže prosím.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuju, pane předsedající. Neztrácím ani vteřinu. Tohle je trochu specifický případ, protože v tomto případě se jedná o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 o ekologické újmě. A ta novela je předkládána prostě proto, že reagujeme, nebo musíme reagovat na Evropskou komisí zahájené infringementové řízení, kdy Evropská komise vydala již odůvodněné stanovisko v této chvíli určené České republice, v němž nám vytýká nesprávné provedení čl. 12 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se týká odpovědnosti za životní prostředí. Konkrétně se jedná o ustanovení směrnice zakotvující konkrétní práva nevládních organizací usilujících o ochranu životního prostředí v oblasti ekologické újmy. Jakkoliv Česká republika se proti výtkám Evropské komise opakovaně ve svých vyjádřeních ohradila, Komise argumenty České republiky nepřijala a požaduje od České republiky zjednání nápravy. V této chvíli jsme proto nuceni přistoupit k novelizaci zákona č. 167/2008 Sb., jinak by nám hrozila žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
A teď konkrétně o co jde. Ono totiž na tom relativně, odpusťte mi to slovo, pikantní je, pokud jde o aplikační praxi, tak v České republice nebyl dosud identifikován žádný případ takto závažné ekologické újmy, kterého se i tento zákon týká, který by si vyžádal postup podle zákona č. 167/2008. A navíc i z pohledu praxe, a to jsme zdůrazňovali i Evropské komisi, Česká inspekce životního prostředí, která je hlavním orgánem příslušným k přijímání podnětů z hlediska podezření vzniku ekologické újmy a k vydávání rozhodnutí o nápravě, dosud nezaznamenala v tomto ohledu žádný požadavek jakékoliv nevládní organizace. Totéž platí i pro Ministerstvo životního prostředí. Přesto přese všechno Evropská komise České republice vytýká, že toto není dobře transformováno. A o co konkrétně jde? Jde tedy o přeformulování ustanovení § 8 odst. 1 zákona tak, aby bylo jednoznačné, že řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření lze zahájit na žádost, nebo z moci úřední, přičemž oba způsoby jsou rovnocenné, a mělo by to tedy směřovat podle názoru Evropské komise k jednoznačnému vymezení všech oprávnění nevládních organizací usilujících o ochranu životního prostředí garantovaných směrnicí.
Vzhledem k tomu, že jsme v určitém časovém presu, a samozřejmě i vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen, že v rámci debaty ve výborech se nejedná o nějak zásadní úpravy, jedná se skutečně o úpravy v několika málo stručných paragrafech, tak bych si potom v rámci obecné rozpravy ještě dovolil požádat o zkrácení lhůty na projednávání návrhu výbory na 30 dní. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Dana Balcarová. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, obsahem předkládaného návrhu novely zákona č. 167/2008 je jednoznačné vymezení práva neziskových organizací usilujících o ochranu životního prostředí na účasti v rozhodování při předcházení ekologické újmě a při jejich nápravě. Novela napravuje nesprávnou transpozici směrnice Evropského parlamentu, kde občanská společnost nebyla dostatečně zohledněna, a přiznává neziskovým organizacím právo předkládat příslušnému orgánu jakékoliv vyjádření související s případy škody na životním prostředí a oprávnění požadovat po příslušném orgánu, aby přijal opatření podle směrnice. Zároveň bude mít taková organizace vysloveně zákonné právo stát se účastníkem řízení o ukončení preventivních nebo nápravných opatření. Chtěla bych zdůraznit, že novela se nevztahuje na všechny škody na životním prostředí, ale jen na škody způsobené na půdě, na vodách a na stanovištích chráněných druhů soustavy Natura 2000.
Dovoluji si vás požádat o podporu této novely, protože ji pokládám za velice důležitou, a zároveň žádám o přikázání k projednání v garančním výboru, kterým byl určen výbor pro životní prostředí.
K návrhu pana ministra na zkrácení doby projednávání bych ráda dodala, že s tím souhlasit nebudu, protože si nemyslím, že ta novela je až tak jednoduchá. V České republice nebyl zákon nikdy použit, ale v jiných evropských zemích, třeba v Polsku a Maďarsku, je využíván velice hojně a není to pouze tím, že se nemohly účastnit neziskové organizace. My vlastně přesně nevíme, čím to bylo, ale třeba v Polsku novela byla využita tisíckrát, a to asi v 50 % v případě poškození půdy, ve 30 % poškození vody a ve 20 % Natura 2000, takže si myslíme, že v novele zákona může být ještě nějaký zakopaný pes, a rádi bychom se na výboru tomuto věnovali, protože pokládáme novelu zákona za velmi důležitou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se jako už poněkolikáté v tomto volebním období a vlastně nesčíslněkrát v minulém období k projednání zákona, které je velmi tvrdě, nekompromisně vynucováno Evropskou komisí. Ta nám v podstatě vyhrožuje, že její návrhy musíme přijmout, jinak proti nám bude vedeno ono řízení známé pod názvem infringement, což je tedy něco strašného, co by nás asi mohlo smazat z povrchu Země.
Pan ministr dával důraz na to varovat nás před dopadem trestající ruky Evropské unie, paní zpravodajka spíše zase hodnotila kladnou stránku věci, která samozřejmě z pohledu ekologických organizací je naprosto namístě.
V čem tedy spočívá vlastně ten návrh? Pan ministr to tady řekl poměrně nejasně. Doposud ve stávajícím zákonu mohly žádosti o zahájení řízení podávat fyzické nebo právnické osoby, které jsou ekologickou újmou dotčeny nebo u kterých se takové dotčení předpokládá nebo je pravděpodobné. Na to pak reagovaly z moci úřední instituce k tomu pověřené: Česká inspekce životního prostředí nebo Ministerstvo životního prostředí. Návrh tady navrhuje a ten předložený zákon stanovuje, že toto právo bude mít i právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a její hlavní činnost není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, čili nevládní, nezisková, ekologická organizace - Hnutí DUHA, Děti Země nebo jiné ekologické organizace. Právnické osoby - ekologové jsou tedy oprávněny předložit vyjádření související s případy ekologické újmy. Mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti informovány bez zbytečného odkladu o každém zahájeném řízení, o uložení preventivních opatření. Tohle právo se vztahuje pouze na ekologické neziskovky, na dotčené fyzické nebo právnické osoby se to v tomto zákoně nevztahuje, ale já doufám, že jejich právo bude z jiných právních titulů. A také, a to je důležité, stávají se účastníky řízení ty právnické osoby, které žádost o zahájení řízení podaly, ale podle jejich podání zahájení neproběhlo. Čili opět neziskovky. Čili vracejí se do hry s možností stát se účastníky řízení.
A teď sankce. Pan ministr mluvil o sankcích. Já tady z důvodové zprávy přečtu, jaké sankce mohou být. Zhruba 2 mil. eur jednorázově. Pokud nesplníme požadavky Evropské komise, budeme muset najednou vyplatit 52 mil. korun, kdybychom se chtěli postavit tomuto postoji Evropské komise. A pak také 10 tis. eur denně, měsíčně 7 mil. 800 tis. korun do doby, než bude zjednána náprava, tedy než se tlaku - a tady se nebojím říci vyděračskému tlaku - ze strany Evropské komise, podřídíme a jejich návrh přijmeme. Skutečně velmi nevybíravé finanční sankce.
Zákon prošel meziresortním připomínkovým řízením, byla mu udělena výjimka z povinnosti provádět hodnocení dopadů této regulace, tedy tzv. RIA dělána být nemusela, protože po pečlivé analýze všech možných důsledků nebyly identifikovány žádné sociální ani ekonomické dopady na fyzické či právnické osoby, ani nebyly shledány žádné dopady na veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky.
A tady je třeba říci, že kdo zná, jak fungují u nás ekologické organizace, jak jsou schopné zdržovat stavbu dálnice D1, jak jsou schopné neustále podávat ke všem rozkladům, které se dělají v rámci procesu povolování té stavby, své připomínky, odkládat o stovky dnů, o roky zahájení těchto staveb, jaké tedy špatné zkušenosti naše veřejnost s těmito organizacemi má, tak musím s tím tedy velmi nesouhlasit, protože to může přinést významné dopady na zdržování staveb. Na to, že naše stavby prostě budou opět daleko větší silou podrobovány teroru ekologických aktivistů.
Návrh byl předložen do vlády formálně bez rozporů, ale byly tady nějaké návrhy. Ohradilo se Ministerstvo dopravy, jehož připomínka upozorňující na právě možnost prodloužení a prodražení realizace staveb byla vypořádána s vysvětlením, že k žádným takovýmto obavám, že by došlo k prodražení a prodloužení staveb, není důvod.
Ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo na to, že nevládní neziskové organizace v oblasti životního prostředí jsou u nás ve velmi privilegovaném postavení, přiznává jim právní řád silná procesní práva a to je důvodem k častému zneužívání. K zneužívání dochází také ze strany aktivistických skupin. Tady oni navrhovali - MMR -, aby byl doplněn požadavek, aby veškeré účetnictví takovýchto organizací bylo vedeno na transparentním účtu, aby byl znám původ příjmových a také účel výdajových transakcí. To v tom návrhu, který se mi podařilo dohledat v mezirezortu, bylo, ovšem do zákona se to nedostalo.
Další zásadně odmítavou připomínku předložila Hospodářská komora. Ti píšou, že je správné, aby právo na podání v rámci ochrany před ekologickou újmou mohly dělat dotčené orgány, dotčené instituce, u nichž je takové dotčení, ohrožení pravděpodobné. Ovšem nestátní neziskové organizace nemohou mít postavení veřejného žalobce, psala Hospodářská komora, a nemohou podávat žádosti o zahájení řízení bez vlastního dotčení ekologickou újmou. Tedy podle toho § 8 odst. 2b, jak říká zákon. Čili komora navrhovala, aby zůstala možnost podávat podání pro státní instituce, které pak jednají z moci úřední. Odmítala to, aby se neziskovkám, aktivistům, tak obrovsky zvýšila jejich pravomoc, aniž by na ně dolehla jakákoliv odpovědnost za jejich konání. Tato zásadní připomínka komory byla takzvaně vypořádána, a to s odvoláním na hrozící sankce ze strany EU. Tedy my se máme podvolit jejich tlaku, my se máme podvolit jejich vydírání. A tady je třeba si položit otázku, zdali není náhodou čas na to, k tomuto vydírání se postavit.
Pro nevládní neziskové organizace je tady tento zákon docela dobrou věcí, protože ony byly novelou stavebního zákona v minulém volebním období zbaveny možnosti v některých případech se účastnit stavebního řízení. Velmi na to tvrdě žehraly. Snažily se vrátit to své právo účastnit se řízení zpátky. To se jim nepodařilo. Podle mne určitě vítají tuto možnost, které se podle mne velmi iniciativně chopí. Čili jejich prostor, který se zúžil, může být tímto zákonem opět rozšířen. Ony by mohly opět své ideologické záměry při blokování veřejně prospěšných staveb předkládat, aplikovat a tyto stavby zase zdržovat a prodražovat. Žádosti lze podávat opakovaně, což zakládá možnost donekonečna zdržovat, jak to dneska vidíme na dálnici D11.
Tento zákon tedy dělá z nevládních neziskovek privilegovanou skupinu obyvatel, která, aniž by k tomu měla jakékoli odborné nebo jiné předpoklady, může vstupovat do procesů, kam jiní nedotčení občané nemohou. A přitom chybí stanovení nějaké základní odpovědnosti za škody, které mohou vzniknout touto obstrukcí anebo také vinou žádostí, které budou podány neoprávněně, kde se ukáže, že ta jejich žádost... není ji možné vyhovět. Ony pak ale nadále zůstanou v tom procesu jednání jako účastníci.
Dámy a pánové, já jsem se přihlásil ke slovu proto, abych jednak tedy velmi výrazně odmítl tento zákon, a tedy abych podal návrh na jeho zamítnutí v prvním čtení. V případě, že by tento návrh nebyl schválen, tak zároveň také podávám návrh na vrácení návrhu zákona vládě k přepracování, aby se zamyslela nad tím, do jaké míry je správné dávat nevládním ekologickým organizacím do rukou takto silný nástroj, takto silnou zbraň, kterou ony budou bez rozpaků a bez jakékoliv odpovědnosti používat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přečtu omluvu. Omluvte prosím moji nepřítomnost - se omlouvá paní poslankyně Květa Matušovská. Jedná se od 18.30 do konce jednacího dne.
Teď pan poslanec Václav Klaus. Jenom bych upozornil, že dohoda je, že bychom končili v 19 hodin. Tak se jenom ptám, jestli s tím počítáte. Jste si toho vědom. Takže prosím.
Poslanec Václav Klaus: Dnes opravdu už vystoupím naposledy. Já bych jenom rád upozornil ctihodnou Sněmovnu, jak nádherné bylo projednávání toho minulého zákona. V mých očích se sice jedná o takovou marginalitu. Sněmovna už to projednávala asi sedmnáctkrát. Už se to různě měnilo ty otvírací doby a velikost těch prostor. Ale sami jste si to rozhodli. Tady jsou zástupci levicových stran, kteří mají blízko k těm zaměstnancům. Ti hlasovali, aby se to zamítlo. Máme tady zástupce zase lidí, co si myslí, že v neděli se má být v kostele, nebo ve svátek. Ti také byli proti. Většina nás nějak bylo pro. Ale byla to naše svobodná vůle. U tohoto zákona jsme zase jako gubernie. Už jednou jsme to schválili a oni nám znova říkají: Ale špatně, ještě. Ještě to schvalte víc! A my tady pod hrozbou nějakých sankcí budeme zase zdvihat ruku. Pan poslanec Kalousek mi asi přijde říct, že jsou to naše zákony. Ne tedy jako... i když jsou to ty jejich.
Jenom chci upozornit na tuto situaci, které tady čelíme. A tak nějak jako didakticky jsem vám chtěl říci, zda si to uvědomujeme. Jak to bylo krásné se bavit o takové v uvozovkách pitomosti, jako je otvírací doba obchodů, protože tady každý projevil svoji vůli a nějak to dopadne. Možná o tom budeme jednat ještě devětkrát. Tady jsme jako gubernie. Žijeme pod tím diktátem. Schvalte to, jinak budete platit pokuty! Schvalte to, schvalte to, schvalte to. A takto to nakonec asi většina z vás schválí. Ale neměli byste to dělat a s radostí mačkat to tlačítko. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A ještě je prostor tady na faktickou poznámku. Pan poslanec Ferjenčík se hlásí. Další v pořadí je pan poslanec Munzar, ale uvidíme, jak to časově vyjde. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. On to neudělal pan předsedající, tak já si dovoluji prostřednictvím pana předsedajícího upozornit kolegu Klause, že už jsme ten zákon asi před hodinou projednali.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec Munzar ještě s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Já využiji té poslední minuty. Děkuji, pane předsedající. Jenom abych vaši pozornost soustředil na scénář, který přece dobře známe. Stejný scénář tady byl v minulém volebním období a týkal se zákona o EIA, kdy také Evropská komise přišla s tím, že bude infringement, že je nedostatečná transpozice, že je málo zapojená dotčená veřejnost, a tady v našem právním systému jsme to udělali tak, že jsme dali neuvěřitelné pravomoci neziskovým organizacím a možnost blokovat další stavby. A teď se s tím bohužel potýkáme. A já se obávám, aby to nebylo stejné i v tomto případě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já tímto přerušuji jednání schůze. Uvidíme se zítra v 9 hodin.
(Jednání skončilo v 19.00 hodin.)
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.