Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
/sněmovní tisk 139/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já bych velmi stručně představil tento tisk. Víte, že zákon o zpracování osobních údajů upravuje obecné výjimky z obecného nařízení o ochraně osobních údajů a další upřesnění. Změnový zákon naproti tomu obsahuje řadu novel, kterými se provádějí dílčí a cílené výjimky z obecného nařízení v rámci specifických předpisů. Tím je dosaženo větší právní jistoty a více vyvážené ochrany osobních údajů v konkrétních oblastech, které to potřebují.

Změnový zákon také obsahuje novely implementující některé části směrnice o ochraně osobních údajů v trestněprávní oblasti. Jde o ty části, které nelze řešit společně pro všechny příslušné spravující orgány, protože tyto orgány se mezi sebou liší v povaze, úkolech, struktuře nebo postupech. To se týká zejména novel zákonů o bezpečnostních složkách a předpisů z trestněprávní oblasti. A v neposlední řadě změnový zákon implementuje do zákona o policii a zákona o civilním letectví evropskou směrnici o využívání údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě, tzv. PNR, za účelem boje proti terorismu.

Tolik úvodem. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále tisk projednával petiční výbor, výbor pro zdravotnictví, hospodářský výbor, volební výbor, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů nám byla doručena jako sněmovní tisky 139/1 až 7, dále 9 a 10. A volební výbor předložil záznam jako sněmovní tisk 139/8.

Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru, tedy garančního výboru, pan poslanec Marek Benda a informoval nás o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, tady budu poměrně stručný. Přestože témat byla jak na výborech, tak na ústavněprávním výboru otevřeno celá řada v těch prováděcích zákonech a v celé řadě případů jsme se domnívali, aspoň někteří z nás, že by některé věci mohly vypadat jinak, tak ve výsledku ústavněprávní výbor schválil vlastně jedinou změnu, a to změnu části 37. - změnu zákona o evidenci obyvatel a možnost používat i nadále rodná čísla jako rozhodující identifikátor. Ve všech ostatních případech, a proto se obávám, že těch změn bude navrženo ještě celá řada, v rámci druhého čtení ústavněprávní výbor nedospěl k žádné většině a doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila jako celek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní poprosím zpravodaje dalších výborů, aby nás případně seznámili s tím, jak projednali návrh ve výboru, popř. s pozměňovacími návrhy. Petiční výbor - pan poslanec Luzar by měl být zpravodajem. Výbor pro zdravotnictví - pan poslanec Běhounek. Ano, pan poslanec Běhounek nás seznámí s projednáním ve výboru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, 67. usnesení výboru pro zdravotnictví k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon v souvislosti s přijetím zákon o zpracování osobních údajů, sněmovní tisk 139.

Po úvodním slovu JUDr. Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu a právo, a zpravodajské zprávě poslance Jiřího Běhounka a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, již zmíněný sněmovní tisk 139, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které vám byly doručeny jako sněmovní tisk 139/5, a zmocňuje zpravodaje výboru poslance Jiřího Běhounka, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny případně navrhl i další nezbytné úpravy zákona podle § 95 odst. 2, a zmocňuje zpravodaje výboru poslance Jiřího Běhounka, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To byl výbor pro zdravotnictví. Nyní tedy se vrátíme k tomu, jak zákon projednal petiční výbor. Pan zpravodaj, pan poslanec Luzar má slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením petičního výboru z jeho 9. schůze ze dne 5. června 2018.

Petiční výbor po úvodním slově náměstka Jiřího Nováčka a zpravodajské zprávě Leo Luzara a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o zpracování osobních údajů, sněmovní tisk 139, ve znění..." Omlouvám se. Tady je akorát v tom usnesení spojena 138 a 139. To se omlouvám i zpracovateli. Čili petiční výbor přijal návrh schválit sněmovní tisk 139 beze změn. Ty změny se týkají sněmovního tisku 138. Toť v krátkosti vše.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Se stanoviskem hospodářského výboru by nás měl seznámit pan poslanec Jiří Bláha, kterého tady nevidím. Volební výbor zastupuje pan zpravodaj Tomáš Martínek. Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Takže znovu dobrý den. Já bych chtěl jako zpravodaj volebního výboru se vyjádřit. My jsme to na volebním výboru diskutovali. Proběhla podrobná rozprava. Padaly v ní argumenty, že je nutné zvážit množství pozměňovacích návrhů. V jejich přijetí především tento zákon může např. omezit práci novinářů s ohledem na to, že omezuje možnosti výkonu práce s ohledem na zákon 106 o svobodném přístupu k informacím.

Proto po odůvodnění náměstka ministra vnitra pro legislativu a archivnictví Petra Mlsny a zpravodajské zprávě poslance Tomáše Martínka a po rozpravě volební výbor projednal vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, a návrh usnesení nebyl v závěrečném hlasování přijat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. A za hospodářský výbor by nás se stanoviskem seznámil pan poslanec Luzar, který je členem hospodářského výboru, pokud nikdo nenamítá, že zde není přítomen zpravodaj. Ale takovou námitku nevidím, takže pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dovolte, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru k sněmovnímu tisku 139.

Na své 13. schůzi hospodářský výbor dne 20. června 2018 tento tisk projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně schválit a projednat sněmovní tisk 139 ve znění předloženém vládou. Zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním výborem kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu změn legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. Pověřuje zpravodaje přednést tuto zprávu a pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci Luzarovi. A výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj - jeho zpravodajem je pan poslanec Martin Kupka, který tu také není. Nicméně usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj máte k dispozici jako sněmovní tisk 139/7. Já konstatuji, že výbor doporučil Poslanecké sněmovně tisk 139 projednat a schválit v předloženém znění a zmocnil zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Pokud není námitka proti tomuto mému postupu a tomu, že jsem vás já seznámil s usnesením výboru, tak bych si dovolil pokračovat v projednávání tohoto bodu. Žádnou námitku nevidím, takže můžeme postupovat dál.

Já otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Profant. Po něm vystoupí pan poslanec Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobrý podvečer, vážení kolegové, ctěná veřejnosti. My GDPR podporujeme, jelikož je to posilování práv jednotlivců. Zakládá to vlastně nová digitální práva. Nicméně zvláště tento tisk 139 má velký problém ve svém rozsahu. Otevírá opravdu mnoho zákonů a to je ohromný prostor pro zcela nesystematické a neprodiskutované přílepky. Před tím bych chtěl velmi varovat. Viděli jsme už, jak se tady handluje s čísly, co se týče snižování pokut, a některé změny v těch dalších zákonech také nemají s ochranou osobních údajů co dělat. Nemluvě o tom, jak to přispívá fenoménu obchodu se strachem, který se nám tu rozšířil a veřejnou správu stál opravdu nemalé peníze.

A teď již k pozměňovacím návrhům, které vám tu chci představit. Ten nejdůležitější je pozměňovací návrh okolo zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Vláda nám totiž předkládá zcela neodůvodněný přílepek. Změnu, která nemá s ochranou osobních údajů nic společného, ani se to nesnaží vysvětlit v důvodové zprávě. Jedná se prostě jenom o omezování práva na informace. A to my nechceme, nevidíme v současné stošestce problém. Koneckonců ani ministerstvo nám neuvedlo příklady, kde by byla daná ustanovení, která mění, popřípadě rozšiřují problém. Vždycky mluvili jenom zcela abstraktně a teoreticky. Ve skutečnosti se jedná jenom o lenost úředníků zdůvodňovat svá rozhodnutí a chtějí se odvolávat na zákon, který bude více restriktivní.

Proto jsem připravil pozměňovací návrh 709, který mění stošestku opět do současné podoby. Nicméně jsme si vědomi, že pro to tu nemusí být plná podpora, i když bych vás velmi rád poprosil, abyste ji zvážili. Opravdu zvažte, zda věci, které ministerstvo mění, jsou problémy, nebo nejsou. Tak jsem připravil i dva další pozměňovací návrhy.

Tím druhým je pozměňovací návrh 971, který se také týká zákona o svobodném přístupu k informacím, který do tohoto zákona zavádí dva pojmy, a to bezpečnostní opatření a ještě jeden týkající se zahraniční služby. Jedná se o to, že namísto kazuistického výčtu případů, kdy se 106 de facto automaticky zamítá - rozhodně v rozhodovací praxi, i když máme judikát soudu, že by samozřejmě měl řešit meritum věci, nikoliv znění zákona, a pokud taková věc není problém, tak by to měl stejně poskytnout - tak zavádí tyto dva nové principy. Bezpečnostní opatření, které známe z jiné legislativy, a tu zahraniční službu, kterou také známe, které právě abstraktně shrnují to, co se ministerstvo snaží zakázat zveřejňovat. Rozdíl je, že zde je to jenom v případě, že to opravdu bude škodit. To znamená, že opravdu bude zdůvodněno, proč se to nesmí vydat. A jako takové to samozřejmě bude podléhat přezkumu soudu.

Nicméně ani na tento pozměňovací návrh Ministerstvo vnitra, s kterým jsem tuto věc velmi dlouze diskutoval, nechtělo přistoupit, tak jsme připravili ještě jeden pozměňovací návrh, a to je 1075, který je kompromisem mezi tímto návrhem, který jsem právě představil, a návrhem ministerstva, který upravuje - a pan náměstek Mlsna mi přislíbil u tohoto pozměňovacího návrhu alespoň neutrální stanovisko.

Takže to jsou tři pozměňovací návrhy k zákonu 106. Rád bych je následně nechal hlasovat podmíněně od té 709 až po 1075 podle toho, jaká bude vůle této Sněmovny, kterou z těch variant přijmout či nepřijmout.

Pak mám ještě jeden pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 139 a to je u změnového zákona o policii a tam je část, kdy se dává neomezený přístup policii k databázi všech fotografií ze všech průkazů a podobně. Což je přesně v rozporu s článkem 25 GDPR, který v angličtině zní Privacy by design. Naštěstí díky moderním technologiím my nemusíme předávat veškeré fotky. My můžeme předat pouze signifikantní rysy dané fotografie po strojovém zpracování a na základě nich se dá porovnávat shoda. To znamená, že policie může dostat tyto signifikantní rysy, ale ne fotografie a může stále porovnávat fotografie. Což je to, o co se snaží, a já chápu, že to ulehčuje její práci. Nicméně samotné předání fotografií by probíhalo úplně stejně jako dnes. Rozdíl je, že strojové porovnání by šlo jednodušeji přesně podle zákonů. Tento pozměňovací návrh jsem připravil pod číslem 967. V důvodové zprávě si můžete přečíst, jak to přesně funguje a co se přesně mění.

Rád bych na vás apeloval, abyste se nad tím opravdu zamysleli, protože samozřejmě pokud jde o stanovisko policie, tak ta chce mít přístup ke všemu a co největší pravomoce. Jí to samozřejmě usnadňuje práci. Ale proto jsme tu právě my politici, zástupci občanů, kteří vyvažují míru těchto zásahů a míru fungování. Myslím si, že současný stav je funkční, tak ho pojďme pouze vylepšit a nikoliv překračovat jisté hranice. A to je zatím vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. V obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Rais, připraví se pan poslanec Vyzula. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedo. Dobrý večer. Jak jsem slíbil, tak k tomuto tisku mám dva pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh je pod číslem 1302 a týká se matriky studentů, čili elektronické evidence o studentech. Je to podle mě nutné, protože musíme navázat na novelu vysokoškolského zákona z roku 2016, kdy GDPR ještě nebylo, a novelu z roku 2016 a na ni navazující nařízení vlády o standardech pro akreditaci a metodiky nově vzniklého Národního akreditačního úřadu.

Po nás se chce, aby školy dělaly dotazníkové šetření mezi absolventy kvůli kvalitě výuky. Čili jestliže se chce po univerzitách jakási povinnost, tak bychom jim také měli vytvořit prostor. Proto se domnívám, že je potřeba, aby tohleto hodnocení kvality, v podstatě to šetření, se dělalo elektronicky, a k tomu potřebují pochopitelně mail absolventa. Ten, který mu za studia přidělili, po studiu už se nepoužívá, a ty dotazy směrem k tomu absolventovi jsou samozřejmě vedeny také. Čili páni rektoři mají zájem na tom, aby se do matriky dal zapsat i soukromý mail, pokud ho student škole poskytne. Čili je to na jeho dobré vůli. Tento mail pak škola může použít pro činnosti spojené se zajištěním kvality, čili dotazníkové šetření lépe realizovat. Čili to si myslím, že je docela rozumné. Konzultovali jsme to s Ministerstvem školství a s pracovníky Ministerstva vnitra. Udělali jsme tam drobné technické úpravy a ten pozměňovák už je po konzultaci s těmito pracovníky.

Druhý pozměňovací návrh je veden pod číslem 1038 a umožňuje vysoké škole vedení osobních údajů v elektronické databázi u většiny agend, to je včetně ubytování, stravování, knihoven apod. Také tento pozměňovací návrh podporuje jak Rada vysokých škol, tak páni rektoři. Tento pozměňovací návrh byl také projednán s pracovníky Ministerstva školství a s panem ministrem.

Přihlásím se potom ke dvěma pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Pan poslanec Vyzula, po něm v obecné rozpravě pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se zde zmínil o svém pozměňovacím návrhu pod číslem 1298, který se týká zákona o ochraně osobních údajů, a to ve smyslu zdravotnických informací. Jak všichni víme, zdravotnické informace jsou velmi citlivé pro každého z nás, velmi senzitivní, jsou to mnohdy intimní záležitosti a je třeba je ošetřit tak, aby byly v souladu s danou novelou zákona. Pacienti totiž mají právo na to, aby se dostali ke svým údajům i ze zdravotnické dokumentace. Ty v současné době mohou získat poměrně složitým způsobem, kdy požádají poskytovatele zdravotní služby, nemocnici nebo svého lékaře, a ten v podstatě administrativní prací musí potom zkopírovat dokumentaci v takovém rozsahu, jaký pacient požaduje.

Vzhledem k tomu, že jsme v době elektronizace a digitalizace, kde osobně já sám podporuji takzvaný eHealth, aby byl dostupný i v naší republice pro naše pacienty, tak právě pacient by se mohl dostat ke svým údajům elektronickou podobou přes internet. Ovšem v případě, že se přihlásí třeba čipovou kartou nebo občanským průkazem s čipem do daného systému daného poskytovatele zdravotní služby, tak je potřeba, aby se přesně identifikovalo, o koho se jedná, zda se jedná opravdu o Jiřího Nováka s daným rodným číslem nebo s číslem občanského průkazu. A toto je potřeba potom převést dál přes poskytovatele na naše registry, které jsou jednak pod ÚZIS, Ústavem pro zdravotnické informace a statistiku, a dále pod NZIS, to znamená pod Národním zdravotnickým informačním systémem. Poskytovatel si tedy zjistí, jestli takovýto pacient, takováto osoba, pod těmito údaji existuje, a může mu potom poskytnout dané informace, jako třeba diagnózu, léčbu atd.

Můj pozměňovací návrh, který je v souladu s ministerstvem a je po konzultaci s Ministerstvem zdravotnictví, umožňuje vlastně poskytovateli zdravotnických služeb zjištění a nahlédnutí do Národního zdravotnického informačního systému a potom následně umožní pacientovi přístup k jeho zdravotnickým informacím. To je vše, děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Luzar, po něm pan poslanec Koten. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem k sněmovnímu tisku 139. Jedná se o drobnou technickou úpravu, která umožní, měla by umožnit firmám podnikajícím v energetice a při výkonu státní správy v energetických odvětvích získání údajů o rodných číslech. Rodná čísla doposud, pokud nejsou nahrazena nějakým jiným identifikátorem, a hovoříme o tom už mnoho let, že by se měl změnit, doposud slouží jako stále jednoznačná identifikace občana a v mnoha sférách podnikání se s tím počítá. Některé tyto sféry jsou již ošetřeny v zákoně a ti, kteří je poskytují, mají možnost si rodná čísla zpracovávat a GDPR se na nevztahuje. Bohužel energetici tuto záležitost nemají a doposud nastanou problémy v rámci jednoznačné identifikace konkrétních uživatelů energetických sítí a dalších záležitostí. Proto navrhuji tuto změnu do tohoto zákona provést.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Koten. Připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, sněmovní tisk 139, je v podstatě změna zákona o elektronických komunikacích, zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb. a mění se právě takto: V § 33 na konci odstavce se doplní věta: Pokud v souvislosti s voláním na čísla tísňového volání koncové zařízení, z něhož je volání uskutečňováno, umožňuje automaticky vytvořit a odeslat pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání textovou zprávu obsahující informace o tom, kde se volající nachází, není k vytvoření a odeslání takové textové zprávy třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.

Odůvodnění je, že s rozvojem technologií v oblasti elektronických komunikací dochází i k rozvoji nástrojů sloužících i k záchraně životů, ochraně zdraví či majetku. Mezi takové nástroje patří i vytváření lokalizačních zpráv ve formátu AML, který je definován v technickém standardu ETSI TR 103393. Konkrétně jde o takzvanou službu Emergency Location Services, dále jen ELS, vyvinutou společností Google. Její podpora je zavedena v koncových zařízeních s operačním systémem Google Android a též v operačním systému Apple iOS verze 11.3.

AML je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/22 Evropské směrnice ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, takzvaná směrnice o univerzální službě, s doporučením Komise ze dne 25. července 2003 o zpracování informací o místě volajících v elektronických komunikačních sítích v zájmu zlepšení určení místa volajícího v rámci služeb pro tísňové volání. Služba ELS nyní funguje již v osmi státech Evropské unie, například v Rakousku, Estonsku, Belgii, a v osmi dalších se připravuje spuštění v nejbližším období.

Princip fungování této služby spočívá v tom, že koncové zařízení, například mobilní telefon s uvedeným operačním systémem, provede při vytočení čísla tísňového volání čísla 112 nebo národního čísla tísňového volání, kontrolu stavu baterie v koncovém zařízení a v případě, že má dostatečnou kapacitu, následně automaticky zjištění polohy koncového zařízení a tuto informaci vloží do krátké textové zprávy SMS ve formátu AML, kterou odešle na pracoviště pro příjem tísňových volání. Základní podstatnou funkcionality AML SMS je, že zpráva je automaticky vytvářena operačním systémem a odesílána koncovým zařízením a obsahuje informace o poloze volajícího a důležité informace pro zpracování polohy volajícího. Umožňuje záchranným složkám vyslat potřebnou pomoc na zcela konkrétní místo, a tím zkrátit podstatně čas pro poskytnutí pomoci. Řada osob není při tísňovém volání schopna určit svoji polohu, což je ve většině případů i poloha mimořádné události, například dopravní nehoda na dálnici. Protože služba ELS využívá konkrétních polohových souřadnic zjištěných prostřednictvím satelitní lokalizace, poskytuje tak SMS AML přesnější určení polohy volajícího při volání na čísla tísňového volání, než představuje dosud používané zjišťování prostřednictvím provozních a lokalizačních údajů - § 90 a 91 zákona o elektronických komunikacích - což umožňuje efektivnější zásah záchranných složek.

Obsahem AML SMS je zejména informace o zeměpisné poloze, datu a času zjištění polohy, identifikační údaje, SIM karty koncového zařízení, jakož i jeho identifikátory a identifikátory mobilní sítě. Údaj o poloze je podle našeho názoru osobním údajem, a proto je třeba, aby souvislosti s účinností nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, obecně nařízení o ochraně osobních údajů, byly zákonem ošetřeny i otázky možnosti předávat tyto osobní údaje prostřednictvím AML SMS a následně je zpracovávat.

Záchrana životů, zdraví i majetku je jednoznačně prioritní oblastí, a proto je v souladu s principy GDPR, pokud zákon, zde zákon o elektronických komunikacích, v takovém případě umožní vytváření i další zpracování těchto osobních údajů bez výslovného či odvolatelného souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají.

Zavedení AML SMS bude mít zásadní pozitivní dopad na záchranné a likvidační práce při mimořádných událostech. Dojde ke zvýšení počtu zachráněných osob a ke snížení následků mimořádných událostí, protože při získání přesné lokalizace volajícího, a tím je také v mnoha případech známá přesná lokalizace mimořádné události, dojde ke zkrácení jednak samotného tísňového hovoru - není třeba složitě získávat informace od volajícího, který je například mimo místo, kde se nachází, nedokáže je identifikovat, nezná jméno ulice nebo příslušný kilometr na dálnici. Dále času jízdy vozidel složek integrovaného záchranného systému - jedou na zcela konkrétní místo a nemusí nic hledat. Systém AML SMS přivede výrazně větší efekt než doposud propagované aplikace do mobilních telefonů, například záchranka, horská služba a podobně. Proto již nebude nutné nahrávat a spouštět aplikaci v telefonu. Systém AML SMS funguje automaticky při vytočení tísňového čísla na smart telefonech se satelitní lokalizací.

Úplné vyznačení změn. Paragraf 33. Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a k národním číslům tísňového volání. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům včetně uživatelů veřejných telefonních automatů volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku na čísla tísňového volání. Ceny tísňového volání jsou jednotné. Evropské číslo tísňového volání 112 a národní čísla tísňových volání jsou stanovena v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání slouží k oznámení události v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť je povinen u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační, § 91, a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího. - Tady je ta změna: Pokud v souvislosti s voláním na čísla tísňového volání koncové zařízení, z něhož je volání uskutečněno, umožňuje automaticky vytvořit a odeslat pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání textovou zprávu obsahující informace o tom, kde se volající nachází, není k vytvoření a odeslání takové textové zprávy třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.

Dále se pak mění číselné označení dosavadních části 37. článku na část 38., článek 38.

V podrobné rozpravě se tedy přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je sněmovním dokumentem 1308, a pozměňovací návrh k tisku 139. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Výborný, posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Farhan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vládo, dámy a pánové, rád bych zde představil pozměňovací návrh, který se váže samozřejmě k tomuto tisku 139, vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů. Ten pozměňovací návrh se váže k článku 58 odst. 5 nařízení GDPR. Dovolím si jen velmi stručně ocitovat: Každý členský stát v právních předpisech stanoví, že jeho dozorový úřad má pravomoc upozornit na porušení tohoto nařízení justiční orgány, a pokud je to vhodné, zahájit soudní řízení či se - a teď to je důležité - do něj zapojit jinak s cílem vymoci dodržování tohoto nařízení.

Vláda zajistila transpozici tohoto článku 58 odst. 5 do občanského soudního řízení a také do řízení o zrušení právního předpisu před Ústavním soudem, ale bohužel už nikoliv do soudního přezkumu v rámci správních aktů, kde by to asi mělo skutečně být. Sice se odkazuje na § 64 soudního řádu správního, nicméně to použití v tomto případě se jeví jako velmi sporné. Aby bylo zřejmé, o co se jedná, uvedu dva modelové příklady.

Třetí osoba žádá obec o sdělení výše platů obecních úředníků. Obec to odmítne a třetí osoba ji žaluje u správního soudu. Vzhledem k tomu, že ten spor je typicky sporem právě o zpracování osobních údajů, tak by si správní soud měl vyžádat expertní stanovisko právě dozorového úřadu, v našem případě Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten expertizu vypracuje a následně může soud i na základě této expertizy rozhodnout. To samé se týká například správních řízení o výmazu osobních údajů z národní databáze DNA, kdy policie žádost správním aktem zamítne, ten dotyčný se obrátí na soud a v této věci by také logicky Úřad pro ochranu osobních údajů mohl a měl vydat expertní stanovisko.

V pozměňovacím návrhu, který potom načtu v podrobné rozpravě, se mění soudní řád správní, kde se vkládá povinnost předsedovi senátu zaslat návrh v případě, že předmětem řízení je bezprostředně věc, která souvisí předmětově s ochranou osobních údajů, tak zašle návrh Úřadu pro ochranu osobních údajů, požádá jej o vyjádření, zda v řízení bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu na vyjádření. To je tedy meritum pozměňovacího návrhu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Farhan. Po něm vystoupí pan zpravodaj v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych tímto krátce okomentovat svůj pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému pod číslem 1061 k sněmovnímu tisku 139/5, a potom se přihlásím k němu v podrobné rozpravě. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, kterým se navrhovaná úprava novely zákona o zdravotních službách upřesňuje.

Vedle legislativně technických úprav navrhované novely zákona o zdravotních službách se upřesňují některá vymezení zamýšlené právní úpravy. Doplňuje se úprava § 53 odst. 1 zákona, který stanoví povinnost poskytovatelům zdravotních služeb vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci tak, aby bylo zřejmé, že tato povinnost nenáleží mezi povinnosti poskytovatele lékárenské péče. Tuto úpravu jsem navrhl proto, že v aplikační praxi byly pochybnosti o tom, jak lékárny, které jsou ve smyslu zákona o zdravotních službách rovněž poskytovateli zdravotních služeb, mají v plnění povinnosti vést zdravotnickou dokumentaci.

Mezi subjekty, které jsou podle zákona o zdravotních službách povinny předávat do Národního zdravotnického informačního systému, případně Národního registru zdravotnických pracovníků údaje, se doplňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to zejména proto, aby bylo možné v případě potřeby doplnit chybějící údaje do zmíněného registru. Vypouští se však Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které do dotčeného ustanovení zákona doplňuje pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví, neboť se ukázalo, že sbírané údaje nejsou v takové struktuře, která by byla užitečná pro Národní zdravotnický informační systém.

Za třetí. Mezi subjekty, které jsou oprávněny ve stanoveném rozsahu nahlížet do Národního registru zdravotnických pracovníků, se doplňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění. Cílem doplnění je umožnit Ministerstvu práce a sociálních věcí ověřit, zda potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vydává k tomu způsobilý ošetřující lékař.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A do obecné rozpravy je ještě přihlášen pan poslanec Benda, zpravodaj garančního výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, pokusím se být také relativně stručný. Nakonec téměř všemi výbory ty návrhy prošly, přestože se jedná o novelu asi 38 návrhů zákonů, celkem bez problémů. Jediné, kde se to začalo opravdu komplikovat, je zdravotní výbor. A myslím, že je to bohužel typickou ukázkou toho, jak Ministerstvo zdravotnictví pracuje velmi složitě a pak to nosí všechno přes jednotlivé poslanecké návrhy a věci se nám mimořádně komplikují. Ještě díky tomu, že pan poslanec Běhounek tady předložil dva návrhy, z nichž každý řeší něco trochu jiného, jeden řešil nějakou část komunikace mezi vysokými školami a registry zdravotníků, která, teď nevím úplně jistě, jestli celá vypadne nebo nevypadne, to nejsem schopen v tuto chvíli úplně posoudit po tom, co zaznělo od pana poslance Farhana. Pak řešil některé technické změny. A pak je tady další návrh, který má řešit řekněme přeshraniční komunikaci o pacientech vycházející z nějakých evropských dohod.

Je to mimořádně komplikované. Jenom bych chtěl poprosit, abychom si byli vědomi toho, že se budu směřovat, aby tyto návrhy pana poslance Běhounka byly v závěrečném hlasování ve třetím čtení rozděleny způsobem, jakým byly rozděleny i původně jako pozměňovací návrhy vkládané do systému, aby v tomto směru bylo usnesení zdravotního výboru roztrženo v té jedné části.

Já ještě v podrobné rozpravě přednesu a přihlásím se ke svému návrhu, který směřuje k tomu, aby v té přeshraniční spolupráci se jednalo opravdu jenom o přeshraniční spolupráci a nebylo tímto návrhem předurčeno, jakým způsobem bude vypadat komunikace, a zejména e-komunikace vnitrostátní. K tomuto návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.

Dále se přihlásím k druhému návrhu, který upravuje případné požitky členů úřadu, respektive inspektorů úřadu v případě, že by se podařilo, kdyby v tom tisku 138 byla změněna struktura úřadu a nebyl to monokratický úřad, ale tak jak je doposud s inspektory, pak samozřejmě aby v zákonu o platech zůstaly nějaké jejich platy. V případě, že by tisk 138 neprošel, tak tento návrh ve třetím čtení stáhnu.

Takže se přihlásím k těmto dvěma svým pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Ne. Obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není. Než přistoupíme k podrobné rozpravě, tak vás seznámím s omluvou. Pan poslanec Jiří Bláha se omlouvá z dnešního jednání mezi 17.30 až 19.00 z důvodu jednání.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Jako první je přihlášen pan poslanec Farhan. Po něm pan poslanec Profant. Prosím všechny poslankyně a poslance, aby pokud nepředložili písemný návrh, tak aby v podrobné rozpravě svůj pozměňovací návrh odůvodnili. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se zde přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku 139/5. Do systému byl vložen jako sněmovní dokument 1061. Stručně jsem ho již okomentoval v obecné rozpravě a podrobné odůvodnění je vloženo v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Profant, po něm pan poslanec Rais. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Příjemný podvečer, kolegové, znovu. Já bych se chtěl přihlásit ke svému návrhu, který je nahrán v systému pod číslem 967. Jedná se o návrh ohledně rozpoznávání obličejů a předávání této informace policii, což je věc, kterou implementace GDPR rozšiřuje, a já chci, aby ji rozšiřovala technicky kompetentně.

A dále bych se chtěl přihlásit k trojici pozměňovacích návrhů též nahraných v systému, 709, 971 a 1075. To se týká zákona o svobodném přístupu k informacím, jak jsem již představoval. Snažím se, aby do nich bylo zasaženo co nejméně. Rád bych také poprosil o to, aby se tyto tři návrhy hlasovaly podmíněně. Nejdříve návrh číslo 709, pokud neprojde, tak návrh 971, a pokud ani ten neprojde, tak návrh 1075.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Rais, po něm pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Já bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 1302, který je uložen v informačním systému. Týká se matriky studentů, o které jsem hovořil předtím.

A k druhému pozměňovacímu návrhu, kterým je tisk (sněmovní dokument) 1038. Ten umožňuje zase vysokým školám vedení osobních údajů většiny agend, které škola potřebuje, v elektronických databázích. Čili toto je sněmovní tisk (sněmovní dokument) 1038. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Vyzula, po něm paní poslankyně Valachová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 1298, který jsem zde odůvodnil v obecné rozpravě, v písemné podobě jsem předal panu zpravodaji. Týká se poskytování informací od pacienta k poskytovateli zdravotní péče a ověření informací od poskytovatele zdravotní péče k Národnímu zdravotnímu informačnímu systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová bude mít nyní slovo, po ní pan předseda klubu Pirátů, pan poslanec Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu číslo 1085. Jedná se o změnu zákona o Ústavním soudu. A jedná se o to, zrušit tu část zákona, která ukládá Ústavnímu soudu povinnost žádat o vyjádření Úřad pro ochranu osobních údajů.

Článek 58 odst. 5 GDPR směřuje k tomu, aby dozorový úřad měl pravomoc upozornit na porušení nařízení justiční orgány, zahájit soudní řízení, případně se do něj nějak zapojit s cílem vymoci dodržení nařízení. Řízení o zrušení zákona a jiných právních předpisů před Ústavním soudem má však zcela jinou povahu. Neřeší každodenní v uvozovkách porušování právních předpisů, ale soulad právních předpisů s ústavním pořádkem. Kritérium, kterým je Ústavní soud v tomto řízení vázán, je ústavní pořádek, nikoliv to, zda je dodržováno evropské nařízení. Navržené ustanovení tak zcela nesystémově narušuje dosavadní koncepci řízení o kontrole norem. A nad rámec dalšího lze říci, že z komparativního hlediska žádná z členských zemí EU tímto způsobem při provedení GDPR nepostupovala.

Další pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je pozměňovací návrh 1087, změna zákona o státním zastupitelství. Tam se jedná o to, aby i na státní zastupitelství, které má při řadě svých úkonů obdobné postavení jako soudy, kterým zákon svěřuje obdobnou výjimku, tak aby také státní zastupitelství mohlo požívat výjimky, která se tady týká toho, že řízení trestní, přípravné a neveřejné by bylo touto výjimkou postiženo. Pokud je obdobná právní úprava stanovena před soudy, tak tedy mám za to, že také státní zastupitelství by ji mohlo využít.

A nakonec se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 1088, je to novela trestního zákoníku. Smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je odstranit to, aby dosavadní znění trestního zákoníku, které umožňuje pouze trestní postih za neoprávněné nakládání s osobními údaji jen v případech, kdy jde o neoprávněné zpracování osobních údajů, které byly o jiném shromážděny v souvislosti s výkonem veřejné moci anebo na něž se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a současně jejich zpracováním vznikla subjektu osobních údajů vážná újma, tak v tomto případě aby to bylo rozšířeno tak, aby i jiné neoprávněné zpracování osobních údajů, byť se tak děje nezákonně ve velkém rozsahu a je tím způsoben vážná újma na právech a oprávněných zájmech dotčených osob, není v současnosti postižitelné dle trestního práva, tak aby toto bylo rozšířeno.

Tolik pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan předseda Michálek, po něm pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům. Za prvé se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je uložen v elektronickém systému pod sněmovním dokumentem č. 1275, a je to pozměňovací návrh poslanců Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a Ondřeje Profanta ke sněmovnímu tisku 139, který má kódové označení elektronický spis.

Jde o to, že dneska spisové služby nefungují dobře. Na trhu je několik spisových služeb a některé z nich vůbec nesplňují národní standard, který vydává Ministerstvo vnitra. A do těchto spisových služeb se dává částka kolem 6 mld. korun ročně. Takže veřejná správa platí 6 mld. korun ročně za něco, co nefunguje úplně dobře, a nikdo ty spisové služby vlastně nekontroluje, jestli splňují standard, který mají podle zákona splňovat. Zákon o archivnictví to rozebírá, bohužel dneska neexistuje způsob, aby se zjistilo, jestli ta služba odpovídá, jestli je certifikovaná. Takže já navrhuji, aby se zavedl certifikát, certifikace, který bude udělovat nějaký státní podnik pověřený Ministerstvem vnitra. Nabízí se EZÚ. A na základě toho by pak už ten konkrétní úřad nemusel zkoumat, jestli ta spisovka, kterou si objednává za ty obrovské peníze, odpovídá, nebo neodpovídá národnímu standardu elektronické spisové služby.

Součástí návrhu je i zavedení elektronického oběhu dokumentů na úřadech od 1. 7. 2021. Týká se to těch velkých úřadů, které už dneska musí vést elektronickou spisovou službu, ale v řadě případů to funguje tak, že ony vlastně vedou ty spisy v papírové podobě a vedou jenom jejich metadata v té elektronické spisové službě, což ve výsledku vede k tomu, že nakonec to vlastně vedou dvojitě, takže se to vlastně týká i těch osobních údajů. Protože v okamžiku, kdy to vedou hybridně, nebo dokonce na dvou místech zároveň, je ochrana osobních údajů značně ztížená. Prostě oficiální dokumenty jsou třeba v elektronické podobě a naopak tam jsou nějaké bezprizorní papírové dokumenty, ve kterých se vyskytují osobní údaje, které jsou chráněné a citlivé. Ostatně spisové služby jsou považovány v podstatě za jeden z největších rezervoárů osobních údajů ve státní správě vůbec. Takže tolik ke sněmovnímu dokumentu 1275.

Nyní bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1278 a to už budu stručnější. Ten navazuje na můj předchozí pozměňovací návrh, který jsem načetl v rozpravě ke sněmovnímu tisku 138, což je ten prováděcí zákon. Konkrétně sněmovní dokument 1278 se týká ochrany práva na informace proti nezákonným zásahům souvisejícím s navrhovaným rozšířením působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů. Znamenalo by to, že v souladu s tím, o čem už se diskutuje přibližně deset let, by byla zavedena možnost nadřízeného orgánu uložit informačním příkazem povinnému subjektu, který odpírá nezákonně poskytování informací, aby ty informace poskytl. Dneska jsme v situaci, kdy třeba Magistrát HMP rozhodne několikrát, třeba desetkrát, dvanáctkrát, patnáctkrát o tom, že městská část Prahy postupuje nezákonně, neposkytuje informace, které má poskytnout, ale neexistuje žádný způsob, jak donutit tu městskou část, aby dodržovala zákon. Proto se navrhuje, aby nadřízený správní orgán měl možnost uložit informačním příkazem poskytnutí té informace.

Stejně tak v souvislosti s tím, že jsem při projednávání minulého bodu, prováděcího zákona k GDPR, sněmovní tisk 138, navrhoval rozšíření působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů, tak navrhuji, aby se doplnily do toho změnového zákona i související změny. Takže my teď projednáváme jeden komplexní tisk, který má základní zákon a změnový zákon. A vzhledem k tomu, že navrhuji změny v tom základním zákoně, tak musím provést i odpovídající změny souvisejících právních předpisů v tom změnovém zákoně. Takže proto se zavádí § 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti, což je v podstatě odkaz na zvláštní právní předpis tak, aby to řešení bylo legislativně právně zcela čisté.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Luzar a po něm pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Pokusím se být velice stručný. Hlásím se k sněmovnímu dokumentu č. 1076. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Koten, po něm pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Hlásím se ke sněmovnímu dokumentu 1308. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Výborný. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Tímto se hlásím ke sněmovnímu dokumentu č. 980, tak jak byl mnou podrobně zdůvodněn v obecné rozpravě a předán v písemné podobě panu zpravodaji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se také přihlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, a to pod sněmovním dokumentem 1080, což je ona případná úprava platů inspektorů Úřadu na ochranu osobních údajů, a k sněmovnímu dokumentu 1092, který by měl řešit drobnou změnu oněch pacientských souhrnů a zdravotnických informací tak, aby skutečně znamenaly jenom vyřešení dnešní situace a nepředurčovaly do budoucna, jak má vypadat elektronická správa zdravotnictví. S tím fakt musí Ministerstvo zdravotnictví přijít jednou jako s ucelenou koncepcí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne. Takže podrobnou rozpravu končím.

Nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat ve druhém čtení, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.