Pátek 21. září 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

42.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 160/ - prvé čtení

Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 160/1.

Vítám tady paní senátorku Emilii Třískovou, která z pověření Senátu tento návrh uvede. Prosím, paní senátorko, ujměte se slova.

 

Senátorka Emilie Třísková: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, senátní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, řeší navýšení příspěvku na péči pro těžce zdravotně postižené občany do 18 let věku a nad 18 let věku v tom nejvyšším stupni závislosti IV, což je úplná závislost, pro ty, kteří žijí ve svém vlastním sociálním prostředí, především v domácím prostředí. Jedná se o občany, kteří se nacházejí dlouhodobě v nepříznivém zdravotním stavu a nejsou schopni zvládat základní životní potřeby a vyžadují každodenní pomoc, dohled a péči jiné fyzické osoby. Jedná se o postižené děti, zdravotně postižené občany, kteří žijí v kruhu milující rodiny, ale i nemocné občany, kteří jsou upoutáni na lůžko, ale také o občany umírající, kteří chtějí důstojně dožít za pomoci rodiny, případně sociálních a zdravotních terénních služeb doma, ve svém přirozeném prostředí, na které jsou zvyklí a které je právě v této fázi života pro ně nejdůležitější.

Je navrhováno navýšení příspěvku na péči z částky 13 200 korun na 19 200 korun za kalendářní měsíc u osob dospělých i dětí nevyužívajících, jak jsem již říkala, pobytové služby. Dojde k posílení finančních zdrojů příjemců na péči ve stupni závislosti IV, a tím i ke snížení tlaku na poskytování pobytových služeb péče. Navrhujeme navýšení částky o 6 000 korun za měsíc. Pokud dnešní hodinová úhrada za poskytnutí terénních sociálních služeb je 130 korun, a hovořím o částce maximální, tak dáváme občanovi možnost využít dalších 46,1 hodiny za měsíc navíc. Denně je to jedna a půl hodiny péče navíc oproti stávajícímu stavu, který nyní umožňuje 3,27 hodiny péče denně. 19 200 korun je tedy 147,7 hodiny péče za měsíc, denně je to 4,76 hodiny při péči, podotýkám o ležícího, úplně závislého občana na pomoci druhé osoby. Náklady na lůžko v domovech seniorů se v průměru pohybují ve výši 25 až 50 tisíc korun měsíčně, hospicové lůžko v sociálním zařízení kolem 90 tisíc korun za měsíc.

Navrhované zvýšení částek příspěvku na péči navýší celkové roční mandatorní výdaje na dávku, ale je potřeba zdůraznit, že určitá část, minimálně jedna třetina, se bude vracet zpět do systému prostřednictvím úhrad klientů, kterým jsou poskytovány terénní sociální registrované služby. Navýšení příspěvku na péči se dotkne cirka 25 tisíc osob, což znamená navýšení výdajů ve státním rozpočtu přibližně o 1,8 miliardy korun. Je třeba zdůraznit a vycházet z toho, že je zde významný tlak na změnu poskytování služeb v domácím prostředí a snížení tlaku na pobytové sociální služby, které jsou ve svém důsledku nákladné s ohledem na provozní náklady, ale i na investiční prostředky.

Cílem senátního návrhu je řešit osoby s nejvyšší mírou podpory, kteří žijí doma, a umožnit jim důstojný život a narovnání příležitostí. Proto vás velmi žádám o podporu tohoto senátního návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní senátorko, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Lenka Dražilová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak zde již bylo řečeno, senátní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, se zabývá zvýšením příspěvku na péči ve IV. stupni, přičemž znovu zopakuji, podstatou tohoto návrhu je zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni z dosavadních 13 200 korun na 19 200 korun osobám v domácí péči. Pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb, tak zůstává částka nezměněna - 13 200 korun. To je podstatné, důležité si uvědomit.

Svůj návrh předkladatel odůvodňuje tím, že současná právní úprava neodpovídá potřebám subjektů při poskytování sociálních služeb. A skutečně osoby v pobytových službách jsou chráněny maximální výší úhrady částky za ubytování a stravu a jejich příjem je garantován zůstatkem z příjmu 15 procenty. Těmto osobám jsou poskytovány všechny základní činnosti, služby a úkony péče za úhradu odpovídající výši stanoveného příspěvku na péči. Na rozdíl od toho ostatním příjemcům příspěvku na péči, kteří nemají zajišťovánu pomoc prostřednictvím pobytové služby sociální péče, zákon obdobnou ochranu nezajišťuje.

Navýšením příspěvku na péči, jak již bylo řečeno, by došlo k posílení finančních zdrojů příspěvku na péči ve stupni IV, a tím ke snížení, nebo se předpokládá tím ke snížení tlaku na poskytování pobytových služeb. Tyto osoby by tak mohly déle zůstat ve svém přirozeném sociálním prostředí a mohly by využívat terénní a ambulantní služby.

Účinnost je navrhována od 1. 1. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o senátní návrh, neproběhlo meziresortní připomínkové řízení. Vláda na své schůzi 23. května tento návrh projednala a vyslovila s tímto návrhem nesouhlas s tím, že ačkoliv návrh vyznívá ve prospěch osob, které zůstávají v domácí péči, a má za cíl zvýšit jejich disponibilní příjem, přesto se jedná o nesystémový zásah, který zvýhodňuje pouze jednu skupinu osob.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce a otevírám rozpravu. Jako první, respektive s přednostním právem se do rozpravy hlásí paní ministryně Maláčová, které dám slovo. Než paní ministryně přijde, tak konstatuji, že pan místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal je přítomen a tedy ruší svoji omluvu.

Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám sdělila, že my tento návrh za Ministerstvo práce a sociálních věcí podporujeme. Nicméně aby se jednalo o systémové řešení, tak bych vás ráda v této souvislosti informovala, že chystáme vlastní novelu zákona o sociálních službách, kde budeme chtít navýšit příspěvek na péči i ve III. stupni, protože je zde nejvíce osob již hodně závislých na péči jiných osob, které o ně pečují v domácím prostředí. A co nejdelší domácí péči my podporujeme. Myslím si, že to je nejvíce kvalitní péče, je to ten směr, kterým by se Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo ubírat.

Takže takto za mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni a nyní budeme postupovat podle přihlášených v obecné rozpravě. První na řadě je pan poslanec Třešňák, po něm vystoupí paní poslankyně Maxová. Pan poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Hezký den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem chtěl vyjádřit podporu klubu Pirátů tomuto senátnímu návrhu, protože jsme rádi, že konečně zde Senát zapracoval ten rozdíl mezi pobytovými službami a domácí péčí. A jsem rád i za slova paní ministryně, protože my jsme již ten pozměňovací návrh, protože předpokládáme, že tento návrh projde do druhého čtení, tak jsme připravili pozměňovací návrh, kde dojde k navýšení i u stupně III. Takže doufám, že během druhého čtení dojde k diskusi právě o výši těch financí, které by byly pro stupeň III obdobně oddělené pro pobytové služby a domácí péči. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Maxová v obecné rozpravě. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Krásné dopoledne, dámy a pánové, pane předsedající. Já jsem pozorně poslouchala zprávu paní předkladatelky a dovolím si nesouhlasit s jednou věcí, a to, že si nejsem jista, že to uleví našim sociálním zařízením. Protože nám populace bude stárnout. Zatím nemáme v současné době dostatek terénních služeb, které samozřejmě předpokládám, že budou využívány, pokud dojde k navýšení tohoto příspěvku.

Já bych velmi ráda mluvila, jak mluvila i paní ministryně, o tom, že samozřejmě systémová změna je nezbytně nutná. Tak si nemyslím, že je to jenom nezbytně nutná systémová změna v přidávání na příspěvku na péči v jeho výši, ať je to čtvrtý, třetí, druhý nebo první stupeň, ale zároveň i vlastně v rychlosti a smysluplnosti přiznávání těchto příspěvků. Protože jak jistě všichni víte, lékařská posudková služba, přiznávání invalidity a příspěvku na péči bylo poměrně velké téma už v minulém volebním období především na výboru pro sociální politiku. Toto fungování lékařské posudkové služby se dlouhodobě neřeší. Včera prošel do dalšího čtení návrh změny zákona, který trochu zahajuje reformu lékařské posudkové služby, ale je to opravdu velmi málo.

Proč o tom mluvím? Protože právě i klienti ve čtvrtém stupni příspěvku na péči se kolikrát díky systému, který zde máme zaveden, tohoto příspěvku ani nedožijí. Jsou to někdy onkologicky nemocní pacienti. A když vám někdo čeká na přiznání příspěvku na péči třeba rok, tak je jasné, že se může ocitnout i ve finanční krizi, musí i prodat byt, musí se přestěhovat do menšího, nebo třeba ke svým rodičům, nebo sourozencům a není to opravdu vůbec jednoduché. Já bych byla velmi ráda, a chtěla bych apelovat na Ministerstvo práce a sociálních věcí, a já už jsem s paní ministryní o tom hovořila tento týden, že je potřeba opravdu zatlačit na rychlou reformu lékařské posudkové služby a přiznávání příspěvku na péči, protože ty osoby ve čtvrtém a ve třetím stupni jsou závislé jak na péči státu, sociálních zařízení, tak samozřejmě i na svých rodinných příslušnících.

Co bych v poslední řadě chtěla zmínit, je, že zatím zde nepadlo slovo o tom, jak vlastně zabezpečíme my jako stát pečující osoby, které nám šetří nemalé peníze. Paní senátorka o tom mluvila, kolik stojí lůžko v hospici, kolik stojí lůžko v sociálním zařízení. A tyto pečující osoby kolikrát musí opustit své zaměstnání, protože terénní služby nejsou u nás v tak hojné šíři rozšířené, a ztratí jakousi hodnotu na trhu práce. A právě proto bychom i v rámci této systémové změny a této diskuze o navýšení či nenavýšení příspěvku na péči měli hovořit o pečujících osobách, které by si zasloužily nějakých způsobem podporu od státu. Protože i když se jim doba, po kterou se starají o své příbuzné, počítá do odpracovaných let, i když jsme zavedli tříměsíční ošetřovatelskou dovolenou, nebo volno, nebo jak se tomu říká, přesto to nestačí. A je velmi smutné, když tyto osoby se potom ocitají na úřadu práce, protože jejich důchod je velmi nízký a musí žádat ještě o navýšení svého životního standardu, i když státu ušetřili nemalé finanční prostředky.

Takže předpokládám, že tento návrh zákona, tato novela projde do dalšího čtení a že výbor pro sociální politiku mu bude věnovat opravdu velkou komplexní pozornost, a to nejen o navýšení o těch šest tisíc, ale především aby se tam vedla odborná debata, jak pomoci pečujícím osobám a jejich rodinným příslušníkům a jak velmi urychlit lepší přiznávání, rychlejší přiznávání příspěvku na péči.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, ještě než se budeme věnovat tomu, co jsem si připravil, tak bych měl doplňující dotaz, kterým bych zareagoval na vystoupení paní ministryně. Pro mě tam zazněla pozitivní zpráva, že ministerstvo chystá vlastní novelu, a já mám dotaz, zda ty principy, nebo ty věci, které ministerstvo zpracovává, v té novele, se dají zapracovat do tohoto návrhu zákona v rámci standardního legislativního procesu ve Sněmovně. To znamená například podat pozměňovací návrhy mezi prvním a druhým čtením nejpozději ve druhém čtení a pak to mít. Protože pak by to pro nás všechny bylo mnohem jednodušší, než je ten stávající stav.

Musím se přiznat, že není úplně jednoduché v takové oblasti vyjádřit kritické připomínky k tomu návrhu, případně poukázat na nejasnosti nebo nedomyšlenosti toho návrhu, protože si určitě vzpomeneme na to, že péče v domácím prostředí je mnohem lepší než ústavní péče a určitě se shodujeme na tom, že těm, kteří mají ten příspěvek ve čtvrtém stupni, máme přidat. Ale to by nám nemělo znemožnit normální demokratickou diskuzi nad tímto návrhem zákona. A já zkusím položit zhruba tři konkrétní otázky na předkladatele, v tomto případě na paní ministryni, a potom shrnout náš přístup, občanských demokratů, v této oblasti, který dlouhodobě prosazujeme, a věřím, že na mnohých z těch principů, o kterých budeme mluvit, jsme schopni se shodnout.

Určitě, a já už jsem to říkal, nikdo z nás nepolemizuje s tím, že je potřeba pomoci lidem, kteří žijí v domácím prostředí a platí si sami péči, protože se o ně nemůže postarat nikdo z rodinných příslušníků. S tím nikdo nepolemizuje. Osobně znám příběh mladého muže, kterému je 34 let, trpí úbytkem svalové hmoty, je upoután na elektrický vozík a bez asistenta se neobejde. Péči potřebuje i v noci, protože se sám na lůžku neobrátí. Přesto je studentem vysoké školy a ještě k tomu pracuje. A abychom měli představu, jak je finančně náročná služba asistenta. Hodina asistenta ho stojí 130 korun. Denně ho tedy stojí asistenční služby 3 120, pokud se nemůže postarat nikdo z rodiny. Což se stát může v tomto konkrétním případě, ale i v kterémkoliv jiném případě. Měsíčně, pokud vezmu v průměru 30 dnů, je pak ta částka neuvěřitelně vysoká, 93 600 korun za asistenční péči, kterou ten člověk skutečně potřebuje. A říkám, současně u toho studuje vysokou školu a ještě pracuje. A 93 600, to se podle mě shodneme, to je služba, která se nedá měsíčně zaplatit. Podle mě se reálně nedá zaplatit. A v tom případě ženeme takové pacienty vlastně do ústavní péče. To si řekněme otevřeně, že kdo si může dovolit takhle vysokou částku. Kdyby to byla polovina, pokud se mu věnuje rodina, tak jsme pořád někde u částky takřka 50 000 měsíčně. A to jsou ty důvody, proč mnozí chodí do ústavní péče, protože nejsou schopni finančně zaplatit asistenty a být v té domácí péči.

A my, občanští demokraté, mnoho let říkáme, že ústavní péče má být až tou poslední možností, kdy nelze zajistit péči v přirozeném rodinném prostředí. Mnoho let říkáme, že systém financování sociálních služeb nejde správným směrem, a jsme přesvědčeni, že do systému financování sociálních služeb je zapotřebí započítat i příspěvek na péči. Je to jeden systém. Dneska z historických důvodů, nevím proč, by bylo určitě dobré, myslím, že se na tom shodneme, že by to byl jeden systém, do kterého by patřil i příspěvek na péči. (V sále je veliký hluk.)

Teď k těm dotazům. O některých mluvila i paní ministryně a některé jsou obsaženy ve stanovisku vlády. Ten první dotaz je, proč se jedná o zvýšení příspěvku na péči pouze ve čtvrtém stupni. Máme nějakou analýzu, proč jenom čtvrtý stupeň? My se obáváme, že pokud bude zákon schválen takhle a vyhneme se příspěvku na péči ve třetím stupni, tak může vznikat mnoho soudních sporů.

Tento týden jsme také debatovali o lékařské posudkové službě, která s tím bezesporu souvisí. Ta situace tam není dobrá. Shodli jsme se na tom, že teď uděláme alespoň ten nutný krok, že to trošku zjednodušíme, aby nebyl dramatický propad posudkových lékařů. Ale shodli jsme se na tom, i paní ministryně říkala, že v tom chystá nějakou zásadnější změnu, aby ten systém byl pružnější a rychlejší. Mluvily o tom některé z poslankyň, které mluvily přede mnou. Protože v třetím stupni je také závislost na pomoci druhé osoby, to je třeba si říct, kdy občas najdeme stejně postiženého člověka se stejnými potřebami o asistenci v obou skupinách.

Další problém může říkat, proč vlastně nebyl přiznán příspěvek ve čtvrtém stupni, pouze v třetím, když ten čtvrtý bude takhle zvýhodněn a ten třetí stupeň ne. To si myslím, že jsme schopni odstranit v debatě a jsme schopni takové analýzy dostat do Ministerstva práce a v rámci projednání tohoto návrhu zákona jsme to schopni ještě dopracovat a zapracovat. Byl bych rád, jestli by paní senátorka nám řekla, jestli to byl úmysl jenom čtvrtý stupeň, nebo opomenutí. Nevím proč. Myslím si, že by bylo dobré tam mít zvýšení příspěvku v obou stupních, třetím i čtvrtém. My dlouhodobě také upozorňujeme na nerovnosti, které vznikají při posuzování žádostí o poskytnutí příspěvku ve čtvrtém stupni.

Druhý dotaz, který bych měl na paní předkladatelku, a možná bych i ocenil, kdyby se k tomu vyjádřila paní ministryně, jaký je postoj ministerstva. Jsou to osoby, které na základě smlouvy o poskytování sociální služby jsou v pobytovém zařízení, ale ony chodí pravidelně domů. Což je věc, kterou bychom měli podporovat, která je správně. Ze zkušeností víme, že pokud člověk žije v pobytové sociální službě a pobývá v rodině například každý víkend nebo celé prázdniny, prostě delší dobu - opakuji, že to je správně, že bychom to podporovat měli - tak je nejasné, jak se bude posuzovat. Dneska se tam používají tzv. deniny. To znamená, že např. když to převedu do řeči čísel, dnešní příspěvek na péči ve čtvrtém stupni je 13 200 korun měsíčně, tj. za stálé pobytové služby. Pokud byl klient například 10 dní doma, jedna denina je 426 korun, rodině tedy náleží 4 260 korun, protože deset dnů se o toho svého příbuzného starala doma a nevyužívala ústavní péči.

Pokud zvedneme ten příspěvek, ale pouze pro ty, kteří jsou v domácí péči, na 19 200 korun, tak ta denina vychází jinak. A dotaz zní, jak se bude počítat. Jestli ta rodina, která uleví, jestli dostane jednu deninu z toho příspěvku, který dostává zařízení poskytující sociální služby, tzn. základ pro tu deninu bude vlastně 426 korun, anebo základ bude z toho příspěvku na péči ve čtvrtém stupni, který dostane rodina, což je 619 korun denně. Ono to vypadá jako zanedbatelné, ale za těch 10 dnů to činí 2 tisíce, korun pro tu rodinu. Tento návrh to vůbec neřeší. Myslím, že si musíme vyjasnit, pokud chceme podpořit péči v rodině, tak podle našeho názoru by měli dostat, ta rodina, těch 619 korun a ne jednu třicetinu z toho, co dostává ústav sociálních služeb. Tady vidíme tu nedomyšlenost nebo slabinu tohoto návrhu. Myslím, že bude potřeba, aby zejména v sociálním výboru se na tuto otázku zaměřili a aby dopředu bylo jasné, kolik ta rodina dostane, pokud se o toho člověka, kterého si vezme domů na deset dnů, na měsíc, kolik bude legálně dostávat, a aby to bylo jasné všem. Samozřejmě podle našich předpisů to zařízení sociálních služeb dostane o tu částku méně, ale tím že tam dáme dvě hodnoty, tak ten rozdíl může vzniknout, a říkám, při deseti dnech měsíčně je to 2 tisíce, kdyby si ho vzali na prázdniny a bylo to 60 dnů, tak už ten rozdíl je 12 tisíc, za ty prázdniny.

S tím souvisí to, o čem je zase velmi těžké mluvit, ale je to ve stanovisku vlády, a to jsou finanční dopady. I to by mělo být naprosto jasné a měli bychom se ptát, jestli v návrhu státního rozpočtu, který k nám přijde do konce měsíce, takže my jako poslanci ještě neznáme parametry, zda tam jsou ty zhruba 2 miliardy, o kterých se bavíme, zapracovány či nikoliv.

Tak to jsou tři otázky na předkladatele tohoto návrhu. Teď bych chtěl shrnout stanovisko občanských demokratů, jak jsem na začátku svého vystoupení avizoval.

Chceme jasné a jednoznačně napsané zákony, které se nedají vykládat různými způsoby. Čirou náhodou jsme tento týden vedli debatu o jiném senátním návrhu zákona, kde vznikaly také pochybnosti o výkladu. Senátoři to navrhovali změnit změnou zákona, mnozí z nás to podpořili, nicméně většinou jednoho hlasu Poslanecká sněmovna tento návrh zákona zamítla s tím, že se to vyřeší metodickým pokynem paní ministryně. Mělo by to platit i v tomto případě, a tak jak je ten návrh dneska napsán, tak není jednoznačný, minimálně v té části, kde jsem mluvil o těch deninách. Myslím, že v tak citlivé oblasti bychom měli chtít všechny ty systémové změny a nikoliv pouze dílčí změny, které jsou vytržené z kontextu.

Přejeme osobám, o které je pečováno, a pečujícím zvýšení příspěvku na péči, ale nejenom v tom čtvrtém stupni.

Teď bych řekl klíčové sdělení našeho klubu k tomuto návrhu zákona. Pečujícím, bez ohledu, zda se jedná o rodinu, přátele, neformální pečovatele, patří především velké poděkování a úcta. Stejně tak jako pečovatelům formálním, to jsou ti, kteří se starají o tyto naše spoluobčany v ústavní péči. Opravdu jim patří velké poděkování a úcta. A nic na tom nemění například náš kritický hlas k některým částem zákona, tak jak je senátoři, resp. Senát předložil. Opakuji, že opravdu stojíme o to, aby co největší čas tito naši spoluobčané trávili ve svém domácím prostředí, ale to se nezmění pouze tím, nebo nestačí k té změně pouze to, nebo k naplnění toho cíle, že v jednom stupni zvýšíme příspěvek na péči.

My v našich předvolebních programech a v programových cílech a debatách k sociální oblasti dlouhodobě hovoříme o tom, že rodinám, které pečují, chceme umožnit, aby měly zaplaceno za tuto péči, a to bez ohledu na příspěvek na péči. Dlouhodobě srovnáváme tuto činnost a přirovnáváme tuto činnost k pěstounské péči. My naše pěstouny platíme jako zaměstnance, za které je odváděno zdravotní a sociální pojištění, a jednou tudíž nebudou mít jeden z nejnižších důchodů. Dlouhodobě říkáme, že rodiny, které pečují o svého příbuzného ve třetím a čtvrtém stupni závislosti, jsou pro nás lidmi, o které se máme starat stejně jako o lidi se zdravotním postižením. Díky těmto neformálním pečovatelům totiž člověk může žít ve svém prostředí, mezi svými blízkými. Díky tomu nebude bobtnat pobytová sociální služba nejrůznějšího typu. Což potřebuje vytvořit nejen systém platů neformálním pečovatelům z řad rodiny, ale také pomocné sociální služby, kterých není dostatek, a zajistit jim jistotu a předvídatelnost ve financování.

Jde především o dostatek asistenčních, ambulantních a odlehčovacích služeb. Jsme v kampani do komunálních voleb a musím říci, že je to jedna z našich priorit, a v mnohých městech a obcích to navrhujeme, protože je to jedna ze základních úloh, které mohou plnit naše samosprávy, aby zajistily dostatek asistenčních, ambulantních a odlehčovacích služeb. To všechno nemusí dělat stát, tady se určitě vyplatí spolupráce se samosprávou a s těmi, kteří tyto služby, o kterých jsem mluvil, jsou schopni poskytovat. Jde o promyšlený a jednoduchý způsob, jak se dostat ke kompenzačním pomůckám. Jde o to, aby člověku, který potřebuje zdravotní služby, se včas dostaly k němu domů.

Vrátím se k debatě o lékařské posudkové službě. Potřebuje změnu, změnu systému posuzování. Uznání invalidity, přiznání invalidního důchodu, musí probíhat v řádu dní. Nikoliv v řádu měsíců, ale řádu dní. Nikoliv v řádu měsíců a v řádu let. To bych chtěl zdůraznit. Myslím, že mnozí z nás známe nejeden případ, kdy uznání invalidního důchodu trvalo více než jeden rok. Stejně tak jako neskutečné časové prodlevy v přiznání příspěvku na péči či na jeho zvýšení. Ke mně do poslanecké kanceláře, regionální, lidé a jejich rodiny chodí. A určitě nejsem jediný. Myslím, že na tom se shodneme, že ta dlouhá doba je něco nepřijatelného. Musíme dělat všechno pro to, aby se ta doba zkrátila.

Sociální šetření na místě pro nárok na příspěvek na péči musí posuzovat lidé, kteří tomu skutečně rozumějí, takže porozumějí tomu, co člověk je schopen zvládnout sám a k čemu potřebuje asistenci. Opět je mi známo několik absurdních případů, kdy se člověk po autonehodě začal zvedat z invalidního vozíku a namísto toho, abychom se postarali o dostatek vhodných kompenzačních pomůcek, postarali se úředníci o to, že byl snížen příspěvek na péči, i když dotyčná dáma neušla ještě ani čtyři kroky.

Jaké jsou tady nejasnosti? Mluvil jsem o tom, že nevíme, proč pouze příspěvek u příspěvku na péči u čtvrtého stupně. Mám to sice jako otázku, ale jsem přesvědčen, že paní senátorka to ví, takže to je spíš pro nás pro všechny, kteří třeba všichni nesledujeme problematiku sociálních služeb. Ale určitě byste měli vědět, že stejná zdravotní postižení se stejnými prvky závislosti na druhé osobě jsou často posuzována nejednotně. Jsou příklady, kdy část paraplegiků je ve druhém stupni, část ve třetím, část ve čtvrtém. V závislosti na pomoci a na asistenci jsou přitom na tom úplně stejně.

Občanští demokraté chtějí systémovou změnu. Chceme, aby si polepšili nejenom lidé se zdravotním postižením, ale i jejich pečovatelé, kterým - musím zopakovat - patří velké poděkování nás všech.

Nakonec jenom shrnu, co považujeme za systémovou změnu v této oblasti, protože to opravdu není jednoduché a triviální.

Zaprvé je to změna v systému posudkové služby. Shodou okolností jsme o tom už debatovali tento týden u jiného návrhu zákona, tak tu debatu nemusíme dnes opakovat.

Změna výplaty příspěvku na péči ve třetím a čtvrtém stupni v závislosti na druhé osobě s jasnými pravidly. Kdo doplácí, pokud je člověk domácí péči, lhůty pro přiznání, které nebudou moci být prodlužovány, a podobně. Ale taky musíme říct, že kontrola vynaložených prostředků, která v zákoně o sociálních službách existuje, není dostatečně naplňována. To si taky musíme přiznat. U neformálních poskytovatelů si dokážeme představit třeba určitou formu čestného prohlášení. Možná se zeptáme, proč kontrola. Protože tady se bavíme o vysokých částkách. Například je to částka 14 miliard, pokud se bavíme jen o těch příspěvcích ve vyšších stupních.

Dále součástí systémových změn v této oblasti by měla být změna přiznávání a zrušení dvoukolejnosti u kompenzačních pomůcek. Část přiznává zdravotnictví, část oblast práce a sociálních věcí. Jsou známy případy, kdy zdravotní pojišťovna odmítla u trvale upoutaného na lůžko přejít na invalidní vozík. A jakým způsobem lze a zda vůbec přidělit vozík z MPSV prostřednictvím úřadu práce? Není to jasné. Speciální obuv není na léto. Není na jaro, léto, podzim, zimu nebo na doma, ale jedny boty za dva roky. U zimní obuvi je nárok na jedny boty za tři roky. A u plen to jsou zhruba čtyři pleny na den.

Další součástí systémové změny by měla být změna v systémové péči o pečující, a to jsem už avizoval, chceme, aby dostávali nikoli sociální dávky, ale plat, abychom debatovali podobný systém jako u těch pěstounů, jak jsem říkal v předchozí části svého vystoupení. (V sále je trvale silný hluk!)

Pak chceme něco, po čem všichni voláme, a nějak se nám to nedaří. Myslím, že to není nic, na čem bychom měli spor. Když to řeknu - zajištění a jasné financování sociálních služeb. Na tom se určitě shodneme. Ale když debatujete s poskytovateli sociálních služeb, tak se jako státu, proto říkám nám všem, nedaří, aby ti, kteří sociální služby poskytují, měli pocit, že je to jasné, předvídatelné a že náklady mohou minimálně střednědobě plánovat - rozvoj a udržení sociálních služeb, které poskytují.

A poslední součástí té systémové změny by měla být změna systému úhrad v sociální oblasti jak pro ambulantní, tak pro pobytové, tak pro terénní služby. Neustále se dohadujeme o zvýšení platů, ale zapomínáme, že v této oblasti jsou taky mzdy. A je to chyba i nás v Poslanecké sněmovně, protože velmi často se soustřeďujeme pouze na platy a nepřemýšlíme o tom, že mnozí, kteří poskytují sociální služby, neberou plat, ale mzdu, protože pokud je sociální služba v režimu nepříspěvkové organizace, tedy v neziskovém sektoru, tak ty mzdy nemají tabulkový režim a žádné zvýšení změnou tabulek se v jejich mzdách nepromítne. Hovoříme také dlouhodobě o tom, ale zatím se nám nepodařilo nastavit jasné částky za lůžko a za hodinu práce tam, kde jsou obsazena místa, tedy obsazené lůžko a vytížená hodina práce. (Před řečnickým pultem se hlasitě baví několik poslanců.)

To jsou základní body... (Řečník se odmlčel.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať může pan předseda dokončit svoje vystoupení.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To jsou základní body, na kterých by měla stát systémová změna v sociálních službách. Za nás chci slíbit, že jsme připraveni o těchto bodech debatovat. Máme dostatek odborníků a jsme schopni také tu debatu akcelerovat, abychom o tom nedebatovali celé volební období. Pokud budeme schopni ty nedostatky odstranit, tak se to ve třetím čtení ukáže. Pokud ne, tak je mi to líto, ale možná se připojíme ke stanovisku vlády, které máme všichni k dispozici. Ten návrh, tak jak je v tom tisku 160, řeší pouze dílčí část. A my si myslíme, že bychom měli mít větší ambici. A říkám, není jednoduché v tak citlivé oblasti a ve věcech, kde se shodujeme, že příspěvek ve čtvrtém stupni závislosti bychom měli zvýšit, říkat tady kritická slova. Ale myslím si, že tu kritickou debatu potřebujeme v této oblasti. A říkám, my jsme připraveni dát do té debaty naše odborníky, naše lidi, kteří se tím dlouhodobě zabývají, a hledat spolu s vládou, případně se skupinou senátorů řešení, které bychom mohli uplatnit i ještě v rámci projednávání tohoto tisku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. S faktickými poznámkami budou reagovat pan poslanec Foldyna, paní poslankyně Richterová a pan poslanec Sklenák v tomto pořadí. Pan poslanec Foldyna má slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuju, pane předsedající, děkuju za slovo. Chtěl bych i panu Stanjurovi poděkovat. Jsem velmi rád i za tu chvíli, kdy jsem tady konzultoval celou řadu věcí. Napříč politickým spektrem se shodujeme na tom, že je potřeba věci změnit, že je potřeba ty věci dofinancovat. Jsem přesvědčen, že ten zákon tady projde, neboť jsem neslyšel nějaké zásadní výtky. To důležité, co je, je určitý čas, nebo rychlost pro ty lidi, kteří na ty peníze čekají. Takže bych chtěl, abychom se shodli, abychom tu změnu započetli do příštího rozpočtu a abychom to všechno stihli, vím, že se připravuje komplexní pozměňovací návrh, že vláda a paní Maláčová má připraven doplněk, tak bych chtěl, abychom to stihli v 30 dnech, aby se ta lhůta na projednávání zkrátila na 30 dnů a udělali jsme maximum průřezem politického spektra, jak to tady slyším, aby v příštím rozpočtu byly na tyto věci peníze. Potud moje poznámka v této chvíli. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zaznamenal jsem váš návrh na zkrácení lhůty o třicet dní, se kterým se potom vyrovnáme hlasováním. Paní poslankyně Richterová vystoupí s faktickou poznámkou, po ní pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Velmi pozorně jsem poslouchala pana kolegu Stanjuru a dvakrát řekl, že podobně jako pečující platíme jako zaměstnance pěstouny. Ráda bych zdůraznila v této faktické poznámce, že se domnívám, že jde o omyl, protože odměna pěstouna je zdaňována, pěstouni si musí platit sociální a zdravotní pojištění z té svojí odměny. Dlouhodobí pěstouni nemají například standardní rozsah dovolené na zotavenou, nesou třeba plnou zodpovědnost za škodu způsobenou dítětem, takže způsobí-li dítě v jejich pěstounské péči škodu na majetku, tak tam nemají žádné jištění, a další věci, které se vlastně vůbec nepodobají pracovněprávnímu zaměstnaneckému poměru. Takže tohle to je prosím nejspíš omyl. Skutečně pěstouni jsou na tom úplně jinak.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Sklenák s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem také velmi pozorně poslouchal kolegu Stanjuru, a jak jsem zaznamenal jeho slova o systémové změně a že to není systémové, tak mně bylo jasné, kam to míří. Protože kdo se v tomto sále pohybuje delší dobu, tak ví, že pokud někdo něco nechce schválit, ale nechce to takto otevřeně říct, tak začne argumentovat tím, že to není dostatečně systémové.

Takže přátelé, zvýšení příspěvku na péči jsme tady měli již v minulém volebním období. Tehdy to přesně s těmito argumenty Sněmovna neprojednala, protože když ten návrh tady byl, tak tehdy Sněmovna dokonce prodloužila lhůtu na projednání, že je potřeba to právě všechno prodiskutovat, aby to bylo dostatečně systémové. Takže jsme to tak dlouho diskutovali, až volebním období skončilo a příspěvek na péči se nezvýšil.

Takže prosím vás, teď je tady návrh v podstatě ve stejné výši, tak jak to bylo v tom minulém volebním období, o 6 tisíc korun zvýšit. A je jen na nás, jestli chceme těmto lidem ten příspěvek zvýšit, nebo ne. Jak by řekl kolega Stanjura, tak prosté to je! Takže nevymlouvejme se na systémovost nebo nesystémovost, řekněme si, jestli chceme zvýšit příspěvek na péči, a hlasujme o tom!

Z tohoto pohledu se připojuji k návrhu kolegy Foldyny, abychom zkrátili lhůtu na 30 dnů, protože více času na to nepotřebujeme. I to, co avizovali piráti, já se k tomu rád připojím, abychom zvýšili ve třetím stupni, to se určitě dá zvládnout, domluvit se i s ministerstvem, kolik by ten příspěvek měl činit, případně můžeme diskutovat o dalších změnách. Ale ta účinnost je navržena od 1. ledna 2019 a já bych byl velmi rád, kdyby skutečně od 1. ledna 2019 ti lidé měli příspěvek na péči zvýšen. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Stanjury, po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Maxová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: U ctěného kolegy Romana Sklenáka mě to mrzí. Tím, že tady bude zvyšovat hlas, nemůže popřít to, co jsem řekl.

Takže pane poslanče Sklenáku prostřednictvím pana místopředsedy, kdybych si myslel, že to nemáme schválit, tak to navrhnu. Já jsem jasně říkal, že mě potěšila slova paní ministryně, že jsme připraveni ještě mezi prvním a druhým čtením, ve druhém čtení ten návrh dopracovat, tak já nevím, na koho apelujete nebo na koho reagujete. To, že to není systémové, napsala vláda. My na rozdíl od vás jsme opoziční strana. Tak si přečtěte to stanovisko. Nepsali jsme to my. Já jsem se zeptal jenom na příspěvek ve třetí péči (třetím stupni), je to taky náš návrh dlouhodobě, tak to neříkejte jenom pirátům, když tak řekněte: Navrhují to piráti, občanští demokraté, my jsme na to zapomněli, tak se přidáme. Není důležité, kdo to navrhne první, nebudeme si hrát na to, kdo to řekne první na mikrofon. O tom jsem mluvil, že ten návrh neřeší příspěvek ve třetím stupni. A pokud jsme ve shodě, tak to jsme schopni vyřešit.

Pak jsem se ptal na deniny. To je něco, co kazí ten návrh zákona? Není to jasné! A těm rodinám bychom měli říct, a řekl jsem jasně, že podporujeme to, aby si rodiny braly lidi domů, pokud mohou, na delší časové období. Tak já bych poprosil, abychom byli korektní v té debatě.

A snad mi věříte, pane kolego prostředním pana místopředsedy, že kdybych si myslel, že se ten návrh má zamítnout, že bych to tady navrhl. Já se za své názory nestydím, můžu prohrát argumentačně, můžu prohrát v hlasování. Ale to, že zkritizuji - a říkal jsem, že není jednoduché v této citlivé oblasti, a přesně jste věděli proč. Člověk dá dotaz, poukáže na nejasnost nebo chybné místo a hned je obviňován z toho, že těm lidem ty peníze nepřeje. A to je přesně ten způsob politické debaty, který já odmítám. Tak ať mi pan kolega Sklenák řekne, která část mého vystoupení směřovala pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. Nic takového tam totiž nemůžete najít.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou nyní paní poslankyně Maxová, po ní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já bych chtěla reagovat na kolegu Sklenáka vaší prostřednictvím, pane předsedající, a to z jednoho důvodu, že navýšení příspěvku na péči tady bylo, ano, v minulém období avizováno a bylo to v rámci velké novely zákona o sociálních službách, který, jak určitě všichni zde přítomní z minulého období víme, a možná i ti, kteří tu nebyli, byl napsán tak, jak byl napsán, a myslím si, že většina politické reprezentace napříč politickým spektrem uvnitř výboru pro sociální politiku i na základě konzultací jak s pečujícími, tak s osobami, o které se pečuje, tak také s odbornými společnostmi a různými organizacemi jsme dospěli k závěru, že takto napsaný zákon o sociálních službách my nechceme. Tudíž bohužel samozřejmě došlo k tomu, že nebylo schváleno ani navýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni.

Já si naopak jako předsedkyně výboru pro sociální politiku a zároveň také člověk, který opravdu pět let se intenzivně zabývá touto problematikou, myslím, že není dobré zkracovat lhůtu u projednání tohoto, protože ještě se to dá velmi lehce stihnout, samozřejmě, do konce roku. A to z mnoha důvodů, které tu samozřejmě padají. Proto si dovolím dát návrh na zamítnutí zkrácení doby, protože odborná debata má proběhnout na výboru pro sociální politiku po prvním čtení. Potom samozřejmě po této debatě bude jasné, jakým způsobem se chce politická reprezentace vydat. Myslím si, že je velmi jasné, že tady podpora této změny je, akorát je otázka, jakým způsobem se k tomu postavíme, zdali opravdu navýšíme pouze čtvrtý stupeň, nebo se budeme bavit i o třetím stupni, nebo budeme apelovat na ministerstvo, aby nám předložilo jasný harmonogram urychlení přiznávání příspěvku na péči tak, aby se ho pacienti dožívali -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, paní poslankyně, váš čas uplynul.

 

Poslankyně Radka Maxová: Ano, byly dvě minuty. Děkuji, já se přihlásím znovu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Sklenák s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Bartošek také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Ano, děkuji za slovo. Já nechci vést debatu s kolegou Stanjurou z tohoto místa, my si to jistě vysvětlíme, až vyjde stenoprotokol z jeho vystoupení, tak myslím, že tam oba společně dohledáme větu o tom, že nevylučuje, že nakonec po té proběhlé diskusi se ztotožní s návrhem vlády, a to stanovisko vlády je negativní. A v této věci chci jen připomenout, že to je stanovisko vlády nikoli současné, ale předchozí, tzn. na té sociální demokracie neparticipovala.

A potom ještě jedna připomínka, v podstatě reakce na to poslední vystoupení. Samozřejmě že tehdy ten příspěvek na péči byl součástí i jiných úprav. Ale šlo o to, že prošel připomínkovým řízením, prošel diskusí ve Sněmovně, prošel diskusí na sociálním výboru, takže byť Sněmovna tehdy byla samozřejmě v jiném složení, tak tyhle diskuse za sebou máme. Proto si skutečně myslím, že jsme schopni rozhodnout i v té zkrácené lhůtě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Bartošek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Ke kolegyni Maxové vaším prostřednictvím. Ono lze položit pouze návrh na zkrácení a o tom se rozhodne hlasováním. Tak hovoří jednací řád. Jiný návrh není možný. A i po konzultaci s předkladatelem mohu říct, že se jedná o technicistní novelu, jedná se pouze o změnu příspěvků. To není o nějakých širokých diskusích. To je buď ho chceme, nebo ho nechceme, a případně ho můžeme rozšířit na třetí stupeň. To znamená, já ve zkrácení lhůty nevidím žádný důvod, nevidím důvod, proč to blokovat dál, protože myslím, že čím dřív se to projedná, tím se usnadní život lidem ve třetím, případně čtvrtém stupni. Takže nevidím důvod, proč lhůtu nezkrátit. Naopak ji podporuji, abychom ji zkrátili.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane předsedo. To, co řekla paní poslankyně Maxová, se dalo chápat, a tak jsem to taky chápal, jako vyjádření jejího názoru, že se nemá zkracovat lhůta. Nicméně samozřejmě budeme hlasovat o návrhu zkrácení lhůty tak, jak byl přednesen.

Faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Aulická Jírovcová. Nebude reagovat, takže se vrátíme k těm, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Na řadě je paní poslankyně Richterová, po ní vystoupí paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené a milé kolegyně a kolegové, já bych ráda za Piráty doplnila svého kolegu Petra Třešňáka, který přednesl stručně náš pozměňovací návrh týkající se právě i toho třetího stupně závislosti. My jsme si jisti, že ta spousta zlepšení, která je v celém systému podpory pečujících osob a podpory těch osob, které tu péči potřebují, že ta celá řada zlepšení je nutná, musí nastat, ale současně, že bychom neměli úplně to vázat právě na schválení toho návrhu, který projednáváme tady dneska.

Pár bodů, které tady ještě nezazněly a přitom jsou také velmi důležité. Dneska v našem systému se posuzuje, jak je člověk samostatný, v kolika oblastech života se zaopatří sám, nebo nikoli, a podle toho dostává určený stupeň závislosti. Ale můžou tam i přesto být nepoměry v tom, kolik skutečně hodin péče potřebuje. To kritérium, kolik hodin pomoci okolí je nutných pro nějaký vůbec normální život ve smyslu, aby si člověk mohl třeba vykonat všechny biologické potřeby, tohle je něco, co třeba v některých zemích se zohledňuje, protože to hraje zásadní roli.

Také je potřeba si přiznat natvrdo, že ten, kdo je nejtěžší případ ve třetím stupni, je dneska často na tom opravdu stejně jako ten řekněme nejlehčí ve čtvrtém stupni. Systém nebude nikdy úplně dokonalý, proto jsme zásadní zastánci toho, abychom se příliš nerozpakovali a alespoň o něco zvýšili při příležitosti projednávání čtvrtého stupně i ten třetí. My jsme zatím předložili pozměňovací návrh na 11 000 korun pro třetí stupeň. Je to k diskusi, ale opravdu nechceme, aby ten rozdíl narůstal tak šíleně a aby ti, kteří často skutečně jenom, řekněme si, i shodou náhod a okolností nemuseli dosáhnout ten čtvrtý stupeň, byli tak nejvíce biti.

Co se týče té naprosté shody na tom, a abychom tímto podpořili komunitní péči a péči v domácím prostředí, tak jenom je potřeba doplnit, že tady skutečně došlo k tomu velikému rozvolnění od sociální práce na obcích na navázání na úřady práce, a proto dneska v řadě regionů není ani úplně přesné povědomí o tom, jaké všechny služby chybí, kolik chybí právě těch odlehčovacích služeb apod., to tady už zaznělo. Jenom je potřeba si to opravdu vytyčit jako hlavní věc na krajích, jak reálně zlepšit životy pečujících a lidí, kteří tu nepřetržitou péči potřebují.

Ještě jedna věc k lékařské posudkové službě a k celkové roztříštěnosti posuzování. My tím, jak to máme dnes nastavené, kolik různých posuzování se i opakuje na různé příspěvky znovu, to nesmírně zatěžuje systém. Vedle toho, že je třeba samozřejmě zajistit nové lékaře do lékařské posudkové služby, tam určitě je prostor pro to, jak to celé zefektivnit, aby člověk, který si byl zařizovat přeposouzení na invalidní důchod, nemusel za dva měsíce si vyřizovat obdobné přeposouzení na jiný druh dávek jenom proto, že tamty jsou na úřadu práce. To je také nesmírně důležité.

Ještě bych ráda zdůraznila věc, která nám jako státu fakt nejde a přitom dává největší smysl, a to je to, abychom podporovali samostatnost a odměňovali snahu o ni právě zase systémovým způsobem. Příkladem je třeba výcvik asistenčních psů. Bavíme-li se o financích, je nesmírně drahé, abychom pro lidi, kteří potřebují třeba pomoci zvednout mobil, který jim spadne, nebo takovouto pomoc typu přivolat pomoc, to může zajistit asistenční pes, ale dneska je velmi obtížné zajistit financování jeho výcviku. Hovořila jsem s manažerem organizace Pestrá panem Pragerem. Organizace Pestrá zajišťuje právě za zhruba 250 000 korun výcvik asistenčního psa pro osoby s těmito druhy potřeb a postižení, a když si představíme, že osm devět let takový pes může pomáhat třeba čtyři hodiny denně, opravdu ušetří to, aby tam nemusela být přítomna nějaká jiná osoba, člověk, tak to se dostaneme k částce kolem 1,7-1,8 milionu ušetřených za těch osm devět let života psa.

Vidíme, že to je systémové řešení, ale současně náš stát tohle neumí. Neumí takovéhle věci podporovat. Neumíme podporovat lidi v samostatnosti. Přesně jak tady zaznělo před chvílí, pokud se někdo třeba i velikým úsilím o něco zlepší, tak mu nesmírně může zkomplikovat život, že spadne do toho nižšího stupně závislosti bez varování a bez opravdu jistoty, že to je férové a spravedlivé. Tady s tím apelem, abychom na to hleděli jako na nutnost opravdu veliké, veliké provázanosti krajů a obcí s tím, jaké jsou potřeby jejich pečujících a jejich osob se zdravotním postižením, tak s vědomím tohohle všeho bych vás opět chtěla požádat o zvážení, zda současně s navýšením čtvrtého stupně nenavýšit i ten třetí. Pirátský návrh je navržení zatím, myslíme si, velmi kompromisně na 11 000 korun.

Děkuji za pozornost, kolegyně a kolegové.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobré dopoledne. A nyní další v pořadí v obecné rozpravě vyzývám, aby se vyjádřila paní poslankyně Lucie Šafránková, a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, já se pokusím být poměrně stručná. Ráda bych vám řekla, že poslanci SPD tento senátní návrh změny zákona o sociálních službách podporují a kvůli těžce hendikepovaným občanům, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých a v poslední době myslím, že nejen mě, ale určitě i vám napsali mnoho dopisů a e-mailů s žádostí právě o podporu tohoto návrhu. Senátní návrh tohoto zákona navyšuje příspěvek na péči postiženým osobám ve čtvrtém stupni závislosti z 13 200 korun na 19 200 korun. Jedná se o občany, kteří se bez asistence další osoby neobejdou při svých základních životních potřebách, nedokážou se bez pomoci např. najíst, přesunout z lůžka na vozík, obléci nebo provést osobní hygienu. Výše tohoto příspěvku na péči je přímo úměrná kvalitě asistenčních služeb, kterou si mohou dovolit čerpat, a především v době, po kterou mohou každý den osobního asistenta využít. Pokud tuto změnu schválíme, místo dosavadních čtyř hodin denně bude možné každý den rozšířit péči přibližně o 1,5 hodiny.

Ano, je to stále málo. Pořád zbývá dalších téměř 19 hodin každý den, během kterých jsou tito lidé odkázáni na nezištnou pomoc svých blízkých. Alternativou je pobyt v zařízeních ústavního typu. Všichni ale jistě cítíme, že život v ústavu se i přes kvalitní péči a vysokou odbornost personálu nikdy nemůže svou kvalitou vyrovnat životu v domácím prostředí.

Jsme bohatá společnost v srdci Evropy. O koho jiného by se každá společnost měla být schopna postarat než o ty, kteří to z tohoto objektivního důvodu, zdravotního důvodu, bez cizí pomoci nejsou schopni sami? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a další v pořadí vystoupí paní poslankyně Hana Aulická a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte, abych i já vystoupila k tomuto tématu. Jak jsme si možná asi všichni vyposlechli, k tomuto návrhu není zásadních připomínek k tomu, abychom nikdo nechtěl přidat nebo valorizovat příspěvek na péči ve čtvrtém stupni. Každopádně si myslím, že i tak jak řekl prostřednictvím pana předsedajícího pan kolega Stanjura, tak jsou tam určité nedostatečnosti, které bychom i na výboru pro sociální politiku ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí opravdu měli řešit. Otázka je možná i opravdu přijít možná třeba s komplexním pozměňovacím návrhem, který by řešil nejenom ten čtvrtý stupeň, ale i třetí, ale to je opravdu otázka na další diskusi, tak jak budeme hovořit. Každopádně bych chtěla říci, že Senát, tak jak předložil... (Připomínka ze sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy budu muset přerušit na chvíli jednání a vyzývám členy vlády, aby se někdo dostavil v souladu s jednacím řádem. Přerušuji jednání na tři minuty, do 10.12 hodin, protože nemáme tady ani jednoho ministra přítomného v sále.

 

(Jednání přerušeno v 10.09 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.12 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak tříminutová pauza uplynula. Já bych chtěl znovu požádat členy vlády, aby se v souladu s jednacím řádem domluvili a alespoň jeden z členů vlády byl na jednání Poslanecké sněmovny.

Paní poslankyně prosím, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. I když chápu, že pana ministra Ťoka (jako jediný ve vládní lavici) určitě asi příspěvek na péči tak nebere, ale jsme rádi, že můžeme pokračovat alespoň za jeho přítomnosti. Ale jenom poznámku - no, ženy byste neměli přerušovat, ale chápu, nedalo se nic jiného dělat. (S úsměvem.)

Chtěla bych říci, že návrh ze Senátu vychází z původního návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí resp. vlády České republiky z minulého volebního období, který v Poslanecké sněmovně byl, a už mí kolegové a kolegyně na to upozornili. Ale můžeme polemizovat, z jakých důvodů se nestačil projednat. Každopádně spadl na konci volebního období pod stůl. Senát si však neosvojil předlohu jako celek, ale doslova můžeme hovořit, že vypreparoval pouze navýšení příspěvku ve čtvrtém stupni závislosti, tak jak bylo řečeno, do domácí péče.

Musím říci, že za KSČM hovoříme dlouhodobě o tom, že k valorizaci příspěvku na péči nejenom ve čtvrtém, ale přinejmenším ve třetím stupni mělo dojít už dávno, a i různé příspěvky, maily, telefonáty našich občanů k tomu opravdu navádějí, protože tak jak tady říkala vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegyně Maxová, která upozornila na systém pečujících osob, že pokud zůstávají pečující osoby doma a pečují o člověka takto nemocného, který má přiznán čtvrtý stupeň, tak de facto ve většině případů se vzdávají svého výdělku a to zatím náš stát neumí nijak řešit a je to jejich jediný příjem při péči této osoby.

Musíme také ale říci, že bychom rádi viděli, aby se nejednalo o navýšení nebo valorizaci jenom v domácí péči, ale i u pobytové péče, protože si myslíme, že tu vzniká, a pomáháme tím další nerovnosti. Byla tady třeba řečena příkladem hospicová péče. Musím říci, že hospicová péče je především zdravotní zařízení, sociální péče je tam používána opravdu v malé míře, je to především zdravotní část, která je tam poskytována. Ale hospicová péče doznává velký problém toho, že je nedostatečně financována. A když si vezmete, že v domácí péči se zvedne příspěvek ve čtvrtém stupni na 19 200, tak příchodem do hospicové péče, kde je opravdu jedna z těch nejlepších péčí o takto nemocné lidi, tak tím pádem zase spadne ten příspěvek na tu částku, která je. Opravdu si nemyslíme, že by to bylo vhodné, ale to je jenom příklad. Myslím si, že opravdu i ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí bychom měli pracovat na tom, aby ta nerovnost tady nebyla.

Chtěla bych říci, že druhý fakt je, že ta poskytovaná péče v domácím prostředí a ty služby, které jsou, je v terénu a po krajích různorodá. To znamená, není stejně dostupná, není stejně kvalitní. A to je ten problém, kdy i při možná trendu, kdy se podporuje stále více domácí péče, tak musíme říci, že tomu reálně neodpovídá ani dostatek, ani ta kvalita té péče, i když samozřejmě nehovořím, že jsou všechny stejné, ale především ta dostupnost je opravdu různorodá a především v těch malých obcích je velice malá.

Tak to by bylo asi za nás a chtěla bych jenom říci, že my v tuhle chvíli zřejmě budeme i pro zkrácení na těch třicet dnů, protože máme obavy, že by se opravdu nestihla projednat tato novela, a budeme jenom rádi, když i ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí se připraví ten komplexní pozměňující návrh ve spojení s některým z poslanců sociálního výboru, a budeme rádi, když pomůžeme našim občanům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji za to vystoupení. S přednostním právem požádám o vystoupení paní zpravodajku Lenku Dražilovou. Nicméně přečtu ještě dvě omluvy. Omlouvám se, ale to bude hned. Takže pan poslanec předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá na celý jednací den z pracovních důvodů a dnes od 9 do 12 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Julius Špičák.

Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Já také jenom krátce chci vystoupit v rozpravě. Všichni víme, že pobytové sociální služby jsou velmi nákladné a jedinou cestou, jak se postarat o naše seniory a zdravotně postižené, je cesta poskytování služeb prostřednictvím terénní péče a ambulantních služeb. Navíc z průzkumu vyplývá, že naprostá většina těchto lidí nemá o život v zařízeních ústavního typu zájem a chce žít v domácím prostředí. A k tomu potřebují dvě věci - dostupnou síť terénních a ambulantních služeb a finanční prostředky na to, aby si tyto služby mohli zaplatit.

I když také považuji tento návrh za nedostatečný, tak bych ráda za klub ANO sdělila, že budeme hlasovat pro to, aby návrh prošel do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Otevřeli jsme tady dneska téma, o kterém bychom mohli hovořit hodiny a hodiny, a nacházeli bychom další a další argumenty pro to, jakým způsobem zlepšit kvalitu nejenom zdravotně hendikepovaných, ale i jejich rodin. Myslím si, že na to tady dneska ani není čas a není tady na to asi ani ta správná půda. Myslím si, že ty diskuse potom i v odborné rovině, nikoliv pouze politické, budou hlavně ve výboru pro sociální politiku, případně v dalších výborech.

Já bych na úvod ale ještě krátce zmínil genezi, jak vlastně vznikal tento senátní návrh. Už se tady toho taky dotkl kolega Roman Sklenák, kolegyně Aulická, ale možná tady nezaznělo vše.

V minulém volebním období, bohužel až na jeho sklonku, zde přistála z vlády, a my jsme byli tenkrát její součástí, tak z MPSV přistál návrh poměrně velké novely zákona o sociálních službách, který jako jeden z bodů obsahoval skutečně navýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni o tu samou částku, o jakou to navrhujeme dnes, resp. to navrhují senátoři, a my jsme rádi, že to navrhují.

Vznikla tady potom veliká, veliká diskuse jak na plénu, tak potom na výboru pro sociální politiku. A vznikla z toho i řada jednání s vedením tehdejšího MPSV, s paní ministryní Marksovou, kdy jsme ji vyzývali, aby vzhledem k tomu, že na navýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni je politická shoda, nebo si myslím, že takřka stoprocentní politická shoda, byla i shoda na některých dalších parametrech novely. Týkaly se hlavně třeba i podpory hospicové péče ze sociální stránky, ale pak tam byly body, se kterými nebyla politická shoda. A my jsme říkali paní ministryni, že jsme připraveni ve spolupráci s MPSV připravit komplexní pozměňovací návrh, který by vytěsnil body, na kterých shoda nebyla, a ještě do konce volebního období aby mohl být příspěvek na péči alespoň ve čtvrtém stupni zvýšen. Bohužel tehdy paní ministryně na toto nepřistoupila. Vznikly pak další diskuse ve výboru pro sociální politiku, prodlužování lhůty a tak dále. Projednání vládního návrhu nebylo dokončeno. To je potřeba tady dneska připomenout.

Já jsem velmi rád, že na tuto situaci následně zareagovali senátoři. Opět, už to tady budu zmiňovat tento týden podruhé, byl vlastně jedním z iniciátorů zesnulý senátor pan Plaček, ale i další senátoři - paní senátorka, která nám dnes návrh předkládá. A musím říci, že také senátoři za KDU-ČSL, jako je Šárka Jelínková, pan kolega Kantor a další velmi prosazovali tento návrh zákona. Já jsem senátorům za to vděčný, že ten senátní návrh vznikl. A je také třeba připomenout, že máme skoro rok od voleb a vládní návrh tady nemáme. Já jsem rád, že tady dneska zaznělo z úst nové paní ministryně, že připravuje novelu zákona o sociálních službách, která by měla řešit i další věci, ale jsem také přesvědčen o tom, že to nic neznamená, že by to nemělo nic znamenat v tom smyslu, že bychom měli zbrzdit tento senátní návrh, který je tady dnes.

A pokud se bavíme o těch výhradách, které, a to je taky trošku absurdní, už vlastně dneska minulá vláda, ta jarní vláda, nebo zimní vláda k tomuto návrhu zákona vznesla, tak musím říct, že některé z nich jsou poměrně absurdní, protože když si přečtete ty důvody, proč ta jarní vláda odmítla senátní návrh, tak jedním z argumentů, proč dává nesouhlasné stanovisko, jsou rozpočtové náklady. A já se ptám, jak se změnily rozpočtové náklady. Vláda v roce 2017, ve které vládní hnutí ANO, současné vládní hnutí sedělo, navrhovala úplně to samé navýšení, to znamená, že ty rozpočtové náklady jsou úplně stejné.

Za klub KDU-ČSL tady mohu říci, že klub KDU-ČSL podpoří propuštění tohoto senátního návrhu do dalšího čtení. Vítáme, že senátoři s tím přišli. Já navážu na kolegy, kteří tady zmiňovali to, že by bylo dobře v rámci legislativního procesu, aniž bychom chtěli nějak ten legislativní proces prodlužovat, projednat ještě alespoň navýšení příspěvku na péči ve třetím stupni závislosti. Bude potřeba se tam ještě zamyslet nad některými návaznými opatřeními, a tady bych s vládou souhlasil, že to není úplně propojeno se stávající legislativou, ale to si myslím, že při konzultacích s MPSV je možné ve velmi krátké době upřesnit a senátní návrh o to obohatit, nebo sladit se stávající legislativou. To si myslím, že není zase překážkou.

Takže klub KDU-ČSL podpoří tento návrh. My v tuto chvíli máme nachystané tři pozměňovací návrhy, které řeší navýšení příspěvku ve třetím stupni závislosti. Nepůjde o nějakou konkurenci například s pozměňovacím návrhem Pirátů, my jdeme trošičku jinými částkami, ale já věřím, že tohle bude úkol hlavně výboru pro sociální politiku a následně zvážení vás všech tady, kolegyň a kolegů ve Sněmovně, v jaké výši bychom měli navýšit poživatelům příspěvku na péči ve třetím stupni. Už to tady také zaznělo. Ta tíže těch pacientů se dneska zhoršuje ve všech stupních. Někdy je to i těžké odlišit. Ona i ta rozlišovací škála není úplně jednoznačná. Rodiny, které se starají v domácím prostředí o takto těžce hendikepované pacienty, skutečně pokud to mají dělat dobře a pokud mají vyhovět přání svého příbuzného, tak už v tom třetím stupni skutečně potřebují navýšit, protože i ceny těch služeb i při vzrůstající ceně práce šly skutečně nahoru. To znamená, že i ty sociální služby jsou dneska dražší.

Takže my budeme navrhovat zvýšení příspěvku na péči ve třetím stupni ve třech variantách: navýšení o 3 000, o 3 500 anebo o 4 000 korun. Ale jsme samozřejmě ochotni o tom jednat na výboru pro sociální politiku a případně upravit ten návrh do druhého čtení. Každopádně bych chtěl říci a apelovat na Poslaneckou sněmovnu, abychom dokázali tenhle návrh, na který čekají skutečně rodiny napříč republikou, abychom se na něm dokázali dohodnout a abychom odložili politické hledisko, které nás někdy právě směrem k zákonu o sociálních službách rozdělovalo, ale abychom dokázali schválit navýšení, jednak navýšení příspěvku ve čtvrtém a třetím stupni a jednak abychom dokázali propojit tu legislativu, aby z toho potom nebyl legislativní problém.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení paní poslankyni Langšádlovou a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Úvodem bych chtěla říci, že bych také byla raději, kdyby tady v tuto chvíli byla paní ministryně práce a sociálních věcí. A možná je na zvážení, zda bychom toto neměli mít nějak ukotveno, při vší úctě k panu ministrovi dopravy.

Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych především poděkovat senátorům, že se tohoto tématu ujali a že vlastně předběhli Ministerstvo práce a sociálních věcí, a velmi ráda jsem tady slyšela od paní ministryně, že tentokrát nedojde k tomu, k čemu tady došlo v minulosti již několikrát, že ministerstvo, vláda byla proti zákonu se slovy, že sami vlastní připravují. A věřím, že v tomto případě se to opravdu nestane. Chtěla bych říci, že strana TOP 09 podporuje tento návrh a jsme otevřeni i diskusi na zvýšení příspěvku i v tom třetím stupni, protože víme, že velmi často ta hranice mezi třetím a čtvrtým stupněm je velice úzká.

Určitě bych chtěla podpořit i to, co tady zaznělo od paní předsedkyně sociálního výboru Maxové, to znamená otázka zaměřit se ještě více na podporu pečujících osob, protože ony opravdu velmi ulevují tomu, aby mohly co nejvíce lidé se zdravotním postižením zůstávat v domácím prostředí. Je to v zájmu jak jich samotných, tak celého státu a nákladů, protože víme, že pobytová zařízení mají velmi vysoké náklady. Proto si myslím, že jak z lidského hlediska, tak z ekonomického hlediska bychom měli vytvářet lepší podmínky pro pečující osoby. Tady zaznělo několikrát, že tady máme skupinu osob i v rámci té čtvrté skupiny, které potřebují péči 24 hodin denně, velmi náročnou péči, a kolega Stanjura tady vyčíslil, že se jedná o náklady až 90 tisíc korun. Myslím si, že by stálo i za zvážení, byť to asi nemůže být předmětem tohoto legislativního návrhu, zavést pro úplně nejnáročnější případy, pro ty, kteří opravdu potřebují velmi intenzivní péči 24 hodin denně, možná i pátý stupeň, protože víme, že ne všichni i v tom čtvrtém stupni jsou na tom úplně stejně. To je samozřejmě otázka spíše diskuse.

Ale chtěla bych shrnout, že ještě jednou velké díky Senátu. Rádi podpoříme tento návrh. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tady mám žádost o jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Jiří Mašek. Následně se připraví v obecné rozpravě pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegyni Langšádlovou i na kolegu Stanjuru. Oba ve svých příspěvcích zmínili ekonomiku celé té záležitosti. Tady bych chtěl říct, že jsou samozřejmě dva pohledy, na kterých se určitě shodneme, a to že pacienti, kteří jsou ošetřováni v domácím prostředí, po psychické stránce pro pacienty a pro vztahy v rodině je to jednoznačně lepší. A co se týká ekonomiky ve zdravotnictví, je to zdravotně-sociální pomezí, ale jsem jednoznačně přesvědčen, že každá koruna, která se investuje do domácí péče, se dvěma korunami vrátí na úspoře v péči ústavní. A myslím si, že tyhle dva pohledy se tady potkávají a že v podstatě ani není o čem diskutovat, ani není třeba z toho dělat věc politickou, a určitě ten návrh podporujeme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tedy vyzývám k vystoupení pana poslance Patrika Nachera a připraví se pan poslanec Petr Pávek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Vystoupím krátce a sdělím, proč podpořím tento návrh, a řeknu k tomu dva věcné důvody bez jakéhokoliv nějakého předvolebního nánosu či nějaké omáčky.

My se tady už roky, někteří z nás, co se pohybujeme v tomto prostředí, desítky let, bavíme o tom upřednostňování domácí péče před ústavní péčí, a to nejenom z hlediska peněz. Nicméně když se podíváme na peníze, tak průměrný náklad na lůžko v nějakém pobytovém, ústavním prostředí stojí 25-30 tisíc. Možná že mě tady kolegové opraví. U domova se zvláštním režimem to může vyšplhat až na 40 tisíc za měsíc. My se tady bavíme, pokud by se to podařilo zvýšit na těch 19, tak jsme někde sotva na polovině. A to teď se bavíme pouze o penězích, ne o tom výsledku, a jaký to má efekt i psychický, psychologický apod., jak o tom mluvil můj kolega.

Druhý důvod je ten, že tento příspěvek, který se vyplácí od roku 2007, se za těch 12 let, vlastně teď dobíhá dvanáctý rok, valorizoval pouze jednou, a to v roce 2016, a to o 10 %. To znamená, v průměru se tady bavíme o nárůstu na řekněme 0,8 procentního bodu za rok. To ani zdaleka, zdaleka nepokryje nárůst nákladů na sociální služby, které vzrostly za posledních 12 let. Jinými slovy, myslím si, že já to vnímám tak, že to zvýšení o 6 000 korun na 19 200 korun v tom čtvrtém stupni je odrazový můstek, abychom se bavili i o zvýšení u toho zejména třetího stupně, možná u druhého stupně, abychom tak narovnali ten deficit, který se tady vytvořil, s tím, že to je jeden z mála příspěvků, když se na to podíváte, který byl valorizován za 11 nebo 12 let pouze jednou.

Jediné, co mě trochu mrzí, a to je závěr, je, že mně to přijde celkem jako důležitá materie, a tady je poloprázdný sál. Jinak vám děkuji za pozornost - těm, co jste tady seděli. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Hana Aulická, prosím, a následně se připraví pan poslanec Petr Pávek, jestli nám nenaskočí nějaká faktická. Vaše dvě minuty. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Opravdu jenom krátce vaším prostřednictvím na kolegu Nachera. Já bych jenom chtěla říci, že sociální služby od roku 2013, ano, došly k tomu, že je tam obrovský nárůst - trojnásobek - částky, která se zvýšila ve státním rozpočtu, ale můžeme se bavit tady asi otevřeně, že kolem 5 mld., kolem které se pohybovala v roce 2012, tak to bylo razantně podfinancováno. To znamená, sociální služby, tak jak se financovaly, byly opravdu na tom velice špatně, nehledě na to, že za poslední dva roky tam došlo k nárůstu i o 43 % na mzdách, a za to jsme asi všichni vděční, a ty mzdy byl vůbec problém na tento rok dofinancovat ve státním rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní bych požádal o vystoupení pana poslance Petra Pávka a připraví se pan poslanec Válek. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vám rád přetlumočil stanovisko klubu Starostů a nezávislých. My tuto senátní novelu podpoříme. Děkujeme Senátu za to, že se ujal tohoto ožehavého tématu, na které tak dlouho společnost čeká. Jedná se o technickou novelu, to znamená, nemá ambici na to řešit celou problematiku systémově. Vidíme to tak, že se postavíme velmi konstruktivně k návrhům na navýšení příspěvku i pro třetí stupeň, a pokud se Ministerstvu práce a sociálních věcí podaří někdy v budoucnu předložit novelu, která je jasná, srozumitelná, která není příliš komplikovaná a podchytí celou tu problematiku systémově, tak jsme připraveni ke konstruktivní debatě. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Válka a jako poslední je zatím přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, stanovisko klubu TOP 09 zaznělo a já bych chtěl upozornit na dva, resp. tři body. My se sice bavíme o sociálních příspěvcích, ale celou dobu diskutujeme o něčem, co je sociálně-zdravotní pomezí, a sociálně-zdravotní pomezí tady není dobře řešeno. Já to vysvětlím na příkladu pana ministra Ťoka. Já jsem rád, že je tady. On by tady měl být také ještě ministr zdravotnictví. A ministr dopravy by tady měl být z toho důvodu, a čekal jsem, že to řeknou kolegové z rychlé, řada výjezdů sanitek se neděje ze zdravotních důvodů, ale ze sociálních důvodů - i do těch domovů. Ty sanitky jezdí po silnicích, a už jsme u pana ministra. Kvalitní silnice jim umožní, aby jezdily rychle. Tak jen abych podpořil vládu.

Nicméně musíme si uvědomit, že zvýšení příspěvků má dopad na zdravotní péči u těch pacientů. Prostě tak to je! Ta péče, kterou jim poskytují v rodinách, to není jenom sociální péče, to není jenom pomoc sociální, ale oni jim poskytují částečně i zdravotní péči, protože v domovech důchodců mají nejenom sociální, ale i zdravotní péči. Pokud se rodina o pacienta stará, o pacienta, který je v těžkém stavu, ona se o něj vlastně stará, částečně supluje zdravotní péči v rozsahu, v kterém je schopna ji poskytnout. Domnívám se proto, že toto je potřeba brát na zřetel, a velmi bych ocenil, kdybychom v další diskuzi o této problematice opravdu diskutovali ve spolupráci se zdravotním výborem a stavěli se k ní jako k péči, která je na pomezí sociální a zdravotní péče. Mně je naprosto jasné, a ono to tady u toho projednávání trestního zákoníku zaznělo, že centrálně pokud zvýšíme příspěvky, tak samozřejmě přidáme potřebným, a je tam určitě skupina, která možná to zvýšení z žádného důvodu nepotřebuje prostě proto, že má dobré finanční rodinné zázemí, ale my nemůžeme centrálně toto nijak ovlivnit a my musíme centrálně, tak jak jsme to udělali u trestního zákoníku, myslet především na ty, kteří jsou nejzranitelnější, kteří jsou potřební, a těm zvýšit a holt to nejde jinak než plošně. To individuální pak můžeme dělat na úrovni řekněme měst, obcí, pokud ta města a obce mají na tu individualizaci finanční prostředky.

Obecně pokud se přesune péče o tyto klienty kategorie tři a čtyři do domácí péče, tak se nejenom zvyšuje jejich sociální komfort, ale podle mého názoru a podle názoru všech studií nebo odborných prací, které znám, se zlepšuje i jejich zdravotní stav, protože psychika má na zdravotní stav velký dopad. Takže pořád obě dvě tyto oblasti jsou provázány a na to bychom měli myslet. Proto já velmi intenzivně tento návrh podporuji a podporuji i návrh Pirátů týkající se třetí kategorie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a jako poslední do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já také moc děkuji za senátní návrh tohoto zákona, také ho velmi podporuji a chci říct, proč jsem pro jeho zvýšení. Za prvé proto, že jsou podfinancovány sociální služby i v tuto chvíli. Já to vidím úplně prakticky v tom, že například když pečuje někdo o osobu blízkou a zaplatí si asistenci, tak v drtivé většině vždycky přijde paní asistentka a ve čtvrtém stupni postižení je velmi těžké toho člověka obracet, a i přesto, že je tam třeba závěsný systém na koupání atd., tak bych moc apeloval na to, aby tam třeba byla větší část mužské populace, kde ti lidé ve čtvrtém stupni postižení to prostě potřebují více. To znamená, že sociální služby vlastně máme přefeminizovány.

Také si myslím, že to navýšení pomůže respitní péči. Víme moc dobře, že ten, který pečuje o osobu blízkou, potřebuje sám odpočinek, potřebuje sám se nadechnout, potřebuje to dítě odložit do rukou, kde důvěřuje personálu, lékařům, sociálním pracovníkům, a zkrátka si na chvilku z té 24hodinové dřiny oddechnout. Myslím si, že to může pomoci právě k tomu, aby se respitní péče mohly rozvinout a více zaplatit.

Také bych chtěl apelovat na Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem zdravotnictví, protože je to skutečně záležitost sociálně-zdravotního pomezí. Spousta lidí ve čtvrtém stupni postižení nepotřebuje jen sociální služby, ale samozřejmě i ty zdravotní. A je tam potřeba už konečně definovat, co to je sociálně-zdravotní lůžko, příspěvek na něj, s tím souvisí samozřejmě zdravotní pojišťovny.

Jako další bod lékařská posudková služba. Já pořád nerozumím tomu, proč se ani metodicky nebo systémově neřeší, když například lidé s amputací končetiny musí chodit co pět let na přezkum k posudkovým lékařům, zdali jim ta končetina narostla nebo ne. Myslím si, že když uvolníme systémově ruce posudkovým lékařům, jejich služba se zrychlí.

S tím souvisí také podpora, jak říkala kolegyně Olga Richterová prostřednictvím pana předsedajícího, že je vlastně velmi tenká hranice mezi třetím a čtvrtým stupněm postižení. Každý, kdo měl doma takovéhoto blízkého, o tom ví.

Já samozřejmě také podporuji a budu velmi rád, pokud přijdou pozměňovací návrhy v tom, aby se navýšil i příspěvek ve třetím stupni. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Do obecné rozpravy přihlášky nemám, nicméně tady mám ještě faktickou poznámku, takže paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, vaše dvě minutky.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem moc ráda, že proti původnímu stanovisku vlády, jarní vlády, jak byla nazvána, které bylo zamítavé, v této chvíli to vypadá, že tento zákon bude mít podporu napříč Poslaneckou sněmovnou. Myslím, že už poděkováno bylo senátorům, že toto téma zvedli. Já věřím tomu, že poslanci ho skutečně podpoří.

Chtěla bych upozornit ještě na jednu věc. Ano, byla to vláda sociální demokracie, která udělala první kroky k tomu, abychom posílili domácí péči, abychom to spektrum možností, jak se postarat o ty nejslabší, o ty nejpotřebnější, lidi se zdravotním postižením v různých stupních, abychom se o ně mohli postarat doma. Ale ono to má to "ale". Tady je potřeba myslet také na ty pečující. A já si myslím, že to by mělo být součástí komplexního návrhu, který slíbila paní ministryně. Protože to není jednoduché, nejde jenom o peníze, jde i o čas, o energii. Kdo jsme si to zažili doma, tak všichni víme.

Ještě možná jednu větičku. Velmi ráda jsem slyšela od pana předsedy Stanjury, že je také potřeba přemýšlet ve vztahu k pečujícím o tom, jak srovnat platy a mzdy. Odboráři o to usilují celou dobu. Děkuji, že ODS se k tomu hlásí. Doufám, že se nám to konečně podaří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já se rozhlédnu po sále, zdali má ještě někdo zájem vystoupit. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem od zástupce navrhovatele nebo od zpravodaje o závěrečná slova. Takže paní senátorka Emilie Třísková. Prosím, máte závěrečné slovo.

 

Senátorka Emilie Třísková: Vážený pane předsedající, vážené a milé poslankyně a poslanci, já bych z tohoto místa chtěla nejdříve skutečně velmi poděkovat za diskusi a za slova, která tu padala. Jsem přesvědčená, že nová vážená paní ministryně vzala plno věcí za správný konec a že budeme postupně postupovat k tomu, aby se skutečně lidem v domácím prostředí, ale i v ústavní péči a pečovatelům, kteří zajišťují péči o naše občany, žilo lehčeji.

Chtěla bych ještě zareagovat na to, že cílem senátního návrhu bylo řešit hlavně osoby s nejvyšší mírou podpory. Samozřejmě si uvědomujeme i problémy v jiných stupních, ale schválil se zákon o specializované domácí hospicové péči, samozřejmě, a tato slova tu padla, že byť máme dvě ministerstva, tak je velmi důležitá provázanost sociálních a zdravotních služeb. Takže věřím, že se v tomto směru bude dařit vytvářet takové zákony, aby mohla být péče zajištěna.

Chtěla bych se ještě vrátit k tomu, co se týká vůbec dostupnosti sociálních služeb. Padlo tady to, že ne všude dostupnost je, ale já bych chtěla říci, kdo jiný než právě starostové měst a obcí, krajské úřady jsou ti, kteří musí umět zasíťovat, musí znát potřeby v terénu, existují komunitní plány, komunitní plánování. Znám místa v našem státě, regiony, okresy, kde funguje už dnes provázanost sociálních a zdravotních služeb v rámci celých okresů, takže já tuto péči zase na druhou stranu nevidím tragicky, ale je potřeba pořád postupovat směrem dopředu.

Chtěla bych ještě říci, že já sama profesně mám zkušenosti z terénních sociálních služeb, zdravotních služeb, a potřeby našich lidí, včetně pečujících rodin -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Omlouvám se vám, paní senátorko. Prosím o klid, aby se paní senátorka mohla v klidu vyjádřit. Prosím, paní senátorko.

 

Senátorka Emilie Třísková: Děkuji. Co bych řekla závěrem? Že schvalujeme to, že dáváme našemu občanovi šanci, aby si mohl v době, kdy o něj nemůže pečovat rodina a je ležícím člověkem, potřebuje podporu, aby si mohl zjednat sociální službu, která mu zajistí nezbytné životní potřeby.

Děkuji vám ještě jednou všem a věřím v podporu tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, vážená paní senátorko. Paní navrhovatelka nemá zájem o závěrečné slovo. Přistoupíme k hlasování. Já svolám poslance do sálu, zagonguji.

Nemáme tady ani návrh na vrácení ani na zamítnutí, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Přečtu, o čem budeme hlasovat. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Táži se vás: navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Neregistruji takový návrh. Přistoupíme k hlasování.

 

Přečtu ještě jednou, o čem budeme hlasovat. Návrh zní: kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 172, přihlášeno 163 poslanců, pro 157, zdrželo se 6, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo z pléna návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Ano, pan poslanec Válek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se domnívám, že by bylo vhodné, aby tento návrh projednal zdravotní výbor.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže zdravotní výbor. Táži se, jestli je nějaký další návrh. Další návrh neregistruji.

 

Budeme hlasovat a já přečtu, o čem budeme hlasovat. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zdravotnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 173, přihlášeno 163 poslanců, pro 99, proti 1, zdrželo se 63. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru.

 

Je tu žádost pana poslance Sklenáka o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a prosím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

Tak a teď jsme v obecné rozpravě, máme návrh na zkrácení lhůty. Takže budeme mít ještě jedno hlasování.

 

Pan poslanec Foldyna a pan poslanec Sklenák měli stejný návrh, a to zkrátit lhůtu projednávání o 30 dnů. Takže budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíte, abychom zkrátili lhůtu k projednávání o 30 dnů.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 174 přihlášeno 155 poslanců, pro 81, proti 1, zdržel 73, návrh byl přijat. Takže lhůta k projednávání bude zkrácena o 30 dnů.

 

Tímto projednávání tohoto tisku končím. O vystoupení s přednostním právem požádal místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý den, já jsem jenom nechtěl přerušovat tu diskusi, když probíhala. Nicméně mám tady procedurální poznámku k té diskusi o tom, jestli tady mají být přítomni členové vlády a kteří. Podle platného usnesení číslo 31 z roku 1996, které jsme potvrdili svým usnesením číslo 18 dne 28. listopadu 2017, platí, že Poslanecká sněmovna stanoví, že - bod 3 - příslušní členové vlády se zúčastní projednávání jednotlivých bodů pořadu podle své působnosti. Já nevím, jestli ta účast by měla být vykládána tak, že paní ministryně zde má sedět přikovaná v lavici, nebo jestli nám stačí, že se tedy zúčastní tím způsobem, že se vyjádří například na začátku nebo na konci. To je asi na nějakou jinou diskusi. Nicméně již to stanoveno máme.

Tolik k reakci na paní poslankyni Langšádlovou vaším prostřednictvím, pane předsedající, a na tu diskusi, jestli tady ministři mají být a jestli tady mají být podle své působnosti. Myslím, že ten bod byl zařazený předem pevně, takže bylo známo, že tady bude projednáván, a v takovém případě bych tedy očekával, že se ministři budou účastnit v rámci své působnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji za to vystoupení. Nyní požádal o slovo předseda Sněmovny Radek Vondráček. Tak prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Samozřejmě usnesení je nám známo. Všichni si ho čteme, průběžně, máme ho na svých nočních stolcích. Toto je ale senátní návrh. Připomínám, že tohle je ze Senátu. Já jsem vnímal za teď už téměř pět let, co jsem ve Sněmovně, že se jedná o určitou zvyklost, že ano, příslušný ministr by měl být u svého návrhu. Tady, když se podíváte zpětně na hlasování o výborech, tak ten sociální jako garanční byl schválen. Ale samozřejmě má to přesah i do zdravotnictví. A někdy se u těch poslaneckých nebo těch senátních návrhů těžko určuje, která působnost to je. Může to být vícero ministerstev. Asi by bylo dobré si možná vyžádat stanovisko legislativního odboru. Já vám říkám svůj osobní názor, že zase tento výklad bych možná považoval za - buď že není zvykem, anebo že je možná extenzivnější, než to cítím já. Takže já si myslím, že dnešní projednávání bylo v pořádku.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tady mám přednostní práva. Takže nejdřív pan předseda Poslanecké sněmovny... No, tak to pořadí je, že vy jste byl tedy první, pane předsedo Stanjuro, ale jestli se domluvíte? (Domluva o pořadí mezi přihlášenými řečníky.) Tak potom tedy pan předseda Bartošek a ještě pan místopředseda Sněmovny Pikal. Tak prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak když už jsme debatu začali, tak já si myslím, že je povinností ministrů být na jednání Poslanecké sněmovny. A v tomto volebním období zejména je to tak, že tady bývá jeden, dva. (Dívá se do vládních lavic.) Klobouk dolů, teď jsou tady čtyři ministři, jestli se nepletu. Oni se tady střídají jak na tom orloji, skončí jejich bod a jdou pryč.

Souhlasím s tím, že mnohé návrhy zákonů mají přesah do několika oblastí. Tady bezesporu je to jak sociální oblast, tak zdravotnictví. A když se chcete zeptat potom, jaké je stanovisko toho konkrétního resortu, tak ten ministr tady prostě není. Prostě není. Předchozí návrh zákona, ale paní ministryně financí tady částečně byla, se dotýkal také státního rozpočtu. Takže chválím paní ministryni, že tady byla. Ale takové to že my budeme spokojeni s tím, že ten ministr přijde ke svému bodu a pak se zase ztratí a omluví se z pracovních důvodů... Já si myslím, že povinností členů vlády je být na jednání Poslanecké sněmovny.

A když si vzpomeneme, jak vypadá každý čtvrtek dopoledne, kdy tady mají být interpelace, tak já pak navrhnu na příštím grémiu, aby předsedající přečetl v rámci efektivity - mnozí volají po efektivitě jednání Poslanecké sněmovny - aby přečetl přítomné ministry na interpelacích. To je totiž mnohem kratší seznam než seznam nepřítomných. Pak říkáte: je málo interpelací, chodí málo poslanců. Ale když vidíme tu mizernou účast, tak koho interpelovat? Já nejsem z těch, kterým stačí tady odvykládat dvě minuty, abych se pak dozvěděl od pana předsedajícího či paní předsedající: bude vám odpovězeno v zákonné lhůtě do 30 dnů. Tak pak zrušme ty ústní interpelace, nechme jenom písemné. Pak to má nějaký smysl, pak ta debata může probíhat případně i bez ministrů, takže se mohou vyjádřit i ostatní.

Teď nejde ani o výklad toho usnesení, jestli více extenzivní, nebo ne, o tom se můžeme přít, ale o nějaký normální přístup, nebo ministry k projednávání návrhů zákonů, i když třeba nejsou jejich vlastní. Jako to není jejich pracovní povinnost? Je to unavuje, odvádí od jiné práce? Já si to nemyslím. Vždycky jsem říkal za nás, a trváme na tom, že pokud je někdo na zahraniční služební cestě, hájí zájmy České republiky v zahraničí, tak bezesporu všichni chápeme omluvu. To je přece bez debaty. To znamená, pokud například ve čtvrtek je premiér na jednání Evropské rady, tak nikdo soudný nemůže kritizovat, že není na interpelacích na premiéra. To si přece rozumíme. Ale říkám znova, podívejte se na včerejšek, podívejte se na seznam přítomných. Už díky tomu dlouhému seznamu omluv mnozí z nás interpelace nepodávali, protože mluvit k nepřítomnému ministru není efektivní. A přestože těch interpelací včera bylo méně než třicet, neznám přesné číslo, tak se podívejte, kolik z těch méně než třiceti ještě kolegyně a kolegové mluvili k nepřítomnému členu vlády. A to myslím, že není v pořádku a že to nemůže bavit nikoho. A už o tom mluvíme několik let: pojďme se pobavit o změně formátu interpelací. Nic se v tom nestalo. Tak já za nás říkám, že když to neudělá pan předseda ani předseda nejsilnějšího klubu, já to klidně svolám. Bavme se o tom. Ať je to atraktivní pro voliče, ať je to atraktivní pro média, ať je to atraktivní pro vládu i pro opozici. To má samozřejmě smysl. Když se podíváte do britského parlamentu, tak i pro nás, kteří nežijeme britskou politikou, jsou interpelace v britském parlamentu docela zábavné. Pokud to někoho tady baví, klobouk dolů, ale jsem si jistý, že je v naprosté menšině v Poslanecké sněmovně, když ho baví projednávání interpelací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já bych chtěl říci tady paní senátorce a paní zpravodajce, že už jsme ten bod ukončili, už prošel prvním čtením, takže můžete klidně, jestli tedy... není potřeba, abyste tady nějakým způsobem řekl bych seděly (smích a neklid v jednacím sále), protože ten bod už jsme ukončili, už prošel prvním čtením. Teď už se věnujeme něčemu jinému, tak jenom aby... (smích a neklid v jednacím sále). Ne, tak ono třeba by mohl neinformovaný člověk ztratit přehled, v jakém okamžiku se nacházíme.

Takže paní senátorce moc děkujeme, že nás tady navštívila, a nyní tedy s přednostním právem předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL poslanec Bartošek. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. K tomu, zda mají nebo nemají být ministři přítomni na jednání. Vycházíme ze základní premisy, že vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně, a není-li důvod k tomu, že ministr má být pryč, tak by zde měla být přítomna celá vláda. O tom je jednání Poslanecké sněmovny. Já jsem proti rozvolňování jednacího řádu v tom, že se budeme bavit, že přišel senátní návrh zákona nebo že přišla zákonodárná iniciativa krajů, nebo že tady máme pouhý poslanecký návrh a v tom případě vlastně ministři tady nemají být. To není správný přístup. A já také oceňuji paní ministryni financí, že se účastnila tohoto bodu, protože se jí to týká, a ocenil bych přítomnost všech ministrů, kterých se týká jakýkoliv návrh zákona, aby se Sněmovna mohla ptát. Toto považuji, že je role vlády, a má ji plnit vůči Poslanecké sněmovně. To znamená, já se kloním k názoru, že je-li projednáván zákon a týká-li se nějakého ministerstva, ministr zastupující toto ministerstvo zde má být přítomen, protože se zodpovídá Sněmovně a má odpovídat na dotazy. A neuhýbal bych, protože každé rozmělňování tohoto jednacího řádu snižuje důstojnost Poslanecké sněmovny. Je to o nějaké kolegialitě, je to o nějakém vzájemném respektu, je to o tom, že poslanci mají právo se ptát a mají právo na to, aby dostali odpověď. Proto je důležité, aby zde byli ministři přítomni.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a nyní tady ještě je poslední místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já jsem tuhle debatu nechtěl startovat právě během projednávání bodu, aby nedošlo k jeho přerušení, abychom ho stihli posunout dál a podobně, protože jsem očekával, že se to otevře. Dovolím si zareagovat na některé věci, které tady zazněly.

Co se týká atraktivity interpelací, tak určitě je to namístě. Já jsem to včera předsedal. Většina těch interpelací skutečně mířila na nepřítomné ministry nebo ministryně. Čest těm, co přišli. Děkuji.

Co se týče toho usnesení, a jestli tady tedy mají být přítomni ministři pouze na svůj vládní návrh, nebo snad na ty senátní to není tak povinné, tak proti tomu bych se chtěl velice ohradit. Myslím si, že kompetence ministrů, respektive jejich působnost je určena kompetenčním zákonem. A je úplně jedno, jestli je to vládní návrh, jestli je to poslanecký návrh, jestli je to senátní návrh nebo jestli je to návrh ze zastupitelstva nebo odkud. Pokud ten návrh spadá do působnosti daného ministra, tak očekávám, že ten ministr tady na to projednávání bude a nějakým způsobem se toho projednávání zúčastní. To bych chtěl říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já přečtu tři omluvy. Pan inženýr Radim Fiala se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Dále pan poslanec František Vácha se omlouvá mezi 10.32 až 14.00 ze zdravotních důvodů a pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá od 11 hodin do konce jednacího dne. A nyní předávám řízení schůze.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dobrý den. Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP