Úterý 2. října 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

158.
Zpráva o finanční stabilitě 2017/2018
/sněmovní tisk 219/ - prvé čtení

Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 219/1. Poprosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Rais, informoval nás o jednání na výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, pánové a dámy, přednesl bych usnesení rozpočtového výboru z 11. schůze ze dne 5. září 2018 ke zprávě České národní banky o finanční stabilitě, sněmovní tisk číslo 219.

Po úvodním slovu zástupce České národní banky pana Fraita, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě v letech 2017/2018, a za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což tímto činím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Jak je zvykem, poprosím o úvodní slovo pana guvernéra. Prosím.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil s hlavními závěry v pořadí již 14. zprávy o finanční stabilitě. Tato zpráva analyzuje fungování českého finančního sektoru v roce 2017 a prvních čtyřech měsících roku 2018. Nad rámec hlavních informací o obsahu zprávy přidám několik poznámek o vývoji ve finančním sektoru po zveřejnění této zprávy.

Pokud jde o zprávu, ta tradičně zahrnuje náš princip, který primárně uplatňujeme v oblasti finanční stability, a to je pohled dopředu, pohled na to, co se může dít z hlediska zdrojů systémových rizik v dalších dvou až třech letech.

Celkově jsme shledali pokračování zvyšování rizik spojených s cyklickým vývojem ekonomiky a finančního sektoru. Na to Česká národní banka reagovala nástroji své makroobezřetnostní politiky, těm se budu věnovat nyní podrobněji.

Za částečným nárůstem cyklických rizik stojí uvolňování úvěrových standardů u úvěrů podnikům a domácnostem, rychlý růst úvěrů v řadě tržních segmentů a rostoucí ceny rezidenčních i komerčních nemovitostí. Bankovní rada s ohledem na tuto situaci přistoupila ke zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy ze stávajících 1,25 % na 1,5 % s platností od července příštího roku. Základní logikou této proticyklické rezervy je využít dobré časy pro tvorbu rezerv a díky těmto rezervám potom může bankovní sektor fungovat bez poruch i v horších časech. Kromě ČNB stanovují nenulovou sazbu proticyklické rezervy orgány v dalších devíti zemích Evropské unie, z toho čtyři na vyšší úrovni než Česká národní banka, to jest nad 1,5 %.

Rozhodnutí ČNB nebude mít negativní dopad na schopnost bank poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. Domácí banky jsou dostatečně kapitalizované a za předpokladu přiměřené dividendové politiky mají stále dostatečný prostor jak pro naplnění této proticyklické kapitálové rezervy, tak i pro růst úvěrových portfolií. Na druhé straně náš bankovní sektor již není z hlediska kapitalizace evropským šampionem, jako tomu bývalo ještě před několika lety. Pokud jde o kapitálový poměr na celkové úrovni kapitálu, tento poměr klesá v ČR stále výrazněji pod průměr Evropské unie. Pokud jde o kapitálový poměr na úrovni nejkvalitnějšího kapitálu, ten zůstává v ČR nad průměrem EU, ale již jen velmi mírně.

Z hlediska médií a veřejnosti se největší pozornosti dočkala část zprávy, která je zaměřená na akumulaci rizik spojených s financování bydlení. I v letošním roce pokračuje rychlý růst úvěrové dynamiky a cen nemovitostí. Tento společný pohyb označujeme za spirálu mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. Údaje od druhé poloviny loňského roku naznačují podle určitých měřítek zastavení roztáčení této spirály, nicméně příznivé podmínky pro její obnovení i nadále přetrvávají.

Zde bych chtěl upozornit na to, že varování o dopadu přísnějších limitů LTV, čili hodnota dluhu k hodnotě zástavy, z jara 2017 po jejich dubnovém zpřísnění se nenaplnila. V roce 2017 byl poskytnut rekordní objem nových úvěrů na bydlení. V posledních týdnech se objevuje v médiích řada komentářů o tom, jak se objem poskytovaných hypotečních úvěrů snižuje. Bohužel tyto komentáře vycházejí z dat, která takříkajíc míchají jablka s hruškami, to jest skutečně nové úvěry s úvěry refinancovanými a refixovanými. Objemy skutečně nových hypotečních úvěrů zůstávají vysoké a za období leden až srpen se meziročně zvýšily. Taktéž celkový růst stavu úvěrů na bydlení zůstává vysoký a jeho růst činí i nadále kolem 8,5 %. Lze tak předpokládat, že za celý letošní rok se celkový objem úvěrů na bydlení zvýší zhruba o 100 miliard korun.

Bankovní rada došla po vyhodnocení informací o poskytnutých hypotečních úvěrech k závěru, že prozatím není nezbytné snížit limity ukazatele LTV, které platí od loňského dubna, to jest onen maximální limit 90 % LTV a agregátní 15% limit pro úvěry s LTV mezi 80 a 90 %. Při zhruba 15% nadhodnocení cen bydlení, které indikuje náš model, představují stávající limity LTV z hlediska ČNB dostatečné pokrytí potenciálních rizik bankami na hraniční hodnotě. Zároveň pozorujeme, že řada úvěrů má z hlediska dluhu či splátek dluhu v poměru k výši příjmů žadatele výrazně rizikovější charakteristiky. Vzhledem k tomu, že v důsledku déletrvajícího rychlejšího růstu cen bydlení v relaci k příjmům se dlužníci stávají zranitelnějšími, rozhodla se Bankovní rada České národní banky rozšířit záběr závazných částí doporučení o horní hranice ukazatelů schopnosti dlužníků splácet úvěr z vlastních zdrojů, a to jsou ukazatele DTI a DSTI. S cílem omezit uvedená rizika jsme rozhodli stanovit horní hranici ukazatele DTI, to jest dluh k čistému příjmu, na úrovni devítinásobku a ukazatele dluhové služby na 45 % čistých ročních příjmů žadatele s platností od 1. 10. 2018. Současně se ale poskytovatelům, čili bankám, umožňuje pokrýt specifické případy v režimu 5% výjimky. To znamená, že 5 % případů uzavřených nových hypoték nemusí splňovat tyto hraniční ukazatele.

V zemích, které limity DTI nebo DSTI podobně jako my aplikují, jsou příslušné hranice stanoveny na podobných, často přísnějších úrovních. Limit pro ukazatel DTI je například stanoven na Slovensku na úrovni osminásobku, v Norsku pětinásobku a v Irsku dokonce jen čtyřnásobku.

Zpráva o finanční stabilitě prezentuje rovněž jako tradičně zátěžové testy. Ty podrobně dokumentují, že domácí finanční sektor si nadále udržuje poměrně vysokou odolnost vůči možným nepříznivým šokům. Úvěrové riziko vyjádřené podílem úvěru se selháním na celkových úvěrech se vlivem zrychlujícího se tempa růstu ekonomiky postupně snižuje. V červnu 2018 tento podíl mírně převyšoval 3 %. Takto nízký podíl takzvaných NPL, čili úvěrů v selhání či se selháním, nelze považovat za důkaz nízké úrovně rizik a jejich obezřetného řízení. Je to doklad toho, že se nacházíme v mimořádně dobrých časech. Z naší zkušenosti i ze zkušenosti dalších vyspělých zemí víme, že podíl NPL často s nástupem recese prudce vyskočí na několikanásobnou úroveň. Cílem naší makroobezřetnostní politiky je, aby se tomu tak s nástupem horších časů u nás nestalo.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Jen pro záznam - paní poslankyně Matušovská hlasuje s náhradní kartou číslo 11.

V tuto chvíli je do diskuze přihlášen v obecné rozpravě pan poslanec Ferjenčík, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane guvernére, já bych se v souvislosti s tou zprávou chtěl zeptat, zda vám přijde šťastné - vy jste představoval řadu proticyklických opatření, které národní banka dělá, a jestli vám přijde vhodné, že vláda přímo proti té hospodářské politice naopak dělá procyklické opatření formou schodku státního rozpočtu. Tak bych vás poprosil o komentář k této věci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan guvernér má zájem reagovat. Prosím.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji za otázku. Je třeba rozdělit naše konání v oblasti měnové politiky, to znamená v té oblasti, ve které usilujeme o zachování nízké a stabilní inflace. Tam se samozřejmě vzhledem k ekonomickému vývoji, ale i dalším okolnostem snažíme postupně, pomalu úrokové míry, či ty naše hlavní úrokové sazby, které v rámci měnové politiky používáme, dostat do nějakého normálního stavu, do normální úrovně, tj. řekněme do úrovně, která by odpovídala zhruba jednoprocentnímu reálnému výnosu aktiv. Po odečtení inflace tedy někam na nominální úroveň 2,5 až 3 %. Toto, jak víte, činíme zhruba od dubna minulého roku, protože prvním krokem k normalizaci měnové politiky bylo opuštění kurzového závazku, které proběhlo na začátku dubna minulého roku, a posléze počínaje srpnem jsme přistoupili ke zvyšování základní úrokové sazby, to znamená dvoutýdenní reposazby, o 25 bazických bodů, jestli se nemýlím, tak už postupně šestkrát. To znamená, dnes jsme na úrovni 1,5% bodu. Po odečtení inflace to znamená, že naše základní úroková sazba je stále v podstatě záporná. Nicméně období, kdy byla dosahována kladná základní úroková míra centrální banky v posledních 25 letech, zase tolik nebylo. Ale přece jenom ještě jsme vzdáleni tomu normálu.

Samozřejmě vnímáme makroekonomické okolí včetně fiskální situace. K té rozpočtové politice bych řekl toliko, že celkové veřejné finance, které jsou pro nás určující pro makroekonomické posouzení, jsou v přebytku. Jsou v přebytku zhruba něco přes 1 % HDP. Tento přebytek nebyl jenom loni, ale byl už předloni. Podle našich odhadů bude i letos a zhruba v následujícím roce a případně dvou letech. Takže byť státní rozpočet je rozpočtován s drobným deficitem, tak z hlediska celkových veřejných financí nedochází k nějaké fiskální expanzi. Dochází k určitému uvolnění té rozpočtové politiky. To je asi pochopitelné. Zejména to souvisí s frekvencí, nebo rytmem čerpání evropských fondů, který výrazně ovlivňuje českou rozpočtovou politiku. V tomto ohledu my nemusíme naší měnovou politikou nějak dramaticky reagovat na to, že by se tady tyto dvě politiky extrémně rozcházely. To se určitě neděje.

Pokud jde o ta makroobezřetnostní opatření, těmi nereagujeme na rozpočtovou politiku, nebo na celkový makroekonomický vývoj. Těmi skutečně reagujeme na to, abychom zajistili v rámci možností, že naše banky zůstanou zdravé i poté, co skončí i tyto mimořádně dobré časy. Takže každá politika má své nástroje. To je stará hospodářskopolitická zásada a my se toho držíme. Děkuji. (Silný hluk v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další je přihlášen do diskuze pan poslanec Skopeček, kterému tímto dávám slovo. A poprosím kolegyně a kolegy pokud možno o klid v sále, případné diskuze přenést do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, pane guvernére, já bych možná navázal na pana poslance Ferjenčíka. Já bych se také zeptal na váš názor, jak hodnotíte koordinaci politiky ze strany vlády a České národní banky. Protože nejenom že deficit je expanzivní oproti té měnové politice, která se zpřísňuje, ale vy jste mluvil o tom zpřísnění hypoték.

Vláda České republiky začala poskytovat státní hypotéky. Je na to vládní program Ministerstva pro místní rozvoj, což já vidím jako flagrantní opačný postup ze strany vlády, která na jedné straně chce pomoci a chce poskytovat hypotéky v tuto chvíli pro mladé páry, na straně druhé Česká národní banka varuje před růstem hypotečních úvěrů. Takže můj dotaz není na deficit rozpočtu a měnovou politiku, ale můj dotaz je na státní hypotéky, které začala poskytovat vláda, versus vaše zpřísnění makroobezřetnostní politiky v souvislosti s poskytováním hypoték.

Já nikterak samozřejmě nezpochybňuji vaše právo a nezávislost měnové politiky tak dělat. Přesto si dovolím vyjádřit názor, že nevidím důvod pro zpřísnění poskytování hypoték i v souvislosti s tím, že standardními měnovými nástroji rostoucí úrokovou sazbou budete zpomalovat a budete zdražovat cenu peněz i pro ty domácnosti, které uvažují o hypotečním úvěru, což samozřejmě povede k tomu, že si jich budou brát méně.

Já souhlasím s tím, že cena nemovitostí je v České republice vysoká, nicméně nedovolil bych si ten soud, že je o 15 % nadhodnocená. Ona ta cena prostě odráží situaci na trhu, odráží stav poptávky a nabídky, kdy víme, že ten problém je zejména na straně nabídky, protože se staví málo nových nemovitostí. Ten problém je samozřejmě nejpalčivější v hlavním městě Praze. A nevyřeší to nic jiného než znovunastartování výstavby nových bytových domů, zejména v Praze. Žádná obezřetnostní politika České národní banky nepovede k tomu, že by vyřešila ten fatální problém, kterým je nedostatek bytů.

Já s tím zpřísněním nesouhlasím i z toho důvodu, že když se podíváme a srovnáme ukazatele, jako je zadluženost českých domácností, jako jsou úvěry v selhání u českých bank, jaká je průměrná zadluženost hypotékami na straně domácností, tak když to srovnáme se zahraničím, tak v těchto ukazatelích jsme velmi, velmi nadprůměrní.

Vy jste hovořil o tom, že banky nicméně budou mít pětiprocentní výjimku na zvláštní případy. Já bych na to reagoval takto. Zamyslete se nad tím, kdo na tu výjimku dosáhne. Jestli to bude jednotlivec, jednotlivá domácnost, která si třeba bude chtít zrekonstruovat svoji nemovitost nebo pořídit byt, nebo to budou velké developerské firmy, které jsou spojené s bankami a vlastně tomu klientovi nabízejí prodej nemovitosti i s tím servisem, že mu pomohou zprostředkovat hypotéku. Ty pětiprocentní výjimky si samozřejmě banky schovají pro velké developery, se kterými spolupracují, se kterými mají velký byznys, a na toho malého jednotlivce samozřejmě tato výjimka nezbude. Ze všech těchto důvodů já to jako pozitivní opatření nevidím, nicméně je to můj názor, respektuji vaši nezávislost v tomto případě takto rozhodnout.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan guvernér bude reagovat na vznesené dotazy.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji za slovo, pane předsedo. Vaším prostřednictvím se pokusím reagovat na dotaz či názor pana poslance. Já s ním souhlasím v tom, že naše opatření nevyřeší nedostatečnou nabídku nových, nebo v podstatě nových nemovitostí, nových bytů na trhu, zejména v těch lokalitách, kde to napětí je největší. My také nemáme za úkol tady řešit bytovou politiku v České republice. To prostě není náš mandát a nemůžeme ani nic reálně v tom udělat. My máme ze zákona povinnost pečovat o finanční stabilitu v této zemi. Finanční stabilita znamená, že finanční sektor u nás je to téměř rovná se banky, protože více než 75 % veškerých aktiv finančního sektoru se nachází v bankách, rovná se pečovat o to, že české banky budou stabilní, odolné vůči výkyvům, které nutně v cyklické ekonomice, jakou tržní ekonomika je, přicházejí.

Jestliže jsme vyhodnotili situaci za posledních několik let, že růst úvěrů na financování nákupu a pořízení nemovitostí je vysoce nadprůměrný, patříme mezi země, kde v Evropě tyto úvěry rostou zdaleka nejrychleji spolu se Slovenskem a ještě několika málo zeměmi, tak samozřejmě na to musíme reagovat. To, že stávající úrovně zadlužení českých domácností jsou nižší, než je tomu v západní Evropě, je naprosto v pořádku, máte pravdu, na tom nic nebudu rozporovat. Nicméně argumentovat stavem, který v mnoha případech je zjevně kritický, protože zadluženost západoevropských domácností v některých zemích je skutečně problém, tak to není podle mého názoru argument pro to, abychom nedělali opatření preventivního charakteru, která povedou a mají vést k tomu, že se pokud možno do takovéto situace nedostaneme. Čili my skutečně nekřičíme, že hoří, ale upozorňujeme na to, že nebudou-li se dělat některá opatření, může někdy hořet, a pokud bude hořet, tak nejsme připraveni na to si s tím požárem dostatečně rychle a efektivně poradit. A my tady tímto plníme svůj zákonný mandát.

Pokud jde o to, co dělá stát, stát má nějakou bytovou politiku, pro tu používá různé nástroje, stát samozřejmě také reaguje na specifické situace, řekněme, které nejsou možná na prvních stránkách novin, protože na prvních stránkách novin je to, že co je to za tragédii, že mladý absolvent vysoké školy si teď nebude moci pořídit vlastní nemovitost v Praze. Tak já vás upozorňuji na to, že to je normální stav. To je normální stav mých mladých let, to je normální stav 99 % všech hlavních měst v Evropě a to je podle mne normální stav i v České republice. Čili státní politika míří na to, aby pokud možno lidé, kteří si chtějí pořídit nemovitost řekněme na jiném než extrémním trhu, jako je Praha, to měli, při pochopitelně nižších možnostech výdělkových, které jsou v regionech, snazší, čili je to svého druhu sociální podpora pro pořízení nemovitosti v omezeném rozsahu. Jestliže stát do této věci nějakým způsobem investuje v řádu stamilionů korun, možná jednotek miliard, tak je jasné, že to nemůže nahradit trh s hypotékami, který za rok obsluhuje sto miliard a více korun. To, myslím, že ani ambicí státu nebylo.

Já v tom zásadní rozpor nevidím. My cílíme na banky. My necílíme na rodiny, mladé, staré, středně věkové. My cílíme na banky, protože to je naše zodpovědnost, a proto tato makroobezřetnostní opatření uskutečňujeme. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. S faktickou poznámkou pan poslanec Skopeček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já to samozřejmě respektuji, že takovou makroobezřetnostní politiku realizujete, ale nezlobte se na mě, ten příklad s tím studentem tahá za uši. Je přece zřejmé, že studentovi vysoké školy bez vysokých příjmů by jakákoliv komerční banka nepůjčila na hypotéku ani před vaší regulací. Přece nedělejme z České národní banky jedinou instituci, která tady střeží racionální půjčování úvěrů soukromému sektoru. Je přece zřejmé, že studentovi bez příjmů by nepůjčila komerční banka z titulu toho, že by věděla, že by takový student hypoteční úvěr nesplatil. Česká národní banka se tady podle mého názoru trošku snaží nahradit risk management komerční bank. Je přece zřejmé, že i bez těchto regulací, které Česká národní banka v tuto chvíli využívá, přece banky sledují to, zda ten klient je či není bonitní, jak je bonitní a jestli se té bance vyplatí tomu klientovi půjčit. A bez ohledu na Českou národní banku prostě v některých případech banka hypotéku poskytne, protože ten klient se jí zdá bonitní a ví, že to splatí, někdy neposkytne. A snad je logické, že takovému studentovi vysoké školy by asi žádná komerční banka takový hypoteční úvěr neposkytla, protože by to dobře věděla.

Druhá věc. Vy jste zmiňoval, že upozorňujete jenom tímto přístupem na to, že by mohla vzniknout nějaká krize. To není jenom upozorňování. To má přece reálné hospodářské důsledky. A ty reálné hospodářské důsledky jsou v tom, že to není o tom studentovi. Na ty hypoteční úvěry už si dneska nesáhne díky tomu zpřísnění i středněpříjmová rodina. To je přece zřejmé. Je to statisticky jasně vyčíslené, že řada lidí ze střední třídy, která si na hypotéky v minulosti sáhla, tak si po tomto zpřísnění na hypotéku nesáhne. O tu skupinu tady jde nejvíc, tu to poškodí nejvíc - a pomůže to komu? Pomůže to bohatým investorům, kteří vaše kritéria splní a kteří si tak pořídí na hypotéku druhý, třetí, čtvrtý byt, který budu nakupovat jako investici. Těmto to opatření pomůže, střední vrstvu to poškodí. (Váš čas.) Není to jen o naznačování, má to hluboké hospodářské důsledky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Tomáš Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Dobrý den. Já jen krátce tohle také doplním. My jsme právě dnes představili návrh zákona, který zavádí sníženou sazbu daně z nabytí nemovitosti pro určité skupiny fyzických osob, tedy konkrétně těch, které si chtějí koupit nemovitost k vlastnímu trvalému bydlení a žádnou jinou nemovitosti nevlastní. Takže i na vaši regulaci reagujeme tím, že bychom chtěli zlepšit dostupnost vlastního bydlení, protože některé věci v tom doporučení jsou doopravdy zvláštní, především ty, které se opírají o tu příjmovou stránku, kdy musí mít příjem za určité období, za devět let, a 45 % měsíční splátky... V dnešní době, kdy plno lidí pracuje na dohodu nebo je zaměstnáno na dobu určitou a banky třeba často ani neuznávají tyto práce na dobu určitou jako uznatelný příjem, tak to doopravdy výrazně může snížit dostupnost hypoték pro velkou část populace, a i proto se snažíme nějakým způsobem reagovat na to, aby ta dostupnost byla lepší. A zrovna ty příjmové stránky si nemyslíme, že jsou úplně relevantní, obzvlášť když ČNB říká, že tady jsou nemovitosti v průměru předražené o nějakých 16 %, což už by měla plnohodnotně pokrýt ta první podmínka v tom LTV 20 %.

Děkuji za možnost se vyjádřit.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl ve faktické reagovat na svého předřečníka. Nejdřív chci říct, že my tu regulaci považujeme za zbytečně přísnou. Ale dostupnost bydlení se dá podstatně zvýšit i jinými opatřeními, aby se domy a byty mohly stavět. To je ten největší problém, který má dneska Česká republika. A k tomu potřebujeme nový, jednoduchý a efektivnější stavební zákon. Ty hypotéky jsou velmi často na to, že se za to pořizuje majetek nebo byt, který už existuje.

Já souhlasím s tím, co jste říkal a co říkali i další předřečníci, že pro střední třídu to začne být velmi problematické. Mě by zajímalo, a možná to pan guvernér ví z hlavy, já nevím, kolik byste musel mít v Praze, kdybyste si chtěl koupit třípokojový byt. Kolik musíte mít roční plat a kolik musíte mít měsíční plat, abyste to splnil. Sto tisíc, říká pan vicepremiér (Hamáček). Je to možné. A kolik takových případů máme? A kdo má 90 tisíc, už není střední třída? Je to prostě přepálené.

Souhlasím s tím, že ty parametry jsou v jiných státech přísnější. Ale zeptám se pana guvernéra, kde je taková kombinace těch tří parametrů. Neříkejme si, že ten jeden je tam přísnější - v Norsku pětiletý, mají k tomu ty další dva a jsou stejně přísné, nebo ne. Pak má cenu porovnávat, když si dám všechny parametry vedle sebe. A vy musíte splnit všechny, ne jeden. Kdyby tam byl jeden, tak můžeme používat zahraniční příklady, pokud mají jeden parametr. Ale pokud musí splnit všechny tři, tak je to velmi problematické.

Já jsem chtěl jenom upozornit, že v debatě o dostupnosti bydlení je mnohem klíčovější zlepšit stavební zákon. A taky máme za tři dny volby, aby zastupitelstva na to myslela, aby projednávala rozumně změny územního plánu, aby umožnila výstavbu ať už rodinných, nebo bytových domů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. A nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane guvernére, oni mi to kolegové už hodně vzali z úst. Já jsem se chtěl také vyjádřit k regulaci hypoték, ke které došlo, de facto platí od včerejška, to omezení. Já se osobně domnívám, že skutečně, jak řekli mí předřečníci, dojde k omezení možnosti pořídit si vlastnické bydlení pro střední třídu. Není to pouze jenom nějaké upozornění, jak jste tady, pane guvernére, řekl, ale je to skutečně veliký dopad do hospodářské úrovně a hlavně životní úrovně našich obyvatel, protože potřeba bydlení u těchto lidí se nijak nesníží. Nijak se nesníží potřeba bydlení v České republice. Vy omezujete poptávku po vlastnickém bydlení díky zpřísnění poskytování hypoték, ale tato poptávka po bydlení se přesune do nájemního bydlení, kde problém na straně nabídky je stejný jako u vlastnického, je nedostatek bytů. Takže to povede pouze ke zvýšení ceny nájmů a těm lidem, kteří budou nuceni tímto způsobem zůstat v nájemním bydlení, se sníží prostor si naspořit například na spoluúčast hypotéky, protože budou muset více vynakládat právě na cenu nájmů.

Proto si myslím, že vlastnickému bydlení by se nemělo plánovitě bránit, ale právě to Česká národní banka svými kroky v poslední době dělá. Já si na rozdíl od vás - protože vy jste někde, pane guvernére, ve vší úctě řekl, že v České republice panuje fetišizace vlastnického bydlení, kterou považujete za úlet - myslím, že vlastnické bydlení vede k odpovědnosti našich občanů, vede k jejich životní jistotě, a proto by se mělo podporovat. A kroky ČNB, i když samozřejmě respektuji vaši nezávislost, respektuji to, jak se snažíte chránit bankovní sektor a předluženost našich občanů, si myslím, že nepovedou ke zlepšení hospodářské situace v České republice, ale právě naopak ke zhoršení situace mnohých občanů a zejména střední třídy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Volný. Pana poslance nevidím, takže ho mažu. Možná se jedná o nějaké technické nedopatření. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Pan guvernér. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, pane předsedo. Já se pokusím reagovat, byť chápu, že moje odpovědi asi neuspokojí pány poslance. Budu se možná opakovat, za co se ostatním omlouvám.

Za prvé jsem nemluvil o studentovi, a jestli ano, tak to byl omyl, měl jsem na mysli absolventa vysoké školy.

Za druhé, pokud jde o vlastní rizikový management bank. Samozřejmě že banky mají svoje vlastní pravidla, pravidla, která my také dohlížíme, mají všechno, řekněme, formálně, jak má být. Ale buďme realisté. Finanční trh, zejména bankovní trh, je mimořádně konkurenční, kompetitivní. Banky žijí z úvěrů, to je jejich hlavní výrobek, to je jejich produkt. A banky potřebují prodávat úvěry, protože když nebudou prodávat, nebudou mít zisky. A zisky po nich jejich mateřské firmy samozřejmě chtějí. Banky, při vší úctě ke kolegům v bankách, jsou pod obrovským tlakem svých managementů a v konkrétní bance pod obrovským tlakem manažerů, kteří jsou odpovědní za obchod, aby prostě prodávali, aby sem tam přimhouřili oko. Jinak samozřejmě nebudou mít prémie a tak dále. A my jsme tady od toho, my máme tu nezávislost, proto ji máme, proto jsme touto institucí státu, abychom nad tím dbali nezávislého dohledu a abychom posoudili situaci bez ohledu na tato tržní kritéria, která samozřejmě v případě bank jsou pochopitelná.

Ano, existují země, které používají tři ukazatele v kombinaci. Nemám v hlavě jejich seznam, není jich mnoho. Rozhodně je to Slovensko, které už dávno před námi začalo uplatňovat tři ukazatele. Má je dokonce přísnější než my. Některé země mají dva ukazatele, některé země mají třeba jenom jeden. Například ve Skandinávii je to docela běžné: Norsko, Dánsko. Přistupují k tomu postupně i ostatní země, protože situace, i když mnohem pomaleji než u nás, se vyvíjí podobným směrem.

A znovu opakuji, není naším úkolem řešit dostupnost bydlení, řešit nabídku bytů na trhu, řešit stavební zákon, od toho jsou tady jiné orgány státu, my nemůžeme toto nahradit. Na druhé straně se nemůžeme zříci vlastních povinností, úkolů a kompetencí jen proto, že to také způsobí nějaké omezení. Ano, každá regulace způsobuje nějaké omezení, ale dělá se proto, že v zájmu většiny je, aby tato omezení pro menšinu nakonec vedla k celkově příznivější situaci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, vážený pane guvernére, za vaši odpověď. Nicméně se skutečně nedomnívám, že toto je ve prospěch většiny. Naopak většina zejména střední třídy na tu hypotéku nedosáhne a konečný důsledek zvýšení životních nákladů díky rostoucí ceně nájmů, díky tomu, že se poptávka přesune z vlastnického bydlení do nájemního, prostě skutečně bude znamenat veliký zásah nejenom do životní úrovně obyvatel, ale i do hospodářství. Myslím si, že váš pohled, který jste nám tady představil, byl z mého pohledu příliš úzký, i když chápu vaše vysvětlení.

A ještě si dovolím zareagovat vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana kolegu Martínka. Já jsem rád, že pirátská strana se teď chce přihlásit k našemu původnímu návrhu - snížení či zrušení daně z nabytí nemovitostí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já jen musím v rychlosti, že návrh, který předkládáme my, se zrušením nezabývá. Doopravdy se jedná o úpravu s tím, že se zavádí snížená sazba, což by mělo určitě pomoci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za krátkou faktickou poznámku. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se na případná závěrečná slova, zda je zájem. Pan zpravodaj nemá zájem. Pan guvernér o závěrečné slovo nemá zájem. Přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, končím podrobnou rozpravu.

Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, které nám přednesl už pan zpravodaj Rais a které zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2017/2018." Ještě předvolám kolegy z předsálí, ale je nás tu dost, myslím.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Někteří si dnes zaběhají. Kdo je proti?

Hlasování číslo 186, přihlášeno je 172, pro 133, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Děkuji a končím tento bod.

 

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP