(13.10 hodin)
(pokračuje Munzar)
Takových formulací je tam více. Stejně jako při slevových akcích, takto je nám dáván podklad pro rozhodování. Všichni víme, že je to daleko víc, jen na papíře se uměle, papírově snižují náklady, stejně jako se uměle zvyšují výnosy. A to nemluvě o nákladech státu. Ne těch, které máme v podkladech, ty stamiliony na celý systém a jeho údržbu, ale kolik nás stojí všichni ti úředníci přijatí na kontrolu EET, kolik nás stojí jejich platy, vybavení kanceláří. Tam se totiž neříká, kolik nás to nás bude stát, zavedení třetí a čtvrté vlny.
Přečtu vám to: Náklady na straně státu. V rámci závěrečné zprávy zhodnocení dopadu regulace k návrhu zákona o evidenci tržeb byly předpokládány náklady na vybudování systému a náklady spojené s jeho bezproblémovým náběhem - hardware, software, infrastruktura, modul pro účtenkovou loterii a podobně - ve výši 370 milionů Kč. Provozní náklady po spuštění IT systému, údržba systému, náklady na certifikační autoritu, na provoz servis (nesrozumitelné), zabezpečení a další standardní provozně technické náklady byly odhadovány ve výši 170 milionů ročně. Ostatní náklady spojené s provozem systému evidence tržeb, volitelné vyšší zabezpečení systému pro uživatele atd. měly činit cca 70 milionů ročně.
V souvislosti se zavedení systému evidence tržeb byly pro první dva roky očekávány také náklady na služby pro veřejnost, především na PR a call centrum okolo 60 milionů Kč ročně. Dále se odhadoval vznik nákladů v oblasti administrativního zázemí, náklady na zajištění dodatečných personálních zdrojů participujících na vyřizování té agendy založené zákonem o evidenci tržeb, která nebude probíhat prostřednictvím automatických systémů. Dle odhadů se mělo jednat o cca 400 pracovníků Finanční a Celní správy pro kontrolní činnost v terénu, která je pro efektivitu evidence tržeb klíčovým prvkem.
Takže my v podkladech dostáváme, kolik byl výběr za první rok, ale v podkladech nedostáváme, kolik byl náklad. Dostáváme pouze informaci, kolik byl předtím odhad toho nákladu, nikoliv jaký byl skutečný náklad za rok 2017. Samé formulace typu - byly odhadovány, měly činit, byly očekávány. Jaké jsou ale ty skutečné náklady, které byly za rok 2017, a skutečné náklady na zavedení systému EET, to se v podkladech nedočteme.
Takže já bych chtěl požádat paní ministryni o odpověď na tyto otázky: Kolik byly ty skutečné, nikoli odhadované náklady na zavedení EET. Kolik byly dosavadní náklady na jeho provoz. Kolik státních zaměstnanců nejenom se muselo přijmout kvůli EET, ale kolik celkem státních zaměstnanců se zabývá vůbec problematikou EET. Jaké jsou jejich mzdové náklady. A jaké jsou náklady na jejich vybavení, náklady na jejich kanceláře a podobně. A to jsem mluvil pouze o první a druhé vlně.
Teď k těm 300 tisícům nových poplatníků. Všichni je potkáváme, protože jejich služby všichni potřebujeme, všechny ty kadeřníky, opraváře, řemeslníky, zahradníky a i ty kancelářské profese. A teď je zatížíme kontrolou, kterou si zaplatíme s odůvodněním, že jim stát přece nevěří, a pokud jsou slušní, tak jim přece nemůže vadit, že jsou on-line sledováni. To můžeme být sledováni všichni prostřednictvím odposlouchávání nebo sledování od rána do večera, protože všichni jsme přece slušní, takže nám žádné on-line nebude vadit.
Těch neslušných, jak tady řekl pan kolega Ferjenčík, se to nedotkne. Pokud k vám přijde opravář na melouch a dnes vám udělal nějakou práci, nějakou opravu a domluvíte se s ním bez faktury, respektive on vám to nabídne, po zavedení EET se toto skutečně nezmění. Nezačne zázračně dávat účtenku z elektronické evidence tržeb. Takže na to doplatí pouze ten poctivý daňový poplatník, ten řemeslník, který dneska už ty účtenky vydává, a jenom si zase zaplatí náklad na dodatečnou kontrolu. Šedou ekonomiku to významně nepostihne.
Já vám přečtu jenom jedno číslo. Systém je totiž zacílen jenom na opravdu malou část daňových úniků. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je pouze 7 % výpadku DPH zaviněno těmi malými podnikateli a živnostníky. Místo aby tady byla úporná snaha on-line kontrolovat a buzerovat tu aktivní vrstvu střední třídy, která je solí naší ekonomiky, tak by se stát měl zaměřit spíše na ty velké, kde k těm únikům dochází v daleko větší míře. Nicméně ono je to složité, ono je to problematické, protože ty velké firmy nedělají samy na sebe, mají za sebou týmy právníků, týmy účetních, takže ony si cestu najdou. Proto je pro stát jednodušší zaměřovat se bohužel na ty nejmenší. A je to chyba. Je to chyba, protože skutečně malý živnostník, aktivní člověk je pro nás, pro naši ekonomiku jedním z nejdůležitějších prvků. Protože až přijde ekonomická recese, a ten ekonomický růst skutečně nebude trvat navždy, tak budeme rádi za každého člověka, který vydělává, dokáže vydělávat sám na sebe, dokáže nám platit daně a dokáže přispívat do sociálního systému. Ale proti nim, proti takovýmto lidem se podobnými opatřeními bojuje.
Teď k tomu konkrétnímu návrhu, ulehčení pro ty nejmenší. Já si skutečně myslím, že ta možnost dvou set tisíc, za prvé ta hranice je velmi nízká, a možnost chodit na finanční úřad vyzvedávat si jednotné formuláře, formuláře účtenek, a pak vozit krabice na finanční úřad - jakou očekáváte výnosnost z takovéto činnosti? Nebylo by lepší pro ty nejmenší to opravdu zrušit? Jaký bude výnos tohoto opatření? Kolik to bude miliard? A kolik na to bude náklad? Protože to někdo na tom finančním úřadě, ty krabice s těmi účtenkami, bude přijímat, bude je kontrolovat, bude je archivovat a bude se tím zabývat. Tak jaký bude náklad na toto opatření pro ty nejmenší? Protože to není o zmenšení nějaké byrokracie. To je nahrazení elektronického systému papírovou byrokracií.
Ta čísla, o která jsem tady požádal paní ministryni, ta naše podklady pro naše rozhodování neobsahují. Ten přínos je skutečně diskutabilní. Ale aby to tak nebylo, tak se stejným zákonem snižuje DPH u některých služeb. Já jsem zastáncem nízkých daní a jsem rád, pokud se můžeme bavit o nízkých daních. Ale když se podívám, jaké DPH se snižuje, u jakých činností, tak ty jsou přímo dotčeny rozšiřováním EET. A já to vnímám spíše jako marketingový tah vymyšlený někde v nějaké PR centrále než skutečně systémový přístup k daňovým otázkám. Nicméně co se týká snižování daní, já jsem jejich zastáncem jednoznačně.
Takže když to nějakým způsobem pomalu shrnu, systém je z mého pohledu zbytečný, protože je zacílen právě jenom na malou část daňových úniků, protože ti malí podnikatelé a živnostníci, ti nepoctiví, způsobí pouze 7 % výpadku DPH podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Finanční správa již před zavedením elektronické evidence tržeb měla a u té třetí a čtvrté vlny stále má všechny informace, které potřebuje k tomu, aby identifikovala, kdo případně daně neplatí, kdo krátí DPH, kdo se chová nestandardně. Akorát ten přístup by byl složitější než zmáčknutí tlačítka za náklad toho poplatníka. Systém přenáší povinnosti státu na podnikatele a nutí je, aby kontrolovali sami sebe, a to za jejich vlastní peníze. Systém je jednoznačně restriktivní. Prostřednictvím EET získá stát velmi cenné informace, které mohou být velmi snadno zneužitelné. Informace o odběratelských vztazích. Můžeme se podívat, jestli se nějakým způsobem mění struktura sortimentu v některých supermarketech po zavedení EET.
Zavedení systému zvedlo ceny některých živnostníků. To je jednoznačně fakt. Systém zvyšuje náklady, které jsem tady vyjmenoval, zejména drobným a středním podnikatelům. EET jednoznačně komplikuje život podnikatelům při problémech například s datovým připojením, on to tady říkal pan kolega Bláha, ale místo tohoto jim to zkomplikujeme tak, že budou muset pravidelně jezdit na úřad předávat krabice s účtenkami. ***