(13.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Současně ale obhájci EET říkají, že hlavním cílem je zvýšit tržby, tudíž zvýšit výkon ekonomiky ve sledovaných odvětvích. Došlo díky EET ke zvýšení tržeb v oborech, kde byla zavedena EET? Pokud ano, neplatí argument, že nějaký přínos EET vůbec existuje. Matematicky, z čísel, která poskytuje Ministerstvo financí. Bude tady argument, že druhá vlna byla jenom od března a že leden, únor tam není. Ano, to je relevantní argument. Museli bychom mít ale čísla od Ministerstva financí, o kolik vzrostl výběr DPH u oborů zatížených EET v první vlně, v druhé vlně. A v té druhé bychom ho teoreticky mohli zvýšit o jednu šestinu, abychom tam měli ten časový faktor naprosto v pořádku. Tento údaj bohužel k dispozici nemám, takže s ním pracovat nemohu a pracuji pouze s těmi čísly. Takže na těch číslech jsem ukázal, že se neliší obory s EET a bez EET, co se týče výběru DPH. To je takové zvláštní.
Pojďme se podívat na to, jak těch samotných 10 miliard ročně, které se vybraly na DPH v oborech zatížených EET, jak rozdělilo Ministerstvo financí a které faktory uvedlo, že se podílely na tomto zvýšení. Nevím jak, ale těch z 10,7 miliard asi takhle (ukazuje na prstech), 4,7 miliardy, přineslo EET. Takže růst výběru DPH, pokud to vezmeme zase, že to je pravdivá hypotéza, v oborech zatížených EET byl nižší než růst výběru DPH u těch jiných oborů. To znamená, že to nefunguje. Výsledek by musel být opačný, kdyby byla pravda to, co tvrdí horliví zastánci EET.
Když si vzpomenete na debatu o těch číslech, tak tady ještě je přínos kontrolního hlášení. Tady, když to máme 10,7 miliardy ročně, říkáme, že 4,7 miliardy - ne my říkáme, říká Ministerstvo financí: 4,7 miliardy ročně EET, kolik je přínos díky kontrolnímu hlášení? Uslyším různá čísla, opět se to v té analýze neuvádí. No, pravděpodobně nula, nebo možná minus. Přece ty obory vzkvétají, které jsou začleněny do EET. Zavedl jsem pořádek, všichni platí daně, rostou tržby, jenom nerostou ty vybrané daně. To je divné. To je divné. Vzpomeňte si na naši debatu o tom, jestli neplátci DPH mají nebo nemají podat EET. Tato čísla jasně ukazují, že pravdu máme my. Je to logické. Pokud má někdo tržbu, není plátce DPH, tak zvýšení tržeb, třeba z 500 000 na 800 000, což je 60 % ročně, 300 000 v absolutním čísle, se nám ve výběru DPH neprojeví, protože pořád je to neplátce DPH, pokud se dobrovolně pod přísným dohledem státu a finančního úřadu nestal plátcem.
Abychom mohli vážně debatovat o přínosech EET, skutečně vážně a jenom tak neházeli čísla, jak se nám hodí, tak bychom museli mít ještě v těch oborech, které máme na první a druhou vlnu, rozdělit výběr DPH a rozdělit výkon ekonomiky v těchto oborech na plátce a neplátce DPH. Ta čísla bohužel nemáme k dispozici, tak já bych mohl stejně fabulovat a říkat, kolik udělají neplátci z toho výkonu. Já to skutečně nevím. Jediný, kdo to je schopen zjistit, je Ministerstvo financí, Finanční správa ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Nemá cenu, abychom my přidávali další čísla do té veřejné debaty a přetahovali se s vládou, kdo má pravdu. Jinými slovy směřuji k tomu, pokud nemáme dobrou analýzu dopadu EET, a připouštím, že se může ukázat, že jsme se nepatrně zmýlili, když jsme říkali, že to bude jedna velká nula. Ale ani to své tvrzení nejsme schopni, díky tomu, že za námi nestojí armáda úředníků, nemáme k dispozici ani data, ani agregovaná data, nemůžeme ty úkoly zadat, nejsme to schopni seriózně posoudit. Ale podle mě z té analýzy to úplně stejně není schopno seriózně posoudit Ministerstvo financí.
Když navážu na vystoupení svého kolegy z rozpočtového výboru pana poslance Ferjenčíka, který citoval z té metodiky, která je zveřejněná, doufám, že neporuším žádné diplomatické zvyklosti, tak on vlastně říkal: vzaly se zkušenosti z Chorvatska a ty jsme vynásobili dvěma třetinami. Takovému číslu jsme my, když jsme byli ve školních lavicích, říkali bulharská konstanta. To si vymyslíte a vynásobíte a máte výsledek. Takže vezmeme chorvatské výsledky, vynásobíme to bulharskou konstantou a dostaneme přínos EET do českých veřejných rozpočtů. Myslím, že se shodneme, že to není nejšťastnější metodika. Já to tedy za nejšťastnější metodiku nepovažuji.
Takže první konkrétní dotaz, který mám na paní ministryni. Když srovnáme roky 2017, říká, že v oborech, kde je EET, se zvedl výběr DPH o 10,7 miliardy, já to číslo nerozporuji, a říká, že 4,7 miliardy je přes EET, kolik je v tomto segmentu ekonomiky za rok 2017 pozitivní přínos zavedení kontrolního hlášení jak v těch oborech, kde je EET, tak kde není. Protože já se bojím, až budeme debatovat o kontrolním hlášení, tak zase uslyším: 10 miliard ročně, 15 miliard ročně, 18 miliard ročně, 14 miliard ročně, 13 miliard ročně; vyberte si z této poměrně široké nabídky. A kdybych chtěl zůstat u toho zeměpisu, tak chorvatská čísla násobená bulharskou konstantou a pak je nabídka švédského stolu. Každý si vezme číslo, které se mu hodí do politické argumentace.
Vláda přesto, že není kvalitní analýza dopadu první a druhé vlny, přichází s nápadem, návrhem opakovaným na zavedení třetí a čtvrté vlny. My se s paní ministryní tak občas špičkujeme, opravujeme, tak já znovu zopakuji, co říkal Marek Benda. Ústavní soud neodložil účinnost třetí a čtvrté vlny. Neodložil. Zrušil třetí a čtvrtou vlnu. Ústavní soud nemá kompetenci odložit účinnost části nebo celého zákona. Tak jenom abychom nemátli pojmy, že někdo něco odložil. A přestože ta analýza není, tak Ministerstvo financí a vláda jako celek a v tomto případě, přestože ten návrh teď nevím, jestli ho dělala první vláda Andreje Babiše, nebo druhá, tak sociální demokraté stojí v řadě s hnutím ANO. Nemají analýzu, ale podporují to, abychom nekritizovali pouze jednu vládní stranu a byli v té kritice spravedliví.
Můj druhý konkrétní dotaz je na počty podnikatelů zapojených v první a druhé vlně a odhady pro třetí a čtvrtou vlnu. Já mám k dispozici, tehdy utajovanou, poté zveřejněnou specifikaci projektu elektronické evidence tržeb z února 2015, kde jsou, jak říkali ministerští úředníci, pan ministr financí a vláda jako celek, vláda Bohuslava Sobotky, abych připomenul, velmi kvalifikované a velmi dobře zpracované odhady, počty podnikatelů, kteří se zapojí do jednotlivých vln elektronické evidence tržeb. A když vyhodnotíme odhady a skutečnost, musíme přiznat, že v první vlně ty odhady byly relativně přesné a ten rozdíl mezi odhadovaným počtem podnikatelských subjektů a skutečným počtem podnikatelských subjektů, které se zapojily do první vlny, byl malý. Když se ale podíváte na odhad, kolik podnikatelských subjektů se zapojí do druhé vlny EET, a pak zjistíte, kolik se zapojilo reálně, tak zjistíte dramatický rozdíl, dramaticky nižší počet. A z toho pak ale vycházejí ty neustálé odhady, z toho, kolik podnikatelů se přihlásí, kolik z nich údajně zadržovalo tržby, o kolik se zvednou daně (nesrozumitelné).
Takže druhý konkrétní dotaz na paní ministryni: Co se stalo, že do té druhé vlny se zapojilo mnohem méně podnikatelských subjektů, než Ministerstvo financí a vláda Bohuslava Sobotky předpokládaly?
Jenom zopakuji ten první dotaz na paní ministryni ve stručnosti. Když jste uvedli - já jsem hledal ta čísla z dnešního Práva, pominul jsem nadpis, pominul jsem komentáře a vycházel jsem jenom z těch čísel, která poskytl někdo z vašich spolupracovníků. Tam jste řekli, že o 10,7 miliardy se zvýšil výběr DPH v roce 2017 v oborech, kde je EET, z toho jste odvodili, řekli jsme si jak, zeměpisně, 4,7 miliardy. A ten první dotaz je: kolik z těch 10,7 miliardy způsobilo v pozitivním směru zavedení kontrolního hlášení? ***