Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

169.
Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny
k trestnímu stíhání poslance Zdeňka Ondráčka

Na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. září 2018 jsme usnesením č. 342 přerušili projednávání tohoto bodu a odročili jej do příští řádné schůze. Mandátový a imunitní výbor žádost o vyslovení souhlasu projednal a dnes vám bylo doručeno na lavice jeho usnesení č. 69 ze dne 25. září 2018.

Prosím předsedu výboru poslance Stanislava Grospiče, aby nám podal zprávu o projednání žádosti Policie ČR o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Zdeňka Ondráčka. Tak, pane předsedo výboru, prosím, máte slovo. A já poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid, abychom pana poslance slyšeli a aby se mohl v klidu vyjádřit. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážení členové vlády, na 19. schůzi Poslanecké sněmovny jsme zahájili projednávání žádosti Obvodního ředitelství policie Praha 2 o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Zdeňka Ondráčka. Projednávání této žádosti ze dne 10. srpna 2018 a doručené předsedovi Poslanecké sněmovny dne 15. srpna téhož roku bylo dne 21. září 2018 usnesením Poslanecké sněmovny č. 342 přerušeno do další schůze.

Dnes tedy budeme pokračovat v přerušení jednání, v jehož úvodu si vás dovolím informovat, že projednávání žádosti zahájil mandátový a imunitní výbor na své 15. schůzi konané dne 5. září 2018 a její projednávání ukončil na 16. schůzi dne 25. září téhož roku. Žádost policejního orgánu obsahuje vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci, jak vyžaduje zákon o jednacím řádu Sněmovny. Tyto skutečnosti jsou pak obsaženy v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, který vám byl rozdán na lavice.

Při projednávání žádosti policejního orgánu mandátový a imunitní výbor posuzoval, zda jsou v imunitní věci dány podmínky pro zahájení trestního stíhání člena Poslanecké sněmovny, pro které je vyžadována vyšší míra pravděpodobnosti závěru o spáchání trestného činu určitou osobou. Za účelem tohoto posouzení si výbor vyžádal stanovisko archivu bezpečnostních složek k anonymnímu podání doručenému výboru, které obsahovalo kopii svazků Sázkař. Členové výboru se seznámili s trestním spisem v prostorách sídla policejního orgánu a po vyslechnutí vyjádření policejního komisaře poručíka Mgr. Jana Jaňovky a dozorového státního zástupce Mgr. Tomáše Svobody se k věci osobně vyjádřil na jednání výboru i pan poslanec Zdeněk Ondráček.

V daném případě jde o střet dvou základních lidských práv zakotvených v českém právním řádu v Listině základních práv a svobod a v mnoha mezinárodních smlouvách, jimiž je ČR vázána. O střet práva na svobodu projevu, které však není neomezené a má i své limity, a práva na ochranu osobnosti. O střet, který je řešen v trestním řízení. U veřejně činných osob, tedy i politiků, jsou však mantinely přípustné kritiky celkově širší než u jiných osob. Na tomto principu je postavena jak judikatura Evropského soudu pro lidská práva, tak i soudů českých. Lze obecně konstatovat, jak ve svém nálezu opakovaně uvedl Ústavní soud ČR, že osoby veřejně činné musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. (Silný hluk v sále.)

Na základě provedeného šetření a následného posouzení věci přijal pak mandátový a imunitní výbor usnesení, které z přítomných 16 členů výboru podpořilo 10 členů, jeden člen se hlasování zdržel.

S tímto usnesením výboru vás seznámí následně zpravodaj výboru pan poslanec Marek Benda. Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane předsedo. A já ještě přečtu jednu omluvu. Od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Jan Bartošek z pracovních důvodů.

Nyní tedy poprosím zpravodaje mandátového a imunitního výboru, pana poslance Marka Bendu, aby se ujal slova. Tak pane poslanče, prosím, máte slovo. (Silný hluk v sále.)

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, budu maximálně stručný. Mandátový a imunitní výboru, tak jak již bylo řečeno jeho předsedou, na své 17. schůzi konané 25. září 2018 přijal usnesení č. 70, kterým... (Odmlka pro hluk.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid... Já vás poprosím opravdu o klid, aby pan poslanec nás pan poslanec mohl informovat o závěrech mandátového a imunitního výboru. Tak, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji.

I. bere na vědomí vyjádření poručíka Mgr. Jana Jaňovky, komisaře Obvodního ředitelství policie Praha II, Mgr. Tomáše Svobody, státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu II, poslance Zdeňka Ondráčka a zpravodajskou zprávu poslance Marka Bendy;

II. nedoporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas k trestnímu stíhání poslance JUDr. PhDr. Zdeňka Ondráčka, Ph.D., nar. 28. 7. 1969;

III. pověřuje předsedu mandátového a imunitního výboru, aby Poslanecké sněmovně předložil toto usnesení.

K žádosti o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Zdeňka Ondráčka přijal výbor i usnesení číslo 69, které máte všichni před sebou, které obsahuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Tento návrh posléze přednesu v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já nyní zahajuji všeobecnou rozpravu. Chtěl bych se dotázat - mám tady dva přihlášené, pana poslance Rozvorala a pana poslance Jurečku, ale s tím, že pan poslanec Zdeněk Ondráček mě požádal, protože nemá přednostní právo, zdali by mohl vystoupit. Pan poslanec Jurečka teď neposlouchá, ale chci se zeptat, jestli vám nevadí, že pan poslanec Ondráček mě požádal, jestli by mohl vystoupit, a nemá přednostní právo. Panu poslanci Rozvoralovi to také nevadí. Takže bychom mu umožnili vystoupit jako prvnímu a pak aby mohl když tak reagovat. Děkuji za vstřícnost.

Požádám o vystoupení pana poslance Zdeňka Ondráčka. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vám dvěma kolegům děkuji, že jste mi umožnili vystoupit jako prvnímu.

Přemýšlel jsem, zda vůbec vystoupit a jak vystoupit. Původně jsem zvažoval, že bych si mohl vzít na ruce pouta a dát si přes pusu pásku, ale pouta jsem půjčil jedné kamarádce a zatím mi je ještě nevrátila. (Smích v sále.) A pokud bych měl pásku na puse, tak by se mi blbě hovořilo. Takže jsem si řekl, že tady nebudu dělat tu teatrálnost a budu normálně mluvit tak, jak je potřeba, a to, co chci říci, protože z toho všeho, co vyplývá, imunitu jako poslanec už můžu mít pouze u tohoto řečnického pultu, tak se mi to snaží někdo namluvit.

Dovolte mi tedy v úvodu říci, že jsem velmi rád, že můžu vystoupit a říci svůj pohled na danou věc. Dovolte mi, abych vám, kteří nejste členové mandátového a imunitního výboru, přečetl alespoň část žádosti policejních orgánů služby kriminální policie a vyšetřování Obvodního ředitelství Praha II s tou žádostí. Popis jednání, kterého jsem se měl dopustit, je popisován tímto způsobem:

Doktor Zdeněk Ondráček, narozen, v rozhovoru pro internetový zpravodajský server eurozprávy.cz v článku s názvem Ondráček pro EZ: Horáček je mi ukradený, nejde tu o komisi a o mě, ale o úplně něco jiného. To je název toho článku, který byl uveřejněn na webových stránkách www.eurozprávy.cz 14. 12 2017 ve 14.01 hodin.

Uvedl jsem v jedné ze svých písemných odpovědí na dotazy redaktorky o panu Mgr. Michalu Horáčkovi, Ph.D., narozenému, nepravdivou informaci spočívající v tvrzení, že pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D., v minulosti působil jako takzvaný vekslák a spolupracoval se Státní bezpečností. Konkrétně v rozhovoru sdělil - jako já: Horáček je dle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím názvem Sázkař - vytržená tato věta - a uvedl jsem to podle této žádosti s vědomím skutečnosti, že se jedná o nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou - a to prosím vás poslouchejte, to je docela podstatné - ohrozit dobrou pověst a vážnost Mgr. Michala Horáčka, Ph.D., u spoluobčanů a zároveň mu způsobit jinou vážnou újmu v podobě možného negativního ovlivnění vnímání pana Mgr. Michala Horáčka, Ph.D., v očích potenciálních voličů s ohledem na probíhající kampaň prezidentských voleb, ve kterých byl pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D., jedním z kandidátů.

V podstatě se mi klade za vinu, že pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D., nebyl zvolen prezidentem České republiky.

Moje odpověď, to, co je zde uvedeno v této žádosti, moje odpověď v tom serveru eurozprávy.cz, které byly otištěny 14. 12. 2017, byla již pouze reakcí na články, které vůči mně vydával pan Horáček, a to od 4. 12. 2017. Co jsem tedy přesně řekl? Dovolím si - protože ne všichni jste možná citovali.

Paní redaktorka mi pokládá otázku: Hodně viditelnou kampaň proti vám - proti mně - vede prezidentský kandidát Michal Horáček, kterého podporuje celá řada známých osobností. Sledujete, co o vás říkají?

Moje odpověď: Horáček je dle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Sázkař. Takový člověk je mi ukradený, jeho výlevy moudrosti nevyhledávám, ale dostávají se ke mně a pak na některé reaguji. - To byla moje odpověď.

Další otázka: Na kritiku odpovídáte například na sociálních sítích. Uvažoval jste, že si zvolíte i jinou variantu, že se například s Michalem Horáčkem setkáte tváří v tvář a vše si jako chlapi vyříkáte?

Odpověděl jsem: Jak jsem řekl, Horáček je mi ukradený, stejně jako řada jiných z pražské kavárny. Odborníci na komunikaci vám řeknou, že diskutovat s dutohlavem, a tím nemyslím zrovna pana Horáčka, ale obecně, nemá žádný smysl. Mohla by to být sice trapná mediální komedie, ale těch máme v našich sdělovacích prostředcích i tak už více než dost.

Další otázka: Podle mnohých je problematická vaše minulost a aktivní role v zásahu proti demonstrantům v roce 1989. Je něco, co byste svým kritikům v této souvislosti vzkázal?

Moje odpověď zněla: Policie zasahuje proti demonstrantům na celém světě stejně. Pokud to někdo náhodou zpochybňuje, ať si vyhledá zásahy naší policie například při zasedání Mezinárodního měnového fondu nebo aktuální zásahy španělské policie v Katalánsku. Zkuste si také odpovědět na otázku, proč je problém u Ondráčka a ne také u dalších stovek bývalých kolegů, včetně těch, kteří nám rozkazy dávali. Moje odpověď je jednoduchá. Mám tu drzost být poslancem za KSČM. Ano, tak to je.

A pokračuje rozhovor.

Já bych vám chtěl, kolegové a kolegyně, říci, že každým půlrokem, to znamená dvakrát do roka, přišlo na nástupní policejní školu, která se nazývala Pohotovostní pluk Ministerstva vnitra, cca 400 nových mladých mužů ve věku 19 let. Se mnou 1. 8. 1988 nastupovalo 426 kolegů. 426 kolegů. Znáte pouze jediného a to jsem já. No, znáte ještě jednoho, ale ten tady není zrovna přítomen. Já jsem s mnoha svými kolegy hovořil, mnozí mí kolegové jsou ve vysokém policejním postavení, ať již na Policejním prezídiu, nebo jsou řediteli územních odborů Policie České republiky, a mezi námi, já jsem jim vždy slíbil, že dokud jeden z nich bude ve službě, já o naší službě mluvit nebudu. My jsme nikdy zákony České republiky neporušili, byli jsme prověřováni a tím to končí.

Co následovalo? 2. 1. 2018 pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D. se fotí u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu II a oznamuje všem do světa, že podává trestní oznámení na mě. Proč Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2? Praha 2 - asi víte, co to je za obvod, nejlépe paní starostka Jana Černochová, a hlásí se paní profesorka Válková, asi v tomto obvodu žijící - Praha 2, víme kde v Praze je, nemusíme vymezovat. Po přijetí oznámení pan státní zástupce posílá tento podnět na Obvodní ředitelství Praha II, která zastřešuje Prahy 2, 5, 13, 16. Chtěl bych zmínit, že server eurozprávy.cz patří do mediální skupiny Incorp, a. s., se sídlem na Praze 7.

Dovolte mi, abych v této souvislosti zmínil i trestní řád. Paragraf 18 trestního řádu se nazývá místní příslušnost: Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

Proč tedy Obvodní státní zastupitelství Praha 2 a proč policie Praha II? Chtěl bych říci, že můj trvalý pobyt je v Trutnově, poslaneckou kancelář mám v Hradci Králové, zde působím na Praze 1. Na Praze 2 s nimi nemám vůbec nic společného, ani s Prahou 5, 13, ani 16. Zajímavá je také skutečnost, kterou jsem se dočetl v médiích. Policejní orgán Obvodního ředitelství policie Praha II po provedení prověřování věc odložil. Státní zástupce však jeho rozhodnutí zrušil a přikázal zahájit trestní stíhání. Státní zástupce, který je místně nepříslušný. Buď na Praze 2 nemají do čeho píchnout, anebo je pan státní zástupce tak velmi aktivní, že nabírá i věci, které jsou místně nepříslušné. Chtěl bych říci, že ani pan Mgr. Michal Horáček, PhD., nemá bydliště na Praze 2. Proč si tedy vybral Prahu 2, nechám na vašem zvážení.

Abychom mohli pokračovat dál, je asi potřeba malinko vhlédnout do historie. V první polovině prosince roku 2016 - někteří jste zde byli, někteří ne, je to za předchozí Sněmovny - jsem společně s dalšími šedesáti kolegy a kolegyněmi předložil sněmovní tisk číslo 961, který měl zavést trestný čin, nebo znovu zavést, abych byl přesný, protože takový trestný čin zde byl a je v mnoha jiných státech Evropy i světa, trestný čin hanobení prezidenta republiky. To vyvolalo velmi silnou odezvu zejména z pražské kavárny a jiných a část kolegů, a já jim to nevyčítám, neměli takovou vůli a takovou sílu a podpisy postupně stáhli. Na projednání tohoto sněmovního tisku 961 v minulém funkčním období nikdy nedošlo, ale to teď není důležité. Pro mě je důležité to, že jsem dostal informaci během následujících asi tří nebo čtyř měsíců, že budu kriminalizován. Slyšíte dobře - budu kriminalizován.

Samozřejmě jako bývalý policista jsem se okamžitě zamyslel, jak budu kriminalizován, a se znalostí věcí, které si můžete vy dohledat, jsem vzpomněl na pana Jaroslava Štefce, myslím, že to byl plukovník, který prováděl šetření kolem korupce na Ministerstvu obrany. Tomuto člověku, ač má stejně jako já legálně zbrojní průkaz a legálně zbraně, někdo podstrčil nelegální zbraň do vozidla, a ejhle, zahájilo se trestní stíhání. Pan plk. Jaroslav Štefec byl zdiskreditován, aby trestní řízení bylo později zastaveno. Takže pistole by na mě asi moc neplatila. Byla zde i jiná možnost. A vzpomněl jsem si na pana Karla Daňhela, experta na vojenskou techniku, který spolupracoval a rozkryl, nebo spolupomohl rozkrýt kauzu CASA. Ten byl obviněn ze zneužívání dívek, to je poměrně jednoduchá věc a já jsem to už před několika lety veřejně řekl, že i to hrozí mně v případě, že si nedám zámek na pusu. Ano, většina lidí o mě ví, že jsem i ve svých skoro padesáti letech aktivní a jezdím jako vedoucí na dětské tábory, ale - a pokud takový pokus možná byl učiněn - chtěl bych říci, že moje děti, a já si klidně dovolím říci moje děti, protože jsem mezi nimi už mnoho let, se zřejmě buď koupit nedaly, anebo jsou to děti mých bývalých kolegů, protože ten tábor je policejní. Takže tudy cesta nevedla. Následně by přicházela možnost znásilnění. To je poměrně hezký trestný čin, za to by se pár roků vyfasovalo, vazba by za to také byla, určitě by to mělo význam. No a představte si, já jsem v průběhu toho období, do té doby, než bylo sděleno nebo vzneseno toto obvinění pro pomluvu, se účastnil různých společenských akcí a až jsem si začal sám sobě říkat, jak jsem neodolatelný ve svých padesáti letech, skoro padesáti letech, když se nejméně ve dvou případech na mě nabalily krásné mladé ženy, hezky jsme si povídali a skončilo to pozváním do nedalekého bydlení. Co by následovalo, jsem si uměl poměrně rychle vyhodnotit. A chtěl bych říci tomu, kdo vybíral tyto ženy a dívky, měl velmi dobrý vkus. Určitě by to stálo za to. Bohužel, ani to nevyšlo.

Takže je zde trestný čin pomluvy. Chtěl bych říci, že za 25 let trvání České republiky a tohoto Parlamentu České republiky, samostatného českého státu, se nerozhodovalo o tomto trestném činu, a myslím, a neberte mě úplně doslova, nejsem znalcem, že za sto let historie Československa nebyl trestně stíhán poslanec Parlamentu České republiky, Československé republiky atd. za tento trestný čin.

OK, co se dá dělat, jsem zde a stojím před vámi pro pomluvu. Já jsem jenom chtěl se zeptat, jestli pan státní zástupce, který není místně příslušný, zná zásadu subsidiární trestní represe a na to navazující zásadu ultima ratio. Ta říká, že na právní jednání je třeba reagovat prostředky trestního práva, až v krajních případech v souladu s pomocnou, tedy subsidiární úlohou trestního práva v právním řádu a ve společnosti. Dovolím si to přeložit do jazyka českého, aby to pochopil každý, kdo není právník. Lze tedy říci, že trestní zákoník stejně jako trestní právo vůbec chrání práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob a dalších subjektů, jakož i právem chráněné zájmy společnosti a státu včetně ústavního zřízení České republiky jen tehdy, jestliže právní prostředky jiných právních odvětví k jejich ochraně nepostačují.

A tím bychom se dostali do oblasti civilního práva. Civilní právo by poté - musel bych učinit další dotaz, jestli pan státní zástupce někdy v životě četl nález Ústavního soudu pod spisovou značkou II ÚS 2051/2014 ze dne 3. 2. 2015. Pokud ano, domnívám se, že spíše ne, dovolím si i zde vám přečíst část z tohoto mnohastránkového nálezu: "Pokud jde o kritiku ve vztahu k veřejně činným osobám, je nutno vždy zvážit, zda je při kritice konkrétní osoby zasaženo do její profesní sféry či sféry soukromého života." Budeme uvažovat, že kandidát na prezidenta je veřejně činná osoba, je to politik. "Na základě shora uvedeného činí Ústavní soud následující obecnější východiska. Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména

1. povaha výroku, to znamená, zda jde o skutkové tvrzení, či hodnotový soud;

2. obsah výroku, zda jde o projev politický, či komerční;

3. formu výroku, zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární;

4. postavení kritizované osoby, např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou;

5. zda se výrok dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby;

6. chování kritizované osoby, např. zda kritiku sama nevyprovokovala či jak se posléze ke kritice postavila;

7. kdo výrok pronáší, zda se jedná o novináře atd.;

a konečně, kdy tak učiní, to znamená, zda měl nebo mohl mít autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil.

Interpretace pojmu pravdivost. Pokud by" - stále cituji z nálezu Ústavního soudu: "Pokud by si jednotlivec musel před pronesením skutkového výroku být zcela jistý tím, že je bez jakýchkoliv myslitelných pochybností v absolutním souladu s objektivním stavem reality, měl by zřejmě, přísně vzato, v mnoha životních situacích raději pouze mlčet." Ano, měl by pouze mlčet. A o to tady jde. O to tady jde, abych mlčel.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vrátil do 19. ledna 2018, kdy u tohoto řečnického pultu vystupoval pan premiér Andrej Babiš, který zde řekl - cituji: "My žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a objednat, pravděpodobně dostat někoho do vězení." To řekl pan premiér Babiš a reagovalo na něj hned několik poslanců. Dovolím si citovat některé z nich.

Pan kolega poslanec Pavel Blažek, někde tady určitě pobíhá, řekl: "Ale jestliže tady říkáte," myšleno pane premiére, "že v této zemi je možné objednat si trestní stíhání - vy už čtyři roky máte odpovědnost za policii a státní zastupitelství a za soudnictví - co jste tedy udělali pro to, aby toto nebylo možné? Nic."

Pan poslanec Stanjura reagoval: "Kolikrát jsme tady slyšeli a i jinde od právníků, že pánem přípravného řízení je státní zástupce." Tak když si vezmete konkrétní případ, který zmínil pan předseda, ten mluvil o paní Vitáskové, bývalé předsedkyni ERÚ. Kdo byl pánem přípravného řízení, kdo může za těch pět let, o kterých mluvil pan předseda vlády? A je to kauza, o které se mluvilo i teď v souvislosti s udělováním státního vyznamenání panem prezidentem Milošem Zemanem.

Reagoval také pan poslanec Jan Birke, který řekl: "Chci jenom říci, že to, co jsme tady slyšeli od pana premiéra, já mu rozumím. Já jsem zažil v Královéhradeckém kraji, kdy měsíc před volbami si pro dva papíry přišlo 300 policistů, zapečetili kanceláře a večer odjeli a řekli - my se vám ozveme. Do dneška se nikdo neozval, nikdo není obžalovaný, obviněný a tak dále. Já sám jsem jako starosta strávil osmihodinové výslechy, že jsem otrávil půlku republiky arzénem. Dneska je prostě národním sportem kohokoliv, kdo večer sedne k počítači, napíše trestní oznámení a na nás to takhle spadne na všechny, co tady sedíme, a na všechny komunální politiky, kteří sedí a jsou v této zemi. Čemu se divíte?" Pan kolega Birke přikyvuje. Já cituji pouze ze stenozáznamu.

K této diskuzi jsem se svou troškou přidal i já, když jsem zmínil, že znám případy účelového obviňování, a vztáhl jsem to pouze na policisty. A věřím, vážené kolegyně, vážení kolegové, že i vy znáte například poslední případ trestního stíhání kolegy policisty Šimona Vaice, který zastavil ujíždějícího motorkáře. Byť ještě není pravomocný rozsudek, ale prvoinstanční soud trestní stíhání zastavil.

Mohl bych zmínit kauzu pana kapitána Mgr. Rostislava Kotrče, mého bývalého kolegy z ÚOKFK, který byl víc, než pět let dehonestován za vyzrazení utajované informace, zneužití pravomoci úřední osoby a tak dále. A myslím, že zrovna shodou okolností na Parlamentních listech, kde jsem to viděl v záložce, kdy pan kapitán Kotrč o svém případu hovoří.

Kolegyně a kolegyně z hnutí ANO možná znají, nebudu jmenovat, člověka, který pracuje v Agrofertu, jehož bratr byl také více než dva roky trestně stíhán. Vzhledem k tomu, že nemohli právě na něho, i jeho trestní stíhání bylo zastaveno.

A nezbývá mi, než si položit otázku, kdo za to může a komu tento stav vyhovuje. A mám poměrně jednoduchou odpověď. Zmínil jsem pana premiéra Babiše, sedí zde i pan poslanec Faltýnek, který byl trestně stíhán, ale trestní stíhání bylo zastaveno. Ptám se, co je tak skutkově složitého na trestním případu pana premiéra Andreje Babiše, že už je vyšetřován policií víc, než - a teď nevím, čas hrozně rychle plyne - tři roky? Tři roky. Když vezmu, že kauzy, které u nás probíhají, jsou u policie jednou třetinou, u soudu pak probíhají dvě třetiny. To znamená, že pokud by to teď bylo skončeno, tak dalších šest let bude probíhat soud. Devět let. Přijde vám to normální, aby devět let někdo někoho vláčel? A pak to skončilo třeba zprošťujícím rozsudkem? Ne, tento stav vyhovuje těm, kteří teď jsou.

Pan premiér je trestně stíhaný, to znamená, jakoukoliv reformu justice, čehokoliv by chtěl udělat, tak je to útok na nezávislost těch pánů přípravného řízení. Kolegové z Občanské demokratické strany pokud slyší VSZ, tak jim naskakují pupínky, protože moc dobře vědí, jak skončil jejich bývalý premiér a jak ta celá kauza skončila.

Takže ano, byla zde paní profesorka Válková, která možná mohla mnohé udělat, protože by to dokázala, ale nedokázala ustát, řekněme, souboj, nebo vnitřní tlaky uvnitř hnutí, byla odvolána. Následně pan Pelikán, to byl udržovací pan ministr, a mnohokrát jsem mu řekl, že by bylo lepší, kdyby svoji misi na Ministerstvu spravedlnosti, chce-li pro spravedlnost něco udělat, ukončil. Bohužel vydržel až do konce.

Paní kolegyně Malá přes to, čím vším si prošla a jak jsem měl možnost ji poznat v ústavněprávním výboru, si myslím, že by mohla být dobrou ministryní, protože jako manažer mi přijde velmi dobrá a odborně kvalifikovaná. Dnes je tady pan ministr, který tedy zde není, bohužel je v podstatě neviditelný. Takže tento stav vyhovuje a je to zakonzervování stavu. A nic se nezmění, dokud pan premiér, který by měl sedět za mnou, bude trestně stíhaný, protože ten stav v takovém stavu, jaký je, tady prostě někomu vyhovuje.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v podstatě před závěrem jenom dva vzkazy. Jeden vzkaz bude pro novináře. Mohl bych ho doprovodit gestem, které zmínil kdysi pan poslanec Kalousek, když označoval pana premiéra jako jedničku. Já to nepotřebuji udělat.

Já vám řeknu, páni novináři, jste pro mě mediální žumpa, tak to prostě je a bude. Já s vámi i takto bohužel někdy musím jednat. To, co předvádíte vůči mě a vůči mé osobě, je prostě někdy až za hranou. Ale i tak vám děkuji, protože příznivců, ať na sociálních sítích, anebo kde jinde, mi přibývá po stovkách. Takže děkuji, jste jedničky bez jakéhokoliv gesta.

A pak mi ještě dovolte druhý vzkaz a ten je velmi osobní, který vyřídím své ženě. Prosím, vydrž to, protože jak řekl pan premiér, za minulý rok bylo v této zemí stíháno a odsouzeno díky bohu nezávislými soudy 1 150 lidí, kterým jsme za to zaplatili odškodné ve výši 80 milionů korun. Až to jednou skončí, daňový poplatník nám zaplatí výbornou dovolenou.

Kolegyně, kolegové, v závěru mi dovolte, abych vám připomněl článek 23 Ústavy České republiky odst. 3, a je to slib poslance: "Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Tak prosím také hlasujte.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl poslanec Zdeněk Ondráček. A nyní přečtu omluvy, které mi tady přistály na stole. Poslanec Lubomír Španěl se omlouvá mezi 16. a 19. hodinou z důvodu jednání. Poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne a zároveň do konce tohoto týdne, do 2. 11. 2018 včetně. A poslanec Karel Tureček se omlouvá mezi 15. a 19. hodinou z pracovních důvodů.

Nyní tady mám jednu faktickou, takže poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Opravdu jsem neměl v úmyslu komentovat tuhle velmi neobvyklou řeč. Nicméně byl jsem zmíněn ve vztahu k jednomu gestu a byla tady uvedena zcela nepravdivá informace, že jsem označil tímto gestem pana premiéra, když hovořil o tom, že jsem jednička.

Ono to tak vůbec nebylo a pamětníci si jistě pamatují, že tímto gestem, já už si vlastně ani nepamatuji, jaké bylo (oživení v sále), ale že tímhle gestem označil pan předseda Topolánek komunisty. Komunisté také velmi protestovali a já jsem potom v té diskusi vysvětloval, že já jsem na rozdíl od nich to gesto pochopil tak, že pan předseda vlády říká: Kalousku, jsi jednička. Tak takhle to bylo. Vy jste to řekl úplně opačně, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Ondráčku.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Kalousek. Další faktická. Žádám o vystoupení pana poslance Zdeňka Ondráčka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, já se omlouvám, v tu dobu jsem ještě sloužil státu a viděl jsem to pouze v televizi. Ano, bylo to tak, jak říkáte vy. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní požádám o vystoupení v obecné rozpravě poslance Radka Rozvorala. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se za poslanecký klub SPD vyjádřil k žádosti Policie České republiky k vydání poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání a k naší práci v mandátovém a imunitním výboru zabývající se touto problematikou.

Na úvod je třeba říci, že hnutí Svoboda a přímá demokracie odmítá podpořit snahu neúspěšného prezidentského kandidáta, pana Michala Horáčka, kriminalizovat poslance Zdeňka Ondráčka za jeho verbální kritiku, a tím se veřejně zviditelňovat. Naše rozhodnutí nevychází z podpory poslance Ondráčka a jeho politického jednání. Vychází ze skutečnosti, že pan Horáček chce kriminalizovat politického konkurenta za věci, které sám jiným dělá a v jiných případech schvaluje. Pan Horáček nemá žádný morální nárok na kritiku jednání jiných. Je to manipulátor, který hrubě urážel nejen členy SPD a hrál si na falešnou roli morálního arbitra české politiky. Arogantně sel v politice vítr a teď fňuká, že sklidil bouři.

V celé věci je potřeba si hlavně uvědomit, že jak pan Ondráček jako poslanec, tak také pan Horáček jako kandidát na prezidenta jsou oba politicky exponovanými osobami, které musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Tak to alespoň popisuje nález Ústavního soudu ke kolizi práva na svobodu projevu a práva na ochranu osobnosti veřejně činných osob z roku 2014, ve kterém se mimo jiné uvádí následující - cituji: "Obecně pak platí, že limity přijatelné kritiky jsou širší u politiků než u soukromých osob a že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy a jiní, musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. " Konec citátu.

Všichni, co tady sedíme, jsme se za svou dráhu politika zcela určitě setkali alespoň jednou s nějakou kritikou nebo pomluvou od své politické konkurence. A pokud bychom to měli pokaždé řešit trestním oznámením, tak bychom za chvíli nedělali nic jiného. Varuji proto před takovouto kriminalizací politiky, jelikož jsem přesvědčen, že je to velice nebezpečné. Pokud má pan Horáček pocit křivdy, má možnost podat žalobu v rámci občanskoprávního řízení.

Závěrem mi dovolte sdělit stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD k žádosti Policie České republiky k vydání poslance Zdeňka Ondráčka. Vzhledem k tomu, že všechny tyto mé argumenty, které jsem zde sdělil, zazněly i v drtivé většině i od kolegů napříč politickým spektrem na jednání mandátového a imunitního výboru, doporučili jsme s mým kolegou Mílou Roznerem poslaneckému klubu SPD hlasovat proti vydání poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání a stejně jsme oba hlasovali i na mandátovém a imunitním výboru.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přečtu dvě omluvy. Pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 16.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A pan poslanec Jan Skopeček se omlouvá od 15 hodin do konce dnešního jednání.

Máme tady dvě žádosti o faktické poznámky. Pan poslanec Farský... nebo do obecné? A pane poslanče Bartoni, vy faktickou, nebo obecnou? Obecnou. Takže první jde pan poslanec Farský tím pádem. Připraví se pan poslanec Bartoň.

 

Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s pozicí poslaneckého klubu Starostové a nezávislí, ke kterému jsme se po diskusi dostali. Nejsme soudem. Řešíme jen to, jestli v tomto případě uplatnit imunitu a nevydat k trestnímu stíhání jednoho z poslanců, který se z našeho pohledu dopustil dost velkého přesahu tím, že z této budovy a z ochrany tohoto území zaútočil na jiného politika, na občana České republiky. A když jsme zvažovali, jestli je to situace, pro kterou má platit imunita, pro kterou se má vztahovat ta ochrana k tomu, abychom byli svobodní ve svých vyjádřeních, svobodní ve svých názorech a mohli říkat skutečně, co chceme, tak jsme vyhodnotili, že na tyto případy se nevztahuje.

My nejsme nadlidi v tom, že bychom si mohli dovolit odsud napadat kohokoli, útočit na kohokoli a pak říct: My máme imunitu, na nás se nevztahují tyto zákony a my budeme čekat, dokud tady budeme v této budově a bude odloženo to trestní stíhání, po dobu výkonu naší funkce. My jsme vyhodnotili, že toto není správně, protože se tady potýkáme s jedním velkým problémem naší společnosti, který se pořád zvětšuje a zvětšuje, a to je hrubnutí komunikace ve veřejném prostoru. Není to jen otázka sociálních sítí, kde si každý může najít různé útoky. Ať v soukromých zprávách nebo i v různých komentářích je určitě nachází. To, co by jindy ti diskutující do očí neřekli, to, co by ve společnosti, na ulici nezaznělo, a jsem rád, že nezaznívá, tak se stává v komunikaci na sociálních sítích standardem. A pokud tady zároveň vidíme, že jeden z nás vystupuje způsobem, který je za hranou slušné komunikace, kdy tady napadá lidi mimo tuto Poslaneckou sněmovnu způsobem, který skutečně je posouvající komunikaci do úrovně, která nemá probíhat, tak my, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, ať si to ke své funkci připojujeme, nebo ne, tak samozřejmě určitý standard chování, jednání a komunikace do společnosti vysíláme. A toto není v pořádku. Říkat o někom, že je vekslák a spolupracovník StB, aniž bych to měl v tu chvíli podložené, znamená, že příště budeme jak útočit? Na sebe, to si ještě můžeme dovolit. Ale jak útočit vně této budovy? Kam až posuneme hranice běžné komunikace mezi lidmi, než se tato komunikace bude stávat a stane standardem? A co bude dalším krokem?

Já si myslím, že to je přesně ten moment, který bychom překračovat neměli. A měli bychom i nést odpovědnost za to, jakým způsobem jednáme, jakým způsobem komunikujeme, protože ten způsob ovlivňuje celou společnost. Proto jsme toto vyhodnotili jako situaci, která se skutečně pod imunitou neskrývá. To není za žádný politický projev v Poslanecké sněmovně, to není za to, že vyjádřil svůj názor na jiné směřování kohokoli jiného. To je prostá pomluva. Policie to také tak vyhodnotila a požádala nás o vydání. A sice můžu souhlasit s kolegy, a souhlasím s tím, že může tuto situaci občan řešit samozřejmě i v občanskoprávním řízení, a nechť ji řeší. Ale zároveň bych mu neupíral možnost podat trestní oznámení. A tak jako u každého jiného běžného občana by proběhlo trestní řízení. Není žádný důvod, aby stejně neproběhlo i u kolegy Ondráčka. Proto budeme jako klub hlasovat pro vydání. Nežijme za sklem, nežijme v akvárku, žijme jako běžní lidé. A za své činy nesme odpovědnost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Farský. Máme tady dvě přihlášky, dvě faktické poznámky, takže vyzývám pana poslance Milana Ferance, aby se vyjádřil. A připraví se pan poslanec Pavel Plzák. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Skutečně jenom krátká reakce na to, co říkal pan Farský přede mnou. Já jsem člen mandátového a imunitního výboru, tak měl jsem možnost se seznámit se žádostí policie. Když to zkrátím, o co tam šlo? Jeden politik uvedl o jiném politikovi nepravdivé informace. Což je špatně. A teď jenom se zeptám: Kolik současných poslanců napsalo v médiích například o panu prezidentovi Zemanovi, že je ruský agent atd.? Stalo se něco? Nic se nestalo. Buďme soudní, prosím vás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a faktickou poznámku pan poslanec Pavel Plzák a s faktickými poznámkami se ještě přihlásili a připraví se pan poslanec Kalousek a pan poslanec Benešík. Tak, prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, zástupci vlády, mě děsí jedna věc. Já nejsem právník, abych posuzoval vinu, nevinu. Ale důležité je to, že pan Ondráček řekl, že pouze vychází z veřejných zdrojů. A představte si, že by tady stál každý z nás za to, že někde něco ocituje, co přečetl na internetu nebo někde, a zdůraznil, že vychází z tohoto veřejného zdroje. Netvrdí, že má patent na pravdu. Je to pomluva, nebo není? Já nevím. Já jsem si, když tato kauza přišla do Sněmovny, rozklikl, zadal jsem si do vyhledávače jméno pana Horáčka a on opravdu tam se objeví ten spis StB s tím jeho krycím jménem Sázkař, atd. Pak je tam opravdu uvedeno, že byl vyloučen z vysokoškolského studia, protože uváděl nějaké falešné informace, když chtěl jet do Spojených států. A pracoval jako skladník, tak jsem si vzpomněl na film Bony a klid, kdy každý vekslák měl toho svého vrátného, který tam za něj někde dělal, atd., atd. A to, že pan Horáček hrál hazard a sázel na koně, tak to prostě víme všichni a on se tím ani nijak netají.

Takže já teď do budoucna nevím, jestli vůbec můžu někde říct, že vycházím z nějakého veřejného zdroje a klidně i ocitovat. Já přeci nejsem ten, kdo vždycky musí mluvit a vědět, že to je pravda. Ale já to zdůrazním, že to nevím, ale ocitovat to snad proboha mohu! To bychom tu za chvíli stáli za tím pultíkem všichni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou pan poslanec Miroslav Kalousek a připraví se pan poslanec Farský. Prosím, vaše dvě minutky.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom stručná reakce na pana poslance Plzáka, který tuto situaci pomluvy přirovnal k situaci, kdy kdokoliv označí pana prezidenta republiky za ruského agenta. Pardon, omlouvám se, tak na předřečníka. Kdy kdokoliv označí pana prezidenta republiky za - pan poslanec Feranec - kdy kdokoli označí pana prezidenta republiky za ruského agenta. Tyto dva případy spolu naprosto nesouvisí. Pomluva je definována jako nepravdivý údaj. (Oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já jsem rád za ta vystoupení, která tady proběhla, protože ona dokládají to, jak se domníváme, že my jsme tak trochu tím soudem, kdo má rozhodovat o tom, co je pravda, co je lež, co proběhlo, neproběhlo. Ale to je ta zmýlená! My prostě rozhodujeme jenom o tom, jestli se vztahuje nebo nevztahuje imunita na čin, který se stal. A teď máme rozhodnout jenom o tom, jestli tady každý bude moci napadat kohokoli jakýmikoli nepodloženými informacemi, anebo jestli si svoje informace budeme ověřovat a jestli za ně, když už je vyřkneme, také poneseme odpovědnost.

A já nechci, abychom tady byli sbor neodpovědných, který bude nejen mezi sebou, ale i navenek vystřelovat různé urážky a obvinění a pak říkat: Na mě ale nemůžete, na mě se nevztahuje odpovědnost, já mám imunitu. To je špatně! To je neskutečně negativní vzkaz do společnosti jednak z toho, že ze sebe děláme někoho více, než jsou ostatní občané, a druhak ten, že tu společenskou debatu a komunikaci nesmírně poškozujeme. A odkazovat se na to, že to někde zahlédl na veřejných sítích - no tam se dočtete věcí! Kór když surfujete po Parlamentních listech nebo AC24.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan místopředseda Sněmovny Okamura, za nějž přeberu řízení schůze po dobu jeho vystoupení. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jak už bylo řečeno, tak klub SPD nepodpoří vydání. Pan Michal Horáček je lhář, podvodník a manipulátor, který uráží voliče SPD. O SPD například napsal - cituji: SPD je problém. Viděl jste, co je to za lidi? On by se měl omluvit nejprve SPD. Dále říkal, že Okamura, který si vytuneloval vlastní stranu. Přitom jsem byl prošetřen policií na základě trestních oznámení a nic takového se mi neprokázalo.

Takže takový člověk tady žádá o to, že má být někdo vydán? Nám je úplně jedno kdo. Prostě naše hlasy v žádném případě mít nebude. On ať se omluví nejprve poslancům SPD za svoje lživé, podvodné a manipulativní výroky. On ať přestane lhát o ostatních a hlavně on ať se nejdřív omluví našim 540 tisícům voličům, které permanentně urážel.

A co se týče poslanecké imunity, já jsem byl ten, kdo vždycky byl pro omezení poslanecké imunity. Ještě jako senátor jsem hlasoval aktivně pro to, aby byla omezena imunita poslanců a senátorů. My vůbec nechceme nikoho hájit proto, že má imunitu. Jestli někdo tady dá takový návrh na omezení, my nemáme problém ho podpořit. Ale tady je to jiná záležitost. Tady je to záležitost, že tady budeme hlasovat o návrhu pana Horáčka, resp. policie, a je to návrh od člověka, který permanentně lže, podvádí, uráží, a to prostě absolutně nejde. To je něco jiného. Je to něco jiného, než kdyby tady byla nějaká trestněprávní kauza, nějaká ekonomického charakteru atd. Takže já jsem chtěl jasně říci: My nejsme pro to, aby tady byla nějaká silná imunita, nebo jestli někdo to chce omezit, tak proč ne, pojďme se o tom bavit. Ale případ pana Horáčka, konkrétně tento jeden případ - on by se měl omluvit, ne aby se mu omlouval někdo jiný. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kováčik s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, s licoměrností jemu vlastní rozumím, co říkal pan kolega Farský. On patří k oné skupině, aspoň já to tak vidím, politiků, pro které platí dvojí metr. Zatímco napadání, urážení, lhaní o komunistech, o premiérovi, o prezidentovi je v pořádku, tak některých jiných se nelze ani dotknout. My tady rozhodujeme o tom, jestli politické spory budou nadále kriminalizovány - ale jenom u některých - nebo jestli i nadále budeme moci mít alespoň v politice, ve svých sporech pravo-levých či severo-jižních či jakýchkoli jiných zavřenou hubu, nebo můžeme nadále otevřeně o těch věcech hovořit. Děkuji. (Potlesk části poslanců zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Kolegové, opravdu velmi věcně. My tady přece nepískáme spor Horáček-Ondráček. My nerozhodujeme ani o žádosti pana magistra Horáčka, jak řekl pan místopředseda Okamura. My rozhodujeme o žádosti Policie České republiky jako určeném zákonném orgánu, která dospěla k tomu, že tady byl spáchán trestný čin. O tom rozhodujeme, o ničem jiném. A já bych se nerad nechal vlákat do toho, že my pískáme spor Horáček-Ondráček. Proto také pokládám za velmi nešťastné, že pan magistr Horáček si vybral cestu trestního práva. Podle mého názoru si měl vybrat cestu práva civilního, pak by to byl opravdu spor těchto dvou lidí a rozhodl by to nezávislý soud. Proč to máme proboha rozhodovat my?

Ale my rozhodujeme o žádosti policie, nikoliv o žádosti Mgr. Horáčka. A to ve mně vybudilo takovou řečnickou otázku na pana místopředsedu Okamuru, který řekl, že nemůže vyhovět žádosti člověka, který takhle ošklivě hovoří o SPD. Pane místopředsedo Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, znamená to, že kdyby o vás mluvil hezky, tak že Ondráčka bez problémů vydáte? No tak to opravdu jaksi svědčí o tomto aktu to samé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy máme čtyři faktické poznámky, resp. přihlášky, takže pan poslanec Marek Výborný a připraví se pan poslanec Ondřej Benešík. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové. Vaším prostřednictvím k vám osobně jsem chtěl říci to, co už tady zaznělo. Skutečně ta žádost, která dorazila na mandátový a imunitní výbor, nebyla od Michala Horáčka, byla od Policie České republiky, čili orgánu činného v trestním řízení. Tak to prostě je. A mně taky přijde úsměvné, abychom jakkoli zohledňovali láskyplný či neláskyplný vztah mezi Michalem Horáčkem a SPD, to sem skutečně nepatří. A možná si vezměme Ústavu, tam je jasně napsaná a definovaná imunita, čeho se týká, a podle toho rozhodujme. Skutečně nejsme tady proto, abychom vynášeli ani rozhodnutí o vině, ani o trestu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy pan poslanec Benešík s faktickou, připraví se pan poslanec Žáček. A mám tady napsaného pana poslance Foldynu - to byla taky faktická? Pane poslanče, vy taky faktickou? Jste v pořadí? (Poslanec Foldyna ukazuje, že nemá zájem.) Nic. Dobře. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. No já na rozdíl od celé řady řečníků nebudu tvrdit, že imunita je na nic. Já jsem vždycky zastával názor, že imunita k něčemu je, má plnit svůj účel, a bavme se možná o jejích parametrech. A teď tady je plejáda řečníků, kteří si zdůvodňují změnu názoru podle toho, o kom se hlasuje. Já ten problém s tímto nemám. Já si osobně myslím, že imunita má svůj význam, a nebudu svým voličům prostě říkat ve středu něco jiného než ve čtvrtek, jak to říká někdo, a pak si psát facebookové statusy, že vlastně v tomto případě je to jinak.

A také bych chtěl upozornit na to, že opravdu nehlasujeme o panu Horáčkovi. Pan Horáček je ten, který podal trestní oznámení policii, a dorazilo to z policie. O tom, jestli máme pana Horáčka rádi, nebo nemáme, o tom přece nebudeme hlasovat. A pokud někdo dělá takovouto zkratku, tak prostě nerozumí tomu, o čem hlasujeme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A s faktickou jako poslední pan poslanec Pavel Žáček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já jsem byl jedním z před předpředpředřečníků vyprovokován vyjádřit se k evidencím Státní bezpečnosti. Myslím si, že na tyto věci po 25 letech se můžu označit za experta.

Rozhodně bych nebagatelizoval to - a česká veřejnost čekala dvacet let na to, až se zveřejní, zveřejnily se, dneska jsou zveřejněny na webové stránce státní instituce Archivu bezpečnostních složek, na Slovensku na webové stránce ÚPN, čili dneska každý včetně poslanců si může rozkliknout, podívat se, jestli svazek Sázkař, nebo jakýkoli jiný, je svazek vedený v kategorii agent nebo sledovaná osoba. To si myslím, že je nutné velmi vážně rozlišovat a nedostat se do té fáze, že budeme označovat někoho, aniž bychom si takhle jednoduše na webu nebo na mobilu zjistili, jaká je situace.

Že označení někoho za agenta Státní bezpečnosti je vážná věc, vždyť to vidíme na dvou osobách z našich řad. Pan Vojtěch Filip se v 90. letech soudil a dospělo to k nějakému rezultátu a pan premiér Babiš se stále za to označení ještě soudí, dokonce soudí naši partnerskou Slovenskou republiku ve Štrasburku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy další faktická, pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip, a potom, jestli už ne faktická, pan poslanec Bartoň trpělivě čeká, tak snad se dostanete ke slovu. Tak pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jen fakticky. K panu kolegovi Žáčkovi - mohl doříct, že jsem ten spor vyhrál, ale to on nemohl říct, to se nedá nic dělat. Ministerstvo vnitra se ani neodvolalo.

Ale druhá věc je podstatná, to, co říkal kolega Benešík. Myslím si, že to je podstatné. My opravdu nerozhodujeme spor mezi kolegou Ondráčkem a prezidentským kandidátem Horáčkem. Opravdu ne. My rozhodujeme o tom, jestli tady je svoboda slova alespoň pro poslance, nebo jenom pro vydavatele novin, protože ani někteří redaktoři nemají svobodu slova, protože jim to prostě nevydají. A jestli tedy chcete omezit svobodu slova tímto způsobem, že nikdo nesmí říct vůbec nic, protože to jiného uráží - a tady souhlasím s kolegou Kalouskem, se kterým souhlasím málokdy, že pokud by byla civilní žaloba, tak by to bylo úplně o něčem jiném. To přece mohl udělat. Ale protože nešlo o spor samotný, ale šlo jenom o to, aby se pan kolega Horáček více zviditelnil, tak udělal trestní oznámení, které má zadarmo. No fuj. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A s faktickou paní poslankyně Jana Černochová. Vaše dvě minutky, paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Aby to nezapadlo, já bych se chtěla zeptat kolegů z mandátového a imunitního výboru na to, co tady pan poslanec Ondráček vaším prostřednictvím říkal, jaké otázky tady kladl. Protože tady bylo zmíněno Státní zastupitelství Prahy 2, byla tady zmíněná informace, že II PČR tu věc odložila, ale že státní zastupitelství ne, jestli skutečně ta místní příslušnost tady je správná. Protože tohle jsou věci, které přísluší Sněmovně. Skutečně Poslanecká sněmovna by neměla pískat spor mezi panem Ondráčkem a panem Horáčkem. My bychom měli řešit ty procesní věci, jestli skutečně došlo ke všemu v pořádku, jestli tady nejsou nějaké pochybnosti, že by mohlo jít o politickou objednávku. Nevím. Praha 2 zrušila všechny herny, tak je možné (s úsměvem), že bylo shledáno to, že když někdo měl nebo neměl název Sázkař, tak že zrovna Státní zastupitelství 2 bude objektivní, protože tam herny nejsou. Ne, nechci si z toho dělat legraci. Myslím si, že to tady řekla i celá řada kolegů, hodně to řekl i pan kolega Benešík. My jako poslanci snášíme různé útoky od různých lidí a musíme se s tím nějakým způsobem smířit.

Chci se zeptat a chci položit řečnickou otázku: Kdy se z člověka stane politik? Když kandiduje, nebo když je zvolený? Co by se stalo, kolegyně a kolegové, kdyby byl pan Horáček zvolen prezidentem? Došlo by k tomu soudnímu sporu, nebo nedošlo? Mohl by po něm v civilu, pokud by ho na něj odkázal trest, pak žalovat pan Ondráček pana Horáčka za náhradu škody? No nemohl, protože prezident není trestně odpovědný. To je důvod, proč já se v případě (předsedající upozorňuje na čas) hlasování o vydání pana Ondráčka zdržím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní poslankyně Černochová. A nyní tedy pan poslanec Bartoň, rychle dokud není nějaká faktická, už čekáte dlouho. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych vás rád seznámil se stanoviskem klubu Pirátů. Ještě předtím bych se prostřednictvím pana předsedajícího obrátil na pana poslance Ondráčka. Nejsem si jist, zdali z jeho řeči (z pléna kdosi upozorňuje na prostřednictví) - to jsem říkal, děkuji. Nejsem si jist, jestli z jeho řeči bylo jasné, zdali souhlasí s vydáním, nebo zdali nesouhlasí s vydáním, jestli by to mohl doplnit.

A ještě bych reagoval na paní poslankyni Černochovou. Praha II - mně osobně to nepřijde divné vzhledem k tomu, když jsem se jel podívat do spisu, tak Praha II, ředitelství, naproti Smíchovskému nádraží, je to odsud deset minut tramvají, mně to přišlo jako dost blízká příslušnost. Nemohu soudit, neznám pozadí. (Ozývá se smích zleva.)

Rád bych uvedl, že v tomto sporu nejde, jak tady zaznělo přede mnou, o svobodu slova, nejde o kritiku jiného politika, jde o prostý fakt. Pan Ondráček uvedl fakt, že byl pan Horáček spolupracovníkem StB, ačkoliv pro to nemá jediný zdroj, nemohl nic citovat, kdokoli, kdo ten spis viděl, tak z něho jasně vyplývá, že nebyl. Takže jde o pravdu, nebo lež. Je to digitální, je to jednička, nula.

Pokud nevydáme pana Ondráčka, tak vlastně připouštíme to, že jakýkoliv poslanec může říkat svobodně lži o ostatních politicích. Pokud má pan Ondráček pro své tvrzení nějaké jiné důkazy, než jsou veřejně známé, tak jeho nevydáním se bohužel připravíme o to, že bychom zjistili nějakou další pravdu o panu Horáčkovi, že by nedošlo k soudu.

Z těchto a dalších důvodů poslanci Pirátů budou hlasovat pro vydání pana Ondráčka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Teď tady mám tři faktické poznámky, nicméně první se hlásil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, ale jestli jste do obecné, tak si musíte počkat, nebo jestli faktickou, tak hned. Počkáte si. Já tedy vyzvu nejdřív s faktickou paní poslankyni Janu Levovou. Připraví se pan poslanec Ondráček a následně ještě pan poslanec Kováčik. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Levová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla vrátit ke svému předřečníkovi panu Kalouskovi prostřednictvím pana předsedajícího. Chtěla jsem se zeptat, jak hlasoval v lednu 2018, 24. ledna, když se hlasovalo o vydání pana Svobody. Já jsem se podívala a hlasoval jste pro nevydání.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Ondráček s faktickou. Prosím. Připraví se pan poslanec Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Úplně v závěru, a myslel jsem, že mluvím dostatečně pomalu, že by to mohli být schopni vnímat i kolegové Piráti, takže pro vás speciálně ještě jednou. Úplně ten závěr, přečtu vám ještě jednou, co jsem řekl: "Kolegyně, kolegové, hlasujte podle slibu, který jste složili, s odkazem na článek 23 odst. 3 Ústavy České republiky: Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat Ústavu a zákony, slibuji na svou čest, že budu svůj mandát vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

To jsem řekl. Poděkoval jsem za pozornost a tím jsem skončil. Já nebudu nikoho z vás ovlivňovat, jak máte hlasovat. Je to vaše volba. Vy jste složili slib, který jsem vám právě teď odcitoval, a ten naplňte. A pokud tady mluvíte o lžích a pravdách, tak o těch rozhodují pouze soudy. Já jsem v procesním postavení podezřelého, ani obviněného. Uctivě ctěte presumpci neviny. Děkuji. Pokud víte, co to je. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Ondráček. Nyní tedy pan poslanec Kováčik, předseda klubu KSČM. Připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, a takhle se tady můžeme dohadovat do večera, nebo taky do rána a nepřetlačíme se. Mně z té diskuse jenom vyplývá to, co už jsem tady řekl, že tedy i o kterémkoliv poslanci může kdokoliv říct jakoukoliv lež a ten poslanec se nesmí bránit, protože když se brání, je na něho okamžitě podáno trestní oznámení. Vycházím z faktu, a vzpomeňte si, jak to tehdy bylo, že kolega Ondráček byl zvolen předsedou jisté komise, nebo čeho to bylo, a zvedla se jistá část, řekněme, politické roviny společnosti zejména napravo, dobře, říká se tomu pražská kavárna, abyste věděli jasně, a vyrazili s útokem proti Zdeňku Ondráčkovi. A těch urážek na jeho adresu jsme slyšeli velmi mnoho, i na adresu komunistické strany, i koneckonců na adresu hnutí ANO a premiéra, nebo tehdy předsedy hnutí Babiše, prezidenta Miloše Zemana. Běhalo se tady s červenými kartami a nebylo to zrovna úplně jemně v rukavičkách a vybranou salonní mluvou. A když se Zdeněk Ondráček jako napadaný, v té chvíli jako oběť, pokoušel bránit, tak okamžitě přišel onen vřískot o neslušnosti a tak podobně.

Já osobně, a víte, že jsem tady mnohokrát hlasoval pro vydání, v tomto případě jde o ryze politiku, ryze politický spor, my jsme tady politici, my jsme tady od toho, abychom tyto spory vedli, k tomu nás sem také voliči poslali, nebudu v žádném případě hlasovat pro vydání. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Kováčik. A nyní pan poslanec Ferjenčík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já obecně nesouhlasím s trestným činem pomluvy. Myslím, že obecně se to má řešit občanskoprávně, nicméně pokud ho máme, tak ať platí pro všechny, i pro poslance. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy do obecné rozpravy pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já myslím, že potřetí v tomto volebním období, pokud mě paměť neklame, rozhodujeme o vydání či nevydání. A na těch debatách, aspoň pro mě, je nejcennější ta obecná debata. Ne debata o tom konkrétním případu. Tady jsme zatíženi politickou sympatií, politickou nesympatií, osobní sympatií, osobní antipatií a podobně. Dneska se hodně mluví o svobodě slova. A já jsem velký příznivec svobody slova a jsem pro to, aby svoboda slova patřila i pro takové politiky, kteří jsou poslanci a kteří mlátili i mladé ženy za to, že projevily svobodu slova. I pro ně to musí platit. Buď ta svoboda slova je, nebo není. To je obecná poznámka.

Druhá věc, a citoval to tady i předseda mandátového a imunitního výboru, svoboda slova není bezbřehá. A jsou jisté mantinely a ty mantinely nakonec posuzuje nezávislý soud. Urážet politika je velmi jednoduché, protože naše soudy judikují, že my politici máme menší stupeň ochrany osobnosti. To musíme vzít jako fakt. Může se nám to nelíbit, ale je to fakt. Problém, který dneska řešíme, vznikl tím, že jeden z politiků se rozhodl řešit z jeho pohledu urážky a nepravdy podle trestního práva. Kdyby to řešil jinak, jak už řekli mnozí předřečníci, tak se tím problémem nezabýváme.

Ale já se chci vrátit k té obecné poloze - a chybí mi tady ministr spravedlnosti. Minimálně podruhé z těchto tří případů (upozornění: čtyř), čtyř, omlouvám se, tady zní slova o tom, že se u nás dá objednat stíhání a odsouzení. To jsou mimořádně závažná slova. Tehdy jsem vyzýval tehdejšího ministra spravedlnosti, aby se k tomu vyjádřil. Mlčel statečně. A dneska bych rád vyzval ministra spravedlnosti, který tady není. Já to nechápu. Kde je? Ten bod byl pevně zařazen. Všichni jsme věděli, že ho budeme projednávat. Kdo jiný by měl případně na otázky z oblasti legislativy, či výkladu zákona, nebo Ústavy, či názoru na jednotlivá ustanovení trestního řádu nebo Ústavy poslancům a poslankyním odpovídat než ministr spravedlnosti? Není tady. Vláda si z nás dělá legraci. Já vím, že jsme si zvykli, že tady na orloji sedí jeden, který si odsedí svůj bor (?) a pak zase rychle uteče a přijde jiný. A takhle se nevede vážná debata.

Když už jsem byl citován ve vystoupení pana poslance Ondráčka, já to klidně zopakuji. Říkal jsem, že zejména státní zástupci velmi rádi říkají, že pánem přípravného řízení je státní zástupce. To nebyla pochvala z mé strany, nebo nadšení z této strany, to byla jenom citace toho, co velmi často slyšíme. Ale všimněme si, pokud kritizují práci státního zastupitelství opoziční poslanci, tak vládní poslanci jim nenaslouchají a říkají, že je to vlastně dobře, ta ódéeska si pořád stěžuje. Co by chtěli? Dobře jim tak. Když se situace otočí, tak my se k tomu stavíme jinak. My říkáme: Je to problém, a pokud má někdo ten pocit, tak ho řešme. Co udělal ministr spravedlnosti pro to, aby pán přípravného řízení byl místně příslušný? Nevím, jestli je to pravda, nebo není, zneužil, či nezneužil, měl extenzivní výklad, nebo neměl. Moc těchto lidí je obrovská. V okamžiku, kdy se ovšem hodí vládě stanovisko nejvyššího státního zástupce nebo vrchního státního zástupce, tak ho velmi rádi v politickém zápase, argumentaci používají. Podívejte se, opozice, i nejvyšší státní zástupce nás podpořil. I on má pochybnosti. Není to zodpovědnost za fungování celé soustavy nejvyššího státního zástupce? Odpověď je úplně jednoduchá. Je. A co dělá ministr spravedlnosti? Kdyby aspoň ztratil kritické slovo, buď aby zkritizoval své kolegy, že to není pravda, nebo aby požádal nejvyššího státního zástupce, aby to prověřil, zda to pravda je, nebo není.

Já to nevím a nebudu tady dělat soudce v tomto sporu. Ale přijde mi neuvěřitelné, když si premiér, poslanec stěžují a říkají, že se dá objednat trestní stíhání, dokonce odsouzení. A co pak normální občan, který nemá to postavení? Co si má o tom myslet? Jak se k němu pak asi chovají tyto orgány, když tohle dělají premiérovi podle jeho slov, nebo poslanci podle jeho slov? Já zase netvrdím, že je to pravda. Ale to mlčení od ministra spravedlnosti je trestuhodné. A je to tady už podruhé.

A prosím, abychom tak slepě nesrovnávali, paní kolegyně. Když jsme hlasovali o vydání mého kolegy pana docenta Svobody, tak jsme hlasovali o vydání za hlasování, za politický názor. Kdyby u pana poslance Ondráčka bylo požádáno policií, abychom ho vydali například za to, jak hlasoval v obecním zastupitelstvu, vím, že je zastupitel (upozornění z pléna) - v městském zastupitelstvu, omlouvám se panu starostovi -, tak bych byl proti bez ohledu na politickou příslušnost. Taky když se to stalo kolegovi z hnutí ANO a policie požádala o vydání kvůli hlasování, tak nejenom já, ale naprostá našeho klubu byla proti, protože to je jiná věc. Ale tady se nebavíme o politickém rozhodnutí například poslance Ondráčka, když hlasoval v zastupitelstvu. Bavíme se o jiné věci.

Já nevím, kdo z členů vlády... Já požádám přítomné členy vlády (v sále jsou přítomni jen ministr Ťok, ministr Vojtěch a ministryně Dostálová), aby se vyjádřili k tomu názoru jejich premiéra, poslance i koaličního poslance, že se u nás dá objednat trestní stíhání a odsouzení. Nevím, jestli mi to řekne ministr dopravy, nebo ministr zdravotnictví, nebo paní ministryně pro místní rozvoj. A to je mi jedno, to se domluvte, jste tu tři. Torzo vlády. Je to vážná věc, takové veřejně vyslovované, opakovaně veřejně vyslovované obvinění. Tak už něco řekněte. Neseďte tu jako pecky s tím, že máte potom možná nějaký svůj zákon.

Ale nejvíc bych kritizoval nepřítomnost ministra spravedlnosti. Ten tady prostě sedět měl. Kdyby to padalo poprvé, tak by mohl být překvapený. Pamatuji si, když byl nominován, tak se ptali novináři budoucího ministra spravedlnosti, zda mu vadí, nebo nevadí trestně stíhaný premiér. Řekl, že mu to nevadí. Já bych mu položil jinou otázku. Já bych mu položil otázku, zda mu vadí, nebo nevadí, že premiér veřejně říká, že se dá u nás objednat trestní stíhání a odsouzení. A tu otázku kladu ministru spravedlnosti dnes, i když je nepřítomný. A prosil bych ho o odpověď. Protože kam tu debatu potom posuneme? Neodbíhejme od té podstaty. Svoboda slova platí pro každého, i pro ty, kteří mlátili lidi za svobodu slova. A tak je to správně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Stanjura. Teď mám paní poslankyni Válkovou, nicméně jste zároveň přihlášena na faktickou, na obecnou. Tak asi do obecné, ne? Tam to nemáte omezeno časově. Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Správně jste upozornil. Původně jsem chtěla na faktickou, ale protože to často bohužel nezvládnu v těch dvou minutách, ale budu se snažit být stručná.

Milé kolegyně, milí kolegové, jako bývalá ministryně spravedlnosti nemohu zastoupit svého kolegu, nynějšího ministra spravedlnosti pana ministra Kněžínka, nicméně přece jenom nějakou zkušenost mám, takže bych se ráda k některým věcem vyjádřila.

Zaprvé ty řečnické otázky, jako je, jestli si můžu objednat trestní stíhání, tak všichni víme, že de lege lata, čili podle platné právní úpravy, a v každé demokratické právní společnosti si takové trestní stíhání objednat nemůžeme. Můžeme si ho objednat, ale samozřejmě riskujeme potom, že se dopouštíme už jenom tím objednáním přinejmenším přípravy ke zvlášť závažnému zločinu, případně nějaké formy účastenství. To tady nemusíme rozebírat. Takže nelze. Tak to je jedna odpověď, kterou všichni známe.

Druhá už je komplikovanější, protože ve společnosti, kde některé kauzy jsou řešeny tak, že veřejnost ztrácí důvěru v justici a v její spravedlivý a nestranný chod, může vzniknout podezření, že to trestní stíhání někdo objednal. A potom někdo, kdo se nevyjadřuje zcela přesně - a tady si myslím, že si nevybíráme, jestli je to někdo, kdo se zabývá opravováním třeba nějakých věcí, nebo v domácnosti, nebo jestli jde o člena vlády - tak tím, že nevyjádří přesně to, co si myslí část veřejnosti, tak může vzbudit dojem, že takový způsob jednání je legální, právě proto, že on vyřkne, resp. že je to akceptovatelná aktivita, protože v této společnosti se to bohužel děje. Tady je ta odpověď stejná. Nemělo by k tomu docházet. Pokud k tomu dochází, tak existují i příslušná ustanovení trestního zákoníku, která v těch závažnějších případech neoznámení trestného činu kriminalizují správně, natož pak nepřekaženě.

A ta třetí rovina se týká těch nejsubtilnějších věcí, kdy se nám zdá, že dokonce do toho spravedlivého chodu justice zasahuje někdo, kdo zneužívá třeba nějakého svého politického nebo finančního postavení, aby ovlivnil výsledek takového rozhodování. Myslím si, že i tady je třeba, abychom si dávali velmi pozor na to, co říkáme, protože pokud nemáme důkazy, jak tady řekl můj předřečník pan poslanec Stanjura vaším prostřednictvím, pane předsedo, tak samozřejmě se může dopustit trestného činu pomluvy.

Takže kdybych to shrnula, myslím si, že nynější ministr spravedlnosti by vám asi odpověděl zhruba v tomto duchu a ujistil by vás, že resort, za který má odpovědnost, bude dělat všechno pro to, aby ani první, ani druhá, ani třetí rovina se nikdy nestala běžnou realitou.

Já sama nicméně, když jako poslankyně se seznamuji se stížnostmi občanů, musím konstatovat, že jsem velmi nespokojena s řadou aktivit, které navozují dojem v oblasti trestního stíhání, že nejsou vedeny v tom optimální smyslu slova, to znamená velmi nestranně a spravedlivě, a posuzují nezaujatě důkazy ve prospěch i v neprospěch těch, kteří jsou podezřelí z trestné činnosti. A teď jsme se seznámili s jedním případem, kde byl konkrétně jmenován - aspoň jsem to tak pochopila, kdyžtak ať mě pan poslanec Ondráček vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, opraví -, státního zástupce, který přestože ten příslušný policista, který vyšetřoval jeho případ, chtěl případ odložit, tak dal pokyn, aby dál pokračoval.

Já se ve své praxi poslankyně s takovými případy setkávám ne dnes a denně, ale chce se mi říci téměř každý týden v pondělí, protože moji kancelář hojně navštěvují ti, kteří buď nemají na advokáta, anebo mi důvěřují. V obou případech jsem se setkala statisticky významně často s případy, kdy státní zástupci, a já jsem trestní právník, i v případech, které důkazně jsou slabě podložené, trvají, pokračují, a dávají dokonce jejich nadřízení pokyny, aby dávali opravné prostředky v případě, že se ten případ dostane dokonce už i před soud a je tam zprošťující rozsudek - těch případů teď v poslední době mám několik -, důkazy obžaloby jsou přesvědčivě vyvráceny, a přesto se státní zástupce na místě odvolá.

Můžeme si tady klást otázku, jestli takto si představuje státní zastupitelství optimální způsob vedení trestních procesů. Jsem si vědoma toho, že samozřejmě nejvyšší státní zástupce nese svoji odpovědnost za politiku, kterou uplatňuje v rámci soustavy státního zastupitelství. A navíc je zde ještě takové určité slabé místo, na které také v tom projevu pan poslanec Ondráček upozornil, a to je místní příslušnost, která sice není na tom tak... nebo v praxi se neporušují trestní řád a další normy upravující místní a věcnou příslušnost státního zastupitelství, tak jak by to mohlo vyvolat tady z toho líčení dojem. Nicméně v tomto ohledu si myslím, že by ten přísnější dohled nadřízených státních zástupců byl namístě a nemohlo by se stávat to, co se tady stalo, kde opravdu musíme zvažovat, proč zrovna ten státní zástupce byl tím vhodným státním zástupcem a nebyl to někdo jiný. Těch případů je mnoho, viz kauza Rath. Judikatura nejvyšších soudů se k tomu také velice kriticky vyjádřila a myslím, ten manévrovací prostor státního zastupitelství teď vyjasnila a zúžila.

Čili kdybych to shrnula. Myslím si, že pokud jde o velmi citlivou oblast, jakou je důvěra veřejnosti v justici, obzvlášť trestní justici, tak bychom neměli hazardovat takovými termíny, jako tady padalo třeba v tom smyslu, že si lze objednat trestní stíhání. To si myslím, že opravdu není namístě a že tím jedině prohlubujeme nedůvěru těch, kteří váhají, jestli mají věřit v nestrannost trestní justice, nebo ne. Na druhé straně si myslím, že v oblasti například politiky, která je uplatňována státním zastupitelstvím, by se měly udělat přímo kroky, které by odstranily současný - teď si troufnu říct neutěšený - stav, kdy někteří státní zástupci stíhají trestné činy, které posléze u soudů jsou zproštěny. My jako všichni daňoví poplatníci platíme nemalé částky na náhrady škod. Ty už se teď nepohybují často v desetitisících, ale statisících až milionech. Jsou to nejen náhrady bezprostřední škody - ušlý výdělek, třeba když nemohl ten člověk pracovat nebo vykonávat znaleckou činnost, ale je to třeba i ta imateriální újma psychická apod.

Těch případů je poměrně dost. A já opravdu nechci být příliš konkrétní, ale vezměte si, jak dlouho už běží některé kauzy, jako je třeba i kauza Čapí hnízdo, a stále nejsou vůbec žádné výsledky, o kterých bychom věděli. To jsou kauzy, které zračí stav trestního stíhání ve věcech, které veřejnost velice pečlivě sleduje a kde bych předpokládala, že tedy dostaneme nějaké výsledky těch činností třeba v podobě podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání. Zatím tedy o ničem nevím a myslím si, že to je i svým způsobem určitá bezradnost trestní justice, která v těchto případech už s ohledem na čas, jak dlouho trvá takové řízení, ztrácí důvěru naší veřejnosti.

Omlouvám se, že to bylo možná trošku delší. Já nejsem spokojena se stavem trestní justice v ČR. Myslím si, že nutně potřebujeme nejenom nové procesní kodexy, ale potřebujeme i trošku kritičtější pohled na justici, a nemyslím teď soudy, myslím zejména státní zastupitelství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, jímž je pan předseda Kalousek, přečtu dvě omluvy. Omlouvá se nám pan poslanec Julius Špičák od 15.54 do 17.30 hodin z důvodu návštěvy lékaře a omlouvá se nám paní ministryně Schillerová dnes od 17 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane předsedo, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem velmi pozorně poslouchal paní poslankyni Válkovou, když odpovídala, jak ona řekla, na tu řečnickou otázku, zda si tady lze, nebo nelze objednat trestní stíhání. Ta odpověď byla hezká, ale ta otázka takhle nezněla. Ta otázka zněla úplně jinak. Ta zněla, jak je možné, že předseda vlády, šéf exekutivy, tvrdí na tento mikrofon, že žijeme v zemi, kde je možné si objednat trestní stíhání. Tak zněla ta otázka. A na to nutně musí odpovědět někdo z vlády, protože tohle tvrdil šéf exekutivy. Koneckonců pan poslanec Ondráček se na to odvolával. Takže na to je možná jenom jediná odpověď. Vy jste ji poskytla, vy jste řekla: v této zemi to není možné. Explicitně tedy paní poslankyně Válková řekla, že pan premiér je lhář, protože on řekl, že to možné je, tedy v této věci lhář, ale musí to říct buď ministr spravedlnosti, nebo premiér. Myslím si, že Poslanecká sněmovna na takhle vážné tvrzení předsedy vlády musí chtít odpověď, kdy předseda vlády řekne: ne, není to možné a já jsem nemluvil pravdu. Nebo ministr spravedlnosti mu jako odpovědný za orgány činné v trestním řízení musí říct: ne, není to možné a předseda vlády nemluvil pravdu. To, že to řekla paní poslankyně Válková, není to možné, tudíž předseda vlády nemluvil pravdu, je sice poctivé, já jí za to děkuji, ale není to dostačující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Hájek. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, svatý Mirek se tady prostřednictvím pana předsedajícího rozčiloval, že tady někdo lže, mluví nepravdu atd. Včera jsem očekával, jak pan kolega Stanjura tady vzpomínal výročí, tak jsem myslel, že vzpomene výročí toho, že bylo Policií ČR zjištěno, že korunové dluhopisy nebyly žádný zločin, žádný trestný čin. 14. a 15. března 2017 Poslanecká sněmovna na základě tady žádosti pana Kalouska zařadila bod, který byl nazvaný daňové podvody ministra financí. Daňové podvody ministra financí! Poslanecká sněmovna odsoudila svým usnesením premiéra Babiše, že v rámci korunových dluhopisů okradl Českou republiku, a po 18 měsících policie zjistila, že žádný trestný čin spáchán nebyl. Takže svatý Mirku prostřednictvím pana předsedajícího, jestli máš trošku slušnosti v těle, tak se tady omluvíš, že jsi skutečně obvinil nepravdivě hanebně pana premiéra! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Dovolím si podotknout, že na výroky a fungování ve Sněmovně se vztahují trošku jiná pravidla než na mimo ni.

A nyní prosím s faktickou poznámkou pana předsedu Stanjuru, poté pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pro pana poslance Hájka vaším prostřednictvím. Ten bod byl zařazen, Sněmovna přijala usnesení. Měla opozice v té době většinu hlasů, nebo neměla? Já myslím, že ten váš spravedlivý hněv, nebo váš hněv, abych neříkal spravedlivý, váš hněv a rozhořčení by měly směřovat k vašemu bývalému, ale i současnému koaličnímu spojenci. To byli ti, kterým jste dneska ráno ustupovali a hlasovali jste pro karenční dobu, kteří s opozicí prosadili zařazení toho bodu a kteří s opozicí hlasovali pro to usnesení. My jsme bohužel neměli většinu. Tak se netvařte takhle pokrytecky! Kalousek má jenom jeden hlas. Jenom jeden hlas má Kalousek. To znamená, nezařadil ten bod poslanec Kalousek, ale většina poslanců včetně vašich drahých koaličních partnerů. Ale to se vám nehodí! O tom raději mlčíte. Co kdyby se naštvali? To by bylo hrozné, co?!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana poslance Kalouska s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem se prosím pěkně nerozhořčoval o tom, jestli tady někdo lže, nebo nelže. Třeba premiér nelže, když říká jako předseda vlády, že žijeme v zemi, kde je možné si objednat trestní stíhání. Já vůbec netvrdím, že lže. To, že to není pravda, řekla jenom paní poslankyně Válková. Tím pádem řekla, že v této věci pan premiér lže. Já to nevím, ale tedy zatraceně mě zajímá, a dokonce si myslím, že je to moje svatá povinnost jako poslance Parlamentu ČR se ptát, jak je možné, že tohle řekne předseda vlády, protože jestli to je pravda, tak je to velmi vážný problém a je to odpovědnost toho předsedy vlády. A jestli to není pravda, tak předseda vlády lže a je to také velmi vážný problém. Ale hlavně by mě zajímalo, jak to je!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli nemám dalším faktických poznámek, stejně tak nemám žádné přihlášky do rozpravy. Pokud se již nikdo nehlásí z místa, tak rozpravu končím. Chtěl bych se zeptat, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan poslanec Benda. Tak prosím, závěrečné slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové, já v závěrečném slovu jenom jednu poznámku. Zaznělo tady dneska mnoho výkladů Ústavy. Zaznívá tady vždycky při imunitách mnoho výkladů Ústavy. Já bych jenom rád odcitoval - nepochybně ho všichni znáte, ale rád odcitoval čl. 27 odst. 4: "Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno."

Já bych jenom řekl, nemá to žádná kritéria. Každý z nás si je stanovuje podle svého vědomí a svědomí a tímto způsobem má hlasovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk v celém sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Tím jsme ukončili závěrečná slova. Pokud vím, tak nebyly předneseny žádné hlasovatelné návrhy v tuto chvíli. Přesuneme se k podrobné rozpravě, kterou tímto otvírám, a ptám se, jestli se někdo hlásí. Předpokládám, že ano. Takže prosím pana zpravodaje.

 

Poslanec Marek Benda: Ano. Máte před sebou, ale pro jistotu přečtu návrh usnesení a předem bych na četné dotazy z pléna, které nám tady zaznívaly, řekl, že vždy předkládáme jako mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovně usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s trestním stíháním. A pak k tomu dáváme své doporučení či nedoporučení mandátového a imunitního výboru, jak s takovým usnesením naložit. Takže také stejným způsobem jsme udělali teď a předkládáme Poslanecké sněmovně k hlasování tento návrh:

"Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslance JUDr. PhDr. Zdeňka Ondráčka, Ph.D., nar. 28. 7. 1969, který se měl dopustit trestného činu pomluvy podle ustanovení § 184 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Této trestné činnosti se měl dopustit tím, že v rozhovoru pro internetový zpravodajský server EuroZpravy.cz, v článku s názvem 'Ondráček pro EZ: Horáček je mi ukradený. Nejde tu o komisi a o mě, ale o něco úplně jiného', který byl uveřejněn na webových stránkách www.eurozpravy.cz dne 14. prosince 2017 ve 14.01 hodin, v jedné ze svých písemných odpovědí na dotazy redaktorky o Mgr. Michalu Horáčkovi, Ph.D., nar. 23. 7. 1952, uvedl: 'Horáček je dle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Sázkař.'

Výše uvedeného jednání se měl poslanec Zdeněk Ondráček dopustit s vědomím skutečnosti, že se jedná o nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit dobrou pověst a vážnost Mgr. Michala Horáčka, Ph.D., u spoluobčanů a zároveň mu způsobit jinou vážnou újmu v podobě možného negativního ovlivnění vnímání jeho osoby v očích potenciálních voličů s ohledem na probíhající kampaň prezidentských voleb, ve kterých byl Mgr. Michal Horáček, Ph.D., jedním z kandidátů."

Prosím, abychom o tomto usnesení rozhodli v hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za přečtení usnesení. Zeptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím. Předpokládám, že závěrečná slova nebudou. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Případně svolám kolegy do sálu. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami. (Chvilku čeká.) Až se nám počet přítomných přihlášených ustálí...

 

Tak zopakuji pro příchozí, že budeme hlasovat o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání. V tuto chvíli se nám počet přihlášených ustálil.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 171 je přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 47, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Já vám děkuji. Tím jsme se vypořádali s tímto bodem. Já děkuji navrhovateli a zpravodaji. Bod uzavírám. Posuneme se k dalšímu bodu. Než jej otevřu, tak přečtu omluvu. Omlouvá se nám z pracovních důvodů z dnešního jednání od 16.10 hodin pan poslanec Sklenák. (Někteří poslanci opouštějí sál. Hluk.)

 

A já otevírám další bod, jímž je pevně zařazený bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.