(14.50 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Dalším výdajovým blokem jsou ostatní činnosti v životním prostředí. Tady z toho mě vždycky zaujme, když to řeknu solidním korektním jazykem, činnosti v ochraně životního prostředí. Tady několik prvních položek přejdu, ale zastavím se jenom u první. Agentura ochrany přírody a krajiny 400 mil. korun, dochází k nárůstu o 75 zaměstnanců. To není málo. Určitě by stálo za to zeptat se pana ministra, proč tento nárůst zaměstnanců tady budeme platit.
A hned se dostávám k další položce tohoto výdajového okruhu a to jsou neinvestiční dotace neziskovým organizacím. Je tady teď, myslím, že už se ministerstvo nějak uklidnilo a po předchozích letech minulého období, kdy lineárně zvyšovalo tyto dotace, tak aspoň tady v této položce je pořád jenom těch 20 mil., což měli loni, předloni tam ještě zkoušeli 30, nakonec se nějak podařilo vyrovnat. Jenomže je tady plánovaný program na podporu jednotlivých projektů, které ty neziskovky budou dávat. Ten počítá s minimální výší podpory 30 tisíc korun, maximální výší 200 tisíc korun, každá neziskovka může dát maximálně tři projekty, no a když si spočítáme, že to je nějaká průměrná výše podpory a 100 tisíc korun, ta neziskovka dosáhne, řekněme, na dva, když už jsou to tak přičinliví lidé, že dosáhnou na dva projekty, a těch neziskovek aktivních může být kolem 50, jsem si vždycky spočítal, tak je to 10 mil. korun. Na co tam je těch 10 mil. dalších, nevím, a také ve druhém čtení navrhnu přesunutí 10 mil. na jiný, užitečnější výdajový okruh v našem rozpočtu.
Mluví se o kompenzaci ztrát obcí na území národního parku. Je tam deficit 400 tisíc korun. Vždycky se ptám, kolik peněz dostanou Kašperské Hory, město na Šumavě, které má veliký majetek v národním parku, který je majetkem obecním a který nemůže vlivem zonace a nepřístupnosti používat. Jestli mu skutečně ta kompenzace, která činí 95 korun na hektar, její ztrátu vyrovná.
Nesmím zapomenout na transfery mezinárodním organizacím. Já pokaždé, už asi počtvrté, tady s tímto tématem vystupuji a ptám se vždycky pana ministra, žádám ministerstvo, aby udělali nějakou analýzu, jak jsou tyto smlouvy pro nás výhodné, které z nich ještě jsou živé nebo které už jsou nesmyslné, abychom skutečně takto vysokou částku, která tady činí 250 mil. korun, nějak mohli redukovat, mohli jsme ji snížit a ty peníze vynaložit třeba zrovna na to udržování vody v krajině, které je tam podle mého názoru podhodnocené. Zatím nikdy mi nikdo žádný takový rozbor neudělal. Sice tady jsou napsány nějaké - například Mnohostranný fond Montrealského protokolu, Dohoda o mezinárodní komisi pro ochranu Labe, Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje, EUMETSAT apod. Nevidím tam nikde Pařížskou dohodu, kterou jste tady vy ratifikovali v minulém volebním období, která zavazuje naši zemi k určitým finančním plněním, ale přesto náš rozpočet, aspoň jsem tam nikde nenašel, že by Pařížská dohoda měla nějakou svoji položku v rozpočtu. Jenom pro informaci, podle ní se každý rok musí dát dohromady 100 mld. dolarů na podporu opatření v rámci ochrany navyšování globálního oteplování pro rozvojové země. Takže tady žádná Pařížská dohoda podle mě zmíněna není.
Blížím se k závěru, dámy a pánové. Platy a zaměstnanci. Je zde plánovaný nárůst v naší kapitole 234 zaměstnanců. To je hodně, zatíží to 185 mil. korun rozpočet. A dochází k navýšení platů, což kvituji s uspokojením. Lidé, kteří poctivě pracují v tomto nepříliš dobře dotovaném resortu, zaslouží nárůst platů. Tam je to asi o 2 000 korun v průměru, což já považuji za správné a nezpochybňuji to nikterak. A to jsou platy, to jsem musel zmínit, pane ministře, protože to se mi zdá, že je příliš, tolik mnoho nárůst.
A poslední moje připomínka se týká příspěvkových organizací ministerstva. Hydrometeorologický ústav, CENIA atd. Ale teď tady jsou parky. KRNAP, národní park Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Jsou tady uvedeny globálně dotace, které dostávají, jsou to řády, 156 mil. korun dostane KRNAP, Šumava dostane 169 mil., Podyjí dostane 29 a České Švýcarsko 67, zaokrouhleno tedy na miliony. To je hezké, ale my přece ty parky máme každý jiný. Ty parky jsou každý jiný, ať už z hlediska rozlohy, nebo i z hlediska povahy té přírody, která tam je, její ochrany a jejího managementu. Takže má cenu spočítat, jaká je ta dotace na hektar území, a to už je něco jiného. Krkonošský národní park 4 325 korun na hektar. Dobré. Národní park Šumava ovšem 2 453 korun na hektar. Podyjí 4 638 korun na hektar a České Švýcarsko 8 547 korun. Proč Šumava má tak málo? To už ta bezzásahovost natolik pokročila, že se zabývá už jenom správou národního parku, evidencí, papírováním, dohlížením, trápením návštěvníků, kam nesmí chodit, a už se nestará o konkrétní management, o vysazování, případně těžbu a další věci, které by se měly podle mě dělat na Šumavě? Proč je takto nízká dotace na jeden hektar?
Slíbil jsem, že to je už konec, poslední. Ano, je tomu tak. Už dál tedy mluvit nebudu. V druhém čtení opět vystoupím a pokusím se předložit návrhy, které by podle mého názoru aspoň minimálně ten rozpočet nějak vylepšily, tzn. ubrat tam, kde se peníze vyhazují oknem, různým neziskovkám nebo mezinárodním smlouvám, a dát to na konkrétní obnovu krajiny a budování nádrží, odbahnění rybníků a tyto věci. V druhém čtení se opět přihlásím o slovo a své návrhy předložím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Zahradník. A nyní bych tedy požádal o vystoupení paní poslankyni Kateřinu Valachovou a připraví se pan poslanec Martin Kupka. Máte slovo, paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, děkuji za malé posečkání. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, ráda bych se vyjádřila ke kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Především bych chtěla poděkovat stávající ministryni financí za strukturu rozpočtu pro školy pro rok 2019. Na rozdíl od svého předchůdce nedopustila, aby některá z částí, které školství bezpochyby potřebuje, byla nedofinancována, nenaplněna zcela. To je první věc. Jsem ráda, že tímto způsobem Ministerstvo financí ukázalo, že vnímá vzdělávání jako strategickou surovinu, surovinu republiky, že školství má z hlediska svého významu pro naši zemi stejnou razanci a úroveň jako třeba armáda a že si všichni přejeme, aby svět, který se mění, a my musíme zajistit, aby děti, naše děti, na něj byly skrze vzdělávací systém připraveny. ***