(15.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Nedílnou součástí tohoto rozpočtu týkající se těchto organizací a je i protidrogová politika. Tady mě trošku mrzí, že ta protidrogová politika je rozvětvena mezi více ministerstev, která mají své vlastní programy. Tady se zapojuje Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě jako hlavní garant, ale je zde i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další ministerstva, která protidrogovou problematiku řeší ve své gesci z titulů, které přináleží tomu, že pod ně spadají některé organizace, které tímto problémem trpí nebo se o něho starají. Přesto bych si tady dovolil doporučit, aby začala vláda, potažmo asi Úřad vlády, pod který by to logicky mělo směřovat a spadat, uvažovat o nějaké unifikaci, popřípadě soustředění tady těchto dotačních titulů podle určitých oborů, aby následně i kontrola vynakládání těchto prostředků byla jasně směřována a jasně určena a mohla probíhat. Největším problémem toho materiálu, o kterém hovořím, anebo ze kterého čerpám, je také to, že prostě ty jednotlivé projekty jsou rozmístěny po těch ministerstvech a následná kontrola je docela problematická.
Samozřejmě hodně emocí vzbuzují - tady to zaznělo mnohokrát již i v dnešním dnu, dovolím si použít ten výraz, který tu zazněl, byť není mým oblíbeným - nepřizpůsobiví a výdaje na fungování a činnost organizací zabezpečujících nějaké to fungování této skupiny lidí, které obecně paušálně nazýváme nepřizpůsobivými. Tady bych byl velice opatrný v té paušální kritice tohoto fenoménu, protože samozřejmě stát musí mít ve své zřeteli i to, že musí podporovat projekty, které pomůžou těmto lidem, kteří dneska jsou třeba v této kategorii nepřizpůsobivých, ale ještě mají šanci se z této kategorie dostat, mají šanci na život v normální společnosti a zapojit se do produktivního života, a proto peníze, které do této oblasti dáváme, si myslím, že nejsou úplně vyhozené peníze. A byl bych velice opatrný k návrhům, které k tomuto rozpočtu zazní, abychom paušálně vyškrtávali celé kapitoly jenom proto, že mají v titulku název třeba integrace, nepřizpůsobiví, podpory, dávky a další záležitosti. Tady bych před tím velice, velice varoval.
S tím samozřejmě chci upozornit na to, že ne vše, co je tady navrženo, je dle mého názoru navrženo účelně a správně. Tady bych zase nefandil těm, co to připravovali. A například projekty rovné příležitosti mužů a žen mnohdy mohou vzbuzovat veliký úsměv, když se začtete do těch projektů, co je jejich cílem a jak dosahují, tak si troufnu říct, že mnohdy by stálo za to se na to i podrobněji podívat. (Hluk v sále zleva i zprava.)
Jedna z velkých položek, nebo položek, které se objevují a které naopak zase kvituji, je položka zabývající se bojem s korupcí. Boj s korupcí zvláště v té sféře... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Poprosil bych Poslaneckou sněmovnu o klid. Nechme skutečně vyjádřit pana poslance. Tak, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: ... v té sféře korupce má probíhat k tomu, aby zamezilo tomu, že se ve společnosti stane korupce samozřejmostí. Bohužel se s tím mnohdy setkáváme a já to považuji za velice velký nešvar hovořící o tom, že korupce je vlastně něco normálního, a pouze když překročí nějakou mez, popřípadě je spojena s dalšími negativními projevy třeba už i v té trestněprávní rovině, charakteristicky v trestněprávní rovině, nejenom spojené s korupcí, tak až potom si občané jakoby říkají, že pozor, tady není něco v pořádku. Myslím si, že i toto jsou projekty, které by vláda měla podporovat a brát v potaz.
Co však ale z tohoto materiálu vyplývá a na co se zaměřím i v petičním výboru, a to již dopředu říkám a upozorňuji na to, je medializovaný slib paní ministryně financí ohledně právě těchto fondů a těch velkých peněz vynakládaných na tyto aktivity nevládních neziskových organizací s deklarovanou maximální úsporou, zdůrazňuji to slovo maximální, protože ten výraz byl asi vytržen z kontextu a potom bylo opraveno, že se jedná až o tu maximální úroveň tří miliard. Chci se na to zaměřit a podívat se, zda opravdu bylo dosaženo některých úspor, protože ze stávajícího rozložení rozpočtu a tabulek podle jednotlivých ministerstev, které mám teď před sebou, se dívám na plánované výdaje roku 2018 a 2019, skoro ve všech údajích dochází k nárůstu těchto výdajů, čili sám budu zvědav, když to porovnám potom s roky 2015, 2016, 2017 a tedy následně rokem 2018, o který se nám momentálně jedná, a rok 2019, tak jaké budou nárůsty a kde se objeví ta deklarovaná úspora.
Když jsem upozornil i v minulých vystoupeních, že hlavně Ministerstvo zahraničních věcí disponuje docela velkými prostředky, které považuji někde za diskutabilní a problémové, které míří do zahraničních, nejenom humanitárních pomocí, ale takzvaných transformačních, transformační spolupráce, kdy pod tento krásný vznešený název se schovávají projekty, které mnohé státy, které nám nejsou nakloněny, nazývají jako ingerence do vnitřních záležitostí státu a podobně. Každopádně bude mě zajímat, jak pracuje vyhodnocení těchto projektů a jak se pracuje s tím, že do těchto činností jde řádově 70 a v příštím roce 80 milionů korun v rozpočtu, byť to nejsou velké částky, ale když se podíváte na celkový rozpočet Ministerstva zahraničních věcí, popřípadě věnovaných programů, finančně věnovaných programů na tyto účely dotační, tak se jedná o docela velkou částku. A to vyhodnocování dle mého názoru je docela velký problém.
Když jsem se snažil dopátrat k jednotlivým tabulkám a číslům, tak jsem narazil na určitou bariéru toho, že je to rozloženo přes ta ministerstva. A znovu se budu opakovat. Pokud by mělo být výsledkem do budoucna a při přípravě příštího rozpočtu opět zachováno to rozložení těchto prostředků přes různá ministerstva a zároveň mít i tu kontrolu rozloženou přes více ministerstev, aniž by se zohledňovaly celkové dopady a celkové sumy, které ze státu a ze státního rozpočtu na tyto účely jdou, tak bych byl velice nerad, a pevně věřím, že se nám podaří minimálně třeba v těch nevládních, nestátních organizacích neziskových na příští rok už nasadit nějaký směr vyhodnocování, nějakého průkazného hodnocení úspěšnosti jednotlivých projektů a popřípadě i snahy komunikovat mezi jednotlivými ministerstvy, aby opravdu centralizace těchto prostředků nastala a nebyly takhle rozvětveny mezi jednotlivé úřady.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Leo Luzar. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Budu se snažit být nikoli dlouhý, ale spíše na základě některých čísel dokumentovat, ilustrovat to, co se asi ode mě čeká, a sice že s tímto návrhem státního rozpočtu nemohu souhlasit.
Samozřejmě platí ta mnohokrát opakovaná věta, že deficit v řádu desítek miliard korun v době už několikaletého ekonomického růstu a velmi nízké nezaměstnanosti je zkrátka neakceptovatelný a nemá jakoukoli oporu ani v ekonomické teorii. I kdybychom měli vládu plnou keynesiánců, tak platí, že i keynesiánci v době ekonomického růstu samozřejmě respektovali to, že se má stát připravovat na nějaké horší období, a šetřili a nepřipravovali schodkové rozpočty.
Nicméně ještě než se dostanu k těm číslům samotným, tak myslím, že stojí za to upozornit na jednu věc. My tady dneska vážně mluvíme o státním rozpočtu, nicméně ten státní rozpočet nám vážně nebyl předložen. Já jsem ho dneska ráno na tiskové konferenci označil za fejkový. Protože jestli si vzpomínáte, tak včera při projednávání daňového balíčku paní ministryně říkala, že jak letošní, tak i ten příští dopadne vyrovnaně. A já skutečně myslím, že ještě nikdy v historii jsme nezažili situaci, kdy paní ministryně den před projednáváním státního rozpočtu říká o rozpočtu, že bude vyrovnaný, a druhý den ho přinese na plénum Poslanecké sněmovny a předkládá ho jako deficitní. Myslím si, že pokud to myslí s tím vyrovnaným rozpočtem vážně, tak i tak měl být připraven. V opačném případě se potvrzuje to, že hnutí ANO bere rozpočet jako další marketingový nástroj ke své politice a jde mu pouze o to, aby na konci roku ten výsledek byl lepší než plán, o kterém už na začátku ví, že není realistický. ***