(16.50 hodin)
(pokračuje Faltýnek)
Rekordu jsme dosáhli - ale to byl ten hospodářský propad, to je pravda, abychom byli objektivní - v roce 2009, kdy jsme zaťali sekeru do státního dluhu v objemu 192 miliard korun. Šampionem je a první místo získává kdo? Miroslav Kalousek (ojedinělý potlesk z různých míst sálu). Ne, přátelé, počkejte ještě, budeme pleskat až později. Tím reaguji pouze na to, jak tady hovořila kolegyně Kovářová, kdy chválila jednoho z našich nejlepších ministrů financí. Tak jenom pro vaši informaci, bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, našemu váženému kolegovi, se podařilo za období ve funkci ministra financí, což bylo 1943 dní, vyrobit dluh 667 miliard korun. Zaokrouhleno. To je celkem slušný výkon.
Tak a teď proč je dneska výročí? 24. října 2012, vážení přátelé, na to si někteří možná budou pamatovat, se stala zajímavá věc. Poprvé v historii České republiky, poprvé v historii projednávání státního rozpočtu požádal ministr financí, který tehdy naplánoval minus 100 miliard korun na rok 2013, tak požádal ministr financí, ale ne jako ministr financí, ale jako poslanec Miroslav Kalousek, o vrácení tohoto rozpočtu vládě k přepracování. Takže i takto někdy probíhalo projednávání státního rozpočtu. A já jsem toto výročí, které je vlastně dneska přesně šest let od toho památného okamžiku, chtěl připomenout nám všem v Poslanecké sněmovně, i těm, kteří tady nebyli a neseděli, ale i těm, kteří tady byli a seděli, abychom si vzpomněli a byli v těch debatách, pokud se týká státního rozpočtu, objektivní. A pokud se týká těch konkrétních čísel a srovnání, tak to bych si s dovolením nechal až na debatu v rámci druhého čtení.
A na závěr. Nebylo cílem vůbec naštvat kolegu Kalouska, a tedy tímto mým vystoupením já bych mu chtěl poděkovat, že na jeho návrh, a to je pravda...
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Obracejte se přímo prosím mým prostřednictvím.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Pardon... prostřednictvím pana místopředsedy bych chtěl poděkovat panu předsedovi Kalouskovi, že jsme měli možnost a na jeho návrh vlastně věnovat debatě o státním rozpočtu celý den. A ještě jednou mu z tohoto místa děkuji. (Potlesk poslanců ANO).
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji, nyní prosím s faktickou poznámkou pana předsedu Kalouska. (Poslanec Kalousek mimo mikrofon: S přednostním právem). Tak s přednostním právem tady mám už některé předtím. Takže v tom případě... s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem dalek toho, abych se naštvával, ale pokud jsou tu reminiscence na minulost, tak si prostě musíme uvědomovat ta tempa a ty trendy. Ten rok 2009 skončil skutečně v ohromujícím schodku, protože to bylo po lehmanovské krizi, kdy Topolánkova vláda v únoru a březnu připravovala novelu zákona o státním rozpočtu, leč vprostřed předsednictví ta vláda padla, a proto k té novele nedošlo. Já netvrdím, že by rozpočet neskončil ve schodku větším, než byl plánován v roce 2008, protože plánován byl na výši 38 miliard, ale rozhodně by neskončil 190, kdyby naprosto neodpovědným krokem nepadla vláda, a tím pádem k té novele nedošlo, protože úřednická vláda žádný zájem novelizovat neměla.
K těm dalším rokům je potřeba podotknout, že je potřeba měřit něco, čemu se říká fiskální úsilí. To znamená úsilí vlády, kde aktivními kroky se snižují deficity. A i v údajích Ministerstva financí se o té naší historii píše, že se konsolidovalo tempem 60 miliard ročně. Bylo to tempo velmi ostré a mnozí nás dodnes kritizují, že jsme šetřili velmi úporně. Možná ano, možná že jsme mohli šetřit méně, pak bychom zase měli větší deficity. Je možné kritizovat nás za to, že jsme byli příliš úsporní, je možné kritizovat nás za to, že jsme měli velké deficity, ale jenom totální demagog, jako je předseda ANO, nás může jedněmi ústy kritizovat za obojí. Protože to prostě nejde.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09).
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času a prosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Kovářovou, připraví se pan poslanec Válek. Vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych reagovala na vystoupení pana předsedy Faltýnka. Předpokládala bych, že po tak dlouhých vystoupeních opozičních poslanců se předseda vládního poslaneckého klubu přihlásí do diskuze a bude vyvracet některé výhrady opozičních poslanců. Tak bych si představovala důstojnou diskuzi nad návrhem státního rozpočtu. Taková paní hejtmanka Mračková, ta aspoň uváděla, i když s ní jsem nesouhlasila, uváděla některé argumenty. Vy jste se uchýlil k tomu...
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Mým prostřednictvím prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Pardon, prostřednictvím pana předsedajícího. Jediné, co dokážete, že se uchylujete a oháníte se vždy jménem Kalousek. Myslím si... (Poslanec Faltýnek ze své lavice oponuje.)
Nekřičte na mě, prostřednictvím pana předsedajícího. Nepokřikujte na mě a chovejte se důstojně, prosím.
Vy jste se uchýlil k tomu, co děláte celá léta. Špiníte jméno pana poslance Kalouska. My se díváme dopředu. Tak nám řekněte, co vám vadí na našich vystoupeních? A nikoliv pouze tím, že se oháníte jedním jménem. Skutečně to je nedůstojné, prostřednictvím pana předsedajícího. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím o větší klid a prosím pana poslance Válka s faktickou poznámkou.
Poslanec Vlastimil Válek: Dámy a pánové, já bych se prostřednictvím pana předsedajícího dovolil vrátit k těm výročím, protože dneska je řada výročí. Jedno z těch výročí je datum narození císaře Tita Flavia Domitiana. Titus Flavius Domitianus - poslední z flaviovské generace, který nastoupil - byl očekáván římským senátem s velkým očekáváním. Dneska víme, že to byl tyran, který se k senátu choval velmi sprostě, hrubě, urážel ho, a jeho pozici ocenila až historie, bohužel až historie. Já doufám, že podobné výročí dneska nemáme.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a nyní tedy s přednostním právem pan předseda Bartošek a poté paní ministryně Schillerová.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Můj příspěvek bude velmi krátký. Nedávno vláda přišla s návrhem, že bychom měli navýšit stavy policistů zhruba o tisíc nových policistů. Já s tímto záměrem souhlasím, ale je potřeba jasně říct, že to není nic nového a objevného. To, že stavy policie jsou dlouhodobě pod stavem, který bychom potřebovali, víme. A bez toho, že bychom dokázali policii řádně zaplatit, není možné smysluplně oslovit nové lidi, kteří by chtěli v policii pracovat. Protože jestliže nástupní plat u policie je někde kolem 15-17 tisíc, tak jsou hluboko pod tím, co jsou schopni nabídnout prodavačkám. A já si myslím, že to je nedůstojné, co se týká práce u policie, protože to je bezpečnost naší země. A zde bychom měli skutečně podpořit a ocenit práci policie, i co se týká platů především v prvních pěti letech, kdy dochází k nejčastějším odchodům nových policistů.
Z toho důvodu jsem přesvědčen, že ideální stav by byl, kdyby nástupní plat u policie byl 20 tisíc čistého. Na jednu stranu oceňuji kroky vlády, že zvedli plat u policie o těch 8 %, ale přesto mi to připadá jako nedostačující. Z toho důvodu předložím pozměňující návrh, který bude zvedat platy u policie o 2 % na původně požadovaných 10 %, protože jsem přesvědčen, že naši policisté si to zaslouží a je potřeba je řádně odměnit. ***