(18.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Podpora v nezaměstnanosti 7,3 miliardy pro příští rok. Já nevím, paní ministryně, čím vás paní ministryně práce a sociálních věcí přesvědčila, že to číslo je správně. Mně připadá příliš vysoké při tom, jaká je situace na trhu práce. A dlouhodobě mám velké pochybnosti o efektivitě položky, která se jmenuje aktivní politika nezaměstnanosti. Dlouhodobě za vlád ODS, abych byl spravedlivý, jsem marně prosazoval svůj radikální odmítavý postoj k této položce, že z praxe vím o úrovni různých školení tam a zpátky, peněz to stojí a efekt je velmi nízký a velmi těžko měřitelný. A za ty roky se tam - nechci říct investovaly, to ne, to není správné sloveso. Za ty roky se tam utratily desítky miliard korun a myslím, že efekt je velmi sporný. Mám tady nějaká čísla. I na příští rok se opět plánuje 2,5 mld. na aktivní politiku nezaměstnanosti.
To bylo jenom pár ukázek z jedné kapitoly. Ale protože tady máme torzo vlády, nebo v průběhu dne jsme měli torzo vlády, tak vlastně nejsme schopni vést (diskusi). Já bych očekával, že v tuto chvíli vystoupí ministryně práce a sociálních věcí a řekne: já si nemyslím, že 300 zaměstnanců na MPSV je dobře, já myslím, že bychom jich mohli propustit jenom 150, nebo 100, vy se pletete. A vysvětlí mi, co těch 300 lidí, které nabrala její předchůdkyně, tam vlastně dělá. Co myslíte, dozvíme se odpověď dneska? Nedozvíme.
Můj kolega Martin Baxa se ptal na program, jehož trapně nízkou hodnotu znám i ze své praxe z komunální politiky. Neptejme se na mikrofon. Podívejte se do rozpočtu, kolik dává stát na své instituce v oblasti kultury a kolik dává na program a podporu všech ostatních. 160 milionů korun na podporu všech divadel a symfonických orchestrů, které nezřizuje stát! Divadlo v Opavě má roční náklady přibližně 70 milionů korun. Když se zúčastníte nějaké konference o financování kulturních institucí, tak všichni, kteří vystoupí, stát, kraj, obec, zřizovatel, ředitel divadla, volají po vícesložkovém, vícezdrojovém financování. No jo, a pak dá obec 98 % a stát jedno, a máme na to program a říkáme tomu podpora profesionálních divadel a symfonických orchestrů. Já jsem pevně přesvědčený, že divadla nemají být jenom státní, že mají být i v regionech, městech, obcích a v krajích.
Máme tady ministra kultury, aby nám řekl, co s tím udělá? Má taky zkušenost. Byl primátor, nebo ještě možná je primátor Olomouce. Myslím si, že ještě není zvolený nový, ne? Tak ještě bude ve funkci. Myslím, že primátor je, dokud není zvolen nový, ale je to skoro jedno, jestli je deset dnů primátor, nebo skončil před deseti dny. Určitě má svoje příspěvkové organizace v oblasti kultury a sám bude vědět, kolik dostaly kulturní instituce v Olomouci ze státního rozpočtu z tohoto programu. Dočkali jsme se odpovědi? Nedočkali.
Vrátím se k celkovému hodnocení. Občanští demokraté mohli připravit také vlastní usnesení k vrácení k přepracování, myslíme si, že nemáme soutěžit v opozičních stranách, kdo to předloží první, takže my podpoříme všechny návrhy na vrácení a přepracování. Logicky bych to nechal hlasovat, pokud mohu, podle výše, o kolik se má snížit rozpočet, abychom mohli logicky my, kteří to podporujeme, hlasovat pro všechny návrhy, které zazněly.
Hlavní důvod je úplně jednoduchý, a není to jenom deficit, abychom řekli. Bez ambicí, bez priorit, bez nápadu, instantní rozpočet. Takový rozpočet nemůže rozumná pravicová konzervativní opozice podpořit. Tomu přece rozumíte. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane předsedo. Faktická poznámka pan poslanec Ferjenčík. A pak s přednostním právem pan poslanec Kalousek a paní poslankyně Schillerová. Ještě než vám dám slovo, pane poslanče, přečtu omluvy. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá od 17.00 hodin do konce pracovního dne a pan poslanec Jiří Běhounek od 19.15 do konce jednacího dne.
Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem jenom jednu věc vypíchnout z toho projevu pana Stanjury a chtěl jsem poprosit paní ministryni, jestli by se tím mohla zabývat. Bohužel pan Faltýnek... Omlouvám se.
Mám jenom prosbu, abyste skutečně zkusila realizovat prosbu pana poslance Stanjury v té věci oddělení důchodů a zbytku sociálních dávek. Ono to dělá za prvé strašný zmatek u veřejnosti, když se každý rok ve zprávách prezentuje státní rozpočet a vlastně vyvolává to podle mě nenávist k Romům, protože lidi uvidí, že tam je 600 mld. výdajů na sociální dávky, a úplně neodůvodněně si část lidí myslí, že to je způsobené, že financujeme někoho, kdo nepracuje, a přitom reálně jde z drtivé většiny o důchody.
A druhý problém, který už není prezentační, je ten, že je obtížné sledovat vývoj toho ukazatele, protože když se zhoršuje vývoj rozpočtu, zhoršuje se ekonomická situace, narůstají výdaje na sociální dávky, ale důchody nejsou valorizované tak rychle, protože průměrné mzdy nerostou tak rychle. Takže vlastně ty dva trendy jdou proti sobě, a tím, že vlastně dvě kapitoly se zcela opačnými vývoji trendů jsou v jednom čísle, tak to úplně zamlžuje sledování vývoje.
Jinak bych chtěl doplnit, že spousta Romů pracuje. Je to velká většina, nicméně bohužel tento předsudek v naší společnosti je.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času faktické poznámky. Já bych poprosil Poslaneckou sněmovnu, než dám slovo panu poslanci Kalouskovi, aby kdokoli z vás má něco podstatného, co si potřebuje sdělit se svými kolegy, aby to vyřešil v předsálí jednacího sálu, abychom dali prostor přednášejícímu k tomu, aby řekl, co potřebuje.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, budu poměrně stručný. Jenom dvě drobné poznámky k tomu, co tady zaznělo od mých předřečníků, a dvě poznámky k tomu, co říkala paní ministryně, když komentovala naši diskusi.
Co se týče pojmosloví - sociální dávky a starobní penze - ono to v tom rozpočtu je. Když se podíváte na rozpis, lze přečíst, tohle je celkový objem sociálních dávek a z toho jsou starobní penze tolik a invalidní penze tolik, to si prostě přečteme. Kdo si to přečíst chce, tak si to přečte. Pokud se dohodneme, že to přejmenujeme, tak to také není vyloučeno, ale asi není úplně přesné říkat, že to tam není, ono to tam je. A je to tam celá léta.
Prudký nárůst nemocenského pojištění, kterému se tady divil pan poslanec Stanjura, to je celkem logická reakce aparátu Ministerstva financí na politické rozhodnutí zrušení karenční doby. To je průmět rozdílu, kdy kdysi došlo k nějaké úspoře, no a teď zase dojde k nějakému nárůstu výdajů vzhledem k tomu, že dnes jsou samozřejmě mzdy a výpočet jejich nemocenské jinak, tak to dělá zhruba 8 mld. Nikdo z nás není schopen odhadnout, jaká bude nemocnost populace v příštím roce. To se odhaduje asi tak stejně dobře, jako se odhaduje položka pohřebné. To mě každý rok bavilo, když jsme měli prognózovat, kolik vydáme na pohřebné. To se taky nedá úplně prognózovat a ovlivnit. Ale že ten nárůst je tam způsoben karenční dobou, o tom samozřejmě není pochyb. Jenom podotýkám, že to je poslední reformní opatření, které ještě vydrželo ze všech povinných pojistných systémů, které tato vláda ruší, a přitom sama s žádným jiným nepřišla. ***