(20.00 hodin)
(pokračuje Petříček)
Na závěr mi ještě dovolte reagovat krátce na to, kolik máme ministrů zahraničních věcí. Ministra zahraničních věcí máme pouze jednoho. Nicméně zahraniční politiku naší země dělá několik ústavních činitelů, a to ne tak, že by měli na starosti její formulaci, nicméně se podílejí na reprezentaci naší země vůči našim partnerům. A já jsem rád, že začaly opět probíhat schůzky ústavních činitelů. Poslední schůzka ústavních činitelů mj. velmi jasně deklarovala naše postoje k sankcím k Rusku a přihlásila se k jednotné pozici EU a také se přihlásila k tomu, že tato pozice je nyní východiskem i pro další pokračování našich vztahů s Ruskem včetně selektivního dialogu v některých oblastech.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ANO a sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášena paní poslankyně Langšádlová.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, vážený pane místopředsedo. Vážený pane předsedo, vy jste říkal, že jezdíte na zahraniční cesty a patří to k vaší práci. A je to v pořádku. Nicméně uvedl jste tuto cestu jako každou jinou. Jako by to byla jako každá jiná cesta. A já musím s politováním říct, že to tak nevnímám. A nevnímám to tak ze dvou důvodů. První důvod je historická zkušenost. Asi mnozí známe naši novodobou historii od 1945 přes 1948, ruští poradci, smrt Jana Masaryka, okupace v 1968. Ruský vliv, který nás zkrátka vymanil ze Západu, vytrhl z demokratického vývoje a i do dneška má nedozírné ekonomické dopady. To je ta historická souvislost. (Hluk v sále.) A druhý důvod proč, pane předsedo, tato cesta, vaše cesta není stejnou cestou jako každá jiná vaše cesta, je to, že současné Rusko je mimořádně agresivní imperiální velmoc. Je to to Rusko, které již před deseti lety, před deseti lety obsadilo Abcházii a Jižní Osetii, a my mnozí s kolegy jedeme zítra jako pozorovatelé voleb do Gruzie. Ano, je to Abcházie, Jižní Osetie, které jsou do dneška okupované právě tím Ruskem, které jste navštívil.
Všichni víme, že Rusko obsadilo Krym. A tady bylo řečeno, že tady jsou nějací lidé na nějakém seznamu. Ondra Benešík už vysvětloval, jak je to s těmi sankcemi. Opravdu Evropská unie uvalila pouze sankce v oblasti dovozu zbrojního materiálu a věcí, které mohou být použity k boji právě v souvislosti s válkou na východě Ukrajiny. Ruská strana pak uvalila sankce na dovoz potravin a dalších materiálů. Ale jak je to s těmi osobami na tom seznamu, s těmi osobami, se kterými, já si myslím, že není úplně dobré se scházet? Kdo to jsou ty osoby? Proč se tam dostaly? Možná někteří s nimi hrají ten fotbal, ale ony se dostaly na ten seznam proto, že se podílely na té anexi Krymu. Proto jsou tam ty osoby. Ony jsou tam proto, že se podílely na tom, že zabraly část sousedního území suverénní země. A to je věc, která je nebezpečná. Protože v Evropě najdeme desítky míst, kdy historicky nějaké území patřilo jednomu státu a dneska patří jinému státu. A tento krok Ruska přivádí Evropu do mimořádné nestability. A navíc je to opravdu zásadní porušení mezinárodního práva. Tito lidé jsou na sankčních seznamech především proto, že nesmí vstoupit na území členského státu Evropské unie. A na tom seznamu jsou proto, že se podíleli na anexi toho Krymu. A na to bychom měli být hodně citliví. My jsme země, která v roce 1938 zažila - a teď jsme si připomínali výročí Mnichova a ta analogie mezi Mnichovem a Krymem je opravdu velmi hluboká. Protože na tom Krymu proběhlo jakési referendum. A tady také někdo říkal při Mnichovu: máme nárok na to území, vždyť tam žijí Němci. Takže proto já považuji současné Rusko za velmi nebezpečné.
Současně samozřejmě pořád ještě probíhá válka na východě Ukrajiny a myslím si, že už jenom málokdo věří, že ti vojáci jsou tam v době dovolené a bojují proti Ukrajincům. Vím, že to tam není vůbec jednoduché.
Navíc určitě když otevřete jakékoli dokumenty mezi Evropskou unií a NATO, nebo kolegové, kteří jezdí na Parlamentní shromáždění NATO a poslouchají třeba generály Severoatlantické aliance nebo i naše generály, tak Rusko proti nám vede hybridní válku. To není nic nového, to trvá již dlouho. A my bychom právě pro tu svoji historickou zkušenost měli být velmi obezřetní. A právě i proto není cesta do Ruska stejná jako ostatní cesty.
My jsme měli možnost se setkat na půdě parlamentu např. s evropským komisařem pro bezpečnost Kingem z Velké Británie. Proti členským státům Evropské unie jsou denně vedeny kybernetické útoky. A jsou jich tisíce. Velká část jde i z Ruska. Část jde z Číny a dalších zemí, ale velká část jde z Ruska. Naše Ministerstvo zahraničních věcí bylo pod takovýmto kybernetickým útokem dlouhou dobu. Velmi pravděpodobně unikla velmi nebezpečná data. Bude nás to stát mnoho peněz. Kybernetické útoky jsou vedeny nejenom vůči Bundestagu, vůči Němcům, vůči Francouzům, ale i vůči nám. A jsou vedeny i z Ruska.
Další věci, které můžeme v Evropě pozorovat, jsou desítky zásahů do voleb, do referend. Když jsem se od našeho diplomata v Bruselu dozvěděla, že v rámci referenda o Katalánsku jenom 10 % informací na sociálních sítích šlo z Katalánska a ze Španělska a 90 % šlo zvenku, a bylo to právě z Ruska, z Venezuely a z dalších zemí, tak i tam bychom měli být na pozoru. Víme, jak probíhal brexit, víme, co se v tuto chvíli děje.
A s politováním musím říct, že v Rusku jsou likvidováni političtí oponenti a novináři. Bylo tady řečeno i to číslo. Já jsem měla možnost se před několika lety setkat s advokátem Borise Němcova. Ano, toho Borise Němcova, který byl zavražděn před okny Kremlu. On byl zavražděn. On byl zavražděn a ty nitě vedou k Putinovi. A těch lidí je celá řada, kteří byli zavražděni v Rusku. My dneska jsme zděšeni z toho, co dělají Saúdové, já jsem taky zděšená, ale víte, ona ta likvidace novinářů a opozičních politiků není jenom u Saúdů. V Rusku je taky. Nakonec kauza Skripal to zkrátka potvrzuje.
Pane předsedo, samozřejmě jestli vy jste při své cestě zmínil i tyto citlivé otázky, tak je to dobře. Nicméně bych se vás chtěla zeptat, jestli byste nám mohl dát seznam, s kým jste se setkal, zda jste se při jednáních s ruskou stranou, a to konkrétně s kým, kdy a s jakými výsledky, ohradil proti ruskému výkladu okupace Československa v roce 1968, kde mnohdy je teď okupace interpretována jako nezbytná pomoc Československu. Zda jste odsoudil anexi Krymu, boje Ruska na východě Ukrajiny, zda jste odsoudil chemický útok na Skripalovy a ohradil se proti obvinění vůči České republice Ruskem, že chemická látka novičok byla vyrobena v České republice. A chtěla jsem se zeptat, zda je pravda, že jste zpochybnil sankce. Já si opravdu myslím, a věřte mi, že to není nějaký politický boj, že vy jste vládní strana, my jsme v opozici - já jsem přesvědčena, že je zájmem České republiky a mělo by být zájmem všech českých politiků být velmi obezřetní. Být obezřetní právě pro tu historickou zkušenost a být velmi obezřetní i s ohledem na to, co se v tuto chvíli v posledních letech ve vztahu k Rusku odehrává a jakým způsobem to i nás ohrožuje.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.) ***