(12.00 hodin)
(pokračuje Válek)

Pevně věřím a doufám, pokud tento zákon projde, byť já pro to hlasovat nebudu, že se nezvýší počet těch nezodpovědných, kteří toto zneužijí a budou ohrožovat fungování některých z těchto systémů, o kterých jsem mluvil. Já pevně věřím, že to tak nebude, pevně věřím, že to máme promyšlené, a pevně věřím, že se krátkodobá neschopnost nezvýší. Protože to je to jediné, co by mně vadilo a trápilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Válkovi. Nyní je faktická poznámka pana poslance Jiřího Bláhy a s přednostním právem pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče. (V sále je silný hluk.)

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ještě chtěl říci, tady to zaznělo - my děláme z těch lidí blbce. A oni žijou stejný život, jako žijeme my. To znamená, že jestliže mi něco je a chci jít marodit, tak mě v tom omezuje v první řadě řada okolností -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Neměřím vám zatím čas k faktické poznámce, ale skutečně je tady nesmírný hluk a potřeboval bych, abychom důstojným způsobem dokončili tu rozpravu. (Poslanec Bláha už chce mluvit.) Ještě chviličku... Ještě chviličku... Tak. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych chtěl, aby tady zaznělo to, že občané nejsou hlupáci a často nejdou marodit kvůli těm penězům. Opravdu, já si myslím, že je to hrozně málo zástupný problém. Ty lidi nejdou marodit z osobních důvodů. A ty důvody jsou různé - rodinné povinnosti, mají naplánované kino, divadlo, muzikál, musí platit úvěry nebo dluhy, jedou na dovolenou nebo mají nějaké osobní zájmy nebo mají také nějakou osobní zodpovědnost třeba vůči kolegovi, který chtěl zůstat doma na dovolené, a v okamžiku, kdy by on nepřišel do práce, tak by kolega musel zrušit tu dovolenou. Takže to není jenom proto, že by přišli o peníze. Tak to prostě je. Oni žijí stejný život jako my, nejsou o nic horší ani o nic lepší. My jsme vzorek toho, co je za touto zdí, a chováme se stejně, jako se chovají ty lidi. Takže když vím, že zítra mám něco naplánovaného, tak dneska se nehodím marod, protože to chci udělat. Takže takhle žijí ty lidi úplně normálně. Takže nepodsouvejme to, že všichni to dělají jenom kvůli mamonu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem do rozpravy pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nikdo se nehlásí, tak je to podle mě bez přednostního práva, ale to nevadí. Já bych chtěl shrnout stanovisko našeho klubu a upřít vaši pozornost na pozměňující návrh, který jsem jménem našeho klubu podal.

V té faktické připomínce, kterou jsem měl, jsem říkal, že plně respektuji jiný politický názor a že preferuji v této debatě věcné argumenty. Tak než půjdu k tomu pozměňujícímu návrhu, tak zkusím pár obecných věcí a pár čísel.

My podpoříme návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, protože si myslíme, že ten nástroj funguje, že není výjimečný v Evropě, že se používá i v jiných západoevropských zemích a že ty klady převažují nad zápory toho systému, tak jak je dneska nastaven. K tomu zkusím říct ta čísla a zkusím vyjít z průměrné mzdy a z mediánu mzdy - a omlouvám se, že to zaokrouhlím na tisíce, aby se to dobře počítalo.

Říkal jsem, že každý měsíc ušetří zaměstnanec 1,6 procentního bodu - 1,6 - 1,1 a 0,5 - 1,6 procentního bodu toho, co musel platit před zavedením karenční doby. Tak pokud si vezmeme průměrnou mzdu a její zaokrouhlení na 30 tis. - budu se pohybovat v roce 2018, nebudu se pohybovat v předchozích letech - tak je to 480 Kč měsíčně, což je za rok zhruba 5 700, když to zaokrouhlím. A k tomu si můžeme říct, jak často by takový zaměstnanec měl tři dny neplacené nemocenské v prvních třech dnech. Pokud si vezmu medián - zase zaokrouhlím - je to 25 tis. měsíčně, pak ta suma je 400 Kč měsíčně a jednoduše za rok je to 4 800 ušetřených každý rok, za těch deset let je to 48 tis.

Pak chci jenom připomenout - já myslím, že to možná víme úplně všichni v tomto sále, ale nemusí to vědět všichni, kteří poslouchají a sledují naši debatu - že nemocenská se počítá, platí, nebo neplatí za každý kalendářní den, ne za každý pracovní den. A já bohužel neznám statistiku těch tří dní neplacených, jestli tam byl i zásah toho dne víkendového. Protože pokud by někdo nastoupil na nemocenskou v pátek, tak vlastně přichází tím, že je karenční doba, o jeden den, a ne o tři. Pokud ve čtvrtek, tak přichází o dva dny, a pokud v pondělí až středa, tak přichází o všechny tři dny. Ale k tomu dejme tu úsporu na daních či odvodech nebo pojistném, jak to nazveme, není důležité, je to 480 Kč navíc každý měsíc při průměrné mzdě a 400 Kč při mzdě, která se rovná mediánu.

Nicméně aby opozice pouze nekritizovala a neříkala, že je to špatně, a nevedla pouze ten pravo-levý střet, tak jsme připravili pozměňující návrh, který já jsem podal a který vám ještě jednou krátce zdůvodním a o kterém jsem opravdu přesvědčen, že je kompromisem mezi těmi vyhraněnými pohledy, kdy na jedné straně říká nechat stávající systém, a druhý pohled říká: zrušme karenční dobu.

Obsahem toho pozměňujícího návrhu je - a teď budu mluvit především k poslankyním a poslancům největšího vládního klubu, a to klubu hnutí ANO. Ten pozměňující návrh vlastně ctí koaliční dohodu a programové prohlášení vlády, proto mluvím o kompromisu, ne o politickém názoru naší strany, protože politický názor je zamítnout tento návrh - říká ano, bude zrušena karenční doba a budou propláceny i první tři dny nemocenské pro zaměstnance, a to ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, což vlastně odpovídá politickému názoru druhé vládní strany.

Pokud budu citovat z programového prohlášení vlády - všechny informace, jak tady říkám, jsou uvedeny v tom pozměňujícím návrhu, který máte všichni k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny - tak cituji: Od 1. července 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům. - Ten můj, nebo náš pozměňující návrh plně respektuje tu první větu, tzn. nechává datum účinnosti 1. července 2019, obnoví se náhrada mzdy v prvních třech dnech nemocenské, a to ve výši, kterou předkladatelé navrhli, tzn. 60 % denního vyměřovacího základu. Takže v tomhle se shodujeme, když si vezmu tento pozměňovací návrh a původní návrh. V čem se neshodujeme, a o tom pozměňovacím návrhu bude hlasování, to je druhá věta, která říká: projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.

Náš návrh vychází, a mluvil o tom opakovaně můj kolega pan poslanec Bauer, z poměrně unikátní situace, kdy všichni zaměstnavatelé bez ohledu na velikost, od živnostníků po největší firmy, mají stejný názor. Velmi dobře víme, že v jiných ekonomických otázkách se ty názory logicky různí, jiné zájmy mají malí a drobní podnikatelé, jiné naši největší podnikatelé, největší zaměstnavatelé. Je to logické, je to přirozené, je to normální. Tady je unikátní situace, že se všichni shodují.

Velmi často zejména kolegové z levé části politického spektra mluví o důležitosti tripartity. Je třeba říct, že původní návrh navrhovatelů nemá podporu všech tří stran tripartity, ale pouze dvou - odborů a velkou podporu jedné vládní strany a takovou strpěnou podporu druhé vládní strany. Ale zaměstnavatelé tento návrh nepodporují. Když jsem měl možnost debatovat se zástupci zaměstnavatelů ve všech těch úrovních, od těch nejmenších po ty největší, a debatoval jsem s nimi tento náš pozměňovací návrh, tak pro ně je to přijatelný kompromis. Kdyby navrhovatelé poctivě hledali shodu všech tří stran sociálního dialogu, tak by sami přišli s tím a podpořili by tento pozměňovací návrh. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP