(16.20 hodin)
(pokračuje Nováková)

Současná situace je taková, že na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou musí podnikatel tvořit rezervu finančních prostředků. S jejich tvorbou vyslovuje souhlas báňský úřad a její výše musí odpovídat schválenému způsobu sanace a rekultivace. Čerpání prostředků této rezervy schvaluje rovněž báňský úřad mimo jiné na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí a dotčených obcí. Zákon ukládá podnikatelům vytvářet tuto rezervu už od roku 1992. Do roku 2004 však bylo podle zákona možné tvořit tyto rezervy pouze účetně. Po roce 2004 musí být ukládány na vázané účty. A protože existovalo reálné riziko, že ta část rezerv na sanace a rekultivace, která byla vytvořena s tou platnou úpravou do roku 2004 pouze účetně a nebyla dosud vyčerpána, nemusí být k dispozici v případě úpadku společnosti pro realizaci zahlazení následků hornické činnosti. Dalším rizikem je pak, že tedy není stanovena povinnost vytvářet rezervu na technickou likvidaci důlních děl, ačkoliv to představuje také významnou část nákladů.

Využití prostředků na finančních účtech pro účel sanace a rekultivace je zajištěno tím, že je možno je čerpat pouze se souhlasem báňského úřadu, a že tedy je není možné použít dřív, než budou spotřebovány ty původně vytvářené účetní rezervy.

Z kontrolní činnosti báňského úřadu plyne, že rezervy finančních prostředků jsou tvořeny a čerpány v souladu s horním zákonem a odpovídají schváleným způsobům sanace a rekultivace. V případě ekonomických problémů a nedostatku hotovosti u těžebních organizací může nastat situace, kdy rezerva, která byla vedena pouze účetně a nebyla dosud spotřebována, nebude moci být použita na sanace a rekultivace a ty potom buď nebudou provedeny, anebo by je musel uhradit stát.

S přihlédnutím k výše uvedenému a na základě novely horního zákona, kterou zpracoval Český báňský úřad ve spolupráci s MPO a která bude v nejbližším období předložena vládě, vznikne povinnost organizace vést rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod podle horního zákona již jen na zvláštním vázaném účtu. Zavádí se dále periodické posuzování, zda výše rezerv odpovídá nákladům na splnění povinností, k jejichž zajištění jsou rezervy vytvářeny, a doplňují se tak jednoznačné povinnosti těchto organizací ve vztahu k rezervám v případě převodu dobývacího prostoru. Lhůta, u níž musí organizace tuto povinnost splnit, je novelou horního zákona navrhovaná buď ke dni ukončení trvalého dobývacího prostoru, anebo nejpozději v termínu do 30. června 2035.

V případě hlubšího zájmu mám pro vás připravenou tabulku, která poskytuje podrobný přehled o finančních prostředcích, které jednotlivé důlní organizace nebo těžební organizace mají dnes na vázaných účtech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji za korektní, vyčerpávající, poměrně vyčerpávající odpověď. Jsem tedy rád, že pokud tady do Poslanecké sněmovny doputuje novela zákona, která bude tyto věci zpřísňovat, a zároveň je tedy aktualizováno posuzování výše těch prostředků s ohledem na případně měnící se náklady v reálném čase, tak to je věc, která je důležitá, že se reflektuje. Nicméně bych chtěl jenom poznamenat, není to ani doplňující otázka a týká se to potom případně kolegy pana ministra Brabce. Je důležité se také podívat na problematiku ekologické újmy, zdali i tady jsou ty prostředky dostatečně adekvátně plněny. Ale to není předmětem této interpelace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S další z interpelací je přihlášena paní poslankyně Dana Balcarová na pana ministra Richarda Brabce. Připraví se pan poslanec Zdeněk Podal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane ministře, obracím se na vás s otázkou ohledně záměru stavby Truckcentra u obce Petrovice v Krušných horách. Společnost APB Plzeň, a. s., tu plánuje čtyři vysoké haly a zároveň zázemí pro 150 kamionů. Tento záměr by zabral 16 hektarů mokřadní louky, což je pro představu 32 fotbalových hřišť. Je to opravdu veliká rozloha na území, kde se také nacházejí pramenné vývěry, niva potoka Slatina, tři rybníky. Je to v blízkosti chráněných území, prostě v území, které je velmi cenné z hlediska životního prostředí.

Podle mých informací ministerstvo dalo k tomuto záměru souhlas. Já doufám, že mě pan ministr odpoví, že se pletu a že to tak nebylo. Takže se ptám, pane ministře, je tomu tak, že ministerstvo vydalo souhlas k záměru stavby tohoto objektu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpovězení této interpelace. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážená paní kolegyně, paní předsedkyně Balcarová, ano, ministerstvo k tomu dalo souhlas 18. 12. 2017, ale s celou řadou velmi přísných podmínek. A já bych na začátku opět velmi stručně jenom řekl věc, kterou už jsem tady řekl mnohokrát na tomto místě. A vy, paní předsedkyně jako předsedkyně výboru pro životní prostředí víte velmi dobře, a to je to, že ta směrnice EIA je prostě evropská směrnice a není to jakýsi generální pardon pro projekt, kterým by bylo možno ho zastavit prostřednictvím stanoviska EIA v případě, že je vyhodnoceno, že ten projekt má sice negativní vlivy na životní prostředí, ale ty jsou kompenzovatelné. A opakovaně tady bohužel dochází k nepochopení role EIA, protože mnozí ve chvíli, kdy chtějí zastavit projekt, tak se upínají k EIA, a naopak mnozí nadávají, že EIA nějaký projekt zdržuje. Ale po tomto kratším úkroku trochu stranou mi dovolte se vrátit k tomu konkrétnímu projektu.

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko EIA, protože možné vlivy záměru lze zmírnit a kompenzovat, což je uloženo v podmínkách stanoviska. Jinými slovy, vliv záměrů na jednotlivé složky životního prostředí lze na základě veškerých dokumentů dodaných v průběhu procesu EIA považovat dle legislativy za únosné, a to za předpokladu realizace stanovených zmírňujících a kompenzačních opatření. A jenom připomínám, že my jsme opakovaně právě vraceli ještě k doplnění dodatečných podkladů investorovi v rámci procesu EIA. Podmínky byly stanoveny nejenom z pohledu jejich obsahového naplnění, ale také časově tak, aby byly konkrétní podmínky realizovány v přesně daných po sobě jdoucích krocích.

A teď ta klíčová věc. Základní podmínkou pro další postup investora, která vychází přímo ze stanoviska, je před jakýmikoliv dalšími žádostmi o povolení v navazujících řízeních získat ze strany investora výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro zvláště chráněné druhy, kde musí investor mimo jiné prokázat, že veřejný zájem na realizaci záměru převažuje nad zájmem ochrany přírody. Nebudou-li výjimky uděleny, nelze pokračovat v povolovacích řízeních, a tedy ani záměr realizovat.

Ještě před žádostí o výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny je pak podmínkou stanoviska uloženo realizovat kompenzační opatření v podobě zachování mokřadního prostředí u dolního rybníka, zadržet vodu na ploše minimálně čtyř hektarů jižně od záměru pro vytvoření nového přirozeného prostředí a vhodných biotopů pro přesun zvláště chráněných živočichů, nebo například zajistit zachování nivy, slatiny díky plánu kosení. Teprve potom investor jako podmínku stanoviska uskuteční další biologický celovegetační průzkum, který bude podkladem pro získání případných výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Mezi další podmínky stanoviska po případném získání výjimek pak patří výstavba čistírny odpadních vod, zavedení pravidelných kontrol kvality vody nebo výstavba hlukové stěny a celkem dalších 27 podmínek.

A na závěr mi ještě dovolte zdůraznit, že EIA není povolením k výstavbě, což samozřejmě dobře víte. A záměr také, a to je také důležitý fakt, není v současné době v souladu s územním plánem obce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP