(10.50 hodin)
(pokračuje Bělobrádek)
Opakuji, racionalita nesmí být cynismus. Racionalita nesmí být zakrývána za oportunismus. Pokud ztratíme hodnoty, pokud ztratíme zodpovědnost, pokud ztratíme zásady, pak se z politiky udělá pouze cynický boj o moc. A já myslím, že tady jde o více než o to, kdo konkrétně je předsedou vlády. Jednáme o hodnotách, o principech, o systému, o institucích.
Nedomnívám se, že pádem vlády by vznikl pat. Přece je tady Ústava, která jasně hovoří, co se v takové situaci stane. Je tady mnoho možností, jak celou situaci vyřešit. Může vzniknout jiná vláda, může vzniknout vláda na stejném půdorysu s jiným předsedou vlády, může vzniknout skutečně situace, kdy se to dotáhne až do předčasných voleb, může tady být nějaká prozatímní vláda. To všechno. Je mnoho možností, které tady existují.
Jsem přesvědčen, že redukovat celou situaci do osobní roviny i za cenu, že to odnáší rodina, je věc, která by se stávat neměla. Je to samozřejmě rozhodnutí každého jednotlivce. Já bych chtěl říci, že útočit na rodinu je velmi nechutné, ale zažilo to už mnoho z nás. Mnoho z nás zažilo útoky od lidí, kteří s námi nesouhlasí, v osobní rovině, i na naše děti. Já osobně jsem to zažil. Je to nepříjemné. Ale mohu říci, že v případě, že bych byl v podobné situaci, dal bych přednost tomu, abych nebyl v takové situaci a v takové vládě bych nebyl.
Jsem přesvědčen, že nyní hlasujeme skutečně o principech, o zásadách, o institucích, o ústavnosti. Důvěra veřejnosti je velmi důležitá. A pokud hovoříme o tom, že bychom měli spojovat, pokud bychom skutečně tohle mysleli vážně, tak musíme odstranit příčiny rozdělení. A příčinou rozdělení je to, že lidé jsou frustrováni, že v zemi Evropské unie, v zemi, která chce být civilizovanou standardní demokracií, je něco takového možné.
To všechno jsou důvody, proč celý klub KDU-ČSL vysloví nedůvěru této vlády. Tak jako jsme nepodpořili důvěru vládě na začátku, je to stejný důvod, proč jsme nechtěli vyjednávat o možné účasti či podpoře vlády bez splnění podmínky, že tam nebude obviněný ze závažného trestného činu. V tomto systému je to jasné. Jsme připraveni jednat o podpoře vlády, jsme připraveni jednat o vládě, ale musí tam být splněna tato základní podmínka.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi. Nyní vystoupí za TOP 09 pan Miroslav Kalousek, připraví se za STAN pan kolega Farský. Požádám Sněmovnu o klid! Pokud máte jiné debaty, prosím v předsálí, ať mohu udělit panu předsedovi Kalouskovi slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, všichni poslanci klubu TOP 09 připojili své podpisy pod svolání této schůze o vyslovení nedůvěry vládě a všichni tak také budou hlasovat.
Příběh kolem kriminální kauzy pana předsedy vlády začíná připomínat lacinou béčkovou gangsterku. Bohužel to není film, je to realita, která rozežírá jako rakovina principy právního státu. Jak chceme vysvětlit lidem, že tady bude právo platit rovně pro každého, když kterýkoliv z obviněných nebo vyšetřovaných může mít oprávněný pocit, že mu nemůže projít to, co předsedovi vlády, pod kterého jako pod šéfa exekutivy spadají exekutivní útvary, jako je policie a státní zastupitelství?
Nikdy za poslední čtvrtstoletí České republiky nebyl žádný člen vlády v tak obludném konfliktu zájmů. I Miloš Zeman blahé paměti, když byl premiérem a byl obviněn jeho člen vlády, ministr financí Ivo Svoboda, neprodleně navrhl jeho odvolání prezidentovi republiky s odůvodněním, že ve vládě prostě nemůže sedět trestně stíhaná osoba. Zdá se, že pan prezident se za ta léta posunul ve svých názorech, ale k těm principům právního státu ten jeho původní názor skutečně patří.
Tím, že tou trestně stíhanou osobou je premiér, je v onom obludném konfliktu zájmů celá vláda. A jestliže existují důvodná podezření, že navíc maří vyšetřování, maří spravedlnost, tak jsou skutečně ohroženy základní principy právního státu a důvěra veřejnosti ve spravedlnost. Myslím si, že něco takového není možné a že by to Poslanecká sněmovna, které se vláda zodpovídá, neměla připustit. Nechci se obracet na pana premiéra, protože on nám svůj postoj jasně vyjádřil slovy nikdy, nikdy, nikdy. Chci se obrátit na kolegy, zejména na ty, kteří se rozhodli vyjádřit svůj postoj tak, že odejdou, že tady nebudou hlasovat.
Kolegové, všichni jsme skládali poslanecký slib a v Ústavě je napsáno, že máme hlasovat podle svého svědomí. Je skutečně v souladu s vaším svědomím uprchnout před hlasováním do kanceláři či do bufetu a toho hlasování se nezúčastnit?
Všichni my dříve narození, co jsme prožili určitou část svého ekonomicky aktivního života v totalitě, si dobře pamatujeme situace, kdy náš strach přehlušil naše vlastní svědomí. Těch skutečně statečných, kterým se to nikdy nepřihodilo, bylo velmi málo. A já často se studem vzpomínám na situace, kdy jsem raději mlčel, protože jsem měl strach. A tohle je teď situace, které vy se chcete naprosto dobrovolně vystavit, chcete se vystavit situaci, kdy váš strach, vaše obava přehluší vaše vlastní svědomí.
Není totiž pravda, že neexistuje žádný plán B. Plán B existuje a jsou to všechno varianty, které Ústava předpokládá. Je samozřejmé, že v takovém okamžiku by byl první na tahu prezident republiky, a pokud by skutečně znovu jmenoval trestně stíhanou osobu, která maří vyšetřování, byla by to ale jeho odpovědnost a byla by to otázka jeho svědomí, nikoliv naše, nikoliv každého z nás. Samozřejmě, Ústava připouští i všechny možné další scénáře.
Plán A je jednoduchý. Přeje si každý z nás, aby v čele vlády stála trestně stíhaná osoba, která maří vyšetřování? Plán B - každý z nás si to nepřeje. Rozhodujeme podle svého svědomí. Poslanci TOP 09 podle svého svědomí si to nepřejí a budou proto také hlasovat proti důvěře této vládě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Miroslavu Kalouskovi. Nyní pan poslanec Jan Farský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, neřeknu nic nového, když tady oznámím, že tato vláda nemá naši důvěru. Nebudu opakovat argumenty o trestně stíhaném premiérovi v kolosálním konfliktu zájmu, nebudu se utápět v minulosti, jako se v minulosti utápí tahle vláda. Já vám ukážu na pěti konkrétních příkladech, jak by Česká republika mohla v zájmu svých občanů a své budoucnosti fungovat daleko lépe, kdyby se tato vláda nezmítala v problémech svého předsedy.
Začnu skutečně zemitě, a to takříkajíc od podlahy - půda a voda. Česká půda nezachycuje tolik vody, kolik zachycovala ještě před lety, je v podstatě poničena, zplundrována, je tady obrovská eroze, hospodaří se na desetkrát větších lánech, než se hospodaří na západ od naší země. Tak bych čekal, že vláda přijde s tím, že bude prosazovat místo pesticidů spíše orbu na podzim, že bude podporovat živočišnou výrobu, aby se vracely živiny do půdy, že bude podporovat zmenšování lánů, tak aby eroze nebyla tak tragická. Co se ve skutečnosti děje? Obrovský boj pana Faltýnka proti zastropování dotací, aby náhodou agrokomplexy neutrpěly. Ministr Toman prosadil, že budou opět používány pesticidy na polích, že neukončí to zvěrstvo, které se tady děje, ale prodlouží se tady používání. To jsou věci, které prostě jsou, jsou zločinem na budoucnosti České republiky. A prezident? Ten chce postavit asi jako reakci na to, že tady máme problém s vodou, obrovskou stavbu kanálu Vltava-Labe-Odra. ***