Čtvrtek 6. prosince 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

73.
Návrh poslanců Víta Kaňkovského, Radky Maxové, Jana Bartoška,
Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Aleny Gajdůškové,
Marka Výborného, Mariana Jurečky, Stanislava Juránka, Jiřího Miholy,
Ondřeje Benešíka, Víta Rakušana a Hany Aulické Jírovcové na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 267/ - prvé čtení

Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 267/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám představil poslaneckou novelu zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách osobám se zdravotním postižením, kterou předkládám s dalšími kolegyněmi a kolegy, a děkuji vám za její zařazení na dnešní pořad jednání.

Tato novela navazuje na vloni úspěšně přijatou poslaneckou novelu téhož zákona, kterou jsem, stejně jako je tomu u dnes projednávaného tisku, připravil s Národní radou osob se zdravotním postižením. Vloni přijatá novela valorizovala příspěvek na mobilitu ze 400 korun na 550 korun na měsíc zejména v souvislosti s prudkým nárůstem cen pohonných hmot v posledních deseti letech. Zkrátila také dobu na opětovné pořízení motorového vozidla z deseti na sedm let, odstranila posuzování celkových majetkových a sociálních poměrů žadatele. Novela také snížila hranici ceny pomůcky, do které se pro přiznání příspěvku vyžaduje potvrzení o příjmech žadatele a společně posuzovaných osob, a součástí novely byly ještě některé další dílčí změny.

Už při projednávání loňské novely jsme avizovali, že je zde ještě jeden závažný problém, a tím je fakt, že v působnosti zákona chybí některé skupiny osob postižené chorobami, které závažným způsobem omezují mobilitu dané osoby, ale přitom se nejedná o poruchu nosného nebo pohybového aparátu. Jen pro upřesnění, v současné době se zákon dotýká pouze osob s těžkým zrakovým postižením, těžkým sluchovým postižením, kombinovanými vadami sluchu a zraku, osob s těžkým postižením nosného a pohybového aparátu a osob s hlubokou nebo těžkou mentální retardací. Pouze u příspěvku na mobilitu na něj mohou dosáhnout i některé osoby s jinými diagnózami, pokud mají přiznán průkaz ZTP či ZTP/P.

Zákon o dávkách osobám se zdravotním postižením přiznává dva druhy příspěvku. Tím prvním je už zmíněný příspěvek na mobilitu, který lze považovat za klasickou finanční dávku. Druhý typ příspěvku je tzv. příspěvek na zvláštní, nebo spíše řekněme kompenzační pomůcku. Zde už nejde o klasickou finanční dávku, ale o příspěvek státu na konkrétní kompenzační pomůcku, která má za cíl zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení dané osoby a slouží k podpoře jejího sociální začleňování. (Krátká odmlka.) Omlouvám se vám trošičku za dnešní zdravotní hendikep.

To je rozdíl od zdravotních pomůcek hrazených z veřejného zdravotního pojištění, které má za cíl zlepšit zdravotní stav dané osoby, či pomoci kompenzovat zdravotní hendikep, případně bránit dalšímu zhoršení zdravotního stavu. Chci připomenout, že osoba žádající o ty tzv. kompenzační pomůcky je povinna uhradit deset procent z ceny této kompenzační pomůcky.

To, o čem budeme dnes hovořit v souvislosti s předloženou novelou, je právě ten druhý typ příspěvku, tedy příspěvek na kompenzační pomůcky, kde stát za splnění podmínek daných zákonem poskytuje zdravotně hendikepovanému příspěvek na konkrétní pomůcku, která mu při jeho zdravotním stavu zlepší jeho kvalitu života. Problém, který chceme řešit je fakt, že doposud nejsou zařazeny do působnosti tohoto zákona zdravotně hendikepovaní, kteří sice nemají těžce postižený nosný či pohybový aparát, ale jejich mobilita je výrazně narušena jejich interním stavem.

Konkrétně se jedná o osoby s těžkým postižením srdce, s těžkým plicním onemocněním či s výrazným postižením cév dolních končetin. Všechna tato onemocnění v těžším stadiu nebo v těch nejtěžších stadiích výrazným způsobem limitují mobilitu člověka, a to v některých případech ještě hůře, než je tomu u těžkého postižení pohybového či nosného aparátu. Každý z nás jistě známe ze svého okolí osoby, které vzhledem k těžkému stupni postižení jejich srdce či plicního aparátu nezvládají více než jen pár kroků, protože více prostě neudýchají. U osob s těžkým postižením cév dolních končetin je to podobné, byť příčina jejich zhoršené mobility je z medicínského hlediska jiná. Zde je třeba říci, že i tyto zmíněné skupiny osob mohou dosáhnout na prvý typ příspěvku, tedy na příspěvek na mobilitu, protože většinou jsou držiteli průkazu ZTP či ZTP/P. Bohužel tyto osoby bez pomoci některých kompenzačních pomůcek se prostě mimo svůj domov nedostanou, tedy nechci být cynik, ale lze říci, že jim je příspěvek na mobilitu k ničemu.

Právě proto považujeme se spolupředkladateli zařazení těchto tří skupin pacientů do působnosti zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením za velmi důležité. Jedině tak mohou tito postižení dosáhnout na pomůcky, které jim mohou pomoci dostat se mimo své obydlí, ale v řadě případů se vůbec pohybovat po svém bytě.

Kritéria pro stanovení stupně postižení k zařazení do působnosti zákona byla konzultována s příslušnými odbornými lékařskými společnostmi. Konkrétně s kardiologickou společností, se společností kardiovaskulární chirurgie a s Českou pneumologickou a fyziologickou společností.

Součástí předložené novely je i návrh na novelizaci prováděcí vyhlášky č. 388/2011 Sb., která zahrnuje i výčet kompenzačních pomůcek pro nově zařazené diagnózy. Jde o nájezdové ližiny, svislou zdvihací plošinu nebo šikmou zvedací plošinu, roštovou rampu, schodišťovou sedačku, elektrický skútr jako mnohem levnější alternativu příspěvku na motorové vozidlo, případně dodatečnou úpravu motorového vozidla, zejména při usnadňování nastupování, nakládání vozíku apod. Jistě je možné diskutovat o omezeném množství dalších pomůcek, které by připadaly v úvahu dle doporučení odborných společností, ale to nechávám na diskusi ve výborech. Naopak se nepočítá u této skupiny osob s příspěvkem na pořízení motorového vozidla.

K diskusi pak zcela jistě bude i případné zařazení ještě jedné skupiny osob, a těmi jsou děti či dospělí s těžkou formou poruchy autistického spektra. I tyto osoby potřebují některé pomůcky, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Velkým problémem těchto osob a jejich rodin je jejich doprava v prostředcích hromadné dopravy či soukromým vozidlem. Mnohé z těchto osob potřebují pro bezpečnou dopravu svou i okolních osob zádržný systém, nebo jejich stav vyžaduje jiné kompenzační pomůcky.

Zmíním se ještě o druhé změně, kterou naše novela přináší, a tou je navýšení maximálního limitu příspěvku na dvě nákladné skupiny pomůcek, a těmi jsou svislá zdvihací plošina nebo šikmá zvedací plošina. Zde je třeba si uvědomit, že jde o vysoce nákladné pomůcky, kde při povinné desetiprocentní spoluúčasti žadatele je za současného limitu 400 tisíc korun tato pomůcka pro mnohé zdravotně hendikepované nedostupná, protože reálná cena těchto pomůcek je v relaci 550 až 600 tisíc korun, tedy žadatel zaplatí povinných 10 % z ceny a dále doplácí částku, která je nad zákonem stanoveným maximálním limitem příspěvku. Z těchto důvodů si někteří žadatelé potřebnou pomůcku prostě nemohou dovolit, nepomůže-li jim některá z nadací. Takto zdravotně postižený se pak stává uvázaným ve svém domácím prostředí se všemi zdravotními a sociálními dopady.

Je potřeba říci, že počet žadatelů o tyto pomůcky je omezený. Celkový počet žadatelů o zvedací plošiny byl v roce 2016 377, z toho svislé, tedy ty nejdražší plošiny, byly v roce 2016 přiznány jen padesáti žadatelům. Nejde tedy o nějaké závratné počty.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dosavadní verze zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ignoruje některé skupiny zdravotně hendikepovaných, u nichž je sociální a společenské vyloučení vzhledem k jejich zdravotnímu stavu stejné, někdy i větší než u osob, které již do působnosti zákona spadají. Tyto zmíněné skupiny osob jsou v tomto ohledu diskriminovány. Je tedy na nás, zda dokážeme i těmto osobám pomoci zlepšit jejich kvalitu života a alespoň částečně se začlenit zpět do společnosti. Je jen na nás, zda některé skupiny obyvatel ponecháme v situaci, kdy je jejich jedinou perspektivou pohled z okna vlastního bytu, nebo zda jim pomůžeme alespoň v omezené míře se začlenit do života mimo jejich domov.

Vláda zaujala k našemu návrhu neutrální stanovisko, přičemž z jejího stanoviska je patrné, že problém, který novela řeší, vláda vnímá a považuje jej za hodný řešení. Některé připomínky k novele považují předkladatelé za hodné další diskuse a případně vyřešení a je nutné o nich v rámci projednávání ve výborech diskutovat i se zástupci odborné veřejnosti. Zejména se to týká nutnosti upřesnit zdravotní i další podmínky nároku na příspěvek na kompenzační pomůcky u nově navržených diagnóz, které navrhujeme zařadit do působnosti zákona. Toto však považuji za řešitelný problém a oceňuji v tomto postup Ministerstva práce a sociálních věcí, které již v mezidobí mezi jednáním vlády a projednání v prvním čtení svolalo kulatý stůl za účasti zástupců předkladatelů, odborných sekcí MPSV a odborných lékařských společností. Byli zde přítomni i zástupci Úřadu práce a lékařské posudkové služby. Zde jsme i na podkladě připomínek vlády stanovili společný postup konzultací s odbornými společnostmi, lékařskou posudkovou službou a odbornými sekcemi MPSV s cílem ještě přesněji vymezit objektivní kritéria pro jednotlivé nově zařazené diagnózy a u některých z nich i zúžit okruh potenciálních žadatelů. Cílem je připravit do výborů či do druhého čtení pozměňovací návrh, který sporné body upřesní. Nepůjde ale o zásadní zásah do koncepce této novely, pouze o její upřesnění, aby kritéria pro zařazení konkrétního žadatele byla co nejvíce objektivní a usnadnila i práci lékařské posudkové službě.

Milé kolegyně, vážení kolegové, jsem přesvědčen, že jsme schopni v průběhu legislativního procesu odstranit některé dílčí nedostatky této předlohy, a pevně věřím v naši spolupráci napříč Poslaneckou sněmovnu. Za předkladatele navrhnu v podrobné rozpravě prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 20 dnů, tedy celkově na 80 dnů, aby byl dostatečný čas na přípravu dílčích pozměňovacích návrhů, které by neměly narušit základní cíl této novely.

Děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat o postoupení tohoto návrhu k projednání ve výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému jako zástupci navrhovatelů. Zpravodajkou pro prvé čtení byla určena paní poslankyně Vrecionová, která je ale omluvena ze zdravotních důvodů. Budeme muset stanovit nového zpravodaje. Je zde návrh na to, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Jan Bauer. To je ale věc, kterou musíme odsouhlasit hlasováním Poslanecké sněmovny. Já jsem přivolal poslance a poslankyně, kteří jsou v předsálí.

 

Nyní budeme hlasovat o tom, že zpravodajem pro prvé čtení určíme pana poslance Jana Bauera.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, přihlášeno 132 poslanců, pro 120, proti nikdo.

 

Prosím pana poslance Bauera, aby se ujal funkce zpravodaje, a tím mu dávám i slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako náhrada za paní poslankyni Veroniku Vrecionovou přednesl návrh zpravodajské zprávy k novele zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Chtěl bych v první řadě říct, že se jedná o poslanecký návrh. Jedná se o skupinu poslanců vedenou Vítem Kaňkovským, Radkou Maxovou, Janem Bartoškem a dalšími, to je první důležitá informace. Předmětem úpravy je rozšíření okruhu postižení, která i přes svou závažnost nebyla dosud v zákoně zohledněna. Jedná se konkrétně o těžké omezení pohyblivosti způsobené postižením cév dolních končetin, dále pak o těžké omezení pohyblivosti v důsledku oběhové nedostatečnosti při onemocnění srdce a objektivně prokázané těžké postižení plicních funkcí. Osobám trpícím těmito těžkými postiženími náš sociální systém doposud nepřiznává nárok na poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcky, které jsou pro ně velmi potřebné a bez kterých se neobejdou.

Taktéž platí, že druhou oblastí navrhované úpravy je navýšení úhrady u některých nákladnějších zvláštních pomůcek. Předkládaný návrh směřuje na zvláštní pomůcky, jako jsou například svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, a je i z hlediska zvýšení dostupnosti těchto pomůcek velmi potřebný.

V rámci zpravodajské zprávy bych vás chtěl informovat, že předpokládaný dopad na státní rozpočet předkladatelé předpokládají přibližně ve výši 73 milionů korun. Také bych vás chtěl informovat, že vláda na své schůzi dne 10. října 2018 tento poslanecký návrh projednala a zaujala k němu neutrální stanovisko. To si myslím, že je asi vše v rámci mé zpravodajské zprávy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Gajdůšková. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, ctěná sněmovno, za prvé si dovolím omluvit paní ministryni Maláčovou, která by zde jistě při projednávání tohoto bodu byla, kdyby nebyla včera a dnes na služební zahraniční cestě. Tak jak již říkal předkladatel pan poslanec Kaňkovský, paní ministryně ale je velmi nakloněna tomuto návrhu zákona a pomoci lidem se zdravotním postižením, tak jak návrh představil pan poslanec Kaňkovský i zpravodaj.

Já k tomu, co zde již bylo řečeno, jenom přidám ještě možná jeden úhel pohledu. Chtěla bych zdůraznit, že kompenzační pomůcky se týkají samozřejmě také dětí. A pro děti to, že jsou pohyblivé, že se dostanou, jak říkal pan předkladatel, pan poslanec Kaňkovský, za okna svého bytu, znamená nejenom to, že je to příjemnější, ale pro děti, pro mladé lidi to znamená také výrazný impuls k osobnostnímu rozvoji, tedy lepší podmínky pro to, aby se zařadili do života. Z tohoto důvodu je to možná ještě důležitější u těch dětí a mladých lidí tak, jak to zde říkáme.

Ještě možná jedna připomínka a ta se týká toho, že jestliže propustíme tento návrh zákona, jestli bude přijat a jestli lidé dosáhnou na podporu pomocí kompenzačních pomůcek, tak to také může znamenat velkou pomoc a velký posun v jejich životě, v kvalitě jejich života. Lékaři, odborníci, uvádějí, že kdybychom věnovali více pozornosti a vytvořili lepší podmínky pro rehabilitaci právě proto, aby se lidé se zdravotním postižením mohli více pohybovat, aby jim bylo pomoženo, tak až třetinu lidí jsme schopni dostat zpátky do plnohodnotného života včetně možná pracovního procesu, do práce. Což je důležitá seberealizace. To má zase důsledky ve vztahu ke zdravotnímu stavu a samozřejmě i psychickému stavu. Další třetině lidí jsme schopni pomoci skutečně zlepšit kvalitu jejich života. Jenom bohužel ta třetina je na tom bohužel tak zdravotně špatně, že jim to usnadní život, ale nebude to mít tak velmi pozitivní důsledky, jak jsem o tom mluvila u těch prvních dvou skupin.

Já vás tedy, vážené kolegyně a kolegové, prosím, abychom podpořili tento návrh zákona, schválili ho v prvním čtení. Jsme připraveni, a teď mluvím zase i za paní ministryni, určitě debatovat o možných pozměňovacích návrzích, o vylepšení tohoto návrhu. Ale budeme velmi rádi, když tento návrh zákona bude schválen, když bude dobře projednán, aby skutečně lidem pomohl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále se do rozpravy hlásí paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych i já - přiznávám se, že jsem jedna z poslankyň, která připodepsala tento návrh, protože věřím, že je to jedna ze zásadních pomocí lidem, kteří jsou takhle zdravotně postiženi, a ty kompenzační pomůcky jsou pro ně opravdu životně důležité.

Chtěla bych však upozornit, že ani tato novela není řešení na celý ten komplexní problém u těchto lidí. A opravdu si myslím, že - a docela i apeluji na vládu a především na ministryni práce a sociálních věcí a i na pana ministra zdravotnictví - že je opravdu nutné zabývat se touto problematikou komplexně a řešit tento systém tak, aby opravdu měl hlavu a patu, a my, nezlobte se na mě, nemuseli předkládat tyto poslanecké novely, když napříč politickým spektrem... A aby takto postižení lidé měli ochranu především ze strany legislativy a státu, aby se jejich život stal trošku příjemným. Když se musí potýkat každý den se všemi problémy, které nám připadají velice snadné, tak oni dennodenně bojují pro nás s banalitami.

Jsem i ráda, že vláda dala neutrální stanovisko. Myslím, že i to hovoří za své a víceméně to poukazuje na to, že i vláda si je vědoma situace, která v této oblasti je. Proto bych byla opravdu ráda, kdybychom tuto novelu pustili dál, a věřím, že s tím nebude problém ani při dalším projednávání ve výborech anebo při dalších čteních. Takže děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. I já bych chtěl tuto novelu také velmi podpořit a myslím si, že to, co se dvacet let opomíjí, a to je sociálně-zdravotní pomezí, je něco, co bychom měli opravdu aktuálně řešit. Sociálně-zdravotní pomezí je opravdu nesmírně závažná problematika, protože sociální aspekty se odrážejí do zdravotního stavu a naopak zdravotní stav pacientů se velice často odráží do jejich sociálních podmínek. Měli bychom opravdu důstojně, kvalitně a komplexně řešit problematiku sociálně-zdravotního pomezí. Tento návrh je jedním z dílů tohoto řešení, byť samozřejmě nový komplexní zákon, který by se měl (připravit) opravdu velmi rychle, jak paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího říkala, je něco, co by opravdu mělo být prioritou této vlády. A já jsem připraven tomu maximálně pomoci v rámci zdravotního výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré dopoledne. Já jenom budu teď krátce reagovat na všechny předřečníky a děkuji za podporu tohoto návrhu zákona. A jenom možná k tomu, co tady řekla paní poslankyně Aulická prostřednictvím pana předsedajícího.

Moc děkuji i za tu připomínku k tomu, že my skutečně směrem ke zdravotně postiženým máme celou řadu rezerv. A já bych možná zmínil ještě jednu, o které se příliš nehovoří, ale se kterou se setkávám jak v roli lékaře ortopeda, tak se s ní setkávám i v roli člověka, který se hodně s těmi zdravotně hendikepovanými potkává i v civilním životě.

My se čím dál více potýkáme s tím, že nám přibývá lidí, kteří jsou takzvaně ležící. To znamená, jsou to lidé, kteří jsou už odkázáni na trvalou péči osoby blízké, a je velmi dobře, pokud to může být osoba blízká, ale velmi nám chybí možnosti domácí rehabilitační péče. My máme už dneska velký problém i pro lidi, kteří běžně chodí na rehabilitační péči, dokážou si na ni dojít. Ale pokud se týká té domácí rehabilitační péče, kterou ti ležící pacienti velmi potřebují, tak té se nám žalostně nedostává. A není to tak, že samozřejmě některý z těch trvale ležících pacientů skutečně už bohužel zůstane trvale ležícím, ale máme tady celou řadu pacientů, kterým bychom dobře vedenou rehabilitační péčí dokázali jejich zdravotní stav výrazným způsobem zlepšit.

Takže to je také jedno z témat, které bych velmi prosil, abychom na té úrovni zdravotně-sociálního pomezí řešili. Protože to je skutečně problém, který nám narůstá, a pokud ho nebudeme řešit, tak bude dále narůstat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Plzák se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, reaguji na svého předřečníka. Ona ta domácí rehabilitační péče, to je věc, která také visí na našich zdravotních pojišťovnách. Protože zdravotní pojišťovny, co vím, byly jednu dobu velmi skoupé v navazování dalších smluv. Dnes možná ty pojišťovny už k tomu přistupují příznivěji. Je to navázáno samozřejmě také na nedostatek rehabilitačních pracovníků. Tak já nevím, jak my jako parlament tomuto můžeme pomoct.

A když už jsem se dostal k mikrofonu, zeptal bych se předkladatele. My všichni vidíme, jakým směrem a jakou rychlostí postupuje technologický rozvoj. A my jsme měli na zahraniční cestě možnost vidět kompenzační pomůcky biomechanické, které například umožňují paraplegikům chodit po připnutí na dolní končetiny a na záda, udržují je takovým balancovacím systémem ve vzpřímeném postoji. Chápu, že je to pro ty postižené neuvěřitelná věc. Já jim to přeji. Ale dovedu si představit, jak drahé tyto pomůcky budou. A chci se zeptat v rámci toho, jak jde vývoj neustále dopředu, kam až bude náš stát schopen všechny tyto věci proplácet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nejprve je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Válek. Po něm pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já musím reagovat a prostřednictvím pana předsedajícího chci nesmírně poděkovat kolegovi Plzákovi, že otevřel diskusi o připojištění a o tom, jak nezbytně nutné je zahájit reformu zdravotního pojištění. Pevně věřím, že bude spolu se mnou stimulovat pana ministra, aby na tom začal velmi rychle pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kaňkovský, faktická poznámka. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já bych ještě prostřednictvím pana předsedajícího reagoval na váženého kolegu Plzáka. Samozřejmě, technologický rozvoj nezastavíme. Já pevně věřím, že bude dál pokračovat. Ale tady je potřeba opravdu rozlišit ty dvě skupiny pomůcek. My tady máme zdravotní prostředky, zdravotní pomůcky, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a tam spadá právě ta skupina pomůcek, o kterých jste hovořil, to znamená, to jsou pomůcky, které kompenzují zdravotní hendikep ze zdravotního hlediska. A pak tady máme ty takzvané zvláštní kompenzační pomůcky, které jsou v působnosti zákona, který dnes projednáváme. Ty hradíme ze sociální části a tam tedy podle mého názoru v poslední době nějaké závratné novinky nebyly. Ano, máme dnes modernější zdvihací plošiny, ale určitě nelze vyloučit, že i tady se něco nového objeví, ale pokud se podíváme na strukturu za posledních deset let, tak tam se to moc neměnilo.

Co mě mrzí, že u těch nejdražších, jako jsou třeba ty svislé plošiny, jsme nedokázali výrobce dotlačit k tomu, aby cenu snížili. Já chápu, že když mají nějaký patent, tak si drží cenu, ale ta cena se v posledních letech vůbec nesnížila. Proto také pro řadu těch osob je to nedostupné, protože doplatek pro ně je vysoký. Oni mají ten desetiprocentní plus ještě hradí vlastně rozdíl mezi maximální výší příspěvku.

Pokud se bavíme o zdravotních prostředcích, tam s vámi souhlasím, ale to máme s biologickou léčbou i se všemi dalšími modalitami. Tady se pak musíme bavit celkově o struktuře a vůbec o systému veřejného zdravotního pojištění i případného připojištění.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě se někdo hlásí do obecné rozpravy? Než ji ukončím, pane navrhovateli, já jsem zaznamenal ve vašem úvodním slově váš úmysl navrhnout prodloužení a to musí zaznít teď v obecné rozpravě, protože jinou nemáme v prvém čtení. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Jak jsem avizoval ve svém úvodním vystoupení, dovoluji si navrhnout prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 20 dní, celkově tedy na 80 dní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Ještě jednou se ptám, zda je zájem o vystoupení. Není, takže končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Je zde prosím nějaký jiný návrh na garanční výbor? Ne, tak můžeme přistoupit k hlasování.

 

Hlasujeme tedy o přikázání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 83, přihlášeno 141 poslanců, pro 132, proti nikdo. Návrh jsme přikázali výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Je takový návrh z pléna? Ano, pan poslanec Válek vystoupí s návrhem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Doufám, že se s kolegou Plzákem shodneme. Mělo by to být projednáno i ve zdravotním výboru. Samozřejmě ne jako garančním, ale měli bychom se k tomu vyjádřit. Přece jenom se jedná o něco, co bude hrazeno ze zdravotního pojištění. Navrhuji projednat i ve zdravotním výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, rozuměl jsem tomuto návrhu. Je zde ještě nějaký jiný návrh na další výbor, který by se měl zabývat projednáním tohoto zákona? Ne.

 

Takže budeme hlasovat o tom, abychom přikázali projednání tohoto návrhu zdravotnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 84, přihlášeno 141 poslanců, pro 132, proti 1. Návrh jsme přikázali k projednání zdravotnímu výboru.

 

V obecné rozpravě zazněl návrh na prodloužení lhůty o 20 dní. Návrh přednesl zástupce navrhovatelů pan poslanec Kaňkovský. Budeme tedy hlasovat o prodloužení lhůty k projednání o 20 dní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, přihlášeno 142 poslanců, pro 135, proti 1. To znamená, že jsme schválili prodloužení lhůty.

 

Končím prvé čtení projednávání tohoto návrhu zákona.

Z dnešního jednání Poslanecké sněmovny se v době od 14.30 do 19 hodin z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivo Vondrák. Pan předseda Ivan Bartoš se omlouvá z dnešního jednání v době od 14.30 do 18 hodin z důvodu jednání.

 

Zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP