Pátek 7. prosince 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 203/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám krátce připomněl hlavní cíle vládního návrhu novely zákona o pobytu cizinců a dalších souvisejících zákonů.
Hlavním impulsem k přípravě této novely byla povinnost České republiky transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu a studia. Tato směrnice nahrazuje dvě starší směrnice, které se věnovaly té stejné problematice. Náš právní řád je proto s většinou požadavků této nové směrnice v souladu již nyní a nově dochází k usnadnění situace cizinců, kteří zde pobývají za účelem vědeckého výzkumu nebo studia.
Vláda tímto návrhem dále reaguje na současnou situaci v oblasti migrace za účelem výkonu ekonomické činnosti. Zaměstnavatelé poukazují na nedostatek pracovníků a žádají zvýšený přísun zahraniční pracovní síly, dochází tak k výraznému nárůstu podaných žádostí o pobytová oprávnění. Česká republika disponuje na svých úřadech omezenými kapacitami, a proto není schopna efektivně čelit tomuto nárůstu žádostí. Současně nemá Česká republika přímou možnost ovlivnit, z jaké země a v jakém počtu budou tito pracovníci přicházet. Snahou vlády je tedy usměrňovat a zejména zodpovědně řídit migraci za účelem výkonu ekonomické činnosti, a to v závislosti na očekávaném vývoji ekonomického cyklu, potřebách trhu práce a rovněž v závislosti na zemi původu cizinců.
Návrh tedy obsahuje dva nástroje, jak tohoto cíle může vláda dosáhnout. Vláda bude oprávněna stanovit pro konkrétní zemi maximální počty podaných žádostí o dlouhodobá víza za účelem podnikání, povolení k pobytu za účelem investování a zaměstnanecké karty. V návaznosti na potřeby trhu práce a České republiky bude moci vláda například stanovit, že na Ukrajině může být v jednom kalendářním roce podáno nejvíce x tisíc žádostí o zaměstnaneckou kartu. Tento počet bude veřejně znám a budou mu přizpůsobeny kapacity orgánů státní správy. Tento koncept je již nyní aplikován v režimu Ukrajina a v projektu Ukrajina. Druhým nástrojem vlády pak bude možnost vydávat v případě nedostatku pracovníků na trhu práce v konkrétních odvětvích mimořádná pracovní víza. Vláda bude moci stanovit země původu cizinců, právě ekonomické odvětví nebo profesi a počet příchozích cizinců a držitelé tohoto mimořádného pracovního víza budou na území České republiky pobývat nejdéle jeden rok.
Fungování těchto dvou nových nástrojů bylo hlavním předmětem zájmu a debat na všech třech výborech, kterým byl tento návrh přikázán, ač novela obsahuje i další důležité koncepční změny, například v oblasti integrace. Já se domnívám, že členům těchto výborů byly dostatečně představeny jak hlavní principy těchto nových institutů, tak zejména jejich přínos. Při této příležitosti si dovolím všem třem výborům poděkovat za spolupráci a za jejich podporu vládnímu návrhu jako celku. Pozměňovací návrhy jednotlivých výborů budou představeny následně příslušnými zpravodaji. Já si na tomto místě pouze dovolím shrnout, že ze strany předkladatele mohou podpořit všechny pozměňovací návrhy výboru zahraničního a hospodářského a v případě návrhů výboru pro bezpečnost je stanovisko předkladatele neutrální a v jednom případě negativní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán zahraničnímu výboru a hospodářskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 203/1 až 7. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro bezpečnost poslanec Radovan Vích a informoval nás o projednání návrhů ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Radovan Vích: Dobrý den, dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, členové vlády, úvodem nejprve v rychlosti zrekapituluji, oč tedy v návrhu jde, i když v podstatě to podstatné tady řekl už pan navrhovatel.
Návrh zapracovává do českého právního řádu evropskou směrnici 2016/801, která řeší udělování práva vstupu a pobytu cizinců do členských států Evropské unie, tedy i do České republiky, z těchto důvodů: výzkum, studium, stáž, dobrovolnická služba a tak podobně. Lhůta, dokdy jsme směrnici měli zavést do našeho právního řádu, již uplynula.
Návrh také obsahuje jiné části, které nejsou takzvaně transpoziční, například řeší zavedení kvót na ekonomickou migraci dle aktuálních potřeb států a zaměstnavatelů a rovněž otázku center na podporu integrace cizinců dosud financovaných z evropských fondů. Tato centra vzhledem k zásadním změnám rozpočtu Evropské unie mají být nadále financována z českého státního rozpočtu. Financování z českého rozpočtu umožní využití těchto center i pro řešení aktuálních problémů v oblasti prevence bezpečnostních rizik. Je rovněž namístě položit si otázku, jaké cizince, v jakém množství a jakém odvětví nebo profesích chce vláda České republiky na území našeho státu zaměstnat, jestli se bude jednat o agenturní pracovníky či o kvalifikovanější pracovní sílu.
Návrh byl přikázán třem výborům, výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu, výboru zahraničnímu a hospodářskému výboru. Všechny tři výbory se své povinnosti zhostily a přijaly k návrhu usnesení. Vzhledem k tomu, že věc projednaly tyto tři výbory, řada z vás již návrh zná a orientuje se v něm. Jde o důležitý zákon a prosím, abyste mu věnovali i nadále pozornost. Přijatá usnesení výborů, především pak výboru pro bezpečnost, text novely navrhují dále rozšířit a snaží se do textu zákona zapracovat i řešení některých varujících poznatků z praxe, kdy je díky libovůli jeho stávajícího znění zákon zneužíván proti zájmům České republiky osobami, které jsou v naší zemi nežádoucí. Návrhy směřují k navýšení pokut ve správním řízení a rozšíření počtu rozhodnutí, u kterých je vyloučen soudní přezkum, o rozhodnutí o správním vyhoštění.
Podotýkám, že poznatky z praxe jsou velmi znepokojující, a proto většinový názor ve výboru pro bezpečnost byl takový, že by navržené úpravy měly být přijaty i přes nesouhlas například akademické právní sféry. Bohužel to na mne dělá občas dojem, že účinné podobě zákona o pobytu cizinců a jeho účinné aplikaci si bráníme především my sami. To, před čím bych naopak důrazně varoval, je jakékoliv rozvolňování cizineckého režimu. Říkám to zde vědomě z pozice zpravodaje, neboť vím, že i takové snahy tu jsou.
K tomuto ještě dodávám, že usnesení výboru pro bezpečnost s pozměňovacími návrhy je sněmovním tiskem 203/7. Vím také, že jsou v systému další pozměňovací návrhy. Bude pak na výboru pro bezpečnost jako na výboru garančním, aby věc znovu projednal a přijal příslušná doporučení pro třetí čtení návrhu zákona.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj zahraničního výboru poslanec Vít Rakušan, informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den, děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, jenom velmi stručně ze zahraničního výboru, který byl tedy určen dalším výborem, který se daným zákonem zabýval.
K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zahraniční výbor přijal následující usnesení: za prvé, doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, schválit ve znění pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrhy vám byly všem doručeny jako sněmovní tisk 203/4. Myslím si, že jejich jednotliví navrhovatelé vám v podrobné rozpravě jejich konkrétní význam a znění okomentují. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Pavel Pustějovský, informoval nás o projednávání na výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.
Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení zástupci vlády, vážené kolegyně, kolegové, hospodářský výbor k tomuto návrhu zákona přijal dva pozměňovací návrhy. První umožňuje krajské pobočce úřadu práce zkrátit lhůtu takzvaného testu trhu práce ze 30 až na 10 dnů. Na základě druhého přijatého pozměňovacího návrhu získají policie, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelské úřady přístup do evidence povolení k zaměstnání vydaných krajskou pobočkou úřadu práce, a to pro účely kontroly, respektive povolení vstupu a pobytu cizinců.
Usnesení hospodářského výboru číslo 119 z 21. schůze 21. listopadu 2018 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 203, zní:
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí výkladu prvního náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka a mé zpravodajské zprávě a po obecné rozpravě:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 203 ve znění schválených pozměňovacích návrhů - jejichž shrnutí jsem již uvedl a ohledně jejich přesného znění si dovolím odkázat na sněmovní tisk 203/6, který vám byl elektronicky doručen;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;
III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru a
IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní tedy mohu otevřít obecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni tři poslanci. Je to pan poslanec Bžoch, pan poslanec Kopřiva a paní poslankyně Gajdůšková. Prosím pana poslance Bžocha, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil své čtyři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 203. Všechny mé pozměňovací návrhy jsou spíše technického charakteru a pevně věřím, že pro ně od vás získám podporu.
První pozměňovací návrh se týká mimořádného pracovního víza a jde pouze o rozšíření původního textu o nový odstavec. Hlavním principem mimořádného pracovního víza je cirkulární migrace, má sloužit k vykrytí pracovních sil v případě jejich nedostatku v určitých konkrétních odvětvích. Záměrně neslouží jako usazovací typ pobytu, proto tento návrh zdůrazňuje vloženými slovy mimořádnost spuštění tohoto institutu. Cizinec, který má zájem pracovat na území ČR, bude mít na výběr, zda požádá o zaměstnaneckou kartu tzv. usazovací, nebo o mimořádné pracovní vízum. Zároveň bude předem znát podmínky pobytu na mimořádné pracovní vízum.
Další pozměňovací návrh se týká adaptačně integračních kurzů. První je, kdy ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele od povinnosti uvedené v odstavci 2 zákona upustit. Jedná se o to, že navrhovaný právní stav nemyslí na situace, kdy pro cizince bude v praxi nemožné adaptačně integrační kurz absolvovat. Tato situace může nastat především v případě, že cizinec z důvodu tělesného postižení, které mu znemožňuje se na kurz dostavit nebo mu porozumět, například hluchota a slepota, nebo nepříznivého zdravotního stavu, například rizikové těhotenství, hospitalizace a podobně, či v případě, že se nepodaří zajistit organizování kurzů v odpovídajícím rozsahu a geografickém pokrytí.
Dalším bodem tohoto pozměňovacího návrhu je vlastně úprava, jak a komu se bude integrační kurz hradit. Tato navrhovaná změna přispěje k efektivitě systému k přihlašování cizinců do adaptačně integračních kurzů. Administrativu spojenou s hrazením nákladů za účast na adaptačně integračním kurzu místo center na podporu integrace cizinců ponese stát. Činnost center na podporu integrace cizinců bude pokryta dotacemi.
Dalším bodem tohoto pozměňovacího návrhu je také odklad účinnosti. Odklad účinnosti povede k prodloužení lhůty na uvedení celého institutu adaptačně integračních kurzů do praxe. Navrhuje se rozdělit okamžik nabytí účinnosti ustanovení o zřízení center na podporu integrace cizinců a začátek provádění povinných adaptačně integračních kurzů. Nově vzniklá centra se tak budou moci na provádění adaptačně integračních kurzů připravit.
Další pozměňovací návrh se týká ujasnění, kdy bude žádost o pracovní vízum a kartu nepřijatelná. U tohoto pozměňovacího návrhu lze jednoduše říci, že se jedná o zefektivnění práce příslušných úřadů při vyřizování přijatých žádostí. Účelem navrhované právní úpravy je při stanovení maximálního počtu podaných žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu zohlednit existenci vládou schválených programů za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku. V současnosti se jedná o vládou schválené programy, které představují jednak režimy Ukrajina, Srbsko, Mongolsko a Filipíny, a jednak projekty Ukrajina, Indie. Jde o režimy a projekty zvláštního zacházení pro určité skupiny zaměstnanců, například vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, které byly vytvořeny za účelem dosažení časových úspor při přijímání a vyřizování žádosti o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty.
Posledním pozměňovacím návrhem je návrh, který doplňuje a zpřesňuje, kdo je to zákonný zástupce. Cílem navrhované právní úpravy je usnadnit přístup nezletilých žadatelů ke správnímu orgánu tím, že se explicitně stanoví, že osobní přítomnost nezletilého žadatele za účelem podání pobytové žádosti je splněna rovněž prostřednictvím osoby, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý občanem, jakožto zákonného zástupce, který je nejlépe znalý poměrů dítěte. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Kopřivu, který je jako další přihlášen do obecné rozpravy, aby se ujal slova.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ze začátku svého příspěvku se omluvím za mírnou hlasovou indispozici, takže zkrátím svá odůvodnění ke dvěma pozměňovacím návrhům. Přesto si dovolím je krátce odůvodnit.
První pozměňovací návrh se týká správních poplatků, kde novela v části deváté v článku deset v několika bodech nepřiměřeně a nedůvodně navyšuje některé správní poplatky dopadající na cizince v průběhu pobytových a souvisejících řízení, zavádí poplatky nové či spojuje správní poplatky za podání žádosti a vydání průkazu, čímž zásadně zvyšuje náklady nevratné i v případě zamítnutí žádosti. Předpokládaný pozměňovací návrh proto ruší či mění navýšení nebo zavedení správních poplatků a ruší spojování poplatků za podání žádosti a za její vyřízení. Novelou navrhované změny byly do zákona přidány až po meziresortním připomínkovém řízení, tedy bez řádné diskuse, a v důvodové zprávě není ani řádně zdůvodněna jejich opodstatněnost. (Velký hluk v sále.)
Navrhovaný bod jedna zanechává rozdělení správních poplatků u žádostí o pobytová oprávnění na poplatek za podání žádosti a samotné vydání průkazu. Navrhovaný bod (dva) ruší novelou zaváděný poplatek 60 eur za podání žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza. Navrhovaný bod tři ruší novelou zavedený poplatek ve výši 1 000 Kč za zpracování objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádosti o dlouhodobé vízum a dlouhodobý pobyt. Navrhovaný bod čtyři potom položka 162 bod A zachovává rozdělení správního poplatku za přijetí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu a za vydání průkazu a sjednocuje jeho výši se žádostmi podávanými na území v bodě C, snižuje nepřiměřené navýšení za přijetí žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu místo pětinásobku dnešní částky, to je namísto 1 000 Kč na 5 000 Kč, a tak dále.
Celé to odůvodnění je součástí mého pozměňovacího návrhu. (Silný hluk v sále, poslanci si už balí věci a hlasitě spolu diskutují.)
Druhý pozměňovací návrh se týká listinných podob, kde se nově stanoví požadavek pro všechny žadatele, kteří přijdou do styku se zastupitelským úřadem v zahraničí, aby byly náležitosti žádostí předkládány pouze v listinné podobě osobně, případně prostřednictvím místní pošty. Takový požadavek je nepřiměřený, výrazně zpomalí všechna správní řízení, zatíží jak zastupitelské úřady, tak i samotné žadatele, a to výrazně zpomalí všechna správní řízení, zatíží jak zastupitelské úřady, tak i samotné žadatele, a to osobně či prostřednictvím místní pošty.
Změny v oblasti správního řízení před zastupitelskými úřady jsou navrhovatelem odůvodňovány zejména reakcí na judikaturu správních soudů včetně posouzení aplikace zákona o pobytu cizinců, jde-li o efektivní a zákonné podávání žádosti o pobytová oprávnění, a dále potřebou nastavit transparentní způsob podávání žádostí na zastupitelských úřadech. Navrhovaná úprava však ve skutečnosti obchází judikaturu Nejvyššího správního soudu a zatěžuje řízení před zastupitelskými úřady požadavky, které jdou zcela proti rozvoji moderních technologií a strategií eGovernmentu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás musím přerušit. Chtěl bych vyzvat kolegy v sále ke klidu, případně aby své hovory nebo zábavu přenesli mimo sál. Děkuji. Můžete pokračovat.
Poslanec František Kopřiva: Návrh je dále v rozporu s programovým prohlášením vlády České republiky ze dne 27. června tohoto roku, resp. s prioritou digitalizace veřejné správy. Dle tohoto prohlášení - cituji: Pro urychlený rozvoj digitálních služeb ve veřejném sektoru je potřeba zmapovat všechny právní předpisy, které v sobě obsahují případné bariéry pro úspěšnou implementaci digitálních technologií, a zároveň trvale sledovat, aby v nově přijímané legislativě se neobjevovaly bariéry další nebo nové atd. Zůstává nejasné, zda vůbec byly posuzovány dopady předloženého návrhu v tomto smyslu. Takže s ohledem na výše uvedené je třeba vrátit v oblasti řízení před zastupitelskými úřady k nulové variantě, tedy vypuštění výše uvedených bodů z vládního návrhu. (Hluk v sále trvá.)
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Gajdůškovou, která je další přihlášenou v rozpravě. Vypadá to, že sněmovna se trošku uklidnila. Prosím.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, ctěná Sněmovno, pokusím se být jenom velmi krátká, protože čas kvapí. Chtěla bych říci, že tento návrh zákona podporuji velmi zvláště v té části, která zjasňuje, usnadňuje podmínky pro zaměstnávání a pro pobyt cizinců v oblasti vědy, výzkumu. Vysoké školy skutečně tuto věc velmi potřebují, a naše výzkumná pracoviště, chceme-li býti světoví.
Ale z firem slyšíme, že nejsou lidi. Myslím si, že je důležité, abychom na tuto výzvu, že nejsou lidi ve firmách, nejsou lidi v organizacích, tedy lidi na práci, abychom se podívali také na skupiny občanů České republiky, kteří by rádi pracovali a z nějakého důvodu nemohou. Nebo to není pro ně výhodné. Ty tři velké skupiny jsou jednak maminky s malými dětmi po dvou letech dosažení věku dítěte. Další velká skupina jsou lidé, kteří z nějakého důvodu odešli do předčasného důchodu, a ten důvod pominul. A třetí skupina jsou lidé se zdravotním postižením.
Když dovolíte, já se budu v této chvíli věnovat té třetí skupině, lidem se zdravotním postižením, pro které je to, že mohou jít do zaměstnání, nejenom důležité ekonomicky, ale pro tyto lidi zvláště je to důležité i z pohledu jejich životního pocitu, pocitu potřebnosti, pocitu seberealizace. A proto stát podporuje zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Nicméně nařízením vlády dojde ke změně výše minimální mzdy z 12 200 korun na 13 350 korun za měsíc. Je to pozitivní krok i z pohledu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.
Na druhou stranu je skutečností, že v rámci tohoto chráněného trhu práce působí také společnosti, které zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením splňují i tu druhou úlohu, o které jsem mluvila, tedy, že dávají těm lidem možnost seberealizace, možnost uplatnění, ale ta jejich produktivita práce nezajišťuje, že ty firmy jsou natolik efektivní, aby skutečně jako zaměstnavatelé mohly dál existovat. Proto tedy je těmto zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, poskytován příspěvek Úřadem práce České republiky. Je ale potřeba říci, že za poslední tři roky vzrostl zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, v důsledku zvyšování minimální mzdy náklad o 4 200 korun. To ale není kryto příspěvkem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Je tedy vážná obava, že pokud nebude navýšen příspěvek na zaměstnávání těchto osob firmám, jsou to většinou družstva invalidů, spotřební družstva, výrobní družstva či jiné formy, může dojít k tomu, že tito zaměstnavatelé prostě svoji činnost ukončí. To by nebylo žádoucí samozřejmě ani z pohledu osob se zdravotním postižením, ale ani z pohledu společnosti.
Proto v podrobné rozpravě se potom přihlásím k pozměňovacímu návrhu, kterým se navrhuje zvýšení příspěvku osob se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti o 800 korun v dosavadní výši. (Poslanci odcházejí ze sálu, zůstávající silně hlučí.)
V písemném zdůvodnění tohoto návrhu jsou zakotvena i přechodná ustanovení a samozřejmě účinnost tak, aby naběhla již od prvního kvartálu roku 2019. Předpokládaný náklad tohoto návrhu se předpokládá, a to podle toho, jak bude využíván zaměstnavateli, ve výši 557 mil. korun ročně, pokud by bylo uplatněno na všechny osoby v plné výši pracovního úvazku. Pokud by se jednalo o přepočtené úvazky, byl by tento náklad 336 mil. ročně.
Poprosím vás poté, abyste tento pozměňovací návrh podpořili. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a chtěl bych poprosit poslance a poslankyně, kteří nás opouštění, aby tak činili tiše!
Nyní prosím posledního, kdo je přihlášen v obecné rozpravě, a to pana poslance Čižinského. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Dámy a pánové, rád bych se vyjádřil k pozměňujícímu návrhu, jak tady zaznělo, pana Radka Kotena, který je podle mého názoru a podle názoru všech ostatních neústavní. Podle názoru pana ministra. Jenom bych chtěl poprosit nebo požádat, aby bylo možné o něm hlasovat, aby neprošel, aby to nebylo v nějakém balíku. Aby to nevyšlo z výboru v balíku, čímž by nebylo možné ho z toho vyhodit.
Ale pak bych měl ještě otázku prostřednictvím pana předsedajícího na pana ministra ohledně mimořádného pracovního víza, protože podle mých informací to neprošlo meziresortním připomínkovým řízením ani Legislativní radou vlády. A tak bych si chtěl ujasnit, jestli to je pravda, nebo není, a případně, proč k tomu tak došlo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za toto krátké vystoupení v rozpravě. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Koten, poté pan ministr.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den, ještě jednou. Já bych velmi rád reagoval na vystoupení pana Čižinského prostřednictvím pana předsedajícího. O ústavnosti či neústavnosti doufám, že bude rozhodovat Ústavní soud. Nevím, v čem je ten návrh tak protiústavní. Já si myslím, že v této republice by měly být zákony takové, které našim bezpečnostním složkám v dobrém termínu pomohou k tomu, aby byly schopny vyhostit z této země teroristu nebo nějakého člověka, který bude konat proti zájmům tohoto státu. Pokud takové lidi tady budeme chránit, tak je tady budeme mít dalších 90 dní s tím, že o nich nebudeme mít naprosto žádný přehled a mohou nám tady vesele páchat dál podvratnou činnost nebo teroristické útoky. Tolik asi k tomu.
A další věcí je, že jsou různé výjimky, které i Ústavní soud má, takže doufám, že to bude i v případě tady toho.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a teď se zeptám pana ministra, jestli má zájem o faktickou poznámku. Vypadá to, že nikoli. V tom případě s faktickou poznámkou pan poslanec Kopřiva, poté paní poslankyně Golasowská.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se vaším prostřednictvím rád zeptal svého předřečníka, proč mu přijde systémové rušit možnost soudního přezkumu zrovna v tomto případě a zdali má nějakou analýzu odůvodňující tento pozměňovací návrh. Analýzu, která by prokázala, že ten návrh není v rozporu s článkem 36 české Ústavy, resp. Listiny základních práv a svobod, a zároveň s návratovou směrnicí Evropské unie. Rád bych požádal o tyto podklady. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A chtěl bych sněmovnu vyzvat ke klidu. Rád bych upozornil, že podle jednacího řádu je možné dneska jednat do 21 hodin.
Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Golasowská. Faktická poznámka byla asi stažena, takže pan ministr.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já jenom reakce na pana poslance Čižinského. Samozřejmě, ten zákon prošel mezirezortem - pokud mě pan poslanec Čižinský poslouchá. Zákon prošel mezirezortem. Pokud narážíte na ta pracovní víza, tak to nebylo projednáno v mezirezortu. Nicméně na vládě o tom byli informováni všichni ministři a nikdo, žádný rezort nevznesl připomínku proti. To znamená, všechny rezorty souhlasily s tím, že toto opatření je v pořádku. Takže zákon prošel mezirezortem a mimořádná pracovní víza byla projednána na vládě a nikdo nebyl proti.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Čižinský ještě, abychom tím vyčerpali snad tu rozpravu.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji, děkuji. Já znám tedy lidi, kteří si stěžují na to, že se k tomu nemohli vyjádřit, z Legislativní rady vlády, protože prostě proto tu Legislativní radu vlády máme.
Já jsem se chtěl ještě vyjádřit k panu poslanci Kotenovi prostřednictvím pana předsedajícího. Tady přece vůbec nejde o to, že by někdo chtěl blokovat vyhošťování teroristů. Jestli je někdo terorista, tak je samozřejmě ve vězení a tak podobně. Ale jde o to, že přezkoumatelnost nějakého rozhodnutí, kde se třeba vyhošťují rodinní příslušníci, a také úspěšnost těch soudních přezkumů a výsledky těch soudních přezkumů nám vlastně ze zkušenosti říkají, že je potřeba vyhošťovat správně a zohledňovat všechny skutečnosti. Nejčastější zrušení vyhoštění je rodinná vazba, že ten člověk tady má nějaké příbuzné, a proto je to zrušeno. To je to, proč ten soudní přezkum je důležitý. Aby člověk, který tady má nějaké rodinné vazby a třeba o den nějakou lhůtu nestihne, tak aby jeho život prostě nebyl přerván tím, že jenom o den nestihl nějakou lhůtu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A pan poslanec Koten se ještě přihlásil s faktickou poznámkou. Takže pokud je to třeba, tak prosím.
Poslanec Radek Koten: Já bych ještě chtěl jednou zareagovat na mého předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího. Není to rozhodně na to, že někdo, komu proběhne jeden den vízum, tak že bude nemilosrdně vyhoštěn a přeruší se rodinné vazby. Je to zde hlavně z toho důvodu, že žádná z našich tajných služeb nemůže uvádět do soudních protokolů své zdroje, protože by je tím ohrozila, a to je jeden z těch důvodů právě, proč to procento těch lidí, kteří absolvují ten soudní přezkum, tak proč tady zůstávají nadále i jako teroristé anebo jako lidé, kteří škodí naší republice. A to je právě ten důvod. To je právě ten důvod. Není to rozhodně namířeno proti slušným lidem, kteří o jeden den přeběhnou nebo překročí nějaké vízum pro pobyt v naší republice, ale je to přesně z tohoto důvodu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Vzhledem k tomu, že jsem ještě dostal avizovanou přihlášku do obecné rozpravy, tak vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali čas, který běžně míváme pro dnešní jednání, tak tento bod přeruším v obecné rozpravě. A dnešní schůzi také přeruším, a to do úterý dvou hodin, kdy budeme pokračovat, kde jsou zařazeny body z bloku prvních čtení. Já vám děkuji, přeji příjemný víkend.
(Jednání skončilo ve 14.03 hodin.)
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.