(17.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)

To, co je klíčové, je, že byla uzákoněna skutečně na tři roky s jasným ukončením účinnosti k datu, kdy se předpokládala nezbytná potřeba těchto konsolidačních opatření, k datu, kdy se předpokládalo obnovení hospodářského růstu, což se také stalo. K 1. 1. 2015 se skutečně obnovil hospodářský růst a začaly se valorizovat důchody, začaly se valorizovat platy ve státní sféře. Nikdo sice nepředpokládal, že ta státní sféra taky začne bobtnat, ale že se ty platy začnou valorizovat, to se předpokládalo, to znamená, už pak nebyl důvod k té solidární přirážce.

Nicméně dřív než nabylo účinnosti toto datum přechodné, nová Sněmovna, neboť došlo k předčasným volbám, a zejména tedy poslanci České strany sociálně demokratické a hnutí ANO toto přechodné ustanovení, toto časové omezení zrušili a nechali to takříkajíc na jeden furt. To znamená, na jednu stranu já jako tehdejší ministr financí jsem sice pod drtivou kritikou, že jsem tenkrát tu daň zvýšil, ale už nikdo neříká, že to opatření, kterým to bylo časově omezeno, bylo zrušeno a že jste si ty peníze do dnešního dne oproti s tehdejší dohodou s veřejností nechali. To znamená, že od 1. 1. 2016 jste ty daně zvýšili vy, protože ony už dávno takhle vysoké být neměly.

To, že ta solidární přirážka, nebo chcete-li druhá sazba daně z přidané hodnoty, platí, už opravdu není vůlí politických sil, které ji tenkrát zavedly, to znamená ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Je to vůlí politických sil ČSSD, ANO a KSČM. A domnívám se, že by bylo fér, kdyby vzhledem k tomu, že jsme adresáti této kritiky a že neváháte kdykoli kritizovat, že se to stalo, abyste to vrátili do té původní polohy, se kterou to v roce 2012 bylo schvalováno. Máme tři roky po termínu. Pojďme tu solidární přirážku zrušit. To je první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh se týká stejně tak dohody s veřejností a stejně tak dramatické kritiky opozice a jsou to sazby daně z přidané hodnoty. Vraťme se prosím do roku 2010. V roce 2010 byly sazby z přidané hodnoty 20 % základní sazba, 10 % snížená sazba. Sazby byly jenom dvě. Pak v roce 2011 došlo ke schválení penzijní reformy, zavedení druhého pilíře, který předpokládal, že každý bude do toho základního pilíře moci přispívat o 3 % méně, ale ta 3 % si bude povinně spořit sám pro sebe a ještě si k tomu 2 % ze svého přidávat. To byl základ prvního kroku penzijní reformy. Ta 3 % do toho prvního pilíře logicky znamenala nějaký výpadek příjmu, odboráři tomu rádi říkali vyvádění peněz z penzijního systému. To nebylo žádné vyvádění. Ty peníze v penzijním systému zůstávaly, akorát ve druhém povinném pilíři, tedy nikoli povinném pilíři, ale kdo do toho druhého pilíře dobrovolně přešel, tak je tam povinně musel spořit. A ty peníze v penzijním systému zůstávaly. Nikdo nic nevyváděl. Ale ten první pilíř byl oslaben.

Na kompenzaci výpadku toho prvního pilíře byla zvýšena (sazba) daně z přidané hodnoty u té snížené sazby z 10 % na 14. Takže první úprava DPH bylo z dvacet deset na dvacet čtrnáct v přímé souvislosti s penzijní reformou. Co se stalo s tímto opatřením? Strany ANO a ČSSD zrušily penzijní reformu v oblasti druhého pilíře, což bych jim odpustil, kdyby měly nějaké lepší řešení. Ale oni žádné nemají, oni umějí jenom rušit, nic nového navrhovat neumějí. No ale ta 4 % snížené sazby, ta si nechali. Ta kasírují od těch občanů dál. To znamená, to bylo mimořádně neférové opatření. Kdyby k tomu ty strany přistoupily férově, tak by zrušily druhý pilíř a vrátily by tu sníženou sazbu o ta 4 % dolů, protože to spolu souviselo. Oni udělali vůči veřejnosti to mimořádné pokrytectví, že zrušili druhý pilíř, ale těch 14 % si nechali. To se nám to hodí na dárečky, na slevy na jízdném a na spoustu dalších zbytečností. Ty peníze si necháme, ty od vás budeme kasírovat dál, a ty daně, ty my jsme nezvýšili, to udělala ošklivá vláda tenkrát. Jenže ta ošklivá vláda je zvýšila ve vazbě na penzijní reformu. Tu vy jste zrušili, ale ty prachy jste si nechali. Tak to byl ten první krok.

Druhý krok bylo konsolidační opatření úplně stejné, jako byla ta solidární přirážka, to znamená, v době opravdu velkých rozpočtových výpadků a snahy přesvědčit trhy, že jsme schopni konsolidovat bilance veřejných rozpočtů, jsme přistoupili k tříletému, časově omezenému opatření, že sazby v základní i ve snížené sazbě vzniknou (vzrostou?) o procento. To znamená místo dvacet čtrnáct po penzijní reformě vzniklo dvacet jedna patnáct s účinností do Nového roku 2016. Tam ta účinnost končila a DPH se mělo snížit.

Co se stalo, dámy a pánové? Sice opravdu došlo k obnovení ekonomického růstu, zdědili jste relativně konsolidovanou bilanci veřejných rozpočtů, ale to časové omezení jste zrušili a ty peníze jste si nechali. A dodnes kasírujete dvacet jedna patnáct, i když to ten zákon tak nepředpokládal. A vedle toho jste tedy zvolili jakousi kosmetickou berličku, že asi pro pět nebo šest marginálních komodit jste udělali druhou sníženou sazbu, což upřímně řečeno pokládám z hlediska jednoduchosti daňového systému za zločin, protože mít tři sazby DPH je opravdu zbytečné a na správu zbytečně drahé. A opět je tady to porušení té dohody s veřejností, že to zvýšení bylo jenom na tři roky.

Takže když to spojím s tím, že jste zrušili penzijní reformu a ty tři roky utekly a už jsme tři roky po termínu, tak by bylo fér vrátit se zpátky do té výchozí situace v roce 2010. Tady se obracím zejména na levicové poslance. Já chápu, že levicoví poslanci se nebudou chtít vzdát solidární přirážky, nebo chcete-li druhé sazby. Koneckonců většina z nás si pamatuje, že tady až do roku 2007 přes všechny pravicové vlády, které tu vládly v roce 90, nebyly dvě sazby nebo jedna sazba daně z příjmu fyzických osob, ale čtyři, že tady byly čtyři progresivní sazby až do roku 2007, a první ministr financí, který z těch čtyř sazeb prosadil jednu jedinou, byl jakýsi Kalousek. Na to už si lidé nepamatují. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP