(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Baxa. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Zdeňka Podala a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, poslankyně, poslanci, hlásím se k poslaneckému návrhu, který je načten do systému jako sněmovní dokument 1889. Je to moje oblíbená záležitost. Už jsem vystupoval několikrát. Jedná se opět o kůrovce. Obávám se, aby radost z budoucnosti neměli akorát herpetologové, kteří místo našich lesů najdou dostatek brouků, proto bych chtěl pokračovat. V důsledku sucha hynou veškeré dřeviny, oslabené porosty nejsou schopny přirozeně čelit hmyzím škůdcům a české lesy jsou vystaveny největší katastrofě v historii. V současné době je napadeno lýkožroutem smrkovým až 20 milionů metrů krychlových stojících smrkových porostů. Jediným efektivním a účinným opatřením je včasná a rychlá asanace napadených stromů.
Tento pozměňovací návrh posiluje rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství v ukazateli podpora lesního hospodářství, a to o 2 miliardy korun z kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí, a to 1 miliardou ze specifického ukazatele ochrana klimatu a ovzduší. Ukazatel zahrnuje výdaje na program Nová zelená úspora, který je financován z prodeje emisních povolenek. Vzhledem k tomu, že lesy významně pomáhají snižování skleníkových plynů, navrhuji přesunout část prostředků na podporu lesnímu hospodářství, a to 1 miliardu korun ze specifického ukazatele ostatní činnosti v životním prostředí. Ukazatel zahrnuje výdaje na program Dešťovka, který násobně zvyšuje náklady na řešení akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady, pro splachování WC a zbytečně odčerpává veřejné prostředky. Součástí návrhu je přesun prostředků v částce 3 miliony (miliardy?) 800 milionů korun v rámci rozpočtové kapitoly 329 Ministerstva zemědělství ze specifického ukazatele ostatní údaje na státní politiku resortu inspekční, kontrolní, výzkumnou činnost do specifického ukazatele podpora lesního hospodářství. Součástí zmíněného pozměňovacího návrhu je i podrobné odůvodnění.
Všechny vás prosím, podpořte tento návrh, jde o nás o všechny. Děkuji vám mockrát. (Potlesk z lavic SPD.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Podal. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Během prvního čtení státního rozpočtu pro rok 2019 jsem zde hovořil o připomínkách, které se týkaly makroekonomických parametrů, tedy výše deficitu, ale vyjádřil jsem se i k některým strukturálním připomínkám. Tomu už se chci v tomto čtení vyhnout a rád bych se zaměřil na pozměňovací návrhy, které jsme připravili v rámci druhého čtení.
Začnu tím, který jsem prezentoval už na výboru pro sociální politiku, a byla tam o něm poměrně široká diskuse. Nakonec hlasování dopadlo neutrálně, to znamená, nebyl schválen. Navazuji už na vystoupení paní kolegyně Pavly Golasowské, se kterou jsme ty zmíněné pozměňovací návrhy prezentovali právě na výboru pro sociální politiku a týkají se kapitoly 313 MPSV a tím problémem, který v něm chceme řešit, je nedofinancování sociálních služeb pro rok 2019.
Jak jsem zde zmínil již v prvním čtení, tak při zpracování návrhu státního rozpočtu pro rok 2019 byla požadována ze strany krajů i ze strany poskytovatelů částka 17,2 miliardy korun. Poté po diskusích s MPSV a s Ministerstvem financí vznikl nějaký kompromis. Nicméně ta částka, která je v návrhu státního rozpočtu ve výši 15,52 miliardy korun, je nedostatečná. A skutečně pokud si rozebereme jednotlivé požadavky, které tam jsou, tak nám chybí částka 800 milionů korun. Já bych krátce shrnul, kde jsme přišli k těm 800 milionů korun, což ale není výmysl ani můj ani kolegyně Golasowské či některých dalších poslanců, kteří tady dneska na toto téma budou vystupovat, ale je to skutečně z propočtů jednak krajů a jednak asociace poskytovatelů.
Tím zásadním problémem je jednak otázka personálu. Víme, že se v oblasti sociálních služeb, ale podobně i ve zdravotnictví potýkáme s nedostatkem kvalifikovaného personálu a zejména v sociálních službách jedním z těch hlavních důvodů jsou nízké mzdy pracovníků v sociálních službách, a to i přes ta navýšení, ke kterým došlo v uplynulých letech. Já oceňuji to, že vláda po poměrně složitých jednáních nakonec z původně navržených 5 % tarifního navýšení přistoupila na navýšení 7 %. Nicméně státní rozpočet už s tímto navýšením nepočítá. Ten počítal pouze s těmi 5 %. Takže to je jedna část chybějících finančních prostředků na sociální služby.
Druhým problémem je, že nám končí podpora do některých oblastí z evropských strukturálních fondů a v sociální oblasti se to týká zejména projektů a programů sociální prevence. Tam chybí zhruba 137 milionů korun, které pokud nebudou dofinancovány z národních zdrojů, tak hrozí, že budeme muset omezit některé významné projekty v rámci sociální prevence. Myslím si, že tady nemusím zdůrazňovat, že sociální prevence je velmi důležitou součástí sociálních služeb a ty negativní důsledky bychom pocítili nakonec všichni.
Pak je tady problém, který se také moc nediskutuje, ale se kterým se budeme muset nejenom v roce 2019, ale i v těch následujících letech vyrovnat, a to je reforma psychiatrické péče. Ta nám zasahuje jak do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, tak i do rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí a okrajově i do některých dalších částí rozpočtů. I zde nám končí podpora některých individuálních projektů, nebo některých projektů, které byly financované z evropských strukturálních fondů, a také zde musíme najít národní zdroje na to, aby tolik očekávaná a potřebná reforma psychiatrické péče mohla dále probíhat a dále pokračovat.
Takže suma sumárum, všechny tyhle důvody, o kterých jsem hovořil, dávají tu minimální částku k dofinancování ve výši 800 milionů korun.
Na výboru pro sociální politiku jsme hovořili o tom, kde na to vzít. To je vždycky ten zásadní problém. Předložili jsme do výboru tři varianty, které se pohybovaly pouze v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ty samé předkládám i dnes tady ve druhém čtení. Ale protože jsem diskutoval v rámci ostatních politických klubů a skutečně hledáme cestu k tomu, abychom těch 800 milionů do rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí na sociální služby našli, tak jsem připravil ještě další dvě varianty, které částečně hledají v rozpočtu kapitoly 313 MPSV a částečně jsou hrazeny z jiných zdrojů v rámci státního rozpočtu. Pevně věřím, že se i v rámci potom jednání rozpočtového výboru a následně v hlasování ve třetím čtení dokážeme postavit problému nedofinancování sociálních služeb skutečně čelem.
Možná bych se zmínil ještě o jedné věci, která tady chodí v kuloárech: zkusme to teď nechat, a když bude skutečně problém v průběhu roku, tak to nějakým způsobem dofinancujeme. Chci velmi požádat o to, abychom tento krok nedělali, abychom nespoléhali na dofinancovávání speciálně sociálních služeb v průběhu roku. Už to tady také zaznělo, zažili jsme to v roce 2012, ale zažívali jsme to i v některých jiných letech. Je to postup, který přináší velkou nejistotu pro poskytovatele, zvláště ty menší poskytovatele sociálních služeb. A pokud oni nedokážou svým zaměstnancům garantovat, že pro ně budou mít uplatnění po celý rok, tak je nasnadě, že tito zaměstnanci budou odcházet. Dnes na trhu práce mají možnosti, kam odejít, a kvalifikovaný sociální pracovník se uplatní na trhu práce velmi dobře.
Takže tolik k prvnímu pozměňovacímu návrhu, nebo k souboru pozměňovacích návrhů. Tímto se k němu ještě znovu přihlašuji. Je to číslo sněmovního dokumentu 1091. ***