(18.20 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Důvodem je, že navýšení platů v nestátních školách má výrazné zpoždění za navýšením platů ve školách státních a obáváme se, že pokud nedojde k vyhrazení prostředků na rozvojový program Ministerstva školství, který by narovnal tuto nespravedlnost, tak může dojít k ohrožení fungování těchto škol. Zdůrazňuji, že v celé řadě případů se jedná o školy, které žádné školné nevybírají, a jsou to například školy, které připravují studenty na práci v sociální oblasti nebo ve zdravotnictví, a je skutečně nespravedlivé, že už dnes mají platy výrazně pod úrovní, například tyto konkrétní školy, pod úrovní škol státních. Myslím si, že je namístě se tím problémem zabývat ve chvíli, kdy se ve školství přidává 15 %, tak ty nestátní školy skutečně mají problém udržet personál.
Obsahově stejný pozměňovací návrh s jediným rozdílem, že místo miliardy se přesouvá půl miliardy, načítám a přihlašuji se tedy k němu jako sněmovnímu dokumentu 1922. Opět ho podávám spolu s kolegyní Kovářovou a kolegy Stanjurou, Rozvoralem, Výborným a Válkem. Jde o úplně stejnou věc, jen v poloviční výši. Snažíme se, aby prošlo aspoň něco. Pokud tedy není ve Sněmovně přijatelné, aby se dorovnaly ty platy úplně, tak ať se dorovnají aspoň, to navýšení, o polovinu. Takže to je návrh v oblasti školství.
Dále načítám návrh doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019 ve věci transparentního zveřejňování výdajů státu. To usnesení zní: Poslanecká sněmovna podporuje vládu v rozvoji uživatelsky přívětivého systému, který umožní zveřejňování příjmů a výdajů státního rozpočtu na internetu, a to ve formátu otevřených dat. Cílem rozvoje tohoto takzvaného rozklikávacího rozpočtu by měla kromě vyžadovaného členění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě být data zobrazitelná až po úroveň jednotlivých konkrétních výdajů státního rozpočtu včetně identifikace příjemce, a to s výjimkou těch, jejichž zveřejnění zvláštní předpis zakazuje. Jedná se o sněmovní dokument 1938. Takže k tomuto dokumentu se hlásím.
Dále se hlásím k sněmovnímu dokumentu číslo 1941. Zde se jedná o přesun peněz z kapitoly Kancelář prezidenta republiky ve výši 1 910 000 Kč do položky, respektive ukazatele Úřad pro ochranu osobních údajů.
Zdůvodnění je následující. Kancelář prezidenta republika vyčíslila na tu částku náklady, které má na právní služby a poradenskou a konzultační činnost. V minulosti došlo k podezření, že některé tyto výdaje ze strany Kanceláře prezidenta republiky a především ze strany jejích příspěvkových organizací, konkrétně té organizace, která se stará o Lánskou oboru, nebyly v této oblasti vůbec transparentní. Takže navrhuji adekvátně snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky v této oblasti a navýšit to naopak v oblasti zlepšení přístupu k informacím.
My jsme dnes hlasováním rozhodli o přesunu nových kompetencí na Úřad pro ochranu osobních údajů, který se má nově zabývat i rozhodováním ve sporech o informace. Myslím, že je vhodný start jim přidat nějaké peníze na tuto agendu. Navíc to věcně souvisí s tím Pražským hradem, protože Pražský hrad bohužel je jedna z institucí, která se chová velmi špatně ve vztahu k přístupu k informacím, ve vztahu k informování veřejnosti. Já sám teď jsem dával žádost o informace. Dle mého názoru protizákonně mi Hrad ty informace odmítl poskytnout. Naúčtoval si za naprosto standardní operaci 1 600 korun, což je prostě obstrukční zdržování. Navíc s těmi příjmy, o které si říká za poskytování informací, vůbec nepočítá ve svém rozpočtu. Takže částečně to snížení by bylo kompenzováno těmi neoprávněně vybíranými poplatky. Takže mi přijde logické ve chvíli, kdy ten Hrad informace neposkytuje, tak mu snížit příjmy a dát to naopak na úřad, který má nově přístup k informacím zajišťovat.
A poslední pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je sněmovní dokument pod číslem 1942. Jde o komplexní balíček úsporných opatření. My nesouhlasíme s tím deficitním rozpočtem, kde je deficit ve výši 40 miliard korun, a ukazujeme vládě, že lze tam ty úspory hledat a najít. Identifikovali jsme zhruba 11 miliard úspor, ať už je to v oblasti těch slev na jízdné, které podle nás se dají řešit lépe například skrz snížení DPH, což jsme dnes odhlasovali, nebo skrz přímou dotaci Správě železniční dopravní cesty a snížení poplatku za vozokilometr, aby bylo levnější ty železniční spoje provozovat.
Vidíme tam problémy s kontrolní činností, protože dnes především v oblasti autobusové dopravy si prodejci mohou fiktivně tisknout jízdenky a inkasovat za to peníze, což nám nepřijde jako vhodný systém. Takže tam vidíme prostor pro úspory.
Vidíme prostor pro úspory v té nedotažené systemizaci míst, kdy sice se na jedné straně výdaje škrtly, na druhé straně se vyhradily do rezervy.
Vidíme tam úspory v oblasti Ministerstva obrany, kde ty výdaje rostou extrémně, a podle našeho názoru na toto Ministerstvo není připraveno. Ty zakázky se nevysoutěží, případně pokud se vysoutěží, hrozí tam, že ty ceny budou přemrštěné. Takže tam navrhujeme úsporu 1,8 miliardy celkově.
Další zdroje úspor vidíme v oblasti dotací agrokomplexům.
Celkem je to zhruba za 11 miliard. To je takový návod vládě, kde může šetřit. I si myslíme, že to je asi rozhodnutí vlády, kde se primárně má šetřit, ale ukazujeme, že to jde, a i touto částkou obhajujeme pak některé ty pozměňovací návrhy, které předkládáme. Ukazujeme, že ve chvíli, kdy navrhujeme někde zvýšit výdaje, že to má rozpočtové krytí v těch návrzích úspor, které předkládáme. Takže já se tedy ještě jednou hlásím k sněmovnímu dokumentu 1942.
Děkuji za podporu těchto návrhů.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím paní poslankyni... Ne, pardon, pan poslanec Válek se přihlásil s faktickou poznámkou, takže prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já se omlouvám, že s tímto zdržuji, ale chtěl jsem velmi podpořit ten návrh kolegy Ferjenčíka prostřednictvím pana předsedajícího a upozornit na jednu věc. Já si myslím, že máme exkluzivní situaci v České republice na rozdíl od řady západních zemí, a to je ta, že řada vysoce kvalitních nestátních soukromých škol je stále bez školného. A já bych nerad, aby se ta situace změnila. Protože pokud tento návrh nepřijmeme, bude to znamenat, že tyto školy začnou zavádět školné, což v podstatě povede k tomu, že z nich eliminujeme nadané studenty z rodin, které si to školné nemohou dovolit. A to bych považoval za velkou chybu. Proto já ten návrh samozřejmě velmi podporuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času a nyní tedy prosím paní poslankyni Krutákovou, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím. ***