(11.30 hodin)

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji, pane předsedající, za pomoc, aby se tady dalo trochu poslouchat.

Další oblast, která je zaseklá ve Sněmovně: nominační zákon. My jsme předložili novelu nominačního zákona proti trafikám ve státních firmách, aby státní firmy měly vlastnickou politiku. Dneska se naprosto běžně děje to, že vláda vyhazuje klíčové ředitele státních firem, třeba České pošty. Neříkám, že pošta pracuje dobře. Myslím si, že nepracuje. Minimálně na úrovni managementu. Myslím si, že často ti přetížení zaměstnanci dělají, co mohou, aby ty dopisy doručili, ale management tam prostě není úplně dobrý. Ale místo toho, aby vláda řekla, co má ta firma dělat, která kritéria má plnit, a podle toho ten management hodnotila, tak místo toho prostě vymění ředitele, řekne, že to bylo pro ztrátu důvěry. Nebo si udělá nějaký audit. Prostě každý to ví, v této zemi to funguje tak, že když chcete někoho vyhodit, tak si uděláte audit tak, aby byl vyhozen, když chcete někoho podržet, tak si uděláte audit tak, abyste ho podrželi. A je to taková berlička těch rozhodujících funkcionářů k tomu jejich rozhodnutí, ale ve skutečnosti to rozhodnutí padlo dávno před tím auditem.

Místo toho, aby byla transparentní vlastnická politika státních firem, kdy stát řekne: České dráhy mají za ten objem peněz, co mají, přepravit co nejvíce cestujících; nebo České dráhy mají poskytovat co nejkvalitnější služby a v rámci toho zkvalitňování služeb mají udržet rozsah přepravy; nebo České dráhy mají mít co největší provozní zisk - to jsou prostě rozhodnutí, která má udělat vláda, jak ta státní firma, která poskytuje nějakou veřejnou službu, má fungovat, a podle plnění té veřejné služby má odměňovat manažery - tak místo toho, aby se vláda zabývala tímhle problémem, který se týká stovek miliard, kde třeba v Praze - já bohužel mluvím o Praze, protože mám zkušenost z pražské komunální politiky, tak tam zastupitelé ANO brali za funkce v těch dozorčích radách víc než pan premiér - tak místo toho, aby se řešila problematika trafik, která skutečně stojí naše hospodářství miliardy a miliardy, uváděl jsem ten příklad z ČEZu v Bulharsku, mohli bychom se bavit o ČEZu v Albánii, mohli bychom se bavit o některých transakcích ČEZu u nás, můžeme se bavit o nákupech solárních elektráren, můžeme se bavit o celé řadě dalších státních firem, České dráhy taky mají máslo na hlavě - tak místo toho, aby vláda zajistila zveřejňování smluv těchto podniků, tak tady na sílu tlačí EET.

Další problém: zcela klíčový zákon o digitální službě. Dneska státní správa se absolutně nevěnuje digitalizaci. Spousta formulářů, které by mělo stačit načíst z občanky, se vyplňuje desetkrát. Na mě se obracejí zaměstnanci úřadů práce, to je neuvěřitelné, že za nimi přijde občan, vyplní formulář a oni ho pak pošlou k dalšímu okénku, tam vyplní úplně stejné informace do dalšího formuláře. A tímhle způsobem dělá ten občan úředníkům pošťáka, místo toho, aby obíhaly dokumenty.

My jsme spolu s ICT unií a s ODS a s dalšími poslanci připravili návrh zákona o digitální službě, který nařizuje státním institucím, aby s občany komunikovaly elektronicky. Myslím, že je to zcela klíčový zákon pro pokrok v té oblasti vstřícnosti státu vůči občanům. Dnes je absolutně běžné, že člověk, který si chce zajít na úřad, si kvůli tomu bere dovolenou. Prostě to, že dneska si lidé musí brát dovolenou, aby se dostali na úřad, je nepřijatelné ve chvíli, kdy 90 % té agendy by bylo možné vyřešit přes internet. Proto jsme spolu s dalšími poslanci, spolu s ICT unií připravili zákon o digitální službě, který vyřeší ten problém, že spousta detailů je napsaná v zákonech, což vede k tomu, že ta digitalizace po jednotlivých zákonech je velmi obtížná. Tak místo toho chceme plošně nařídit státním institucím, aby umožnily ten elektronický přístup.

Bohužel Ministerstvo vnitra začalo ten zákon obstruovat. Já jsem to chápal v době, kdy pan Hamáček ještě měl k tomu Ministerstvo zahraničí, tak logicky neměl čas se tomu vnitru nějak moc věnovat, ale teď bych teda doufal ve větší vstřícnost. Pan ministr nesouhlasně kroutí hlavou, tak já doufám, že to tady uvede na pravou míru. Ale velmi bych se přimlouval za to, abychom se tomuto zákonu věnovali na rozdíl od EET, která je fakticky ze strany státu marginálie, která bohužel stovkám tisíc lidí znepříjemní život.

Velmi související věc s tou digitalizací státní správy, vstřícností k občanům, je elektronizace stavebních řízení. V České republice, včera se to tady zmiňovalo při projednávání rozpočtu, já nevím, jestli jsme 155. země v délce stavebního řízení. Myslím si, že si z nás dělají legraci, že Papua Nová Guinea je před námi, nebo nějaké takové státy.

Tady v minulém volebním období proběhl ambiciózní projekt, že se novelizuje stavební řízení, že se všechno elektronizuje, že se všechno zjednoduší. Neudělalo se vůbec nic. Jediný výsledek celé té novely byl, že se přidalo jedno povinné razítko k těm 40, co už tam bylo předtím. A všech těch 40 institucí musejí lidé obíhat sami, protože úřady nemají ten elektronický spis, nemají ty dokumenty v elektronické podobě. A občan zase dělá úředníkům pošťáka jenom proto, že státní správa nefunguje. A to je problém, kterému se máme věnovat.

Nárůst cen nemovitostí v Praze, ale i ve zbytku republiky je skokový. Vedla se obrovská debata o opatření, které dělá ČNB ve věci hypoték a dostupnosti bydlení. Ale závěr, na kterém se shodli všichni ekonomové, byl, že primární příčina toho obrovského nárůstu cen bydlení v České republice v posledních letech je právě to neuvěřitelně dlouhé stavební řízení.

Založit banku v České republice trvá zhruba jeden rok. Potřebujete zhruba jeden rok na to, abyste si zařídili banku. Ještě jsou tam takové detaily, jako že potřebujete asi půl miliardy korun nebo něco takového, ale povolovací proces na založení banky je jeden rok. Jak je možné, že povolovací proces na stavbu bytového domu v České republice je sedm let? To je zcela klíčový problém, který pálí daleko více lidí než EET, který má daleko větší rozpočtové dopady než EET a který vláda absolutně ignoruje. Místo toho nám tady předkládá předpis, který akorát několika stům tisíců lidí znepříjemní život, ale nikomu nějak výrazně nepomůže. Vlastně jedné skupině výrazně pomůže, to už jsem zmiňoval, to jsou ti výrobci EET pokladen. Tak to jsou ti jediní, kdo to ocení. Přitom ten problém digitalizace stavebního řízení je nesrovnatelně významnější. A já se obávám, že vláda místo toho svůj politický kapitál utratí na tuto nesmyslnou bitku o EET.

Můžu navázat velmi souvisejícím problémem: zákon o liniových stavbách. Tahle Sněmovna se občas tváří, ostatně my to říkáme taky, když se říká, co se provedlo prosadit, že jsme udělali zákon o urychlení výstavby. Jenže ve skutečnosti, přestože ten zákon sám o sobě přinesl nějaké pozitivní pokroky, tak absolutně neřeší ten problém jako celek. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP