Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

230.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, potom na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo panu poslanci Janu Bartoškovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše.

Ale ještě než mu dám slovo, tak přečtu omluvy. A je jich tady docela dost, tak se omlouvám. Prosím o omluvu pana poslance Františka Petrtýla z dnešního jednání od 14.30 do konce jednacího dne. Dále se omlouvá pan poslanec Radek Holomčík od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Martin Kolovratník od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Strýček od 14.30 do konce jednacího dne, poslanec Jan Lipavský od 14.30 do konce jednacího dne, pan ministr Antonín Staněk od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Andrea Brzobohatá od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Pavel Pustějovský od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Radek Rozvoral od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Takže omluvenky jsou přečteny, poprosím tedy pana poslance Bartoška o interpelaci na omluveného nepřítomného pana předsedu vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, nedávno byla uveřejněna výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017. Zpráva obsahuje řadu důležitých informací a varování. Podle dostupných informací by se ke zprávě měla sejít v lednu vláda a řešit případná opatření v reakci na tuto zprávu. Takovou reakci vlády na takto závažný dokument považuji za krok velmi dobrým směrem.

Rád bych se proto dotázal, zda je skutečně takové jednání vlády naplánováno a na kdy a zda výstupy z tohoto jednání vlády budou veřejně dostupné a poskytnete je poslancům Parlamentu České republiky. Považuji otázku bezpečnosti České republiky za téma, které by mělo být řešeno shodou napříč politickým spektrem, a jsem proto připraven podpořit případné závěry vlády, na kterých bychom se dohodli napříč politickými stranami.

Současně se vás táži, vážený pane předsedo, zda podpoříte zřízení vyšetřovací komise o vlivu cizích mocností na půdě Poslanecké sněmovny, protože to je jeden z kroků, který reaguje na výroční zprávu Bezpečnostní informační služby. Stejně tak se vás chci zeptat, zda toto téma proberete na vládě a i v rámci koalice se domluvíte, že zřízení této vyšetřovací komise podpoříte. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Předseda vlády je omluven, odpoví tudíž v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Dalším je pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, milé kolegyně, kolegové.

Dovolte mi, pane premiére, abych vám položil interpelaci, která se týká oblasti financování sociálních služeb. Chtěl bych se vás zeptat. Když se na sklonku loňského roku projednával zákon o státním rozpočtu, tak tehdy poslanci, i poslanci za KDU-ČSL, navrhovali posílení rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí s důrazem právě na dofinancování sociálních služeb u poskytovatelů v České republice. Protože je zjevné, že tyto finanční prostředky nejsou dostatečné pro plnohodnotné fungování poskytovatelů sociálních služeb v příštích 12 měsících, tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem a kdy tato záležitost bude řešena. Protože já jsem v kontaktu s těmito lidmi poměrně často a oni upozorňují na skutečnosti, že ta nejistota a to, že ty peníze případně obdrží až někdy v závěru toho roku 2019, je pro ně problém z hlediska nějakého smysluplného plánování svých aktivit i určité perspektivy a motivace svých zaměstnanců, například i z hlediska zvyšování platů a podobně. Takže bych prosil o nějakou konkrétní informaci, jak se tím tématem jako předseda vlády zabýváte a kdy je možné poskytovatelům sociálních služeb dát nějakou jasnější konkrétnější odpověď.

Zároveň bych také upozornil, že mnoho těchto poskytovatelů část svých aktivit financovalo z evropských fondů, z evropských zdrojů. Byly to takzvané individuální programy, které povětšinou běžely tři roky. V loňském roce většina těchto individuálních programů skončila a i tady vzniká určitý deficit, který je nutné řešit.

Takže prosím pěkně o konkrétní odpovědi s konkrétními daty, kdy budou poskytovatelé sociálních služeb vědět, v jaké částce, v jaké výši a kdy budou jejich aktivity dofinancovány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Taktéž bude odpovězeno písemně. Dále tady mám omluvu pana poslance Jiřího Bláhy od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Bartošek od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Marcela Melková od 14.30 do 17 hodin z osobních důvodů.

Paní poslankyně Věro Kovářová, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, včera se do tisku dostala informace ohledně toho, že Městský úřad v Černošicích vydal nepravomocné rozhodnutí ve věci vašeho střetu zájmů. Nicméně toto rozhodnutí nebylo zveřejněno. Víme pouze, že úřad rozhodl a vy jste se proti tomu odvolal. Jsem přesvědčena, že obsah a výsledek tohoto rozhodnutí zajímají nejen mě, ale také veřejnost.

Vážený pane premiére, mohl byste prosím zveřejnit obsah tohoto rozhodnutí? Pevně věřím, že se zveřejněním nebudete mít problém zrovna vy jako otevřený premiér, který podporuje transparentnost. Občané mají právo znát informace o svém premiérovi. Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Rovněž bude odpovězeno písemně. Pan poslanec Stanislav Blaha je dalším v pořadí. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych skutečně ale stál o dialog s panem premiérem, takže já tu svou interpelaci zopakuji, doufám, že za týden. Předpokládám, že pan premiér přijde a budeme si moci tady na mikrofon názory k té věci, kterou jsem nestihl interpelovat, vyměnit.

A protože dnes nemám štěstí a stejná situace se opakuje i u pana ministra dopravy Ťoka, tak stejný postup zopakuji i při interpelaci, kterou mám na něj. Je vylosována pod číslem 4 v tom bloku interpelací na členy vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová, která není přítomna v sále, tudíž její interpelace propadá. Pan poslanec Jakub Michálek rovněž není přítomen v sále, propadá. Pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás s interpelací na téma obnovitelné zdroje a jejich efektivní využití v České republice a v podmínkách České republiky. Především v souvislosti s připravovanými legislativními návrhy energetického zákona a zákona o podporovaných obnovitelných zdrojích bych chtěl poprosit, abyste této problematice věnoval zvýšenou pozornost. Jsem totiž přesvědčen, že s ohledem na vývoj cen instalací, které v posledních letech výrazně poklesly, začíná být daleko větší využitelný potenciál z hlediska fotovoltaických panelů v kombinaci s bateriovými systémy pro daleko větší množství nejenom firem, ale i domácností v České republice, pro které by toto mohlo být velice zajímavým nástrojem nejenom ke snížení svých výdajů, ale také k případnému posílení nějaké části svých příjmů.

Chtěl bych se zeptat, jakým způsobem jste vy v této věci aktivní, jak sledujete danou problematiku, jak vnímáte vůbec potenciál obnovitelných zdrojů v České republice do budoucna a jak vaše vláda bude s touto problematikou nakládat především právě s ohledem na již zmiňované dva legislativní návrhy, které v příštích měsících také přijdou na projednání vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně na vaši interpelaci. Teď se připraví paní poslankyně Olga Richterová ve věci - kdy jsou děti ohrožené. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Ta interpelace je ve věci meziresortní shody na tom, kdy má stát zasahovat na ochranu ohrožených dětí a kdy má naopak rodiny nechat být. Jde o něco, co je skutečně důležité, aby se na tom shodlo několik ministrů, a proto je to interpelace na předsedu vlády.

Souvisí to i s tím, že máme přes 8 tisíc dětí v ústavní péči, další tisíce dětí v náhradních rodinách, a současně s tím, že naše orgány sociálně-právní ochrany dětí, příslušné pracovnice a pracovníci, se musí věnovat prostřednictvím takzvaného kolizního opatrovnictví i dětem z rozvádějících se rodin. Všechny tyhle děti, které mají státní pozornost, jsou bez jakékoliv jednotné definice, co činí tu státní pozornost opodstatněnou, kdy, když to řeknu trošku zjednodušeně, má stát právo lidem kecat do života a kdy má tu povinnost, protože se musí zastat dětí skutečně ohrožených.

Čili otázkou je, jestli vláda připravuje jednotný přístup, nějaká jasná kritéria toho, kdy to dítě je ohrožené, zda je právě čas na ta tvrdá opatření sociálně-právní ochrany dětí. Ono by to totiž pomohlo i řadě učitelů, vedoucích volnočasových aktivit nebo lékařů. Ti by věděli, kdy mají vyjadřovat obavy, kdy je třeba upozornit. A znovu zdůrazním, děti mají vyrůstat v rodinách, stát má zasahovat pouze výjimečně, ale když už, tak na to musí být jasná kritéria a na těch má být shoda Ministerstva školství, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví. Paragraf 6 v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí není postačující.

Takže se ptám pana premiéra, co udělá pro meziresortní shodu na těch kritériích, kdy je třeba konat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marian Jurečka - poslední dvě interpelace na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, obracím se na vás s tématem, které osobně považuji za jednu z největších výzev a zároveň hrozeb pro Českou republiku, pro naši společnost, především pro budoucnost a pro život našich dětí a vnoučat na území České republiky v budoucnu. Chtěl bych se vás zeptat, jak vy osobně vnímáte problematiku změny klimatu a jejích dopadů především právě v těch jevech, jako je opakující se sucho, snižující se zásoby spodní vody, a do jaké míry je to priorita vaší vlády. Já osobně si myslím, že by to měla být jedna z hlavních priorit, tak jako je například otázka bezpečnosti nebo kvalitního školství, tak úplně stejnou prioritou by měla být právě otázka adaptace na změnu klimatu, tak aby v České republice mohl být udržitelný život v budoucnu.

Když se podíváme i na výsledky, které nám například poskytují data z měření, tak v České republice v roce 2018 byla průměrná teplota třeba v Klementinu 12,8 °C, což je o 3,2 °C více, než je průměr od počátku měření v roce 1775.

Můj dotaz zní, jak se případně, pokud uznáte, že klimatická změna je jednou z hlavních priorit, jak se tyto věci budou projevovat případně i s ohledem na rozpočet vlády České republiky a jednotlivých resortních kapitol, protože už v loňském roce jsem upozorňoval, že například kapitola Ministerstva zemědělství a především investice do pozemkových úprav nemají adekvátní rozpočet s ohledem na vážnost situace, tak abychom v oblastech, které jsou opakovaně postihovány suchem, v oblastech, kde jsou bleskové povodně, dokázali dělat efektivní, smysluplné změny v krajině tak, abychom dokázali těmto dopadům smysluplně čelit. Takže prosím pěkně o odpověď na toto téma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace na pana premiéra - pan poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dovolím si ještě interpelaci na téma problematiky afrických států. Všiml jsem si, pane premiére, že jste v posledních měsících začal aktivně komunikovat to, že většina afrických států má mnoho strukturálních dlouhodobých problémů, že vás to téma začíná zajímat, že vás to téma začíná také zajímat v souvislosti i s potenciálem zvýšení obchodní bilance, exportních aktivit českých podnikatelů atd. Já osobně tuto aktivitu vítám a děkuji za tento váš zájem o tuto problematiku a chtěl jsem se zeptat, jak konkrétně bude Česká republika v této oblasti postupovat, jaké vy máte vize a cíle právě z hlediska například posilování rozvoje spolupráce konkrétních projektů na zvyšování znalostí, přenos know-how vůči těmto státům, které státy považujete za důležité a do jaké míry chcete navazovat na projekty, které se například rozeběhly v období 2014 až 2017 v některých afrických státech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tím jsme vyčerpali interpelace na premiéra. Na všechny interpelace bude odpovězeno písemně.

V tuto chvíli začnou interpelace na ministry vlády České republiky a já bych vyzval pana poslanec Ondřeje Profanta, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, z internetových stránek Ministerstva vnitra lze vyčíst, že minimálně od roku 2016 do první poloviny roku 2018 byl poradcem náměstka ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií pan Václav Kraus. Tuto informaci jsem se dozvěděl s určitým znepokojením, neboť se jedná o stejnou osobu, která vypovídala před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard.

Václav Kraus byl totiž vedoucím odboru informatiky Magistrátu hlavního města Prahy od srpna 2007 do ledna 2010, tedy v době, kdy byl stále realizován projekt Opencard a Praze vládl Pavel Bém. Václav Klaus - omlouvám se (oživení v sále). Václav Kraus rezignoval na svou pozici přibližně měsíc po zveřejnění forenzního auditu, který mimo jiné potvrdil, že - cituji - některé uzavřené kontrakty byly nevýhodné a generovaly vyšší náklady, než jaké bylo možné docílit v otevřené soutěži vzájemně si konkurujících firem. Konec citace. I přesto, že Kraus naskočil do již rozjetého projektu, může jeho angažmá na pozici ředitele klíčového odboru vzbuzovat jisté pochybnosti, a to i s ohledem na jeho kontakty na nechvalně proslulé zákulisní postavy pražské politiky.

Vzhledem k tomu, že aktuální seznam poradců a poradních orgánů Ministerstva vnitra není dostupný, rád bych se vás zeptal, zdali je Václav Kraus i nadále poradcem náměstka ministra vnitra, anebo dokonce přímo vás.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Václav Klaus na pana ministra Roberta Plagu. Pan Václav Klaus není přítomen v sále, takže se ujme slova pan poslanec Petr Pávek na paní nepřítomnou ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Vážená paní nepřítomná ministryně financí, jelikož mám omezený čas a vím, že jste v zákonech zběhlá, omezím se pouze na stručný úvod do komplexní problematiky.

Znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění, v § 6 Příjmy ze závislé činnosti odst. 12 zavedl novelizací v rámci daňového balíčku na konci minulého roku s účinností od 1. 1. 2019 nejednotné zdanění zaměstnanců, kteří jsou účastníky systému sociálního zabezpečení v jiných státech EU, státech evropského hospodářství, nebo hospodářského společenství a ve Švýcarsku, což je nejméně 30 států, a dotýká se v České republice tisíců zaměstnavatelů a statisíců zahraničních zaměstnanců, kteří u nás pracují.

Tato skutečnost uvalila na mzdové účetní novou povinnost, o které většina z nich neví, a ty z nich, které novou povinnost zaznamenaly, nemají ponětí o tom, jak se systémy sociálního zabezpečení v jiných státech seznámit, jak superhrubou mzdu vypočítávat, jak ji vykazovat a prokazovat a jak si poradit s kurzovými převody.

Když už jste ignorovali varování Komory daňových poradců a ve Sněmovně přehlasovali veto Senátu, který si byl nastávajících problémů vědom, chci se vás zeptat, co jste jako ministryně financí udělala pro podporu realizace výše uvedeného zákonného opatření. Zajistila jste osvětu mezi mzdovými účetními? Nechala spustit nějakou webovou stránku, kde jsou sazby sociálního zabezpečení dotčených států, metodika výpočtů, převodu měn a podobně? A vyškolila jste úředníky finančních úřadů, aby z neznalosti nešikanovali zaměstnavatele? Rád bych vás upozornil na skutečnost, že problém je extrémně aktuální, neboť nová povinnost se projeví již při výpočtu mzdy za tento měsíc. Děkuji za brzkou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Pan poslanec Stanislav Blaha stahuje svou interpelaci.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, jistě se shodneme na tom, že ochranu vodních zdrojů a veřejného zdraví musíme považovat za prioritu. Vy jako ministr životního prostředí často mluvíte o nutnosti boje se suchem a vypisujete dotace na budování nových zdrojů pitné vody. Zároveň ale nechráníte zdroje stávající. Důkazem jsou zásoby podzemní vody na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje.

Na začátku ledna zde obvodní báňský úřad po třinácti letech zkoumání rozhodl o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísků. Chystaná těžba má ale potenciál nenávratně zničit prameniště pitné vody pro 140 tis. obyvatel. Proti jsou obce, vodohospodáři i hygienici. Těžbu si přeje pouze těžař a někteří úředníci.

Vážený pane ministře, v této návaznosti se vás dovoluji zeptat, jak v tomto případě Ministerstvo životního prostředí chrání zdroje pitné vody. Proč nerespektuje stanovisko své organizace České geologické služby? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní kolegyně. Paní poslankyně Krutáková, děkuji za ten dotaz. Vy víte, že není první v této věci, že už bylo několik interpelací. Já si myslím, že dokonce některé i z vaší strany.

Já bych chtěl jenom krátce zopakovat ta základní fakta. Máte pravdu, že ten nový stimul nebo ten nový podnět teď do té situace je rozhodnutí obvodního báňského úřadu, ale to rozhodnutí má několik základních podmínek a vychází samozřejmě i z toho stanoviska nejenom Ministerstva životního prostředí, ale pokud se podíváte do onoho rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, tak zjistíte, kolik dotčených úřadů vyslovilo souhlas s tím záměrem. Je to hygienická stanice, vodoprávní úřad, řada dalších úřadů. To znamená, není to jenom o tom, že to je těžař a několik úředníků, protože úplně stejně by se dalo říct, že jiní úředníci, několik vyslovilo naopak nesouhlas.

To, v čem je problém, a to já už jsem tady vysvětloval opakovaně, je to, že ta evropská směrnice EIA nejenom v tomto případě skutečně neumožňuje zohlednit přání tisíců lidí, kteří píšou petice. Já jako ministr životního prostředí bych rád k tomuto přikročil, resp. přihlédl, ale já tam prostě musím respektovat evropskou směrnici, která jasně říká, implementovaná do českého právního řadu, jaké podmínky mají být splněny. A určitě pro vás není překvapením, že existuje několik studií, které jsme si nechali udělat dokonce arbitrážních, které naopak vyvracejí to nebezpečí, že by tam mohl být nějaký nenávratný dopad negativní na to ložisko podzemní vody. A koneckonců víte sama dobře, jste z regionu, že tam mnoho let probíhá nedaleko těžba jiného těžaře. Nikdy tam nedošlo k ohrožení ložiska podzemní vody. A mimo jiné podle mých informací tam ten původní těžař rozšiřuje výrazně těžbu a prodlužuje těžbu a je zajímavé, aspoň tedy podle mých informací, nevím, jestli mám úplně přesné, že ta těžba toho nového (původního) těžaře vůbec nevyvolává v regionu žádnou negativní odezvu, zatímco toho nového ano. Mě to trošku překvapuje, protože bych předpokládal, že pokud je tam pochopitelná obava, že by nějaká další těžba mohla zasáhnout ložiska podzemní vody, tak bych očekával, že region bude stejně halasně protestovat proti stávajícímu těžaři a jeho prodloužení těžby o dalších x let stejně jako proti tomu novému.

Já bych chtěl říct, že co se týče České geologické služby, protože k tomu byla také poměrně velká debata, tak ta záměr procesu EIA původně rovněž označila za akceptovatelný a z hlediska ochrany podzemní vody za možný a i její vyjádření bylo podkladem pro vydání původního souhlasného stanoviska EIA. Po procesu, a to chci zdůraznit, to je totiž důležité z toho právního pohledu, po procesu EIA však vznikly další studie, které naopak z předběžné opatrnosti záměr zpochybnily. K principu předběžné opatrnosti se pak přiklonila i Česká geologická služba, avšak bez dalšího konkrétního odůvodnění. A je třeba uvést, a na to je právě judikát, který já jsem i komentoval, myslím, že Nejvyššího správního soudu, že vydané stanovisko nelze po procesu EIA měnit na základě nových skutečností, nicméně v souladu s principem správního řádu jsou všechny nové studie podkladem pro další rozhodování úřadů, které o záměru rozhodují. A to je důležité, protože to bylo učiněno a všechny nové studie včetně odborných vyjádření České geologické služby měl báňský úřad s naším upozorněním, že EIA nemohla zohlednit ty nové studie, ale že dáváme ty nové studie k dispozici báňskému úřadu, aby on je mohl zohlednit jako podklad pro své rozhodování.

Báňský úřad v rozhodnutí uvedl, že dobývací prostor je, zjednodušeně řečeno, pouze ochranou území z pohledu případné budoucí žádosti o povolení těžby a že všechny nové studie, a prosím, to je také potřeba vzít v úvahu, a odborná vyjádření budou zohledněny v přípravném řízení o povolení hornické činnosti, to zatím nebylo uděleno a o tom určitě bude ještě velká debata, a kde bude zároveň také zkoumáno, zda je tento záměr aktuálně možný.

To znamená, my rozhodně neupřednostňujeme těžbu, musíme se řídit zákonem. A mohu vás ujistit, že ta povolení, stejně jako závěr EIA, kde je několik studií, které prokazují, že tam nemůže být žádný vliv, a jsou některé studie, které prokazují, že tam může být vliv, tak můžou být následně přezkoumány soudem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. A je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Takže já děkuji za odpověď. Máte pravdu, pane ministře, že ta záležitost opravdu tím regionem hodně rezonuje a hýbe. Ale ještě jenom pro takové doplnění jsem se chtěla zeptat, zda i v jiných místech České republiky dochází třeba k těmto problémům.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Máte pravdu, dochází, protože my jsme vlastně - nebo logicky narážíme na celkem jednoznačný stav, který vyplývá i z geologického podloží mnoha území, kde dochází k těžbě písku nebo štěrkopísku, protože to jsou bývalá stará koryta řek nebo staronová koryta řek. A logicky ty hladiny nebo ty zdroje podzemní vody se vyskytují i v těchto oblastech. A proto jsem, když jsme o tom hovořili s kolegy, tak jsem říkal, to bychom ovšem museli potom vyhlásit absolutní přednost, popřít v zásadě EIA, protože ta EIA říká, že pokud jsou ta nebezpečí potenciální kompenzovatelná, potom se vydává kladné stanoviska EIA, ale s řadou dalších podmínek. A to bylo i v tomto případě.

Pokud bychom např. řekli, že tady je absolutní přednost těžby, resp. ochrany před těžbou, pak to znamená, že by samozřejmě bylo nuceno říci, že vždycky, vždycky má ta ochrana, byť by tam bylo jedno- nebo pětiprocentní nebezpečí potenciálního ohrožení té vody nebo těch ložisek vody, vždycky přednost před těžbou. To znamená, já vím o několika dalších místech, kde samozřejmě je to záležitost řešení v rámci EIA ad hoc, tedy vždycky toho individuálního konkrétního řešení podmínek, ale nevím o tom, že by v nějaké jiné lokalitě byly takhle dramatické obavy nebo dramatické spory.

Ale já bych stejně chtěl znovu i vlastně požádat o to, abychom se na to podívali z pohledu toho území jako celku a těch historických zkušeností, protože nejlépe je to vždycky se podívat na to, zda za ty desítky let někde nedošlo k ohrožení vody. A tady, aspoň podle mých informací, došlo. Ale za sebe říkám, u mě má samozřejmě vždycky přednost voda před čímkoliv dalším. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek na pana ministra Jana Kněžínka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace se týká kauzy údajného ovlivňování soudců, která je teď jednou z nejvíce rezonujících kauz ve veřejném prostoru.

My jsme jako podvýbor pro justici uspořádali setkání, kam jsme pozvali zástupce jak soudců, tak pana kancléře Mynáře, a vyslechli jsme si jejich názory. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, jestli to je tedy standardní, pokud kancléř jakožto zaměstnanec občanů, který pracuje v Kanceláři prezidenta republiky, kontaktuje systematicky soudce Ústavního soudu ve věci, ve které rozhodují, a jestli je standardní, že předseda Nejvyššího správního soudu hovoří o tom, že mu prezident nabídl funkci šéfa Ústavního soudu výměnou za manipulaci soudních rozsudků.

Já si myslím, že když někdo jako prezident nabízí funkci za to, že ovlivní rozhodnutí - a teď neříkám, že se to tak stalo, ale je to to, co říká pan Baxa, a je to věc, ke které bychom se určitě měli vyjádřit -, tak je to stejně vážné, jako kdyby ministr zdravotnictví nabízel funkci ředitele nemocnice doktorovi, který zabije pacienta. To je zkrátka věc, která se v justici nesmí stát, protože ohrožuje důvěru veřejnosti v justici.

Chci se vás tedy zeptat na to, jestli ty věci, které tam jsou, jsou standardní a jestli hodláte dělat něco více, než že jen konstatujete, že tlakům na ovlivnění rozhodování zabránit nelze.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Michálku, na tomto místě se mi poměrně těžko hovoří o situaci, u které jsem nebyl. A vy sám říkáte, že ta verze nebo ty verze událostí, jak byly podány nejen mediálně, ale i na vašem včerejším podvýboru, se z hlediska aktérů liší. To znamená, víme, že nějaká schůzka proběhla, víme, že nebyla jedna, na můj vkus jich bylo až příliš mnoho, nicméně nevíme, co přesně na té schůzce zaznělo, takže těžko se mi jakoby soudí, zda všechno bylo standardní, nebo nikoliv.

Pokud by ovšem na soudce kdokoliv působil tak, aby rozhodl nějak, a přislíbil by mu za to nějakou výhodu, tak by to samozřejmě bylo velmi špatné. Bylo by to špatné, ať už by to udělal jakýkoliv ústavní činitel nebo kdokoliv jiný. A je jedno, jestli by se jednalo o peníze nebo o nějakou veřejnou funkci. Na druhou stranu, a já už jsem to vlastně nedávno říkal, mnohem horší by bylo, kdyby na to ten soudce přistoupil.

Mě trošku mrzí v téhle situaci, pokud se ty události odehrály tak, jak prezentuje bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Baxa, že s tím přichází nyní, že s tím nepřišel hned, když toto údajně mělo na schůzce zaznít, protože samozřejmě ono to může, byť se bavíme o osobách, které požívají imunitu podle zákona, naplňovat znaky trestného činu minimálně ve stadiu přípravy, možná pokusu. To, že s tím přichází až nyní, z mého pohledu vyvolává pochybnosti, co všechno se vlastně mohlo v mezidobí odehrávat ať už v hlavách, nebo v rámci nějakých dalších schůzek, pokud některé následovaly.

Sama skutečnost, že se soudci stýkají s politiky, ovšem z mého pohledu závadná není. Oni nežijí ve skleníku. A kdyby žili ve skleníku, bylo by to ještě horší, protože pak by jejich rozhodování tomu odpovídalo. Oni jsou součástí standardního života. Takže mi ani nevadí, že ty schůzky probíhaly. Na můj vkus jich bylo až příliš mnoho. Je otázka, kdo je inicioval.

Co mě do jisté míry naplňuje optimismem, je, že v těch kauzách, ve kterých údajně mělo dojít k ovlivňování, prezident republiky příliš úspěšný nebyl. Prohrál spor o jmenování profesorů, alespoň tedy v té fázi, ve které se nacházíme aktuálně, zákon o státní službě nebyl zrušen až na jedno ustanovení a u něj nemůžeme pochybovat o tom, že protiústavní bylo. Ten jeden paragraf byl opravdu problematický od samého počátku a byl důvod k jeho zrušení. To znamená, justice v tomhle případě, pokud by vůbec bylo namístě se bavit o nějakém ovlivňování, obstála a to je pro mě to stěžejní, protože nebylo rozhodnuto tak, jak chtěl údajně ten, kdo údajně podle tvrzení pana předsedy Baxy nebo pana soudce Šimíčka měl tedy na soudce působit.

A dodám k tomu možná ještě jednu věc. Nemusíte být ani soudce, a bude-li probíhat nějaký právní spor a vy budete vědět, kdo je jeho stranou a co je předmětem, tak dokážete docela jednoduše odhadnout, kdo má jaký zájem na výsledku, protože nikdo nejde k soudu proto, aby u soudu prohrál. Proto samotná informace o tom, že si prezident republiky přeje, aby bylo rozhodnuto tak či onak, podle mě není v rozporu s tím, co bylo obsahem soudního spisu a o čem ti soudci věděli bez případného kontaktu s prezidentem republiky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, děkuji vám za vaše vyjádření. Chtěl bych na to navázat. My se samozřejmě tady nebavíme o tom, že soudci by měli vyrůstat ve skleníku jako kytičky, ale o tom, že jedna strana sporu se stýká se soudcem na tajných schůzkách, a dokonce se stýká nejen s jedním soudcem, ale pravděpodobně s celou řadou soudců, protože to vyplývá z toho, co zaznělo na včerejším jednání.

Já se domnívám, že vy jakožto vrcholný představitel výkonné moci v oblasti justice byste měl tuto záležitost řešit řekněme aktivně, že byste si aktivně měl sbírat ty podklady pro své rozhodnutí, případně další kroky. Domnívám se, že namístě by bylo, abyste se sešel i s prezidentem republiky a tuto záležitost s ním probral, protože se obecně týká důvěry v kreační procesy obecně. To znamená, budeme obsazovat další šéfy soudů, a pokud by se toto mělo opakovat, tak to samozřejmě důvěru ve výkon justice podrývá. (Předsedající upozorňuje na čas.) Myslím si, že vy jakožto výkonný představitel, jako hlavní představitel výkonné moci, byste měl být aktivnější v této záležitosti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď? Ano, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Já na to zareaguji opravdu jenom velmi stručně. Samozřejmě, možnosti ministra spravedlnosti jsou do jisté míry omezené. Já nedokážu zabránit tomu, aby prezident republiky někoho pozval nebo aby se někdo pozval k prezidentovi republiky, aby taková schůzka proběhla. Nemám ani pocit, že by to byly nějaké schůzky tajné, že by se tutlalo, že vůbec se uskutečnily. Sám si pamatuji, že minimálně po některých z nich, nedělal jsem si rešerši těch schůzek, probíhaly dokonce tiskové konference o tom, že se představitelé justice sešli s prezidentem republiky, nebo to byla minimálně známá informace, která byla zveřejněna i na webových stránkách.

Jak říkám, samotný kontakt podle mě problematický není. Žádný ministr spravedlnosti ani nikdo jiný nedokáže pískat spor, u kterého sám nebyl, pokud se odehrál mezi čtyřma očima, navíc za situace, kdy se s těmi poznatky vychází najevo až v tuhle chvíli, s obrovským časovým odstupem. Můžeme si klást otázku, proč ty poznatky ze strany soudců nebyly sděleny dříve. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále přečtu omluvy. Paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá od 15.30 do 19 hodin z rodinných důvodů. Pan poslanec Martin Jiránek od 15 hodin do 19 hodin z důvodu jednání. Dále je tu zrušení omluvy pana poslance Milana Hniličky. Omlouvá se pouze od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka na nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane ministře dopravy, já si vás dovoluji interpelovat ve třech poměrně důležitých oblastech, jako je problematika elektromobility, problematika národního polygonu a tématu autonomního řízení. Protože vláda České republiky ještě za premiéra Bohuslava Sobotky podepsala memorandum a akční plán o budoucnosti automobilového průmyslu, který se mj. právě těmto tématům věnuje, tak jsem se chtěl zeptat, jak se daří tento akční plán naplňovat, jak se plní a jaké vy vidíte problematické momenty ať už z hlediska legislativy, příp. z hlediska jiných souvislostí.

Vnímám to jako důležité téma proto, protože vidíme, že posun a vyšší nároky na emisní normy nutí výrobce automobilů v Evropské unii, aby daleko rychleji pokračovali s vývojem elektromobilů, budou je v příštích letech v daleko větší míře nuceni nabízet na trh víceméně za vnitřně dotované ceny z rozpočtů těchto automobilek, tak aby neplatili extrémně vysoké sankce za porušování emisních limitů.

Pro Českou republiku je to určitou hrozbou, ale i příležitostí z hlediska rozvoje nových oborů, z hlediska toho, že můžeme zůstat na špici i v těchto nových technologiích, ale na druhou stranu je to i určitou hrozbou v tom, že třeba vidím problém, že se dostatečně neřeší např. infrastruktura pro nabíjení těchto elektromobilů, neřeší se tyto záležitosti legislativně v rámci stavebního zákona či v rámci jiných zákonů. Tak jsem vás chtěl, pane ministře, požádat, zdali byste mohl dát konkrétní vyhodnocení, jak se ta konkrétní opatření, která v tom memorandu jsou zmíněna, naplňují a kde jsme ve skluzu, či nejsme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je pan poslanec Radek Koten na paní ministryni Martu Novákovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Vážená paní ministryně, dovolte, abych vznesl několik dotazů, které se týkají naší distribuční soustavy pro distribuci energie.

Na našem trhu tady operují zatím dvě společnosti, které tuto energii distribuují mezi koncové uživatele. Jedná se tedy o polostátní společnost E.ON, kde je zhruba podíl státu 68 %, plus o soukromou německou akciovou společnost E.ON.

Já bydlím na Vysočině. Bohužel standardem posledních několika let se stává to, že v případě, že jeden den prší nebo jeden den chumelí nebo fouká jeden den vítr, tak v podstatě v lokalitách Kraje Vysočina nefunguje proud. Není to samozřejmě jenom záležitost naší Vysočiny, ale i jiných krajů, které jsou na tom s povětrnostními vlivy i podstatně daleko hůře, než je Vysočina s nadmořskou výškou někde okolo 700 metrů.

Mě by zajímalo, jakým způsobem z vašeho pohledu se dá řešit to, že u nás v České republice se změnil zákon o ochranných pásmech vedení vysokého napětí a nyní tedy aspoň podle mých informací je zhruba 7,5 metru. V konsekvenci s tím je mi divné, že pokud stromy dorůstají výšky 30 až 35 metrů, tak je snad každému nad slunce jasné, že v případě větru nebo jakékoli námrazy stromy padají na ta elektrická vedení. Velmi by mě zajímalo, v dnešní době, kdy jsme na elektřině naprosto klíčově závislí - v případě, že nejde energie, tak si naši občané nemohou nakoupit ani potraviny, nemohou si nakoupit benzin, pohonné hmoty, nemohou zaplatit - tak by mě zajímalo (předsedající upozorňuje na čas), jakým způsobem bude vaše ministerstvo ten problém řešit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryni poprosím o odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Kotene, vážené paní poslankyně a páni poslanci, k vašemu dotazu bych ráda uvedla, že máme jednu z nejkvalitnějších distribučních sítí v Evropě. Naše distribuční soustavy pracují s vysokou spolehlivostí a s vysokou kvalitou. Samozřejmě mohou nastat situace, které jste popsal, ale ty nastávají zpravidla v extrémních situacích způsobených počasím nebo některými živelními událostmi. Pro tyto případy mají provozovatelé distribučních soustav v pohotovosti specializované čety techniků, které vyjíždějí k těmto haváriím a pracují na jejich odstraňování. Dlužno říci, že zpravidla havárie nastávají díky poškození distribuční sítě v obtížně přístupných terénech, což práci ztěžuje.

I přesto, že se vyskytly případy, které popisujete, ty jsou zásahem vyšší moci, nedošlo nikdy k situaci, kdy bylo zapotřebí vyhlásit stav nouze. Stav nouze je tak významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu nebo vymezeném území nebo jeho části. Jak už jsem uvedla, poruchovost je způsobena primárně především pády stromů ve smrkových monokulturách způsobených vlivem silného větru v kombinaci s vysokou sněhovou pokrývkou, kdy padá těžký mokrý sníh, tak jak tomu bylo i v posledních dnech. Situace z posledních dvou kalamit byla nejzávažnější v lesních úsecích, převážně v horských oblastech. Ochranné pásmo je dáno zákonem a provozovatel distribuční soustavy nemá právo vstupovat mimo toto ochranné pásmo a stromoví odstraňovat. Provozovatelé distribučních soustav věnují údržbě ochranných pásem velkou pozornost a investují do ní velké prostředky, a to nad rámec standardních prací, neboť údržba ochranných pásem je primárně věcí vlastníků pozemků.

Jak už jsem uvedla, síť distribučních soustav se vyznačuje vysokou robustností a spolehlivostí a provozovatelé provádějí kontinuálně pravidelnou údržbu všech zařízení a ta je spojena i s obnovou a dalším posilováním sítě především v těch oblastech, kde by mohl hrozit nedostatek dodávek elektřiny nebo výpadky způsobené třeba malou hustotou sítě. Každý provozovatel distribuční soustavy v České republice zpracovává a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňuje povinně na svých webových stránkách plán rozvoje distribuční soustavy, ve kterém zohledňuje potřeby rozvodné sítě i v budoucím období.

Pokud bychom chtěli úplně zabránit výpadkům elektřiny způsobeným pádem stromů do vedení, museli bychom výrazně rozšířit rozsah ochranných pásem, zejména u vedení vysokého napětí. Zatím jsou stromy, tak jak jste říkal, v okolí ochranného pásma vyšší, než je jeho šíře, nicméně takto je to dáno zákonem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Vážená paní ministryně, velmi děkuji za odpověď. Vy jste to tady přesně popsala. Je to přesně podle zákona. A teď já se ptám, jak to chcete vysvětlit těm starostům obcí plus podnikatelům, kteří podnikají tady v těch oblastech, kde se toto celkem pravidelně stává. Já vám můžu říct, že např. před čtrnácti dny byl výpadek sedmkrát za týden kvůli spadlému stromu, ať už jednomu, druhému, třetímu nebo sedmému, někde cestou, na trase. Jak to chcete vysvětlovat? Jak to chcete řešit? Kdo nahradí škody těm firmám, jejichž provoz je závislý na dodávkách elektrické energie? Já vím, že tady bývaly kdysi dávno úplně jiné kalamity, byly tady jiné sněhové podmínky, daleko větší, než jsou v současnosti, ale bohužel změnou zákona, která tady proběhla někdy na přelomu století, ta bezpečnostní ochranná pásma se změnila, ta šířka se změnila. A nyní si myslím (předsedající upozorňuje na čas), že je poměrně dobrý čas na to, aby na to nějakým způsobem vláda zareagovala a tady těm výpadkům se snažila předcházet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně má zájem.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, já děkuji za tu vaši připomínku. Ano, je to takto dáno legislativou a je třeba si uvědomit, že abychom legislativu změnili a rozšířili šířku těch pásem, tak by to znamenalo zásah do vlastnictví pozemků majitelů lesů, kteří jsou na hranici toho ochranného pásma. A víme dobře, že jakýkoli takovýto zásah je samozřejmě velmi citlivou záležitostí a bylo by zapotřebí k němu mít konsenzus napříč politickým spektrem, protože jinak je velmi obtížné nějakou podobnou legislativu realizovat. A pokud vím, tak pokusy byly v minulosti učiněny a nikdy to neprošlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Zahradník na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci stavu projednávání zonace v Národním parku Šumava. 30. listopadu loňského roku jsem se jako člen Rady Národního parku Šumava za Jihočeský kraj zúčastnil jejího jednání, na kterém taky došlo k informaci o přípravě zonace v národním parku. Ta zonace nám byla představena v hrubých rysech. V podstatě kromě nějaké omáčky tam byly číselné hodnoty procentového rozložení zón: 30 % zóna přírodní, 20 % zóna přírodě blízká, 49 % zóna soustředěné péče a 1 % zóna kulturní krajiny. Vzbudilo to mé obavy, nebo potvrdilo to mé obavy, že 50% a více bezzásahovost ze zákona 114 prostě bude naplněna.

My zatím nemáme žádné informace o tom, jak probíhá jednání s obcemi, a také nemáme informace, že by bylo zahájeno jednání o přípravě zásad péče v Národním parku Šumava. Kromě toho platí, že přístupnost území a také režim péče o něj významně ovlivní vymezení režimu tzv. klidových zón, které podle zákona správa parku může vyhlásit. To vzbuzuje v šumavských obcích poměrně značný pocit právní nejistoty.

Moje otázky znějí, pane ministře: Jak vypadá příprava zonace? Jak bude probíhat projednávání zonace s obcemi? Jak jsou připravována klidová území Národního parku Šumava? A v jakém stavu je také příprava zásad péče?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, děkuji za dotaz, nebo za interpelaci. Samozřejmě pan poslanec Zahradník je ve věci velmi zběhlý, takže o to se to lépe vysvětluje.

V současné době je připraven návrh zonace Národního parku Šumava. Návrh již byl schválen ze strany Ministerstva životního prostředí a poprvé představen veřejnosti na semináři ve Vimperku, konkrétně 22. ledna. V průběhu následujících měsíců bude tento návrh projednáván se členy Rady Národního parku Šumava a dalšími zástupci regionu včetně osobních jednání s různými starosty. Návrh zonace může - to chci zdůraznit - může být tedy dle vznesených připomínek upravován a jedná se opravdu v tomto smyslu o návrh této věci. Průběžné konzultace se členy rady probíhaly již v loňském roce v průběhu příprav návrhu.

Na počátku dubna letošního roku bude svoláno zasedání Rady Národního parku Šumava, na kterém by měl být návrh zonace dohodnut s radou národního parku, tak jak to požaduje platné znění zákona o ochraně přírody a krajiny. Do poloviny března správa národního parku přijímá jakékoli podněty a návrhy k této zonaci, aby mohla případné změny zapracovat do uvedeného návrhu, který tak bude počátkem dubna předložen k odsouhlasení radou národního parku. Poté bude připraven vlastní návrh vyhlášky o zonaci, tak aby do 31. května mohl být zahájen vlastní legislativní proces v rámci meziresortního připomínkového řízení. Tomuto kroku může předcházet ještě další jednání se členy Národního parku Šumava ze strany MŽP v případě, že k dohodě s radou národního parku o návrhu nedojde.

Jak říkal pan poslanec Zahradník, tak byly představeny konkrétní návrhy rozsahu jednotlivých zón. Jen bych drobně upravil, že aktuální stav je, že předložený návrh zonace obsahuje přibližně 27 % přírodní zóny, 27 % zóny přírodě blízké, 45 % zóny soustředěné péče a 1 % zóny kulturní krajiny. Rozloha přírodní zóny přitom odpovídá, a to bych chtěl zdůraznit, odpovídá stávající ploše lesních porostů a dalších ekosystémů, na kterých je již v současné době aplikován bezzásahový režim. To znamená, není jakýmkoli způsobem zvyšována plocha bezzásahového režimu, zůstává na stejné úrovni. A tady bych chtěl, a my už jsme o tom s panem poslancem hovořili v kuloárech, tady bych chtěl i po diskusi se správou národního parku, resp. s ředitelem národního parku a s mým příslušným náměstkem, který to má na starosti věcně, zdůraznit, že se opravdu nejedná o bezzásahový režim na padesáti nebo dokonce padesáti x procentech parku, ale pouze na těch 27 %, protože ta zóna přírodě blízká, tedy v návrhu těch dalších 27 % rozlohy národního parku, tak tam bude v příslušných dokumentech zohledněna možnost zasahovat například v případě kůrovcové kalamity. To znamená, těch 27 % přírodě blízké neznamená, že by tam nebylo možno zasahovat například proti kůrovci. To chci zdůraznit. To znamená, v této chvíli je opravdu v zásadě zachován rozsah bez zásahu tak jako v dnešní době.

Přiznám se, že v této chvíli nemám informace o aktuálním stavu, resp. o tom harmonogramu v případě klidových oblastí. A ty samozřejmě dodám. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuju. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, vy pak máte ještě dvě minuty, tak já jenom připomenu přípravu zásad péče, kdy bez toho ta zonace bude jenom takový mrtvý dokument.

A pak bych chtěl ještě připomenout jednu věc. Já si dobře pamatuji, když byl projednáván ten senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, bylo to v Senátu, jak to tam sledovali z galerie pro hosty, a vy jste tam tenkrát říkal, že můžete ujistit šumavské obce, že tam pro jejich rozvoj bude pamatováno s poměrně velkým územím. Mluvil jste o deseti procentech tenkrát té zóny kulturní krajiny, teď je to jedno procento. Co ty obce mají dělat? Jak se mají rozvíjet? To je v podstatě pro ně signál, že by měly svoje rozvojové aktivity utlumit a rezignovat na nějaký rozvoj. A to já považuji za velikou chybu. Přimlouvám se za to, abyste ještě zvážili ten režim zón zvláštní péče o krajinu a šumavským obcím na jejich rozvoj vyčlenili ještě větší prostor, než tedy zvažuje v tom jednom procentu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuju. Pan ministr má zájem. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Určitě. Já jsem také řekl, že v této chvíli se jedná o návrh. A přiznám se, že v době, kdy jsem tenkrát v Senátu na to odpovídal, teď si to nepamatuji, ale nemám důvod vám nevěřit, že tam bylo hovořeno o deseti procentech, tak jsem rozhodně měl nějakou informaci, která v té době byla k dispozici. Nicméně říkám znovu, to jedno procento dneska není neměnné nebo rigidní. Budeme o tom dál jednat určitě s jednotlivými obcemi. A jde mi o to, aby obce měly na svých zastavených územích skutečně prostor pro nějaký rozvoj. Takže já nepovažuji to jedno procento za konečné procento. Bude to opravdu předmětem právě dalších jednání s jednotlivými starosty naprosto individuálně. V této chvíli je to otevřené. A určitě i ten termín kolem zásad péče stejně jako u klidových území vám vzápětí dodáme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Rakušan na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den. Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, můj dotaz je jednoduchý a vyplývá z interpelace, kterou jsem na minulé schůzi vznášel na paní ministryni financí. Té jsem se tázal, jakým způsobem jsou předfinancovány a v jaké výši projekty pro holding Agrofert z českého rozpočtu ve chvíli, kdy Evropská unie dané finanční prostředky odmítla proplácet do doby, než se prověří možný střet zájmů premiéra vlády České republiky pana Andreje Babiše. Paní ministryně nebyla přítomna ústní interpelaci, nicméně odpověděla mi písemně.

Doposavad bylo dle jejích informací proplaceno ze státního rozpočtu 80,6 mil. korun na předfinancování, odkázala mě ovšem na to, že nemá přehled u těch projektů, kde je řídicím orgánem Ministerstvo zemědělství. Ve své odpovědi mě přímo odkázala, ať se, vážený pane ministře, na toto téma zeptám vás.

Ještě jednou tady opakuji svou jednoduchou otázku. V jaké výši, a pokud vůbec, předfinancovalo Ministerstvo zemědělství projekty, respektive finance, které by měly být proplaceny z evropských dotací pro holding Agrofert a firmy, které jsou napojeny na holding Agrofert? Domnívám se, že Ministerstvo zemědělství by mělo o tomto mít v současném programovacím období dobrý přehled, a velmi doufám v konkrétní odpověď ze strany Ministerstva financí, protože tyto finance by zatím platili daňoví poplatníci, tedy občané České republiky, a je s velkým otazníkem, zda vůbec budou proplaceny Evropskou unií. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci. Vážený pane poslanče, podle informací od Státního zemědělského intervenčního fondu byly v České republice k 23. lednu letošního roku ze strany Evropské komise proplaceny, respektive refundovány, všechny žádosti v plné výši. Státní zemědělský intervenční fond neeviduje žádný problém s proplácením ze strany Evropské komise. Požadavek Evropské komise se v obecné rovině týká toho, aby z SZIF nepředkládal k proplacení žádosti firmy Agrofert schválené po 2. srpnu 2018 v rámci tzv. projektových opatření Programu rozvoje venkova. Podle mých informací Státní zemědělský intervenční fond tento požadavek dodržuje. Podle informací, které jsou veřejně dostupné na webu Státního zemědělského intervenčního fondu, bylo proplaceno společnostem ze skupiny Agrofert v loňském roce z evropských zemědělských dotací 913 mil. Kč, z toho 704 mil. Kč na přímých platbách, 132 mil. Kč na plošných dotacích, 8 mil. Kč na platbách organizace trhu a 67 mil. Kč na projektová opatření. V letošním roce Agrofert dostal 91 mil. Kč, a to pouze na tzv. nárokové dotace. Dovoluji si vás ujistit, že výplaty probíhají standardně ve standardních režimech, probíhají zasíláním žádosti na Evropskou komisi k proplacení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano, tedy poprosím pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Moc vám, pane ministře, děkuji za přesnou informaci, za relevantní data, která jste mi podal. Doplňující otázka je velmi jednoduchá. Sám jste zmínil rozhodné datum 2. 8. 2018, tzn. datum, od kterého by už neměly být vypláceny žádné prostředky z evropských fondů na projektech spojené s holdingem Agrofert. Táži se, zda od tohoto rozhodného data do konce roku 2018 skutečně tedy Ministerstvo zemědělství jako řídící orgán skrze další organizace neproplatilo holdingu Agrofert z národních finančních prostředků jiné než nárokové dotace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji za tuto otázku. SZIF plánuje odeslat žádosti o platbu za proplacené žádosti od 16. 10. do 31. 12., tzn. zítra se odesílá, v rámci této žádosti je jeden projekt žadatele, který patří do skupiny Agrofert. Tato žádost byla podána 28. 10., schválena 23. 7. a myslím si, že tím pádem je to v pořádku. Pracovníci SZIF nicméně jsou v kontaktu s pracovníky DG AGRI. Požádali o stanovisko, zda tuto platbu v žádosti nechat, nebo vyjmout. Zatím odpověď není, nicméně zatím podle telefonického rozhovoru není zatím námitka, nicméně nemám to, a jakmile budu mít odpověď z DG AGRI, rád vám ji dám. Jenom pro pořádek, jedná se o řádově o 1,5 mil. Kč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Olgu Richterovou, která bude interpelovat paní ministryní Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jsem velmi ráda, že tu paní ministryně je, že zde je řada dalších ministrů.

K mému dotazu. Ráda bych se zeptala na fungování úřadů práce, protože se opět v médiích jako před rokem objevily informace, že některé úřady jsou v prodlení s výplatou dávek sociální podpory. Je to velký problém. V minulém roce se tomu i opakovaně věnoval výbor pro sociální politiku, protože pak si třeba lidé jsou i nuceni brát takové velice nevýhodné krátkodobé půjčky, když vědí, že na podporu mají nárok, má přijít, a úřad zkrátka kolabuje a nevyplácí. Zajímalo by mě, zda jsou nějaká systémová opatření, která chystáte ve vztahu k Úřadu práce. Je tam samozřejmě jasné, že se jedná o celkové informační systémy, s nimiž úředníci obtížnou, nevalně placenou práci musí vykonávat, ale vedle informačních systémů, které jsou problém, samozřejmě je i otázkou fluktuace na jednotlivých pracovištích to, jak se daří obsazovat místa přímého kontaktu s klienty, jak tam vůbec fungují celé pracovní kolektivy, vzájemná podpora z různých specializací.

A měla bych poslední dotaz. Nedávno bylo zavedeno i tzv. kvartální vykazování služeb, což je zase něco, co zatěžuje administrativně pracovníky. Je nějaké vyhodnocování zavedené legislativy, plánují se změny, aby úřad a podpora mohla fungovat co nejefektivněji a aby nedocházelo k prodlením? Tohle mě zajímá zejména. Jsem zvědava na odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní poslankyně, souhlasím, na úřadech práce máme dlouhodobě personální poddimenzovanost. Dochází k tomu zejména v případech, kdy právě se rozhoduje o dávkách. Toto intenzivně nabylo na významu v souvislosti s novelou zákona o státní sociální podpoře, která začala platit od 1. ledna minulého roku, kdy se právě přešlo z ročního dokládání příjmů na čtvrtletní u přídavků na dítě a právě ke zpřesnění a rozepisování nákladů na bydlení pro příspěvek na bydlení. I když jsme navyšovali platy zaměstnanců ve státní správě, a konkrétně u zaměstnanců úřadů práce to bylo objemově o deset procent, tak se nám tuto situaci nedaří dlouhodobě stabilizovat. Nejkritičtější je situace na krajské pobočce Praha, logicky, jsou zde nejvyšší náklady na život, v hlavním městě je vůbec nejvyšší úroveň mezd a platů, a právě proto zde máme problém s dostatkem zaměstnanců, zejména právě kontaktní pracoviště pro Prahu 4, kde je aktuálně neobsazeno jedenáct systemizovaných míst na úseku státní sociální podpory.

Úřad práce České republiky se snaží dlouhodobě tato místa obsadit, byl zřízen krizový štáb pro řešení situace na tomto pracovišti a personální nedostatečnost řešíme zejména pomocí následujících opatření. Výpomoc ze strany pracovníků z jiných agend i z jiných pracovišť v rámci České republiky, protože to zákon o státní službě umožňuje, objednávání klientů na určitý den a hodinu, to je velmi efektivní nástroj, pomocí např. internetu a podobně, vyřizování klientů i přes polední pauzy a výkon práce nad rámec pracovní doby a také významné rozšíření informačního servisu pro vyplňování žádosti o dávky a předkládání potřebných dokladů. Situace právě na tomto kontaktním pracovišti na Praze 4 byla stabilizována od 10. ledna a výplata dávek náležejících za čtvrté čtvrtletí roku 2018 byla zpracována ke dni 21. ledna tohoto roku. Nevyřízených v tuto chvíli zůstává devadesát případů, a to z toho důvodu, že úřad práce čeká na dodání podkladů ze strany klientů. I tyto žádosti budou po obdržení nezbytných podkladů neprodleně zpracovány a dávky vyplaceny.

Jen pro úplnost pro vaši informaci - Generální ředitelství Úřadu práce realizuje i nadále supervizní monitoring. V měsíci lednu bylo v tomto roce zpracováno 1 100 žádostí, které byly doručeny ve čtvrtém čtvrtletí 2018 žadateli. Zbývajících 90 žádostí, které jsem právě zmiňovala, bude zpracováno do konce ledna. Jde o žádosti za období říjen až prosinec minulého roku. V lednu 2019 bylo přijato na kontaktním pracovišti Praha 4 přibližně 3 800 žádostí o dávky státní sociální podpory a v rámci krizového řízení z úrovně Generálního ředitelství je situace na kontaktním pracovišti Prahy 4, kde je právě ta situace nejhorší, pravidelně sledována a vyhodnocována.

Co se týká druhé části vašeho dotazu, tak je to legislativa, která platí rok. My v této chvíli skutečně vyhodnocujeme prvních 12 měsíců a chceme se tím zabývat po uplynutí prvního čtvrtletí roku 2019, tzn. pravděpodobně v dubnu tohoto roku. A tam pak např. na sociálním výboru podat bližší informace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji velmi za odpověď. Jenom bych se ráda stručně doptala, sama jste to zmiňovala, že ta situace na Praze 4 je dlouhodobě problematická. Já jsem právě už i v minulosti o tom hovořila s paní generální ředitelkou, že v Praze to je samozřejmě těžké. Ptala jsem se, jaká udělají opatření, aby pražská pracoviště Úřadu práce mohla fungovat. A už to vnímám jako až personální selhání, protože skutečně za tři čtvrtě roku se zdá, že se to tam nijak zásadně nezlepšilo.

Takže se ještě zeptám, jakým způsobem konkrétně pracovat budete vy jakožto nadřízený orgán, jakožto ministerstvo, s tím, že zkrátka tato konkrétní pobočka a pobočky pražské obecně se za tu dobu, co se tomu věnuji, nezlepšily.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni, jestli má zájem.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Mohu zopakovat, co jsem říkala, že v Praze máme ten výjimečný problém, že jsou tu velmi vysoké platy a Generální ředitelství Úřadu práce a Úřad práce není v Praze, v hlavním městě, s těmi platy, tak jak jsou nastaveny, konkurenceschopné. Není to problém jenom Úřadu práce, ale také České správy sociálního zabezpečení. My se snažíme těmto věcem čelit další sadou mimoplatových motivací k tomu, abychom získali kvalifikované a zejména dostatek pracovníků. A jedna z věcí, kterou si slibujeme právě od nového roku, protože došlo k navýšení platů ve státní sféře, jak jsem zmiňovala, u Úřadu práce je to o 9,9 %, jestli si správně vzpomínám, tak od toho si slibujeme, že se právě to nabírání zaměstnanců, které ale běží přes státní službu, to znamená, že bude dobíhat v příštích týdnech, tak že se to podaří stabilizovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli poprosím pana poslance Jiřího Kohoutka s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, plast se stal neodmyslitelnou součástí našich životů. Kombinuje úžasnou funkčnost a velmi nízké výrobní náklady. Ty jsou ale vykoupeny náročnou recyklací až zátěží pro životní prostředí už v průběhu jejich výroby. Pokud bude výroba růst tolik jako doposud, bude v roce 2050 na světě více plastů, než je hmotnost ryb ve všech světových oceánech. V Česku se k recyklaci odešle 57,5 % PET lahví.

V této souvislosti prosím o zodpovězení následujících otázek. Za prvé: O jakém opatření vaše ministerstvo uvažuje, aby došlo ke snížení spotřeby plastů? Za druhé: Uvažuje vaše ministerstvo zavést zálohový systém s cílem navýšit míru recyklace plastových obalů, jelikož zavedení zálohového systému by snížilo dopady výroby a recyklace PET lahví na životní prostředí o 28 %? Za třetí: Kolik procent plastů, které jsou k recyklaci odeslány, se skutečně zrecykluje?

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za tu interpelaci, protože je to tak trochu nahrávka na smeč. Já můžu rovnou říct, a možná pan poslanec Kohoutek, pokud zjevně se o tu záležitost zajímá, tak ví, že ministerstvo nejenom připravuje některé aktivity, ale my už některé realizujeme. My třeba stojíme za kampaní Dost bylo plastu, která předběhla dokonce evropskou směrnici, která je momentálně připravována, z hlediska zákazu jednorázových plastů. To znamená, je tady určitý revoluční návrh evropské směrnice, který také Česká republika aktivně podporovala a připomínkovala. Obsahuje celou řadu opatření, např. včetně úplného zákazu některých plastových výrobků, jako plastového jednorázového nádobí, krabic na jídlo, které známe, plastových věcí typu brček atd., je to celkem asi deset výrobků. Ta směrnice by měla být finálně schválena na evropské úrovni do poloviny letošního roku a následně nejpozději do dvou let transponována do českého právního řádu a my už to právě budeme transponovat připravovaným zákonem o obalech.

Kromě toho, ještě než ta směrnice začne platit, tak možná víte, že my jsme jenom díky zpoplatnění plastových tašek, tzv. igelitek, dosáhli toho, že v mnoha řetězcích se spotřeba igelitek snížila až o 80 % a některé řetězce je úplně přestaly nabízet. Ani je neprodávají a už vůbec je nedávají zdarma. To jsou velmi efektivní kroky. Kromě toho připravujeme nový zákon, jak jsem říkal, o odpadech a o obalech. A ten bude také obsahovat důraz na tzv. ekomodulaci, což znamená, že bude nutit výrobce k tomu, aby ve svých výrobcích nejenom plastových, ale především plastových, také zohledňovali možnost recyklace. Protože některé recyklované výrobky, jako např. právě ty petky, o kterých se paradoxně nejvíc mluví, ale s těmi petkami je relativně nejmenší problém, protože po petkách je velká poptávka a je to jeden z mála plastů, který je dobře recyklovatelný a přináší také konkrétní užitek i z hlediska využití toho recyklátu. Daleko větší problém je s jinými plasty, které tak dobře recyklovatelné nejsou.

Do kampaně Dost bylo plastu se zapojila celá řada významných firem v České republice, zahraničních i tuzemských. A můžu třeba uvést společnosti jako IKEA, Benzina, Bageterie Boulevard, Starbucks, Costa Coffee, České dráhy atd., které samy se přihlašují k tomu, že i bez nějaké konkrétní směrnice samy se snaží výrazně snižovat spotřebu plastů.

K vaší otázce. Teď v posledních dnech a týdnech se intenzivně hovoří o zálohování plastů. Nedávno společnost Karlovarské minerální vody, myslím s Vysokou školou chemicko-technologickou, představila možnost zálohování plastů. Já bych chtěl zdůraznit to, že zálohování petek dneska i podle stávajícího zákona není problém udělat, i stávající zákon to umožňuje. Ale Slovensko, které podobný systém připravuje, si nechalo připravit několik studií. My zatím máme k dispozici pouze tu jednu, kterou představila společnost Karlovarské minerální vody. Víme, že svoji studii si chtěl udělat i Svaz měst a obcí. A i Ministerstvo životního prostředí si zadalo podobnou studii, protože Česká republika na rozdíl od ostatních zemí má velmi dobře fungující systém třídění obalů. My jsme dokonce v rámci plastových obalů na prvním místě v Evropě z hlediska třídění obalů. A už díky systému těch dobře známých žlutých kontejnerů my dneska třídíme až 80 % PET lahví uvedených na trh, tedy sesbíráme zpět. Mimochodem, evropský cíl pro rok 2025 je 77 %. Takže my už ten evropský cíl plníme v současné době, ten který je pro rok 2025. V roce 2029 až 90 %.

A například Svaz měst a obcí namítá, že pokud by nastalo zálohování PET lahví, tak samozřejmě vypadne z těch žlutých kontejnerů jediná zisková komodita a samozřejmě to zdraží celý systém nejenom pro výrobce, ale především také pro obce. Takže my teď čekáme na výsledky dalších studií, které bychom měli mít k dispozici v příštích měsících, a podle toho se rozhodneme. Vůbec není pravda, že bychom byli proti zavedení zálohování.

A tu poslední odpověď si když tak nechám ještě na tu druhou část. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano, takže poprosím pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za odpověď. Ještě bych měl dvě doplňující takové. Jak velkou část plastového odpadu tvoří obaly na jedno použití? A pak, jestli existuje nějaký program ve školách, který by už naučil i ty nejmenší, aby omezili spotřebu plastů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já se přiznám, že to číslo jednorázových plastů z celkových neznám, ale samozřejmě vám ho doplníme. Já jsem chtěl odpovědět ještě na tu vaši poslední otázku a pak se určitě vyjádřím i té záležitosti edukace, ta je velmi důležitá.

Vy jste se ptal, kolik procent plastů, které jsou k recyklaci odeslány, se skutečně recykluje. Míra recyklace plastů se pohybuje zhruba na 50 až 55 %, 25 % procent plastů je využito energeticky a přibližně 20 % je odstraněno na skládce. Míra skládkování se samozřejmě odvíjí od nízké ceny skládkování a to chce ministerstvo v rámci nového zákona o odpadech změnit. Znamená to, a to chci zdůraznit, že abychom udělali revoluci v plastech, tak se nemůžeme zaměřit pouze na ty petky, byť je to nejviditelnější část, protože, jak jsem řekl, paradoxně je to nejméně bolestivá část v tom systému. Čína, možná víte, se od začátku loňského roku rozhodla výrazně omezit dovoz plastů a ukázalo se, že řada evropských zemí, které se prsily tím, že mají vysokou míru recyklace plastů, tak se ukázalo, že ta recyklace mnohokrát také směřovala spíše do Číny, resp. recyklace spočívala v tom, že ty plasty byly naloženy a odvezeny do Číny a vykázány jako recyklované. To samozřejmě určitě není postup, který bychom chtěli následovat. Pro nás jsou stejně důležité petky jako ostatní plasty, ostatní plasty právě díky tomu, že dneska ti výrobci bohužel se dopouštění jakoby toho, že vymýšlejí stále a stále složitější plasty, kombinace plastů, pak se špatně recyklují, a tam bychom je chtěli nutit k tomu, aby se zaměřili právě na tzv. ekomodulaci.

Otázka výchovy jednoznačně. My spolupracujeme i na přípravě osnov třeba v rámci Ministerstva školství. Máme celou řadu edukačních programů, podporujeme celou řadu organizací, které právě ve školách hovoří (upozornění na čas) - pardon, už končím - o významu recyklace a třídění plastů, takže v té věci děláme spoustu kroků.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Než dám slovo další v pořadí, paní poslankyni Markétě Pekarové Adamové, tak přečtu omluvu paní poslankyně Heleny Válkové dnes mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v říjnu minulého roku Ministerstvo zemědělství navrhovalo úplný zákaz vystupování a drezury zvířat v cirkusech. Návrh byl součástí novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. Zákaz drezury všech zvířat nyní platí například v Itálii, Nizozemsku nebo Řecku, v Německu či Polsku se o tom diskutuje. Na tyto země se také odvolávala vyjádření Ministerstva zemědělství. Pod petici proti chovu volně žijících zvířat v cirkusech, která byla adresována vašemu ministerstvu, se podepsalo 14 tisíc lidí. Podle reprezentativního průzkumu veřejného mínění, který v září minulého roku provedla agentura FOCUS, by s rozšířením zákazu využívání zvířat v cirkusech na alespoň volně žijící zvířata souhlasilo 74 % občanů ČR. Nesouhlas s chovem a drezúrou volně žijících zvířat v cirkusech vyslovuje 70 % respondentů a 81 % respondentů se domnívá, že zvířata žijících v cirkusech neprožívají srovnatelně hodnotný život jako ostatní příslušníci jejich druhu ve volné přírodě.

I přesto Ministerstvo zemědělství v prosinci otočilo a vy jste se proti zákazu postavil. Proč tato otočka, pane ministře? Jak je možné, že jste představil návrh ministerstva a jen během dvou měsíců jste o 180 stupňů změnil stanovisko? Na ministerstvu vznikla k zákazu drezury expertní skupina. Existují již nějaké konkrétní závěry této skupiny? Jak se nyní Ministerstvo zemědělství staví k zákazu drezury a proč? Celé to působí dojmem, že jste podlehl lobby cirkusů, které samozřejmě z avizovaného zákazu drezury zvířat, jemně řečeno, neměly radost. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo zemědělství, jak tady bylo řečeno, připravuje novelu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a nyní probíhá vypořádání připomínek uplatněných v mezirezortním připomínkovém řízení a dochází k úpravám tohoto materiálu.

Jednou z otázek, která je v připravované novele řešena, je rovněž otázka chovu šelem a lidoopů. Novela se nezabývá pouze problematikou drezury, ale řeší oblast ochrany volně žijících zvířat chovaných v zajetí šířeji. Novela rozšiřuje zakázané činnosti s vybranými druhy šelem a lidoopy. Cílem je zakázat mazlicí ZOO a podobná zařízení, která využívají mazlení s volně žijícími zvířaty chovanými v zajetí ke zvýšení svého zisku. Lze předpokládat, že zákaz mazlicích koutků povede ke snížení poptávky po mláďatech kočkovitých šelem. V mazlicích koutcích bylo nutné mít neustále k dispozici nová mláďata atraktivní pro mazlení a focení, proto se také zakazuje odebírání mláďat těchto zvířat od matky a jejich umělé dokrmování před odstavem s výjimkou případů, kdy je to podle posouzení veterinárního lékaře nutné z důvodu zdravotního stavu matky nebo mláďat. Dále se zakazuje venčení vybraných druhů šelem a lidoopů na veřejném prostranství, novela také stanoví podmínky ochrany vybraných druhů šelem a lidoopů. Jedná se především o podmínky pro chov zvířat, vybavení a velikost prostor pro zvířata, které budou stanoveny prováděcí vyhláškou. Výslovně je stanovena povinnost zabránit únikům těchto zvířat. Novela upravuje také kurz v péči o vybrané druhy šelem a lidoopy.

Co se týče drezury zvířat, novela zcela zakazuje provádění drezury u delfínovitých, vystupování delfínů v delfináriích nebude v ČR možné. Nyní tu žádné delfinárium činnost neprovozuje, ale tyto snahy se objevují. Je třeba připomenout, že již od 1. 3. 2004 je zakázána drezura u nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců, vyjma delfínovitých, nosorožců, hrochů nebo žiraf. Od července 2006 platí vyhláška Ministerstva zemědělství č. 346/2006 Sb., o stanovení bližších podmínek chovu a drezury zvířat.

Podle veterinárního zákona krajská veterinární správa registruje cirkusy, vydává rejstříky zvířat v cirkusu a rejstříky míst konání představení cirkusů. Pasy pro cirkusová zvířata vystavují schválení veterinární lékaři pro tuto činnost a potvrzují úřední veterinární lékaři příslušných krajských veterinárních správ. Platí také nařízení Komise č. 1739/2005 z 21. října 2005, kterým se stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy. Ve vztahu k ostatním druhům zvířat je nyní řešena otázka omezení jejich drezury.

Ministerstvo zemědělství obdrželo k problematice drezury v cirkusech řadu rozdílných podnětů a názorů. Proto byla založena pracovní skupina, která připravuje podmínky pro provádění drezury zvířat. Proběhlo již několik jednání této pracovní skupiny. Pracovní skupina v současné době projednává problematiku udělování licencí pro provádění drezury, rozsah licencí a podmínky pro jejich udělení. Ministerstvo zemědělství podle informací, které mám, resp. ta komise, navrhuje variantu řešení, která nepředpokládá plošný zákaz drezury všech zvířat v cirkusech. Preferovaná varianta předpokládá provádění licenčních řízení pro cirkusy a další osoby, které provádějí veřejná vystoupení s vybranými druhy šelem. Licenci by vydávala státní veterinární správa a týkala by se těch cirkusů a dalších osob, které používají zvířata z řádu šelem, čeledi kočkovitých a z čeledi medvědovitých. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Poprosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, že jste mi to takto přečetl, ten výčet, který vám připravili na ministerstvu, ale nezazněly tam jasné odpovědi na mé dotazy, které tady zazněly. To znamená, proč dochází k tomu obratu v tom vypořádávání připomínek? Chápu, že se samozřejmě budou objevovat oba dva názory, ale začátku bylo zřejmé, že ministerstvo chtělo přistoupit k tomu plošnějšímu zákazu drezury. A také by mě vlastně zajímal úplně jednoduše váš názor, váš osobní názor jako ministra, jestli má být zaveden tento plošný zákaz, nebo nemá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. Co se týká obratu, já jsem to nechtěl komentovat, protože to, co bylo napsáno v novinách, tak to nebyla pravda. Bylo to: z okolí ministra Tomana jsme se dozvěděli, že preferuje cirkus Humberto atd. Takže na tyto věci vůbec nechci reagovat.

Co se týká plošného zákazu, tak to byl určitý názor skupiny, to jsme si nějak vyříkali na ministerstvu. Musím říct, že skupina pracuje velmi pečlivě. Ten názor je o tom, že by to měla být volně žijící zvířata, ale to se musí vyspecifikovat právě v těch licencích, abychom neposílili některá zvířata, která jsou k tomu určena. Myslím si, že v průběhu několika měsíců komise vydá nějaké nařízení. Ale tady není rozhodující můj názor. Já tady hledám cestu nějakého kompromisu.

Myslím si, že půjdeme podobnou cestou, jako je ve Švýcarsku a dalších zemích. Je potřeba říct, že například v Německu se o tom diskutuje. Stejně jako u nás nemají ty závěry. Takže tu cestu hledat budeme. Budeme se bavit opravdu o těch volně žijících zvířatech, ale chceme to právě formou licence, aby to bylo pod tvrdou kontrolou Státní veterinární správy, kde to bude přesně vyspecifikováno. A věřím, že ten konsenzus najdeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Lenka Kozlová se omlouvá dnes mezi 14.30 až 18 z důvodu jednání. A předávám řízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý podvečer všem. A já pozvu pana poslance Lukáše Bartoně, který bude interpelovat ve věci rámcových vzdělávacích programů pana ministra Plagu.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v této době se dokončuje inovační strategie. Inovační potenciál České republiky se odvíjí i od kvality středního odborného vzdělávání. Proto bych se rád zeptal na následující. V letech 2017, 2018 byly aktualizovány rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání. Kdy je hodlá ministerstvo zveřejnit a jakou strategii ministerstvo zvolí právě ve vazbě na inovační strategii v oblasti rozvoje odborného vzdělávání?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Vážený pane poslanče, co se týká rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání, tak jak jste uvedl, byly aktualizovány, nebo ty práce byly realizovány, v období 2017, 2018. Nyní jsou tyto rámcové programy v připomínkovém řízení na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Ty návrhy aktualizací v tomto konkrétním případě, tedy pro střední odborné vzdělávání, byly projednány, respektive předloženy zástupcům zaměstnavatelů, tedy Hospodářské komoře, Svazu průmyslu a dopravy, Konfederaci zaměstnaneckých a podnikatelských svazů, k posouzení z pohledu požadavků na odborné kompetence absolventů oborů vzdělávání právě s ohledem na ty inovativní postupy, přístupy a i faktor digitalizace, která je nepochybně tím klíčovým pro budoucí praxi, respektive budoucnost budoucích absolventů.

Při aktualizaci byly implementovány odpovídající kompetence příslušných profesních kvalifikací z národní soustavy kvalifikací, které s obory vzdělávání souvisí. Zároveň jsme předložili tyto rámcové vzdělávací programy k připomínkám i školským asociacím. Cílem té aktualizace odborných částí rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání bylo bezpochyby provázání s aktuálními technologiemi v dané oblasti a postupy a jejich možnost lépe se adaptovat na současné využívané technologie v těch konkrétních odvětvích, kterých se to týká. Samozřejmě jednou z domén, která se tam objevuje, jsou 3D technologie, zejména v technicky zaměřených oborech a oborech uměleckých, a schopnost používat aktuální technické prostředky a umět s nimi pracovat.

A mohl bych takto pokračovat dál. Ale mám za to, že řada z těch věcí, které se objevují v jednotlivých strategiích, tak součástí té revize těchto dílčích částí pro střední odborné vzdělávání, tak tam je.

Ale dovolte mi využít ten čas i pro téma revizí rámcových vzdělávacích programů obecněji. V minulosti byl tlak na to, aby ty revize proběhly velmi rychle, a spíše se sledoval harmonogram. Já mám za to, že téma změn rámcových vzdělávacích programů je potřeba více otevřít veřejnosti a reflektovat budoucí potřeby. Proto jsem, nechci říci zastavil, ale zpomalil ty práce, protože si myslím, že musí být integrálně provázána reforma, nebo změna v rámci vzdělávacích programů se strategií 2030, která by měla zahrnovat samozřejmě i jednotlivé metody.

Tak tolik asi na úvod.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za odpověď ve vazbě na inovační strategii pravděpodobně. Nicméně ještě ten dotaz, kdy budou zveřejněny. Jedná se o aktualizace té odborné části a tento rok nás čeká revize komplexní. Ta aktualizace bude zveřejněna až se součástí té revize, nebo bude zveřejněna ještě předtím, než proběhne revize?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za doplňující dotaz. Prosím pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Nevyhýbám se odpovědi o tom, jestli rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání budou zveřejněny. Tak pokud to připomínkové řízení teď probíhá a proběhne tak, že všichni aktéři budou spokojeni s jejich zněním, tak mám za to, že mohou být zveřejněny a nemusí se zrovna v tomto konkrétním případě čekat na tu komplexní změnu rámcových vzdělávacích programů. A v případě, že by tomu tak nebylo, tak jak jsem říkal, pro mě je důležité, aby to bylo - protože bavíme se o tom, jak budeme determinovat vzdělávání na nějaké delší období. Tak je pro mě lepší, aby to bylo správně a klidně o něco později než nedostatečně a rychle. Myslím si, že jsem to už několikrát deklaroval ve vztahu k RVP, a platí to i pro tento segment, na který se ptáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat ve věci cen bydlení paní ministryni Dostálovou, připraví se pan poslanec Výborný. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste si udělala čas na moji interpelaci, která se týká cen bytů. Ceny bytů za poslední roky vzrostly alarmujícím způsobem. Například v Praze vzrostly ceny bytů a domů za poslední čtyři roky o polovinu. Není to jen problém Prahy, je to problém velkých měst, je to problém Středočeského kraje, je to problém většiny regionů, většiny území České republiky. Tím, že roste cena bydlení, tak se samozřejmě omezuje jeho dostupnost, dostupnost vlastnického bydlení. A k této těžké situaci přispívá svou regulací hypoték Česká národní banka, která tím dále omezuje dostupnost bydlení. Problém ovšem není na straně poptávky, kterou stát i Česká národní banka reguluje, protože potřeba bydlení se nijak nesníží, ale na straně nabídky.

Takže se chci zeptat, kdy bude předložen nový stavební zákon, který urychlí a zlevní výstavbu bytů. Navíc zde máme aktuální žalobu Evropské komise na zpřísnění energetické účinnosti u budov a naplnění požadavků této směrnice by samozřejmě vedlo k dalšímu zdražování bytů, domů a novostaveb. Tak se chci zeptat, jak hodláte na tuto situaci reagovat, na tento růst reagovat, a zda není skutečně čas zrušit zatížení kupujících zbytečnou regulující daní z nabytí nemovitosti, která prodražuje pořízení vlastnického bydlení o další 4 %. Zrušení této daně ODS opakovaně navrhuje. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než paní ministryně dorazí k mikrofonu, omluvenka paní poslankyně Balcarové, která se nám omlouvá z pracovních důvodů od 16.30. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo, pane předsedající. Samozřejmě já mohu vlastně jenom potvrdit vaše slova, která tady padla, protože my to skutečně za Ministerstvo pro místní rozvoj velmi intenzivně sledujeme. Je potřeba tady říci, že od roku 2010 se zvýšily nabídkové ceny bytů o 45 % a v Praze až o 67 %. A samozřejmě si musíme logicky klást otázku, jak stát tady bude na to reagovat a co budeme řešit.

Je potřeba si ale taky otevřeně přiznat příčiny toho, co se vlastně děje s trhem bytů v Praze. Protože my tady nejenom že musíme zlepšit stavební zákon - a tady nelze než souhlasit, že samozřejmě tyto věci se udělat musí. A jsem ráda, že mohu před Sněmovnou říci, že skutečně už proběhlo vypořádání mezirezortu k zákonu, kdy budeme dávat fikci souhlasu závazného stanoviska na čtyřistašestnáctku. To znamená, tady vlastně už to jde do Poslanecké sněmovny. Účinnost bude možná už od září letošního roku, což samozřejmě investorům velmi usnadní práci, protože všichni úředníci budou mít maximálně 60 dnů na to, aby stavby povolovali.

Velkým problémem je ale samozřejmě to, že byty se stávají vyhledávanou investiční komoditou, to je potřeba si říci. Máme problémy i s tím, že dnešní mladí lidé z takzvaného milénia prostě žijí ve dvou bytech. To znamená, oni se nemají tendenci sestěhovávat do jednoho. To znamená, malometrážní byty jsou obrovský problém. Obrovský problém Prahy 1 a centra je Airbnb. Musíme samozřejmě reagovat zákony a dalšími předpisy i na tyhlety věci.

Co ale samozřejmě také jsou faktory, je cena stavebních pozemků a právě i zmíněná energetická směrnice Evropské unie, kdy se může stát, že pokud ta účinnost nastane v roce 2019, tak může zdražit až o 15 %.

Takže toto jsou pro nás všechno věci, které musíme řešit. My se snažíme pomoct státními dotacemi jak vlastnickému bydlení na bydlení mladých. Samozřejmě že souhlasím s tím, že je to stále málo peněz, ale to vlastnické bydlení pomůže zejména mimo pražské regiony a mimo velká města, spíše na venkově. Co se týká nájemního bydlení, program Výstavba budeme spouštět kvůli nájemním, to znamená dostupným a sociálním bytům již v březnu letošního roku.

A samozřejmě musíme velmi rychle něco udělat se stavebním zákonem. Připravujeme kompletní rekodifikaci státního práva. Věřte tomu, že jsme do toho s Hospodářskou komorou šlápli velmi intenzivně a bude to velmi revoluční, ale je potřeba některé změny přijmout ihned, protože nemůžeme tak dlouho čekat. Proto například fikce souhlasu závazného stanoviska bude účinná už od září, maximálně října letošního roku, která samozřejmě pomůže ten trh s bydlením zrychlit. Ale také je potřeba si tady říct, že jakákoliv sebemenší úprava stavebního zákona nepomůže, pokud jednotlivá města, obce, zejména Praha, neodstraní stavební uzávěry a neudělá něco se svým územním plánem. Na to je stavební zákon krátký a žádné povolení nebude stačit, protože investoři nebudou mít kde stavět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana poslance o doplňující dotaz. Má zájem.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano. Nejdříve bych poděkoval za to, že jste převzali návrh ODS na fikci souhlasu, byla to ODS, která to do zákona 416 prosazovala, prosazuje a je v systému nahraný náš návrh na tuto záležitost. Takže za to děkuji.

Druhá věc. Já jsem se ptal na tu daň z nabytí nemovitosti, protože jedna věc je, že stát od daňových poplatníků peníze bere a pak je dává v rámci dotací některým vybraným, přitom tato daň reguluje právě poptávku, která se zbytečně v tomto případě reguluje. Protože nejvíc omezuje nikoliv těm investorům, ale těm mladým lidem, kteří poptávají vlastnické bydlení: Takže se chci zeptat, zda skutečně nenazrál čas na zrušení této daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za ten doplňující dotaz. Nejprve bych chtěla, abychom netahali pokud možno do rekodifikace stavebního práva politiku, protože tady se budeme muset skutečně všichni shodnout na těch zásadních změnách, které jsou. Jinak samozřejmě materiál, teze na vládu byly už v roce 2016, věřte, že i s fikcí souhlasu závazného stanoviska, ale já jsem moc ráda, že se tady budeme takto doplňovat. Neměli bychom se trumfovat. Pojďme to řešit společně, aby to k něčemu bylo.

Daň z nemovitosti - velké téma. My už jsme ho začali rozdiskutovávat s paní ministryní financí. Skutečně se na toto téma bavíme, protože ona dokonce i zpracovává model, jak by to mohlo vlastně ulehčit těm zájemcům o bydlení jako takové. Pro mě je to samozřejmě velmi těžká situace, na jedné straně to velmi chápu a budu to podporovat, protože to usnadní přístup k bytu. Na druhou stranu neustále debatujeme o tom, kde je zdroj peněz Státního fondu rozvoje bydlení. Takže pochopte, že je to velmi těžké. Pokud všichni budeme říkat, že to půjde na úkor státního rozpočtu, ano, ale samozřejmě bylo by vhodné najít zdroj financování Státního fondu rozvoje bydlení, abychom měli více peněz právě na tu výstavbu a na bydlení jako takové.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat pan poslanec Výborný ve věci uzavření Richtrových bud pana ministra Plagu. Připraví se paní poslankyně Hyťhová.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s dotazem a žádostí o vysvětlení, proč Národní institut pro další vzdělávání, který spadá pod vámi řízené ministerstvo, rozhodl k 31. 12. 2018 prostřednictvím ředitelky Heleny Plitzové o uzavření státem vlastněných Richtrových bud v Peci pod Sněžkou. Podle dostupných informací mají být boudy předány Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bude řešit jejich prodej novému majiteli.

Zajímá mě, jaké skutečné důvody vedly k uzavření a zda již jsou známi noví zájemci o toto zařízení. Údajným důvodem má být ztrátový provoz tohoto zařízení. Pokud tomu tak skutečně je, nerozumím tomu, proč se tak děje právě nyní, kdy je zimní sezóna v plném proudu, kdy jsou ubytovací kapacity rezervovány na celou sezónu a zaplacené a očekává se, že od roku 2008, kdy byly boudy nově zrekonstruovány, by se mělo jednat o nejlepší sezónu a je více než zřejmé, že by zimní sezóna měla skončit ve výrazném ekonomickém plusu.

Dále pak podle tvrzení byly Richtrovy boudy před jejich uzavřením 830 tisíc korun v zisku a to je poněkud v rozporu s tvrzením ministerstva, že jsou naopak ve ztrátě přesahující 771 tisíc korun. Můžete nám tuto diskrepanci mezi tvrzeními vašeho ministerstva a provozního zařízení prosím vysvětlit? A pokud zařízení bylo opravdu tak ztrátové, proč úředníci ministerstva nezasáhli již dávno předtím? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, já musím říct, že Národní institut pro další vzdělávání byl nucen už v říjnu loňského roku z ekonomických důvodů rozhodnout o uzavření rekreačního zařízení Richtrovy boudy. Nebyl to okamžitý impuls roku 2018, ale vytíženost kapacit v období 2016-2018 sice zaznamenala rostoucí tendenci, ale byla stále pod 50 procenty celkové kapacity. Zároveň rostl i finanční vklad NIDV, aby se zařízení dalo i nadále provozovat. Navíc, aspoň dle vyjádření paní ředitelky Plitzové, zde byly neúměrné náklady ze strany bývalého vedení a k tomu kroku uzavření Richtrových bud došlo také z důvodu špatné personální politiky. Protože odešel zkušený personál ještě před zimní sezónou. To znamená, ano, já jsem zaznamenal také, že byly provedeny rezervace na zimní sezónu, ale je otázkou, jestli by ta sezóna byla zajištěna po stránce provozní.

Já mám informaci o tom, že zařízení vykázalo ztrátu v jiné činnosti v celkové výši 780 tisíc do doby uzavření za rok 2018 a i v těch letech předcházejících, tedy 2016 a 2017. Každopádně informace, že tomu bylo jinak, mě vede k tomu, že se situací budu dále zabývat, ale využiji toho času k tomu, abych vyvrátil ještě některé věci, které se objevily v médiích, to znamená, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nebo NIDV, chystá tento objekt pro nějakou komerční nabídku a jeho prodej někam jinam.

Jedinou cestou, jak se dá ten majetek dále využít, je samozřejmě prohlásit ho za trvale nepotřebný a zahájit kroky vedoucí k jeho předání na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, předtím je vždycky ještě vnitroresortní nabídka, a je velmi pravděpodobné, že pokud k tomuto kroku finálně přistoupíme, jako že v tuto chvíli se to jeví jako nejvíce pravděpodobná varianta, tak už vím od některých resortů aspoň předběžný zájem o tuto nemovitost.

Jenom podotýkám, protože samozřejmě dalším argumentem bylo, že účelové zařízení Richtrovy boudy by mělo sloužit především školám a školským zařízením, tak například zimní sezóna 2018-2019 byla v té rezervační fázi školami obsazena pouze z 19 % z celkového počtu potvrzených rezervací, tedy ne z celkové kapacity, ale z těch potvrzených pouze 19 % bylo využití pro školy.

A ještě jednou opakuji, díky tomu nesouladu těch čísel je to věc, kterou si nechám ještě od paní ředitelky detailně vysvětlit, a podívám se na ta čísla sám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem? Nemá zájem. V tom případě přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Hyťhové, která bude interpelovat ve věci financování sportu pana ministra Plagu. Připraví se paní poslankyně Golasowská.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Vážený pane ministře, už minulý rok jsem kritizovala financování sportu, viz pozdní vypisování dotačních titulů, například Můj klub 2018, kdy tento program byl úředníky vypsán v nezákonném termínu a byl vyhlášen i ukončen v nerealizovatelném termínu. Navíc od zástupců sportovních klubů bylo požadováno nadměrné množství dokumentů. Měla bych dotaz nyní na tyto tři programy, které podporují sport:

Za prvé, program podporující reprezentaci státu. Na rozdíl od ostatních velmi důležitých programů byla vypsána k dnešnímu datu alespoň výzva. Svazům zajišťujícím reprezentaci státu nebyla vyplacena ani koruna. Svazy tedy nemají na sportovní přípravu, svazy si berou drahé úvěry ve víře, že peníze někdy dostanou.

Za druhé, program na podporu servisních center, nebyla vypsána zatím ani výzva. Pracovníci, kteří musí realizovat procesně organizaci sportu, objednávají například sportovní přípravu, řeší administrativu, ekonomiku a podobně, nemají dnes stále vypsán program na své financování. Bez tohoto segmentu nemá šanci sportovní prostředí objednávat sportovní přípravu a realizovat sportovní přípravu ani sportovní přípravu vyúčtovávat.

Za třetí, program na údržbu a provoz sportovních zařízení, nebyla vypsaná zatím ani výzva. Dva roky nebyla poskytnuta podpora na údržbu a provoz sportovních zařízení, ač celé sportovní prostředí kritizuje tento stav a nic se neděje.

Chtěla bych poprosit o přesné odpovědi, jak to bude nadále s dotacemi do našeho sportu, jelikož se domnívám, že sport a podpora sportu je pro naši republiku velmi důležitá. Předem moc děkuji.

Ještě mám jednu otázku. Jak to bude s podporou sportu, kdyby náhodou Sněmovna nepodpořila Národní sportovní agenturu pana Hniličky. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně. Vezmu to po těch částech, jak jste se na ně ptala. Ano, pamatuji si na interpelaci ohledně programu Můj klub v minulém roce a mohu s potěšením říct, že co se týká programu Můj klub, tak jsme práce na něm zrychlili takovým způsobem, že v letošním roce je výplata uspíšena o více než dva měsíce oproti roku předchozímu. V minulém roce tento program podpořil 4,5 tis. klubů a bylo jim vyplaceno asi 960 mil. korun, pokud se nepletu. V letošním roce tím, že jsme předsadili tu výzvu do podzimu roku 2018, nechali jsme lepší čas, než minulý rok ponechalo ministerstvo, a je to více známo mezi kluby, tak se přihlásilo téměř 6 tis. klubů. Ta částka, která půjde do klubů, dosahuje téměř 1,4 mld., pokud ty žádosti budou samozřejmě všechny v pořádku.

Co se týká vypisování a hlavně výplaty, která je důležitá, tak první etapa byla zveřejněna 21. ledna 2019. Jedná se o 583 klubů, které v tuto chvíli prošly poradou vedení ministerstva, a budou jim distribuovány ty prostředky. Další část by měla být, a jedná se cca o 700 klubů, začátkem února. Naším cílem je, abychom v čtrnáctidenních intervalech ty peníze skutečně, protože to se jedná o kluby, které sdružují sportující děti, dostaly co nejrychleji, a jak říkám, udrželi ten předstih, který se nám podařilo díky zjednodušené administraci - to je další část toho dotazu - možná, řekl bych, výrazně zrychlit, protože dva měsíce si myslím, že je doba podstatná. Tedy od února budou probíhat platby do těch klubů v objemu stovek milionů korun, vždycky po té tranši těch jednotlivých.

Cílem pro rok 2020 je dále zjednodušit administrativu a zrychlení procesů. Ale musím říct samozřejmě, že to naráží na personální kapacity, protože se z doby, kdy ministerstvo vyřizovalo žádosti pouze svazů, se dostáváme do doby, kdy je tam 6 tis. žádostí. Ale zaplať pánbůh za to, protože to je jeden z mála nástrojů, který cílí na sportování dětí z centrální úrovně, ale i z úrovně obcí.

Co se týká těch dalších výzev, tak mohu zase říct, že reprezentace a zimní sporty, které měly ten problém, který jste avizovala, to znamená, že si musely brát úvěry, tak rovněž teď 22. ledna jsme schválili program podpory reprezentace právě proto, že ty sezóny jsou v plném proudu a potřebují ty svazy co nejrychleji dostat peníze. Takže i tam došlo ke zrychlení. Obdobně to bude i u dalších programů, které jsou, ať už na talentovanou mládež, nebo právě organizaci činnosti jednotlivých svazů.

Co se týká možná investic, které jste nezmínila, i tam dochází ke zrychlení. A ony právě mají vazbu na to, na co jste se ptala, to znamená údržba a provoz. My jdeme cestou toho, že kdysi se na program údržba a provoz dávalo 140 mil. korun vlastníkům té infrastruktury. Dnes v programu Můj klub je možné padesát procent prostředků, tedy z 1,4 mld. 700 mil. korun, použit na provoz, ale jde to těm dětem, které pak si následně vybírají tu infrastrukturu, resp. těm klubům, kde sportují děti, a ta infrastruktura, na které sportují, pak může být pronajímána. Rolí státu je právě podpora rekonstrukcí, investic oprav - a tam jsme také posílili. Tam je odhad pro rok 2019 140 projektů za 1,5 mld. To znamená, z centrální úrovně v tuto chvíli jdou peníze na rekonstrukce a investice do infrastruktury a na provoz.

Co se týká údržby, já osobně bych očekával podporu z místní úrovně, protože když si vezmu centrální úroveň, tak stát není podle mého názoru ten správný, kdo má v rovném přístupu rozdělovat, protože nezná tu potřebu na údržbu v té dané lokalitě. Myslím si, že ta hlavní role, a tam jsme upnuli svou pozornost, je podpora sportování mládeže v těch jednotlivých klubech. A jak říkám, 700 mil. versus 140 mil. předtím na provoz a údržbu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Tak já děkuji za ty odpovědi. Ještě mám tady jeden doplňující dotaz. Rozhodování a vyplácení dotací by mělo být co nejvíce transparentní. Připravuje ministerstvo nějaké opatření a řešení konkrétně této situace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra, jestli má zájem. Má zájem.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Já děkuji za ten doplňující dotaz. Ještě jsem zapomněl u toho předchozího totiž vám odpovědět na to, co by se stalo v případě, že by nebyla zřízena sportovní agentura. Ono to souvisí s tím, na co jste se právě ptala, protože do vzniku agentury musí ministerstvo dále pokračovat ve zrychlování těch procesů. A ono to souvisí s jednou věcí, která s transparentností bytostně souvisí, a to je postupné spouštění rejstříku sportovců. To je cesta k vyšší transparentnosti.

Co se týká investic, tak tam jsme pokročili v tom, že dnes už nejsou žádosti podávány ryze papírovou formou, ale je informační systém, v rámci kterého je elektronická stopa pro podávání dotačních žádostí na investice. Takže si myslím, že jsme udělali velký kus, nebo krok dopředu od roku 2017, od té bájné kauzy, a rozhodně v tom musíme pokračovat do vzniku sportovní agentury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci ovzduší v Moravskoslezském kraji. Připraví se pan poslanec Mihola. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Přeji krásné odpoledne všem. Vážený pane ministře, v Moravskoslezském kraji je dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi a jedno z nejhorších v Evropě. Smog trápí kraj hlavně na podzim a v zimě. Ke znečištěnému ovzduší přispívá průmysl, doprava, topení v domácnostech, ale i škodliviny ze sousedního Polska. V posledních dnech byl emisní limit, který pro průměrné 24hodinové koncentrace polétavého prachu činí 50 mikrogramů na metr krychlový, v neděli 20. ledna letošního roku překročen na všech měřicích stanicích, na většině z nich více než trojnásobně, a to na Ostravsku, Karvinsku, Frýdecko-Místecku a v Třinecku.

Několikanásobné překročení limitu přitom není ojedinělou záležitostí, ale stavem často v průběhu roku opakovaným. A já se vás, pane ministře, ptám, zda si uvědomujete závažnost situace, kdy více než milion obyvatel žije v kraji, kde jsou opakovaně překračovány místní limity, a množství prachu tak nejenže omezuje pohyb obyvatel venku, ale také se velmi negativně podepisuje na jejich zdravotním stavu, často s následkem závažných onemocnění a předčasného úmrtí. Pokud si tedy tuto situaci uvědomujete, tak mám otázku, jaká konkrétní opatření a v jakém časovém horizontu chystáte nebo už máte připravené pro zlepšení životního prostředí v tomto kraji.

A má další otázka směřuje na možnost případných kompenzací této pro zdraví obyvatel ohrožující situace, např. formou různých ozdravných či finančních benefitů pro obyvatelé, kteří jsou nuceni v tomto kraji žít. To zajímá nejen mě, která v Moravskoslezském kraji žiju (upozornění na čas), zrovna tak ten více než milion obyvatel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně. Samozřejmě, že si to uvědomuji. Mimochodem - a teď to nechci zlehčovat, ale Ministerstvo životního prostředí sídlí na křižovatce v Praze, která patří k nejznečištěnějším místům v České republice, takže vždycky, když mi někdo řekne "my jsme třetí nebo čtvrtí v tom žebříčku" (se smíchem), tak vždycky někdo řekne "pane ministře, vy si to neumíte představit", tak já mu řeknu "umím si to představit", byť chápu, že - a to je důležité, ale říkám znovu, to vůbec nechci zlehčovat - že tam nežiji celý den, nejsem tam celý víkend a nejsou tam moje děti hlavně. A to je to, co je samozřejmě klíčové.

Ten časový prostor, který mám, je příliš krátký na to, abych řekl za prvé, co všechno už jsme tam udělali, a za druhé, co všechno nás ještě čeká, co chceme ještě udělat. Já to tady maximálně zkrátím, využiji určitě těch obou lhůt, které jsou.

Všichni, to se tedy nemusíme přesvědčovat, víme, že tento region patří k nejznečištěnějším nebo nejvíce znečištěným v rámci České republiky. Také proto tam mimořádně směřují naše programy, jako je kotlíková dotace, který samozřejmě všichni známe. Ten program je úspěšný. Zatím jenom v Moravskoslezském kraji bylo schváleno víc jak 12 tis. žádostí, další budou schvalovány. A já si troufám říct, že až v roce 2022 začne platit zákaz provozu těch lokálních kotlíků první a druhé emisní třídy, ke kterému samozřejmě teď směřují naše programy včetně programu na podporu nízkopříjmových skupin obyvatel, který chceme ohlásit v únoru letošního roku také pro Moravskoslezský kraj, tak dojde k ještě většímu zlepšení kvality ovzduší.

Ale teď řeknu něco, co je možná provokativní, ale věřte mi, že je to pravda. Troufám si říci, že i v případě, že bychom ze dne na den přestali úplně jezdit autem, topit, svítit jinak než z obnovitelných zdrojů, samozřejmě přestali používat i kotlíky, lokální kotlíky, tak při určitém nepříznivém proudění, nepříznivých meteorologických podmínkách, které bohužel nastávají v zimě v souvislosti s tlakovou výší - nejhorší to bylo v roce 2017 z posledních let, ta masivní tlaková výše znamenala několik smogových situací a vyhlášení regulace, ten minulý rok byl lepší -, tak to znamená, že v některých oblastech, a na to jsou dokonce už i vědecké studie, pouhý přeshraniční vliv z Polska by znamenal vyhlášení smogové situace v některých částech Moravskoslezského kraje. Prostě tam ten hrnec, na který nasedne ta poklička, znamená, že tam musí nastat úplně revoluční věci.

A teď, vážená paní kolegyně, se ptám, jestli vlastně i ti lidé, kteří tam žijí, a to se netýká jenom tohoto regionu, jsou třeba ochotni v tu chvíli přestat jezdit autem, protože města mají už dnes možnost, od Ministerstva životního prostředí mají pravomoc, vyhlásit nízkoemisní zóny a vyhlásit například regulaci autodopravy. Žádné město v České republice, žádná obec k tomu nepřistoupila.

Moravskoslezský kraj má celou řadu zajímavých opatření z hlediska dobrovolných dohod, které jdou ještě mimo rámec stávající legislativy.

To znamená, že my budeme dále pokračovat v kotlíkových dotacích. Máme do Moravskoslezského kraje připravenou kromě 1,4 mld. korun, které tam už přišly, další půlmiliardu korun, takže celkem 1,9 mld. korun. Máme tam ambice vyměnit úplně největší procento těch nejvíce znečišťujících lokálních kotlíků do roku 2022 a máme i ten nízkopříjmový program. Šlo tam mnoho miliard do odprášení, ekologizace velkých zdrojů, Arceloru, Třince a dalších. Dnes se už bavíme o opatřeních, která řeší řádově stovky tun. Samozřejmě budeme v těchto aktivitách pokračovat.

Je tam otázka dopravy, ale zase si řekněme na rovinu, pokud nebude dramatický skok v elektromobilitě a budeme stále jezdit na fosilní paliva, tak byť nové vozy mohou mít nejnovější plakety, nejnovější emisní známky, přesto je to znečištění, ke kterému tam dochází.

Takže toto je o možnosti nízkoemisních zón a regulací, ale to jsou velmi tvrdá politická opatření, ke kterým je potřeba mít odvahu. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já to domluvím, jestli dovolíte, ve druhé části. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Záleží na tom, jestli vám paní poslankyně položí doplňující dotaz. Vidím, že ano.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za odpovědi, pane ministře. Já bych se přece ještě zeptala, zda vy jako ministerstvo České republiky vstupujete do nějakých jednání s Polskem, protože přece jen prach nezná hranici a prostě tam jde. Samozřejmě chápu, že dáváme stamiliony, ne-li miliardy na odprášení. Pochybuji o tom, že v 21. století lidé nějak omezí to, aby prostě jezdili auty. Nicméně je to záležitost toho regionu, protože je tam soustředěn i těžký průmysl. Takže to bych chtěla doplnit o Polsku.

Pak jste mi ještě neodpověděl na dotaz, jestli ministerstvo třeba přemýšlí o nějakých benefitech pro obyvatele, protože oni tam holt žijí. Ten region se vylidňuje i tak, není to spojeno s přirozeným úbytkem, to znamená porodnost a úmrtnost, ale je to také tím, že ti lidé se stěhují. Já mám tu praktickou zkušenost, že lidé se stěhují pryč, protože tam nechtějí být právě kvůli tomu prostředí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já bych nechtěl být příliš patetický, ale věřte mi, že já opravdu významnou část aktivit, které máme na ochranu ovzduší a vůbec se o nich bavíme, právě i osobně směřuji logicky do oblasti Moravskoslezského kraje, protože tam je ohrožení největší.

K vašemu dotazu jasná odpověď. Určitě jste o ní už také slyšela. Já jsem hrozně rád, že Polsko přiznalo, že se inspirovalo naším programem kotlíkových dotací. Já jsem tam byl nedávno v Katovicích na jednání klimatologické konference. Hovořil jsem tam s ministry, hovořil jsem tam i s polským premiérem. Oni říkali - po českém vzoru rozjíždíme velký projekt kotlíkových dotací v Polsku, do kterého chtějí Poláci investovat v přepočtu 620 mld. korun v příštích deseti letech. Chtějí vyměnit až 3 miliony lokálních kotlů. A my tlačíme na Polsko, a já jsem o to požádal i ministra životního prostředí, aby s programem, který mají do deseti let, právě pokud možno začali v té příhraniční oblasti u nás jako určitou kompenzaci za to, že jsme je za prvé inspirovali a oni se přiznali, že se učí a chtějí to podle našeho vzoru rozjet, ale samozřejmě ve větším, protože oni těch lokálních kotlíků mají až 10 milionů. To je samozřejmě obrovské číslo. Takže s Polskem probíhají velmi intenzivní jednání, polský ministr přijede opět do Čech myslím buď v únoru, nebo v březnu a budeme mluvit o kotlíkových dotacích a o možnosti, jak Polsko chce ten program nastartovat tak, aby nám to maximálně pomohlo.

Kompenzace budou dál pokračovat v případě možnosti ozdravných pobytů, které budeme dále financovat. Myslím, že další výzva bude teď v létě letošního roku, myslím, že tam bude 40-50 mil. korun, a budou to ozdravné pobyty opět pro školy a možnosti výjezdů do neznečištěných lokalit. Je to obrovská priorita.

Já pevně věřím kotlíkovým dotacím a výměně těch řekněme 40 tisíc kotlů v Moravskoslezském kraji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Miholu, který bude interpelovat ve věci dopadu reformy financování na základních a mateřských školách. Připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové, k tématu dopadu reformy financování regionálního školství se opírám o komunikaci především nejen s Jihomoravským regionem, ale s regionem Vysočina. Parametry nové reformy financování totiž znevýhodňují sloučené základní a mateřské školy ve prospěch samostatných základních škol a mateřských škol. Nejvíce se rozcházejí ve prospěch druhé jmenované skupiny ve financování provozních zaměstnanců a pedagogů v mateřských školách. U parametrů pedagogických pracovníků základních škol ke znevýhodnění nedochází.

Toto znevýhodnění ukážu na následujícím příkladu. Za prvé obec A, kde je sloučená základní a mateřská škola, za druhé obec B, kde zůstaly základní a mateřská škola samostatné. Obec A se sloučenou základní a mateřskou školou má ve dvoutřídní školce díky výjimce 56 dětí a dobu provozu 9,5 hodiny. Obec B se samostatnou mateřskou školou má ve dvoutřídní školce 26 dětí a dobu provozu 9,5 hodiny. V obou obcích pracují čtyři pedagogičtí pracovníci na plný úvazek. PHmax pro obě školky je 115 hodin týdně, počet dětí není nijak zohledněn. Tento počet je pro zaplacení pedagogů v obci B plně dostačující, 113 hodin, ředitelka má 20 hodin, plus učitelky třikrát 31 hodin. Naopak v obci A tento počet nestačí, 118 hodin celkem, z toho vedoucí učitelka 25 hodin plus učitelky třikrát 31 hodin. Školka proto musí snížit pracovní úvazky učitelkám nebo prodloužit dobu provozu na deset hodin. V obou případech se zhorší podmínky nejen pro učitelky, ale i pro děti, nebo dojde k omezení, k překrývání, a jedna učitelka bude na 28 dětí větší dobu sama (upozornění na čas), čímž se zhorší poskytovaná péče o děti.

Už končím. Analogicky podobně nespravedlivé bude financování provozních pracovníků. Prosím tedy o sdělení stanoviska, resp. řešení této těžké situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, bedlivě jsem poslouchal, leč nejsem schopen v tak krátké době vyřešit tuto úlohu, kterou jste zadal. Ne, ne, nebudu to zlehčovat.

Obecně, jestliže v jednom právním subjektu, a tak já jsem chápal úvod té interpelace, je sloučena mateřská a základní škola, pak na PHmax, tedy na potřebu pedagogické práce, se to počítá pro každou součást odděleně a musí být také využito odděleně. Je tedy nepodstatné, zda se jedná o spojené, nebo oddělené subjekty. Ve vašem případě, kdy jste do toho příkladu dal výjimkovou školu, tak se přiznám, že si dovedu představit, že tam ten rozdíl je. To znamená, nabízím, že se na ten konkrétní případ podíváme, je-li tam v této oblasti technická chyba, tak budiž.

To druhé, co jste naznačoval, já spíš chápu tak, že podstatou PHmax je pokrytí, samozřejmě maximální počet hodin pedagogické práce. To, že pak následně dochází v rámci dopočítání k podpoře nepedagogických pracovníků, tak je vcelku logické. Ale já bych se spíš zastavil nad tím, zdali účelové chování ze strany někoho, které mi přišlo, že je lepší se rozdělit zase zpátky, tak mi to přijde trošku jako účelové chování ze strany zřizovatele. Ale možná jsem to jen špatně pochopil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Já si dovolím poznámku, že máme ústní a písemné interpelace, některé jsou možná vhodné jinam. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já jsem chtěl přijít s konkrétním příkladem, tak se omlouvám, že jsem to musel tak rychle v tom krátkém čase říct, protože jak víte, ty obecné příklady někdy mohou působit tak, jako by se vůbec jako nerealizovaly nebo ve skutečnosti nebyly. Ale já panu ministrovi předám tady takovou tabulku, podklad, že to vychází nebo má to oporu v prezentaci Ministerstva školství. A jenom doplním, ono to vede přesně k tomu, co pan ministr naznačil, že vlastně odezva z těch regionů je taková, že je tedy lepší se zase jakoby rozdělit podle všeho.

A doplním tu reformu financování regionálního školství. Já vím, že je to velmi těžká věc. A pan ministr je vlastně dědic, to zdědil po svých předchůdcích, tady tuto těžkou, složitou reformu. A ozývá se stále více, a mám tady konkrétně od Unie školských asociací ČR, že vlastně chybí informace. Když to shrnu opravdu do jedné věty, tak chybí informace (upozornění na čas) a jeví se ta reforma jako velmi nepřipravená. Tak se ptám, jestli se nechystá další odložení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, pan ministr má zájem o doplňující odpověď?

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Ano, děkuji. Doplňující odpověď na doplňující otázku. Zaznamenal jsem to samozřejmě, co se týká komunikace, změny financování od ledna 2020, tak musím říct, že tak jak jsme slíbili na podzim, tak již řadu měsíců jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT metodiky pro výpočet PHmax.

V roce 2018 uspořádalo MŠMT sérii seminářů pro ředitele škol, krajské úřady, obecní úřady, obcí s rozšířenou působností a teď na přelomu ledna a února - a to zvýší podle mého názoru významně jistotu v terénu, která, chápu, že teď ta jistota není úplně maximální, protože je to změna, samozřejmě, systému, respektive toho výpočtu - tak na přelomu ledna a února můžeme zveřejnit každé mateřské škole, základní škole v prostředí pro sběr dat parametry nového financování. To znamená, ředitelé se dostanou k výpočtu PHmax, k těm úvazkům, které mají na základě těch dat, která jsme sbírali na podzim. To znamená první krok, kdy ředitelé si budou muset udělat představu, jaké mají možnosti pro případné dělení hodin výuky, nebo případně pokud jejich PHmax překročil PH maximální z toho systému, budou mít dostatek času na analýzu svých vykázaných dat. Jestli naopak nedošlo třeba k chybnému vykázání. To znamená, toto je důležitý krok, který chystáme na únor.

V dubnu a červnu 2019 bude další série seminářů, kdy se rozjedou pracovníci ministerstva do terénu, pro ředitele škol právě k modelu nepedagogických pracovníků a současně budou představeny analýzy stanovení PHmax školy a PHmax celkových. Zároveň pro rok 2019 jsme připravili náběhové rozvojové programy, kde je více než miliarda, a ty jsou přichystány a budou rozbíhány, tak jak jsme slíbili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci obsahu vzdělávání ve školách opět pana ministra Plagu. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, reforma školství a obsahu, případně formy výuky je často opakovaným tématem, které se řeší za každé vlády. V prosinci byly publikovány závěry České školní inspekce, které poukazují na příliš obsáhlé rámcové vzdělávací programy, dokonce byly označeny za předimenzované. Právě velký obsah materie učiva a opakování stejné látky během studia vedou pouze k biflování a učení se nazpaměť. Naopak poté nezbývá prostor pro interaktivní výuku, vlastní aktivitu žáků či další moderní formy výuky.

Určitě se, pane ministře, shodneme, že současný model je nevyhovující a je nutné ho změnit. Proto bych se vás ráda zeptala, vážený pane ministře, jaké plánujete kroky v revizi a aktualizaci rámcových vzdělávacích programů a v jakém časovém horizontu a zda bude vaše ministerstvo reagovat na zjištění České školní inspekce. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, závěry výroční zprávy České školní inspekce jsou jedním ze zásadních podkladů pro probíhající revizi rámcových vzdělávacích programů pro základní a následně střední vzdělávání. Já musím říct, že to pouze podpořilo současnou pozici ministerstva, kdy skutečně já změnu nebo revizi rámcových vzdělávacích programů považuji za zásadní. Ale považuju za zásadní, abychom ten proces, který tady probíhal v minulosti, více otevřeli odborné veřejnosti, protože při revizi rámcových vzdělávacích programů je nutné si uvědomit, že determinujeme ty rámce pro vzdělávání na nějaké další období. Poslední stanovení rámcových vzdělávacích programů a kurikulární reforma je 15 let zpět.

Tedy přestože byly z pohledu ministerstva v předchozím období nebo v předchozích obdobích stanoveny nějaké harmonogramy, tak jak jsem říkal v interpelaci úplně první, pro mě je důležité, aby to bylo v pořádku a klidně později, než aby to byl kvapně splněný termín bez přístupu veřejnosti, bez nějaké širší debaty o cílech vzdělávání. Proto jsem to navazoval i na určité výstupy vznikající strategie 2030 a určitě, a to v tuto chvíli je zase už deklarováno ministerstvem, je nutné, aby došlo - já jsem pro to začal používat termín provzdušnění rámcových vzdělávacích programů, abychom jasně určili, co je to jádrové učivo. Protože je nesmysl, aby v rámci vzdělávacích programů bylo učivo, které se pak stejně podle zjištění České školní inspekce nestihne odučit.

Dále je potřeba vytvořit prostor pro procvičování. A samozřejmě, když se podíváte na dnešní podobu vzdělávacích programů a pak školních vzdělávacích programů a realizaci na těch školách, které si s tím umí poradit, tak ta výuka může být velmi zajímavá. Já považuji za nutné ještě ve vazbě na rámcové vzdělávací programy poskytnout školám, které v tom nejsou tak progresivní, i metodickou podporu, aby věděly, jakými jinými metodami mohou vyučovat nebo mohou to těžiště, to jádro problematiky, učit nadále.

To znamená, termín neřeknu, spíše se nechám grilovat za to, že to ještě není, ale chci, aby to bylo v pořádku a dobře provedeno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující dotaz, takže prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ve věci zamoření půdy pesticidy pana ministra Tomana. Připraví se pan poslanec Jelínek.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, výzkum Masarykovy univerzity v Brně přinesl alarmující výsledky ohledně množství pesticidů v půdě. Dle Centra pro výzkum toxických látek v prostředí, které zkoumalo ornou půdu na 75 místech v ČR, zaznamenali vysoké koncentrace pesticidů. 80 % půd obsahuje minimálně jeden pesticid v nadlimitní koncentraci, v 36 % půd se pak našly tři a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. Alarmující pak je, že se v půdě vyskytly i více jak deset let zakázané pesticidy. O negativních účincích pesticidů na lidské zdraví a kvalitu půdy bychom zde mohli sáhodlouze diskutovat.

Limity pro pesticidy v půdě z roku 1994 byly zrušeny a v nové vyhlášce z roku 2016 o nechlorovaných jednotlivých ani sumárních pesticidech nijak není zmíněno. Tak jich teď může být v půdě neomezené množství. Za jeden rok je v ČR nastříkáno necelých 5 tisíc tun pesticidů. Zajímalo by mě, jestli jste seznámen s tímto výzkumem a jaké vaše ministerstvo příjme opatření, aby se snížila spotřeba pesticidů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vliv pesticidů na životní prostředí, stejně jako všude v EU, tak podléhá každý přípravek na ochranu rostlin před svým schválením, je to takzvané dvoustupňové schvalování, velmi přísnému hodnocení možného vlivu na zdraví lidí, respektive na životní prostředí. Probíhá to jednak ze strany Státního zdravotního ústavu a následně pak Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

Ochrana zemědělských plodin nemůže být v současném, a to nejenom v českém, zemědělství prováděna bez používání přípravků na ochranu rostlin. S ohledem na pravidelný tlak původců chorob a populace živočišných škůdců a plevelů nelze dosahovat ekonomicky udržitelných výnosů zemědělských plodin bez použití prostředků na ochranu rostlin.

Opatření pro snižování pesticidů je řešeno v Národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů v České republice do roku 2022. Tento národní plán Ministerstvo zemědělství připravilo a byl schválen vládou České republiky v červnu loňského roku. Tento plán obsahuje konkrétní cíle a opatření, která jsou postupně plněna a kontrolována, a je nutno podotknout, že opakované výskyty některých metabolitů podle výsledku monitoringu ČHMÚ nasvědčují tomu, že se s největší pravděpodobností jedná o starou zátěž z dřívějšího povoleného používání prostředků na ochranu rostlin s těmito účinnými látkami.

Musím zdůraznit, že jsme samozřejmě i nadále připraveni, stejně jako to děláme již několik posledních let, hledat další způsoby, jak dále snižovat používání přípravků na ochranu rostlin. Jenom si dovolím připomenout, že za posledních šest let se podařilo snížit používání přípravků na ochranu rostlin v České republice o 8 %. Podařilo se to díky snižování množství při běžných aplikacích, zvýšení ploch ekologického zemědělství, které podporujeme, a také podpoře tzv. integrované produkce rostlin. Ta má pozitivní dopady na snižování používání přípravků na ochranu rostlin i na správné postupy při pěstování plodin.

Musím také říci, že Ministerstvo zemědělství jako jedno z prvních v zemích Evropské unie nastavilo omezení použití účinné látky glyfosát, a to od 1. 1. letošního roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já jsem se ptala, jestli jste s tím výzkumem seznámen, vy jste mi vůbec neodpověděl, takže předpokládám, že asi ne, tak já vám ho zde nechám, abyste si ho mohl přečíst.

A o pesticidech, o kterých jsem se zmiňovala, že jsou více jak deset let zakázané, konkrétně jde o atrazin, který je zakázaný deset let, a třináct let zakázaný simazin, tak v tomto případě asi nejde o pozůstatky z dřívějších dob, protože on se dostává pravděpodobně do půdy s herbicidem terbutilazinu. A mě by teda zajímalo, jak zabráníte tomu, aby se takto ty pesticidy, které jsou zakázané, do půdy nedostávaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. Takže v prvé řadě děkuji za informace, které samozřejmě máme, ale děkuji. Nicméně jak zamezit tomu, když je něco zakázané? Pečlivou kontrolou, tam není jiná varianta. Prostě je to používání načerno a tam není jiná cesta, než hlídat používání pesticidů a zvýšit kontrolu, což samozřejmě provádíme. Tam není jiná cesta. Jestli je to zakázané, můžeme jenom kontrolovat, jestli se používají, nebo ne. A samozřejmě to ještě proberu s ÚKZÚZ a s dalšími organizacemi, nicméně věřím tomu, že se to podaří omezit.

A ta druhá otázka byla co? Ještě jednu jste měla. Se omlouvám. (Poslankyně si chce vyjasnit mimo mikrofon.) Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím pana poslance Jelínka, který bude interpelovat ve věci elektronické dálniční známky pana ministra Ťoka.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, na svém twitteru jste v září minulého roku oznámil, že od roku 2021 bude zavedena elektronická dálniční známka. Chápu, že při rekonstrukci silniční a dálniční sítě nejsou všechny karty v rukou ministerstva, a proto není vždy možné v termínech odpovídajících dnešní době provést výstavbu či rekonstrukci silniční a dálniční sítě. Nicméně zavedení elektronických dálničních známek je diametrálně odlišná problematika od stavební činnosti a opravdu mě zaráží, že jsme v prodlení několik let po Slovensku, a Rakousko zavedlo elektronické dálniční známky letos, kdežto my tuto relativně jednoduchou záležitost budeme realizovat až za dva roky. Je opravdu nutná taková dlouhá doba na realizaci, nebo se jedná jen o načasování z důvodu voleb?

Mám proto dva dotazy. Je možné realizovat systém dálničních známek od roku 2020? A druhá, může Poslanecká sněmovna přispět k urychlení zavedení systému dálničních známek? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Pan ministr je nepřítomen a na váš dotaz vám odpoví písemně do třiceti dnů.

Já prosím pana poslance Jandu, který bude interpelovat ve věci účasti na ideologických akcích KSČM pana ministra Staňka.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, před Vánoci minulého roku jste se účastnil vánočního večírku KSČM, na kterém komunistický poslanec Miroslav Grebeníček prezentoval svou knihu Ve znamení kříže. Tato kniha dle vás přináší nový pohled na církevní restituce a na úspěch této knihy jste dokonce pronesl přípitek. Kniha poslance Grebeníčka mj. uvádí, že se církev stává součástí rozsáhlého vlastnického převratu, a svým slovníkem i stylem si nezadá s ideologickými materiály minulého režimu toho nejhrubšího zrna.

Vážený pane ministře, je podle vás standardní, aby ministr vlády České republiky pózoval na ideologických seancích komunistické strany, jejíž výstupy jsou v rozporu s polistopadovým vývojem České republiky? A hodláte se i v budoucnu účastnit takovýchto ideologických akcí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr se čtrnáct minut před zahájením bloku interpelací omluvil, a tedy vám na vaše otázky odpoví písemně do třiceti dnů.

Já prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ve věci personálně zdevastovaného zdravotnictví pana ministra Vojtěcha.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, byl jste hostem na nedávném sjezdu lékařské komory, kde atmosféra nebyla nejlepší. Komora si dlouhodobě stěžuje na projekt Ukrajina, který do České republiky importuje zahraniční lékaře bez odborných zkoušek, na to, že zdravotnictví se potichu zhoršuje, máme personálně zdevastované nemocnice, lékaři stárnou, noví utíkají za hranice, neumíme je zaplatit a supluje je laciná pracovní síla. Těch stížností je opakovaně celá řada.

Komora dlouhodobě kritizuje projekt Ukrajina. I já jsem vás v této souvislosti interpelovala. Má vaše ministerstvo vůbec přehled, kolik zahraničních lékařů bez aprobačních zkoušek v České republice pracuje? Poprosila bych přesná čísla, jestli máte. Kontroluje ministerstvo, zda tito lékaři skutečně pracují pod odborným dohledem, nebo jde jen o formalitu kvůli zákonu a většina těchto lékařů pracuje samostatně z důvodu personální nedostatečnosti? Pokud ano, jak taková kontrola probíhá, v jakých zdravotnických zařízeních byla provedena? Byla v této souvislosti zjištěna nějaká pochybení? Pokud ano, kde a jaký postih čekal zdravotnické zařízení, popř. garanta? Podle čeho je vybíráno takové zdravotnické zařízení, u něhož kontrola proběhne? A je taková kontrola předem nahlášena, nebo je namátková? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně, k vaší interpelaci.

Tak Česká lékařská komora, myslím si, že takto hovoří posledních dvacet let, možná patnáct, kdy stále poukazuje na problémy, což samozřejmě je asi legitimní, bohužel ale už nepřináší žádný návrh řešení. Ale to bych tady nechtěl nějak rozebírat.

Pravdou je, že samozřejmě jsou tady lékaři ze zahraničí. Oni to nejsou lékaři pouze ze třetích zemí. Je třeba říci, že sem, a čím dál tím více, chodí i lékaři ze zemí Evropské unie, kde my uznáváme taktéž odbornou kvalifikaci nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Celkem za rok 2018 to bylo 166 lékařů, kteří ale nejsou ze třetích zemí, ale získali své odborné vzdělání v jiném členském státě Evropské unie a na základě evropské legislativy my jim uznáváme tuto jejich kvalifikaci. Nemusí dělat aprobační zkoušku. Myslím si, že to není úplně zanedbatelné číslo. Takže zdá se, že Česká republika není pouze tou zemí, odkud by lékaři odcházeli, ale zjevně i z jiných evropských zemí sem lékaři přicházejí. Takže možná to není úplně tak tragické, byť samozřejmě uznávám, že část českých lékařů do zahraničí odchází.

Ministerstvo zdravotnictví každý rok obdrží celkem 2 tisíce žádostí o vykonání aprobační zkoušky. To jsou právě ti lékaři ze třetích zemí, nejenom Ukrajinci, ale zkrátka lékaři mimo Evropskou unii. Zhruba polovina z těchto žádostí se týká lékařů, druhá polovina jsou samozřejmě zdravotní sestry, protože nejde jenom o lékaře, jde i o zdravotní sestry.

Pokud se bavíme o projektu Ukrajina, tam Ministerstvo zdravotnictví podle zákona č. 95/2004 Sb. a na základě požadavků zejména tedy Asociace krajů České republiky vydalo za období od 1. 7. 2017 do 19. 12. 2018 celkem 604 lékařům cizincům s odborným vzděláním získaným v tzv. třetích zemích nostrifikovaným v České republice výkon odborné praxe na území České republiky bez složení aprobační zkoušky. To je právě ta věc, která se diskutuje. Je třeba říci, že tito lékaři ale mají nostrifikované diplomy, které jim nostrifikují univerzity, potažmo Ministerstvo školství, takže toto je predispozice k tomu, aby mohli vůbec takovouto praxi vykonávat. A vykonávají ji pod odborným vedením českého lékaře se specializovanou způsobilostí, to znamená atestovaného lékaře, kdy musí být jasné jméno českého lékaře, kterého nahlašuje daný poskytovatel, u kterého tento lékař ze třetích zemí tu praxi vykonává. Takže ten za něj samozřejmě nese odpovědnost. A tito lékaři postupně usilují o složení aprobační zkoušky a o trvalé uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v České republice.

Je pravdou, že aktuálně kontroly provádějí jednotlivé krajské úřady primárně u poskytovatelů zdravotních služeb, jestli tedy je dodržován zákon, jestli je dodržováno personální zabezpečení při poskytování zdravotních služeb. To vychází ze zákona o zdravotních službách. Ministerstvo zdravotnictví bezesporu nemá samo personál na to, abychom dělali nějaké plošné kontroly, není to ani úplně naše kompetence pro nějaké systematické provádění těchto kontrol. Jsou za to odpovědny právě krajské úřady ze zákona, byť samozřejmě my také kontrolní činnost provádíme. V roce 2018 jsme provedli kontrolu v nemocnici v Jihlavě na základě podnětu. Musím říct, že ty kontroly samozřejmě probíhají právě zejména na základě konkrétních podnětů. Stejně tak jsme provedli kontrolu v oblastní nemocnici v Kolíně, kde byla proveden kontrola průběhu specializačního vzdělávání i kontrola cizinců pracujících v této nemocnici. A v jednom případě byl zatím předán podnět k provedení kontroly poskytovatele zdravotních služeb na Krajský úřad Olomouckého kraje. Takže my shledáme pochybení a poté toto předáme krajskému úřadu, který by to měl řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy jste mi neodpověděl na to, kolik lékařů, jedno z jakých zemí, bez těch aprobačních zkoušek pracuje v České republice. A sám jste se zmínil, že Ministerstvo zdravotnictví nemá personál na to, aby ty kontroly prováděl. Nebylo by tedy vhodné zvýšit kompetenci lékařské komory, aby ona prováděla ty kontroly?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Já jsem sdělil, že od 1. 7. 2017 do 19. 12. 2018 celkem 604 lékařů cizinců s odborným vzděláním ze třetích zemí tedy získalo tuto možnost práce praxe bez složení aprobační zkoušky, tedy ti, kteří se připravují. My samozřejmě nemáme úplně detailní statistiky, jak ti lékaři dále postupují. Samozřejmě část z nich vykoná aprobační zkoušku, část třeba úplně odejde ze zdravotnictví. To my nevíme. Oni nám toto ani nehlásí. Takže já tady mohu říct nějaké celkové číslo, kolika lékařům bylo toto oprávnění vydáno.

Pokud jde o tu kontrolu, jak říkám, máme tady ze zákona dnes krajské úřady, které jsou za to zodpovědné. Já nejsem přesvědčen o tom, že toto je role České lékařské komory. Ta má samozřejmě primárně dohlížet na to, jestli čeští lékaři provádějí svoji práci řádně, lege artis, jestli dodržují určitou etiku a podobně. Ale pokud jde o dodržování zákona o zdravotních službách a podobně, tam aktuálně jsou za toto zodpovědné krajské úřady, popřípadě i zdravotní pojišťovny. My jsme už měli v tomto směru i jednání se zdravotními pojišťovnami, které vlastně mají smlouvu s poskytovateli. A ti poskytovatelé musejí také splňovat personální vyhlášku, personální zabezpečení. My určitě budeme chtít, aby zdravotní pojišťovny toto také kontrolovaly, jsme na tom s nimi dohodnuti. Takže si myslím, že kontrolních institucí je tady celá řada. My ty kontroly určitě budeme zpřísňovat. Ale nemyslím si, že je to Česká lékařská komora, která toto má mít v popisu své činnosti.

Mimochodem jsme teď udělali i změny v aprobačních zkouškách, kdy jsme řekli, a vlastně schválila to i Sněmovna, že budou maximálně čtyři pokusy na aprobační zkoušky. To znamená čtyřikrát a dost, pak ti lékaři musejí pryč z českého zdravotnictví. Takže myslím, že jsme ten systém poměrně zpřísnili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Prosím pana poslance Jurečku, který bude interpelovat ve věci zvýšené úmrtnosti na silnicích v roce 2018 pana ministra Ťoka. Připraví se pan poslanec Bartoň.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane ministře, dovolím si vás interpelovat v tématu poměrně výrazného nárůstu nehod na českých silnicích a s tím také spojeného výrazného nárůstu počtu usmrcených osob. Protože když se podíváme na zprávu Policie České republiky, tak v roce 2018 došlo k poměrně výraznému nárůstu u usmrcených osob. U mužů to bylo o 46 osob více. Roku 2017 to bylo 420, v roce 2018 přibylo 46. U žen to bylo o 7 více. A bohužel to bylo i u dětí, kdy v roce 2017 bylo usmrceno 19 dětí a v roce 2018 o 10 více.

Tak se chci zeptat, protože jsem nezaregistroval v činnosti Ministerstva dopravy nějaký zvýšený důraz, nějakou zvýšenou aktivitu z vaší strany, která by se věnovala tomuto tématu bezpečnosti, prevence, osvětu, zároveň také důrazu třeba i na záležitosti, které se týkají dopravní infrastruktury, která by se snažila více se tomuto tématu věnovat. Jaké konkrétní kroky se v této oblasti chystáte učinit?

Zaznamenal jsem, že chcete navrhnout novelu zákona a měnit bodový systém. Já si nejsem úplně jist, že ten zásadní problém je v bodovém systému a v jeho nastavení, byť určitě o tom můžeme debatovat a hledat ještě nějaké optimálnější nastavení. Ale pokud zjistíme, a já to takto v praxi pozoruji, že mnoho dopravních přestupků, pokud mluvíme o porušení rychlosti, se vlastně u těch řidičů vůbec neprojeví zapsáním a připsáním bodů na kartu řidiče, tak je něco zásadně špatně.

Takže bych chtěl požádat, abyste se i této problematice více věnoval, případně předložil statistická data a především odpověděl, jak konkrétně budete chtít snížit nehodovost na českých silnicích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr je omluven a odpoví vám písemně do 30 dnů.

Prosím pana poslance Bartoně, který bude interpelovat ve věci vodní turistiky pana ministra Tomana. Připraví se paní poslankyně Pekarová. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že povodí patří do vašeho resortu, dovolte mi otázku ke splavnosti jezů pro vodní turistiku. V minulém roce vyjelo na naše řeky přes 600 tisíc lidí. Na vodácky využívaných úsecích je několik desítek jezů, které nejsou splavné a musejí se přenášet. Přenášení je často velice komplikované a někteří nezodpovědní jedinci pak sjíždějí i nebezpečné jezy, což bohužel občas končí tragicky. Učiníte v blízké době něco pro splavnost našich řek v oblasti vodní turistiky? Upozorňuji, že za relativně nízkou investici můžete nejen zachránit životy, ale i zatraktivnit tuzemskou vodní turistiku, která je oproti zahraniční dovolené jednoznačným přínosem pro naši ekonomiku. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane poslanče, jezy jako vodní díla plní především vodohospodářské funkce v území, to znamená ovlivnění odtokových poměrů. To je jejich primární funkce. Samozřejmě souhlasím s vámi, že veřejností jsou pak zejména některé vodní toky hojně využívány pro vodní turistiku. Splavnost jednotlivých řek obecně závisí na hydrologických podmínkách a možnostech nadlepšování průtoků vodními nádržemi.

V posledních řádově pěti letech díky suchému období nebyly podmínky pro vodní turistiku u nás ideální a jen tady chci zdůraznit, že v posledních řádově třech letech v některých povodích byl zaznamenán srážkový deficit ve výši až 600 mm srážek.

Je potřeba si také uvědomit, že jezy v České republice nepatří do majetku pouze státního podniku povodí, jezy mohou být jak v majetku státu, tak v majetku soukromých osob. Jezy, které jsou v majetku státu, jsou provozovány podle řádných předpisů, nicméně v tuto chvíli jsou připravovány plány na jejich rekonstrukci, kde by měla být i umožněna splavnost tam, kde to půjde. Samozřejmě že rekonstrukce nesplavných jezů, které jsou v majetku soukromých osob, závisí na jejich finančních možnostech a není v silách státu rekonstrukce těchto nesplavných jezů jakkoli vymoci od soukromých osob.

Naopak podniky povodí se zaměřují mimo jiné na bezpečnost stávajících jezů. Velmi aktivně spolupracujeme s Českým svazem kanoistů, s Vodáckou školou záchrany a právě jezy, které byly těmito subjekty identifikovány jako nebezpečné, tak nejenom že jsou označovány varovnými cedulemi, nejenom že jsou vybaveny lany a kruhy, ale realizujeme další technická opatření, která napomáhají snížit jejich nebezpečnost. Při těchto činnostech samozřejmě úzce spolupracujeme, jak jsem řekl, s vodáky, ale spolupracujeme také s Hasičským záchranným sborem. To znamená, do té doby, než se nám podaří zajistit jejich splavnost tam, kde to je možné, jezy vybavujeme různými schůdky, kramlemi v břehovém opevnění, záchrannými lávkami apod. Mohu konstatovat, že za poslední přesnou statistiku, která je vydána za rok 2017, tam nedošlo k žádné smrtelné nehodě na jezech a ani záchranný sbor tam nemusel zasahovat, nicméně budeme v té práci pokračovat a věřím, že se nám to povede.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Má pan poslanec zájem o doplňující dotaz? Nemá. Prosím paní poslankyni Pekarovou, která bude interpelovat ve věci periodik národnostních menšin pana ministra Staňka. Připraví se pan poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný pane ministře, obracejí na mě zástupci národnostních menšin ve věci dotace periodik pro národnostní menšiny. Tato dotace ještě před deseti lety dosahovala 30 mil. korun. Poté, v době ekonomické krize, částka výrazně klesla, následně kolísala a v posledních pěti letech stagnuje na částce kolem necelých 21 mil. korun.

Cílem podpory ze státního rozpočtu je vytvářet podmínky pro rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin. Právo národnostních menšin na rozšiřování a přijímání informací v jejich rodném jazyce je zakotveno v § 13 zákona o právech příslušníků národnostních menšin. Za tímto účelem stát poskytuje dotace ze státního rozpočtu, což upravuje odstavec 2 zmíněného paragrafu. Aniž by bylo toto právo národnostním menšinám upíráno tím, že dotace stagnuje, domnívám se, že v současné době, kdy se česká ekonomika nachází v dobré kondici a počet příslušníků národnostních menšin v Česku roste, by bylo opětovné navýšení dotace opodstatnitelné. V situaci, kdy náklady na vydávání periodického tisku rostou, dostává stagnující dotaci menšinový tisk do stále větších existenčních problémů.

Vážený pane ministře, dovoluji si vás touto cestou na tuto skutečnost upozornit a poprosit o váš názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr je omluven a odpoví na váš dotaz písemně do třiceti dnů.

Prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat ve věci zpřístupnění veřejných profilů soudců a státních zástupců pana ministra Kněžínka.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, tato interpelace bude veskrze v pozitivním duchu. Ostatně jsem už byl označen, že šikanuji pana premiéra, že sedmkrát za sebou nepřišel na interpelace, takže chtěl bych, aby viděl, že když něco vláda dělá dobře, tak my to i dokážeme pochválit.

Chtěl jsem se věnovat otázce transparence v justici, kterou považuji za velmi důležitou, protože transparence je jedna z věcí, na které se buduje důvěra veřejnosti. Konkrétně tato záležitost je nazvána veřejné profily soudců a státních zástupců. To si můžeme představit velmi jednoduše, jako už to má dneska Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud na webu. Je tam fotka soudce, nějaké základní informace o tom soudci.

Pan ministr mě informoval v rámci dopisu ze dne 4. ledna 2019, cituji, že v rámci projektu eJustice 2020 Ministerstvo nasadilo v průběhu prosince 2018 do testovacího prostředí registr justičních čekatelů, skrze který by na webu justice.cz měly být v budoucnosti zpřístupňovány veřejné profily soudců a státních zástupců. Chtěl jsem se zeptat velmi jednoduše, jak se daří tento projekt, který považuji za velmi bohulibý, jak se ho daří realizovat, případně jaký je plán, v jakém termínu by tento projekt měl být dokončen. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Je to skutečně tak, že v současné době finalizujeme práce na systému registru soudců a státních zástupců, kterému pracovně říkáme ReJČ a který by samozřejmě měl sloužit pro potřeby celé řady dalších systémů, které v budoucnu chceme v rámci justice, v rámci elektronizace zavést. Jednou z funkcionalit, kterou ten systém má mít, má být právě i možnost zveřejňování profilů o soudcích, který by si mohli sami soudci editovat a dávat tedy aktuální informace o sobě, o své třeba publikační činnosti tak, aby ty informace byly veřejně dostupné.

V současné době jsme ve fázi testování. Zatím se zdá, že ten systém by mohl být funkční, že by naplňoval očekávání, která do něj vkládáme. Aktuálně proběhla migrace dat, teď ověřujeme, jestli migrace proběhla správně, případně tam doplníme nové soudce, kteří byli v mezidobí najmenováni, jedná se v zásadě o technikálie, a následně tedy bude provedeno další, finální testování té aplikace. Pokud se osvědčí, což doufám, že ano, tak by případné ostré nasazení, včetně toho, že by se data propsala potom do veřejné části webu, ta relevantní o soudcích, mohlo proběhnout v řádu několika málo týdnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, má pan poslanec zájem o doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Není to úplně doplňující dotaz, spíše poděkování, že pan ministr tady na ty interpelace zůstal a že odpovídá na otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr asi nemá potřebu reagovat.

Prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat ve věci čerpání dotací pana ministra Tomana. Připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, půda vždy byla a je bohatstvím. Nejinak je tomu i v současné době, kdy v zemědělství pracují necelá 2 % zaměstnanců. 65 % zemědělské půdy v České republice obhospodařuje 7 % zemědělských podniků a do zemědělství putuje 30 % evropských dotací, k nimž přidáváme další miliardy ze státního rozpočtu. Vzhledem k vyplácení dotací na plochu končí u těchto podniků také většina dotací, přičemž jejich péče o pozemky, vodu a krajinu je mnohdy devastující. Špatnou péči přitom umožňuje nastavení podmínek pro čerpání dotací, kdy tyto podmínky nastavuje naše vláda na základě stanovisek odborníků.

Mám za to, že v těchto dnech připravují odborníci svá stanoviska na příštích sedm let, tj. rok 2020 - 2027. Dovoluji si vás proto požádat, abyste zveřejnili, jak byly zapracovány odborné připomínky k nastavení čerpání dotací uvedené na webových stránkách Voda pro každého, a také se chci zeptat, zda zase s tím počítáte, že tyto připomínky do toho plánu budou zapracovány a budou potom k dispozici veřejnosti, jak s tím bylo naloženo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Ještě jednou dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, co se týká výzvy Voda pro každého, Ministerstvo se všemi těmi body pečlivě zabývá. Většinu požadavků jsme již v této chvíli zčásti nebo plně začali realizovat, to znamená, již nyní podporujeme využívání kompostů, pěstování meziplodin, podsevy atd. K požadavku na snížení množství používaných pesticidů přispívají podpory Programu rozvoje venkova, tedy agroenvironmentálně-klimatická opatření nebo ekologické zemědělství, a jedná se vlastně o komplexní způsoby hospodaření s minimem vstupů.

K požadovanému zmenšení výměry zemědělských pozemků je potřeba upozornit, že ministerstvo již loni zavedlo do předpisů zákaz pěstování monokultury plodiny na ploše větší než 30 ha. Toto omezení začne platit od příštího roku u všech erozně ohrožených pozemků.

Co se týká podpory agrolesnických systémů, tak v tuto chvíli se již pracuje na vypracování v rámci společné zemědělské politiky po roce 2020. Komunikujeme se všemi zainteresovanými subjekty a bude to součástí nové společné zemědělské politiky.

Co se týká podpory drobných vodních toků, tak tady si dovolím jenom připomenout národní programy na obnovu, odbahnění a výstavbu rybníků a vodních nádrží a na opravy hrází. Ministerstvo pomohlo obcím vybudovat nebo zrekonstruovat více než 400 rybníků a podpora je přichystána do roku 2020 a předpokládám, že i po roce 2020 bude pokračovat. A jenom na této podpoře získají obce více než jednu miliardu korun.

Nad rámec této výzvy Voda pro každého, co se týká ochrany kvality vody, půdy a krajiny pracujeme na úpravě metodiky pozemkových úprav tak, abychom zabránili erozi jak větrné, tak vodní. Iniciovali jsme jednání s Ministerstvem financí k postupům zdanění tzv. ostatních ploch, to jsou ty remízky, příkopy a další věci, které děláme.

Co se týká devastace půdy, já nevím, jestli bych to takto nazval, ale rozhodně se o tuto půdu musíme starat lépe, protože vlastně je to dědictví, které budeme předávat dalším generacím. Mohu vás ubezpečit, že co se týká Ministerstva zemědělství, tak děláme veškerá opatření, komunikujeme s odborníky a veškerá opatření, která budou, budou na webových stránkách ministerstva a budou obsažena v jednotlivých nařízeních jako podmínka na čerpání dotací do budoucna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku, takže se přesuneme na další interpelaci. Interpelovat bude paní poslankyně Richterová ve věci vylučování z evidence úřadů práce a dlouhodobé efekty paní ministryni Maláčovou, kterou mezi námi vítám. Připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Evidence na úřadu práce je pro řadu lidí velice důležitá záležitost, protože to pro ně znamená třeba uhrazené zdravotní pojištění. A pracovnice úřadů práce většinou docela rychle poznají, kdo skutečně je nešťastný, že přišel o práci, kdo se snaží si práci získat a kdo patří přece jenom do jiné kategorie. Takové lidi samozřejmě mají také. Ale o čem já chci mluvit? Že je velmi demotivující, když na úřadech práce není koordinovaná práce jednotlivých úseků. Mluvím teď zejména o tom, že je tam řada lidí zaměstnaných na evropských projektech, třeba zaměřených na hledání zaměstnání, zaměstnání často s dotací pro lidi se zdravotním postižením. A tito lidé jsou často demotivováni tím, když, a to bohužel také není úplně zřídkavé, takoví ti dlouholetí zaměstnanci čistě formalisticky vyřazují z evidence úřadu práce žadatele.

Dám příklad, takovou kazuistiku. Když paní se zdravotním postižením psychické povahy chodí na nějaké menší nekolidující zaměstnání, na brigádu, a má potíž, že přijde potvrzení o výši výdělku pozdě, až 5. dne měsíce, tak je to klidně důvod pro vyřazení z evidence úřadu práce. A je to příklad jednotlivého pochybení, které se ale děje často. Dostávám takovéto nekoordinování se mezi těmi zprostředkovatelkami, mezi těmi na projektech, často, takže se chci optat, zda budete nějakým způsobem dbát, aby se nefrustrovali i zaměstnanci navzájem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rozdělím svou odpověď do dvou částí. Nejprve se vyjádřím k vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence vedené úřadem práce. K tomu dochází v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o zaměstnanosti a vždy z důvodů stanovených tímto zákonem. Úřad práce ČR při vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání zohledňuje tzv. vážné důvody, které mohly mít vliv na případné nesplnění povinnosti uchazeče o zaměstnání. Mezi tyto vážné důvody patří zejména zdravotní důvody, které brání uchazeči o zaměstnání plnit povinnost v součinnosti při zprostředkování zaměstnání. V takovém případě nedochází k vyřazení uchazeče z evidence úřadu práce, je však samozřejmé, že takové vážné důvody je povinen uchazeč prokázat například potvrzením lékaře.

Co se týká konkrétních příkladů, ke kterým mělo dojít v rozporu se zákonem, tak my o těchto případech nevíme. Pokud paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího o těchto případech ví, tak prosím o tu informaci. Pojďme se tím neprodleně zabývat.

A co se týká druhé části dotazu, tak samozřejmě máme celou řadu evropských projektů, které ale budou v příštích měsících nebo nejpozději příští rok dobíhat. Také by mě zajímal ten konkrétní příklad té nekoordinace, můžeme si na to sednout, velmi ráda si to vyslechnu. Nicméně musím uvést, že my se snažíme samozřejmě, aby ty projekty z evropských fondů, které nám velmi pomáhají v zefektivňování činnosti a výstupů právě úřadů práce, že vždy zapadají do toho schématu a jedná se o provázané činnosti. Ale opět jsem připravena sednout si nad těmi konkrétními případy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Tak prosím. Dovolím si podotknout, že členové vlády a členové Poslanecké sněmovny se nemusí oslovovat mým prostřednictvím. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc za odpověď. Vlastně jde o obecnou problematiku, že jeden úsek úřadu práce je vlastně tlačen k tomu vylučovat lidi z evidence zkrátka proto, aby byla lepší statistika nezaměstnanosti. A jiný úsek, zejména právě lidé na projektech, jsou opravdu motivovaní pracovat s těmi lidmi, najít jim zaměstnání a hledí na ty dlouhodobé efekty, na dlouhodobý dopad. A o co jde u té koordinace? Tam jde čistě o to, že kolonky, které evidují právě to, že uchazeč je zapojený v projektu, takže tyto kolonky ani nemusejí třeba právě pracovníci a pracovnice toho zprostředkování rozkliknout. Jde o takhle jednoduchou věc, že tam není povinnost se vypořádat s tím, že ten člověk je zapojen do dalšího projektu, že s ním pracuje někdo další ve vedlejším úseku, ve vedlejším oddělení. A to je vlastně systémový problém, na který se ptám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já v této souvislosti navrhuji, abychom si opravdu sedly nad těmi konkrétními případy, protože máte pravděpodobně na mysli oddělení, která se zabývají třeba dávkovým systémem nebo zlepšením různých zásahů při sociální práci apod. Ale jsem kdykoli připravena si sednout nad těmi konkrétními případy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím další interpelaci, kdy bude interpelovat pan poslanec Munzar ve věci zdanění uhlí paní ministryni Maláčovou. Připraví se pan poslanec Blaha.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, správně by se... (Ministryně hovoří v lavici s kolegou.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych požádal, teď budou interpelace na ministryni Maláčovou, tak...

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Poprosil bych, pane předsedající o prodloužení chvilku času. Správně by se moje interpelace, paní ministryně, měla možná jmenovat ekologická daň či příspěvky na bydlení. Již minulá Sobotkova vláda si nechala vypracovat analýzu dopadů na zavedení ekologické daně na fosilní paliva. Výsledek byl tuším cca 500 korun na jednoho člena domácnosti a ještě tam byly varianty jen na uhlí a na uhlí a na plyn. Což pro mou interpelaci teď není úplně podstatné, ale probleskují zprávy, že se o této dani opět uvažuje, že o ní opět uvažujete.

Chci se zeptat, jestli tomu tak je. Včera dokonce proběhly zprávy o snaze změnit příspěvky na bydlení, konkrétně změnit příspěvky na některé zdroje a některé zdroje, tedy zejména uhlí, znevýhodnit. Mně je však jasné, že právě uhlím topí právě ti sociálně nejslabší, kteří na placení mnoho peněz nemají, například mnohé domácnosti důchodců na venkově.

Chci se zeptat, jestli si opravdu myslíte, že pokud jim snížíte příspěvek, nebo zdražíte uhlí ekologickou daní, či oboje, tak najdou v peněženkách více než 100 tisíc korun třeba na tepelné čerpadlo a na alternativní zdroje energie. Chtěl bych se tedy zeptat na váš názor, případně názor ČSSD, protože zejména ústy ČSSD se vláda snaží bojovat proti chudobě, ale právě při podobných plánech se na ty nejslabší většinou zapomíná. Tak bych chtěl znát váš názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně. Předpokládám, že problematiku zdanění uhlí projednalo Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem financí, protože daně jako takové přísluší právě tomuto rezortu. Nicméně ráda také zdůrazním, že se jedná o oblast, kde jsme na úrovni diskuzí. Za nás mohu uvést, za Ministerstvo práce a sociálních věcí, že jednou z řady opatření, které MŽP navrhuje v materiálu Závěry vyplývající z dialogu o čistém ovzduší v České republice a návrh dalšího postupu, je, aby můj rezort ve spolupráci právě s Ministerstvem životního prostředí prověřil možnost promítnout způsob a zdroje vytápění do výše dávky na bydlení.

V současné době stát přispívá na náklady bydlení obecnou dávkou, příspěvkem na bydlení. Přitom jedním z nákladů, na který je přispíváno, jsou i náklady na pevná paliva. Tyto náklady jsou každý rok stanoveny pevnou částkou v nařízení vlády, která se vždy schvaluje v prosinci každého kalendářního roku, diferencovanou podle počtu osob. V čem se topí, to znamená, jaký je kotel a čím se topí, uhlím či podobně, se pro účely dávky nezkoumá.

Pro výše uvedené je nezbytné, aby Ministerstvo životního prostředí provedlo určitou kategorizaci ekologických zdrojů a způsobů vytápění, která by byla použitelná pro dávku. Případné řešení v dávkové oblasti bude vyžadovat úpravu právních předpisů v gesci Ministerstva životního prostředí, tak i v gesci MPSV. Na pracovní úrovni jsme v této záležitosti v kontaktu.

Pokud se ptáte na můj osobní názor, tak veškeré tyto záležitosti - a zdůrazňuji, že jsme na úrovni diskuzí - musí být provedeny sociálně citlivě a sociálně spravedlivě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji a prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Paní ministryně, děkuji. Proto jsem ani neinterpeloval pana ministra Brabce, protože znám postoj MŽP k těmto otázkám, ale právě mě zajímal váš názor z hlediska sociálních dopadů. Tak jenom pro vysvětlení, proč jsem interpeloval právě vás. Tak uvidíme, jak to dopadne. Jenom bych chtěl upozornit skutečně, že takovéto úvahy vždycky vedou ke zdražení pro ty sociálně nejslabší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně chce reagovat? Chce reagovat, tak prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já mohu zopakovat to, co jsem právě řekla. Že jsme si toho problému vědomi. Je to velmi intenzivní. Náklady na energie jsou položkou, která se v posledních letech rapidně zvyšovala. Proto za Ministerstvo práce a sociálních věcí, až obdržím konkrétní návrhy a budu se k nim moci vyjádřit, tak pro mě bude základním a zásadním kritériem sociálně spravedlivý a sociálně citlivý přístup. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím pana poslance Blahu, který bude interpelovat ve věci řešení důchodové reformy a klesajícího náhradového poměru paní ministryni Maláčovou.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážená paní ministryně, z vašeho prosincového rozhovoru pro deník E15 už víme, že problém důchodového systému je pro vás to nejmenší.

Teď ale vážně. Celý svět řeší stárnutí populace, protože jde o jeden z nejzávažnějších demografických trendů. V Česku je reforma v nedohlednu. Vy jste naposledy v listopadu řekla, cituji: "Připravujeme aktivitu, která je v tuto chvíli tajná."

V letošním roce se důchody zvedly o 900 korun. Říkat, o jakou sumu se důchod zvedl, je ale zkreslující. Důležitý je celkový náhradový poměr, který ukazuje podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě. Poměr se až do roku 2013 dařilo držet vysoko nad úrovní 40 %. Od doby vlády levice už jen klesá. Za posledních pět let klesl o 5 %, to je zhruba o 1 400 korun měsíčně, a s touto vládou klesá o 2,7 % ročně.

Chci se vás proto zeptat, paní ministryně, jaké konkrétní kroky máte v souvislosti s důchodovou reformou v plánu a jak budete řešit drasticky klesající náhradový poměr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Co se týká takzvané důchodové komise, já bych ji raději nazvala komise pro narovnávání nespravedlností v důchodovém systému, tak tu bych ráda představila příští středu na tiskové konferenci na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Mohu prozradit, že do této komise budou zahrnuty veškeré politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a v Senátu Parlamentu České republiky. Koneckonců žádosti o nominace odešly ještě před závěrem minulého roku na právě jednotlivé předsedy poslaneckých, či senátorských klubů. Do této pracovní komise budou zahrnuti i zástupci dalších organizací, zástupci tripartity, akademického sektoru a samozřejmě neziskových proseniorských organizací. Chci mít opravdu velmi širokou debatu. Více podrobností zveřejním právě příští středu na tiskové konferenci.

Proč se tato tisková konference bude konat až příští týden, má jeden jednoduchý důvod. Protože tuším, že z těch 42 oslovených subjektů s lhůtou do 15. ledna stále ještě sedm nenominovalo svého zástupce. A já bych komisi jako takovou ráda představila v úplné sestavě.

Co se týče těch témat, které bude dostávat toto pracovní těleso k projednání, tak jsme se na úrovni koalice shodli na třech základních. Jsou to nižší penze žen. Zde myslím, že vládne velká nespravedlnost. Víte, že české penzistky dostávají o pětinu nižší důchody než muži. Druhé téma, které je obsaženo také v programovém prohlášení vlády, je dřívější odchod do důchodu u fyzicky náročných profesí. Rádi bychom také diskutovali příjmy a dlouhodobou udržitelnost důchodového systému.

Ten vnitřní předpis, kterým je příkaz ministryně práce a sociálních věcí, kterým je nastaven způsob práce tohoto odborného pracovního tělesa, také stanovuje způsob projednávání. A v podstatě, pokud bude zájem tohoto pracovního tělesa a bude to v součinnosti s předsedou nebo předsedkyní této důchodové komise, tak se samozřejmě bude tato důchodová komise zabývat i ostatními tématy. Musí být ale samozřejmě odborně rozpracovány a předjednány. Jinak více detailů bych opravdu ráda prozrazovala až příští týden.

Co se týče toho náhradového poměru, tak to by měla být také jedna věc k diskuzi právě v rámci tohoto odborného oponentního orgánu. Vláda dlouhodobě proklamuje, a je to také obsaženo v programovém prohlášení vlády, že důstojné stáří a tomu odpovídající finanční zajištění pro naše seniory je prioritou. Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli připravuje návrh na navýšení důchodů ve stejné finanční částce, jako tomu bylo minulý rok. Protože to je nad rámce valorizačního mechanismu, tak to půjde samozřejmě změnou legislativy, kterou představíme v příštích týdnech.

Tak to je za mě v tuto chvíli vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Možná ne ani tak doplňující dotaz. Vy jste mi tedy odpověděla, pokud jsem to pochopil správně, že nějaký návrh důchodového systému, víceméně toho řešení, které je v tuto chvíli neudržitelné, se bude připravovat a v důsledku toho vzniká ta komise. Takže to není jenom o nějakém napravování křivd, jak jste tady řekla, ale taky předpokládám, že ta komise se bude zabývat novým systémem. Protože já znovu připomínám, a nechtěl jsem to tady ani dnes zmiňovat, že samozřejmě Sobotkova vláda okamžitě po svém nástupu do funkce zrušila důchodovou reformu, považovala ji za špatnou, nicméně za dobu Sobotkovy vlády, a přetrvává to do dnešního dne, žádný jiný systém důchodové reformy nebyl představen. A já si myslím, že vzhledem k tomu, že se tím zabývá celý svět, tak asi se nemůžeme tvářit, že nás se to stárnutí populace a víceméně pokles počtu lidí v produktivním věku netýká.

Takže já beru tady tu odpověď, paní ministryně, děkuji za to, že to je jakési ujištění (upozornění na čas), že vláda se tímto problémem chce zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní ministryni.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já velmi ráda odpovím. Myslím si, že ten trend stárnutí společnosti je nezpochybnitelný. Ráda bych ale zdůraznila, že náš důchodový systém je založen na výkonnosti ekonomiky. Zároveň bych také zdůraznila některá fakta. My na starobní důchody vydáváme 7,4 % našeho HDP, průměr v Evropě je 10 %. Samozřejmě když se podíváte na reformy provedené napříč vyspělými zeměmi v posledních letech, tak to bylo vždy o finanční stabilizaci důchodového systému. A jak jsem uvedla v předchozí odpovědi, tak to je jedno ze tří prioritních témat toho připravovaného pracovního orgánu. Nicméně na ty podrobné diskuse, pro které zde není prostor, se velmi těším prostřednictvím zástupce vašeho poslaneckého klubu právě v té připravované důchodové komisi, která by měla začít nejpozději na začátku února, protože stále sedm oslovených organizací nenominovalo svého zástupce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Kovářová, která bude interpelovat ve věci cen energií paní ministryni Novákovou. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, zvyšování cen energií je problematika, která se dotýká každého občana České republiky. Na přelomu roku a nyní jsme zahrnuti přívalem špatných zpráv, co se týče cen energií. Tyto ceny se daly do pohybu a bohužel tím nesprávným směrem, tedy stoupají. Cena elektřiny zdražuje zhruba o 10 % a táhne sebou také plyn, který zdražuje v průměru o 5 %. Zarážející na tomto zdražování jsou dle mého dvě věci. Za prvé, že jednou z příčin zdražování je zvyšování cen emisních povolenek. Dle mého názoru není fér, aby za to, že si firmy platí, aby mohly znečisťovat ovzduší, dopláceli občané ze svých peněženek. A za druhé mě překvapil slib pana premiéra, který občanům slíbil, že udrží levné ceny energií pro české domácnosti. Ptám se tedy, co se stalo s tímto slibem.

Vážená paní ministryně, také by mě zajímalo, jaké je vaše vysvětlení důvodu zdražování cen energií, jaký je důvod, že se neplní sliby pana premiéra, v jehož vládě zastáváte post ministryně obchodu a průmyslu. A je podle vás správné, aby občané platili ze svých peněženek za tento luxus znečisťování ovzduší, který firmy mají? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně Kovářová, vážené poslankyně a poslanci. Ceny energií jsou prioritou této vlády jako stabilita cen pro zákazníky. Musím konstatovat ovšem, že ovlivňování vlády na ceny energií není tak zcela jednoznačné, protože dochází k růstu cen komodity na světových trzích a to pochopitelně ovlivňuje i ceny energií v České republice.

Cena energie se skládá pro koncového zákazníka ze dvou částí. To je ta regulovaná část, kterou bychom teoreticky mohli ovlivnit, to je platba za distribuci, přenos a podporu obnovitelných zdrojů, a ceny komodity, to znamená ceny silové elektřiny.

U té části, kterou můžeme ovlivnit, já jsem říkala, že ji můžeme ovlivnit teoreticky, protože ten, kdo tuto část ovlivňuje, je nezávislý Energetický regulační úřad. Já podotýkám, že je skutečně nezávislý. Je nezávislý na vůli vlády, je nezávislý i na vůli Poslanecké sněmovny nebo jakéhokoliv dalšího subjektu. A dokonce ani není nějaká přímá vazba činnosti Energetického regulačního úřadu s celkovou energetickou strategií České republiky. To bychom rádi nějakou formou změnili a připravíme novelu energetického zákona v tomto smyslu.

Co se týká ceny silové elektřiny, po překotném růstu cen komodit, protože ta je stanovena na tržní bázi, máme tady velkou konjunkturu a ta samozřejmě vyvolává potřebu po energii a cena energie roste. V posledním čtvrtletí roku 2018 byl růstový trend zmírněn a i přes to oslabení ale zůstávají ceny silové elektrické energie meziročně zhruba o 40 % výše, u zemního plynu je to o 15 % proti stejnému období loňského roku.

Dovolte mi zmínit základní faktory, které vedou k růstu velkoobchodní ceny energie. Tak jak jste zmiňovala, je to cena emisní povolenky CO2. U černouhelných elektráren vyrábějících elektřinu s 35procentní účinností platí, že za jednu megawatthodinu připadá přibližně jedna emisní povolenka. Cena povolenky vzrostla od roku 2017 z 5 eur na dnešních zhruba 25 eur za tunu CO2. Důvodem strmého růstu cen je i nervozita plynoucí na evropském trhu povolenek z nedostatku povolenek, protože emisi povolenek dělá Evropská komise a můžeme očekávat rozhodnutí Evropské komise stahovat povolenky z trhu, tudíž jejich cena může dále růst.

Dalším faktorem růstu ceny elektřiny je růst ceny uhlí, zejména v důsledku rozhodnutí Číny, že nebude těžit doma a bude černé uhlí dovážet, a tudíž samozřejmě vyvolala vysokou poptávku na trhu uhlí a také tlak na růst cen.

Cena plynu na evropském trhu roste z důvodu růstu celkové globální poptávky.

Za třetí, za vyššími cenami energie je také postupné uzavírání jaderných elektráren v Německu, nejistota z vývoje jaderné energetiky ve Francii a Belgii a vlastně celková strategie Evropské komise z pohledu alternativních zdrojů.

Co se týká regulovaných složek, dobrou zprávou je, že regulované složky vzrostly meziročně skutečně jenom o jednotky procent a vlastně jsou relativně stabilní, tady v tomto směru přece jenom nějaká taková ta morální, etická odpovědnost Energetického regulačního úřadu sehrává svoji roli. Touto stabilitou aspoň částečně kompenzují růst energií silových.

Cena elektřiny pro domácnosti včetně všech daní, poplatků se meziročně zvýšila o necelých 10 % a i přes toto zvýšení však ceny domácností v České republice patří v rámci Evropy do té nižší části. V dlouhodobém horizontu však nedošlo v České republice k příliš vysokému nárůstu cen elektrické energie. Zatímco cena elektrické energie pro české domácnosti zdražila za posledních 10 let o 12 %, v Lotyšsku, Řecku nebo Španělsku zdražila až o 80 %. (Předsedající: Čas, paní ministryně.) Děkuji.

Takže jediné, co bych chtěla říct, že vývoj cen energie pro firemní zákazníky je pozitivní, a já bych chtěla říci, že v tom, co vláda může ovlivnit, že pan premiér sliboval - (Předsedající: Paní ministryně, prosím, když tak to můžete dokončit později.) - nezvyšování, tak to dodržujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz? Bude. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já jenom abych si to ujasnila. Moc děkuji za podrobnou odpověď, paní ministryně. Na jedné straně říkáte, že vláda nemůže příliš ovlivňovat cenu energií, že je to otázka konjunktury a tržní ceny, což je samozřejmě pravda. A na druhou stranu říkáte, že pan premiér slibuje, že udrží ceny, že toto dodržujte, respektive nízké ceny, a cena energie stoupá o 10 % a ten nárůst pravděpodobně se chystá ještě další. Takže jestli ještě jednou pro mě můžete krátce zopakovat, jak to tedy je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Tak děkuji paní poslankyni za to, že mi umožnila dokončit ten apel na pana premiéra. Skutečně v rámci toho, co tedy můžeme ovlivnit, je opravdu teoreticky ta část, kterou ovlivňuje Energetický regulační úřad. Tam děláme vše pro to, aby Energetický regulační úřad vnímal tu situaci na trhu a chránil zákazníka. A z naší strany i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu je apel na Energetický regulační úřad, aby takto postupoval. A mohu vám říci, že s nimi pravidelně konzultuji.

To, jak se vyvíjí ceny na trhu energií, ty velkoobchodní silové energie, tam skutečně jsme součástí evropské přenosové soustavy a tam není šance, abychom ovlivňovali ceny, protože by docházelo k tzv. veřejné podpoře a museli bychom to obhajovat na půdě Evropské komise, což by se nám určitě v tomto směru nepovedlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A jako další vystoupí s interpelací pan poslanec Jelínek, který bude interpelovat ve věci architektonické soutěže na Středoevropské fórum pana ministra Staňka. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, moje interpelace vychází z informací uvedených v médiích. V úterý 22. ledna 2019 jste pro Mladou frontu DNES uvedl, že finance pro Středoevropské fórum jsou definitivně přidělené. Nic nebrání tomu, aby v Olomouci vzniklo. Dále jste uvedl, že počítáte s uvedením Středoevropského fóra v roce 2024 do zkušebního provozu. V tisku se zmiňuje, že ředitel muzea Michal Soukup schválení dotace... pana ředitele schválení dotace potěšilo, a tak jako věřím, že i většinu občanů v Olomouci.

Již méně občanů je však spokojeno s podobou Středoevropského fóra. V návrhu pana architekta Jana Šépky, který do proluky narýsoval odvážnou moderní stavbu složenou v návaznosti na pět původních domů z pětice homolí, zčásti pláště z hrubého betonu. Jelikož jsem svým způsobem byl u vzniku Středoevropského fóra jako zastupitel města Olomouce, kdy jsem souhlasil s převzetím muzea umění pod krajský úřad jako podmínkou získání dotačního titulu, sleduji jeho vývoj i nadále. Již tehdy byl návrh pana architekta Šépky velice rozporuplný a budil rozporuplné reakce. V dnešní době sociálních sítí jsem i na svém profilu vytvořil anketu, která několikanásobně dopadla v neprospěch návrhu pana architekta.

Máme v Olomouci již neblahou zkušenost s architektonickými návrhy na horním náměstí, a proto se vás ptám, zda ministerstvo opravdu vyslyší názor většiny obyvatelstva a nebude realizovat tento kontroverzní návrh a vypíše architektonickou soutěž. (Upozornění na čas.) Takže ta otázka padla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr vám na vaši otázku písemně odpoví do třiceti dnů.

A nyní prosím pana poslance Jurečku, který bude interpelovat ve věci problematiky mostů nad rychlostními komunikacemi, které jsou v majetku obcí, ale pana poslance tu nevidím, takže mu interpelace propadá. Stejně tak paní poslankyně Golasowská mě informovala, že zde již nebude přítomna, takže to je všechno, protože pak následuje pan poslanec Jurečka a ten tu stále není a paní poslankyně také ne.

Takže já vám všem děkuji. To je pro dnešek vše. Uvidíme se zítra v devět hodin, kdy budeme pokračovat podle schváleného pořadu. Přeji příjemný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.54 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.