Pátek 25. ledna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

33.
Vládní návrh zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů
právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon)
/sněmovní tisk 220/ - prvé čtení

Tento návrh neuvede pan předseda vlády Andrej Babiš, ale pověřil pana ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, takže prosím pana ministra, aby předložený návrh uvedl. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s vládním návrhem nominačního zákona, což je tedy zákon, který by měl zavést jednotná a transparentní pravidla pro výběr členů orgánů buď řídících, nebo dozorčích v případě, že se jedná o právnickou osobu s majetkovou účastí státu... tedy typicky obchodní korporaci... (Velký hluk v sále, ministr se odmlčuje.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážení páni poslanci, paní poslankyně, prosím o klid, ať pan ministr nás může seznámit s vládním návrhem. Pane ministře, prosím, pokračujte.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. ... ale také o státní podnik, národní podnik anebo státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Ten návrh předpokládá, že... (Stále velký hluk v sále, ministr mlčí.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane ministře. Ještě jednou vyzvu členy Sněmovny, aby vytvořili podmínky pro to, abychom vás všichni slyšeli. Prosím, pokračujte.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Ten vládní návrh předpokládá zřízení poradního orgánu vlády, což bude tedy výbor pro personální nominace, pětičlenný poradní orgán jmenovaný na dobu pěti let z osob, které by měly skýtat záruku zkušeností v oblasti činností obchodních korporací. Z těch požadavků mohu uvést věk minimálně 30 let, plná svéprávnost, bezúhonnost a zejména pětiletá praxe v činnosti v oblasti řízení právnických osob plus v dalších taxativně stanovených činnostech v oblasti ekonomiky a činnosti právnických osob. Podstatné je taky, že členem výboru nebude moci být člen politické strany nebo politického hnutí. Člen toho výboru bude odvolatelný vládou, ovšem pouze z důvodu, že se po dobu delší než šest měsíců nebude účastnit činnosti toho výboru.

Pokud jde o samotný výběr osob, tak návrh rozlišuje mezi výběrem osob do řídících orgánů a do orgánů dozorčích. V obou případech bude sice povinné projednání výborem pro personální nominace jako poradním orgánem vlády, nicméně v případě řídících orgánů tomu bude vždy povinně předcházet výběrové řízení, které bude transparentně zveřejněno, a v zásadě se do něj bude moci přihlásit každý, kdo bude splňovat stanovené podmínky. V případě dozorčích orgánů ten rozdíl spočívá v tom, že výběrové řízení bude dobrovolné. To znamená, výběrové řízení jako takové může proběhnout, ale nebude povinné. Povinné bude pouze pro jednání výborem pro personální nominace. Výbor pro personální nominace provede s kandidáty, uchazeči, nominanty do těch orgánů pohovor a na základě toho dá doporučení, který z nich je kandidátem nejvhodnějším. Jeho závěry budou taktéž zveřejněny v zájmu maximální transparentnosti celého procesu. Ten, kdo s tím návrhem před výbor pro personální nominace přijde, což bude typicky věcně příslušný ministr, se bude sice moci odchýlit od doporučení, které ten vládní výbor pro personální nominace dá, nicméně pokud takto učiní, bude jeho povinností zveřejnit na internetových stránkách důvody, proč se od doporučení výboru pro personální nominace odchýlil.

Jak už jsem říkal, cílem návrhu je posílení transparentnosti a vůbec důvěry v činnost právnických osob, ve kterých má stát svou majetkovou účast. Jedná se o návrh, který do jisté míry navazuje na návrh předkládaný v minulém volebním období. Je pravda, že od jeho předložení do Poslanecké sněmovny i podle čísla tisku již uplynula jistá doba, ten původní předpoklad, že nabude účinnosti dnem 1. ledna 2019 samozřejmě už je nereálný, nicméně i tak prosím o to, aby byl ten návrh postoupen do dalšího legislativního procesu, aby v něm byl diskutován a aby výsledkem bylo přijetí zákona, který upraví personální nominace, protože to je něco, co z hlediska transparentnosti a vůbec vnímání fungování veřejné moci potřebujeme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, pane ministře, vaše úvodní slovo bylo vcelku komplexní k tomuto návrhu zákona. Já chci pouze poukázat na jeden problém, který s tím jako politik mám, a to je tzv. nepolitická politika.

Máme tedy prosazovat ty odborníky a nezatahovat do toho politiku? Protože ta politika v té odbornosti je to sprosté slovo. Anebo přebíráme politickou zodpovědnost za řízení a fungování těch podniků, které politici zřizují? To jsou ty podniky, které zřizuje vláda, se státní účastí, kde fungujeme, figurujeme a kde stát jako takový má své zájmy. Čili jinými slovy, mají tam být ti odborníci nesvázaní s politikou, ale potom ta zodpovědnost končí ve výkonu manažerské funkce, a když prostě se mi to nepovede, udělám tam průšvih, tak mě odvolají, to je ten trest, který dostanu, ale ta politická strana, která mě tam dala, tak tam ten průšvih jakoby není, že jsem se odchýlil, udělal něco špatně, že ty dalekosáhlé důsledky mého kroku, které jsem učinil, se povedou někde a vůči lidem, vůči politickým stranám, které jsou zrovna u moci, budou vyžadovány nějaké sankce, razance atd., zůstává passé. Anebo tím, že tam jsem nominován politickou stranou, mám i tu politickou zodpovědnost za tu činnost, kterou tam mám, a měl bych se zodpovídat i z těch kroků, které činím, politických?

A jestli už jsem schopen tu nepolitickou politiku pochopit u těch výkonných orgánů, které přímo rozhodují, těch řídících, tak ji nechápu úplně v těch dozorčích. Protože z titulu funkce dozorčí, to je ta kontrola. A ta kontrola politická by měla být zachována, protože kde jinde by měla třeba opozice mít možnost vědět, co se děje, když už si řekněme ta vládní úroveň zachová ten vliv a ten informační tok a bude ho držet u sebe. Kde jinde než v těch dozorčích orgánech by ta opozice, která cílí na nějaké výsledky, měla mít tu informační možnost? Čili tento problém s tím mám.

A to prorůstání nepolitické politiky je sice moderní, je sice hezké a zvyšuje transparentnost, tomu rozumím, když se bude zveřejňovat všechno a bude navenek. Z druhé strany jsem schopen tady říci desítky příkladů problematických věcí, které to způsobuje. Já si myslím, že i největší proklamátoři těchto postupů v této Sněmovně si už po zkušenosti srážky s realitou ve městech, kde jsou a kde fungují, uvědomují ty mantinely a limity tohoto řešení a sami dle mého názoru docela rychle přijdou na to, že mít ten politický vliv, tu zodpovědnost za něco, nese s sebou i tu druhou stránku věci. Čili já potřebuji přesně vědět, co se tam děje, a řešit to, a nejenom spoléhat na to - však když, tak tě odvolám. To prostě je to krajní. Ale ta politická zodpovědnost za rozhodnutí by měla zůstat zachována v těch podnicích, které ten stát má, nebo tam má majetkovou účast. Pokud to nebude, nevím, jak ta zodpovědnost bude dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než otevřu rozpravu, seznámím vás s omluvami, které přišly. Pan poslanec Jan Chvojka se omlouvá od 12.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Lubomír Zaorálek od 11.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Gazdík od 13 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Jan Lipavský v době mezi 10.50 a 14.00 z důvodu jednání, pan poslanec Ondřej Benešík od 11.45 do 14 hodin a pan poslanec Radek Koten se omlouvá po zbytek jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první je do ní přihlášen s přednostním právem pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Souhlasím s panem ministrem, že je dobře, že o těch věcech budeme diskutovat. A já bych chtěl to svoje vystoupení pojmout o něco šířeji, než je pouze obsah navrhovaného zákona, a debatovat tady a potom ve výborech po smyslu tohoto zákona, co si od něj slibujeme. Až poté bychom se měli pustit do souboje o konkrétní paragrafy a konkrétní znění.

Myslím, že je klíčové se soustředit na roli majitele. Ve firmách se státní účastí je to stát, v krajských firmách je to kraj, v samosprávných (nesrozumitelné) obce, města, jsou to příslušná zastupitelstva, rady, starosta. Já mám trošku obavy, že tento zákon má zbavit politické odpovědnosti - a neříkám, že to je zamýšlený efekt, spíš nezamýšlený efekt - politické odpovědnosti ty, kteří zastupují veřejnost, ať už na státní, krajské, nebo obecní úrovni, a patří do jejich pracovní náplně starat se o ty podniky s účastí veřejného sektoru. A řekněme si naprosto otevřeně, povinností, opravdu si myslím, že povinností managementu, řídících a kontrolních orgánů je držet se vůle majitele. Vím, že je naprosto přirozené, že v privátních firmách bychom nedebatovali o tom, když majitel dá nějakou strategii, že by jeho management, jeho představenstvo nebo dozorčí rada rozhodly jinak, a když, tak jenom jednou. A je to ale přirozené.

Takže si představme, máme levicovou vládu, přijmeme nějaký zákon, teď nechci zabíhat do paragrafů, vypíšeme výběrové řízení a přihlásí se odborníci, kteří mají pravicové vidění světa. Oni jsou v zásadě bez šance. Ale já tomu rozumím. Nevím, jestli by se přihlásili, jestli by měli vůli plnit levicový program. Ale pokud řekneme "hledáme odborníka, ať ten podnik vede nejlépe, jak si myslí", tak on může mít úplně jiný politický názor, a teď nemluvím o tom, jestli je zkušený manažer, umí to, zvládá řízení, ale může mít úplně jiný poli... ne politický, odborný názor na směřování té firmy - co má dělat, jak to má dělat, jestli se má část privatizovat, nebo se má část přikoupit, jestli má expandovat, nebo udržovat stávající rozsah, nebo snížit rozsah služeb. Takže tady si něco namlouváme.

Je samozřejmě zájmem nás všech, a zejména těch, kteří odpovědnost za ty státní, krajské, městské podniky mají, aby tam byli lidé kvalifikovaní. Pokud některá z těchto reprezentací tam vyšle lidi nekvalifikované, ať už se stranickou knížkou, nebo bez, tak je to jejich odpovědnost a nakonec i jejich ostuda. To si řekněme otevřeně.

My dlouhodobě říkáme, a mluvím teď o odpovědnosti vlastníka, dneska jsme na úrovni celostátní, takže budu mluvit o odpovědnosti ministrů za ty nominanty, kteří se podílejí na řízení nebo na kontrole podniku v jejich resortu. A my opakovaně tvrdíme a jsme přesvědčeni, že tu jednoznačnou politickou odpovědnost má příslušný ministr. A já za sebe, a teď nemluvím za celou naši stranu, říkám, že mi je jedno, jestli jmenuje někoho přímo, udělá si nějaké uzavřené, nebo úplně otevřené výběrové řízení. Pro mě je důležitý výsledek. Ale musím akceptovat to, o čem jsem mluvil na začátku svého vystoupení, že tento management, tyto řídící a kontrolní orgány, budou naplňovat vůli vlastníka, kterou velmi často reprezentuje nejen vláda jako celek, ale konkrétní ministr. Ano, v těch klíčových strategických věcech se někdy o tom poradí vláda, někdy je i usnesení. Ale v tom běžném, řekl bych provozním chodu. Když budu mluvit třeba za resort dopravy, tak asi těžko bude celá vláda vybírat management řídící a kontrolní, i když tam je to trošku jinak, tam zrovna řídící výbor ano. Ale v očích veřejnosti zcela logicky nese plnou politickou odpovědnost ministr dopravy. A je jedno v které vládě. To prostě platí univerzálně.

Tak já bych byl rád, abychom v té debatě nezapomněli na roli vlastníka. My tu jsme od toho jako opozice, abychom kritizovali případně i podle nás chybné strategie podniků, případně špatné personální obsazení. Ale určitě není naší rolí, abychom tady z opozice řídili ty podniky a dávali doporučení, co má dělat ten který manažer, nebo ten který... Taky když říkáme a když si myslíme, že ten podnik je řízen špatně, tak voláme k politické odpovědnosti ministra, protože ten je zodpovědný nám jako Poslanecké sněmovně.

A debata o těch parametrech je samozřejmě legitimní. Jenom si myslím, že jsou příliš velká očekávání. Pokud se ministr bude špatně rozhodovat, tak se ta kvalita stejně nezlepší, ať máme jakýkoli nástroj pro výběr. A pak se musíme podívat na tu realitu. A začnu odspoda. Mnozí starostové a hejtmani vám potvrdí, že když vybírají ředitele základních nebo středních škol, je malý zájem. Není to tak, že se tam hlásí desítky lidí, protože ta práce je složitá, zodpovědná, nevděčná. Mluvil jsem tady, když se vybíral nový policejní prezident. A pro mě bylo zklamáním, že byli dva účastníci. Mně to přijde málo. Velmi často, když se podíváte do praxe, předminulá vláda zavedla ten personální výbor. Musím se přiznat, že první dva roky jsem sledoval i ty výstupy. (S úsměvem.) Bylo to takové... Já bych řekl, že to byla až parodie. Veřejný zápis, takže transparentní. A tam bylo napsáno: tehdy a tehdy se sešla komise tříčlenná. Mimochodem každá vládní strana tam dala jednoho odborníka. To, že byl, nebo nebyl členem strany, je úplně jedno. Byl nominován tou konkrétní politickou stranou. Když byly tři strany, byli tři. Teď nevím, jak to bude. Teď jsou tři až čtyři strany ve vládě, tak uvidíme, jestli to nebude náhodou čtyřčlenné, že by tam i nějaký odborník tady od kolegů z SPD taky zasedl. A proběhlo to takhle: dostavil se pan X nebo paní Y, představil svůj projekt a po dotazech a proběhlé diskusi se výbor rozhodl doporučit. To je tak devadesát procent. A v deseti procentech byl stejný text - bod A a B, a za C bylo, výbor se rozhodl nedoporučit. A teď se podívejme, kolik těch, když byli doporučeni, mělo přímou vazbu na ty politické strany. Pro mě to není důležité. Pro mě je důležité, jak tam ti lidé fungují. Ale ti, kteří tak hlasitě, a teď mluvím zejména o hnutí ANO, a pan ministr reprezentuje hnutí ANO, o tom hlasitě mluví, a pak slova a činy jsou něco jiného.

Včera nebo předevčírem v jiné rozpravě tady někteří kolegové z vládní strany, už nevím, kdo to byl, se omlouvám, parodovali výběrové řízení, které pořádá jiná parlamentní strana na městské úrovni. Já bych řekl, že až parodovali. A zejména parodovali a zesměšňovali požadavek znalost programu té konkrétní strany. Ale já jsem mluvil o tom, že lidé, kteří budou vést ve státních firmách, musejí realizovat strategii vlády. Takže podstatnou podmínkou toho, aby byli nominováni a zejména aby dobře fungovali, musejí znát, co ta vláda chce, a podle toho se řídit. A to už nikdo neparoduje, jestli si rozumíme. Mně ten požadavek přišel normální. Já bych to dělal jinak, já bych to nikdy nepsal. Ale je logické, když někoho pošlu, tak chci, aby tam reprezentoval názor majitele, kterého reprezentuje tu rada města, tu rada kraje, tu vláda. A na to bychom v té debatě neměli zapomenout.

Takže si neříkejme, že jsme v privátní sféře a hledáme manažera, který nám navrhne, že povede ten podnik podle sebe a že ten majitel bude někde v ústraní. Hledáme manažery nebo členy řídících orgánů, kteří budou realizovat zadání majitele, což je v tomto případě stát, resp. vláda.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Staněk. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Staněk: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat v krátkosti na to, co tady před chviličkou zaznělo od předřečníka, vaším prostřednictvím, protože trošku se nám podařilo zase sloučit dvě věci, které k sobě úplně nepatří.

To, co chce vlastník, by měl vyjádřit nějakou konkrétní formou. Za podle OECD jednoznačně doporučovanou formu se preferuje vlastnická politika. To, o čem se tady teď bavíme, je nominační zákon. Zákon, který skutečně bude vybírat, nebo podle něhož se budou vybírat manažeři, kteří budou uplatňovat vůli toho vlastníka. To, jestli je to privátní vlastník, nebo je to veřejnoprávní vlastník, opravdu nehraje tak zásadní roli a není ani důležité, jestli ten manažer pracuje v privátní sféře, nebo ve veřejné sféře. On musí pracovat nejlíp, jak umí, a musí se řídit zadáním vlastníka. A toto vnímám jako největší problém. To zadání vlastníka v našem případě většinou nebývá formalizované. Takže nesměšujme to úplně, odlišme tyhlety dvě záležitosti, to znamená nominace manažerů versus projev politické vůle a politické zodpovědnosti koaliční nebo vládnoucí strany jako takové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v rozpravě pan poslanec Martínek. Připraví se pan poslanec Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, prvně chci říci, že jsem rád, že se znovu dostává tento zákon na jednání Sněmovny. Na druhou stranu je nutné zmínit, že navržená podoba je oproti dříve předloženým poslaneckým návrhům Pirátů a dalších mírnější a nemusí tak plnit očekávání, která od tohoto zákona občané mají. I proto bych rád tímto avizoval, že do druhého čtení předložíme pozměňovací návrhy, které budou daný zákon upravovat tak, aby lépe plnil očekávání veřejnosti. Jedním z našich pozměňovacích návrhů bude také například závaznost rozhodnutí nominačního výboru, kterou doporučuje i platforma Rekonstrukce státu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Dolínek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já jsem také rád, že se vláda zhostila toho, že nějaká pravidla nastavuje. Ostatně čtyři roky jsem z těchto diskusí absolvoval a myslím, že není od věci, když je nějaké předvídatelné prostředí. Nicméně já doufám, že to tady pan ministr řekl v rámci úvodního slova spíše tak jako ne zle, ale mě se, podobně jako pan poslanec Luzar to zmiňoval, poslední dobou nelíbí jedna věc, a to je, že členem politické strany jako by byl někdo prašivý. Jako by to byl někdo, kdo je špatný. Ale to tak přece není. Někdo je hasič, někdo může být rybář, někdo je včelař a někdo je v politické straně. Chápu, že si tady můžeme dát principy a řekneme: těch pět vyvolených nebude ve stranách. To je princip, který si můžeme říct. Ale bylo by špatné si myslet, že to děláme proto, že si myslíme, že být v politické straně nebo hnutí je špatné. My to děláme proto, že si ta pravidla takto chceme nastavit. A byl bych rád, aby se to nezaměňovalo, aby nám potom tady některé iniciativy a někteří jiní potom psali, že vlastně - vidíte, to je politik, je zlo. To prostě není zlo. Je to zábava, koníček, pro někoho životní poslání. Každý to má jinak. Ale je to normální zde, je to normální v Evropské unii, je to normální po celém světě. A byl bych rád, abychom si to uvědomovali při té diskusi, kterou tady povedeme v příštích měsících. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní v rozpravě pan ministr Kněžínek.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Já jenom ve stručnosti zareaguji. Samozřejmě smyslem toho návrhu není nahradit to politické rozhodování, není odejmout politikům nejen to jejich právo, ten jejich mandát, který získali od voličů, a ani tu jejich odpovědnost, kterou za to rozhodnutí nesou. V zásadě jde opravdu o posílení transparentnosti, možná o zvýšení legitimity toho rozhodnutí. Možná usnadnění toho politického rozhodování za situace, kdy budou respektovat to doporučení výboru, a naopak možná ztížení situace pro možné excesy, které by jinak mohly nastat, byť je pravda, že exces je v zásadě vždycky výjimkou. Je taky potřeba říci, že výbor pro personální nominace funguje už poměrně dlouho na té exekutivní bázi a nezdá se, že by z politiků sejmul to břemeno politické odpovědnosti, a předpokládám, že to neučiní ani ta právní úprava.

Pokud jde o to vyloučení členů politických stran a politických hnutí z členství ve výboru, tak opravdu bavíme se pouze o výboru. Já plně souhlasím s tím, že politické strany a politická hnutí jsou nedílnou součástí zastupitelské demokracie. Ona bez nich v zásadě nemůže fungovat. Není to nějaká pejorativní nálepka. Na druhou stranu bavíme se o pěti lidech v celé České republice a pevně věřím, že se podaří najít pět odborníků, kteří nebudou současně členy politické strany. Mimochodem, pro členství v těch řídících a dozorčích orgánech už tato podmínka neplatí. Takže tam budou moci být členové politické strany nebo politického hnutí, pokud ta věc bude projednána výborem pro personální nominace. Jediná situace, kterou ten zákon předpokládá, kdy by byli ti straníci vyloučeni, je mimořádný zrychlený postup, kdy by se do toho výboru pro personální nominace nešlo.

Tolik jenom na vysvětlení. A skutečně tedy nejde o to nahradit to politické rozhodování, ale o to vytvořit podmínky pro jeho transparentní průběh. A to je mimochodem taky důvod, proč ty závěry, proč ta doporučení výboru pro personální nominace nemohou být a nemají být závazná. Proto tedy pouze doporučující, protože v opačném případě by byl výsledek přesně ten, který bychom nechtěli, to je rozmělnění odpovědnosti za ta rozhodnutí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě. Vystoupí pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mě mrzí, že tady není pan předseda vlády, se kterým jsme intenzivně diskutovali tuto otázku nominačního zákona a vlastnické politiky a vzhledem k tomu, že nedávno prohlásil, že ho tady šikanujeme, tak jsem ho chtěl pochválit, ale on zrovna tady není. Tak to je holt smůla. Nicméně i tak ho chválím a děkuji za to, že se podařilo předložit tento návrh zákona. Je to věc, kterou my jsme podporovali i v minulém volebním období, když jsme tady nebyli, když jsme byli ještě těmi neparlamentními politiky, aktivisty, tak jsme podporovali, aby se nastavily průhledné postupy pro nominaci do těch základních orgánů obchodních společností, které spravují stovky miliard korun.

Zcela podepisuji to, co tady zaznělo od pana kolegy Staňka ohledně vlastnické politiky. To je zásadní věc. My jsme v tom našem návrhu, který byl tedy Poslaneckou sněmovnou bohužel zamítnut, měli ustanovení o vlastnické politice. Ta vlastnická politika popisuje zájmy vlastníka v dané organizaci. Pan Stanjura se tady trošku rozčiloval, že úplně neví, jak to bylo myšleno, ale já myslím, že jsme si to vyjasnili. Jde zkrátka o to, aby někde bylo formálně zapsáno, jestli cílem Budějovického Budvaru je vytvářet zisk, nebo dotovat české chmelaře a rozšiřovat zemědělskou výboru, nebo poskytnout nejlevnější pivo všem občanům České republiky.

Tyhlety základy cíle, včetně i dividendové politiky a x dalších věcí, jsou věci, které je potřeba, aby byly jednoznačně zachyceny v té vlastnické politice. Samozřejmě u těch mnoha obchodních společností jejich zájmy spolu souvisí, takže je tam i možnost využít určité synergie a nemělo by se stát, že když stát má takto obrovské majetkové portfolio, tak že i tam bude panovat určitý resortismus. Já to znám z hlavního města Prahy a myslím si, že ve státě to funguje úplně stejně. Jakmile manažer začne tvrdit, že to je jeho obchodní společnost a na nic jiného se nekouká, tak to většinou nekončí dobře, a když pak musíte řešit složité projekty, které jsou napříč více organizacemi, jako byla třeba v Praze Opencard, kde byl Dopravní podnik, operátor ICT, ROPID, Magistrát hlavního města Prahy atd., tak je to těžko zvladatelné. A je důležité, aby ty cíle byly na jednom místě konkrétně zaznamenány. Je to takhle například ve městě Brně, kde v minulém volebním vládla koalice, kde bylo i ANO jakožto předkladatel toho návrhu, i my jako předkladatel toho předchozího návrhu, takže je to věc, která je ozkoušená, které se nemusíme brát, která funguje třeba i v severských státech, ve Švédsku apod.

K té otázce odbornosti. Tam samozřejmě souhlasím s tím, co řekl Petr Dolínek, že politik by měl být také svoji odbornost a neměli bychom tvrdit, že když je někdo politik, tak to a priori vylučuje odbornost v nějaké oblasti. Samozřejmě když to potom skončí tím, že do těch dozorčích rad jsou jmenováni zasloužilí politici jenom z toho důvodu, že přišli o flek v nějaké volené funkci, tak to vyvolává samozřejmě naprosto oprávněné otázky, zda to nejsou politické trafiky. A právě odstranění těch takzvaných politických trafik, ke kterým v minulosti docházelo, si myslím, že je velmi důležité, a myslím si, že tímto principem by se měly inspirovat i samosprávy, přenést to do svého fungování.

Poslední otázkou, které bych rád věnoval, je politická odpovědnost. Já si myslím, že se opravdu nemusíme bát toho, že kdyby došlo k nějakému zásadnímu skandálu v nějaké obchodní společnosti - a my víme, že historicky k těm skandálům, korupčním aférám docházelo, ať už v ČEZ nebo v jiné obchodní společnosti, tak to samozřejmě má vliv na politickou odpovědnost té politické strany, která má v gesci obsazování té dozorčí rady nebo toho daného resortu nebo toho, kdo je právě u vlády. Myslím si, že politická odpovědnost je tam, ať už chceme, či nechceme.

Takže tolik k nominačnímu zákonu. My ten návrh podpoříme a ve druhém čtení budeme usilovat o to, aby tam byly doplněny věci, které vypadly z našeho původního návrhu, tzn. zejména otázka vlastnické politiky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následovat budou faktické poznámky pánů poslanců Svobody, Bláhy a Staňka, v tomto pořadí. Pan poslanec Svoboda je na řadě.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Dovolte mi, abych promluvil ze zkušenosti člověka, který má s nominacemi něco za sebou. To, co tady říkáte, je hra. Hra, jak zastřít to, jak to funguje ve skutečnosti. Jsou země, které zvolí svého primátora nebo starostu a ten si nanominuje tým, který s ním vládne. A nese za to plnou zodpovědnost. A my tady vytváříme systém, kde se pokusíme někoho vybrat. Co to je nestraník? Já jsem celý život byl nestraník. Ale celý život jsem měl naprosto jasnou politickou orientaci a nikdy bych nehlasoval nebo nedělal něco, co jsou levicové úchylky, abych to řekl extrémně. A v tom případě můžu být vybrán? Můžu být vybrán levicovou vládou, když jsem nestraník? Nemůžu.

Co to je nezávislost nebo kvalita člověka? Jak ji posoudíte? Co vy víte, jaké má vazby k někomu, kdo ho jmenoval? Jak zjistíte, že není ve vztahu k někomu, koho jmenuje? Není to jeho manželka nebo registrovaný partner, ale má k němu vazbu? Ty výběry jsou prostě takové, že když ty lidi potom vidíte, tak vidíte, že ten důvod, proč byli vybráni, je ve velké většině případů ne odborný, ale nějaký vazebný. A to je to, s čím jsem bojoval, to je to, co jsem prohrál, a to je to, co prohrajete i vy, když to takto nastavíte. Bude to jenom postavené tak, že mohu vybrat, koho chci. Bez ohledu na cokoliv. Tyhle všechny body se dají - nechci říkat zfalšovat, ale jinak interpretovat. To je prostě chybný přístup. Tak to nemůže fungovat. Musí to fungovat na jediné věci: na osobní zodpovědnosti toho, kdo tu firmu, ten úřad řídí. (Předsedající: Čas!) Já jsem skončil. Děkuji. (Oživení v sále a potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji, i za přesné dodržení času. A další s faktickou pan poslanec Bláha, připraví se pan poslanec Staněk. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych chtěl dát prostřednictvím pana předsedajícího palec nahoru svému předřečníkovi, protože je to přesně tak. My tady nastavujeme něco, co nebude fungovat. Každý, kdo někdy dělal nějaký konkurz do firmy, tak ví, že ani ta odbornost není to nejdůležitější. Nejdůležitější je něco navíc. Navíc tah na branku, umět se orientovat ve věcech, které jsem nikdy neznal, nepoznal, a umět hlavně řídit lidi, umět s nimi mluvit. Najít mezi nimi ty, na které se můžu spolehnout, tzn. nějaká empatie atd., atd. Řídit cokoliv, ať malý kolektiv, nebo velký, vyžaduje nepřeberné množství dovedností a já bych tu odbornost zařadil někam uprostřed. Opravdu není důležitá. Důležité je, jestli se ten dotyčný chce tomu věnovat na sto procent. Takže nějaké přesné stanovené normy, jak budeme vybírat, nebudou fungovat.

Jeden nejmenovaný potravinářský řetězec tak dlouho vybíral, až vybral podvodnici, která obrala jak dodavatele, protože chtěla všimné za dodávky, tak obrala i tu dotyčnou firmu. Tak ji vytunelovala, že dotyčný obchodní řetězec skončil. Přesto, že za sebou měl padesáti, šedesátiletou tradici. Takže to jenom k tomu, jak chcete transparentně vybírat. Je to za mě nesmysl.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Pavla Staňka, zatím poslední faktická. Takže vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se tedy vyjádřil ke dvěma předřečníkům. Jednak ke kolegovi Michálkovi vaším prostřednictvím, kdy to, co tady popsal, tak s tím v zásadě souhlasím, jenom snad s výjimkou jedné věci, kdy to popsal trošičku idylicky - například jak budeme podporovat české chmelaře. Protože samozřejmě všechna rozhodnutí, která v té vlastnické politice vlastník a zase především veřejnoprávní vlastník udělá, tak musí odpovídat tomu, co umožňuje zákon o obchodních korporacích. Takže nemůžeme úplně bezhlavě si myslet, že uděláme jakékoliv rozhodnutí, abychom podpořili kohokoliv v rámci nějakého společenského zájmu, a můžeme to takhle udělat. Takhle to bohužel nefunguje.

A co se týká kolegů Svobody a mého ctěného kolegy Bláhy, tak musím říct, že jsem si chviličku připadal prostřednictvím pana předsedajícího, jako bych poslouchal kolegy z Marsu. Protože dva roky jsem byl spoluzodpovědný za fungování městských firem v Brně. Vybrali jsme v komisích z naprosto transparentních veřejných řízení skoro desítku manažerů, ale skutečně manažerů - nevybíráme lidi, kteří reprezentují politiky, vybíráme manažery a ti manažeři plní zadání. Takže jsou možná tato výběrová řízení, nominační zákon má smysl. Záleží samozřejmě na kritériích, která budeme na jednotlivé manažery klást, a jak je budeme následně při tom výběrovém řízení uplatňovat.

Tak tolik za mne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla zatím poslední žádost o vystoupení. Takže se rozhlédnu po sále, zdali je nějaký další zájem vystoupit. Žádný zájem nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr Kněžínek, pan poslanec Luzar? Nemáte zájem. Nezaznamenal jsem ani nějaké návrhy, o kterých bychom tady měli hlasovat, co se týče vrácení či zamítnutí, takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Takže se podívám do sálu a táži se, jestli má někdo návrh na přikázání nějakému jinému výboru. Návrh nevidím, takže vás odhlásím, protože vidím žádost o odhlášení. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. (Poslanec Faltýnek naznačuje žádost o zagongování.) Zagonguji, chystal jsem se, pane předsedo, to udělat. Víte, že gonguji pravidelně, abych dal prostor všem se dostavit.

 

Myslím, že jsme se dostavili už v dostatečném počtu. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru jako garančnímu? Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, přihlášeno je 138 poslanců, pro 137, proti 0. Výsledek - byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže se táži, zdali má někdo návrh, abychom přikázali tento návrh dalšímu výboru k projednání. Ano. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já dávám ke zvážení, jestli by vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku, kterou řeší Ministerstvo financí, které spravuje velkou část majetkových účastí a má v gesci příslušný zákon o majetku státu, jestli to není i problematika, která by se měla probírat na rozpočtovém výboru.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dáváte ke zvážení, nebo to navrhujete?

 

Poslanec Jakub Michálek: Dávám tento návrh a rozhodne se to hlasováním.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Táži se, jestli je nějaký další návrh. Další návrh nevidím. Takže máme tady návrh, abychom hlasovali o tom, že další výbor, který by návrh měl projednat, by byl rozpočtový výbor.

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, přihlášeno je 141 poslanců, pro 51, proti 3. Návrh byl zamítnut.

 

Takže tímto pro tuto chvíli v prvním čtení projednávání tohoto návrhu končím.

Přesuneme se k dalšímu tisku. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP