Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních
pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 298/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova. Zároveň se připraví jako zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vojtěch Munzar, který je již připraven za stolkem. Takže paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedla novelu zákona o investičních pobídkách, jejíž součástí je i související změna zákona o zaměstnanosti. Návrh zákona byl před předložením vládě, která jej projednala 26. září 2018, dlouhodobě diskutován s odborníky z praxe, se svazy i dotčenými rezorty.

Dosavadní nastavení systému investičních pobídek bylo spojeno především s potřebou snížit nezaměstnanost. Toto zaměření však již dlouhodobě neodpovídá aktuálnímu stavu našeho hospodářství. Investiční pobídky je proto potřeba poskytovat jen velmi výjimečně a primárně na projekty s vysokou přidanou hodnotou pro Českou republiku, popř. na projekty s lokací v nejvíce hospodářsky postižených regionech České republiky.

Předložená novela přinese zejména tyto změny:

1. Za účelem posílení racionalizace budou veškeré žádosti o investiční pobídky před jejich rozhodnutím podléhat schválení vlády. Bez toho nebude investiční pobídka poskytnuta.

2. Zvýší se pružnost celého systému investičních pobídek a jeho provázanost s konkrétní hospodářskou situací v České republice, neboť dojde ke kompetenčnímu rozdělení systému mezi zákon a nařízení vlády. Z důvodu možnosti uplatňování slevy na dani z příjmu jsou investiční pobídky jediným programem podpory, který je upraven zákonem, a proto se navrhuje převedení pouze některých parametrů podporovaných investic do prováděcího předpisu.

3. Budou také investiční pobídky dostupné pouze pro projekty s vyšší přidanou hodnotou, kdy způsob posouzení vyšší přidané hodnoty bude vymezen nařízením vlády. Předpokládá se, že investice bude spojená především s kvalifikovaností prováděné práce, podílu výzkumu a vývoje a bude muset být zajištěna předepsaná mzdová úroveň u podporovaného subjektu.

4. Předpokládá se zlepšení dostupnosti investičních pobídek především pro menší lokální české podnikatele snížením vstupních limitů.

Předkládaná novela zákona posílí roli vlády jak v obecné rovině při určování bližších parametrů podporovaných investic, tak i v individuálním posuzování jednotlivých investičních projektů. S ohledem na hospodářské dopady udělovaných investičních pobídek a potřebu důkladně zhodnotit adekvátnost požadované podpory vůči přínosům jednotlivých projektů se tato úprava jeví jako velmi žádoucí.

Závěrem mi dovolte, vážené paní poslankyně a páni poslanci, požádat vás o podporu tohoto zákona jak v prvém čtení, tak i v rámci následujícího legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. Chtěla bych říci, že současný zákon je skutečně přežitý a novela je velmi nutná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně Marta Nováková. Než dám prostor panu zpravodaji, přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Petr Pávek se omlouvá mezi 12.30 a 14.00 z důvodu jednání ve volebním kraji.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já dnes vystoupím dvakrát. Vidíte, že jsem už přihlášen na tabuli, protože jednou chci vystoupit jako zpravodaj a podruhé abych vás seznámil se svým osobním pohledem na investiční pobídky. Nejdříve tedy vystoupím se zpravodajskou zprávou.

Jak řekla paní ministryně, tento zákon mění úplně filozofii investičních pobídek. Původní zákon o investičních pobídkách, který je platný dodnes a má být novelou změněn, měl de facto tři hlavní cíle. Tím prvním byla podpora investic do regionů s nižším ekonomickým výkonem, druhým obecným cílem bylo snižování nezaměstnanosti prostřednictvím tvorby pracovních míst a konečně třetím cílem byla snaha řešit nedostatek domácího kapitálu.

Je samozřejmé, že třeba tvorba nových pracovních míst z důvodu růstu ekonomiky, a víme, že mnoho firem dnes má problém získat zaměstnance, tak to vedlo předkladatele k novelizaci zákona, i když si můžeme říkat, jestli jde opravdu o novelu, nebo o nový zákon jako takový, protože dochází ke změně v téměř šedesáti místech a i v rámci meziresortního připomínkového řízení se objevovaly poznámky, zda by nebylo smysluplnější řešit stav vytvořením normy zcela nové.

Takže ta novela nahrazuje tyto tři původní cíle novými, které si kladou za cíl zlepšení flexibility rozhodování o podpoře dle aktuálních podmínek hospodářské situace, zahrnutí mezi orgány rozhodující o podpoře vlády, za druhé zvýšení přidané hodnoty - to deklarují předkladatelé, to není můj názor - podporovaných projektů, deklarovaný ústup od projektů s nízkou přidanou hodnotou a za třetí zachování intenzivnější podpory v hospodářsky slabších regionech. K tomu je třeba připomenout, že investiční pobídky pro technologická centra a centra strategických služeb se dostaly do zákona v roce 2012. Od tohoto roku bylo přijato celkem 502 žádostí o podporu, z toho 8 žádostí bylo z oblasti technologických center a 22 z oblasti center strategických služeb.

Nově navrhovatelé navrhují zacílit investiční podporu na projekty s vyšší přidanou hodnotou, a to posílením podpory technologických center a center strategických služeb a zavedením zpřísněných podmínek pro podporu výrobních projektů. Zároveň zachovat zvýšenou podporu v hospodářsky problémových regionech, zlepšit dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele a zlepšit pružnost systému investičních pobídek ve vztahu k aktuální hospodářské situaci. Proto se například ruší podmínka počtu pracovních míst a nahrazuje se podmínkou, že 80 % zaměstnanců musí dosáhnout průměrné mzdy v kraji v kombinaci s jednou ze dvou dalších podmínek, buď uzavření smlouvy o spolupráci s výzkumnou organizací nebo vysokou školou v oblasti aktivit výzkumu a vývoje a alespoň 10 % zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním, nebo podíl alespoň 2 % zaměstnanců věnujících se výzkumu a vývoji.

Hlavní těžiště novely tedy leží v podpoře právě technologických center a center strategických služeb. Ale protože podle předkladatelů sleva na dani z příjmu, která je hlavní investiční pobídkou, není pro centra dostatečně motivační - přímo cituji z důvodové zprávy -, tak vláda přichází se změkčením podmínek týkajících se například omezení výpočtu pracovních míst v celé společnosti na provozovnu, zvýšení limitu finančního příspěvku apod. Nebo se nová pracovní místa mohou obsazovat i dlouhodobě rezidenty pobývajícími v Evropské unii, tedy těmi, co žijí v jiných státech Evropské unie.

Pro další projednávání je třeba si uvědomit, že i v tomto sektoru strategických služeb a technologických center se dnes nedostává v České republice dostatečných kvalifikovaných pracovníků. Navíc z důvodu digitalizace a globalizace se jedná zrovna o služby, které jsou velmi snadno přemístitelné. Proto je třeba si klást v prvním čtení otázku, jak tato podpora bude efektivní, zda nebude dále vysávat pracovní trh, kde už dneska je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Za druhé je třeba si klást otázku, zda po vyčerpání investiční pobídky nejsou tato technologická centra a centra strategických služeb snadno přemístitelná.

Zároveň je tady třeba připomenout, že kromě investičních pobídek technologická centra a centra strategických sdílených služeb jsou dnes již přímo podporována dotacemi z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Předkladatelé předpokládají větší flexibilitu v reakci na hospodářský cyklus. To umožní vládě rozhodovat o nastavení bližšího provádění některých podmínek zákona o investičních pobídkách prostřednictvím prováděcího právního předpisu, nařízením vlády, což tady zmínila paní ministryně, protože nařízení vlády a jeho změna je méně časově náročná. Tak to odůvodňují, a to například zúžením podporovaných typů investičních akcí, minimální výší pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, minimální počet vytvořených pracovních míst, konkrétní způsob prokázání vyšší přidané hodnoty, minimální limity pro strategickou investiční akci a maximální výši finančního příspěvku na pořízení majetku při strategické investiční akci. A právě to je velmi významná změna - posílení role vlády jako toho posledního arbitra. Vláda by totiž podle návrhu novely měla právo investiční pobídku neudělit zájemci i při splnění podmínek.

Bohužel se debata v odborných kruzích kolem tohoto zákona zúžila zejména na tuto otázku, zda má být v rozhodování nějaký automatismus na základě splnění kritérií, nebo přidělení pobídky bude politickým rozhodnutím, protože o tom se také v tomto zákoně rozhoduje. V tomto ohledu se na to liší názor třeba Svazu průmyslu a dopravy nebo Hospodářské komory. Ale je to hlavně diskuse o tom, kdo bude rozhodovat o konkurenčních výhodách plynoucích z udělení takové investiční pobídky, protože každá investiční pobídka nabízí příjemci konkurenční výhodu.

Podle mě by bylo významnou chybou zužovat diskusi o tomto zákoně jenom na otázku, kdo o tom bude rozhodovat, ale měli bychom se právě zabývat tím, jestli nabízet někomu takto konkurenční výhody, zda vůbec a za jakých podmínek.

Jak je vidět, dámy a pánové, budeme tady rozhodovat o investičních pobídkách, které jsou zejména z tohoto pohledu dotačním titulem, a jeho kritériích, protože tak jak je zákon koncipován, se jedná o speciální dotační titul, nic jiného.

V tomto prvním čtení bychom se dnes měli zabývat zejména potřebností takového dotačního titulu a jeho efektivitou při navrhovaných kritériích.

V rámci meziresortního připomínkového řízení se objevila řada zásadních obecných připomínek směřujících právě na samou podstatu zákona, které stojí za to znát, a považuji za vhodné vás s nimi seznámit. Zejména jde o připomínky Ministerstva financí, které se podivným řízení osudu změnily v průběhu projednávání ze zásadních na doporučující. Šlo o připomínky argumentačně silné a poměrně zásadního charakteru, proto je zde přednesu.

Teď citace. "Ministerstvo financí je toho názoru, že návrhu změny systému v poskytování investičních pobídek musí předcházet důkladná analýza stávajícího fungování systému, zejména vyhodnocení jeho přínosu a nákladů, motivačního účinku, nezbytnosti a tak podobně, a až poté musí být stanoveny konkrétní cíle, kterých má být dosaženo, a v konečném kroku jakou vhodnou formou a jakými způsoby jich lze dosáhnout. Komplexnímu posouzení je nutné podrobit fungování systému i z hlediska jeho stávající formy, tedy zákonné úpravy. Jsme si vědomi, že takové vyhodnocení není jednoduché, nicméně po téměř dvaceti letech účinnosti zákona nezbytné. Opakovanými novelizacemi, kdy nově navržená kritéria a změny nejsou hlouběji podloženy či zdůvodněny (pro ilustraci lze uvést jako příklad nastavení kritéria deset procent podílu vysokoškolských zaměstnanců), není jisté, že bude dosaženo kýženého cíle, tedy obecně stanovené vyšší přidané hodnoty investic a zlepšení inovačního potenciálu České republiky či podnikatelského prostředí, což jsou cíle sice obtížně definovatelné, ale splnitelné, a tedy i vyhodnotitelné. Výsledkem je, že ať budou cíle naplněny nebo nenaplněny, bude vždy následovat další novela. Tímto způsobem budou dílčí změny zákony vždy pouze reakcí na aktuální situaci. Zároveň těmito změnami roste náročnost administrace procesu státu na jedné straně a obtížnost orientace v systému včetně s tím souvisejícího zatížení příjemců četnými kontrolami na straně druhé."

Ministerstvo průmyslu a obchodu se k tomu postavilo docela svérázným způsobem, a to tvrzením, že k takové analýze je zapotřebí velké množství dlouhodobě kvantifikovaných ekonomických dat, přičemž součástí těchto dat musí být i konkrétní data od příjemců investičních pobídek, která vlastně nejsou k dispozici. Což mi přijde zvláštní, pokud tady už dvacet let funguje zákon o investičních pobídkách, že MPO při navrhování takto zásadního zákona, o kterém vlastně my budeme rozhodovat, o dotačním titulu, který obnáší pro vaši představu zhruba tři a půl miliardy korun ročně, tři a půl miliardy korun daňových poplatníků, nemá potřebná data, aby vytvořilo analýzu, zda je to potřeba, zda je to efektivní a podobně.

Jinými slovy, proč jsem vám to četl. Chtěl jsem vám ukázat, že i Ministerstvo financí chtělo důkladnou analýzu, zda mají investiční pobídky nějaký smysl, a bližší zdůvodnění kritérií. A MPO se k tomu postavilo tak, že je třeba rychle přijmout novelu a analýza by byla příliš zatěžující. K této připomínce Ministerstva financí se připojil i předseda Legislativní rady vlády, kde - zase citace: RIA se v rámci definice problému věnuje nefunkčnosti stávajícího nástroje investičních pobídek, jako řešení předkládá pouze variantu nulovou, což je stávající stav, která je pro řadu věcných důvodů odmítnuta, a navrhovanou. Opomíjí tak možná řešení ve vztahu k naplnění cílů. Žádáme proto u takto významné novely mající dopady na podnikatelské prostředí a veřejné rozpočty o rozšíření nebo vysvětlení, proč nebyly další varianty zvažovány.

MPO se k tomu zase postavilo zcela vágně.

Ministerstvo financí ve svých připomínkách i pokračovalo, že určení vyšší přidané hodnoty, což je ten hlavní argument předkladatelů, je velmi obtížné, jak sám předkladatel uvádí. Proto nebyla zvolena optimální varianta, jak od sebe odlišit projekty s nízkou a vyšší mírou přidané hodnoty, nýbrž ta jediná relativně přijatelná a zároveň alespoň zdánlivě spravovatelná. S ohledem na obtížná nastavitelná kritéria vyšší přidané hodnoty by měla být zodpovězena zásadní otázka, zda je tato forma, zákon o investičních pobídkách, vůbec vhodná pro tento typ podpory a podporovaných projektů. K pochybnostem přispívá i samotný materiál, například svým tvrzením, že sleva na dani z příjmů, která je hlavní investiční pobídkou, není pro centra dostatečně motivační - je to dokonce v důvodové zprávě, obecná část, B, 1.1. -, nebo konstatováním, že zásadním problémem investorů je mimo jiné nedostatek kvalifikované pracovní síly, který se očekávaným přílivem zacílených investic ještě zhorší.

Tak tolik velké výhrady Ministerstva financí k tomuto zákonu. Jak vidíte z uvedených připomínek, není zcela jednoznačné, že uvedená novela je tou optimální variantou a také jedinou možnou a správnou variantou. Chybí zcela vyhodnocení varianty zrušení investičních pobídek jako zákonného dotačního titulu, jako relevantní varianty. A také u dopadů do podnikatelského prostředí neobsahuje dopady do ekonomiky regionu, do jeho zaměstnanosti a do fungování stávajících okolních firem a jejich konkurenceschopnost. Protože to je ta konkurenční výhoda, kterou investiční pobídkou dáváme jedné firmě na úkor ostatních v regionu. Vše se předkládá pouze jako pozitivní dopad. Je to, jako kdybyste postavili dotovanou hospodu a napsali, že tam klienti se dobře najedí a zvýší to popularitu vašeho města, ale zároveň zapomněli, že tím přetáhnete klienty těm ostatním, co vám platí daně, a ty byste klidně mohli zavřít. Spíš z toho je patrná snaha udržet tento dotační titul za každou cenu. Když už není udržitelná jeho stávající podoba, tak je zde snaha ho kompletně celý změnit, ale ponechat možnost utratit tři miliardy daňových poplatníků ročně. A myslím si, že o tom je celý tento návrh zákona.

Ale já to rozvedu i svým politickým názorem v obecné rozpravě. Možná by stálo za to přemýšlet, zda by tyto miliardy nenašly smysluplnější uplatnění.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vojtěch Munzar. Já nyní otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili dva poslanci, a opět pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za čas, že jsem si mohl vyměnit podklady. Teď se na to podívám z jiného úhlu než ve své zpravodajské zprávě. Představím vám svůj osobní a politický názor.

Investiční pobídky právě díky získávání konkurenčních výhod jednoznačně křiví trh. Přinášejí výhodu těm, kdo pobídku obdrží, oproti těm, kteří ji nedostanou. Ti pak mohou nabídnout levnější služby, výrobky nebo například mohou dát i vyšší mzdy a přetahovat zaměstnance v době, kdy je nedostatek pracovníků. Příjemci investičních pobídek tak za podpory státu kanibalizují ostatní podnikatele a firmy v regionu. (Poslanec se odmlčel kvůli přetrvávajícímu hluku v jednacím sále a očekává zásah předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás požádám o klid, vážené paní poslankyně, poslanci, aby se pan poslanec mohl v klidu vyjádřit. Tak prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Dokonce se jednoznačně ani neprokázalo, že by investiční pobídky vedly k nárůstu obchodních příležitostí pro stávající české firmy v okolí, což je i obsahem té důvodové zprávy. Není divu, že většina podnikatelů považuje investiční pobídky za nefér prostředí a nefér hru, protože většina podnikatelů si na pobídky nesáhne a ani o tom neuvažuje. Investiční pobídky jsou tedy neefektivním nástrojem a nástrojem diskriminačním. Investiční pobídka z mého pohledu má smysl jen opravdu ve velmi mimořádných případech, například při získání opravdu mimořádné obchodní příležitosti, například kdyby Česká republika chtěla přitáhnout Silicon Valley na naše území nebo pokud by nějaký region byl postižen nějakou katastrofou a bylo by zde potřeba rychlých investic. Otázkou právě je, jestli dokážeme výjimečnost a mimořádnost zaškatulkovat do jednotných podmínek a jednoho zákona.

Zastánci investičních pobídek tvrdí, že pobídky potřebujeme, protože soutěžíme s ostatními státy a pobídky jsou naší konkurenční výhodou. Investice jako takové samozřejmě přicházejí do mnohých států i bez pobídek. Rakousko, Norsko, Velká Británie, to jsou státy, které investiční pobídky téměř neposkytují, jak přiznává i samo MPO ve zprávě RIA.

Já jsem přesvědčen, že naší konkurenční výhodou než investiční pobídky by mělo být něco jiného: nízké daně, snížení povinných odvodů, stabilní a přátelské podnikatelské prostředí, nízká úroveň regulací, efektivní státní správa a kvalitní infrastruktura. To by bylo konkurenční výhodou našeho státu. To by pomohlo všem, nejenom těm, kteří k nám chtějí přijít, ale i těm stávajícím firmám a podnikatelům, kteří tady podnikají. A netrvalo by to pouze po dobu získání speciální investiční pobídky.

Od nízkých daní stabilního a zejména přátelského prostředí, od nízké úrovně regulací, od efektivní státní správy a kvalitního rychlého rozvoje infrastruktury se v posledních letech velmi, ale opravdu velmi vzdalujeme. Atmosféra v podnikatelském prostředí spíše houstne a stát utahuje šrouby a pak nějakým vybraným firmám dává dotace či investiční pobídky. Ale na druhou stranu MPO vymýšlí, jak někomu poskytnout tyto výhody a subvence.

Já tady chci zmínit, že dotační tituly využívá pouze necelé procento podnikatelů. A investiční pobídka, jak už jsem tady řekl ve své zpravodajské zprávě, není nic víc než dotační titul definovaný zákonem. Nic jiného to není. Červencový průzkum Hospodářské komory ukázal, že 70 % podnikatelů má názor, že investiční pobídka je zbytečné pokřivení trhu a nepřijatelné zasahování státu do férového podnikatelského prostředí. Podle průzkumu Asociace podnikatelů a manažerů společně např. s Centrem pro občanské svobody a podnikatelskými odbory nezískala investiční pobídku žádná firma do 50 zaměstnanců. Nula. Takže investiční pobídky jsou nástrojem, jak zvýhodnit pouze ty velké firmy, a to na úkor těch malých.

Předkladatelé tvrdí, že stávající investiční pobídky již neplní svůj účel a jsou překonané, že nejsou efektivní a že zvyšovaly nedostatek pracovníků na trhu a přispívaly k malému růstu produktivity. S tímto tvrzením předkladatelů já souhlasím a souzním. Ale místo toho, aby předkladatelé a MPO a vláda využili příležitost k diskusi o tom, zda vůbec investiční pobídky mít, či nemít, anebo je mít jenom jako opravdu mimořádný nástroj, místo toho se jen mění zaměření investičních pobídek a dotační titul, který stojí tři miliardy korun ročně, zůstává. Jenže mimořádnost nedokážete zaškatulkovat. Dopředu těžko dokážete definovat přesné podmínky mimořádnosti a výjimečnosti. Takže jsme skutečně svědky pouze změny dotačního titulu místo diskuse nad jeho významem.

Na pozadí tohoto zákona bublá spor mezi úřednictvem a vládou - kdo má být tím konečným arbitrem, kdo bude rozhodovat o tom, komu se poskytne konkurenční výhoda, tedy investiční pobídka. Do návrhu zákona se dostal mechanismus, že konečné slovo má vláda, která nějak rozhodne o tom, zda ten, kdo splní podmínky, pobídku dostane, či ne. Trochu to potom připomene takovou dětskou říkanku. Tomu dala, tomu taky, tomu málo, tomu nic. Na druhou stranu bude vláda nést politickou odpovědnost za své rozhodnutí. Naproti tomu úřednictvo a třeba Svaz průmyslu a dopravy, jehož členové jsou častými příjemci dotací, podporují automatismus. Splníte definované podmínky a máte nárok na dotaci, tedy pobídku. Je to transparentní, ale bez politické odpovědnosti.

Tento spor ukazuje v plné nahotě, jak jsou dotační tituly škodlivé. Největší spor se totiž vede o to, kdo bude o poskytnutí výhody rozhodovat. Efektivita a potřebnost jde stranou. Jsme tedy ve schizofrenní situaci. A já se ptám, jestli by fungovaly firmy i bez investičních pobídek, protože dostávají zahraniční firmy pobídky, ale dostávají i české firmy investiční pobídky, ty velké. Zda by i bez investičních pobídek podnikaly na území České republiky. (Velký hluk v sále.) Samozřejmě že ano. U zejména velkých firem, které mají základnu v České republice, se to předpokládá. A bylo by bez investičních pobídek jejich fungování ztrátové? Pokud ano, tak přece nemohou své podnikání stavět na dotacích. Pokud ne, tak se jedná pouze o získání konkurenční výhody nad ostatními, a to na úkor všech daňových poplatníků.

A proto znovu kladu otázku. Jsou tedy investiční pobídky efektivní? Neměly by se spíše zrušit? A stanou se efektivní po předkládané změně?

Vláda tvrdí, že chce podporovat primárně odvětví s vyšší přidanou hodnotou. To na první pohled není špatná myšlenka. Zcela vážně. Ale podívejme se na to, jak se to přenáší do praxe. Vláda si vybrala technologická centra a centra strategických služeb. Mimochodem to jsou služby, které mohou odejít velice rychle a nenáročně do jiné země po skončení investiční pobídky. Rychle dokážete přesunout servery, data, know-how a vlastně i zaměstnance. Skoro lusknutím prstu.

V důvodové zprávě se píše, že sleva na dani z příjmu, která je hlavní investiční pobídkou, není pro centra dostatečně motivační. Proto vláda přichází se změkčením podmínek pro tato centra týkajícím se například výpočtu pracovních míst ve společnosti na provozovnu, zvýšení limitu finančního příspěvku, nebo se nová pracovní místa mohou obsazovat i rezidenty dlouhodobě pobývajícími v Evropské unii, tedy cizinci. Což je pikantní v situaci, kdy se na nás i na mě osobně obracejí firmy, které již centra sdílených a strategických služeb mají, že aktuálně mají nedostatek kvalifikovaných českých pracovníků na trhu práce a žádají v souvislosti se změnou zákona o zaměstnávání cizinců o zjednodušení, aby se mohli více vozit a zaměstnávat zahraniční pracovníky. (Trvale velký hluk v sále.) Takže jim to teď ještě navíc budeme platit. A zase ta nová centra budou kanibalizovat ta ostatní, co se týká pracovníků.

A to nechávám stranou snahu vlády o kontinuální navyšování státních zaměstnanců o další tisíce, což také vysává další zaměstnance. Vláda se tak rozhodla být luxem pracovního trhu. Kdo to ovšem v budoucnu zaplatí? Ti co, slevu na dani nedostanou. (Řečník vyčkává, až pomine hluk v sále.)

Já vím, dámy a pánové, je tu trochu hluk...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím. Páni poslanci, paní poslankyně, vážení členové vlády, já bych chtěl poprosit o klid v jednacím sále, případně přeneste svá jednání mimo tak, aby pan poslanec mohl pokračovat v klidu. Děkuji.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já vím, že jsem možná na vás příliš dlouhý, ale přece jenom se jedná o zásadní změnu zákona, která stojí ze státního rozpočtu tři miliardy korun, a já vám chci přednést všechny argumenty, které k tomu mám, takže děkuji za vaši pozornost.

Jednou z dalších základních nových podmínek je, že alespoň 80 % zaměstnanců bude mít hrubou mzdu na úrovni průměrné hrubé mzdy v kraji. To je prý doklad té vyšší přidané hodnoty. Ve skutečnosti díky investiční pobídce si ten příjemce může dovolit dát větší platy za stejnou službu než obdobná firma v okolí bez pobídky, v době rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy je nedostatek pracovníků, a opět dojde ke kanibalizaci pracovní síly díky investičním pobídkám. A otevřenou otázkou zůstává, kdy některé své zaměstnance nahradí agenturními pracovníky, aby jim ten průměr vyšel.

A takto bychom mohli pokračovat a já bych mohl pokračovat dále a dále, nehledě na to, že vybraná centra a centra strategických služeb mají možnost čerpat přímé dotace operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na to se mnohdy zapomíná.

Takže abych to shrnul. Vláda se zcela jednoznačně hlásí k tomu, že stávající systém pobídek je špatný, neefektivní a dávno překonaný. Za to jí patří pochvala. Opravdu. Ale však místo aby využila tento prostor k vážné diskusi o zrušení investičních pobídek a o jejich mimořádnosti a o diskusi o celkové konkurenceschopnosti České republiky a přátelskosti podnikatelského prostředí, tak se vymýšlí, jak zachovat dotační titul. Sice pružnější, protože jeho konkrétní parametry by se měly měnit nařízením vlády, ale jedná se pouze o dotační titul. Je to tedy lepší, než to je, ale mnohem horší, než by být mohlo. Tato novela zákona je pouze snahou o zachování zákona za každou cenu v situaci, kdy původní norma a schéma podpory projektů jsou již překonány. Jde o snahu uměle udržet při životě investiční pobídky ve chvíli, kdy jejich původní deklarovaný cíl, nezaměstnanost, přestal být problémem. Je opravdu potřeba znovu zvážit, a od toho jsme tady my, zda a jak pobídky udílet, či případně neudílet. Takto vytvořený zákon, v jehož důvodových zprávách je zdůrazňována urgentnost jeho přijetí a zastaralost stávající normy, jen vybízí k tomu zákon v tuto chvíli zcela zrušit a nový podrobit zcela nové diskusi. Obhájit či neobhájit jeho podobu od samého počátku. Myslím, že to dlužíme po letech fungování investičních podmínek daňovým poplatníkům.

MPO na řadě míst přiznává otevřeně překonanost stávající normy. To je věc, na které panuje mezi námi shoda. Pojďme tedy investiční pobídky ve stávající formě dotačního titulu zrušit a nově se bavme, když použiji slova pana kolegy Bláhy, společně nad čistým stolem. Zrušme alespoň jeden nástroj, který křiví trh.

Protože nebyla vládou prozkoumána možnost zrušení investičních pobídek a jejich nahrazení pouze mimořádným nástrojem, uvažoval jsem, že navrhnu vrácení novely k přepracování. Nakonec nenavrhnu. Nechci prodlužovat existenci stávajících investičních pobídek, protože jsou opravdu špatné. Místo toho navrhnu ve druhém čtení pozměňovací návrh vedoucí ke zrušení tohoto zákona. A právě proto, abychom bez pasti zažitých schémat dotačních titulů, ve kterých se pohybujeme, mohli uvažovat o tom, jak bychom tento mechanismus případně využili, či nevyužili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Vítám všechny v poslední části dnešního jednání. A prosím s faktickou poznámkou pana poslance Bláhu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já děkuji Vojtovi za úvod. Určitě se s ním s řadou věcí shodnu, máme názor podobný, pracujeme v hospodářském výboru. Já doufám, že díky tomu, že to MPO otevřelo, o tom budeme moct diskutovat a posunout to do té roviny.

Já bych chtěl jenom upozornit na jednu věc, kterou bychom si měli uvědomit a kterou tady nikdo neříká. Pod rouškou prosperity a stoupajících peněz, odměn atd. jsme se dostali do roku 2019, který jsme pro podnikatele odstartovali v tom nejhorším slova smyslu. Narostly nám energie o 20 %, o 150 % nám narostly investiční peníze, tzn. úroky z peněz, které si firmy půjčí, nekontrolovaně se nám zvedla mzda a v kombinaci se smrtelnou kombinací dnes již vysokých, nebo vždycky vysokých odvodů za zaměstnance jsme se dostali úplně někam jinam, než kam jsme chtěli. Chybí nám kvalifikovaná pracovní síla a tu nenahradíme tím, co je tady předesíláno, nákupem ze zahraničí. Většinu dnešních firem tvoří firmy do devíti zaměstnanců. Tam není možno nabrat někoho z druhé strany světa. Takže co se stalo od Nového roku? Firmy zastavují rozvoj, zastavují investice, zastavují inovace, neberou nové zakázky, ruší i staré zakázky. A věřte tomu, že do pár let se to projeví v tom, že bude pokles ekonomiky, tím i pokles pracovních míst. Takže to je výzva MPO, abychom se nad tím zamysleli a společně našli právě ty podpůrné programy, jak to celé posunout.

Jinak abychom nemuseli zavádět plošné dotace nebo - (Předsedající upozorňuje na čas). Tak já se přihlásím ještě jednou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím do rozpravy pana poslance Skopečka. A znovu bych požádal sněmovnu o klid. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já velmi v krátkosti de facto shrnu to, co tady říkal můj předřečník kolega Vojtěch Munzar, zpravodaj.

Já jsem přesvědčen, že investiční pobídky by měly skončit zcela, nikoliv že bychom měli hledat cesty, jakým způsobem tento intervencionistický způsob chování se státu k trhu modifikovat. Podle mého názoru investiční pobídky vytvářely a vytvářejí nefér konkurenční prostředí, kdy na jedné straně často bohatší velké zahraniční firmy získávají výhody, jako jsou daňové prázdniny nebo dotace na pracovní místo, zatímco malé a střední české podniky, které si s nimi mají konkurovat, samozřejmě nejenom že tyto investiční pobídky nedostanou, nejenom že si na ně nesáhnou, ale de facto i formou daní ty velké korporace, které mají to štěstí, tak je vlastně subvencují.

Malé české firmy jsou v daleko horší pozici než bohaté velké korporace, které dostávají dotace ze státního rozpočtu. Často jsou to firmy, které mají větší obrat, než je objem celého státního rozpočtu, a to už na první pohled ukazuje, že to žádnou logiku nemá.

Problémem České republiky přece není velká nezaměstnanost, tedy že bychom měli lákat do České republiky další a další zahraniční korporace a dotovat jim pracovní místa. Problémem české ekonomiky je nedostatek českého kapitálu, nedostatek firem, které jsou ve vlastnictví českých podnikatelů, a vysoký problém zejména v době krize je odliv dividend z České republiky do zahraničí, kdy si právě ty zahraniční korporace, které tady investičními pobídkami dotujeme, stahují zisky do zahraničí. Nechci snad navádět k tomu, že bychom tento odliv dividend měli regulovat, to v žádném případě. Pokud jsme dali investorovi šanci investovat v České republice, tak se musíme smířit s tím, že si vybírá zisky a ne všechny reinvestuje v České republice, ale část z nich si stáhne do zahraničí. Nicméně abychom tento trend zvrátili, tak je potřeba pomáhat českým podnikatelům, malým podnikatelům, středním firmám, aby sílili, aby se zvětšovali, aby byli úspěšnější a jednou se stali třeba také mezinárodními korporacemi, které budou fungovat na vícero trzích a jednoho dne budou těmi, kteří budou čerpat dotace ze svých zahraničních filiálek do České republiky.

Čili pokud chceme řešit nedostatečnost českého kapitálu v české ekonomice, pak je třeba, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s takovými opatřeními, která budou zlepšovat podnikatelské prostředí v České republice, která budou snižovat administrativní a regulatorní zátěž zejména malým a středním podnikatelům, kteří se s tím samozřejmě potýkají daleko více než velké korporace, které na to mají mnohem větší zdroje a lidský kapitál. Čili naším cílem by nemělo být vylepšovat investiční pobídky tak, aby je dostávaly v uvozovkách lepší zahraniční firmy, ale naším cílem by mělo být kultivovat podnikatelské prostředí v České republice tak, aby tady fungovali jak čeští, tak zahraniční podnikatelé bez jakýchkoli subvencí, bez toho, aniž bychom toho či onoho podnikatele zvýhodňovali, ale aby si to tito podnikatelé rozdali mezi sebou na trhu bez jakýchkoli regulací a bez toho, že bychom někomu uměle vytvářeli jakoukoli výhodu. To by mělo být cílem Ministerstva průmyslu a obchodu. To by vedlo k tomu, že zde bude sílit český kapitál, což je pro naši ekonomiku opravdu naprosto zásadní a důležitá věc a cíl. A myslím si, že bychom se na něm všichni mohli shodnout a tento socialistický intervencionistický způsob zasahování do trhu definitivně zrušit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za pozornost. S faktickou poznámkou je přihlášen opět pan poslanec Bláha. Než dorazí k mikrofonu, rád bych vám sdělil, že se nám omlouvá pan první místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček z dnešního dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já už jenom krátce. Mně se líbí, jak kolegové umí skvěle mluvit o tom, co by se mělo, ale zapomínají na to, co se udělalo. Takže já jen připomenu. Milionářská daň zavedená v době minulých vlád, nebudu jmenovat, není to potřeba, tak přetrvává do dneška, což vyčítám ministryni financí, a nikdo ji nechce zrušit. A jenom abyste věděli, ta milionářská daň postihuje právě ty nejmenší živnostníky, protože platí tu milionářskou daň z investic, tzn. koupí-li stroj, tak z toho zaplatí tu milionářskou daň. Tak to je podpora toho podnikání. Já dám podnět na MPO, aby se tím zabývali a opravdu jsme to odstranili.

Já bych jenom ještě k dotacím a investicím. Včera jsem se zúčastnil zasedání Asociace malých a středních firem, kde byli různí zástupci malých asociací. A jeden z největších breků tam byl, že právě nedosáhnou na ty dotace, že třeba i takové odvětví, jako jsou nanotechnologie, nejsou schopné vstoupit do těch dotačních projektů a hrozně by se jim hodil nějaký výzkumný program. Já jsem samozřejmě o tom přemýšlel a teď mě kolegové motivovali. Myslím si, že jedna z věcí, kterou bychom mohli přesunout z těch investic, je společný výzkum pro všechny firmy, tzn. udělat společné financování výzkumu a sdílení těch výzkumných věcí. Samozřejmě našla by se řada dalších možných inovací, ale jedno je jasné. Prostě to, jak dneska fungují dotace a investiční pobídky, je nesmyslné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za dodržení času. Prosím pana poslance Skopečka, který se jako další přihlásil s faktickou poznámkou, v tuto chvíli poslední. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Já bych se chtěl zeptat svého kolegy předřečníka, co myslel tou milionářskou daní, jestli tím myslel solidární přirážku, kterou navrhovala opozice zrušit při nedávném projednávání daňového balíčku, což jeho hnutí ANO spolu s celou koalicí neprohlasovalo. A chtěl bych se zeptat, jak hlasoval kolega Bláha, nebo jakou milionářskou daň myslí, jestli je to solidární přirážka, nebo cokoliv jiného, protože teď si na ni stěžuje, ale ve chvíli, kdy ji mohl zrušit, tak celý jeho klub spolu s vládní koalicí byly proti. Tak jenom bych si to chtěl ujasnit, co tím pan kolega chtěl vlastně říci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, abychom se obraceli na kolegy poslance prostřednictvím předsedajícího, a v tuto chvíli pozvu do rozpravy pana poslance Ferjenčíka, který je řádně přihlášen.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Piráti nejsou velcí fanoušci investičních pobídek, nicméně je potřeba říct, že ten návrh vylepšuje současný stav. V tuhle chvíli platí nějaký zákon, který je podle našeho názoru horší než ten navrhovaný, už třeba ve vztahu k přidané hodnotě předmětu pobídek, takže z toho důvodu my podporujeme, aby tento návrh prošel do dalšího čtení. Jinak si ale myslíme, že vláda by se prioritně měla zaměřit na jiné oblasti. Kolega Martínek například intenzivně diskutuje i třeba s ministerstvy myšlenku, že by začínající podnikatelé dostali slevu na sociálním pojištění, jako mají třeba Polsku, což by razantně zjednodušilo podnikání v ČR a vstup do podnikání. My jsme navrhli zvýšení slevy na poplatníka, a aby všichni zaměstnanci zaplatili na daních o pět tisíc korun ročně méně a zůstalo jim to ve výplatě. To jsou také věci, co prostě podporují ekonomiku, a myslíme si, že by měly mít větší prioritu než investiční pobídky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To je v tuto chvíli veškerá rozprava. Pokud se do rozpravy nikdo další nehlásí, obecnou rozpravu končím a ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. (Ano.) Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem si pozorně vyslechla všechny námitky, které tady zaznívaly, a chtěla bych říci v závěru jedno. Vláda ČR a já osobně si velmi dobře uvědomujeme, jak problematický je současný zákon, a pro mě osobně je to opravdu velmi obtížné, když investiční pobídky podle současného zákona chodí k mému schvalování. Mě opravdu nikdo nemůže podezírat z toho, že bych chtěla křivit trh. Já jsem osobně, než jsem vstoupila do vlády, podnikala v několika firmách, které patřily do kategorie malé a střední, a přesně vím, co znamenalo, když přišly firmy s investičními pobídkami.

Chtěla bych říci, že jsme zvažovali i to, jestli zákon zrušit, anebo připravit jeho takto zásadní novelu, a i po diskuzi se zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy jsme se rozhodli, že uděláme novelu právě proto, abychom jednak mohli - neříkám, že museli, ale mohli v některých případech vyrovnat podmínky s okolními zeměmi nebo se zeměmi, které by nám mohly v některých investicích konkurovat, a na druhé straně abychom opravdu mohli ošetřit ty skutečně mimořádné situace, které mohou přijít, a vláda by pro to měla mít vytvořeny podmínky. Není skutečně nejmenší zájem křivit trh a masivně poskytovat investiční pobídky z pohledu této vlády. Potřebnost takového zákona si myslím, že je, a proto ho v této novele tedy předkládáme, a rozhodně není cílem utrácet peníze daňových poplatníků.

Ještě bych se možná zmínila ke snižování administrativní zátěže. Na investiční pobídky je pod MPO zřízena organizace CzechInvest a už v tuto chvíli právě s cílem snižovat investiční pobídky na minimum snižujeme poměrně výrazně počty pracovníků a i zaměření této agentury.

Takže já bych opravdu chtěla apelovat na vás, abyste tomuto zákonu jak v tomto prvním čtení, tak i následně dali podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za toto závěrečné slovo. Mám tady s faktickou poznámkou pana poslance Ferjenčíka, ale není možno již vystupovat, ale předpokládám, že chcete říct něco, co není k tématu. (Sděluje, že se chce opravit.) Ano, prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl jenom opravit. Já jsem ve svém projevu řekl kolegu Tomáše Martínka, ale měl jsem na mysli kolegu Martina Jiránka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím se závěrečným slovem pana zpravodaje.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já si myslím, že jednoznačně investiční pobídky trh křiví, protože buď ta firma, co získává konkurenční výhodu, nemusí například platit daně, má daňové prázdniny, tak může konkurovat tím, že nabízí své služby a své výrobky za nižší cenu, nebo může nabízet díky této výhodě vyšší platy, a tím vysává z okolí pracovníky a pracovní trh. Takže jednoznačně investiční pobídky křiví trh. Proto bychom se měli zabývat v dalších čteních efektivitou vůbec investičních pobídek. Paní ministryně tady říká, že zvažovali variantu zrušení investičních pobídek. Bohužel nebyl úplně dodržen zvyk, že by tato varianta, i když třeba jako odmítnutá, s důvody, pro byla odmítnuta, byla součástí důvodové zprávy a našich podkladových materiálů.

Jenom chci zdůraznit opravdu, že to není nic, co by mířilo na mimořádné situace, tento zákon, protože míří na podporu čistě technologických center a center sdílených služeb, která rychle, jednoduše, můžete přesunout někam do zahraničí, protože jak jsem tady řekl, servery, know-how i pracovníky můžete jednoduše přemístit z ČR, takže otázka je, jestli skutečně podporou těchto služeb se zvýší efektivita. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Mám za to, že nebyl předložen žádný návrh, který bychom měli hlasovat nyní, na vrácení či zamítnutí, a tedy se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. V tom případě bychom přistoupili k hlasování. Já myslím, že jsou vesměs všichni přítomni.

 

Takže já zahajuji hlasováním a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Já vám děkuji. V hlasování číslo 109 je přihlášeno 150 poslanců a poslankyň, pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Munzar, poté pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já bych chtěl navrhnout ještě rozpočtový výbor, protože se bavíme o třech miliardách korun ročně, které jsou dopadem do státního rozpočtu zejména na straně příjmů, pokud jsou daňové prázdniny. Takže si myslím, že i rozpočtový výbor k tomu má co říci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Skopeček měl stejný návrh, takže již nebudeme... Je ještě nějaký jiný návrh na další výbor? Pokud tomu tak není, přistoupíme opět k hlasování.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 110 je přihlášeno 150 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 10. Návrh nebyl přijat, takže jsme nepřikázali dalšímu výboru.

 

Mám za to, že nezazněly návrhy na zkrácení či prodloužení lhůty, takže projednávání tohoto bodu končí a uvidíme se u něj v druhém čtení. Já vám děkuji.

A nyní zde mám avizováno, že by chtěl vystoupit pan poslanec Richter s nějako opravou. Prosím.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych uvedl na pravou míru svoji chybu ve sněmovním dokumentu 2042, kdy jsme hlasovali usnesení o hospodaření poslaneckých klubů, kde jsem omylem uvedl rok 2018 namísto roku 2019. Tímto se omlouvám a pro stenozáznam bych rád zaznamenat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pro záznam je to zaznamenáno. Doufám, že to nepovede k nějakému zpochybňování a všichni jsme věděli, že hlasujeme o pravidlech pro tento rok.

 

A nyní bych otevřel další bod, jímž je bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.