Úterý 12. února 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
21.
Návrh poslance Karla Raise na vydání zákona,
kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.,
o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.
/sněmovní tisk 179/ - druhé čtení
Poprosím pana poslance Karla Raise, aby svůj návrh uvedl.
Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. V zákoně se navrhuje osvobodit první úplatný převod bytu v rodinném domě od daně z nabytí nemovitých věcí. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mj. na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, nikoliv však v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisu nejvýše tři byty. Uvedený návrh, kterým vlastně trošku nahrazujeme tu nespravedlnost, která byla v usnesení, nebo která je v zákonném opatření Senátu, tak tím se snažíme v podstatě vyrovnat tu nespravedlnost. S obdobným návrhem, s jakým tady přistupuji, vlastně v minulém volebním období přišel pan ministr financí Andrej Babiš, ale Sněmovna o něm do voleb nerozhodla. Myslím si, že to je jádro toho problému, a jsem připraven o tom diskutovat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisky 179/2 a 179/3. A teď poprosím pana zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Romana Onderku, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.
Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já bych jenom doplnil kolegu Raise, že cílem navrhovaného rozšíření osvobození je zachovat toto osvobození pouze na případy nových staveb určených k bydlení. Současně se však navrhuje zachovat shodné zákonné podmínky pro možnost uplatnění osvobození, tj. za předpokladu, že k nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě dojde v době pěti let ode dne dokončení nebo započetí užívané jednotky.
Považuji tento návrh jako technickou normu, která by měla být bezproblémově přijata, a podle toho i vypadalo projednání v rozpočtovém výboru, kde jsme s ním vyjádřili souhlas. Jako zpravodaj doporučuji. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Okamura.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hnutí SPD podporuje tento návrh zákona, který zpřesňuje upuštění vybírání daně z nabytí nemovitostí tak, aby se jasně vztahovalo i na bytové jednotky v rodinných domech. Já bych připomněl, že nemovitosti lidé kupují za zdaněné peníze a následně platí dál daň z nemovitosti. To je dost daní na to, abychom alespoň nějakou zrušili.
Čeká nás hospodářské zpomalení a ekonomická recese. Těmto cyklickým jevům se nedá sice zabránit, ale lze jejich dopady mírnit. Mimo jiné i tím, že lidem a firmám zlevníme život a minimálně budeme ekonomiku škrtit daněmi a byrokracií. V tomto směru by bylo správným krokem rovnou zrušení projednávané daně. Je lepší celou tuto daň zrušit než slovíčkařit o výjimkách.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Faktická poznámka, pan předseda Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom reakce na předřečníka. Prosím, aby to nebylo vykládáno jako snaha o zvýšení daně z nemovitosti. To opravdu nemám v úmyslu. Koneckonců je to v kompetenci obcí v koeficientu 1 až 5. Ale pokud se bavíme o tom, o čem mluvil můj předřečník, tedy o fiskálních impulsech, které by zvyšovaly šanci na hospodářský růst, tak je bez jakýchkoliv pochybností pravda, že se vyplatí zvyšovat daně majetkové a snižovat daně z příjmu, které trestají výkon. To tak prostě je.
Do jaké míry to je politicky průchodné, do jaké míry je to dobře nebo špatně, to je věc jiné diskuse. Ale pokud se bavíme o daních nebo o odvodech, které mají stimulovat hospodářský růst, tak jsou to nepochybně daně, které jsou vázány na pracovní místo, které jsou vázány na výkon. Je-li trestán výkon 50% zdaněním, tak je méně motivován. A daleko méně jsou to daně majetkové. To jenom prostě cituji výuku druhého ročníku Vysoké školy ekonomické. Nic jiného.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. V tuto chvíli je do rozpravy přihlášen pan poslanec Munzar jako první.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, vážení členové vlády. Na úvod možná začnu netradičně, protože bych chtěl vlastně poděkovat panu Raisovi za to, že se snaží napravit jednu nerovnost, která byla dána, že ve výlukách nebyly explicitně vyjmenovány jednotky v rodinných domech. Byla to chyba, že tam nebyly explicitně vyjmenovány. Našim občanům to způsobilo komplikace, i když smysl zákonodárce byl od začátku zřejmý. Bohužel ten výklad nebyl úplně ve prospěch našich občanů. Takže já to velmi vítám. Ale na základě toho chci ukázat jednu věc - že to ukazuje de facto na past určitých výjimek.
Pojďme se tedy na daň z nemovitosti podívat trochu obšírněji. Jaký má vlastně dneska charakter? Stát vybírá poplatek od našich občanů za to, že si na území naší země kupují nemovitost. Jiný charakter tato daň nemá. Je to vlastně podobné, jako kdybyste vybírali poplatek doma od svých dětí za to, že si v obýváku postavily stavebnici, kterou si ze svého kapesného koupily. Je to absurdní, ale přesně takový charakter má dneska daň z nabytí nemovitosti. Já to považuji za nejvíce absurdní daň v našem daňovém systému. Tím, že daň od roku 2016 platí kupující, ztratila veškeré zbytky logiky. Protože čím jiným dneska je tato daň než trestem, pokutou či penalizací, nazvěme to, jak chceme, za to, že si člověk kupuje nemovitost? Klasické bydlení by přece nemělo být luxusem jen pro ty nejbohatší.
Proto v podrobné rozpravě přijdu s návrhem na zrušení daně z nabytí nemovitosti. A protože jsme to už jednou v tomto volebním období předkládali jako samostatný návrh zákona, tak v tom návrhu uvedu i variantní snížení, abychom alespoň trochu pomohli občanům, když si pořizují vlastní nemovitost.
Důvod, proč toto budu navrhovat za ODS, je následující. Jedná se - daň z nabytí nemovitosti - jednoznačně o dvojí zdanění. Stavitel odvedl DPH, kupující zaplatil daň z příjmu. Daň se tak vybírá z již jednou zdaněných peněz. To úplně normální není. Mimochodem zastánci často argumentují, protiargumentují DPH. Jenže jaká je přidaná hodnota pro hospodářství to, že soukromá osoba si kupuje nemovitost od jiné soukromé osoby? Novostavby jsou přece osvobozeny. Takže skutečně tato daň znamená jenom vybírání poplatku od kupujícího za to, že si může, chce koupit nemovitost.
V celé republice, zejména v Praze, ve středních Čechách, ale na celém území České republiky cena nemovitostí rapidně roste. Zrušením, či alespoň snížením této daně by se aspoň částečně ulevilo lidem, kteří si kupují vlastní nemovitost. Kromě toho, že roste cena nemovitostí, a to my vnímáme trh s bydlením velmi citlivě, tak roste i regulace poptávky od České národní banky. Všichni víme, že se zpřísnily hypotéky, zvyšuje se spoluúčast, zvyšují se nároky na toho, kdo si bere hypotéku. Takže dneska člověk, který si jde koupit nemovitost, musí mít naspořeno 20, či spíše 25 % na spoluúčast a další 4 % na daň. Jenom pro vaši představu - pro mladého člověka, který si musí koupit byt za 3 miliony, protože zakládá rodinu, tak ta daň je 120 000 Kč. Pro mladou rodinu je to několikaměsíční příjem. A podle mě ty peníze mladá rodina dokáže využít daleko lépe než zaplacením daně z nabytí nemovitosti, například na koupi kuchyňské linky, na rekonstrukci a podobně. Takže ty peníze se z ekonomiky nijak neztratí, ale naopak podnítí hospodářský růst.
Na dani se vybírá pouhé necelé 1 % z příjmu státního rozpočtu. Ve schváleném rozpočtu na rok 2019 vláda předpokládá příjem 12,3 miliardy korun, což se může zdát na první pohled jako veliká částka, nicméně je to skutečně necelé procento příjmů. Takže pro stát je to částka minimální, ale pro zodpovědného člověka, jenž se snaží zabezpečit vlastní střechu nad hlavou, jsou to zbytečné výdaje navíc. Zrušením této daně nebo jejím snížením také nebude nijak ohrožena funkce státu, zatímco spoustě lidem její zrušení ulehčí život.
Ještě tady zmíním jednu věc, kterou jsem tady už říkal před rokem. Vzniká tady veliká nerovnost před zákonem, na kterou doplácejí běžní občané, protože již dnes existuje způsob, jak tuto daň neplatit, a to když neprodáváte nemovitost, ale prodáváte společnost, do které je vložena nemovitost jako základní jmění. Prodáváte společnost, tím se vyhýbáte zaplacení daně z nabytí nemovitosti. Takže na jednu stranu tu máme velké firmy, které si to dokážou přes své právníky zařídit, na druhou stranu tady máme běžného občana, který se chce postarat o své bydlení, zodpovědně přistupuje ke svému životu, chce zabezpečit bydlení pro svou rodinu, a toho trestáme čtyřmi procenty daně z nabytí nemovitosti navíc.
Když jsem tady hovořil o regulacích, tak dneska je tendence regulovat stranu poptávky, ČNB hypotéky a stát například reguluje poptávku po bydlení touto daní. Jenomže upřímně řečeno, regulací poptávky se nijak potřeba bydlení nezmenší. My vidíme ten problém na straně nabídky. A řešením tedy není, že se vyberou 4 % daně od každého, kdo si jde koupit nemovitost a vydělá si na to, a potom část peněz poslat nějakým způsobem pouze někomu vybranému pro bydlení pouze někoho vybraného. Tam vidíme, že problém je nedostatek bytů. Stávající stav vede k tomu, že lidé, kteří si chtěli pořídit vlastní nemovitost, vzhledem k cenám a menší dostupnosti hypoték budou vyhledávat spíše nájemní byty. A tam je ten samý problém. Nedostatek bytů. Nájmy v konečném důsledku porostou. A místo aby mladí lidé investovali do svého bydlení, budou muset platit za půjčení cizí nemovitosti, a tím si zúží ve svém životě prostor pro vlastní úspory na spoluúčast hypotéky a právě na tuto daň.
Podle mého názoru bychom měli podporovat vlastní snahu občanů o vlastní odpovědnost, kterou vlastnické bydlení přináší. A jednou z metod, která je velice rychlá a efektivní, státu to výrazně neublíží, je právě zrušení, nebo alespoň snížení této daně. Chtěl bych vás potom ve třetím čtení požádat o podporu tohoto našeho návrhu. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Martínek.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, nejdřív bych rád jenom krátce doplnil kolegu Munzara, který tady mluvil o možnosti, které využívají některé právnické osoby při prodeji celé právnické osoby. Tak podle informací od Ministerstva financí, kterou mám, považují takovou operaci, kde existuje fiktivní společnost za účelem pouze vlastnění jedné nemovitosti a jejího převodu, se to dá považovat jako obcházení zákona, takže pokud občané vědí o tom, že se něco takového stane a že se o tom dozví úřad, tak ten je schopen případně doměřit danou daň.
Kromě toho bych chtěl zmínit, že jako Piráti podporujeme navrženou novelu. Podpoříme ji. Navíc předkládáme dva pozměňovací návrhy, které mohou ještě zlepšit fungování této daně ve prospěch občanů České republiky a které bych nyní rád odůvodnil.
První se týká zavedení snížené sazby daně pro fyzické osoby, které nevlastní jinou nemovitost k bydlení. Tento návrh změny zákona má za úkol udělat vlastní bydlení více dostupným velké části populace. V době, kdy ČNB zvyšuje úrokovou míru a vytváří přísnější regulace v oblasti hypoték, se jeví možnost snížení daňového zatížení vlastního bydlení jako rozumné řešení. Dle doporučení ČNB by měl mít v tuto chvíli pro získání hypotéky žadatel k dispozici 20 % hodnoty. K tomu je nyní nutné také přičíst právě výši daně z nabytí nemovitosti, tedy 4 %, která se platí do tří měsíců od zápisu do katastru nemovitostí. Tento návrh přidává možnost využít snížené sazby daně z nabytí nemovitosti těm osobám, které kupují danou nemovitost pro své vlastní trvalé bydlení a zároveň žádnou jinou takovou nemovitost nevlastní.
Daný návrh je dle našich odhadů vhodnější než úplné zrušení této daně. V případě úplného zrušení daně z nabytí nemovitosti by kromě významného snížení příjmu státního rozpočtu o více než 12 miliard došlo také ke zvýšení spekulativního a investičního kapitálu na nemovitostním trhu, což by z makroekonomického hlediska v dlouhodobém horizontu znamenalo nežádoucí zvýšení cen nemovitostí, a tím i snížení dostupnosti vlastního bydlení. Pokud by mělo dojít k zrušení této daně, musela by se najít jiná regulace na trhu.
Návrh počítá s možností využít sníženou sazbu daně 2 % na celou nebo minimálně poloviční část hodnoty nemovitosti kupované k vlastnímu trvalému bydlení fyzickou osobou nebo více fyzickými osobami k jejich vlastnímu trvalému bydlení pro občany České republiky, EU a Evropského hospodářského prostoru. Sazba je tedy snížena na polovinu základní sazby. Stejná snížená sazba pro nemovitosti určené k bydlení se používá například v Nizozemí, které je demograficky České republice podobné. Osoba musí splňovat podmínku, že žádnou nemovitost určenou k bydlení nevlastní, ani nevlastní alespoň 50% podíl na takové nemovitosti v České republice, ani v jiné zemi. Ověření vlastnictví nemovitostí danou fyzickou osobou na území České republiky by měl ověřit úřad na základě dotazu do katastru nemovitostí. Vlastnictví v Česku i mimo území České republiky a splnění dalších podmínek prokazuje daná fyzická osoba například čestným prohlášením. Návrh vychází z obdobné legislativy platné v jiných zemích EU, například Velké Británii, Řecku, Portugalsku, Itálii, Irsku, Nizozemí, Finsku atd.
Podle finského vzoru je toto snížení sazby limitováno věkem kupujícího, který musí splňovat věkovou hranici dosažení 18 let. Spodní věková hranice je určena za účelem, aby nemohlo docházet k obcházení zákona rozdělením podílů na nezletilé osoby, a zároveň za účelem ochrany práv dítěte, které by nemohlo dané snížení využít na vlastní nemovitost, pokud by bylo podílníkem nemovitosti rodičů. Stejně jako ve Finsku je daná úprava tvořena mimo jiné také za účelem, aby se mohly dospělé děti od svých rodičů lépe osamostatnit a měly tak lepší možnost pořízení vlastního trvalého bydlení pro svůj plnohodnotný rodinný život.
V návrhu je stejně jako v řecké, britské nebo portugalské legislativě omezena výše, do které lze využít sníženou sazbu daně. Konkrétně se má jednat o hodnotu 4 mil. Kč ze základu daně. Hodnota 4 mil. byla určena na základě výpočtu dle doporučení ČNB k hypotékám. V říjnu 2018 vchází v platnost doporučení ČNB, které stanovuje, že je nutné pro poskytnutí hypotéky mít k dispozici 20 %, měsíční splátka nemá překročit 45 % příjmů žadatele a celková půjčená částka nemá převýšit příjem žadatele za 9 let. Pokud vynásobíme průměrnou mzdu v ČR dvanácti měsíci a následně 9 lety, získáme 80 % částky, kterou si může žadatel půjčit v případě, že má naspořeno zbylých 20 %. Pokud dopočítáme 100 % této částky, získáme částku zhruba 4 mil Kč. Proto je hodnota pro sníženou sazbu daně určena na 4 mil. To znamená, že pokud kupní cena nemovitosti určené k vlastnímu trvalému bydlení bude například 3 mil. Kč, bude se platit daň z nabytí nemovitosti s využitím sazby 2 %. V případě, že kupní cena nemovitosti určená k vlastnímu trvalému bydlení bude například 6 mil. Kč, bude se platit daň z nabytí nemovitosti 2 % ze 4 mil. a 4 % z hodnoty 2 mil. Každý kupující platí daň sám ze svého podílu. Pokud tedy budou například dvě fyzické osoby splňující dané podmínky kupovat nemovitost za 8 mil. Kč a každá bude mít spoluvlastnický podíl ve výši 50 %, nebudou platit žádnou daň. Nebo budou platit daň sníženou. Obdobně, pokud budou nemovitost nabývat manželé splňující podmínky do společného jmění manželů, je stanovena hodnota pro sníženou sazbu daně na 8 mil. Kč. Tímto ustanovením podporuje dané nařízení společný a rodinný život.
Podmínkou pro uplatnění snížené sazby daně je, že kupující budou mít v době konce lhůty podání a placení daně z nabytí nemovitosti již registrováno trvalé bydliště v dané nemovitosti, což doloží společně s přiznáním k dani z nabytí nemovitosti. Jde-li o občana jiného členského státu Evropské unie nebo společného Evropského hospodářského prostoru, místo doloží s přiznáním k dani z nabytí nemovitosti prokázáním místa hlášeného pobytu v dané nemovitosti.
Tento návrh dále upravuje § 7. Zásadní změnou v osvobození novostaveb je, že dané osvobození budou moci nově využívat nabyvatelé - fyzické osoby - pouze občané EU a Evropského hospodářského prostoru. Z dostupných informací víme to, co už tady bylo zmíněno. Takže to je ta druhá část.
Kromě toho bych ještě představil druhý pozměňovací návrh, který je výrazně jednodušší. Od 1. listopadu 2016 vstoupila v platnost novela zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. Touto úpravou se také stanovilo, že nově platí daň z nabytí nemovitých věcí pouze kupující nemovitosti. Podle legislativy platné do 31. října 2016 platil daň zpravidla prodávající, nový majitel pouze ručil za to, že daň prodávající skutečně zaplatil, ačkoli neměl žádnou možnost jej k tomu donutit. Pokud své povinnosti nesplnil, musel kupující uhradit daň státu za něj.
Daň z nabytí nemovitých věcí je splatná formou zálohy hrazené nejdéle ke dni vypršení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad.
Cena nemovitostí dlouhodobě roste, mnoho kupujících tak při koupi nemovitosti vynaloží veškeré své prostředky pro pořízení dané nemovitosti. Tito kupující poté mají problém v krátkém časovém horizontu obstarat dostatečné prostředky potřebné k platbě této daně. To může způsobovat zbytečné problémy v rámci nedoplatků a sankcí i lidem, kteří jsou jinak řádnými daňovými poplatníky.
Tento návrh prodlužuje lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí o tři měsíce. Díky této úpravě tak budou mít kupující více času na obstarání prostředků k uhrazení své daňové povinnosti. Stát změnou není připraven o peníze, pouze se o tři měsíce posune cash-flow státu, které se navíc opět srovná. V prvním roce zavedení je proto možné, že se sníží výběr této daně maximálně o 25 %. Stát o tuto část nepřijde, pouze ji obdrží až v roce následujícím, ve kterém již výběr bude na standardní výši, nebo pravděpodobně i vyšší, protože tato úleva může pomoci mnoha kupujícím, kteří tak mohou uskutečnit více transakcí, ze kterých budou odvádět daň. Zavedení této změny je proto vhodné provádět nyní, kdy má ekonomika rostoucí tendenci.
Tato úprava vychází vstříc většině společnosti. Díky této úpravě by se na straně státu mělo také snížit procento nedoplatků daně, a tedy také náklady na administrativu spojenou s vymáháním daně a případnými sankcemi. Proto vás potom poprosím ve třetím čtení o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v otevřené rozpravě, a to faktickou poznámkou pana poslance Munzara. Připraví se kolega Martínek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Já bych chtěl vaším prostřednictvím zareagovat na pana poslance Martínka. On tady dalekosáhle vysvětloval ten návrh Pirátů. Já bych chtěl trošku polemizovat s jednou věcí, kterou on tady sice na mikrofon neřekl, ale je uvedena v důvodové zprávě toho pozměňovacího návrhu, že váš návrh považujete za vhodnější než zrušení daně z nabytí nemovitosti. Já bych chtěl jenom tady polemizovat s tím, jestli je to opravdu vhodnější, protože samozřejmě každé zavedení nějaké výjimky vyvolá vždy určité nerovnosti. Váš návrh nejde úplně špatným směrem, můj kolega poslanec Skopeček také přijde vlastně s nějakým návrhem, nicméně polemizuji s formulací, že to je vhodnější.
Ale chci se zeptat na dva příklady, protože samozřejmě výjimkami se těžko posoudí všechny životní situace, takže se chci zeptat na ten váš návrh. Když si představíte, že se například manželé rozvádějí, nemají ještě vypořádáno SJM a jeden z nich si musí koupit nemovitost, tak podle toho, jak chápu váš pozměňovací návrh, se to na to nevztahuje. Na to bych chtěl odpovědět.
A druhý příklad je, protože to vážete na trvalé bydliště, může se stát, že jeden z manželů kvůli dětem musí zachovat trvalé bydliště v původním místě kvůli spádovosti škol, tak na to by se to také podle toho vašeho návrhu nevztahovalo.
To jsou třeba dva konkrétní příklady. Chtěl bych na to odpovědět, protože skutečně život přináší daleko složitější situace, než si můžeme tady ve Sněmovně i vymyslet pozměňovacími návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Skopeček ještě posečká. Pan poslanec Martínek se hlásí také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Já jenom krátce zareaguji. Samozřejmě asi nelze pojmout zákonem úplně všechny situace, každopádně i při těchto situacích se může postupovat tak, aby dokázali manželé, když se dohodnou nějakým způsobem, tak aby k té snížené sazbě došli. Když nejdříve prodají nemovitost, dojde k vypořádání, nebo jeden prodá druhému nemovitost a bude řešit samozřejmě po té koupi. Možnosti tam určitě jsou. Samozřejmě by bylo skvělé pojmout úplně všechny situace, které mohou nastat, ale předpokládám, že v našem případě to samozřejmě nejde, ale je tam ta možnost, ke které se mohou dostat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupení pana poslance Jana Skopečka, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já bych chtěl v úvodu podpořit návrh Občanské demokratické strany mířící ke zrušení daně z nabytí nemovitosti. Důvodů je několik. Jednak si myslím, že bychom tím přispěli ke zpřehlednění u nás velmi složitého daňového systému. Když různé mezinárodní instituce hodnotí daňový systém, tak tu jeho složitost ilustrují i tím, že máme spoustu druhů daní. Právě daň z nabytí nemovitosti nebo i silniční daň je příkladem daně, která neznamená pro státní rozpočet dominantní příjem. Jak už tady zaznělo, je to do jednoho procenta celkových příjmů.
Takže jednak bychom ten stát v uvozovkách nějakým způsobem nepoškodili, co se týče dramatického výpadku inkasa daně z nabytí nemovitosti, a zároveň bychom odstranili jednu nadbytečnou daň, a co navíc, ušetřili bychom řadu úředníků Finanční správy, kteří dneska tuto daň musí spravovat, a paní ministryně by hned mohla ty první státní úředníky, které nově teď slibuje, propustit, tak by měla prostor zrovna ve Finanční správě právě ty úředníky, kteří se dneska starají o daň z nabytí nemovitosti. Protože jak říkám, náklady na správu této daně versus příjmy, inkaso do státního rozpočtu také pro tuto daň to příliš pozitivní poměr není. To je jeden ten důvod, proč velmi podporuji, abychom nešli cestou výjimek, ale zrušili daň z nabytí nemovitosti jako takovou.
Druhý důvod je samozřejmě situace na trhu s nemovitostmi. Asi se shodneme, že nenajdeme jiné aktivum nebo jiný cenový index, který by v posledních letech tak dramaticky rostl a měl opravdu zásadní a výrazné dopady do společnosti. Dneska si pořídit vlastní bydlení je neskonale horší díky situaci na trhu nemovitostí, než bylo ještě před pár lety. Pro řadu poměrně velkých skupin našich spoluobčanů se stává vlastnické bydlení zkrátka nedostupné z důvodu toho, jakým způsobem se trh nemovitostí vyvíjí. Ten trh se vyvíjí špatně, resp. ceny dramaticky rostou, protože je dramatický převis poptávky nad nabídkou. To je myslím celkem jasné. V České republice se zkrátka málo staví. To je dáno jednak velmi složitým stavebním řízením, v jehož složitosti se pohybujeme opravdu na chvostu vyspělých zemí a jsme na úrovni zemí rozvojových. Víme, že to je problém dlouholetý, a přesto jsme nedokázali v tomto směru něco udělat.
Samozřejmě k tomu přispívá i řada regulací na té místní úrovni, kde různé aktivistické skupiny zkrátka, než aby se stavělo, tak jakoukoliv výstavbu zablokují. Když k tomu přidáme poměrně levnou cenu peněz, to znamená velmi nízké úrokové sazby, kterými Česká národní banka, ale i banky ve světě zlevnily v uplynulých letech na základě krize peníze, tak to samozřejmě namotivovalo naše spoluobčany k tomu, aby si vzali větší objem hypoték, a když si spočítáme, že roste cena nemovitostí a klesá cena peněz, roste objem hypoték, tak je jasné, že to muselo vytvořit situaci, která vede k výraznému nárůstu cen nemovitostí, což vede k tomu, že dneska si novou nemovitost mohou spíše dovolit investoři, kteří kupují třetí, čtvrtou nemovitost, protože na to mají. Ne že by si mohli dovolit novou nemovitost zástupci nějaké střední třídy a začínající rodiny. Čili ten převis poptávky nad nabídkou je samozřejmě dlouhodobý problém. Ten tady nevyřešíme od stolu. To se musí dramaticky zjednodušit stavební řízení. Dramaticky se musí liberalizovat územní plánování. Něco se musí stát i s měnovou politikou, která se má dostat postupem času do normální situace. Ale nemáme žádný nástroj, kterým bychom tu situaci dokázali řešit okamžitě.
Proto si myslím, že je velmi rychlým a dílčím řešením, dílčí pomocí, která samozřejmě nevyřeší ten strukturální problém nedostatku nemovitostí a jejich vysokých cen, tak alespoň dílčím způsobem můžeme pomoci těm méně bohatým, těm zástupcům střední třídy, pořídit si vlastní bydlení, když alespoň stát při takovéto situaci, při takovýchto cenách nemovitostí alespoň odpustí těm, co si je kupují, daň, kterou dneska vybírá. A jak tady opakovaně zaznělo, je to několikanásobné zdanění, protože ti, co si kupovali nemovitost, nejdříve na ni museli vydělat a zaplatili daň z příjmu. Ta nemovitost se musela postavit, čili zaplatily se daně za stavební materiál atd. atd. Stát si na peníze z té stavby nemovitosti sáhl už několikrát a chce si na ně sáhnout zbytečně ještě z titulu daně z nabytí nemovitosti, což dál prodražuje už tak dramaticky drahé nemovitosti v České republice.
Takže velmi apeluji na Poslaneckou sněmovnu, aby podpořila tento návrh. Je to svým způsobem sociální opatření, které má alespoň dílčím způsobem pomoci lidem dostat se k dostupnosti vlastnického bydlení, které podle mého názoru kultivuje vůbec vlastnické bydlení jako takové, kultivuje vztah člověka k majetku a k tomu, co ho obklopuje.
Jak už jsem říkal, já také nemám rád výjimky v zákonech. Já bych také byl velmi rád, kdyby byla zrušena celá daň z nabytí nemovitosti jako taková. My jsme se o to několikrát pokoušeli. Toto je pokus další. Věřím, že třeba nalezneme teď u vás více hlasů. Nicméně pro jistotu, i kdybych vás svým výstupem teď nepřesvědčil, tak si dovoluji načíst - v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňujícímu návrhu, který jsem podal a který by odpouštěl daň z nabytí nemovitosti alespoň těm lidem, kteří si nemovitost určenou k bydlení kupují poprvé. To znamená, že by to zasáhlo zejména mladé rodiny a mladé páry, které si kupují první nemovitost, a každá koruna, kterou při této koupi ušetří, je pro ně samozřejmě zcela zásadně důležitá a povede k tomu, zda si vůbec budou moci to vlastnické bydlení dovolit, nebo přispěje k tomu, že vedle té dramatické ceny nemovitostí, které dneska máme, ušetří alespoň na nějaké vybavení toho bytu.
Takže já přicházím s pozměňujícím návrhem, který osvobozuje od daně z nabytí nemovitosti lidi, kteří si pořizují první vlastnické bydlení určené... první vlastnictví nemovitosti určené pro bydlení. Myslím si, že je to, byť je to výjimka v tom zákoně, tak si myslím, že tím pomůžeme velké skupině zejména mladých párů a mladých rodin, které budeme motivovat k tomu a umožníme jim, aby si pořídily v životě svůj první dům nebo svůj první byt. Takže vás poprosím alespoň o podporu tohoto mého pozměňujícího návrhu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Skopečkovi. Ještě mám přihlášku k faktické poznámce pana poslance Vojtěcha Munzara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci ještě zareagovat na pana poslance Martínka, který tady reagoval mou první faktickou poznámku. Jsem rád, že jsme se shodli, že zákonem nemůžeme popsat každou životní situaci. Proto se vracím k tomu, proč jsem tady vystoupil. Protože vy skutečně jste tam napsali, že vám to přijde vhodnější, takové výjimky, než prosté zrušení z nabytí nemovitosti. Jsem rád, že se shodneme, že zákonem nemůžeme popsat všechno. Takže já to vidím, ten váš návrh, spíš jako nějaký dílčí krok, ale za vhodnější považuji návrh na zrušení z nabytí nemovitosti, protože skutečně těmi výjimkami nemůžeme popsat všechno, a pak budeme v situaci, kterou tady řeší pan poslanec Rais, že něco explicitně, nebylo napsáno, tak se to musí napravovat a doplňovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A ještě faktická poznámka pana poslance Martínka. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Martínek: Já určitě proti zrušení nic nemám, pokud by ale byl zajištěn ten regulační prvek z toho makroekonomického pohledu, jak jsem říkal, protože se doopravdy obávám, že investoři, spekulanti začnou ve větším nakupovat a de facto pro lidi se poté ještě více zvýší cena nemovitostí, i když žádnou daň poté platit nebudou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě kolega Munzar s faktickou poznámkou. Třeba se mi podaří... Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Já si myslím, že zrušení daně z nemovitosti je právě opatřením pro normální lidi, nikoliv pro investory, protože investoři samozřejmě většinou ta 4 % mají. Pro ně to není někdy tak zásadní problém. Otázkou je, jestli jim vyjde příjem z nějakých nájmů a jejich investice, nějaká návratnost, jestli jim vyjde nad deset let, pod deset let. Jak jim to vyjde. Ale myslím si, že právě ta daň z nabytí nemovitosti není regulací vůči investorům, ale je to zábrana vůči normálním lidem, aby si pořídili vlastní nemovitost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ptám se, jestli ještě někdo do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Můžeme přistoupit k rozpravě podrobné, pokud ovšem zástupce navrhovatelů a zpravodaj nemají zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Pan kolega Rais se zatím nehlásí k závěrečnému slovu, pan zpravodaj také ne. Takže můžeme začít rozpravu podrobnou a tam je kolega Munzar první přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Tak jak jsem avizoval v obecné rozpravě, v podrobné se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod číslem 1655 k tomuto sněmovnímu tisku. Je to vlastně variantní návrh, kde varianta 1 zní, že se přímo zákonné opatření zrušuje, to znamená, že se zrušuje daň z nabytí nemovitosti. V případě, že by to nedostalo podporu Poslanecké sněmovny, tak varianta 2 je, že se čtyři procenta nahrazují jedním procentem. V případě, že by ani to nedostalo podporu naší slovutné Sněmovny, tak čtyři se nahrazují dvěma. A aspoň nějaké malé snížení je ve variantě 4, snížení ze čtyř procent na tři s tím, že my samozřejmě budeme prosazovat variantu číslo 1. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pokračujeme vystoupením v podrobné rozpravě pana poslance Tomáše Martínka, připraví se kolega Skopeček. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl tímto přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, sněmovnímu dokumentu číslo 2022, a také ke svému druhému pozměňovacímu návrhu, který je připraven ve spolupráci s Radkem Holomčíkem, a to ve sněmovním dokumentu 2062. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Skopeček v podrobné rozpravě. Máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, chci se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 2212 a který zní, že od daně z nabytí nemovitých věcí je osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci určené k bydlení koupí, když nabyvatel vlastnického práva nabývá vlastnické právo k nemovité věci určené k bydlení poprvé za svůj život. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan kolega Rais? Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne. Návrh na hlasování ve druhém čtení žádný nepadl, mohu tedy ukončit druhé čtení. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji, končím bod číslo 21.
Pokračovat budeme bodem číslo 97. Jde o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.