Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

64.
Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Tomáše Kohoutka,
Radka Holomčíka, Jana Chvojky, Pavla Bělobrádka, Petra Gazdíka,
Pavla Jelínka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 214/ - prvé čtení

Děkuji paní poslankyni Markétě Pekarové Adamové, že zaujala místo u stolku zpravodajů za skupinu navrhovatelů, a požádám paní poslankyni Helenu Válkovou, která je zpravodajkou pro prvé čtení, aby také zaujala místo u stolku zpravodajů. Myslím, že je dostatečná atmosféra, abych požádal zástupkyni navrhovatelů, aby přednesla své úvodní slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, děkuji i za zařazení tohoto bodu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych upřela vaši pozornost ke sněmovnímu tisku číslo 214, k novele zákona číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník, pod kterou je tedy podepsáno 77 poslanců napříč politickým spektrem. To, že má návrh takovou podporu, dává tušit, že tato Poslanecká sněmovna považuje stejně jako TOP 09 týrání zvířat za zásadní otázku, kterou je potřeba se zabývat. Proto také děkuji všem, kteří jste podpořili pevné zařazení tohoto bodu. A nyní už tedy k té faktické stránce návrhu zákona.

Hlavním záměrem novely je zvýšení ochrany zvířat a úprava přísnějšího postihu nevhodného nakládání se zvířaty. Novela vychází ze základní myšlenky, kterou je takzvaný proces dereifikace, což je takzvané odvěcnění, kdy dřívější přístup ke zvířeti jako k věci se mění na přístup jako k živému tvoru. Změna přístupu se ve veřejném právu projevila především v zákoně číslo 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Nosný princip zákona je vyjádřen přímo v jeho textu. Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Tato změna byla do určité míry reflektována i při přijetí trestního zákoníku v roce 2009.

V mezidobí došlo k uznání zvířete jako smysly nadaného živého tvora i v oblasti práva soukromého. Uvedený trend je neustále prohlubován jak v České republice, tak i v zahraničí. Jako příklad lze uvést norskou právní úpravu, která zavádí princip podpory úcty ke zvířatům a princip uznání vnitřní hodnoty zvířete. Výrazem progrese norské právní úpravy je například právní zakotvení povinnosti nálezce zraněného zvířete takovému zvířeti pomoci nebo oznamovací povinnost, kterou má každý, kdo má důvodné podezření, že je zvíře vystaveno zneužívání nebo vážnému porušování prostředí, dohledu a péče. Z český právních předpisů lze pro demonstraci uvedeného trendu uvést novou úpravu ve veterinárním zákoně po novele číslo 302/2017 Sb., účinnou od 1. listopadu roku 2017, která zavedla například povinnou registraci chovatelů pěti a více fen či povinnost soukromých veterinářů nahlašovat podezření z týrání zvířat.

Domnívám se, že na změnu vnímání společnosti ve vztahu ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník tak, aby poskytoval ochranu zvířatům v hierarchii chráněných hodnot výrazněji než například u ochrany majetku. Proto v novele navrhujeme jednak dosavadní závažnější přestupková jednání kriminalizovat jako trestný čin - (Vystoupení poslankyně je trvale rušeno hlukem v jednacím sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, prosím, abyste debaty, které se netýkají novely trestního zákoníku, opravdu měli v předsálí. Já vím, že řada kolegů se k tomu přihlásila, že to není extra kontroverzní téma, ale přesto jsem přesvědčen o tom, že je potřeba, abyste debaty, které se toho netýkají, pokud vám nebylo uděleno slovo, opravdu vedli mimo jednací sál. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Tak ještě jednou začnu tedy ten odstavec, aby to navazovalo.

Domnívám se, že na změnu vnímání společnosti ve vztahu ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník tak, aby poskytoval ochranu zvířatům v hierarchii chráněných hodnot výrazněji než například u ochrany majetku. Proto v novele navrhujeme jednak dosavadní závažnější přestupková jednání kriminalizovat jako trestný čin, jednak způsobem odpovídajícím novému nazírání společnosti na zvířata revidovat trestní sankce. Navrhované trestní sazby jsou nastaveny poměrně vysoko. Sazba uvedená v odstavci 1 odpovídá například trestnému činu ublížení na zdraví - § 146 odst. 1, v odstavci 2 je srovnatelná s trestným činem týrání svěřené osoby. Dvouletá dolní hranice trestu odnětí svobody v odstavci 2 se zavádí jako forma omezení, nikoliv však vyloučení možnosti rozhodnout o trestném činu podle § 302 odst. 2 trestním příkazem bez projednání věci v hlavním líčení.

Nová právní úprava si klade za cíl reagovat také na negativní fenomén takzvaných množíren, v nichž jsou zvířata často chována a rozmnožována ve velmi nevhodných podmínkách. Stávající trestněprávní úprava postih takového jednání neumožňuje, ledaže by naplňovalo též znaky skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat nebo některého dalšího trestného činu.

Podle dostupných statistických údajů představují živá zvířata třetí nejvýnosnější "komoditu", s níž je nelegálně obchodováno vedle drog a zbraní. Česká republika zaujímá v rámci evropských zemí bohužel přední příčky, pokud jde o nelegální export štěňat do Evropy. Vedeni touhou po zisku někteří chovatelé zcela rezignují na zajištění přiměřených podmínek pro rozmnožování zvířat a následnou péči o ně. Velice často dochází také k porušování norem, které stanoví, jak staré mládě může být odebráno matce, či norem týkajících se očkování nebo povinných dokladů.

S ohledem na absenci příslušných pravidel ve stávající právní úpravě pokládáme navrhované změny za nezbytné. Vzniká tedy nová skutková podstata trestného činu chování zvířat v nevhodných podmínkách. Účelem této úpravy je postihnout na úrovni trestního práva případy nepromyšlené a nezodpovědné produkce štěňat, koťat a jiných mláďat, jejich držení ve zcela nevyhovujících podmínkách, nerespektování elementárních zásad pro jejich odběr od matek a nedostatečnou následnou péči o ně a jejich matky.

V souvislosti s tím navrhujeme zavedení nového trestu zákazu chovu a držení zvířat. Tento trest má kompenzovat nedostatky v ukládání trestu zákazu činnosti a trestu propadnutí věci - zvířete - osobám, které se trestné činnosti dopustily v souvislosti s držením nebo chovem zvířete či péčí o něj. S ohledem na připomínky veřejnosti byla trestnost takzvaných množíren rozšířena i na případy chovu zvířat v nevhodných podmínkách bez existence úmyslu a nutnosti jeho prokázání v trestním řízení se zvířaty obchodovat.

Z důvodu dodržení zásady subsidiarity trestní represe je jednání podmíněno tím, že se musí jednat o větší množství zvířat. Chov zvířat v nevhodných podmínkách za účelem obchodu a kořistění z něj, takzvaný množírenský byznys, je pak postihován přísněji v rámci kvalifikované skutkové podstaty. Kořistěním se rozumí jakýkoliv způsob získávání majetkového prospěchu z takového jednání. Za trestný čin chovu zvířat v nevhodných podmínkách bude odpovědná i osoba, která zajistí potřebné doklady nebo potvrzení za účelem vývozu zvířat do jiného státu, osoba, která zvířata vyveze, osoba, která pronajme nemovitost, ve které je množírna provozována, a podobně.

Ještě něco málo k účinnosti. Navrhuje se, aby zákon jako celek nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Navrhovaná úprava nepředpokládá rozsáhlejší související či navazující změny právního řádu. Předkladatelé mají za to, že obecnou úpravou účinnosti se dává dostatečný prostor adresátům právní úpravy pro seznámení se s ní vzhledem k jejímu relativně stručnému rozsahu.

Vláda návrh zákona projednala a posoudila na své schůzi 24. července minulého roku a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že upozorňuje na některé skutečnosti, které doporučuje při dalším projednávání tohoto návrhu zohlednit. Dle vyjádření vlády není například z návrhu zákona zřejmý dopad uložení trestu zákazu držení a chovu zvířat na vlastnické právo ke zvířeti. Z navržené právní úpravy dle vlády nelze dovodit, že by zvíře mělo připadnout státu. Dále, není stanovena lhůta v rámci vykonávacího řízení, během které by měl pachatel zajistit umístění zvířete na vhodné místo nebo jeho prodej. Není ani řešeno, jak by se mělo postupovat, pokud se toto nepodaří.

K tomu lze uvést, že navržený trest zákazu chovu a držení zvířat směřuje k činnosti odsouzeného pro futuro, to je v návaznosti na trestní odsouzení tak, aby napříště bylo páchání předmětné trestné činnosti zamezeno, aby v budoucnu již nemohl mít zvířata ve své dispozici. Neřeší tedy otázku vlastnického práva odsouzeného ke zvířeti, které bylo předmětem útoku trestného činu, pro který byl v daném případě odsouzen. Ostatně k uvedenému lze uvést příklad, že například i v případě uložení zákazu řízení motorového vozidla jako trestu zákazu činnosti neřeší zákonná úprava v trestním zákoníku otázku omezení či zánik vlastnického práva k vozidlu samotnému. Stejně tak je i v posuzovaném případě rozhodující, že odsouzený fakticky nebude mít zvířata ve své dispozici, nikoliv že nebude jejich vlastníkem. Nadto lze uvést, že ve vztahu ke zvířeti, jež bylo předmětem útoku trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, bude i nadále možné uplatnit trest propadnutí věci, neboť v souladu s ustanovením § 134 trestního zákoníku se ustanovení o věcech vztahují i na živá zvířata.

Vláda ve svém stanovisku upozorňuje na nedostatečnou úpravu kontroly výkonu trestu zákazu chovu a držení zvířat. Podle vlády není z návrhu zřejmé, zda kontrola bude moci probíhat i na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví odsouzeného. Vláda má pochybnosti, zda se u oprávnění probačního úředníka provádět namátkové kontroly nejedná se o nepřiměřený zásah do základního lidského práva na nedotknutelnost obydlí.

Podle našeho názoru je pojem "pozemky odsouzeného" třeba vykládat nejen jako pozemky, k nimž má odsouzený vlastnické právo, ale také jako pozemky odsouzeným pronajaté či pozemky, v nichž odsouzený chová či drží zvířata na základě jiného právního titulu či svolení vlastníka. Pokud jde o namátkové kontroly probačního úředníka, nejde o novum zaváděné do právního řádu České republiky v souvislosti s tímto navrhovaným trestem. Na obdobném principu může být prováděna kontrola výkonu trestu domácího vězení, který se ukládá rovněž za přečin. Je-li taková úprava ústavně komfortní, pak není důvodu zpochybňovat její konformitu ve vztahu k navrhovanému trestu zákazu chovu a držení zvířat.

Vláda se také vyjadřuje k některým pojmům v návrhu zákona. Například pojem "držení, chov a péče o zvíře" není podle vlády v textu návrhu zákona ani v důvodové zprávě nijak upřesněn. Slovní spojení "větší množství" v definici trestného činu "chov zvířat v nevhodných podmínkách" je pak neurčité. Bylo by vhodnější používat již zavedený pojem "větší počet zvířat".

Nepovažuji za nutné uvedené pojmy opětovně definovat, neboť jde o pojmy v právním řádu již ukotvené a zažité. Držení, stejně tak jako v případě poměru občanského práva, znamená primárně faktickou dispozici se zvířetem. Nahrazení pojmu "větší množství zvířat" za pojem "větší počet zvířat" by s sebou neslo určité důsledky. Stávající právní úprava skutečně pracuje s pojmem "větší počet zvířat". Ve vztahu k těmto ustanovením dospěla soudní praxe k závěru, že by mělo jít nejméně o sedm kusů zvířat. Je tedy třeba uvážit, zda je žádoucí tento závěr vztáhnout též k ustanovením, jejichž primárním úkolem je postih nežádoucího množírenského byznysu. Užití pojmu "větší množství zvířat", s nímž zákonodárce dosud nepracuje, by umožnilo, aby byl obsah tohoto pojmu definován teprve následnou soudní praxí a třeba i odchylně od dosud zavedeného.

Dámy a pánové, velmi stručně si ještě na závěr dovolím několik málo poznámek. Ten návrh zákona byl psán odborníky na trestní právo z právnických fakult. Jeden z právníků, který se dlouhodobě ve své praxi zabývá právě týráním zvířat, pan doktor Plicka, byl mimochodem i vyhlášen právníkem roku 2018, je taktéž tedy autorem tohoto návrhu. Myslím si, že návrh je tedy zpracován velmi kvalitně. Samozřejmě je na diskusi následně v dalších čteních, zejména tedy na výborech, na výboru ústavněprávním, případně doladit nějaké nesrovnalosti i třeba podle výtek, které vláda přijala, byť jsem se samozřejmě snažila na ně už teď v úvodu odpovědět.

Počet týrání zvířat v České republice bohužel neklesá. Všichni jsme asi měli možnost vidět celou řadu velmi hrozivých případů, a bohužel tresty, které byly uděleny těm, kteří se dopustili těchto činů, kteří páchají tyto činy, jsou v České republice opravdu velmi nízké a jediný případ, kdy by byl někdo odsouzen k trestu odnětí svobody, byl až teprve v nedávné době. Přestože tedy dochází k celé řadě takovýchto činů, včetně tedy takzvané praxe množíren, zatím jsou u nás tresty trestuhodně lakonické. A tento návrh zákona je vlastně prvním pokusem právě definovat pojem množíren v zákoně, protože doposud nic takového naše právní předpisy neznají. Samozřejmě to neznamená, že každý, kdo týral zvíře, by měl skončit až ve vězení. Jsou tady určitě jiné formy trestu podle závažnosti, ale ty nejbrutálnější formy si podle předkladatelů určitě zaslouží tvrdší postup. Ono se totiž nejedná jenom o týrání zvířat, ale podle celé řady studií, mezinárodních studií, ti, kteří páchali trestnou činnost právě týrání zvířete, se v budoucnosti byli schopni dopouštět podobné trestné činnosti týrání i na lidech. A myslím si, že jako forma prevence by právě ty tresty, které by měly odrazovat pachatele, měly sloužit. To je také jeden z důvodů, proč tedy přistupujeme k této novele.

Děkuji vám velice nejenom za podporu zařazení tohoto bodu. Vám, vážené kolegyně a kolegové, kteří jste připodepsali návrh, děkuji i za to. A velmi vás žádám o podporu tohoto návrhu, tak abychom jej mohli diskutovat odborněji právě v dalších čteních, zejména tedy ve výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Markétě Pekarové Adamové. Ještě než budeme pokračovat a udělím slovo paní zpravodajce, konstatuji omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to paní Margity Balaštíkové od 16.30 do 17.30, od 16.30 do konce jednacího dne se omlouvá Ondřej Benešík a od 17.00 do 19.00 pan poslanec David Pražák.

Nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Helenu Válkovou, aby nám přednesla svou zpravodajskou zprávu. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, ono to tady bylo všechno velmi detailně popsáno, co je obsahem toho návrhu novely trestního zákoníku, a já už vás nebudu unavovat znovu popisem té změny. V podstatě kriminalizujeme v současné době přestupková jednání postihovaná, nevhodná, nevhodné formy zacházení se zvířaty, čili je kriminalizujeme. Využíváme nástrojů trestního práva. To vždycky stojí za zamyšlení, jestli je to správné. Ale myslím si, že v tomto případě takovou poslední kapičkou, kterou asi přetekl pohár trpělivosti řady z nás, byl ten případ štěňátka, jehož osud koloval na sociálních sítích.

Já to chci jenom připomenout, protože nejenom předkladatelka, ale my všichni, kteří jsme to viděli, jsme si říkali "musíme s tím něco dělat", a protože byla velmi rychlá, využila, jak tady otevřeně říká, i podpory a pomoci právníka, který je na tuto problematiku specializovaný, tak jsme spolupodepsali ten návrh, bylo nás mnoho. Cíl toho návrhu je nezpochybnitelný - kriminalizovat a generálně preventivně působit prostřednictvím hrozby trestní represe na všechny, kteří by se podobným způsobem chtěli chovat.

Nadto se přímo tedy nabízelo i rozšíření trestní represe, pokud jde o chov zvířat v nevhodných podmínkách, což považuji za dobré spojení, rozhodně věcně opodstatněné, takže v rámci toho jednoho návrhu řešíme dvě věcné problematiky úzce spolu propojené. Samozřejmě na to je reagovat třeba nejenom v oblasti viny, to znamená zavedení trestní odpovědnosti, ale i v oblasti sankce, čili přiměřeně trestat.

A tady vidím největší problém toho předkládaného návrhu, který v podobě, která unikla i nám některým, kteří jsme spolupodepsali ten zákon, v podstatě říká - protože trestní zákon je od toho, že něco říká, deklaruje, snaží se zlepšit prevenci, předcházení určitým formám jednání. Ona v podstatě říká - když budete někoho týrat a bude to zvíře - tady jste naznačila jednu skutkovou podstatu, já doplním další - nejde jenom o to ublížení na zdraví, úmyslné ublížení na zdraví, ale například je to přísněji postižitelné než v současné době § 150 Neposkytnutí pomoci, kde je výslovně stanoveno, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví atd., neposkytne pomoc, a to v případě, když mu nehrozí žádná újma, nebezpečí pro sebe nebo jeho blízké, tak je méně trestný, respektive hrozí mu nižší sankce než v případě základní skutkové podstaty v odstavci 1, kde hrozí až tři roky, zatímco u té 150, neposkytnutí pomoci, pouze až dva roky.

Jenom na tomhle příkladě vidíte, že v zájmu dobré věci by se nám stalo, že bychom dost vážně rozkolísali ty trestní sazby, a myslím si, že by to nebylo správně, a je to ve více případech. Některé z nich tady zmínila paní předkladatelka, jiné se ještě nabízejí. Já si myslím, že tohle je všechno potom úkolem druhého čtení a výboru, které se tím budou zabývat, a samozřejmě i nás poslanců, kteří by měli v této oblasti být aktivní, já sama jsem to přislíbila, a snažit se to, co jsme spolupodepsali, vylepšit tak, aby to odpovídalo i té společenské škodlivosti jednání, které je zakotvené v trestním zákoně a které v českém trestním zákoníku je hodnoceno jako více či méně společensky škodlivé podle trestních sazeb. Myslím si, že člověk by vždycky měl být chráněn o chloupek, i symbolicky, více nežli zvíře. Otázka do diskuse i potom tedy do konkrétní formy navrhované změny.

Další věc, kterou bych tak úplně neodbyla argumentací, kterou jsem před chviličkou od paní předkladatelky slyšela, je ta sankce - jednak její délka, která v praxi už nám dělá i u jiných alternativních zákazů činnosti deset roků problémy, jednak se nevyužívá, jednak těch deset let i ze zahraničních právních úpravy je vnímáno jako příliš dlouhé, a proto třeba já budu navrhovat zkrácení na pět roků. Ale to je teď předčasné. Musíme vycházet z toho, co se nám v praxi osvědčuje, co nikoliv, a přizpůsobit tedy, když už děláme nějakou novou právní úpravu - nebo nemusíme, ale měli bychom -, potřebám aplikační praxe a toho, co se osvědčilo.

Já osobně považuji a nejvíce kladu za vinu, že jsem si pořádně nedočetla ten návrh do bodu, kdo kontroluje výkon, protože jinak je to tzv. bezzubá sankce. Pokud uložím zákaz a nebudu mít vhodnou osobu a vhodným způsobem zajištěnou kontrolu výkonu takového nového trestu zákazu chovu a držení zvířat, pak samozřejmě taková sankce nebude vůbec účinná. A navrhovaný probační úředník, kterých nemáme dostatek, který stěží zvládne výkon alternativních sankcí, které jsou mířené na pachatele trestných činů, ale současně se snaží i o to, aby zahrnuli do toho komplexu zacházení i oběti trestných činů, čili opravdu ty pravomoce a kompetence probačních úředníků jsou vymezené jinak, než aby chodili a kontrolovali na pozemcích, kde jsou chována zvířata, zda se zákaz dodržuje, nebo nedodržuje, tak rozšiřovat tyto jejich kompetence. Tímto směrem si myslím, že by uškodilo tomu původnímu a v zákoně o Probační a mediační službě dobře formulačně i věcně zakotvenému poslání. Čili práce s pachatelem trestného činu, posléze i s obětí, nebo současně i s obětí, v zájmu jeho co nejrychlejší resocializace a minimalizace rizika recidivy trestné činnosti.

Tady si myslím, že musíme doslova tedy v tomto případě vymyslet trošku jiný mechanismus nebo postup. A já věřím, že vedeni jednotným záměrem zlepšit ochranu zvířat před formami, jaké reprezentuje týrání nebo chov zvířat v naprosto nevhodných podmínkách, nakonec k závěru, který bude akceptovatelný pro většinu z nás v Poslanecké sněmovně, dojdeme. Čili za sebe poté, co jsme se seznámili všichni s tím návrhem, tak já můžu jenom navrhnout, a jako zpravodajka určitě to prosazuji, abychom pustili tuto normu, tento návrh, byť z mého pohledu trpí jistými vadami jak v oblasti formálně právní, tak v oblasti faktického výkonu jistými vadami, pustit do druhého čtení a ty jeho vady v rámci pozměňovacích návrhů potom napravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její zpravodajskou zprávu a mohu tedy otevřít rozpravu, do které jako první přihlášený je pan poslanec Dominik Feri. Připraví se pan kolega Tomáš Kohoutek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za něj, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, v zásadě dvě věci. Za prvé bych chtěl poděkovat vládě, že k tomuto návrhu dala neutrální stanovisko. U opozičních návrhů to nebývá zvykem. Myslím si, že u tohoto návrhu je to dané tím, že ta podpora byla zkrátka tak široká, i z řad poslanců koaličních stran, velmi jim děkuji za podporu, že se to zkrátka nedalo odbýt, a zároveň ta problematika a materie je zkrátka tak zásadní a hýbe společností, že se to zkrátka nedá přejít. Za to vládě opravdu velmi děkuji. Byla to už tato vláda, byť tento návrh tu je přibližně půl roku.

A pak také druhá věc, ta se týká otázky zásahu do trestního kodexu z opozičních lavic. Byl bych asi ten poslední, kdo by volal po tom, že je potřeba aktivisticky zasahovat do kodexů, už jsme tady měli návrhy, které se týkaly občanského zákoníku, anebo do jiných velkých kodexů, ucelených děl, z opozičních lavic nějakými dílčími návrhy. Na druhou stranu právě ta zmiňovaná široká podpora ukazuje, že se řešení této problematiky nebudeme zkrátka moci vyhnout.

Samozřejmě také volám, a i u předchozích novel jsem volal, po uvážlivé práci ve výboru, o uvážlivém zvažování dopadů zostřování trestní represe, ale myslím, že jsme toho skutečně schopni, je tu poměrně široká shoda na tom, že se tím máme zabývat. Jistě nám k ruce bude mnoho zástupců odborné veřejnosti. Zvládli jsme odstranit vady u mnohem problematičtějšího materiálu, nebo u materiálu, který byl stižen mnohem zásadnějšími vadami. Jestli si vzpomínáte na maření spravedlnosti, to jsme zvládli umnými zásahy vylepšit, odstranit nedostatky. Myslím, že ty namítané nedostatky zvládneme odstranit i tady.

Děkuji paní navrhovatelce i paní zpravodajce za to, že nastínily nějaké ideové východisko. A prosím, propusťme tento návrh po možná už více než půl roce do výborů. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Dominiku Ferimu. Nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek, připraví se paní kolegyně Šafránková a potom kolega Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, zaznělo tady hodně teorie, já bych rád uvedl trochu praxe a zdravého selského rozumu a pohled na to, co se děje v naší společnosti skutečně.

Jsem z města Děčín v Ústeckém kraji. Ústecký kraj není jenom město Most, jak teď všichni určitě znáte, ale i město Děčín. A bohužel v našem městě se udál nešťastný případ týraného psa Ronyho. Dovolím si ocitovat text z jednoho deníku, abych vám přiblížil, jaká je realita. "Za kruté týrání psa dostal muž vězení. Nutné obraně soud neuvěřil." Je to článek z 1. února roku 2019 na iDNES. "Místo podmínky, kterou navrhovala obžaloba, dostal u děčínského soudu Ondrej Hován za brutální týrání psa 21 měsíců natvrdo. Zda si je i odsedí, zatím není jisté. Muž se proti nepodmínečnému trestu na místě odvolal."

Úvodem bych chtěl poděkovat a smeknout před soudkyní okresního soudu v Děčíně, že našla tolik odvahy, že si i při současné platné právní úpravě dovolila, byť zatím nepravomocně, udělit nepodmíněný trest odnětí svobody. Řeknete si, proč takto reaguji na rozhodnutí soudu? No proto, že bohužel dosavadní platná právní úprava, konkrétně § 302 odst. 2 písm. b) říká, že odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, způsobí-li týranému zvířeti takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt. Tento konkrétní skutek, který byl spáchán v mém rodném městě Děčíně, byl popsán tak, že obžalovaný muž podle soudu ani ne ročního křížence labradorského retrívra surově a opakované bil, čímž mu způsobil trvalé následky. Pes Rony nevidí a má potíže s příjmem potravy. Psa musel mlátit a kopat, pes měl také rozříznuté ucho, zlomenou vrchní čelist a roztříštěnou spodní čelist. Pokud vás to zajímá blíže, dejte si do Googlu týraný pes Rony, dovíte se více.

Bohužel při současné platné právní úpravě se nemůžu ani divit a nemůžu vyčíst nic státnímu zástupci, že navrhl pouze podmíněný trest, neboť současná skutková podstata tohoto činu spadá do sazby šest měsíců až tři léta. Každý vystudovaný právník ví, že pakliže jste v trestní sazbě do tří let, je prakticky nemožné, abyste dotyčného, pokud tam nejsou zvlášť závažné přitěžující okolnosti, odsoudili na nepodmíněný trest odnětí svobody.

Jestli vám přijde normální, že někdo v dnešní době při současné platné právní úpravě zabije psa nebo ho zmrzačí tak, že je bez nohou, nevidí, a dostane podmínku - mně to bohužel patřičné nepřipadá. Nevidím rozdíl v tom, když někdo zmrzačí anebo zabije psa, kočku nebo člověka. Pro mě je to stejné. Myslím si, že možná je to ještě horší, protože ten člověk může vstát, může se bránit, může jít na policii, může podat trestní oznámení. Nebo si to, jak jsme byli svědky i v této ctihodné Sněmovně, někteří chtějí vyřídit venku. Ale když někdo zmrzačí psa, tak ten pes má jedinou možnost, jak se bránit nebo dočkat nějaké spravedlnosti: že se najdou dobří lidé, kteří na to upozorní, a stát to začne řešit.

Tudíž se domnívám, že je jednoznačně nutné pustit tento zákon do druhého čtení. Můžeme doladit detaily, ale myslím si, že společnost a vývoj společnosti je takový, že je potřeba s tím něco dělat. Proto vám moc děkuju za podporu a budu se těšit na další spolupráci. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Kohoutkovi. Kolegyně Šafránková ještě chviličku posečká. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Jana Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já bych chtěl reagovat na předchozí debatu a také bych se přimlouval za zdravý rozum a určitou opatrnost. A samozřejmě ve výborech pak je možné o těchto věcech jednat a řekněme ten zdravý rozum do věci se pokusit vnést.

My jsme tady možná zatím nezmínili jednu docela významnou věc, která vlastně také s touto tematikou souvisí. Každé jaro nebo každé období mezi jarem a létem dochází k sečím luk a tam pod sekačkami zahyne velké množství mláďat, která se právě narodila. A to by se vlastně také mohlo kvalifikovat jako týrání zvířat a ti, kteří to dělali, by mohli být vystaveni při aktivistickém přístupu k aplikaci toho zákona sankcím. Přitom oni provádějí svoji činnost, klidně si to dovolím říci, ve veřejném zájmu.

My se snažíme tuhle věc řešit. Seznámili jsme se s peticí Stop sečení srnčat! na podvýboru pro životní prostředí. Chystáme kulatý stůl k tomuhle tématu na 2. dubna. A jsem si jist, že autoři toho návrhu tuhle věc tam nikterak ošetřenu nemají. Takže možná by stálo za to posečkat a věnovat se projednávání ve výborech delší dobu, nežli bývá obvyklé, tak abychom mohli i tyhle věci nějak zohlednit a nevystavovali zemědělce zbytečnému nebezpečí toho, aby byli trestně stíháni za to, co konají třeba nevědomky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Šafránková, připraví se pan kolega Marek Benda. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem ráda, že naše hnutí SPD je spolupředkladatelem tohoto návrhu zákona, který zásadně zpřísňuje tresty za týrání zvířat a je proti množírnám. Úroveň a vyspělost společnosti se do velké míry pozná podle toho, jak přistupuje na obecné i konkrétní úrovni ke svým slabším a bezbranným členům, jedincům, k dětem, nemocným, zdravotně hendikepovaným a v neposlední řadě i ke zvířatům. Nejde jen o to, že se náš právní řád dívá (na zvíře) jako na věc, ale zejména o to, jak poté ke zvířatům přistupuje společnost. Protože i v tomto případě platí stará dobrá zásada, že právo je minimem morálky, což zde konkrétně znamená zejména to, že psaný zákon dává společnosti signál, co je přijatelné, co je tolerovatelné a co nikoliv.

Není pochyb o tom, že zvířata jsou živými tvory, schopnými pociťovat například bolest a utrpení. Občanský zákoník již uznává zvíře jakožto smysly nadané. A je neudržitelné a neobhajitelné, aby toto působení bolesti, ať už se děje jakýmkoli způsobem, právní řád toleroval, jestliže o něm ví. A nejde jen o přímé násilí a fyzické týrání, ale o jakékoli zneužívání zvířete, nedostatečnou péči, nevhodné životní podmínky apod. Není snad pochyb o tom, že právní ochrana zvířat má být z výše uvedených důvodů vyšší než například u ochrany majetku. Relativně nový fenomén tzv. množíren zcela naplňuje institut nevhodných podmínek chovu, který může zvířatům způsobovat bolest a trýzeň, ačkoliv sám o sobě ještě nemusí naplňovat všechny znaky skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat. Nemluvě o tom, že způsoby chovu a metody tzv. křížení v těchto množírnách zakládají již mnohokrát potvrzené riziko narození jedinců s vrozenými vadami a nemocemi, a to v masovém měřítku, což je samozřejmě doprovázeno dalším utrpením těchto živých tvorů. Vše toto je často doprovázeno i falšováním veterinární dokumentace, a to s jediným cílem: maximalizace zisku provozovatelů těchto zařízení, která je z našeho pohledu zcela nepřijatelná. Proto stát prostřednictvím volených zástupců musí na tuto situaci reagovat a proto i klub SPD tuto novelu trestního zákoníku plně podporuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Šafránkové za její vystoupení a slova se ujme pan kolega Marek Benda. Připraví se pan kolega Holomčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážená paní navrhovatelko, vážené dámy, vážení pánové, po tom seriálu souhlasných potlesků, jak je správné chránit zvířátka před týráním, se já přece jenom připojím s pár poznámkami, proč si myslím, že ten návrh zákona, který je nám předkládán, má jisté nedostatky. A tím prosím v žádném případě neříkám, že bych schvaloval týrání zvířat, že bych schvaloval chov zvířat v nevhodných chovech. Dokonce jsme to byli my, kteří jsme tady před těmi šesti lety do občanského zákoníku po dlouhé veřejné diskusi vložili, že zvíře není věc a zachází se s ním nikoli jako s věcí, ale má zvýšenou míru ochrany. S tím vším já prosím souhlasím. Myslím si, že týrat zvířata je opravdu něco hnusného, co ukazuje na jistou zvrácenost člověka, a má být potrestán.

Přesto to, co je nám tady předkládáno, není tak jakoby jenom jednoduchoučké - týrání zvířat a budeme trestat týrání zvířat. Je to celková změna trestního kodexu, která směřuje k výrazně zvýšené takzvaně ochraně zvířat, k výraznému zvýšení trestů ve všech oblastech, které se nějakým způsobem dotýkají zvířete. Já bych normálně snad ani nevyběhl, znáte mě, že jako takovéhle věci celkem mě nechávají klidným, kdybyste tam zase nedali ty rybáře.

Já jsem pečlivý rybář. Jsem na to opatrný. A jakmile mi začnete zvedat tresty u rybářství, tak okamžitě zvyšuji pozornost a říkám: A proč to tam dáváte? Proč dáváte takové věci, že pokud někdo pytlačí, pytláctví posunete ve druhém odstavci na dva roky až osm let? To jsou nejzávažnější trestné činy. Osm let je prosím... Jako za pohlavní zneužití není osm let. Za znásilnění v prvním odstavci není osm let. A tady řekneme, že za pytláctví ve větším rozsahu řekneme dva roky až osm let. Samozřejmě to má nějaké další dopady, jako například, jakmile tam dávám takovéhle sazby, tak můžu nasazovat různé zpravodajské techniky a další věci. A to jenom ukazuji na jisté drobnosti. Samozřejmě u těch ryb, kde už jsem vždycky protestoval proti tomu, že neoprávněně uloví rybu, nebo ji ukryje, bude potrestán dnes na dva roky. Nově se říká šest měsíců až tři léta. Já vím, že je třeba ryby chránit, ale představa trestu šest měsíců až tři roky se mi zdá neúměrně - neúměrně - vysoká.

To samé se ale obávám, a dokonce si vůbec nejsem jistý, jestli je to domýšleno, jestli to prostě píšou lidé, a proto mi na tom vadí, že to není vládní novela a že vládní legislativa to evidentně tak jako pustila, nechceme 86 poslanců urazit, tak napíšeme několik velmi nekonkrétních poznámeček. Ale jsou tam i ty další věci. Šíření nakažlivé nemoci zvířat. Šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin. Dobře víme, v jakém rozsahu se to dneska odehrává, že se vždycky objeví někde nějaký chov a teď jako věděl to, snažil se to skrýt, nesnažil se to skrýt, úmyslně prodal... A zase jenom zvyšujeme bez jakékoli veřejné diskuse, jestli je to tak správně, nebo to tak správně není. Mnohdy je to součástí nějakých konkurenčních bojů. A když jsme měli nemoc šílených krav, tak potom přišla nemoc ptačí chřipky a potom přišlo tohle a tamhleto a vždycky se musely chudáci celé chovy vybít a vylikvidovat. A zase jenom tak, aniž by to v té důvodové zprávě bylo příliš zdůvodněno, jenom se řekne, když už chráníme zvířátka, tak to tady prostě zvedneme z šesti měsíců až tři léta, na jeden rok až pět let. A tak dál, a tak dál, a tak dál.

Prostě mám pocit, že se nad tím návrhem... textově je to taky samozřejmě sporné, protože § 77a Zákaz držení a chovu zvířat v úvodním návětí je v množném čísle, náhle pak v konkrétních paragrafech "Soud může uložit trest zákazu držení a chovu zvířete". Já předpokládám, že to je jenom překlep, že se chtělo zvířat, nebo jestli může uložit zákaz chovu konkrétního zvířete, konkrétního psa, pak samozřejmě bude záviset na tom, jestli je takové porušení zákazu... A takovéhle věci. Prostě mám dojem, že jsme si malilinko obešli vládní legislativu a že to není nejšťastnější, že nám tady prostě pak chybí ta připomínková řízení a chybí nám věci, které má řešit vládní legislativa.

Poslední poznámka se týká § 302a. Jedna je - týrání zvířat. Ale 302a je Chov zvířat v nevhodných podmínkách. "Kdo chová větší množství zvířat v nevhodných podmínkách, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo zákazem držení a chovu zvířat." Co se tím přesně myslí? Víme dobře dnes, jak široké diskuse se vedou o tom, co jsou to klecové chovy, kolik musí mít slepice místa, jestli musí mít sluníčko, nebo umělé sluníčko. Ale to se týká všech možných dalších druhů zvířat. Některé věci z toho zakazujeme. To je pravda, že někdy řekneme, ale minimálně by tady měla být jasná, že chová v rozporu s právními předpisy. Protože máme celou řadu aktivistů v zelené oblasti, kteří říkají, no toto chování zvířete už je naprosto nevhodné, toto chování zvířete by mělo být upraveno jinak, tam by mělo mít víc místa. Ale přesto k tomu ta společnost z různých důvodů, mnohdy finančních, že na to prostě nejsou peníze, aby se to ze dne na den upravilo, ale ještě nedospěla. V okamžiku, kdy tam zase dáme takhle nešťastné a vágní "nevhodné" podmínky, tak se obávám, že to bude jenom součástí... a při uvědomění toho, že máme trestní odpovědnost právnických osob a řadu dalších otázek, že se z toho stanou jenom velké právnické bitvy, které povedou ke konkurenčnímu bojování.

Byl bych velmi opatrný. Nenamítám nic proti tomu, abychom se zabývali týráním zvířat. Ale mám pocit, že všechny ty pokusy se rozmáchnout nad týrání zvířat ještě k úpravě dalších paragrafů mi připadají nevhodné a nešťastné, včetně nepřekažení trestného činu. Včetně nepřekažení trestného činu, do kterého zase vkládáme chov zvířat v nevhodných podmínkách. A tady budeme říkat, ten, kdo ho neudal... Ono nepřekažení trestného činu je samo o sobě velmi sporné, je stíháno velmi málokdy, používá se jenom u těch nejpřísnějších trestných činů. A budeme říkat, ten, kdo ho neudal, nebo ten, kdo dokonce z Ministerstva na to jenom tiše dohlížel a díval se, jak my zelení aktivisté jsme chtěli už dávno spravit ten chov oveček, ale ještě se nám to nepodařilo, ale teď už máme a teď ho odstíháme včetně toho nepřekažení.

Takže já nenavrhuji v tuto chvíli zamítnutí, protože myslím, že by v této Sněmovně nemělo šanci projít. Myslím, že přepracovat se to dá stejně na půdě ústavněprávního výboru, (nesroz.) navrhovateli, resp. nevěřím moc tomu, že by navrhovatelé sami něco zásadním způsobem přepracovali. Takže nebudu navrhovat nic. Budu souhlasit s návrhem paní poslankyně Válkové, abychom propustili do ústavněprávního výboru. Navrhnu prodloužení lhůty na projednání o 20 dnů, abychom na to měli dostatek času. A jenom říkám, že pevně doufám, že až to projde ústavněprávním výborem, že vám sem přijde mnohem stručnější a útlejší materiál, který bude řešit ten skutečný problém, a ne spoustu dalších problémů, které se na něj tzv. nabalily možná i v dobré víře. To já nikomu nepřičítám, že by si dostatečně uvědomoval, co se tím vším může udělat. Ale proto mi chybí tam ta oponentura Legislativní rady vlády a oponentura ostatních resortů.

Děkuji za pozornost. (Tleská několik pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou bude reagovat pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, chtěl jsem podpořit argumentaci kolegy Bendy. A pak mám takové tři krátké poznámky. Já jsem tady jeden z mála poslanců, kteří si čtou Blesk z mnoha důvodů. Pak ho dávám poslanci Jandovi zpravidla. A nešlo si nevšimnout, že meritum tohoto zákona už asi tři týdny je vždycky na druhé straně v Blesku. Poslanci, rychle, rychle, rychle, rychle přijměte zákon o množírnách, a už je vás skoro sto tady, nebo 86. Takže já bych vás za prvé vyzval, abyste se nestyděli a přestali nosit takové ty pseudointelektuální plátky tady od trafiky a nosili si ten Blesk, který vás inspiruje k těm zákonům a k tomu, jak konat.

Za druhé bych řekl, že máme zákon o týrání zvířat. Ten již je. Můžeme ho trošku zpřísnit, ale není nutné přijímat další podle mého názoru. A velice těžko se uplatňuje. Často ta zvířata, chudáky, není kam dát. Stát nemá žádné chovatelské stanice. Čili tohle máme.

A za třetí. Já se také velice obávám toho, že z toho vzniknou udavači, kteří budou někoho udávat, že má v chlívku tři prasata, chlívek je malý, a skončí to trošku jinak, než většinou poslanci zamýšlejí. Čili spíš bych se přikláněl k tomu, jak říkal kolega Benda, se tomu zákonu ještě pečlivě věnovat, zpřísnit když tak tresty za týrání zvířat, což je odporné, ale nevylévat dítě i s vaničkou.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Holomčík v rozpravě, připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl říct jenom dvě věci. Za prvé stanovisko poslaneckého klubu pirátské strany. Někteří z nás ten zákon spolupodepsali. My máme drobné výhrady k některým parametrům toho zákona, ale není v zásadě nic, co by se nedalo pořešit v rámci projednávání na výborech a v rámci druhého čtení. Takže za pirátský poslanecký klub můžu říct, že tento návrh podporujeme.

A druhá věc, která s tím malinko souvisí. Tímhle návrhem ta práce nekončí. Tam jsou i další zákony, které se týkají ochrany zvířat před týráním, anebo i veterinární zákon řeší část této problematiky, takže budu rád, když ty práce budou pokračovat i po případném schválení - a já věřím, že bude schválen tento návrh - i potom.

A chtěl bych ještě říct jednu věc, kterou už jsme s některými kolegy probírali. Tento návrh byl primárně motivován otřesnými případy nelegálních množíren. Když se podíváme na tu problematiku trošku víc do hloubky, tak nelegální množírny, nebo lidé, kteří je provozují, se dostávají do konfliktů, dá se říct, se dvěma zákony. Jednak je to legislativa, která má chránit zvířata před týráním, ale ony jsou to nezřídka i daňové delikty, daňové úniky. Já bych byl hrozně rád, a paní ministryni financí tady nevidím, kdybychom si - a to většinou dělává pan kolega Bláha, kterého tu nevidím - sedli k jednomu stolu: poslanci a poslankyně, které to zajímá, zástupci Ministerstva financí, zástupci orgánů daňové správy, případně zástupci orgánů činných v trestním řízení, abychom probrali možnosti řešení nelegálních množíren i jako ten druhý potenciální delikt, to znamená daňové delikty. Samozřejmě, co je důležité, u toho stolu by měli sedět i zástupci legálních chovných stanic, tak aby se nedělo to, co se dělo v minulosti ze strany Ministerstva financí ve vztahu k zaklekávání na různé firmy, abychom tady nezaváděli něco, co vlastně zavádět nechceme.

A je to vlastně poměrně jednoduchá logika. Pokud v našem státě vymahatelnost práva týkajícího se ochrany zvířat před týráním je výrazně nižší, výrazně méně kvalitní než vymahatelnost práva ve vztahu k daňovým únikům a k daňovým deliktům, tak prostě pojďme zkusit i tu druhou cestu. Ostatně Al Caponeho také dostali na daňových únicích, že? Takže tohle berme prosím jako výzvu. Budu strašně rád, pokud to padne na úrodnou půdu.

Ještě jednou, mě mrzí, že tady není paní ministryně financí, ale určitě při nejbližších ústních interpelacích tohle téma naťuknu a budu rád, když to budeme společně řešit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych ráda avizovala za klub sociální demokracie podporu tomu návrhu a děkuji předkladatelům, že byl takto předložen, a věřím, že bude také bezpochyby schválen. Koneckonců jsme na začátku projednávání v Poslanecké sněmovně a například ty výhrady, vaším prostřednictvím, které byly vznášeny stran předsedy ústavněprávního výboru z pohledu sankcí jsou bezpochyby řešitelné v rámci dalšího projednávání ve výborech.

Já bych chtěla ještě avizovat za Miroslava Tomana, ministra zemědělství za sociální demokracii, že bude předložen návrh, některé příspěvky tady po tom volaly, tak jenom avizovat, že bude tento návrh předložen. Bude se jednat o novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, dále novelu veterinárního zákona a potom také novelu příslušné vyhlášky o stanovení podmínek při chovu psů a koček. Tento návrh by měl být projednán vládou odhadem někdy na přelomu února a března a potom jako celek by tedy bylo umožněno projednávání ve výborech Sněmovny tak, aby poslanci a poslankyně při hlasování ve třetím čtení měli komplexní představu nejenom o té sankční rovině, jak tedy upravuje poslanecký návrh, ale také o dalších věcech.

A nyní tedy, čeho by se to mělo týkat. Dá se tedy avizovat, že se to bude týkat případně zákona na ochranu zvířat proti týrání, definice množírny psů nebo koček. Také se dá avizovat, že se některé povinnosti zpřísní a přesunou přímo do zákona, jako je například maximální počet vrhů za dva roky, minimální věk štěněte pro odběr. Také se zpřísní povinnosti chovatele každé feny vést evidenční list štěněte, zvýší se sankce a také se zpřísní ve vyhlášce podmínky chovu a rozmnožování psů a koček. Také se zavede vzor evidenčního listu štěněte.

V případě veterinárního zákona se posílí jednak údaje v informačním systému a kompetence Státní veterinární správy, zavedou se čísla čipů fen, také se do povinnosti hlášení zahrnou veškeré feny v domácnosti chovatele, protože tak to doposud není, a také se zpřesní okruh subjektů, které podléhají oznamovací povinnosti. Opět se zvýší sankce.

Tady jenom v případě veterinárního zákona a zákona o ochraně zvířat proti týrání bych chtěla avizovat, abychom se neděsili zvyšování sankcí, protože ono to je třeba k tomu, aby nám ten sankční mechanismus fungoval tak, že pokud tyto sankce nebudou stačit, tak právě nastupuje trestní represe jako ultima ratio.

Tolik tedy z mé strany a ještě jednou děkuji předkladatelům za ten počin, protože si myslím, že to není jenom společenská objednávka vyplývající z nějakých nejmenovaných novin, ale je to vážná věc a měli jsme se jí zabývat už dávno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Má prosím někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě? Nemá. Obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Ano, prosím, paní navrhovatelka. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já jenom velice stručně. Děkuji za slova podpory i za už případné výtky, které tady zazněly. Samozřejmě je to k diskuzi. Na výborech, jak jsme tady už avizovaly obě dvě, jak já, tak paní zpravodajka, také jsme k té diskuzi samozřejmě všichni připraveni a věřím tomu, že tedy i odborná veřejnost, která se tomu dlouhodobě věnuje, se v tomto směru bude ráda účastnit. Není to tedy žádný nový zákon, jak tady třeba zaznělo od jednoho z řečníků, jedná se o novelu trestního zákoníku, takže nezavádíme nic zásadně nového, resp. nepřinášíme úplně nový zákon. Prostě snažíme se vypořádat s tou neblahou praxí, ke které tady v ČR bohužel dochází, a snažíme se, abychom tento jev co nejvíce, snad se to podaří, potlačili. Myslím si, že to tedy je zcela legitimní cíl, a samozřejmě cesta k němu může mít různou podobu, a bavme se tedy o tom, co konkrétně na tom návrhu je ke změnám nebo k nějaké korekci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní zpravodajka zájem o závěrečné slovo nemá. Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Já jsem mezitím přivolal k hlasování poslankyně a poslance, kteří zde nejsou v sále.

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Má prosím někdo jiný návrh na garanční výbor? Nemá.

 

Takže budeme hlasovat o tom, že předložený návrh přikážeme k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 181 přihlášeno 171 poslanců, pro 144, proti nikdo. Návrh byl přijat a garančním výborem pro tento návrh bude ústavněprávní výbor.

 

Má někdo návrh na přikázání jinému výboru? Ano, pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, navrhuji ještě zařadit pod zemědělský výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, návrh na zemědělský výbor. Paní poslankyně Balcarová vystoupí také s návrhem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Já mám návrh, aby tato novela byla předložena nebo byla projednána ve výboru pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Je zde ještě nějaký další návrh? Není. Takže nyní rozhodneme, zda přikážeme tento návrh výborům, tak jak bylo navrženo. Slyším požadavek na odhlášení. Odhlásil jsem vás. Prosím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. (Chvilku čeká.)

 

Nyní budeme hlasovat o tom, že se tímto návrhem bude zabývat zemědělský výbor.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 182, přihlášeno 149 poslanců, pro 122, proti 16. Návrh byl přijat. Přikázali jsme tento návrh zemědělskému výboru.

 

Dále zde zazněl návrh na přikázání výboru pro životní prostředí. O tom budeme hlasovat nyní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 183, přihlášeno 151 poslanců, pro 48, proti 42. Návrh nebyl přijat. Znamená to, že tímto návrhem se bude zabývat jako garanční výbor ústavněprávní výbor a dále výbor zemědělský.

 

Tím končím projednávání tohoto bodu. (Z pléna se ozývají hlasy: Prodloužení lhůty.) Aha, omlouvám se. Prosím, připomeňte, o čem budeme hlasovat. Já jsem to neměl v poznámkách.

 

Poslanec Marek Benda: Já se omlouvám, pane místopředsedo. Já jsem navrhoval v rozpravě prodloužení lhůty na projednání ve výborech o dvacet dnů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji za upozornění. Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu, abychom prodloužili lhůtu o dvacet dní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 184, přihlášeno 152 poslanců, pro 146, proti 1. Návrh byl přijat. Lhůta byla prodloužena o dvacet dní.

 

Děkuji paní navrhovatelce, paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.

Z dnešního jednání se v době od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marian Jurečka.

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.