Středa 13. února 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
142.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o strategickém partnerství
mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně
a Japonskem na straně druhé podepsané v Bruselu dne 17. 7. 2018
/sněmovní tisk 348/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr kultury Antonín Staněk. Prosím.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi předložit vám k projednání Dohodu o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé.
Evropská unie a Japonsko jsou si velmi blízké. V roce 2001 uzavřela Evropská unie s Japonskem strategické partnerství, které vycházelo ze společných základních hodnot. Spojuje nás jak sdílení společenských hodnot demokracie, podpory lidských práv a svobod, stejně jako zachování mezinárodního míru a stability, tak i úsilí o liberalizaci světové ekonomiky. Vztahy mezi Evropskou unií a Japonskem se neustále rozvíjejí od obchodu a investic až po širokou škálu dialogu v rámci politické spolupráce a dalších odvětvových vztahů. Díky své (jeho) geopolitické pozici jde o významného spojence v dynamicky se rozvíjejícím asijsko-tichomořském regionu.
Jednou z klíčových oblastí, ve které Evropská unie a Japonsko posilují svou spolupráci, je pak oblast bezpečnosti. Daří se i vzájemnému obchodu. Japonsko je pro Evropskou unii šestým největším obchodním partnerem, pokud jde o vývoz zboží z Evropské unie, a sedmým v případě dovozu zboží do Evropské unie. Přetrvávajícím rysem obchodních vztahů je nicméně dlouhodobý deficit bilance na straně Evropské unie.
Vzhledem k silné obchodní výměně a rozšiřování politické a bezpečnostní spolupráce dospěly Evropská unie a Japonsko v roce 2012 k závěru, že je třeba dát vztahům kvalitní právní rámec, nejlépe širokou politickou dohodu. Dohoda by tak měla posílit celkové partnerství mezi Evropskou unií a Japonskem dalším prohloubením politické a odvětvové spolupráce, poskytnutím právního základu pro lepší bilaterální spolupráci i spolupráci v rámci mezinárodních a regionálních organizací a fór.
Nejedná se tedy o dohodu o volném obchodu. Ta byla s Japonskem sjednána separátně. Vedle předkládané dohody tak byla projednávána i takzvaná dohoda o ekonomickém partnerství, přičemž obě tvořily součást jednoho vyjednávacího celku. Předkládaná dohoda je takzvanou smíšenou dohodou, tedy některé body budou v kompetenci Evropské unie a ostatní v kompetenci členských států.
Vláda České republiky vyslovila se sjednáním dohody souhlas usnesením ze dne 19. června 2018. Dohoda byla podepsána na posledním summitu EU-Japonsko v Tokiu dne 17. července 2018. Postoj České republiky ke sjednání dohody byl od začátku kladný. Cíle dohody se shodují s našimi prioritami. Japonsko je důležitým spojencem a obchodním partnerem České republiky. To potvrdilo i nedávné setkání předsedy vlády Andreje Babiše s předsedou vlády Japonska Abem v průběhu jednání předsedů vlád zemí V4 a Japonska v Bruselu dne 18. října 2018.
Dohoda by měla posloužit jako platforma pro užší spolupráci a dialog v široké škále dvoustranných regionálních a vícestranných otázek. Posiluje politickou, hospodářskou a odvětvovou spolupráci v širokém spektru oblasti politik, jako je změna klimatu, výzkum a inovace, námořní záležitosti, vzdělávání, kultura, migrace, boj proti terorismu a boj proti organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě. Stanovuje rovněž závazek stran chránit mezinárodní mír a bezpečnost zamezením šíření zbraní hromadného ničení a přijetím opatření pro boj proti nezákonnému obchodu s ručními, palnými a lehkými zbraněmi. Dohoda ustavuje smíšený výbor, jehož cílem je partnerství, jež je na dohodě založeno, celkově koordinovat.
Obsah dohody je v souladu s právním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně závaznými zásadami mezinárodního práva. Ratifikovaná dohoda bude posléze v České republice vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Tím se stane v souladu s článkem 10 Ústavy České republiky součástí právního řádu České republiky. Nepředpokládá se, že by následné provádění dohody v České republice s sebou neslo finanční či rozpočtové dopady. Dohoda nebude mít dopad na problematiku rovnosti mužů a žen ani na otázky životního prostředí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vás požádat o podporu této dohodě a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Mikuláš Peksa. Prosím.
Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Navážu na pana ministra, který to už velice dobře uvedl. Jenom zrekapituluji: 29. listopadu 2012 přijala Evropská rada rozhodnutí, kterým byla Evropská komise pověřena vyjednáním rámcové dohody s Japonskem. Tato jednání byla zahájena v dubnu 2013 a úspěšně dokončena v dubnu 2018. Jedná se o smlouvu smíšenou, kterou sjednává Evropská unie společně se svými členskými státy. Unie v tom nemá výlučnou pravomoc ke sjednání celého obsahu dohody, neboť jsou předmětem spolupráce i oblasti, které zcela nebo zčásti spadají do pravomoci členských států.
Z pohledu České republiky jde o takzvanou prezidentskou smlouvu, to znamená, že k její ratifikaci je zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu České republiky. Pro pořádek dodávám, že Senát tuto smlouvu právě projednává a byla zařazena na 6. schůzi Senátu, to znamená od 27. února 2019. Za mě asi vše.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jenom přečtu jedno zrušení omluvy neúčasti místopředsedy Poslanecké sněmovny pana Tomáše Hanzela na dnešním jednání Poslanecké sněmovny v 15 až 16 hodin z pracovních důvodů, takže zrušení.
Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou elektronickou přihlášku. Rozhlédnu se, žádnou přihlášku nemám ani z místa, takže obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Pan ministr Staněk? Pan poslanec Mikuláš Peksa jako zpravodaj? Nemáte zájem.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a já se táži, zdali má někdo jiný návrh. Nevidím.
Takže přistoupíme k hlasování. Já se tedy táži, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 255 přihlášeni 172 poslanci, pro 146, proti 0. Návrh byl přijat. Já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Projednávání tohoto tisku pro tuto chvíli tedy končím.
Mám tady jednu omluvu. Ze schůze se dnes od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Běhounek.
Přistoupíme k dalšímu bodu programu dnešní schůze. Jedná se o bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.