(15.30 hodin)
(pokračuje Bauer)
Za prvé, z politických důvodů se přepisují pravidla, která v naší zemi fungují a která tady vznikla jako těžce vydiskutovaný kompromis. Tento návrh je podáván přes jednoznačný nesouhlas zaměstnavatelů a stanovisko Hospodářské komory, ale i Svazu průmyslu a obchodu je toho důkazem. Vláda především pod vedením hnutí ANO svým postojem přebírá za tento nedodělaný, nevydiskutovaný - absolutní odpovědnost. Ano, je to právě hnutí ANO, které se ještě před parlamentními volbami v roce 2017 tvářilo a říkalo o sobě, že je propodnikatelské hnutí, ale já mám pocit, že čím dál tím více se to chování v praxi úplně obrací.
Karenční doba prokazatelně splnila svůj účel. Vyplývá to i z analýzy, kterou máte k dispozici. Karenční doba přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců hlavně u krátkodobé nemocnosti. Karenční doba evidentně zmenšuje prostor pro tzv. fiktivní nemocnost. Rušením karenční doby podle mého názoru vrátíte Českou republiku zpátky o mnoho let, kdy byla prokazatelně až dvojnásobná nemocnost. Rušení karenční doby poškodí české podnikatelské prostředí, poškodí firmy a bohužel, tak jak tady někteří předpokládají, zaměstnancům vůbec nepomůže. V neposlední řadě zrušení karenční doby přinese zákonitě požadavky zaměstnavatelů na podle střízlivých odhadů až desítky tisíc nových zaměstnanců.
Na závěr poslední dva argumenty, které tady taktéž již v minulosti zazněly. Já už jsem tady několikrát řekl, že v podnikatelském prostředí málokdy nastane situace, že osoby samostatně výdělečně činné, živnostníci, malé firmy, střední firmy, velké firmy, nadnárodní společnosti mají na jeden ekonomický ukazatel nebo na jeden návrh zákona stejný názor, protože to prostředí je velmi diverzifikované, ale tady musím konstatovat, že přicházíte se zrušením karenční doby v době, kdy všichni tito, to znamená drobní živnostníci, osoby samostatně výdělečně činné, malé, střední i velké firmy a nadnárodní společnosti jednoznačně nesouhlasí s tím, aby se v ČR rušila karenční doba.
A poslední argument, také tady již v minulosti zazněl. Pan premiér Andrej Babiš prokazatelně v médiích mnohokrát prohlásil, že nenastane situace, že vejde v platnost zrušení karenční doby do té doby, než bude zavedena plnohodnotná eNeschopenka, a tak jak vidíme legislativní proces, který se velmi táhne, je evidentní, že i tento slib pana premiéra Andreje Babiše bude jednoznačně porušen.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a s faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Ondřej Veselý. Máte dvě minuty a krásný klid v sále. Prosím.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji. Je opravdu krásný klid, pane předsedající.
Dámy a pánové, já bych chtěl reagovat na připomínky k tomu, že jsme něco mimořádného, že chceme proplácet první tři dny nemoci, a dokonce nedej bože 60 %. My se vždycky řídíme tím, co je dobré na západ od našich hranic, jak to tam mají dokonalejší a lepší. Tak jenom pro vaši informaci, jistě to víte, ale připomenu to i na mikrofon. Německo - prvních šest týdnů nemoci, 100 % mzdy proplácí zaměstnavatel. Rakousko - šest až dvanáct týdnů nemoci, zaměstnavatel proplácí 100 %. Těch šest až dvanáct záleží na tom, jak dlouho je člověk zaměstnaný. Polsko - prvních 33 kalendářních dnů nemoci, 80 % platí zaměstnavatel. Takže si prosím neříkejme, že u nás jsme nějací mimořádní a poškozujeme zaměstnavatele. Naopak jsme byli velmi střídmí a snažíme se najít nějakou rovinu mezi tím, co můžeme, a co můžou zaměstnavatelé.
Samozřejmě vedle toho ještě snižujeme sociální pojištění, takže i takto zaměstnavatelům to kompenzujeme. Netvrdím, že je to stoprocentní, jak říkal i pan předseda Stanjura. To netvrdím, to si netroufám tvrdit. Taková čísla já z rukávu tahat nebudu. Ale nejsme ničím mimořádní.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan předseda Stanjura, poté pan poslanec Václav Klaus.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejprve, a on to pan poslanec Veselý určitě ví, Polsko je na sever od nás, ne na západ. To vůbec nevadí.
Ale aby ta debata měla smysl, tak musíme k tomu, kdo platí například nemocenskou, říct, jaká je výše odvodů za zaměstnavatele - sociální i zdravotní, které hradí zaměstnavatel. Pak to má smysl, protože to spolu samozřejmě souvisí. Ty 0,2 % jsou prostě malá kompenzace. To si myslím, a jsem rád, že jste řekl, že nebudete tvrdit, že to je celková, protože to skutečně není. Ale kdybyste citoval všechny země na západ od nás, a to jste neudělal podle mě zcela úmyslně, tak zjistíte, že v mnohých zemích je karenční doba a v mnohých je delší než tři dny, než to dneska rušíte. Takže pokud chceme vytahovat statistiky, tak si řekněme všechny země, porovnejme to, ale dejme k tomu i ty odvody, náklady na cenu práce. To má přece potom smysl. Ne že vezmu jenom jeden parametr. V každém jiném státě najdu parametr, který je výhodnější buď pro zaměstnance, nebo zaměstnavatele, pokud ho vytrhnu ze všech parametrů, které musím posuzovat. My trváme na tom, že to je návrh, který poškodí poctivé zaměstnance. Tak to prostě je.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Klaus a poté bude zase reagovat faktickou poznámkou pan poslanec Veselý.
Poslanec Václav Klaus: Dobrý den v novém roce. Ano, tento zákon poškodí poctivé zaměstnance a poškodí samozřejmě podnikatele. Ale já bych obrátil vaši pozornost, kvůli čemu se to dělá. My se snažíme zajistit lidem sociální jistoty, protože jinak se všichni shodneme, že je lepší být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. Čili normální je snažit se nestonat, chodit do práce. Já jako dítě, tamhle už nebudou vědět, o čem mluvím, jsme měli povinnou četbu Malého Bobeše. Tam se tatínek zranil v lese, chudák, rodina nedostala nic a skutečně hladověli. Bylo to velice smutné, ale v takové době už nežijeme. Dneska každý při takovémto zranění nebo vážné nemoci od třetího dne dostane 60 % mzdy a ta rodina samozřejmě není na tom bůhví jak, ale má zajištěny základní potřeby. My se bavíme o prvních třech dnech, což jsou skutečně takové ty kašlíčky, rýmičky a takovéto věci, tím zatížíme zaměstnavatele ještě více. Čili já trošku odmítám takovou tu vaši sociálně dojemnou argumentaci, protože takhle to není, takhle to bylo v těch dvacátých letech, řekněme.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Veselý.
Poslanec Ondřej Veselý: Ještě jednou děkuji za slovo. Já odpovím vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu Stanjurovi. Ano, Polsko je na sever od našich hranic, uznávám. Tak přidám nějaké ty západní země další. Belgie - první až sedmý den 100 %. Pak se to snižuje. Dánsko - 100 %, Lucembursko - 100 %, omezeno na nějakou dobu.
Tady upozorním jenom na tu zásadní věc. My jsme vlastně udělali opak. Země, které mají karenční dobu, proplácejí zejména první dny nemoci, kdy je to nejčastější nemoc, ta krátká přecházení nemoci, a právě proto to ty země zavádějí. Snižují to spíš na delší nemocenskou. My to máme naopak. Takže naopak v těch prvních dnech bychom měli platit podle mého názoru ještě víc, aby lidé nemoci nepřecházeli.
Takže jsem uvedl další tři země, které jsou skutečně již na západ nebo na severozápad od našich hranic. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Faktická poznámka - paní poslankyně Valachová.
Poslankyně Kateřina Valachová: Já bych chtěla doplnit, že počet lidí, kteří jsou nemocní do tří dnů nemoci, se od roku 2008 doposud žádným způsobem nemění. To, co způsobuje ten dopad, o kterém se přeme, zda a jak je dostatečná kompenzace směrem k zaměstnavatelům, to jsou ty částky, za které nedostane zaměstnanec a zaměstnankyně nic v situaci, kdy jsou nemocní průměrně týden, 14 dnů. To znamená, to je ta situace, kterou známe my všichni. A ti, co mají průměrné příjmy, tak právě v této situaci, úplně běžné, to znamená, jsem nemocný týden, 10 dní, 14 dní, tak právě tam dochází vlastně k největšímu výpadku příjmů. Právě proto, že nejenže je příjem krácen, ale v prvních třech dnech nemoci nyní není kompenzován vůbec, a i pokud tento návrh zákona schválí Sněmovna, tak stále tam ta spoluúčast bude. Jak jsem řekla, my se bavíme o tom, že od prvního dne budeme kompenzovat 60 % vyměřovacího základu. To je polovina mzdy, vážené kolegyně, vážení kolegové! To je také spoluúčast.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat v rozpravě, a to řádnou přihláškou paní poslankyně Richterové. Připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***