(19.30 hodin)
(pokračuje Dolínek)
Co se zde dá pochválit, je určitě to, že hejtman v dané hodině nelenil, nepřemýšlel, jak bude ve Sněmovně lovit body, ale hejtman ve spolupráci s policií a ministerstvem koordinoval s ŘSD kroky tak, aby v ty hodiny začaly zasahovat jednotky IZS. A myslím, že napříč celým politickým spektrem - a děkuji, že pan poslanec zjevně také někam volal v ty hodiny - IZS zafungovalo. Ty chlapi, ženský prostě v té práci dělali to nejlepší a v koordinaci s hejtmanstvím a se všemi, co tam pracují, odvedli nejlepší práci. Za to velké díky.
To, že ŘSD není v nejlepší kondici, to asi víme. Na druhou stranu v situaci, kdy si stavební firmy mohou dovolit zaplatit násobně více ty nejlepší, je vždycky složité, aby stát měl ty nejlepší ve svých službách. Podařilo se v některých městských státních firmách rozvolnit odměňování zaměstnanců. ŘSD na tom tak ještě není. Zde bych dal na zváženou, aby ŘSD opravdu zvažovalo více posun k manažerským platům, ale i k manažerské odpovědnosti.
To, co bych uvítal, je jasné prohlášení, že ten, kdo koordinoval v ŘSD tento úsek, nebo ti, co ho koordinovali, budou přesunuti jinam. Ti, co to měli na starosti, by neměli dělat D1. Nechci, aby skončili v práci, ale ŘSD má řadu územních pracovišť a asi by měli jít na jiné úseky jiných komunikací. Myslím si, že tento tým, byť se do té situace dostal v nelehké situaci, ale měl by odejít, neměl by dále řídit nic. Ta důvěra určitě byla ztracena.
Ale byť můžu mít řadu výhrad k panu ministrovi, tak v oblasti D1 vím, že ty práce probíhají, ta snaha tam je. V zákonných limitech, které jsou, tam ta práce probíhá. A samozřejmě pakliže zde tato Sněmovna vytvořila v minulosti zákon, který říká, že se vyhrává na cenu a na další věci, tak to prostě problém je. A to, že může někdo někoho vyhazovat ze stavby - ano může. Ale v jednu chvíli je tam nějaká odvaha. A není to odvaha ministra, ale ředitelství ŘSD, zda v jednu chvíli odstaví dodavatele. A to asi kolegové velmi dobře vědí, obzvláště ti, co byli ministry jinde, že v lesích také nerozhoduje ministr. Ale ten ředitel lesů musí v jednu chvíli odhadnout, zda - i když ta smlouva by pořád teoreticky mohla běžet - zda odstaví toho dodavatele a riskuje soudy, nebo ne. Někdy se to vyplatí a někdy ne. Někdy se vyhrává, někdy prohrává.
Jestli se nepletu, když České dráhy odmítly převzít od Škodovky vlaky, respektive zaplatit jim, nakonec zaplatily po soudech víc, než kdyby v danou chvíli zaplatily. Jinde, když Praha odmítla platit za Blanku, tak zatím všechny arbitráže v miliardách ustála. Je to vždycky věc, která je na zváženou. Ale já bych ocenil, pojďme se bavit o dálniční síti jako celku. Myslím si, že daleko větší problém, byť zase je to nepříjemné, co se na té Vysočině stalo - asi také pan ministr mohl určitě zvažovat některá vyjádření jinak, ale v těch emocích je to vždycky složitější. Ale tady vidím alespoň, že se dějí opravy, opraví se to, opravené to bude.
Mě třeba velmi výrazně trápí, a nejsem z toho regionu, stav této dálnice, dálniční sítě na severní Moravě. Poté, co se stalo u Ostravy s tou dálnicí, doteď tam není jasné světlo na konci toho tunelu - ale nebudu zde řešit ty dílčí věci. Pojďme se prosím bavit o tom, jak pomůžeme rozvoji dálniční sítě, pojďme se bavit o tom, kdo to zafinancuje. Pojďme si prosím říct, že jsme schopni dálniční a železniční síť platit bez ohledu na to, jestli Evropská unie na to přispěje v příštím programovém období, nebo ne. Že je to prostě finanční priorita státu a je jedno, jak to zazdrojujeme. A je to pro mě více než tady dělat tuto estrádu na téma "jsem poslanec z jednoho kraje a potřebuju to vzkázat do kraje".
Ale nabízím samozřejmě veškerou pomoc panu poslanci v tom, že budu rád jedním z těch, kdo na ŘSD budou volat i mimo zasedání Sněmovny, a bude jim říkat něco vám nejde. Ono jim to prostě občas jde. Myslím, že třeba oprava, byť byla nepříjemná, silnice a dálnice Benešov na Budějovice. Tam se ukázalo, že nakonec byla efektivní, zrychlila tam tu dopravu, jsou tam ty pruhy dva v místech, kde to předtím nebylo přehledné. Je to bezpečnější, tam se to povedlo. A je holt úsek, kde se to nepovedlo. A říkám, potrestejme ty koordinátory té stavby, ale netrestejme ministra. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Chtěl bych poprosit poslance, aby se obraceli na poslance mým prostřednictvím. A nyní dvě faktické poznámky. Pan poslanec Jurečka, poté pan poslanec Kaňkovský.
Poslanec Marian Jurečka: Budu stručný. Já chci reagovat na vystoupení teď kolegy pana poslance Dolínka. Myslím si, že zhruba 16 minut projevu pana poslance Kaňkovského bylo opravdu velice seriózně, korektně pojatých, nebylo to žádné barvité líčení. A říct tady, že tady líčí nějaké dojemné historky, si myslím, že není korektní k tomu, co jsme slyšeli. Nebylo to útočné, bylo to faktické a bylo to tak, aby se hledalo řešení propříště. Mimochodem když jsem poslouchal vašeho stranického kolegu, experta na dopravu, pana kolegu Birkeho v neděli v Otázkách Václava Moravce včetně Martina Kolovratníka, vy jste tam všichni tři mluvili v poměrně podobném duchu. Tak teď jsem docela překvapen z vašeho vyjádření.
A vypovídat smlouvy lze. Já jsem ten krok udělal. Není to jenom o tom řediteli dané organizace. Pokud ministr jako zakladatel dá ten příkaz, například i z posvěcení vlády, což jsem taky udělal v případě kůrovcové kalamity, je to možné. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A prosím pana poslance Kaňkovského s faktickou poznámkou.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer ještě jednou. Chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na výstup pana kolegy Dolínka. Musím říct, že si ho vážím za spoustu jeho racionálních výstupů tady ve Sněmovně, ale musím říci, že mě dneska opravdu překvapil. Jsem lokální poslanec Vysočiny. Já se za to vůbec nestydím. Vy jste poslanec z Prahy, já nebudu říkat lokální, prostě jste poslanec z Prahy a já si vás vážím. Jestli se tady budeme častovat těmito podle mě naprosto iracionálními označeními - 500 tisíc obyvatel Vysočiny je nějakých méněcenných? Já si osobně myslím, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že byste měl vážit slova.
A pak je potřeba si uvědomit jednu zásadní věc. V té koloně nestáli lidi z Vysočiny, těch tam stála jenom malá část. Ale tam stáli lidi z poloviny Moravy. A stáli 30 kilometrů tam a 30 kilometrů zpět. Nebo respektive pak někteří, kteří se vraceli zase třeba do Prahy. Senioři a děti, ti tam skutečně byli. To není žádný výmysl. A já jsem lékař a navíc traumatolog. Takže se setkávám s těmi lidmi, které tam potom z těch havárek ošetřujeme. A také jsem dělal několik let ředitele nemocnice. A v každé takovéhle organizaci musíte velmi dobře nastavovat bezpečnostní opatření. Protože pokud je nenastavíte, tak se jednou stanete tím, na koho bude podané trestní oznámení, že jste ty bezpečností procesy nastavené neměl. To znamená, my máme rezignovat na minimalizaci rizik na dálnicích? To přece nemůžete myslet vážně! A já jsem se také v tom svém projevu zmínil o tom - dopředně, bavme se o tom, co uděláme pro to, abychom v budoucnosti podobné situace nezažívali.
Takže já bych vás chtěl velmi a teď jenom velmi zdvořile požádat, zkuste příště přemýšlet o tom, jakým způsobem budete útočit. Tohle skutečně nebylo věcné.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. A nyní prosím pana poslance Dolínka, který bude reagovat s faktickou poznámkou.
Poslanec Petr Dolínek: Prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem se nechtěl pana poslance dotknout. Co se týká jeho profesní kariéry, je úctyhodná. A co se týká zastupování, tak si myslím, že Vysočina stejně jako zbylých 13 krajů a Praha mají to štěstí, že zde mají poslance, kteří v prvé řadě myslí na svůj kraj, ale také naštěstí myslí na republiku. Proto říkám, mělo by to téma být širší než jenom jedna situace. Obzvláště když už jsme měsíc a půl od toho, co, jak jste zde řekl na začátku, bylo velmi špatné pro toho, koho se to dotklo.
Víte, já tady musím říct jednu věc, proč jsem možná takhle trošku roztrpčen. A kolegové z poslaneckého klubu to mohou potvrdit, že jsem to dneska poněkolikáté zmiňoval u nás na klubu. Jsem tady teprve rok a čtvrt, tak proto jsem si na to možná nezvykl. Mě ale roztrpčuje, že máme v tuto chvíli dvacetistránkový program před sebou, kde je 230 bodů, které se dotýkají celé republiky. (Ukazuje do pléna program.) Jsou to často věci nejen o této republice, ale jsou to smlouvy, které mají hájit zájmy našich občanů v zahraničí. A jsou to věci, které se neustále díky takovémuto zařazování bodů - já nezlehčuji vaši snahu, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího - a takovéto body, které se sem ad hoc dávají, je pořád odsouvají. Jednou je to Fakultní nemocnice v Ostravě, jednou je to tato politováníhodná situace, jednou je to zase něco jiného, co nás roztrpčí. Jednou vezmeme Istanbul, pak vezmeme, já nevím, Maroko, příště nás třeba někdo naštve v OSN, pak nás třeba něco nepotěší v Indii.
My jsme prostě schopni od Šumavy k Tatrám tady řešit, co nás aktuálně napadne. Ale proboha, od toho máme výbory a podvýbory! Od toho jsme schopni dělat určitě i kulaté poslanecké stoly. Pojďme se věnovat tomu, co tady je. A pakliže vzejde z podvýboru bod týkající se dálniční sítě, i pan kolega pakliže ho bude chtít zpravodajovat, já budu první nadšený, který řekne ano. Jestliže to bude série usnesení, která k něčemu povede, která možná podpoří i pravomoci ministra, a může z toho být i polovojenský, v uvozovkách samozřejmě, režim na té dálnici, jsem všema deseti pro. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ale mějme to s výstupy, které jsou použitelné pro celou republiku. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.) ***