Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

2.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
/sněmovní tisk 139/13/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, usnesení máme jako sněmovní tisk 139/14 a informace k pozměňovacím návrhům máme k dispozici v naší poště. Senát zde bude opět zastupovat paní senátorka Anna Hubáčková a já v tuto chvíli prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, jakkoliv máme odsouhlaseno jednání do osmi hodin, tak nechci zdržovat. Já mám za to, že hodně jsme si toho vydiskutovali v tom předchozím bodě, jakkoliv nebyla sloučena rozprava, tak já pouze i s odkazem na své vystoupení v minulém bodě a v zájmu toho, aby byl zachován přístup k informacím, informační příkaz a tak dále a tak podobně, chci vás požádat, abyste schválili tento tisk ve znění tak, jak jej schválila Poslanecká sněmovna, to znamená, tak jak byl postoupen Senátu. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujala paní senátorka Anna Hubáčková.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dal jsem slovo paní senátorce Hubáčkové. Prosím o klid, aby nás mohla seznámit se stanoviskem Senátu. Děkuji. Prosím, máte slovo.

Senátorka Anna Hubáčková: Děkuji, děkuji moc, pane předsedající. Moc děkuji vám všem za podporu předchozího bodu. Máte náročný program, takže také budu velmi stručná. U senátního tisku 139 jsme navrhli, a zase vás žádám o podporu těchto pozměňovacích návrhů, vypustit z předloženého návrhu zákona vše, co nesouvisí s transpozicí evropské směrnice. Není to jenom o informačním systému, který samozřejmě správní řád zná, úřady umějí používat. Je to o tom, že celá tato část, hlava XV týkající se zákona o poskytování informací - právně čisté a daleko vhodnější je, aby byla řešena samostatnou normou, kterou je zákon číslo 106.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní senátorce a nyní se k předloženým pozměňovacím návrhům budou postupně vyjadřovat zpravodajové jednotlivých výborů, pokud mají zájem. Pan zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Marek Benda má zájem se vyjádřit? Ano. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, tady se to přechází tak poměrně zhurta. Nic se neděje, už jsme všichni domluveni, že se schválí sněmovní verze.

Senát nám vrací ten doprovodný zákon o zpracování osobních údajů, související předpisy, s dvěma zásadními změnami. Obě v podstatě vznikly výlučně na půdě Poslanecké sněmovny a v tomto směru má do jisté míry Senát samozřejmě pravdu, že se jedná o jistou normotvorbu tady, a já jsem velmi opatrný na diskusi o přílepcích, protože pokládám tuto diskusi za naprosto nesmyslnou. Poslanecká sněmovna může schválit, co chce. Ale samozřejmě je něco jiného, co je předloženo vládou a co je posléze získáno až z úprav, které vznikly na půdě Poslanecké sněmovny. To se týká speciálně těch zdravotnických částí, které, jak jistě víte, tak to byl nejprve návrh pana poslance Běhounka, který schválil zdravotní výbor, posléze tento návrh byl upravován dalšími třemi návrhy, a to pana profesora Vyzuly, pana kolegy Karhana a mým, kterými se dostal zas do nějaké úplně jiné dimenze. Myslím si, že by bylo opravdu hluboce nejvhodnější, abychom změny ve zdravotnictví a ve financování zdravotnictví a ve sdílení informací ve zdravotnictví dělali normálními vládními návrhy a ne tím, že se to tady tak nějak polepí v průběhu jednání Poslanecké sněmovny.

Část, kterou ovšem pokládám za mnohem zásadnější, je změna zákona o svobodném přístupu k informacím, té takzvané slavné stošestky. Pan ministr sice řekl, že vláda má již připravenou novelu stošestky, ale upřímně řečeno, to jsme slyšeli před dvěma lety, že je připravená, to jsme slyšeli před pěti lety někteří z nás, kteří to pamatujeme, a nikdy pak vláda žádnou novelu stošestky, když byly vyřešeny její problémy, už nepřinesla, protože samozřejmě vyvolává jistý typ souboje se všemi těmi nadšenými zveřejňovači, zejména z toho veřejného sektoru, z toho neziskového sektoru, kteří prostě ničí a otravují veřejný život v některých částech.

Já si myslím, že stošestku je třeba zásadním způsobem změnit. Už jsem tady upozorňoval na otázku zveřejňování z trestních řízení zejména v oblasti uvalování vazeb a toho, že se rozhodnutí o vazbě pokládá za konečné, a tím pádem je zveřejněno. Obávám se, že tento problém přesto, že ve vládním návrhu vyřešen byl, tak tím, jak posléze Ministerstvo vnitra dospělo k nějakému konsenzuálnímu návrhu s některými poslanci z pirátské strany, do budoucna vyřešen není, že se v podstatě zopakovalo jenom stávající znění. A stejně tak si myslím, že je nezbytně nutné, a narážíme na to na všech úrovních, upravit právě povinnost sdílet informace pro jednotlivé veřejné subjekty, aby nebyla skrzevá tuto povinnost naprosto blokována jejich činnost.

Už vám řeknou i předsedové soudů, že mají jednoho až tři pracovníky, kteří nedělají nic jiného, než odpovídají na stošestku. Jsou obce, které už jsou zcela zahlcené. A to může být prostě jeden občan, který si vymýšlí naprosto nesmyslné dotazy, tvrdí, že jsou to dotazy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Není dnes způsob, jak odmítnout řešit, jestli přeletělo nad obcí UFO nebo nepřeletělo nad obcí UFO. Kdybyste viděli, co se občas odpovídá i za tuto Sněmovnu, co sem směřuje za dotazy, kdy tady sedí několik lidí na nějakém oddělení stížností občanů a píšou zoufalé story. Jednu jsem měl možnost číst: Proč ústavněprávní výbor neprojednává, že jsme v jiné Evropské unii, než do které jsme vstupovali? A teď na to odpovídejte! Odpovídejte, píšete dvě stránky naprosto nesmyslných textů.

Já si myslím, že je třeba stošestku otevřít zásadním způsobem, neřešit jenom vládní problémy, které si tam vláda pokusila vyřešit, ale myslím, že pak změnami, které v tom byly navrženy - je otázka, jestli opravdu obsahují všechno toto, a není možné říct jenom: začleníme informační příkaz, abychom ulehčili získávání informací, a současně nezačleníme do stošestky nějakou ochranu orgánů veřejné moci před naprosto zjevnou šikanou, ke které v řadě případů dochází.

A tady mě mrzí, že bohužel jsme se vydali cestou jenom dílčích řešení. Myslím si, že to, co zvolil Senát, který řekl "nesahejte do stošestky, nesahejte do zdravotních zákonů, které s tím bezprostředně nesouvisejí", by bylo vhodnější řešení, přinést posléze vládní novelu, ať už sdílení informací ve zdravotnictví, nebo vládní novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, a nad ní se nějakým způsobem poradit.

Takže já se kloním k tomu, abychom schválili senátní verzi, nikoliv poslaneckou, protože si myslím, že poslanecká verze vyvolá více komplikací, než kolik jich vyřeší. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní se zeptám ještě zpravodajů dalších výborů, zda si přejí vystoupit. Zpravodaj petičního výboru pan poslanec Luzar? Ne. Zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Běhounek? Také ne. Zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jiří Bláha - si také nepřeje vystoupit. A zpravodaj volebního výboru pan poslanec Tomáš Martínek, přeje si vystoupit k pozměňovacím návrhům Senátu? Nepřeje. Zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Martin Kupka - si také nepřeje vystoupit. Děkuji. Tím jsme se vyrovnali se stanovisky zpravodajů jednotlivých výborů a otevírám rozpravu.

Pan předseda Michálek se nemůže přihlásit s faktickou poznámkou, ale může se přihlásit do rozpravy s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, opravdu jenom krátká reakce na pana předsedu Bendu. Pokud umožníme Úřadu pro ochranu osobních údajů vykonávat působnost v oblasti práva na informace, tak konečně budeme mít jeden úřad, kde se to bude metodicky sbíhat pod jednou střechou. Může se tam a má se tam nastavit praxe toho, jak se vypořádat s případy zneužití práva na informace. Já zcela souhlasím s tím, co jste říkal, že existují patologické případy lidí, kteří mají třeba duševní poruchy, většinou se jim stala nějaká křivda a léčí si to skrze zneužívání nějakých institutů, podáváním nějakých žádostí a podobně. Někdy je to dokonce zneužíváno k tomu, že jedna opoziční část totálním způsobem zahltí jinou část, zejména na malé obci. Ale to se skutečně děje. Případy zneužití práva na informace budou řešeny v té vládní novele.

Nicméně byla tady dohoda na tom, že informační příkaz se zavede. Myslím si, že to je správné. Osobně si myslím, že to je správné. Posledních cca deset patnáct let mi dává za pravdu, že z připomínkového řízení tento institut nikdy nevypadl. Takže je dobře, že Poslanecká sněmovna se toho chopila. Bylo potřeba do toho říznout. Myslím si, že to povede k většímu zprůhlednění státní správy a že se tím konečně vypořádáme s letitými námitkami, že dochází k obstrukcím ze strany některých úřadů, které zase zneužívají svoji vrchnostenskou pravomoc, a vytvářejí se nekonečná kolečka, stojí to veřejnou správu obrovské peníze, protože ti úředníci zpracovávají tu jednu a tutéž věc do kolečka. Já jsem to viděl na jednom úřadě, nebudu říkat na kterém, kde se produkovalo dvacetkrát za sebou totéž rozhodnutí, a neexistoval procesní způsob, jak se z toho dostat. Takže v tomto ohledu si myslím, že zavedení informačního příkazu je krokem správným směrem. Ale nechci teď do toho zabíhat, myslím, že jsme to podrobně prodiskutovali v předchozím bodu.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, jenom tedy opravdu krátká reakce na to, co teď zaznělo. Není tak úplně pravda, že tady došlo ke konsenzu, že má do zákona o zpracování osobních údajů být zapracován informační příkaz. Myslím si, že k takovému konsenzu nedošlo. Ministerstvo vnitra poměrně jednoznačně říkalo ano, jsme připraveni, a říkali jsme to na půdě ústavněprávního výboru téměř všichni, jsme připraveni informační příkaz zřídit. Jsme dokonce připraveni ho dát na Úřad na ochranu osobních údajů, protože je rozumné, aby se tam, kde se posuzuje právo na informace a jeho ochrana, také posuzovalo, jakým způsobem bude vydáváno. Ale současně to nedoporučily výbory. Proběhlo tady nějaké poměrně zvláštní hlasování ve Sněmovně, při kterém byla získána většina. Já ji nezpochybňuji, ta byla. Ale nebyl to žádný úplný konsenzus této Sněmovny, a pokud vím, tak naopak předtím probíhala jednání, která říkala: budeme řešit, ale budeme řešit až v následujících bodech.

A pak je tam samozřejmě jeden velký problém, že v okamžiku, kdy jsme tento návrh zákona schvalovali, resp. kdy vůbec ty návrhy byly uplatněny, tak se předpokládalo, bude vytvořena poměrně dlouhá lhůta na to, aby Ministerstvo vnitra mohlo přijít s novelou právě zákona o právu na informace, ale asi i zákona o ochraně osobních údajů, a provést úpravy, které by ten informační systém uvedly... informační příkaz uvedly v život.

V současné chvíli jsme v situaci, kdy ta účinnost je navržena k 1. 1. 2020, což je za necelých 10 měsíců odtud, a je zcela zjevné, že do té doby se žádné změny informačních příkazů v reálném čase stihnout nedají. Takže já nepokládám za nejšťastnější a myslím si, že -

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče, čas. Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlá... Hlásí se paní poslankyně Kovářová s faktickou poznámkou, kterou jsem přehlédl. Prosím, máte slovo. (Poslankyně se hlásí s přihláškou do rozpravy.) Ano, můžete se přihlásit řádně. Prosím, máte slovo řádně do rozpravy.

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, klub Starostů a nezávislých podpoří sněmovní verzi, a tedy zachování informačního příkazu.

Zaznělo zde z úst pana předsedy Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího, že někdy skutečně dochází k šikaně obcí, a to lidmi, kteří jsou buď vyšinutí, nebo toto zneužívají k politickému boji. Jsou ovšem známy případy, kdy to někteří občané využívají i ke svému obohacení. Je znám případ pana Míky, který žádal o informace po celé republice, napadal tyto žádosti a následně se soudil o finanční vyrovnání, protože nebyl spokojen s tím, jak obce odpovídají. Pan Míka veřejně slíbil, a to na základě nařízeného soudního jednání, že už se takto chovat nebude. A není to ojedinělý příkaz.

Tím chci říci, nechme tedy informační příkaz a tímto chráníme žadatele o informace. Ale zároveň budu pevně věřit, doufat a žádat Ministerstvo vnitra, aby ochránilo nejenom žadatele, ale právě i poskytovatele informací, kteří jsou v řadě případů šikanováni. Jedná se právě o menší obce, které jsou zahlceny žádostmi o informace, a řada úředníků je vyblokována právě proto, aby mohla splnit povinnost poskytnout informaci. Takže doufám, že v rámci připravované novely zákona 106 budou chráněna práva nejenom žadatelů, ale i poskytovatelů informací. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan ministr Hamáček. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Velmi krátce v reakci na pana poslance Bendu i paní poslankyni Kovářovou.

K panu poslanci Bendovi. Chápu, že má nějakou historickou zkušenost, ale znovu za Ministerstvo vnitra zopakuji, že ten zákon máme připraven, a pokud se nestane nic neočekávaného, v březnu půjde do vlády.

K vám oběma, prostřednictvím předsedajícího. Počítáme s tím, že zákon bude obsahovat ustanovení, které ochrání povinné subjekty před šikanózními žádostmi o informace. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není zájem. Má zájem paní senátorka? Ano, prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Anna Hubáčková: Děkuji za všechny názory, které zazněly. A právě ten názor, aby byly na stejné úrovni řešeny jak problémy žadatele, tak problémy poskytovatele, byl ten důvod, proč jsme odkazovali, aby se to řešilo v rámci projednávání zákona 106, nikoliv v zákoně 101. Znovu bych se na vás obrátila s žádostí o podporu senátní verze. Děkuji. (Zní gong.)

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než přistoupíme k hlasování, jsou zde dvě omluvy. Pan poslanec Jan Farský se omlouvá z dnešního jednání od 18 hodin do konce jednacího dne. Z dnešního jednání se ze zdravotních důvodů od 18 do 20 hodin omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová.

Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Seznámím vás s návrhem usnesení, které zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, podle sněmovního tisku 139/13, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 139/14."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 213 přihlášeno 185 poslanců, pro 26, proti 38. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum už máme správně nastaveno.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 139/13."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 214 přihlášeno 186 poslanců, pro 147, proti 10. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní senátorce a panu místopředsedovi vlády.

Otevírám další bod, kterým je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.