Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

3.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti daní a některé další zákony
/sněmovní tisk 206/5/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 206/6. Informace k pozměňovacím návrhům máme v naší poště. Vítám tady pana senátora Vladislava Vilímce.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane senátore, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřila k senátním návrhům, které vrátily daňový balíček na rok 2019 zpět do Poslanecké sněmovny.

Daňový balíček z dílny Ministerstva financí obsahuje zásadní změny daňových zákonů, ke kterým má dojít v tomto roce. Jedná se například o opatření proti agresivnímu daňovému plánování, zejména ze strany nadnárodních skupin, ale také o opatření, které sníží daňovou zátěž podnikatelů, fyzických osob, živnostníků, jako jsou výdajové paušály nebo zjednodušení daňových odpočtů na podporu výzkumu a vývoje. V neposlední řadě reaguje daňový balíček na hrozbu zvýšení cen tepla snížením DPH z 15 % na 10 a také nově zavádí zdanění takzvaného zahřívaného tabáku.

Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček dne 21. prosince 2018. Pokud si vzpomínám, tak to bylo většinou hlasů, kolem 150 hlasů poslanců. Senátoři však poslancům zákon vrátili s pozměňovacími návrhy, s nimiž Ministerstvo financí nesouhlasí a jejichž přijetí by s sebou neslo nežádoucí dopady. Dovolte, abych je shrnula.

Jedním z pozměňovacích návrhů Senát prosazuje zahrnout do daňového balíčku snížení sazby DPH ve vybraných sektorech, například ve stravování, v některých řemeslných a odborných službách, u vodného a stočného. Toto snížení DPH u stejných činností je ale obsaženo v novele zákona o evidenci tržeb a je její nedílnou součástí, byť je právní úprava rozdělena do dvou samostatných zákonů. Toto snížení má podnikatelům ze zbývajících fází náběhu EET kompenzovat náklady na její zavedení a zároveň je pozitivně motivovat k řádnému plnění daňových povinností. Přijetí jedné změny bez druhé by bylo z pohledu daňové politiky nekoherentní a nedává tak smysl ji přesouvat do jiného vládního návrhu. Proto s pozměňovacím návrhem Senátu nemohu souhlasit. Novela zákona o evidenci tržeb, která obsahuje snížení DPH na vybrané služby, je v Poslanecké sněmovně od loňského června. Takže kdyby skutečně záleželo na tom, aby tyto změny byly co nejdříve účinné a co nejdříve dopadly na poplatníky a plátce, tak tady určitě byla celá řada různých šancí, aby dnes byly v účinnosti a platily.

Stejně tak Senátem navržené snížení sazby spotřební daně z piva by nenaplnilo původní záměr Ministerstva financí podpořit pohostinství snížením sazby DPH na točené pivo na 10 %, se kterým taktéž počítá novela zákona o evidenci tržeb. Značnou část cen točeného piva tvoří samostatná služba restaurace při podávání nápojů, snížení DPH tedy sníží také zatížení této práce. Snížení spotřební daně by se naopak projevilo zejména u lahvového piva, které je více rizikové z pohledu nadměrné spotřeby tohoto alkoholického nápoje, neboť jeho cena oproti točenému pivu je několikrát menší. Snížení spotřební daně by tak těžiště zamýšlené podpory přeneslo od pohostinství směrem k výrobcům piva, a to zejména velkým pivovarům, přičemž relativně nejvýznamnější přínos by opatření mělo pro levnější lahvové pivo. Vyjma negativního rozpočtového dopadu ve výši asi jedné miliardy by senátní návrh vedl také k neopodstatněnému zvýhodnění některých velikostních skupin pivovarů. Nejvyšší snížení se totiž nedotýká nejmenších rodinných pivovarů, ale středních pivovarů průmyslového typu. Zatímco dnes jsou sazby spotřební daně odstupňovány podle množství vyrobeného piva za rok, senátní návrh by tuto proporcionalitu zrušil a narušil.

Neopodstatněný je také návrh na posunutí účinnosti snížení sazby DPH na teplo a chlad o půl roku na červenec 2019. Ke snížení DPH na teplo a chlad dochází z důvodu zvýšení ceny emisních povolenek, u kterého se očekává zásadní dopad na ceny pro občany až v roce 2020. Při dodání tepla a chladu se navíc uplatní sazba účinná ke dni odečtu z měřicího zařízení, to obvykle nastává v roce následujícím po roce, ve kterém dojde k dodání tepla a chladu. Zákazník tak v řadě případů bude čerpat výhodu podle zákona účinného od 1. ledna 2020, i když fakticky řeší spotřebu roku 2019. V případě standardního průběhu odečtu by tak v podstatě tato změna účinnosti neznamenala rozdíl oproti verzi schválené Poslaneckou sněmovnou.

Poslední věcnou změnou, kterou senátní pozměňovací návrh obsahuje, je prodloužení lhůty pro elektronické podání daňového přiznání k daním z příjmu o jeden měsíc. Hovořili jsme o tom poměrně podrobně minulý týden, když jsme projednávali návrh pirátské strany. Já jsem se k tomu tady vyjadřovala, takže jenom shrnu. Elektronizace správy daní je jednou z našich klíčových priorit, jsem ale přesvědčena, že tento návrh by k rozšíření elektronických podání nevedl. Právnické osoby už převážně ve většině svá daňová přiznání elektronicky podávají. A pro fyzické osoby, které mají ve více než polovině případů přeplatky na dani, by to znamenalo oddálení výplaty přeplatku, což je pro ně jistě nežádoucí. Přes 60 % těchto poplatníků, jak jsem uváděla minulý týden, žádá o vrácení přeplatku. Lhůta pro podání daňového přiznání se promítá i do informačních systémů a lhůt pro výkazy zdravotního a sociálního pojištění. Tato komplexní úprava s dopady na široký okruh subjektů by tedy měla projít standardním připomínkovým řízením. V opačném případě by tato změna mohla přinést nečekané důsledky, které by mohly negativně ovlivnit život velkému množství poplatníků z řad živnostníků i zaměstnanců. Připomínám však - poslední věta - že pracujeme a v rámci balíčku, který souvisí s online finančním úřadem, pošlu do legislativního procesu do poloviny tohoto roku novelu daňového řádu, která mimo jiné bude obsahovat i tuto změnu, ale řádně ji prodiskutujeme v připomínkovém řízení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni a prosím pana senátora Vladislava Vilímce, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych odůvodnil pozměňovací návrhy, které přijal Senát ke sněmovnímu tisku 206, k senátnímu tisku 32, tedy k takzvanému daňovému balíčku, tedy k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.

Musím říci, že Senát velmi podrobně posuzoval návrh zákona postoupený Senátu Poslaneckou sněmovnou. Pozitivně vnímá skutečnost, že oproti stávajícímu stavu dochází k určitým změnám, které jsou především ve prospěch drobných živnostníků. Jedná se například o ono zvýšení limitu pro uplatnění daňových paušálů, a to na úroveň před účinností zákona č. 170/2017 Sb., jenž limit oproti předchozímu znění snížil na polovinu. Stejně tak pozitivně vnímá další věci, nechci o nich dlouze hovořit, včetně přesunutí rozvodu tepla a chladu z první snížené sazby daně z přidané hodnoty do druhé snížené sazby ve výši 10 %.

Senát však navrhl některé změny, resp. úpravy, které dle Senátu v tomto daňovém balíčku chybějí. Jedná se o změny, které samotná vláda avizuje a připravuje a pouze nebyly doposud schváleny či projednány, a nevidíme důvod, proč by tyto změny nemohly být schváleny již nyní v rámci aktuálně projednávaného daňového balíčku. Je třeba si uvědomit, že daňoví poplatníci a zejména živnostníci nečekají na deklarace o nezbytnosti jejich podpory. Čekají na konkrétní opatření a konkrétní činy. Chtěl bych připomenout, že většina z navrhovaných změn byla přijata na plénu Senátu výraznou většinou hlasů, když pouze naprosté minimum hlasů bylo proti. Koneckonců i to závěrečné hlasování o vrácení zákona postoupeného Poslaneckou sněmovnou s pozměňovacími návrhy prošlo 59 hlasy, když pouze jediný hlas byl proti. A chci zdůraznit, že mezi těmi 59 hlasy nebyly jen z pohledu vlády tzv. opoziční poslanci. Když se podívám kupříkladu na klub sociální demokracie, tak s výjimkou dvou zdržených hlasů hlasovali všichni senátoři sociální demokracie pro vrácení návrhu zákona.

Půjdu chronologicky po jednotlivých změnách, které navrhuje Senát, jak to také učinila vlastně i paní ministryně. Začnu u novely zákona o DPH a skutečně si dovolím současně přidat krátké odůvodnění a reagovat na námitky paní ministryně. Ty námitky byly stejného typu v Senátu, jako byly teď, dokonce pokud jsem mohl sledovat, tak byly i v zásadě stejně podány. Když jsem si přečetl článek Ministerstva financí, včera, který se dotýká toho daňového balíčku, tak ty formulace byly přesně identické, které jsou v tom článku. Ale já musím říci, že mnoho z těch tvrzení považuji za hodně účelových.

Když vezmu přesunutí sazby DPH do tzv. druhé snížené sazby o rozvodu tepla a chladu, tedy ten návrh Senátu s dřívější účinností k 1. 7. 2019, tady je třeba uvést, a v tom se asi nebudeme lišit, že v oblasti teplárenství, nebo obecně se v posledním roce skokově zvýšily tzv. emisní povolenky. V zásadě ta cena z úrovně průměrné ceny 144 korun v roce 2017 se zvýšila až na 400 korun v roce 2018. V letošním roce bude cena povolenek ještě vyšší. Na letošní rok již teplárny v souladu s regulací do cen tepla nárůst nákladů na povolenky částečně promítly. Tento nárůst nevyplývá jen z uvedeného růstu ceny těchto povolenek, ale také z dalšího snížení podílu povolenek přidělovaných na výrobu tepla bezplatně podle evropské legislativy.

Státní rozpočet získal z prodeje povolenek v minulém roce 15 miliard korun, myslím, že to je správné číslo, zatímco plánované příjmy v návrhu, nebo ve schváleném rozpočtu na minulý rok počítali se 6 miliardami korun, to znamená o 9 miliard nárůst. Ve schváleném rozpočtu na letošní rok - také jsem se díval, je to v kapitole životní prostředí - jsou plánovány příjmy do státního rozpočtu ve výši 7,5 miliardy korun, ale lze předpokládat při objemu dražby 30 milionů povolenek opětovně příjmy v rozsahu 15 až 20 miliard korun. V takové situaci je skutečně namístě dřívější účinnost přesunu sazby DPH u rozvodu tepla.

Paní ministryně v Senátu - tady to tak nečinila - se pustila do spekulací, že dřívější účinnost může vést k dohodám mezi dodavateli a odběrateli o posunu placení záloh a vůbec o posunu konečného platného odečtu. Dovolím si této spekulaci oponovat.

Za prvé - a myslím, nebo nejsem si zcela jist, že to neměli přesně popsáno v tom článku Ministerstva financí. Za prvé, nižší sazba DPH by byla a bude uplatněna vždy u doplatku nad přijatou úplatou, nikoli od těch záloh, u té úplaty, která podléhá té sazbě daně, která je aktuálně platná. Za druhé, nepovažuji za realistické, že bude docházet k nějakému masivnímu odsunu či upuštění od zbývajících ještě nezaplacených záloh. A za třetí, taková situace může stejně tak vzniknout při jakékoliv účinnosti zákona, ať ta účinnost je od 1. ledna, nebo od 1. července. Ohledně výpadku pro veřejné rozpočty můžeme samozřejmě o ní debatovat. Pro celé veřejné rozpočty ten výpadek bude činit zhruba 900 milionů korun. V případě státního rozpočtu ale bude více než kompenzován nárůstem příjmů za povolenky.

Druhou věcnou změnou je přesun sazeb DPH u stočného a vodného a některých dalších služeb, a to v identickém rozsahu, který předpokládá novela zákona o elektronické evidenci tržeb. Zde je namístě zdůraznit, že daňové změny by měly být součástí novel daňových zákonů, nikoliv zcela jiných legislativních předloh. Paní ministryně mluvila o tom, nemyslím dnes, ale i v minulosti, že tento přesun je výrazem podpory živnostníků, kterým bylo v minulých letech skutečně nastraženo hodně byrokratických překážek ať už v podobě kontrolních hlášení, nebo EET. Ale položím si řečnickou otázku: Jakou má vazbu snížení sazby vodného a stočného na EET? Žádnou. Přitom dopad stočného a vodného je 2,5 miliardy ze 3,5 miliardy korun, to znamená ten největší dopad. Skutečně pokud nechceme o podpoře živnostníků jen mluvit, ale chceme ony přísliby reálně uskutečnit, pak není žádný důvod, aby se tyto daňové změny oddalovaly a přesouvaly do zcela jiných zákonů.

Víme, že ten dopad přesunutí do té druhé snížené sazby je asi 3,5 miliardy korun. Z toho důvodu také Senát navrhuje, aby tato změna vešla v účinnost prvním dnem sedmého měsíce po vyhlášení tohoto zákona. Rozpočtový dopad v roce 2019 se tedy týká fakticky posledního čtvrtletí a pro státní rozpočet bude zhruba někde v úrovni 550 milionů korun.

Třetí věcnou změnou je ono snížení spotřební daně z piva. Zde Senát přihlédl k tomu, že v roce 2010 došlo ke skokovému zvýšení této spotřební daně v souvislosti se zákonem o stabilizaci veřejných financí. Tato změna byla navržena vládou Jana Fischera a schválena jako tzv. dočasná změna. Z vystoupení, a já si to pamatuju, poněvadž jsem byl v té době poslancem, z vystoupení tehdejšího ministra financí Eduarda Janoty zcela jednoznačně plynulo, že se jedná o změnu platnou pro rok 2010, která měla na příjmové straně pomoci předejít riziku dosažení schodku státního rozpočtu přesahujícího 150, 200 miliard, a to v době světové ekonomické krize. Tehdejší vláda si také byla vědoma, ono to vyplývá i z vystoupení Eduarda Janoty, že např. zvýšení spotřební daně u piva především postihne příjmově nejméně bohaté občany. Léta šla a výše spotřební daně zůstala i v době, kdy ekonomika byla na vzestupu, nebo je na vzestupu.

Pozměňovací návrh je navíc předložen tak, že se nevrací k původním sazbám. Navrhované sazby spotřební daně jsou vyšší, než které platily před ekonomickou krizí. Vláda tehdy počítala s navýšením výnosu daně o zhruba 1,2 miliardy korun. Tak jak to bývá, skutečnost nebyla taková, protože tak jako většina podobných úprav, i tato změna zákona prošla změnou spotřebitelského chování. Čistý výpadek, pokud by byla přijat tento návrh v navrhované úpravě, lze odhadnout tak maximálně do 600 milionů korun pro období celého roku. Aby bylo jasné, o kolik by se cena piva nebo spotřební daň snížila, tak jsou to desetihaléře. Pro půllitr plzeňského piva se jedná o snížení spotřební daně o zhruba 30 haléřů. Výše daně u piva se vypočítává jako součin množství tohoto piva v hektolitrech a příslušné výše procenta koncentrace piva vyjádřeného v procentech extraktu původní mladiny a základní nebo snížené sazby. U Plzeňského Prazdroje při základní sazbě 32 korun, sazbě, která platí teď, činí u půllitru piva spotřební daň 1,76 koruny. Podle navrhované změny by to bylo 1,45 koruny. Asi v takovýchto relacích se pohybujeme.

Ano, pozměňovací návrh obsahuje větší snížení sazby spotřební daně u menších pivovarů, ale k nějaké výrazné daňové diferenciaci, o které mluvila paní ministryně, skutečně nedochází.

Paní ministryně argumentovala v Senátu i tady, že se tím podporuje větší dostupnost lahvového piva a zvětší se zdravotní rizika. S tímto argumentem úplně nemohu souhlasit, protože skutečně se jedná o haléřové položky.

Poslední věcnou změnou, a zkrátím to, je podpora elektronického daňového přiznání u daně z příjmů. Tento návrh byl vznesen již při projednávání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Byl vlastně zamítnut i asi v minulém týdnu, jak jsem zjistil, jako návrh, který předložila pirátská strana. Především se ta změna týká fyzických osob, protože právnické osoby podávají dnes většinou již daňové přiznání elektronicky. Tento návrh zvýhodňuje elektronické podání tím, že v takovém případě se prodlužuje obecná lhůta pro podání z 31. března na konec dubna. Paní ministryně argumentuje, že tím dojde ke zpoždění u vratky k přeplatku pro fyzické osoby. Ale také se musí dodat, že také dojde k prodloužení lhůty k placení daně. To je také potřeba dodat. Takže musíme se na to dívat skutečně z obou stran.

Jenom chci přiznat, že při srovnání s dalšími státy Evropské unie je lhůta pro podání daňového přiznání u nás velmi krátká. Tato změna se také navrhuje až od podání daňového přiznání v roce 2021, to paní ministryně nezmínila, za zdaňovací období roku 2020. Odpadají tedy výhrady nedostatečné legisvakance, času na technické přizpůsobení Finanční správy této změně, toho času je až hodně. Z debaty na půdě Senátu vyplynulo, že s touto změnou principiálně nemají problém ani zástupci Ministerstva financí, a opět tedy nevidíme důvod, proč čekat na pravděpodobně nový daňový řád, který ještě není ani v legislativním procesu.

Ostatní navržené změny, a to už jenom velmi stručně, se týkají posunutí obecné účinnosti návrhu zákona o jeden měsíc. Ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou je nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, což Senát považuje za nepřiměřeně krátkou legisvakanci. Další změny jsou již jen legislativně technické úpravy k některým ustanovením návrhu zákona navržené legislativním odborem Senátu.

Vážené poslankyně a poslanci, Senát učinil v textu takové změny, které se buď připravují v jiných legislativních návrzích, nebo se o nich již delší dobu diskutuje a jsou v souladu s veřejně proklamovanými záměry vlády. Není to nic, co by bylo mimo záměr vlády. Senátoři naopak upustili od dalších změn, byť jsme k tomu byli vyzýváni třeba Komorou daňových poradců. Týkalo se to obcí a velkého problému, jak nebo jestli zdaňovat třeba prodeje nemovitostí. Zda se jedná o ekonomickou činnost, nebo se nejedná o ekonomickou činnost. A byť jsem přesvědčen, že ta úprava, kterou navrhl až výbor v Senátu, by byla konzistentní nebo koherentní s Evropskou unií, tak jsme od této úpravy upustili, abychom zbytečně nezavdávali nějaké příčiny odmítání tohoto návrhu.

Jsou to tedy změny, které v letošním roce neznamenají ani zásadní dopady na veřejné rozpočty, protože účinnost některých změn se posunuje až ke konci letošního roku. Jsou to změny, které ale bezprostředně po svém přijetí pomohou daňovým poplatníkům a živnostníkům. Proto věřím, že tyto změny i bez nesouhlasu Ministerstva financí ve svém hlasování podpoříte.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan senátor Vladislav Vilímec. Nyní se tedy ptám, jestli k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu se chce vyjádřit zpravodaj garančního výboru rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Dolejš. Nemáte zájem.

Tímto otevírám rozpravu. Do rozpravy mám s přednostním právem předsedu poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjuru a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Tedy s prominutím ještě přečtu jednu omluvu, abych nezapomněl. Pan premiér se omlouvá od 18.00 hodin do konce jednání a pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 18.15 hodin do ukončení jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, začal bych tím, že v Senátu mají většinu opoziční strany z Poslanecké sněmovny. Senát mohl přistoupit k projednávání daňového balíčku - i když ten název je poměrně bombastický na to, že v původním vládním návrhu bylo pouze zdanění zahřívaného tabáku, o čemž není žádný politický spor, to podporují úplně všichni, jinak to moc daňový balíček není. Senát mohl přistoupit dvěma způsoby. Buď mohl prosadit, a tu sílu jsme na to měli v Senátu, vlajkové lodi našeho ekonomického programu: zrušení superhrubé mzdy, jednotnou sazbu daně z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15 % z hrubé mzdy, zrušení třetí sazby DPH atd. Kdybychom sledovali politiku, tady bychom měli ohnivé projevy, obhajovali bychom své stranické ekonomické programy a stoprocentně by prošla sněmovní verze. Anebo druhá možnost, kterou zvolil Senát, a já jsem rád, pokusit se udělat něco menšího, ale něco smysluplného, zejména pro drobné podnikatele a živnostníky.

Já se ve svém vystoupení budu držet, stejně jako paní ministryně a pan senátor, předseda hospodářského výboru Senátu, těch jednotlivých, já bych řekl, že jsou čtyři základní témata - pomiňme legislativně technické úpravy, které navrhovala legislativa Senátu jako celku a ne jednotliví senátoři.

Možná bych začal pivem, protože to byl můj pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně. Chyběly mu dva hlasy. To je škoda, protože kdyby ty dva hlasy přišly, tak by to bylo u obou dvou verzí. Mluvil už o tom pan senátor Vilímec. Kdysi úřednická vláda v reakci na ekonomickou krizi přišla do Poslanecké sněmovny, kde na jedné straně navrhovala zvýšení daní a na druhé straně snížení výdajů. Poslanecká sněmovna - já jsem v ní v té době neseděl - vzala za své zvýšení daní a snížení výdajů už ne. Takže jediné opatření v té době, kterým se mělo reagovat na světovou hospodářskou krizi - abych byl spravedlivý, ne na krizi v České republice -, bylo zvýšení daní. K té rozpravě, a opět to citoval pan senátor, zaznělo, že ta daň je přechodná. Jak říká klasik: dávám tomu rok nebo dva. A už to platí devátý rok.

My jsme chtěli vyjít vstříc zejména minipivovarům. Bohužel spotřební daň na pivo je částečně harmonizovaná. To ví paní ministryně stejně jako my. To znamená, abychom mohli snížit spotřební daň na pivo těm nejmenším, musíme snížit základní sazbu, kterou platí ti největší, protože harmonizace spočívá v tom, že úleva pro malé může být maximálně ve výši 50 % toho, co platí ti největší. A z toho náš návrh vychází a jsem rád, že si ho osvojil i Senát.

Struktura výroby piva se změnila. V této chvíli v České republice funguje více než 400 minipivovarů. Průměrný počet zaměstnanců je deset až patnáct, jak v kterém. Tak si spočtěte, kolik lidí pracuje v minipivovarech. A to jsou lidé a vlastníci, kteří nebudou odcházet za investičními pobídkami do jiných zemí. To nejsou lidé, kteří budou odcházet kvůli daňovým prázdninám do jiných zemí. To jsou ti, kteří přispívají k pestrosti nabídky spotřebitelům. Odhadované výpadky na straně veřejných rozpočtů jsou tak zhruba na 800 milionech korun. Můžeme se přít. Zhruba možná 200 milionů, to Ministerstvo financí odhaduje víc, ale po pravdě řečeno, kdyby státní rozpočet skončil na straně příjmů nebo výdajů s odchylkou jedné miliardy, tak je to spíš zázrak, protože když si to spočtete procentuálně, tak by to bylo 99 celých něco, čím by se plnil státní rozpočet. Myslím si, přestože ty sliby učinila vláda a já nevím, jestli po ní přišlo pět nebo šest vlád, mohli bychom je splnit při tom, že podpoříme ty malé a drobné.

Říkal jsem paní ministryni, že jsem s úsměvem zaznamenal takový názorový veletoč hnutí ANO, které po pěti letech přijde na to, že živnostníci to mají těžké, jak říkal pan premiér. Teď jsme si všimli, jak to mají ti živnostníci těžké. Ale minipivovary provozují opravdu malí a drobní podnikatelé. Už jsem říkal, můžete se podívat, jaký mají objem, jaký mají počet zaměstnanců. A když jsme tady projednávali poprvé v minulém volebním období, tak mi zástupce Svazu minipivovarů - bohužel to nemám s sebou, ale kdyby vás to zajímalo, tak jsem to ještě schopen dohledat a přečíst - dal seznam možných kontrol, které mohou v jednom roce přijít na minipivovar. Pokud mne paměť neklame, to číslo bylo větší než dvacet. Tak takhle my se chováme k malým a drobným. A tady ten návrh jim vlastně vrací daň na úroveň o něco vyšší, než byla do roku 2010. Ani to nekopíruje. Rozumím tomu, že je nějaká inflace z roku 2010. Podle mého názoru je ten návrh správný, nijak neohrozí stability státního rozpočtu a zaslouží si podporu.

Elektronické daňové přiznání. Patřím k těm fyzickým osobám, které nepodnikají, které nejpozději ode dneška za devatenáct nebo dvacet dnů musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a určitě bych to přivítal já osobně, a nejenom já. Nebudu si kvůli tomu zřizovat datovou schránku, abych měl tu možnost. Argument "my jsme proti, protože právnické osoby to už mají" mi přijde lichý, když i autoři tohoto návrhu říkají, že se to má týkat především fyzických osob. Víte moc dobře, že ti, kteří podnikají, mohou daňové poznání přidávat až 30. 6., pokud se tak rozhodnou. Tady vidíme problém. A jedním z těch argumentů je údajně to, že se nestačí stát a Finanční správa na to připravit. Ale jak správně říkal pan poslanec Vilímec, pokud bychom to dneska schválili, stát má takřka dva roky, aby to, dejme tomu, bylo k 1. 1. 2021 k dispozici, i když neznám nikoho, kdo by podával daň 2. 1., když teoreticky může, nebo 3. 1., ale neznám nikoho, kdo by to už měl hotovo. I od zaměstnavatelů potřebuje potvrzení o příjmu, musí mu přijít, pokud má hypotéku, potvrzení z hypoteční banky, pokud má důchodové připojištění, penzijní, tak musí přinést potvrzení atd. Ten návrh je opravdu správný a je dobře, že ho tam Senát dal.

Teď se dostávám k části, kde zdůvodňování paní ministryně, že je proti, je nejvíce komické. Když jsme projednávali daňový balíček, já a mnozí další jsme kritizovali, že snížení DPH není v daňovém balíčku, ale v EET. Politicky je to chytré. Já tomu rozumím, že tím chcete podvázat jakoby schválení EET tím, že tam je nějaké snížení daní. Ale tohle může platit za dva měsíce, jak říkal pan senátor. Kdy bude platit EET, si nedovolím odhadnout. Já tedy doufám, že to nebude brzo, že to nebude ani na podzim, možná až v zimě. Pak je tam ještě šest měsíců. Takže se obracím na kolegy z levé části politického spektra, kteří jste připraveni hlasovat proti snížení DPH na vodné a stočné. Tomu skutečně nerozumím. Zeptejte se svých voličů, jestli by to přivítali, nebo ne. Jste připraveni hlasovat proti snížení DPH na teplo a chlad od 1. července.

Já nevím, paní ministryně, já ty faktury fakt čtu a ještě jsem nezaznamenal, že by od 1. ledna nebyla jiná cena na energie až do 31. prosince. Víme moc dobře, že to jsou většinou regulované ceny, a ty se mění velmi často k 1. lednu. Argument, že když bude DPH nižší od ledna, že se to použije i na období do konce roku, podle mě neobstojí. Za odebrané teplo se bude platit zvýšená sazba DPH, pokud podpoříte sněmovní verzi, anebo 10 % DPH, snížená sazba, pokud podpoříte senátní verzi.

Když Ministerstvo financí vysvětlovalo zatím nelichotivý výsledek hospodaření po dvou měsících, mluvilo o mimořádných vlivech na příjmové straně státního rozpočtu v roce 2018. Na tom se shodujeme. První a největší mimořádný příjem byl vlastně doplatek za programovací období 2007 až 2013. Paní ministryně mě určitě opraví, já to číslo nevím z hlavy. Bylo to kolem 30 miliard, doplatek za to období 2007 až 2013, co bylo příjmem státního rozpočtu v roce 2018.

Ale druhým, vlastně mimořádným příjmem, o který se vláda nezasloužila a o který se nemůže zasloužit žádná vláda, ať je levicová jako tato, nebo pravicová, bylo zvýšení příjmů za emisní povolenky a to bylo plus 8 miliard. Pan senátor tady opět pregnantně ukázal na ceny v roce 2017, 2018 a na prognózu ceny emisních povolenek v roce 2019.

Takže je jednoduché. Pokud chceme, aby občané měli sníženou sazbu DPH na teplo už v celé topné sezóně, tak hlasujeme pro senátní verzi. Pokud nechceme, hlasujeme pro sněmovní verzi. Ty peníze jim raději vezmeme, abychom pak mohli vybraným skupinám něčím přispět.

Když se podíváte na to, kde to centrální vytápění je, tak si myslím, že zrovna tam je vhodné snížit DPH, protože ti koncoví uživatelé nejsou schopni žádným způsobem ovlivnit cenu emisních povolenek. Žádným způsobem! A když si emisní povolenky přeložíme do českého jazyka, což je takové velmi složité, tak to je vlastně platba za znečištění životního prostředí. Jinak si to nazvat neumím, kdybych měl jednoduše vysvětlit, co je emisní povolenka a proč to ty firmy vlastně platí. Tím si vlastně kupují to, že mohou v zákonem povolené míře znečišťovat životní prostředí. Pokud chceme pomoci živnostníkům, tak budeme dneska hlasovat pro snížení sazeb DPH pro vybrané skupiny.

Senátoři udělali chytrou věc. Vzali vládní návrh a ten promítli do daňového balíčku. Dvanáctého března je paní ministryně proti. Já nevím, kdy bude třetí čtení EET, já bych tipnul někdy 12. října, a paní ministryně bude říkat: Doporučuji to schválit, je to výborná věc. Naše vláda navrhuje snížení daní. Otázka zní na vás, kteří chcete hlasovat pro sněmovní verzi, proč máme čekat? Buďto snížení daní je dobře, a my jsme přesvědčeni, že je dobře, a nic jsme k tomu vládnímu návrhu ze svých dobrých nápadů nepřidali, abychom nebyli obviňováni z toho, že si tady hrajeme politické hry, jenom senátoři vzali to, co je napsáno v zákoně o EET. A můžeme to schválit dneska, účinné to pak bude, kdybych si měl tipnout, od 1. května by to možná mohlo jít. Uvidíme, kdy to vyjde ve Sbírce zákonů a jak rychle to podepíše pan prezident.

Takže když si shrnu důvody, které řekla paní ministryně, já jsem docela překvapen, protože většinou paní ministryně v těch debatách ať už tady, nebo na rozpočtovém výboru používá odborné argumenty, dneska zazněly ryze politické. Pan senátor jasně ukázal a odborně popsal ty problémy, zdůvodnil, proč to Senát jako celek považuje za rozumný návrh. Připomenul bych i tu silnou většinu v Senátu. Není úplně obvyklé u daňového zákona, že senátoři z pravice i z levice hlasují vlastně pro totožné znění zákona, který se vrací do Poslanecké sněmovny. A tím se vracím na začátek svého vystoupení, že to ukazuje zodpovědnost Senátu, že přijal rozumné věci, které nemají pečeť ryze pravicového řešení, jak by se líbilo nám, ať už poslancům, nebo senátorům za ODS, ale také vyhovovalo převážné většině levicových senátorů z ČSSD. My to považujeme za rozumný kompromis.

Takže tam v zásadě máme čtyři věci:

Snížení DPH, které chce vláda, ale jinde a jindy, ale jinak je to úplně stejné. Odborný argument neexistuje.

Elektronické daňové přiznání, které by vláda měla nachystat, a Finanční správa, za dva roky, a vláda říká opět: nejsme proti, ale my to uděláme lépe, ale vlastně stejně.

Pak je debata o těch sedmi měsících DPH na teplo a chlad. A sami si zkuste odpovědět, jaké faktura, která přijde v dubnu příští rok, bude mít DPH na teplo. Já myslím, že to je úplně jednoduché. Buď tam bude nižší sazba podle Senátu, nebo vyšší sazba podle Sněmovny. Paní ministryně nemá pravdu, když říká, že je to jedno, že ta faktura bude na stejnou částku. Docela rád bych takovou fakturu viděl, že tam bude DPH deset, když legislativa říká, že není deset. To je podle mě něco, co ty firmy prostě účtovat nemohou a nebudou, protože se musí řídit platným zákonem mj. o DPH.

A v rámci toho balíku chci připomenout zejména to vodné a stočné, kde vidíme roky paradoxy. Přestože to je regulovaná cena, tak čím víc šetříme, tím víc platíme. Je to trochu jako u mobilních dat: málo tou vodou plýtváme, proto máme tak vysoké ceny vodného a stočného. Takže musíme pustit kohoutky a vypnout wifiny a bude líp! Já tomu úplně nerozumím. Myslím, že tomu tak není, ale - to je náhoda, že se dívám na pana poslance Nachera. (Pobavení.) Já se mu omlouvám, aby si nemyslel, že ho cituji. To bych ho citoval se vší parádou. Nemyslím si, že on tento názor sdílí. Jenom sedí tak příhodně, že na něj zrovna míří můj pohled.

Takže odborné argumenty paní ministryně chybí. Jsem překvapen, protože většinou to tak nebývá. Jsou politické, ty jsou legitimní, já to nijak nezpochybňuji. Jinými slovy, milí podnikatelé, chcete snížit DPH? Jedině za cenu EET, milí živnostníci! My víme, že to máte těžké, ale my vám to ještě ztížíme tím EET, těm malířům a kadeřnicím a já nevím, komu všemu, ale zato vám snížíme DPH. Ne před půl rokem, jak jsme mohli, ale až budeme chtít my. To je první argument.

Druhý - digitalizace v praxi. Nic. Zřiďte si daňovou schránku, pak budete mít dokonce povinnost to podat elektronicky, pak už nemáte volbu. Kdo by to dělal z fyzických osob? Já nevím, jestli někdo z vás jako soukromá osoba - já vím, že někteří ano, protože jsem to debatoval s poslanci, mají datové schránky. Mně to přijde hrozně nepohodlné a uživatelsky nepřívětivé, ale nic proti světu DOSu a mých mladých let jako programátora. Cítím se, jako by se ten vývoj nikam neposunul, když si otevřu datové schránky. To je tak v roce 2008 nebo 2009, možná 2010, když přimhouřím oko, ale určitě nejsme v roce 2021, kde bychom mohli mít nové, moderní možnosti. Paní ministryně mi říká, ať vyzkouším systém EPO. Hlásím, že jsem ho včera vyzkoušel. Používat ho nebudu, ale dobře. Také je to takové trošku - skoro mi to připomíná DOS, abych pro ty, kteří se orientují. Políčka, ta grafika je úplně jak v DOSu, který jsem miloval. Je to docela pěkné.

Takže na závěr úplně vážně. Pokud chceme aspoň něco udělat pro drobné podnikatele a živnostníky, podpořme senátní verzi. Je rozumná, je kompromisní, nepřináší žádnou revoluci do daňového práva a aspoň má právo, ta senátní verze, se nazývat daňový balíček. Sněmovní verze moc daňový balíček nepřipomíná. To mnohem víc daňový balíček připomíná zákon o EET, jehož osud je, a já doufám, že pořád, na vážkách, že některé z vás ještě přesvědčíme našimi opakovanými argumenty, já se na tu debatu těším. Myslím, že přineseme spoustu podnětných pozměňovacích návrhů, abychom se nad tím ještě jednou společně zamysleli.

A paní ministryni bych požádal, kdyby se držela té odbornosti, tak musí podle mě říci minimálně neutrální stanovisko. Pokud řekne zamítavé stanovisko, jak řekla ve svém úvodním vystoupení, a já to plně respektuji, tak vězte, že to není odborný pohled správce financí a odborníka z Finanční správy, ale ryze politický pohled politika hnutí ANO. Tomu já rozumím a to i respektuji. To, že není členkou, nic neznamená, ale důležité je, kdo dělá politiku hnutí ANO, ne jestli je členem toho hnutí, nebo ne. To já myslím, že je podstatné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy omluvy. Pan ministr Dan Ťok stahuje svoji omluvu, zůstává v jednacím sále, a pan poslanec Ivo Vondrák se omlouvá mezi 19. a 22. hodinou z pracovních důvodů. A ještě paní poslankyně Olga Richterová se omlouvá do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Nyní tedy jsme v obecné rozpravě, takže vyzývám pana poslance Mikuláše Ferjenčíka a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl především zareagovat na paní ministryni, která hovořila o údajném prodloužení doby na vrácení přeplatku z daňového přiznání u toho našeho návrhu, což je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč my podporujeme senátní verzi. Takže tak jak jsme to navrhli, tak pokud daňový poplatník podá daňové přiznání do konce března, tak dostane vrácení toho přeplatku ve stejném termínu jako v současnosti, takže k žádnému odkladu nedochází. A co se týče toho, že když ho podá později, tak dostane později i tu vratku, to je logické, nicméně to se sám daňový poplatník rozhodne, jestli se mu to vyplatí, nebo ne. My chceme přidat lidem volbu, jestli je pro ně výhodnější tedy podat to do konce března a v případě, že mají přeplatek, dostat ty peníze dříve, anebo to podat do konce dubna a ty peníze lze dostat později. Nicméně to rozhodnutí je čistě na nich.

Takže k žádnému prodloužení nedochází. Naopak ta základní výhoda pro poplatníka je v tom, že lidé, kteří nestíhají ten termín shromáždit všechny podklady pro daňové přiznání do konce března, jsou nuceni si najmout daňové poradce. Ten termín konec března, který máme v České republice, je ve srovnání s evropskými zeměmi poměrně krátký, a právě proto nám přijde vhodné, aby lidé měli možnost shromáždit ty podklady až do dubna a podat to daňové přiznání v průběhu dubna. Díky tomu nebudou muset platit za služby daňových poradců, pokud to zvládají sami to daňové přiznání podat, pouze nestíhají splnit tu časovou lhůtu. To je základní motivace na straně poplatníků, proč je tento instrument vhodný. A na straně státu je vhodný jednoduše z toho důvodu, že je jednodušší zpracovat přiznání, které už přišlo elektronicky v nějaké strukturované formě, než přiznání, které přichází poštou. Takže ten náš návrh je výhodný jak pro daňové poplatníky, tak pro státní aparát.

Takže tady skutečně nevidíme žádný věcný argument proti. Ostatně žádný nepadl, ani když se to projednávalo na Sněmovně. Jediný argument je, že hnutí ANO to navrhne samo a lépe. Tak ve chvíli, kdy to zpracovalo Ministerstvo financí, nebo pomohlo nám zpracovat, tak skutečně nevím, v čem to bude lépe. Nicméně nechám se překvapit.

Dále, my podporujeme, aby se ty změny DPH z tisku k EET vyčlenily a schválily v rámci daňového balíčku, což je daleko logičtější. Ke změnám daní má sloužit daňový balíček, tisk EET má sloužit k projednání třetí, čtvrté vlny EET. To tvrzení, že to věcně souvisí, podle mě není namístě. Naopak, jedině pokud to schválíme odděleně, bude možné zjistit, nakolik má vliv na přiznávání tržeb to, že se sníží daně, a půjde to posoudit odděleně od toho, jaký vliv má EET. Dneska je motivace nepřiznávat některé příjmy velmi výrazně daná tím, že se podnikatel bojí, že spadne do DPH a že bude muset výrazně zdražit. To je velmi výrazná obava dnešních podnikatelů. Když se ta obava výrazně sníží tím, že to DPH bude nižší, tak logicky budou víc přiznávat ty tržby. A pokud neoddělíme ten efekt snížení DPH - pozitivní motivace podnikatelů přiznávat příjmy, protože ty daně jsou přiměřeně nízké - od toho zavedení třetí a čtvrté vlny, tak nikdy nebudeme schopni relevantně posoudit, který vliv převažuje. Takže to je další argument pro to schvalovat obě ta opatření samostatně.

Kolega Stanjura už zmínil, že těch argumentů, které bude opozice přednášet proti třetí, čtvrté vlně EET, bude celá řada. Určitě jich bude minimálně stejně, jako přednášel pan poslanec Bláha proti revizi práce ve svátcích. Můžeme očekávat velmi bouřlivou sněmovní debatu, zatímco lidé by určitě uvítali to snížení daní dříve.

Poslední poznámka především tady ke kolegům z KSČM. Vy si skutečně dokážete u svých voličů obhájit, že jste nehlasovali pro snížení DPH na vodné a stočné? Myslím si, že byste si měli uvědomit, že vy jste sami také na hranici vstupu do této ctěné Sněmovny. A rozhodně nepodpořit snížení DPH na vodné a stočné je podle mě naprostá ostuda komunistické strany.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy požádám o vystoupení paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se i já jménem klubu Starostů a nezávislých vyjádřila k daňovému balíčku, který, respektive tento zákon, nám byl vrácen Senátem.

Původní zákon jsme očekávali trochu jiný. Očekávali jsme, že součástí tohoto zákona bude zrušení superhrubé mzdy, případně mírné snížení daní příjmu fyzických osob. Jak víme, zrušení superhrubé mzdy z návrhu zákona vypadlo a mírné snížení příjmů fyzických osob se také nekoná. Domnívali jsme se, že pokud toto bude ve vládním prohlášení, objeví se to i v daňovém balíčku.

Na druhou stranu jsme rádi, že vypadla z původního návrhu úprava definice pojmu dotace k ceně, která měla postihnout řadu subjektů, jejichž dotace od státu by byly daněny. A očekáváme, že Ministerstvo financí dle slibu paní ministryně připraví metodiku, vymezí subjekty, kterých by se toto týkalo, a také že dojde k vyhodnocení, jaké fiskální dopady toto opatření bude mít. Protože jsme jedinou zemí, která novou definici dotace k ceně, která je zahrnuta pod úplatu, a tudíž zatížena DPH, zatím ve svém právním řádu nemáme.

Nicméně ve sněmovní verzi prošly dva zajímavé návrhy, a to zvýšení daňových paušálů na 2 miliony korun a také pozměňovací návrh, který snižuje DPH na teplo a chlad z 15 na 10 % s účinností od 1. 1. 2020. Senátní návrh a senátoři šli ještě dále a navrhují, aby účinnost byla změněna, a to již od 1. 7. 2019, a důvody jsou zřejmé. Právě ony vysoké ceny emisních povolenek, které se promítly do cen tepláren a hlavně mohou dopadnout na spotřebitele, vedly senátory k tomu, aby účinnost dali na 1. 7. 2019.

Také zajímavý návrh, se kterým nelze než souhlasit, je právě ono podávání daňového přiznání. Pokud poplatník podá elektronicky, odsouvá se lhůta pro podání o jeden měsíc, a to do konce dubna. Myslíme si, že každá motivace poplatníka, aby podával daňové přiznání elektronicky, je správná, a to i z toho důvodu, že v České republice daňoví poplatníci elektronické daňové přiznání podávají ve 20 %, kdežto v Evropě je obvyklých 50 až 60%.

Dále senátoři vyjmuli - o tom zde již byla řeč - snížení sazeb DPH dle sněmovního tisku 205. Argument, že se jedná o daňové záležitosti, tak s tím musíme také souhlasit.

Co se týče sazeb na pivo, domnívám se, že jedna varianta je snížení sazeb DPH. Důvodem bylo pomoci, tedy v rámci zmírnění opatření EET, malým hospůdkám. Je to argument. Dalším argumentem je snížení spotřební daně jako pomoc malým pivovarům. Já se osobně domnívám, že v tomto případě snížení sazeb na pivo je otázkou skutečně politickou. Myslím, že tak jak jsme si zde vyjasňovali při interpelacích s panem ministrem zdravotnictví, zda se zdržel, či nezdržel při hlasování na vládě ohledně snížení DPH či spotřební daně, tak konstatoval, že se zdržel, a měl pro to své důvody. Protože jsme zemí, kde se ve velké míře požívá alkoholických nápojů, a myslím, že snižovat jakoukoliv sazbu není úplně správné.

Nicméně celkově lze říci, že sněmovní verze přináší řadu pozitivních změn a z tohoto důvodu klub Starostů a nezávislých podpoří právě senátní verzi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara. Jako poslední zatím v pořadí pan poslanec Jan Skopeček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl navázat na to, co tady říkala paní ministryně ve své zprávě, resp. k tomu jejímu negativnímu stanovisku a k vysvětlení toho negativního stanoviska.

Je zajímavé, že paní ministryně už v říjnu minulého roku řekla následující: Obstrukce s přijetím novely zákona o evidenci tržeb brání významnému snížení DPH, což by mělo být součástí novely. Nicméně snížit DPH může Sněmovna kdykoliv a vláda to může navrhnout kdykoliv. K tomu opravdu nepotřebuje EET. DPH totiž nemá se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, nic společného, protože DPH řeší zákon jiný, a to je přímo zákon o dani z přidané hodnoty. Pokud to tedy vláda, paní ministryně a vládní strany myslí se snížením DPH vážně, tak zajisté snížení nebudou dnes blokovat, a proto mě překvapuje to negativní stanovisko. Protože dneska nikdo nedokáže dohlédnout konce projednání novely zákona o evidenci tržeb. Ještě jsme neměli ani druhé čtení. Nevíme, jaké budou pozměňovací návrhy, a nevíme, jak bude vypadat finální tvar takového zákona i té změny DPH, protože změna, návrh na novelu DPH je vlastně přílepkem ke změně zákona o evidenci tržeb.

Pokud nepodpoří vládní strany snížení daní, tak jen potvrdí tu moji teorii, moje slova, která jsem tady řekl při prvním čtení o EET, že se jedná pouze o marketingový tah. Nikoliv skutečná, reálná, koncepční a systémová změna a návrh na snížení daní, ale skutečně marketingový tah, který chce vláda přesto, že prosazuje dlouhodobě vůči živnostníkům restriktivní politiku, tak se chce pasovat před nimi do příznivějšího světla a ty návrhy na snížení DPH pak v takovém případě slouží jenom jako taková clona, která má zakrýt rozšiřování restriktivního nástroje, jako je online sledování drobných živnostníků, aby právě vláda mohla říkat, že chce přijmout EET, aby mohla snížit DPH. Ale to je nesmysl. To je jen marketingové spojení hrušek s jablky.

Já osobně bych si také představoval, jak řekl jeden z mých předřečníků, pan předseda Stanjura, že by se DPH změnilo systémově, snížilo by se plošně, změnily by se dvě sazby, které máme dneska 15 a 10 %, ty dvě snížené sazby, že by byla jedna snížená sazba na úrovni 10 %. Ale dobře. Nemáme většinu, naše politická strana ve Sněmovně, nejsme ve vládě, takže tento návrh, který přinesl Senát, senátní verzi beru jako reflexi původního návrhu vlády. A teď se právě ukáže, jak vládní strany a vláda to myslí se snížením daní, jestli to opravdu myslí vážně.

Paní ministryně se tady zmínila o změně DPH na teplo a chlad na 10 %. Řekla tady, že ten 1. leden 2020 byl zvolen kvůli tomu, že se očekávají dopady změny směrnice o emisním obchodování až v roce 2020. Já byl jedním z předkladatelů původního návrhu, který byl dán zástupci šesti stran. A datum 1. leden 2020 nebylo zvoleno kvůli tomu, že bychom čekali, že dopadne změna cen emisí povolenek na ceny tepla až v roce 2020. My jsme zvolili ten termín kvůli předběžné opatrnosti, kvůli stanovisku Ministerstva financí, a i podpoře vládních stran. Já jsem rád, že Sněmovna drtivě souhlasila s tímto snížením DPH na teplo z 15 na 10, která (?) si kladla za cíl určitou kompenzaci umělého navyšování cen tepla z důvodu růstu cen emisních povolenek, a to kompenzaci pro konečné spotřebitele, kteří nijak nemohou tento administrativní nárůst způsobený změnou směrnice ze začátku minulého roku, tak to nemohou ovlivnit. Mimochodem ty ceny emisních povolenek narostly až pětinásobně za ten jeden rok.

Senát zvolil dřívější datum, což má svou vnitřní logiku proto, aby se celá topná sezona rok 2019 a rok 2020, tak již v celé sezoně byl kompenzován umělý růst cen vyvolaný právě změnou směrnice o emisním obchodování. Proto jsem potřeboval vystoupit, abych vám to tady vysvětlil, že nebyl zvolen termín 1. leden 2020 kvůli tomu, že bychom čekali dopady až v roce 2020, ale kvůli předběžné opatrnosti, kvůli stanovisku Ministerstva financí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako poslední v obecné rozpravě má zájem vystoupit pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já děkuji za slovo. Jenom krátce. Já se vrátím k cestě pana premiéra do Spojených států v uplynulých dnech, kde jsme mohli zaznamenat při setkání s prezidentem Trumpem, jak pan premiér říká, jak moc se mu líbí plán pana prezidenta Trumpa, jak udělat znovu Ameriku velkou. Říkal mu zároveň, že má podobný plán připravený pro Českou republiku.

Všichni, kdo četli předvolební program a plán Donalda Trumpa, tak vědí, že hlavní jeho součástí a smyslem je razantnější snížení daní ve Spojených státech. Já se chci zeptat, poté co pan premiér Babiš v Oválné pracovně vychvaloval tento plán a říkal, že má podobný plán připravený pro Českou republiku, proč hnutí ANO v realitě není schopno schválit ani velmi dílčí a drobná snížení daní, když ten Trumpův plán znamenal opravdu razantní snížení daňového zatížení ve Spojených státech.

Jak už tady zaznělo, ODS mohla využít situaci v Senátu a přinést sem celou řadu našich návrhů, které tu opakovaně předkládáme a které by vedly ke skutečně výraznému, razantnímu snížení daní. Mohli jsme znovu usilovat o zrušení superhrubé mzdy, mohli jsme usilovat o zrušení silniční daně, daně z nemovitosti nebo z nabytí nemovitosti. To nemělo smysl, protože to hnutí ANO zablokovalo už minulý týden. Na tom všem je jednoduše vidět, že hnutí ANO, pan premiér a paní ministryně velmi rádi mluví o nízkých a jednoduchých daních, ale když přijde na lámání chleba, když přijde na jakékoliv hlasování, které má v Poslanecké sněmovně snížit i velmi dílčí daň, která není pro státní rozpočet nějak důležitá, tak hnutí ANO se zdrží, řekne, že to udělá lépe někdy v budoucnu, anebo hlasuje proti, aby na svých stranických fórech mohlo znovu mluvit a povídat o tom, jak si přeje jednoduché a nízké daně.

Sem přichází balíček, který se věnuje DPH, spotřební dani na pivu, zjednodušenému podávání daňového přiznání, věci, které zkrátka mají svou racionalitu a které ti, kteří to myslí s Českou republikou dobře, mohou velmi jednoduše podpořit, protože nebudou znamenat zjednodušení daní. Ale jak jsem viděl pana premiéra u pana prezidenta Trumpa, tak mám pocit - a teď použiji slova, která nepoužívám, která používá pan premiér. Prostě když hnutí ANO mluví o jednoduchých a nízkých daních, tak kecá a žvaní. A myslím, že to další hlasování ukáže.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Skopeček. Byl zatím posledním přihlášeným do rozpravy. Rozhlédnu se po sále, zdali má ještě někdo zájem. Zájem nevidím, takže rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Máte zájem, paní ministryně? Pan senátor Vilímec taky bude mít zájem? Taky. Dobře. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, děkuji za diskusi, která byla bohatá. Já se to pokusím shrnout. Nejdřív vezmu věcná fakta a pak se vyjádřím k tomu, co tady rezonovalo nejvíce.

Měla jsem pocit, jako by někteří z poslanců diskutujících z pravé strany spektra diskutovali o balíčku, který je v prvním čtení, a ne který má za sebou celý legislativní proces a je naopak v závěrečné fázi svého schvalování.

Já nebudu opakovat to, co jsem řekla ve svém úvodním slově. Prostě spotřební daň, snížení spotřební daně na pivovary nepomůže těm nejmenším. Pomůže naopak těm středním a velkým. Naruší v podstatě jakousi proporcionalitu, která je mezi jednotlivými skupinami, a sníží nám cenu už tak dostupného a levného lahvového piva.

Co se týče podávání daňových přiznání v prodloužené lhůtě. Já tady nechci přednášet to, co jsem přednášela celý život. Lhůta pro podání daňového přiznání, zopakuji: Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Daň se podává, buď je stanovena fixní lhůta, nebo je možnost podávat v takzvané prodloužené lhůtě zákonné, když daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, případně se jedná o obligatorně, neboli povinně auditovaný subjekt. A samozřejmě pak jsou tam určité povinnosti, které vyplývají z podávání elektronických, ale ty už nemají na to vliv. A vysvětlovala jsem, že principiálně nejsme proti tomu. Vždyť jsme to pomáhali psát na Ministerstvu financí. To děláme komukoliv, kdyby náhodou legislativní návrh prošel, tak aby aspoň byl legislativně technicky dobře. Řekla jsem, že to zařadíme do balíčku k online finančnímu úřadu. Ale právě proto, že to má dopady do splatnosti daně, tak to musí být provázáno se sankčním systémem, s lhůtou vyměření, tak aby tam nedošlo k nějakým nepředloženostem. A lhůta účinnosti je stejná. My budeme mít 21, vy 21. Tak nechme to projít řádným legislativním procesem. Já jsem jenom řekla, že nejsem proti tomu. (V sále je silný hluk.)

Ale abyste si od toho nic neslibovali. Právnické osoby mají datovou schránku -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, já vás na chviličku přeruším. Prosím o klid, aby paní ministryně byla slyšet. Mám tady žádosti ze sálu, abychom trošku uklidnili sál. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo. - Abyste si od toho nic moc neslibovali. Přesto my to do daňového balíčku online finančnímu úřadu neboli projektu Moje daně dáme.

A teď to nejzásadnější - snížení DPH. Já jsem ve svém úvodním slově byla zdvořilá, nemám ráda příliš pejorativní výrazy, takže jsem se jim vyhnula. A já nevím, pane předsedo Stanjuro, jestli můj projev byl odborný, nebo politický, já to neměřím. Nemám na to žádný, žádný metr. Já se snažím, aby můj projev byl logický, abych byla konzistentní a abych mluvila o tom, čemu věřím. Ale teď ten výraz použiji. A neřekl jste to nejenom vy, řekli to další poslanci. Prostě vaše vystoupení stran snížení DPH je pokrytectví. To je prostě prachobyčejné pokrytectví! A je mi jedno, jestli je to politické, nebo není. Prostě tak to je. Protože to, že se svázala snížení DPH s EET, má naprostou logiku. Tam se podporují... Tak jako jsme v první vlně snížili DPH na stravovací služby z 21 na 15 % a teď je snižujeme znovu z 15 na 10, tak jsme podporovali tehdy první vlnu. A pokračujeme v tom.

Dále. Ty vybrané služby souvisí s třetí, čtvrtou vlnou. A připojili jsme tam samozřejmě vodné, stočné. Osm měsíců jste to tady nechali ležet! Osm měsíců jste to bojkotovali, a teď budete mluvit o tom, že my brzdíme? I tím, že se projednává EET, že se prosazuje třetí, čtvrtá vlna, tak tím narovnáváme podnikatelské prostředí, i tím pomáháme živnostníkům. Logicky to bylo svázáno proto, že se zlepší výběr daní, tudíž bude na toto snížení. A že se nesnížily daně? Daně se snížily za minulé vlády o 100 miliard. Měla jsem tu tabulku tady několikrát. A toto snížení prezentuje další 3,4. A dávno naši občané mohli mít nižší cenu za vodné a stočné, kdybyste to tady nenechali ležet od června roku 2018. Takže já říkám pokrytectví. A je mi jedno, jak to vy kvalifikujete.

Marketingový tah - přílepek. Co je jiného, že v závěrečné fázi legislativního procesu, a my jsme v závěrečné fázi legislativního procesu, dojde k vytržení opatření z návrhu zákona o EET a načtení do verze zákona, kterou Poslanecká sněmovna naprostou většinou v prosinci roku 2018 schválila? Co to je? To přece určitě si myslím, že nemůžete nazývat transparentním legislativním procesem. Takže já neměním svoje stanovisko, zůstává negativní. A vaše názory v tomto směru považuji, opakuji, za pokrytecké.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu jednu omluvu. Do konce jednání Sněmovny se z pracovních důvodů omlouvá poslankyně Levová. Dále, s náhradní kartou číslo 15 hlasuje předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Zájem o závěrečné vystoupení sice měl pan senátor, ale s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ODS. Nyní tedy jenom přednostní práva, prosím vás, protože nejsme v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemám to u sebe, ale zítra to přinesu zabalené paní ministryni. Musím se velmi tvrdě ohradit proti tomu pokrytectví. Já chápu, že neznáte politické programy jiných politických stran. My máme dlouhodobě v programu dvě sazby DPH s tím, že snížená je 10 %. Takže každý návrh, který tady převádí služby z 15 do 10, je v souladu s naším politickým programem, s programem, se kterým jsme kandidovali do Poslanecké sněmovny. To nemá s pokrytectvím nic společného.

Pokrytectví je šlapat pět roků po krku živnostníkům, abych pak říkal: Jé, ti chudáci to mají těžké. To je pokrytectví! To, že my hájíme náš politický program a zájmy našich voličů, je naprosto legitimní a není to pokrytecké. Přečtěte si ten program, já vám ho zítra přinesu, zabalený, vytištěný, z roku 2017. A prosím, abyste se nám za tohleto omluvila. Můžeme mít různé názory, já to respektuji, ale to, že hájím program, s kterým jsem kandidoval do Poslanecké sněmovny, prostě není pokrytectví!

Možná, že chcete omezit právo senátorů navrhovat změny v daňových zákonech. Představte si, změny daní jsou přílepek! V daňových zákonech! A to si paní ministryně zakládá na tom, jak studovala ta práva, jak tomu právu rozumí. Kde jindy máme měnit daně, než zákony, v kterých se mění daně? Co to je za nesmysl? To bylo vaše politické rozhodnutí, že jste změnu daní strčili někam jinam. V pořádku. Já to chápu. Je to politicky docela chytré. Ale upírat právo senátorům, aby v daňových zákonech navrhovali změny daňových zákonů, a ještě říkat, že to je přílepek na konci legislativního procesu... No Senát je vždycky na konci legislativního procesu. Jestli chcete změnit Ústavu, že to nejdříve projednává Senát, a pak Sněmovna, tak to bude na začátku. My pak budeme na konci.

Sama jste říkala, jak dlouho to leželo tady. Už to tady dneska jednou zaznělo u jiné senátní vratky. Senátoři na to mají 30 dnů. Za těch 30 dnů zpracovali, zlepšili ten váš návrh, že vy ho také musíte přepsat. Ten váš návrh, který máte v EET o snížení sazby DPH u vybraných profesí a u vybraných činností, tak jak je navržený, není možný. Je legislativně chybný, protože mezitím, představte si to, se změnily daňové zákony a změnil se i zákon o DPH, a tím pádem se změnila příloha, která se týká druhé snížené sazby. Tohle všechno stihli senátoři odpracovat, napravit chyby Ministerstva financí. Ale pro paní ministryni je to pokrytectví, přílepek a nevím co všechno. Tak to prostě není. Jestli někdo mění program podle toho, co si přečte ráno a co večer. Vzpomeňme si, kdo byl proti karenční době a kdo ji pak schválil. Vzpomeňme si, kdo sliboval, že karenční doba nebude, dokud nebude eNeschopenka. Dneska mu to nevadí. A takhle bych mohl pokračovat až do 20. hodiny, aby se o tom dneska ani nehlasovalo, kdybych tady vypočítával všechny názorové obraty Andreje Babiše a jeho věrných. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o závěrečné slovo senátora Vladislava Vilímce. Než se dostavíte k pultu, k mikrofonu, tak přečtu dvě omluvy. Poslanec Přemysl Mališ od 19.15 hodin se omlouvá z rodinných důvodů a pan doktor poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá od 18.50 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Tak pane senátore, máte závěrečné slovo.

 

Senátor Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně a poslanci, vážená paní ministryně, na začátku svého úvodního expozé paní ministryně financí prohlásila, že ty pozměňovací návrhy přináší nežádoucí dopady. Neuvedla jaké. Skutečně i ta debata ukázala, že není žádných odborných argumentů proti těm pozměňovacím návrhům, které předložil Senát. Není žádných odborných argumentů.

Pokud se týká té přestřelky ohledně pokrytectví. Víte, mně to tak nevadí, když tady paní ministryně, i když bych to od ní nečekal, když tady paní ministryně nazývá postup zákonodárců Senátu pokrytectvím. Mně to vadí, když to napíše do tiskové zprávy Ministerstva financí. To mi vadí. A když jsem tady, já jsem to nazval článek, paní ministryně financí mě opravila, že to je tisková zpráva. A to mi vadí. A když jsem tady vzpomínal zvěčnělého již bývalého ministra financí Eduarda Janoty, za jeho doby by toto nemohlo vůbec nastat na Ministerstvu financí. To jsem chtěl pouze poznamenat.

Co se týká těch pozměňovacích návrhů, já jsem přesvědčen, že Senát pracoval velmi zodpovědně. Nedal tam nic, co by bylo v nějakém rozporu s tím, co připravuje vláda. Když jsem sem před, nevím, dvěma měsíci přišel obhajovat zrušení karenční doby, tak jsem věděl, že byť jsem byl pro to, aby ta karenční doba nebyla zrušená nebo aby ty kompenzace byly vyšší, tak jsem věděl, že to nemá moc velkou šanci. Když jsem dnes přicházel a čekal jsem ty čtyři hodiny nebo kolik, tak ve mně vybublával určitý střízlivý optimismus. Protože hlasovat proti něčemu, kde nejsou odborné argumenty, hlasovat proti věcem, které zlepší život daňových poplatníků v situaci živnostníků, je velmi obtížné. To je velmi obtížné, byť samozřejmě rozumím nějakým politickým hrátkám, které tady ve Sněmovně existují.

Teď je to, dámy a pánové, vážené poslankyně a poslanci, na vás. Vy rozhodnete o tom, jestli se vylepší situace drobným podnikatelům, živnostníkům a dalším poplatníkům, anebo se bude čekat roky, až se ten či onen zákon projedná, byť dobře víme, že jsou to zákony, které sotva prošly prvním čtením. Proto jsem přesvědčen, že ten můj mírný optimismus je dnes zcela namístě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý večer, a nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Já vás všechny odhlásím. Zaregistrujte se prosím svými hlasovacími kartami. Zagonguji.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, podle sněmovního tisku 206/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 206/6."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 215: přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 47. Návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Poprosím o nastavení... Ano, už to nastavené je.

 

Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 206/5.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 216: přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 158. Návrh byl přijat. (Potlesk části poslanců.) Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Nyní přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.