Pátek 15. března 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

24.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 408/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona číslo 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. O vypracování a předložení novely lesního zákona v souvislosti se současnou kalamitou v lesích bylo Ministerstvo zemědělství požádáno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, a to usnesením Poslanecké sněmovny číslo 305 ze dne 10. 7. 2018, o provedení legislativních změn k účinnému boji proti kůrovci, případně jiným kalamitám v lesích. K předložení návrhu novely lesního zákona bylo ministerstvo vyzváno také usnesením zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky číslo 45 ze dne 6. 6. 2018.

Potřeba urychlené dílčí novelizace lesního zákona vyvstává zejména v souvislosti s rozsáhlou kalamitou, která zasáhla lesy České republiky na velké části území. Zkušenosti z praxe poslední doby, poznatky orgánů státní správy lesů na všech úrovních včetně České inspekce životního prostředí a dále zájmových sdružení vlastníků lesa svědčí jednoznačně o tom, že v zájmu lesů a lesního hospodářství je nečekat na komplexnější novelu lesního zákona. S ohledem na naléhavost problému je třeba lesní zákon novelizovat dílčím způsobem a pokusit se tak odstranit ty nejpalčivější problémy, s nimiž se praxe v současné době potýká.

Předkládaná novela lesního zákona má zejména jednoznačně stanovit povinnosti odborných lesních hospodářů, jejichž činnost hradí stát včetně možnosti odejmout jim licenci v případě, kdy své povinnosti neplní. Odborní lesní hospodáři jako odborníci v denním kontaktu s lesem jako první signalizují kůrovcové ohrožení a navrhují opatření k řešení vzniklé situace. Dále má zejména zakotvit institut vedení evidence odborných lesních hospodářů včetně možnosti pověřit vedením této evidence Ústav pro hospodářskou úpravu lesů jako organizační složku státu. Dále má umožnit výjimku z pravidel pro použití reprodukčního materiálu v případě mimořádných událostí typu živelní pohromy v rozsahu velkoplošné kalamity.

Předpokládám, že předložený návrh zákona bude diskutován na odborné úrovni na zemědělském výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní by se měl slova ujmout zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Tureček, ale pokud vím, ten není přítomen, takže teď zazní návrh na změnu zpravodaje. Prosím, jestli by mohl být načten. Pan poslanec Kott bude tedy zpravodajem.

 

Poslanec Josef Kott: Nevím, jestli úplně to mohu udělat, pane místopředsedo, ale po dohodě s předsedou zemědělského výboru navrhujeme změnu zpravodaje v mé osobě. Pro prvé čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Změnu zpravodaje na vás, jestli jsem zaznamenal dobře. (Ano.) Tak v tom případě se s tím vyrovnáme hlasováním.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje, abychom mohli pokračovat. Kdo je proti?

Hlasování číslo 291. Přihlášeno je 170 poslanců a poslankyň, pro 139, proti nikdo. Zpravodaj byl změněn. Prosím, aby se tedy slova ujal zpravodaj.

 

Poslanec Josef Kott: Ještě jednou děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, milé poslankyně, vážení poslanci, pan ministr tady návrh zákona představil. Já bych si přesto dovolil vypíchnout dle mého názoru nejdůležitější záležitosti. (Poslanci silně hlučí!)

Předmětem návrhu zákona je reakce na naléhavé problémy, se kterými se lesnická praxe v současné době potýká. A vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o velmi naléhavý problém, návrh zákona byl proto předložen mimo plán Legislativní rady vlády na rok 2018. Potřeba novelizace lesního zákona vyvstává zejména v souvislosti s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším. Není slyšet. Požádal bych kolegy ve sněmovně o klid, abyste ta jednání, která se netýkají tohoto zákona, případně přesunuli mimo sál. Děkuji. Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane místopředsedo. V této souvislosti návrh zákona zavádí následující opatření:

umožňuje výjimku z pravidel pro použití reprodukčního materiálu v případě mimořádných událostí typu živelní pohromy;

stanoví povinnosti odborných lesních hospodářů, jejichž činnost hradí stát, a možnost odejmout jim licenci v případě, kdy své povinnosti neplní;

zavádí evidenci odborných lesních hospodářů a možnost pověřit vedením této evidence Ústav pro hospodářskou úpravu lesů jako organizační složku státu;

zavádí opatření obecné povahy, kterými mohou orgány státní správy lesů ukládat opatření v případě potřeby v zájmu ochrany lesa;

návrh zákona dále zpřesňuje zvláštní podmínky pro udělení licence k výkonu činnosti odborného hospodáře, konkrétně podmínku odborného lesnického vzdělávání, v návaznosti na změny v odborném školství;

v neposlední řadě návrh zákona odstraňuje terminologické rozpory a upřesňuje postupy orgánů státní správy lesů vyvolané změnami některých právních předpisů a především přijetí nového správního řádu.

Předkládaná úprava se neobejde bez určitého vlivu na státní rozpočet. Výdaje se budou týkat výhradně kapitoly Ministerstva zemědělství, ze které jsou hrazeny náklady činnosti hrazené státem dle lesního zákona. Na další veřejné rozpočty dle navrhovatele úprava nebude mít žádný vliv.

Navrhuje se, aby návrh vstoupil v účinnost prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Návrh novely zákona je předkládán v době, kdy jsou lesy na území České republiky postiženy mimořádně rozsáhlou kalamitou způsobenou zejména dlouhodobým suchem oslabujícím lesní porosty, které jsou napadeny škůdci. Je proto nutné, aby lesní zákon vytvořil předpoklady pro zvládnutí tohoto stavu a umožnil co nejefektivnější odstranění následků. K tomuto má novela zákona napomoci navrženými kroky, které jsou nezbytným předpokladem ke zvládání nastalého vlivu.

Z uvedených důvodů si vás dovoluji požádat o propuštění zákona do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Mám tady další omluvenku. Omlouvá se nám pan ministr vnitra Jan Hamáček dnes na celý den z pracovních důvodů.

nyní k tomuto bodu otevírám rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Holomčíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Znovu požádám sněmovnu o klid. Chtěl bych požádat, abyste se kdyžtak se svými jednáními, která se netýkají tohoto zákona, přesunuli do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem klubu pirátské strany. My, jak už říkal pan zpravodaj, chceme nechat propustit tento zákon do druhého čtení. Chceme ho na výborech poměrně intenzivně prodiskutovat, takže si dovolím rovnou navrhnout prodloužení lhůty pro projednávání ve výborech o třicet dnů. Takže to je rovnou.

Mám celou řadu otázek. Ty si nechám na výbor, nicméně považuji za důležité, aby tady dneska zazněly tři věci.

Za prvé, to se týká té části novely, která řeší podmínky pro odborné lesní hospodáře. Tady tu část kvitujeme. Myslíme si, že je správná. Je malinko škoda, že nepřišla o něco dřív, ale rád bych prostřednictvím takového myšlenkového pokusu poukázal na jednu svízel, kterou budu rád, když potom do detailu probereme na výboru.

Teď několik vstupních předpokladů. Když se vrátíme k té kontrole České inspekce životního prostředí, která proběhla v druhé polovině roku 2017, ona vlastně odhalila celou řadu pochybení, ať už to bylo pochybení ve smyslu porušení podmínek, které vychází z paragrafu 33 odstavce 1 lesního zákona nebo z paragrafu 11 odstavce (?) lesního zákona. Vytýkala opakované kauce, které prodlužovaly dobu, než se ty nakažené stromy dostaly z lesa, a vytýkala celou řadu dalších věcí, které by podle nové legislativy s velkou pravděpodobností vedly k odebrání licence. Když se podíváte na webové stránky společnosti Lesy České republiky, tak ti mají jednu pro celý podnik. (V sále je trvalý hluk.)

A ještě několik čísel. Lesy České republiky obhospodařují 48 procent rozlohy všech lesů u nás v majetku státu a dalších nějakých cca čtvrt milionu hektarů soukromých lesů, to také vychází z lesního zákona. A tam určitě bude potřeba si říct, co by vedlo, pokud by takováto situace nastala, k tomu, kdyby Lesy České republiky přišly o tu licenci. Kdybychom de facto polovinu lesů v České republice, že by fungovaly nebo byly vlastně v rozporu se zákonem. To je podle mě velmi velký problém, který je potřeba nějakým způsobem řešit.

Druhá věc, a to je ten hlavní důvod, proč chceme prodloužit lhůtu na projednání ve výborech, ta se týká části, kdy zákon umožňuje na omezenou dobu výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa. My se bojíme - a budeme chtít, aby tady tohle bylo nějakým způsobem dopodrobna vysvětleno - bojíme se, že teď nějakým způsobem vyřešíme problém s holinami, ale vlastně zaděláváme si na problém za deset, dvacet, třicet let. Bojíme se o tu budoucí stabilitu lesa a budeme chtít po ministerstvu, aby nám vysvětlili, jak přesně to bude v praxi probíhat.

A třetí věc. Jak jsem říkal, že si dotazy nechám na výbor, tak přece jenom položím jednu otázku nebo dvě otázky panu ministrovi a doufám, že získám pozornost pana ministra. Ano? (Hledí na pana ministra.) Dobré. Děkuji.

Chtěl bych se zeptat a bude to jediná věc, na kterou se vás tady dneska, pane ministře, zeptám, jakým způsobem plánujete financování dopadů kůrovcové kalamity. Protože tohle je věc, která neskončí s tímto volebním obdobím, ale budou se s ním potýkat i vlády v obdobích dalších. Takže tohle je důležitá věc.

A s tím souvisí jedna otázka. Od té doby, co jsem ve Sněmovně, se potýkám z různých zdrojů, od různých lidí a z různých organizací s takovou informací, že vlastně to, co se v lesích děje, někdo říká v posledních letech, někdo mluví o období od transformace státních lesů v 90. letech, je nějaká plíživá cesta k privatizaci státních lesů, potažmo lukrativních částí. Chtěl bych požádat pana ministra, zda by tady mohl říct svůj postoj k privatizaci státních lesů, zda se o tom hovoří, zda se to připravuje, případně jaký je jeho osobní názor na tuto věc. A to je všechno.

Dostal jsem zprávu, že můžu požádat o prodloužení lhůty na projednání jenom o 20 dnů, tak měním svůj požadavek na prodloužení lhůty na projednání o 20 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dovolím si podotknout, že můžete požádat o prodloužení i na 30 dní, ale musí s tím souhlasit navrhovatel. O 20 dní můžete sám. (V sále je obrovský hluk!)

 

Poslanec Radek Holomčík: V tom případě se omlouvám. Pan ministr jako navrhovatel souhlasí, tak se vracím k původnímu návrhu na prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 30 dnů. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě, do které je dále přihlášen pan poslanec Juránek. Poté se připraví pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Prvně ze všeho, pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, se připojuji k tomu, abychom tuto záležitost projednávali déle, a připojuji se k podpoře toho, abychom to projednávali o 30 dnů déle, když s tím pan ministr souhlasí. A mám k tomu i docela závažný důvod. Budu mluvit jako člověk, který se v lese pohyboval odmalička a jehož předkové v lese také pracovali.

Chtěl bych říci, že nikdo na světě nemá lepší lesní zákon, než máme my. Ty výjimky, které si vynutila momentální doba, jsou výjimky, které musíme skutečně vážit na lékárenských vahách, a samozřejmě že vznikly z provozu. Nicméně tady chci před projednáváním, a přeji si, aby bylo důkladné a probralo všechny náležitosti, které zde jsou, říci, že veškeré věci, které se dějí v lese, se dějí v delším časovém úseku, než jsme zvyklí. A tady prosím, abychom na to brali skutečně velký ohled. Protože nejkratší doba, na kterou se v lese přemýšlí, je deset let. Prosím, slyšíte to dobře, deset let. A také se na základě toho dělají desetileté lesní hospodářské plány.

Považuji za velmi důležité, abychom k tomu jako Poslanecká sněmovna s tímto pohledem přistoupili. Před nějakými pěti šesti lety mi můj otec ukazoval, jak se kácí stromy, které sázel jeho dědeček. Já bych byl velmi rád, abyste to skutečně vzali. Jako čtvrtá generace jsem viděl výsledky práce svého pradědečka, kterého jsem samozřejmě nikdy v životě neviděl. Byl bych proto velmi rád, abychom k těmto věcem takto přistupovali.

Chci říci, že tuto věc projednáváme v rámci souvislostí, které teprve povstaly, a společnost si jich ve velkém všimla, a pozdě, protože na tuto věc jsme jako lesníci upozorňovali už v době, kdy se řešila záležitost Šumavy. A mě velmi mrzí, že řešení Šumavy není dodnes hotové a že do toho mluví velké skupiny lidí, kteří s lesnictvím nemají nic společného, a tím pádem ti, kteří mohou například té Šumavě nejlépe pomoci, jsou lesníci. Velmi bych si teď přál, aby k tomu při projednávání, byť této novely, která spěchá z důvodů praktických, z důvodů hospodářských, z důvodů nakládání se stávající záležitostí, lesníci promluvit mohli. A tady prosím, aby k tomu byli, pane ministře, určitě přizváni, protože tady chci skutečně hájit tuto věc. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost!)

Chci poukázat na konkrétní příklad. A tady prosím, abychom to uvedli do souvislosti, protože se to týká navrhovaných věcí, které se například týkají reprodukčního materiálu, jestli ano, nebo ne. Prosím vás, lesníci vyřešili v téhle republice v 80. letech záležitost Krušných hor. Já jsem na to hrdý. Já jsem tam jezdil, pomáhal jsem a jsem šťastný, když se tam mohu jít podívat a zjistím, že Krušné hory znovu zezelenaly. Ale prosím vás, porovnávám to se Šumavou. Vypadaly stejně a místy hůř než Šumava. A to prosím můžete tuto záležitost najít ve všech materiálech, které existovaly. A znovu říkám, tam se použilo nestandardních metod. Metody jsou ovšem tím věkem ověřené, protože v tuto chvíli, když se pustíme například do jiného materiálu, než který je předepsán zákonem, už musíme využít toho, co bylo vyzkoušeno. Mám velkou prosbu, aby byla tato záležitost skutečně vzata v potaz a aby materiály k tomu, jakým způsobem došlo k obnově Krušných hor, byly využity k tomu, aby se co nejlepším způsobem řešila novela tohoto zákona. Protože má samozřejmě ministerstvo svoji kapacitu a může se k těmto záležitostem dostat i ve spolupráci s vysokými školami, které se lesnictvím zabývají, tak o toto velice prosím. Protože jestliže se už něco vyzkoušelo a v tuto chvíli to má nějakých třicet let zkušeností, tak o tyto zkušenosti se můžeme potom opřít při řešení situace na jednotlivých místech.

A potom chci zdůraznit ještě jednu věc. Ta záležitost musí být ve svém konkrétním provádění ještě velmi diferencovaná, protože bude velký rozdíl jednak v poškození daného prostoru, jednak v geologickém stavu, prostě v souhrnu všech těch záležitostí, které na les působí. A budu jenom velmi rád, když nám to naopak pomůže, abychom využili této situace k tomu, aby byla obnova lesa v rámci poškození směrem do budoucna nastavena co nejlépe. A prosím, opravdu v tomhle prosím ministerstvo, aby tam vzali v potaz zkušenosti. My lesáci jsme velmi mlčenliví, protože si vezměte, že když něco zasadíte, tak se nikdy nedočkáte výsledků na rozdíl třeba od zemědělců, kteří zjistí velice brzy, jestli to dobře dopadlo, nebo ne. My jako lesníci a lesáci máme s tímto jednu jistotu, že věci sázíme ani ne pro svoje děti, ale děláme to pro budoucí generace. Takže toto je moje prosba.

Jinak jsem rád, že se ten termín posunul o 30 dnů, a děkuji za to panu ministrovi. Ujišťuji vás, že těch deset dnů určitě v záležitosti obnovy lesa nehraje roli zápornou, ale pozitivní, abychom mohli navázat na všechny zkušenosti, které jsou v této oblasti pozitivní.

Děkuji za to, že jsme mě vyslechli. Opravdu vás prosím o jednu věc: Skutečně si nemysleme, že tato opatření mávnutím kouzelného proutku zabrání šíření kůrovce. Není tomu tak. Ale je to záležitost, která nám velmi výrazně pomůže, abychom dělali v lese konkrétní kroky. Jsem přesvědčen, že díky tomu se kroky budou uskutečňovat lesnickým směrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Děkuji panu poslanci Juránkovi. Budeme pokračovat v otevřené rozpravě vystoupením pana poslance Mariana Jurečky. Připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále přetrvává velký hluk!)

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k této novele zákona o lesích, nebo lesního zákona, jak kdo chcete. Samozřejmě jsem rád, že tato vládní novela, respektive z dílny Ministerstva zemědělství, doputovala do Poslanecké sněmovny, protože o nutnosti této novelizace jsme už mluvili ve druhé polovině roku 2017, když jsme viděli, že kalamitní situace v lesích se dramaticky zhoršuje. Přispělo k tomu nejenom to extrémně teplé, horké počasí, ale i několik vichřic, které v roce 2016, 2017 se objevily, a vlastně jsme byli svědky tady těchto dalších momentů, které zhoršují tu kalamitní situaci, i v minulém týdnu na území celé České republiky.

To, že tady tato novela v některých svých opatřeních se snaží zpřesnit některé výkladové pojmy, lépe definovat péči lesního hospodáře, řešit otázku rajonizace a podobně, to je v pořádku. Ale myslím si, že bohužel ani tato novela nás dramaticky neposune k tomu, abychom mohli opravdu více efektivně řešit celý ten problém, se kterým se dnes vlastníci lesa, potažmo i my jako občané České republiky potýkáme.

Já jenom tak trošku spíše už se smutným ohlédnutím zpátky musím se podívat na duben loňského roku, kdy tehdy pan premiér Andrej Babiš a pan ministr životního prostředí měli tiskovou konferenci na Ministerstvu zemědělství s tehdejším pane ministrem zemědělství Milkem a říkali, jak jsme my všechno do té doby dělali špatně a jak to pan premiér vezme do rukou a jak to bude aktivně řešit a co všechno dokáže v krátkém čase změnit, jak to bude akční. A když se podívám na ty výsledky, tak v roce 2015, 2016 byl objem kalamitních těžeb 2 a 4 miliony kubíků. V roce 2017 to bylo 5,4 milionu kubíku kalamitního dřeva. A v roce 2018 se pohybujeme už někde nad hranicí 10, možná i 15 milionů kubíků. Ta čísla ještě úplně přesná nejsou, ale je evidentní, že v roce 2018 se ta situace více jak zdvojnásobila, a v roce 2019 nečekáme, že to bude lepší.

To říkám jenom proto, že se chci tady ohradit vůči tehdejším výrokům pana premiéra, který říkal, jak jsme to zanedbali s panem generálním ředitelem Szórádem a tak podobně, a také proto, že se ukazuje, že vlastně ty nástroje, které máme my, abychom v krátkém čase dokázali takovýto velký rozsah změnit, zvládnout, v zásadě moc v lidských rukou a silách není, protože pokud máme tak extrémně horké a suché roky, tak prostě ta příroda v ten daný moment nad námi vyhrává, ať se nám to líbí, nebo ne.

Nicméně ty nástroje, kterými bychom mohli pomoci, ty tady další jsou. A teď tady mám trošku i otázku na pana ministra zemědělství, případně - teď paní ministryně Dostálová z MMR tady byla, teď odešla, ale i na ni, jak by mohli více pomoci odlehčit nejenom vlastníkům lesa, ale i těm, kterých se dotýká ta kalamitní situace, což jsou i města a obce.

My víme, že se tady dokončila notifikace, kterou jsem inicioval ještě za svého působení, aby v rámci této notifikace bylo umožněno to, co tady už několik let umožňujeme zemědělcům, kdy v případě krizové situace prakticky v těch suchých letech můžeme zemědělcům finančně pomoci určitou kompenzací, kterou máme notifikovanou. Teď je to notifikováno i pro oblast lesnictví. Teď je samozřejmě důležité, aby vláda dala panu ministru Tomanovi požadované 3 miliardy korun, aby tyto finanční prostředky mohly především k těm malým a středním vlastníkům doputovat, protože dneska pro ně zvládat kalamitní situaci je de facto čistá ztráta, musejí to hradit ze svých finančních prostředků. Takže bylo by dobré, kdyby také tady zaznělo, zda ty prostředky budou, kdy budou a kdy mohou dorazit přímo k těm vlastníkům lesa.

Pak je tady samozřejmě veliký problém, když už se tedy to kalamitní dřevo vytěží, když už se ten vlastník lesa pustí do zalesňování, pokud už má i sadební materiál, tak jsou tady škody zvěří. A já bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli je ambice Ministerstva zemědělství i legislativně řešit právě tu problematiku škod zvěří, protože si dokážu představit, že i k této novele by bylo možné v rámci pozměňovacích návrhů upravit i tuto záležitost, abychom udělali alespoň nějaká drobná opatření, která by mohla více eliminovat ty škody zvěří, které zvěř páchá, a právě především na těch porostech, které se obnovují. Takže to je můj další dotaz.

Pak víme, že je velkým problémem situaci zvládnout z důvodu právě i nedostatku pracovníků. V sektoru zemědělství ještě za mého působení jsme schválili mimořádný režim pro přijímání pracovníků z Ukrajiny pro zemědělství, lesnictví a potravinářství. Bohužel mám prostě pocit, že pořád se nedaří především díky nízké aktivitě resortu Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra těchto pracovníků dokázat do České republiky dostat více. Když se podívám na situaci na pracovním trhu v Polsku, tak je prostě evidentní, že polská vláda je daleko progresivnější, daleko flexibilnější v tom, aby tyto pracovníky z Ukrajiny dokázala dostat na polský pracovní trh. My to dneska zoufale potřebujeme, protože dostat lidi, kteří jsou schopni v lese tu kalamitní situaci zvládnout, a to není jenom problém Lesů České republiky a jejich dodavatelů, ale je to problém prakticky všech ostatních vlastníků lesů - obcí, měst, církví, fyzických osob - je prostě problém, že ty zákonné lhůty díky tomu, že nejsou lidi, nejsou kapacity, nemají šanci stíhat plnit.

Pak jsem měl ještě dotaz, jakým dalším způsobem by mohlo být podpořeno zvládání té situace. V minulosti jsme tady mluvili například o snížení DPH. Já jsem takovýto pozměňovací návrh podal ke sněmovnímu tisku 205, k EET, kde navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu snížit DPH na stavební řezivo, palivové dříví, dřevní pelety, tak abychom zvýšili možnost zpracování a využití kalamitního dřeva v České republice. Myslím si, že by stálo ještě za to pracovat na některých dalších věcech, které by mohly zvýšit poptávku po dřevě na domácím trhu, například třeba i změnou legislativy v oblasti stavební, tak aby obnovitelné materiály jako dřevo byly více využívány i v našem stavebnictví, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu toto téma více uchopilo a více s ním pracovalo. Stejně jako je velkým potenciálem, kdyby Ministerstvo průmyslu a obchodu - a my jsme o to žádali už před dvěma lety - změnilo podporu na spalování dřevní štěpky přechodně teď v době kalamitní, tak aby pomohlo se trhu s dřevem a s odbytem právě tohoto nekvalitního dříví, které by mohlo být takto operativně vyřešeno. A tady nevolám po tom, aby ta podpora byla dlouhodobě nějaká vyšší, ale teď v této kalamitní situaci, například v příštích dvou třech letech, kdyby Ministerstvo průmyslu a obchodu vyšlo vstříc této záležitosti, tak by to určitě celému sektoru trhu s dřevem i vlastníkům lesa výrazně pomohlo. Takže to je spíše apel na Ministerstvo průmyslu a obchodu, případně pan ministr, jestli se vyjádří, jak na to Ministerstvo průmyslu a obchodu reaguje, jestli tedy nějakou změnu v této sazbě připravuje, či nikoli.

Možná závěrem ještě jenom shrnu, když jsem občas slyšel výtky, že jsme za mého působení na resortu Ministerstva zemědělství zanedbávali sektor lesnictví, tak jenom připomenu některé věci, které se změnily z hlediska financování a pomoci vlastníkům lesa. Tak poté, co některé kraje prakticky přestaly vyplácet příspěvky na hospodaření v lesích, tak jsme si tento dotační titul vzali zpátky pod Ministerstvo zemědělství. Ročně zhruba 350 milionů korun transparentním, férovým přístupem začalo být znovu rozdělováno vlastníkům lesa bez ohledu na to, kdo ten les vlastní a jakou má právní subjektivitu. Také jsme tady před více než třemi lety v rámci tzv. zelené nafty umožnili, aby vratku spotřební daně zelené nafty čerpaly i subjekty, které pracují v lesnickém sektoru, které podnikají a dělají práce v lese. Je to zhruba objem 240 milionů korun, které tímto způsobem zůstávají v tomto sektoru. Takže jenom v těchto dvou opatřeních to bylo ročně 0,6 miliardy korun, které šly do lesnického sektoru.

Ale je evidentní, že to nestačí. Myslím si, že by stálo za to se do budoucna vůbec zamyslet, jakým způsobem přistupovat k vlastníkům lesa, kdy dneska vidíme, že jsou v situaci, kdy mít les, hospodařit v něm několik desetiletí zdaleka nemusí přinést ekonomickou návratnost. A myslím si, že by stálo za to se na to podívat i principem toho, aby stát, pokud má zájem na tom udržet tady kvalitní životní prostředí, mít tady biodiverzitu, mít tady lesy v dobré kondici, tak že by měl změnit svoji filozofii pohledu k vlastníkům lesů například i v oblasti daňových zákonů, v oblasti daně z nemovitosti, ale možná i cílenou podporou pro to, aby tito vlastníci udržovali les v co nejlepší kondici právě pro životní prostředí, ale nebyli zároveň v tak obtížné situaci, kdy ta jejich činnost může být ztrátová, aby tady stát prostě dal garanci, že mít les, mít ho v dobré kondici je zájem nejenom toho vlastníka, ale i zájem státu, a zároveň dbáme na to, aby tento vlastník, který toto dělá i pro celý široký veřejný zájem, tak aby měl jasné to, že finančně, ekonomicky ho tato činnost nebude vyčerpávat, nebude pro něj znamenat ztrátu.

Takže to je několik mých postřehů k této oblasti. Dal jsem tady i několik otázek, případně podnětů, a budu rád, když na to bude moct pan ministr, nebo případně někdo ještě z vlády - já jsem tady oslovoval Ministerstvo pro místní rozvoj proto, protože především města a obce se potýkají s opravou komunikací po kalamitních těžbách. A já jsem před více než třemi lety na Ministerstvu zemědělství zřizoval dotační titul obnova drobného kulturního dědictví na venkově, který byl později rozšířen o možnost doinvestic na polní cesty. Dnes tento dotační titul byl zúžen s argumentací, že právě například tuto problematiku má ve své gesci Ministerstvo pro místní rozvoj a že to bude realizovat. Tak já bych byl moc rád, kdyby paní ministryně Šlechtová se k tomu se svým resortem postavila čelem, aby vyhověla těm apelům, které tady ze strany měst, obcí a Ministerstva zemědělství jsou, a aby na to vyčlenili přednostně finanční prostředky. Protože není fér vůči obcím a městům, aby když na jejich území proběhne rozsáhlá kalamitní těžba, tak aby v okamžiku, kdy chtějí investovat do těchto komunikací, chtějí je opravit, tak aby byly dobře použitelné, tak aby na to neměly finanční prostředky a podporu od státu. (Upozornění od poslance Bělobrádka.) Pardon, já jsem říkal údajně paní ministryně Šlechtová - tímto se hluboce omlouvám bývalé paní ministryni Šlechtové. Tak apeluji tímto na paní ministryni Dostálovou. Děkuji za upozornění.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Nyní paní poslankyně Jana Krutáková. Připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, pane ministře, členové vlády, kolegové, kolegyně. Dovolte mi, abych se připojila ke svým dvěma předřečníkům, kteří konstatovali s radostí to, že se nám na stole tady objevila právě novela zákona o lesích. I já vítám tuto novelu, zvláště ustanovení, která se týkají a taxativně vyjmenovávají povinnosti odborných lesních hospodářů. Přesto musím říct, že právě k těmto odborným lesním hospodářům mám určité výhrady a výhrady mám i v bodech, které se týkají povinností vlastníků lesa. Proto ve druhém čtení předložím pozměňovací návrhy, které budou řešit tuto problematiku.

Jinak musím říct, že vítám také to, že nám pan ministr, že bylo umožněno prodloužení lhůty pro projednání tohoto návrhu novely lesního zákona. A jménem klubu Starostů a nezávislých vyslovuji v prvním čtení podporu tomuto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Krutákové. Nyní pan poslanec Jan Zahradník, který je přihlášen do rozpravy. Zatím jinou přihlášku nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych nejprve zmínil to, co připomněl můj předřečník pan poslanec Stanislav Juránek, na slovo vzatý lesní odborník. Mne potěšilo, že také zmínil situaci na Šumavě. Situaci lesů zvláštního určení, lesů, které jsou v národním parku a které za toto své zařazení nesou obrovskou daň. Usychají, jsou decimovány už po mnoho let kůrovcovými kalamitami a naděje na jejich obnovu je problematická. Příznivci bezzásahovosti říkají, že se lesy samy obnovují. Že tam, kde dříve stál zelený smrkový les a kde dneska stojí pouhé kůrovcové souše, vyrůstá nový les. Jiní odborníci, stejně kvalifikovaní, říkají, že ten les nebude perspektivní, že nebude mít požadovanou trvalost a odolnost, že to zase bude jenom obnovený stejný genetický materiál, který už vlastně podvakrát na Šumavě vyrostl a byl přírodními nepřáteli zdecimován.

Já vím, že tady se asi znova vracím k těm bolestivým věcem z minulého volebního období, kdy tady byl projednáván zákon o ochraně přírody, který bezzásahovost na Šumavě umožnil. Tehdy jsem se velmi snažil, aby tomu tak nebylo, ale tu zákonnou povinnost mít nadpoloviční většinu na území národních parků bezzásahovou se mi nepodařilo odvrátit. Nynější zonace, která probíhá na území Národního parku Šumava, směřuje ať tak či onak k oné nadpoloviční bezzásahovosti. Dvacet sedm procent zóna přírodní, 23,9 % zóna přírodě blízká, a přitom nejsou známy zásady péče o národní park. Takže nebude jasné, jakým způsobem bude moci se o tyto lesy starat.

Je zde i problematická otázka obnovy toho lesa, zalesňování. Podle mě samotná příroda neposkytne kvalitní nový les. A zalesňování je správou Národního parku Šumava odmítáno. A ve včerejší interpelaci na pana ministra Brabce jsem zmínil, že druhý největší vlastník - Vojenské lesy a statky - hodlá významně zalesňovat. Má připraveno 23 mil. sazenic. Z toho 15 mil. sazenic listnatých stromů. Podle mého názoru je vzorem pro ostatní státní vlastníky. Ten třetí vlastník v pořadí co do velikosti, Správa Národního parku Šumava, ovšem podle jeho vzoru postupovat nehodlá a zalesňovat v té míře, která by byla potřebná, zřejmě nebude.

To je moje připomínka k předřečníkům.

Ještě bych chtěl zmínit jednu věc. Máme zde kromě státních vlastníků také celou řadu soukromých vlastníků. Zmiňoval je pan kolega Jurečka jako lidi, kteří se starají o les a potřebují mít jistotu, že jejich péče, která je v tuto chvíli nevýnosná, nepřináší výnosy, bude státem oceněna. Chtěl bych zmínit jednu technickou věc. Orgán státní správy lesů může za mimořádných okolností přijímat opatření obecné povahy, kterými může ukládat celou řadu věcí pro nápravu té dané mimořádné situace. Někdy se může stát, že ta opatření ovšem budou uskutečněna v zájmu jiném nebo v zájmu jiného subjektu, než je samotný vlastník lesa. V tomto případě ale je potřeba mluvit o tom, kdo ponese náklady s naplněním tohoto opatření obecné povahy spojené. A tady si myslím, že je dost času na to, aby ve druhém čtení byla tahle věc ještě znovu promyšlena a případně pozměňovacím návrhem byla dána těmto soukromým vlastníkům, které zastupuje SVOL, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, jistota, že opatření nebudou proti jejich ekonomickým zájmům ještě více.

A pak ještě poslední věc bych chtěl zmínit. My jsme možná, když jsme přicházeli do Sněmovny, tak jsme viděli, jak se na Malostranském náměstí shromažďují možná stovky mladých lidí, studentů, kteří zde pořádají svoji stávku navazující na výzvu oné švédské studentky, která už spoustu měsíců nechodí v pátek do školy a namísto toho se věnuje demonstrování. Oni tedy také dneska nešli do školy, šli za školu, šli na Malostranské náměstí demonstrovat za klima, za to, abychom se více věnovali ochraně klimatu. Kolegové piráti hned přičinlivě navrhli zařazení bodu Zpráva vlády o klimatické změně. Ta byla vetována našimi kolegy. Já bych popravdě nic proti tomu neměl, abychom o tom debatovali. Dokonce podporuji to, aby případně tento bod byl zařazen na jednání Sněmovny, abychom mohli o tom tady opět debatovat. (Poslanec Faltýnek z lavice: Už je zařazen!) Už je zařazený? Výtečně! Pane předsedo, děkuji vám za vaši připomínku. Takže budu rád i v tomto bodě diskutovat. Ti žáci tam demonstrují. Teď možná někde chodí po Praze, pak se sem vrátí, budou se navzájem chválit a v projevech své názory sdělovat.

Švýcarský institut z Curychu ETH sledoval území, kde dneska je bezlesí a kde dřív les býval - a těch máme u nás také mnoho - a došel k závěru, že pokud by bylo vysazeno 1,2 bilionu stromů, a technicky možné, přírodně možné by to bylo, že by pomohlo v boji s emisemi oxidu uhlíku na dalších deset let. Absorpční kapacita stromů by pomohla v boji proti emisím CO2 - to, co je vlastně hlavním cílem těch bojovníků proti klimatické změně. Já bych možná měl tip pro ty žáky, kteří se tam věnují demonstrování, zdali by raději třeba nešli ve svém volném čase, nikoliv na úkor školní docházky a vzdělávání sebe samých, zdali by nešli pomoct tyto stromy vysazovat, a možná by tím proti změně klimatu bojovali určitě efektivněji nežli tímto demonstrováním.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Mám tady jednu faktickou poznámku a další řádnou přihlášku do rozpravu. Než ještě přijde František Vácha k faktické poznámce, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od 12.20 do 14.00 hodin pan poslanec Julius Špičák. Nyní máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych chtěl uvést na pravou míru - pan kolega Zahradník tu uvedl, že vysazováním stromů snížíme obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Ono aby to nevypadalo tak, že lesy mají tu absorpční kapacitu. Ono to tak není. Výdaj a příjem oxidu uhličitého v lese je prakticky nulový. Tam jde o to, že když se ten les vykácí, tak v té půdě jsou mikroorganismy, které zpracovávají organickou hmotu a produkují CO2. To znamená, když budete mít někde les, tak nebude absorbovat CO2, navíc z atmosféry. V tom lese máte půdu, kde jsou mikroorganismy, které tvoří CO2, a to CO2 pak zpracují ty stromy. Takže není to tak, že když vysázíte les, pomůžete tomu, že ten bude absorbovat CO2 navíc z atmosféry. Není to pravda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Martinů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den, vážení a milí kolegové, dovolte i mně krátký pohled na tu velikou tragédii, proč nám usychají lesy. Já si myslím, že důvod je pouze jeden. Chybí voda a ta voda bude stále chybět. V 70. letech v Evropě probíhal výzkum na pěti místech s cílem zjistit, kolik 80letý smrkový porost sebere za rok vody, jaké má nároky na vodu. Zjistilo se na dvou místech v Německu, na dvou v Česku a na jednom místě na Slovensku, že 80letý smrkový porost vyžaduje, aby prosperoval, za rok zhruba 600 milimetrů vody. Šest set milimetrů vody, opakuji! Teď si vezměte, kolik naprší. Víme, že průměrné srážky v naší zemi jsou 680 milimetrů vody, takže můžeme konstatovat, že zhruba na polovičce území, když normálně prší, když prší sto procent, tak naprší kolem 600 mm vody. Vloni a poslední roky prší podstatně méně.

Já si pamatuji na loňskou návštěvu se zemědělským výborem v Prostějově, kde nás naložili do letadla, a létali jsme nad Krajem Vysočinou, Telčí, Třebíčí a viděli jsme tu zkázu. Ale hlavě si pamatuji, že když jsme čekali na letadlo, tak nám vedení lesů dalo k dispozici velice pokrokového a moderního technika, který nás doprovázel, a já jsem mu položil několik otázek. A ptal jsem se ho, jak je to území vysoko, pak dále, kolik tam naprší vody, když prší, a teď poslouchejte: Když prší, a loni pršelo asi 60 %, tak v tom Kraji Vysočina naprší kolem 550-580 mm vody, to je sto procent srážek. A další otázku jsem mu položil, jestli ví, kolik ten 80letý smrkový porost vyžaduje za rok vody. A byl jsem udiven, já tu otázku pokládal ve svém životě už asi 500krát a žádný mi na ni neodpověděl. Tento technik, musel jsem se mu uklonit, ten to věděl, a neodpověděl mi 600 milimetrů, ale odpověděl mi dokonce 700 milimetrů.

A teď já se vás všech ptám, jakou to má logiku, když jsme sázeli 200 roků, v našem lesnictví jsme sázeli smrkové porosty do oblastí, kde když prší, tak naprší 550 milimetrů vody, a víme, že smrky vyžadují 600-700 milimetrů vody. Čemu se dneska můžeme divit, že ty smrky prostě tu vodu nemají a že usychají. Ke všemu sto roků tu vodu z krajiny vyháníme. Víme, že jsme zmeliorovali nejméně 1,5 milionu hektarů původně mokrých travin, tu vodu jsme drenážemi a hlubokými koryty vyhnali, zničili jsme většinu koryt původně meandrujících toků, takže tu vodu vyháníme, vyháníme a na druhé straně jsme zvýšili obrovsky intenzitu zemědělské výroby. To už nejsou produkce 20 metráků, ale 100 metráků.

Takže vody nám neustále ubývá a na to čím dál tím míň vody jsme nasadili daleko větší výrobu zemědělskou a i lesní pravděpodobně. Podle všech dostupných faktů, když se podíváme na historii našich lesů, možná nějakých 250 let nazpátek, tak dostupné informace potvrzují, že zhruba v roce 1750 jsme měli zaevidovaných milion sto tisíc hektarů lesa v katastrálních knihách. Pak přišla vláda Marie Terezie, která to velice podporovala. Na konci 19. století už to bylo milion devět set tisíc hektarů lesa a v současné době v katastrálních knihách, oficiální lesní pozemky, máme dva miliony sedm set tisíc hektarů lesa, ale pozor, podle posledních zjištění nám ještě od 50. let po skončení 2. světové války dalších asi 418 tisíc hektarů lesa narostlo buď svévolně, nebo načerno na nelesních kulturách. Takže my dneska můžeme konstatovat, že máme víc než tři miliony hektarů lesa, to je čtyřicetiprocentní zalesněnost naší země, a podle všech dostupných informací jsme zvýšili i objem - nejenom plochu, ale i objem - lesní hmoty na miliardu kubíků, což samozřejmě všechno je o vodě. A teď si vezměte k tomu to zemědělství.

A znova ještě jednou budu opakovat. Na další návštěvě zemědělského výboru vloni na Ruzyni jsem se zajímal u těch vědců o konkrétní výsledky a znova musím zopakovat, že mě zaujaly dva poznatky, a to vysychání krajiny kvůli hluboké orbě z důvodu, že vlastně vyhodíme poslední zbytky vlády nahoru a během chvilky je máme ve výparu. A pak ten vědec, když jsem mu položil otázku, tomu vědcovi, že mě to trápí mnoho roků a že mám v hlavě zmatek, že nás učili celé generace, že lesy zadržují vodu, a dneska vidíme tu národní tragédii, že lesy schnou. On mě nenechal ani domluvit a šel na mě protiotázkou, jestli vím, kolik vody z toho, co napadne ze 100 % jakoby ve formě deště a sněhu, což je asi 98 % vody, kterou máme jako Česká republika, kolik vody nepropadne korunami stromů. Já jsem se úplně zastyděl. Já jsem takovou otázkou nikdy neslyšel ani ve škole, ani v televizních debatách, ani v odborných debatách, tak jsem začal vymýšlet, kolik mu odpovím. On mě to nenechal domyslet a odpověděl mně, že je to až 40 a více procent. Tak když se podíváme a vypočítáme naše území, vezmeme plochu České republiky a vezmeme průměrné srážky v republice 680 milimetrů za rok, tak zjistíme, že když prší 100 procent, tak v České republice napadne 55 mld. kubíků vody. Padesát pět miliard kubíků vody, to je asi tisíc Vírských nádrží. To je voda, kterou máme za celý rok a se kterou musíme vydržet pro všechny účely, to znamená pro zemědělskou výrobu, pro domácnosti, pro lesy apod.

A kdybychom vzali za fakt tohoto vědce, který tvrdí, že 40 a více procent vody nedopadne vůbec na zem korunami stromů, a vezmeme k tomu fakt, že máme 71 % zemědělské půdy zoráno a tam pěstujeme intenzivní produkcí, to je klas vedle klasu, tak že něco podobného se odehrává i na zemědělské půdě, tak můžeme konstatovat, že možná 40-50 % vody z těch 50 mld. kubíků nedopadne na zem. Ta je během pár hodin znova ve výparu a proudění vzduchu nám ji z velké části odnese mimo naše území a pravděpodobně spadne v jiné končině světa. A těch 50 % vody, těch 25 miliard, pokud prší a dopadne na zem, tak všechno je tak žíznivé, ty lesy, zemědělské plodiny apod., všude je to tak žíznivé, že ta voda okamžitě je absorbována tou vegetací, takže my dneska neobnovujeme spodní vody. I když byla zima velice bohatá na sníh, měli jsme velikou radost, co máme sněhu, tak dneska bohužel jsou zprávy, že v 70 % pramenů spodních vod jsme vodu nedoplnili a že nadále máme stovky obcí, kam se dováží voda cisternami. Podle neoficiálních zpráv jsme na konci loňského roku měli asi 1 500 obcí ze 6 500, kam jsme dováželi vodu, protože místní vrty byly bez vody. Tak vlastně vidíme, že se děje něco špatně, že v podstatě skutečně ty nároky na vodu ve spojitosti s tím, že jsme tu vodu sto roků vyháněli z krajiny, že nás to dohnalo a že sklízíme ovoce naší činnosti, naší práce.

A opakuji, já jsem obyčejný člověk, nehraji si na nic, jsem dokonce i stydlivý člověk, nerad tady vystupuji, ale tvrdím, že největší problém České republiky, daleko největší problém České republiky je voda, že voda v podstatě není, voda nebude. A já se bojím, aby naše děti měly vůbec vodu. Já to považuji za daleko největší problém a všechny vás moc prosím, abychom se tímto problémem zabývali.

A chtěl bych vyzvat ministry, chtěl bych vyzvat vládu, aby udělala jednoduchou bilanci, nebo to nazvěte, jak chcete, abychom vzali prostě kus papíru a spočítali ty odběry vody těmi jednotlivými sektory. Já myslím, že to není žádný těžký výpočet. Víme, kolik ty lesy vypijou. Víme, kolik zemědělství má nároky na vodu. Víme, kolik naše domácnosti seberou vody. Často slýchávám a často o tom i mluvím, že se plýtvá s vodou. Pochopitelně se s vodou plýtvá. Nicméně pár čísel prosím vás.

Spotřeba vody na den a na osobu v České republice je 88 litrů. V Německu, Rakousku 150, Spojené státy dokonce ještě dvakrát víc - 300 litrů. 88 litrů na osobu a na den je zhruba 400 milionů kubíků za rok, které vezmou naše domácnosti. Já netvrdím, že to není málo vody, nicméně je to pouze jedno procento vody, která u nás napadne. Zhruba jedno procento vody. Samozřejmě jako konzervativní člověk jsem pro, abychom šetřili všude, kde můžeme. Na druhé straně když se podíváme do posledních dvou zpráv o stavu vody, mám ty zprávy, dostal jsem je tady z Ministerstva zemědělství, podepsané dokonce ještě panem Jurečkou, tak zjistíme, když se podíváme na jednotlivé roky od roku 2015, tak třeba rok 2015 byl velice suchý, 2016 se už uvádí, že byl 97 % vodnatelností, zhruba napadlo 52 milimetrů vody.

Ale co je úplně šílené, co je úplně šílené z mého pohledu, je to - já se vrátím do svých školních let. Když jsem chodil do školy, tak nás učili, že voda, která napadne a nachumelí na Českou republiku, jde na tři díly. Jeden díl jde do země, druhý do výparů, třetí díl odteče. Takhle nás to učili. Plus minus nějaký rozdíl. Nicméně když se podívám za poslední roky do oficiální zprávy Ministerstva zemědělství o stavu vody, tak jsem úplně šokován tím - a já už jsem to věděl, jako starosta Poličky jsem tady to věděl od jednoho pána, celoživotního hydrologa, který mě zhruba pět roků nazpátek upozornil, že největší problém ve vodě je, že jsme zvedli za poslední dekády, za poslední desetiletí výpar vody. Prostě výpar vody jsme zvedli z tisíce různých důvodů. A v těchto dvou zprávách Ministerstva zemědělství o stavu vody se praví, že od toho roku 2015 jsme zvedli výpar, konkrétně vezmu údaje za rok 2017, kdy napadlo asi, tam byla asi 95% vodnatelnost, tak do výparů šlo prosím vás neskutečných, skutečně neskutečných 82 %... 40 % vody, kterou máme k dispozici, šlo do výparů všemi druhy, prostě fyzikálním i tím rostlinným. 80 % vody, kterou máme k dispozici, ztrácíme výparem. To je prostě šílené.

Já se domnívám, osobně se domnívám, že samozřejmě to souvisí s těmi aspekty, s tím zemědělstvím, že jsme oteplili tu zem, tu krajinu. A dokud to nějak nedokážeme - a já nevím jak, dokud tu krajinu neochladíme, tak prostě jsme ztraceni. Když se podíváme na oficiální údaje, tuhle jsem to četl, já to čtu každý den a strašně mě to baví, já jsem spolkový rybář celoživotní, tak mě ta voda trápí ještě víc, protože nám vysychají rybníky, vysychají nám nádrže. Kde jsou ty roky, prosím vás, když jsme na konci zimy, pět, osm roků nazpátek, když naše vodárenské podniky se modlily a upouštěly stamiliony kubíků vody, abychom měli rezervu na povodně z tajícího sněhu. My dneska sedíme u stolu a obrazně se modlíme, aby nám ty nádrže natekly. Právě jsem koukal na údaje na internetu. Víte, kolik máme vody na Rozkoši dneska po tak velké zimě na sníh? 50 %. Já jsem v kraji, kde mám nejblíž k Víru a k Letovicím, Vír už dneska má asi 80 % vody, Letovice mají stále 50. Ten napájecí tok loni vyschl. To je prostě úplně alarmující. Takže ten výpar 82 % je prostě strašlivý. A pokud my tu krajinu neochladíme, tak se domnívám, že prostě v tomhletom prohrajeme.

Tuhle jsem četl zajímavé údaje, nějakou termokamerou se podívali na to, když je horký den v létě, tak jaké jsou teploty vzduchu. Tak nad vodou 26 stupňů. Nad vodní plochou je 26 stupňů. To jde. Nad lesem, který je ještě vitální, který nám ještě neuschnul a má vodu a ochlazuje krajinu, tak asi o 4 stupně víc. Nad posekaným trávníkem, nad posekaným trávníkem je to už 40 stupňů. Už 40 stupňů nad posekaným trávníkem. Vidíte, že už ta tráva nechrání tu půdu a že už to sluníčko nám tu půdu prostě ohřívá. Ale nad posekaným polem a sklizeným polem, nad asfaltovou plochou je to 50 až 60 stupňů. My se pak nemůžeme divit, že vlastně jsme tam, kde jsme. Když se podíváme, že jsme měli, že za těch sto roků jsme tolik milionů, tolik statisíců hektarů původně mokrých bažin nebo luk, když byl horký den v létě a byla tam teplota 15 stupňů, a my jsme to vysušili, zorali. Máme tam dneska intenzivní zemědělskou půdu, po pěti měsících to sklidíme, máme tam vlastně obnažené pole a máme tam pak 50, 60 stupňů, tak se nemůžeme divit, že kdysi tam bývávalo normálně 15, 16 stupňů, dneska tam je 50, 60 stupňů, tak se nemůžeme divit, že vlastně v tom souhrnu se to klima mění. My tomu říkáme klimatická změna.

A já jsem jednoduchý člověk, nemám žádné v podstatě vzdělání. Já tvrdím, že to není žádná klimatická změna, když jsme změnili krajinu. Je to naše dílo. My jsme to změnili, my jsme tu krajinu zničili. Já se za to stydím. Já jsem za to smutný. Nedělám z toho žádnou politickou ideologii. Jsem obyčejný člověk. Ale prosím vás všechny, sepnu ruce, pojďme s tím něco udělat, dokud není pozdě. Já jsem realisticky uvažující člověk, nikdy jsem z ničeho nedělal falešný kapitál a ani dělat nebudu. Ale já osobně vidím, že skutečně ta voda, ta voda je šílená, ten stav.

Podívejme se i na svět. Podívejme se Spojené státy, Kalifornie. Obilný pás Spojených států vysychá. To zemědělství tu vláhu vzalo. Podívejme se na Austrálii. V Austrálii, četl jsem to a hledal jsem ty důvody, tak jsem zjistil, že v podstatě tam dochází k obrovským závlahám. Ty závlahy byly tak šílené, že porušily tu rovnováhu ekologickou. A Austrálii se dneska vrací. Vysychala loni i Velká Británie. Vysychá v podstatě celá pevnina. Evropa. A my bohužel, my bohužel na tady to se nemůžeme vymlouvat. My bohužel máme obrovskou smůlu, že podle všech dostupných informací ČR patří mezi tři státy Evropy nejvíce ohrožené suchem z důvodu kapacity vody.

My nemáme Alpy, my nemáme ledovce, my nemáme jezera. My máme pár nádrží. Jenom pro vaši informovanost, když se podíváme na objem našich povrchových vod, když do toho zařadíme všechny toky, nádrže a rybníky, tak je to 8 miliard kubíků. Vloni z důvodu sucha to byly jenom 4 miliardy. Když se podíváme do té zprávy Ministerstva zemědělství, tak zjistíme, že dosažitelné zásoby podzemní vody je miliarda kubíků. Miliarda kubíků. A je to rok od roku menší. Když se podíváme na celkový odběr - teď pozor, abyste mě poslouchali pozorně, já jsem prve i prohlásil, že domácnosti seberou 400 milionů kubíků vody, ale vodárenské společnosti vyrobí celkem 1,4 miliardy kubíků, protože vyrábějí pro potravinářský průmysl a pro další účely. A ty domácnosti vezmou jenom 400 milionů kubíků z toho. Takže jenom chci prostě říct, že... a když se podíváme, že z té miliardy 400 milionů kubíků vody se bere polovina vody povrchové, víme dobře, že Praha 90 milionů kubíků bere ze Želivky a další polovička republiky bere z podzemních pramenů. To znamená nějakých 600, 700 milionů kubíků, a teď vidíme, že my máme pouze miliardu kubíků vody, kterou máme pod sebou, kterou můžeme využít, a bereme z toho 700 milionů kubíků pro roční výrobu pitné vody. A dneska vidíme, že i po zimě, kdy bylo hodně sněhu, tak v podstatě 70 % vrtů na to nereaguje. 70 % vrtů vůbec nereaguje na to tání sněhu, kterého bylo relativně dost, tak je to prostě k zoufání.

Takže na toto jsem chtěl upozornit. A prosím vás, já jsem tady slyšel spousta věcí. Já jsem tady slyšel spousta věcí. Hledá se viník, hledá se viník na lesích. Prosím vás, není žádný viník. Jsme všichni vinni. Neukazujme jeden na druhého. Prostě jsme takhle tu krajinu změnili. Ani o tom nedělám žádný politický boj, kdo kdy byl u moci, kdo kdy prostě dělá meliorace a regulace apod. Ale prosím vás, je to o vodě. Fakt to je o vodě. A dokud my tu krajinu nezměníme, tak prostě ta voda, ty lesy nám budou usychat. Nezachráníme je.

Tuhle jsem poslouchal pána v televizi, a já jsem si uvědomil znova tu obrovskou šíři těch aspektů, co všechno souvisí se vším. Byl tam pán, který krásně mluvil o pohraničí, to jsem si ani neuvědomil, a mluvil, že když skončila druhá světová válka a došlo k politickému rozhodnutí o odsunu Němců, 2,5 milionu Němců se odsunulo do Německa - samozřejmě to bylo správné podle mého názoru. Nicméně ti Němci tam po staletí provozovali i pastevectví. Zemědělskou pasteveckou činnost. To znamená, že na těch horách nebyly lesy. Na těch horách se pásl dobytek. A samozřejmě najednou jsme 2,5 milionu lidí odsunuli, a co s tím územím? Tak jsme tam začali masivně zalesňovat. To jsou právě ta čísla, která nám demonstrují ten obrovský nárůst těch lesů v těch staletích. (Silný hluk v sále.)

A já nemohu souhlasit - třeba se pletu, budu rád, když se budu plést. Já, když jsme seděli - tady se musím podívat na pana Faltýnka, za to děkuji, za tu návštěvu v tom Prostějově, a vedle mě seděl pan Vojáček. Velice úctyhodný muž, který má obrovský úkol s těmi lesy něco udělat. A já jsem hodinu a půl, když jsme létali a viděli jsme tu tragédii -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Já myslím, že projednáváme velmi vážnou věc. Mám tady tři další faktické připomínky. A prosím tedy, aby ten, komu bylo uděleno slovo, mohl svůj přednes opravdu říci tak, aby mu bylo rozumět. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Když jsme létali nad tou Telčí a nad tou Třebíčí a viděli jsme ty miliony a miliony suchých stromů, ty tisíce hektarů, celá ta úbočí, celé ty stráně suché jak tady ten stůl, tak jsem se pana Vojáčka ptal, jak se na to dívá a jestli to není o vodě. Zaznamenal jsem mnoho názorů, že dnes se všeobecně očekává, asi správně, že snížíme monokulturu smrků z 52 % ve prospěch listnáčů.

Prosím vás, já jsem někdy v listopadu viděl krásný odborný článek v novinách, který popisuje situaci v lužních lesích. To jsou Novomlýnské nádrže. Lužní lesy, to je 12 tisíc hektarů velká enkláva, historická, kde vždycky rostly hlavně duby. Teď, v posledních letech, stejně jako obecně v našich lesích, dochází k obrovskému dramatickému usychání dubů, listnáčů. A ten pán, který ten článek píše, a je to jistě bezesporu odborník, který tomu rozumí, tak tam píše o situaci, co se za těch sto roků změnilo. A popisuje těch sto let na té enklávě 12 tisíc hektarů lužního lesa. A píše, že před sto lety byl les rozvolněný, rostly tam duby, mezi nimi byly mezery, tam se pásl dobytek, a zase další duby. Takže relativně vody tam bylo dost. Za těch sto roků tyto lužní lesy totálně zarostly a začínají usychat. Pravděpodobně je možné, že tam opět dochází voda.

Když jsme byli na vědeckém pracovišti akademie zemědělských věd loni i letos s naším zemědělským výborem, tak si vždycky dávám pozor, abych poznal, který vědec je na úrovni vody, který vědec je na úrovni lesů, pak za nimi jdu a pokládám jim celou sérii otázek. Pamatuji se, že loni jsem pokládal vědcům na akademii věd otázku, jestli se už dnes všeobecně ví, které lesy berou více vody, jestli jehličnany, nebo listnáče. Loni mi ti vědci nebyli schopni odpovědět. Letos jsem tu otázku položil znovu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou vás přeruším, pane poslanče. Požádám sněmovnu znovu o klid! Ostatní diskuse, které se netýkají zákona o lesích, prosím do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Letos jsem tu otázku pokládal znovu a ten druhý vědec, omlouvám se, že jméno si nepamatuji, byl to velice chytrý pán, mi sám od sebe povídal, že podle jeho názoru, a to mě zaskočilo, listnáče berou v létě ještě daleko více vody než jehličnany, což je možná pravda.

Mrzí mě, že oficiálně naše vědecká elita tohle neví. Ale pak se ptám, ptám se nás všech, ptám se ministrů, vlády, jestli tedy si myslíme, že snížíme monokulturu jehličnanů, hlavně smrků, z 52 % v našich lesích na méně, ve prospěch listnáčů, a kdyby tohle měla být pravda, že listnáče berou ještě více vody a berou ji z větší hloubky, protože koření hlouběji než smrky, to asi všichni uznáme, to je dávno prozkoumané, tak se ptám, jaký to bude mít výsledek. Opravdu to bude mít tolik toužebně očekávaný výsledek?

Opět se vracím k tomu pánovi, ke generálnímu řediteli Vojáčkovi, který seděl v letadle vedle mě hodinu a půl a jsem strašně moc rád, že jsem se toho mohl zúčastnit, děkuji za tuto návštěvu. Ptal jsem se ho, jestli on si myslí, že skutečně posílením počtu listnáčů se dostaví ten kýžený výsledek. On zakroutil hlavou, že o tom pochybuje, že neví, což samozřejmě byla seriózní odpověď, a to já beru, nicméně mi odpověděl, že tak jako mají smrky své choroby, tak už dnes existuje i kůrovec bukový, tak abychom si nemysleli, že listnaté stromy jsou nějakým zázrakem, nějakým všelékem a že nás zachrání od té kalamity, která je.

Já nemám rád dlouhá vystoupení. Musím zakončit tím, že z mého pohledu, jak se na to dívám celých padesát roků života jako rybář, jako občan, jako starosta města Poličky, tak prostě opakuji, že voda je a bude největším problémem České republiky, a bojím se, že tenhle boj nemusíme vyhrát.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinů. Nyní tu máme faktické poznámky v pořadí: Jan Zahradník, Stanislav Juránek, Jiří Běhounek, Josef Kott, Jiří Kobza. Prosím, nyní faktická poznámka pana poslance Jana Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já bych jenom chtěl reagovat na to, co říkal můj kolega, přítel, profesor František Vácha. Já bych tady připomenul, že vědci z toho curyšského institutu zjistili, že v současné době jsou na zeměkouli asi 3 biliony stromů. A pracovník z toho institutu Thomas Krauter řekl listu Independent, že v těch třech bilionech stromů je nyní 400 gigatun emisí. Pokud bychom mohli vysázet přes bilion nových stromů, pohltily by tyto stromy antropogenní emise z příštích nejméně deseti let. Podle Krautera by celosvětová akce hromadného vysazování měla na ochranu životního prostředí mnohem větší vliv než stavba větrných turbín či vegetariánské diety. Říkal dále, že by se mohl zapojit každý, což je na tom podle něj skvělé, a stromy dělají celkově prostředí ve městech i v přírodě šťastnější, zlepšují kvalitu ovzduší, vody, potravin. Odkaz mohu panu kolegovi Váchovi poskytnout, aby svoji vědeckou disputaci mohl vést přímo s tímto ctěným profesorem z curyšského institutu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Stanislava Juránka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Já mám jenom jednu faktickou poznámku, a tu mám ke zpravodaji, který na začátku přečetl, prostřednictvím předsedajícího, když na začátku bylo čteno, že to nebude mít vliv na veřejné rozpočty, tak tady prosím, bude mít vliv, ale na začátku bylo přečteno, že nebude, takže bude mít vliv na veřejné rozpočty. To je jediná moje poznámka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další je faktická poznámka, pana poslance Jiřího Běhounka, který je připraven. Připraví se pan zpravodaj Josef Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, já jenom na kolegu Martinů, který mě vyprovokoval k tomuto vystoupení. Já bych byl nerad, abychom nakonec byli všichni zemědělci, lesníci, ale i stavitelé hypermarketů, ti, co dělají silnice a další tvůrci toho, co tady bylo předneseno. Hluboce se skláním před jeho znalostmi v číslech, a protože zmínil Vysočinu, tak mu chci říci, že už se tomu šest let věnujeme a cestu z toho nevíme, protože tak jako v právním názoru na jednu věc má právníků šest různých názorů, tak i v této oblasti se odborníci nemohou dohodnout.

Já jsem přesvědčen, že toto je zcela mimořádná situace. Plně podporuji Ministerstvo zemědělství v těchto krocích, protože mimořádná situace musí mít mimořádná opatření. Tento zákon je jedině krokem k tomu, abychom to posunuli dál. Já jsem přesvědčen, že máme vůli jej projednat ve výborech a velice rychle jej přijmout, protože ač je současný zákon velmi dobrý, tak jednotlivé úpravy mohou posunout další hospodaření v lesích, a tím je zachránit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Josefa Kotta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom reakci - v podstatě on už to tady shrnul pan hejtman Běhounek z Vysočiny. Skutečně ta situace není o tom, že bychom měli vyloučit lesníky a zemědělce z tvorby v krajině, protože si myslím, že tam patří a že právě oni jsou ti, kteří tam do jisté míry vytvářejí prostor pro to, abychom vodu v krajině zadrželi a abychom se postarali o to, aby vody odtékalo co nejméně pryč. Je zapotřebí si uvědomit, že my jsme vlastně střecha Evropy, že tady řeky pramení a všechny odtékají mimo Českou republiky. Vodní toky nejsou až tak silné, abychom byli schopni s nimi dále pracovat.

Oceňuji, co tady řekl pan poslanec Martinů prostřednictvím pana předsedajícího, že je to problém celé Evropy. Já si myslím, že Česká republika se k tomu staví čelem a snaží se ten problém řešit. Jak tady řekl pan Běhounek, není to otázka dvou tří let, ale je to věc, která se už řeší více než deset let.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Kottovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Kobzy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád vaším prostřednictvím zareagoval na velice fundovaný projev kolegy Martinů, protože zmínil jižní Moravu a lužní lesy, kde jsem vyrostl, a za svůj dlouhý život jsem měl možnost sledovat i vývoj krajiny, ke kterému tam došlo. Tak jsem chtěl jenom upřesnit několik faktů.

Lužní lesy v podluží stály především na pravidelných záplavách řeky Moravy. Každé jaro se vylila na dva měsíce, v údolní nivě stoupla voda o dva metry, po dvou měsících zase opadla, v lesích zůstala přirozená jezera. Fakt je, že potom tam vznikla pole, která byla zdaleka nejúrodnější v oblasti. Bohužel tento systém dostal na frak regulací řeky Moravy, která tyto sezónní záplavy vlastně odvedla pryč, a ta voda, která odtéká pryč, stále v krajině chybí. A bohužel se obávám, že jediný způsob, co můžeme teď udělat, je začít přemýšlet velmi seriózně, jak zabránit odtoku těchto přívalových vod na jaře, tak aby zůstaly v krajině, aby bylo umožněné je někde deponovat systémem poldrů, hrází a umožnit jim dlouhodobé vsakování, protože jiný zdroj vody, jak tady zaznělo, asi mít nebudeme. Teď když jsem jel do práce, tak jsem viděl, jak je upouštěna přehrada ve Vraném, která se zase chystá na jarní přívalové vody, a tak mi to připomnělo právě nutnost hledat řešení, jak tuto vodu ne upouštět, ale naopak zadržovat a umožnit jí, aby zůstala v krajině. Chybí mi v tom smyslu právě určitá korelace mezi lesním (upozornění na čas) a vodním zákonem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Návrh na vrácení ani zamítnutí nezazněl, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru. Já se omlouvám. Je zájem o závěrečná slova? Nedal jsem prostor. Je zájem, takže ještě než budeme rozhodovat, tak dáme slovo panu ministrovi.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Ještě jednou dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, já chci poděkovat v prvé řadě za tu debatu, která tady proběhla, protože si myslím, že je velmi důležité toto téma pečlivě probrat, a proto jsem říkal, že na zemědělském výboru to probereme, a proto jsem i souhlasil a doporučuji to prodloužení termínu.

Co se týká financování, vezmu to postupně. Takže bude předložena nová koncepce do konce měsíce července, protože ta stávající Dřevěná kniha končí, takže předpokládám, že tam budeme řešit financování na to další období. Takže to bude předloženo a předpokládám, že do konce července to budeme mít na stole včetně zvýšeného prodeje Lesů České republiky. To znamená, už to nebude na odvozním místě, ale už to bude třeba i na péčku atd., bude to probíhat v kombinacích, což je i změna financování.

Chci poděkovat panu poslanci Juránkovi za ten jeho fundovaný příspěvek a taky, myslím si, že reprodukční materiály, které zmiňoval, je potřeba řešit, je to záležitost lesníků. Chci ho ubezpečit, že vznikne platforma na tento nový zákon, tak abychom dostali všechny připomínky. Co se týká pana poslance Jurečky, děkuji mu za ty věci, nicméně musím říci, že je škoda, že se ty věci neřešily pět let zpátky, nebo čtyři roky zpátky. A co se týká těžby dřeva, tak ho chci ubezpečit, že právě to, že se teď těží těch 14 milionů kůrovcového dřeva, je známka toho, že to řešíme, ale těším se na tu debatu, takže si myslím, že to všechno proběhne.

Co se týká paní poslankyně Krutákové, ano, počítáme s tím, na ty odpovědi. Budeme se bavit o těch deseti letech praxe atd. Děkuji za to.

A poslední, co se týká pana Martinů. Tak já ho chci ubezpečit, že tou vodou se zabývám. Bude sem předložen zákon, vodní zákon, který ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí budeme předkládat, a myslím, že to bude dobrý prostředek na to, abychom zadržování vody a vůbec hospodaření s vodou začali řešit. Bude to předloženo ve velmi krátké době.

Takže děkuji a prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj si také přeje vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Já jenom bych chtěl uvést na správnou míru, jak tady komentoval pan kolega poslanec Juránek - já jsem hovořil o tom, že samozřejmě to bude mít dopad do státního rozpočtu, ale do kapitoly Ministerstva zemědělství. To, že jsem řekl, že ostatní rozpočty to nebude postihovat, tak samozřejmě rozpočet Ministerstva zemědělství to postihne. A v jaké výši - minimální výše tam je 40 milionů korun.

I já bych poděkoval za rozpravu a z pléna jsme se shodli na tom, že ne garančním, ale druhým výborem, který by to měl mít k projednání, by měl být výbor pro životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, a jak už jsem oznámil, tak navrhovaným garančním výborem je zemědělský výbor. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Nemá, takže můžeme přistoupit k hlasování. Mezitím jsem přivolal poslance. Je zde návrh na odhlášení. Právě jsem vás odhlásil, prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Děkuji.

 

Hlasujeme o přikázání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 292 přihlášeno 160 poslanců, pro 160 poslanců, proti nikdo. Garančním výborem bude zemědělský výbor.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázání jinému výboru. Navrhuje někdo z poslanců? Ano, pan zpravodaj a pan poslanec Kobza. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Já bych chtěl znovu potvrdit to, na čem jsme se dohodli, že by tento materiál měl projednat ještě výbor pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Pan poslanec Kobza.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Protože otázka vody a vodního hospodářství přesahuje hranice našeho státu a týká se to i sousedů v sousedních zemích, navrhuji, aby tento zákon byl přikázán výboru pro evropské záležitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Navrhuje ještě někdo další výbor, který by se měl tímto tiskem zabývat? Není tomu tak.

 

Takže budeme hlasovat nyní o přikázání výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 293 přihlášeno 162 poslanců, pro 162 poslanců. Návrh jsme přikázali k projednání výboru pro životní prostředí.

 

Další a poslední návrh na přikázání zazněl směrem k výboru pro evropské záležitosti.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 294 přihlášeno 163 poslanců, pro 149, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Tedy zemědělský výbor jako výbor garanční a výbor pro životní prostředí se budou zabývat tímto návrhem.

 

V rozpravě zazněl návrh na prodloužení lhůty o třicet dní, tedy na devadesát dní. Je to se souhlasem navrhovatele, tedy pana ministra. Takže o tomto návrhu budeme nyní také hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro prodloužení lhůty? Kdo je proti?

hlasování číslo 295 přihlášeno 163 poslanců, pro 147, proti nikdo. Lhůta byla prodloužena na devadesát dní.

 

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

Než otevřu další bod, tak připomínám, že máme na dvanáctou hodinu napevno zařazený bod číslo 5, pojistné, sociální zabezpečení, druhé čtení.

Nyní ale zahajuji projednávání bodu číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP