(15.00 hodin)
(pokračuje Holomčík)
Novela a její důvodová zpráva se zcela vyhýbá problematice odlišných systémů hospodaření na státních a nestátních lesních majetcích. Nestátní majetky často prodávají dříví ve vlastní režii a nepoužívají tak často komplexní outsourcing. Větší soukromé majetky si dokonce pěstují sazenice samy, a nemají tak důvod požadovat odchylný režim, který má umožnit použít sazenice nepůvodní provenience. Chápeme ale, že ti vlastníci menších lesů, potažmo i vlastníci těch větších lesů, u kterých došlo k velkému zasažení kůrovcovou kalamitou, tady tu potřebu mít můžou.
Novela nestanovuje ani mechanismus, jakým způsobem bude vlastník lesa prokazovat nedostatek provenienčně vhodného sadebního materiálu v regionu, v němž má být odchylný režim zaveden. Uvedu jeden příklad vztahující se na Lesy České republiky. Firma pracující pro Lesy České republiky v Moravskoslezském kraji nakupuje standardně sadební materiál vhodné provenience u producenta v Královéhradeckém kraji. V Moravskoslezském kraji dojde k vyhlášení mimořádné situace a umožnění odchylných opatření. Jakým způsobem bude prokázán nedostatek provenienčně vhodného sadebního materiálu v Moravskoslezském kraji, aby mohl být v souladu s novelou použit sadební materiál nevhodné provenience?
Na straně 7 důvodové zprávy je taktéž uvedeno: "V zóně kalamitního napadení i v nárazníkové zóně, kde by mělo být dále upuštěno od povinnosti umisťovat obranná opatření - lapače, lapáky." Není přitom již konkrétně uvedeno, o jaká obranná opatření jde. Schází definice kalamitní a nárazníkové zóny.
Další bod. Jestliže důvodová zpráva na straně 6 v komentáři k § 32 odst. 1 až 3 uvádí, že je třeba mít možnosti uložit na definovaném území opatření, jako například soustředit zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný, pak se ptám, jakým způsobem chtějí autoři novely přinutit subdodavatele obchodních partnerů Lesů České republiky, aby se svým vybavením, ale také třeba koňmi nebo motorovými pilami, jezdili do práce například o 180 kilometrů dál od regionu, v němž působí a bydlí. A připomínám, že smluvní partneři Lesů České republiky, to znamená těžební firmy, realizují značnou část těžební činnosti ve státních lesích prostřednictvím subdodavatelů.
Není tak ani jasně vysvětleno, jak bude docházet v rámci definovaného území, kterým může být například kraj či více krajů, k vynucování přemístění soukromých výrobních kapacit z jednoho majetku, například z obecních či soukromých lesů, do druhého, například na státní majetek, nebo z jednoho smluvního vztahu u lesů do druhého.
Autoři se rovněž vyhýbají vysvětlení, jak budou řešit vzniklé ekonomické újmy vlastníků těžebních a jiných kapacit, k jejichž vynucenému přesunu v rámci definovaného území má z rozhodnutí uložených opatření docházet.
Chápu časovou tíseň, v jaké se nacházíme, v jaké tady ten návrh vznikal, ale myslím si, že vzhledem k očekávatelným dopadům změny je značně problematické, že neproběhlo ani mezirezortní připomínkování, což by u vládní novely mělo být, ani posouzení dopadů regulace. A vlastně jsme nezachytili prakticky ani žádnou diskuzi s odbornou veřejností. Tu před podáním návrhu. Samozřejmě teď to nějak probíhá, ale to už je vlastně v okamžiku, kdy tady ten návrh projednáváme.
Tolik k samotnému zákonu.
Ten zákon vytváří nějaký legislativní rámec pro určitá opatření, která jsou potom blíže specifikovaná ve vyhlášce Ministerstva zemědělství v opatřeních obecné povahy. Já bych chtěl tady poděkovat panu náměstkovi Mlynářovi, který tady samozřejmě není, za to, že v podstatě splnil to, co slíbil na jednání podvýboru pro lesní hospodaření předminulý týden, kdy nám slíbil, že ještě před tím projednáváním dostaneme ten návrh opatření k dispozici, abychom se s ním seznámili. To proběhlo. Takže ještě jednou děkuji panu náměstkovi a jeho kolegům z ministerstva, kteří nám to předali.
A jelikož to opatření obecné povahy je vlastně prováděcím předpisem té změny, o které tady dneska jednáme, tak bych se rád vyjádřil i k několika věcem z té samotné vyhlášky.
Pokud má to opatření obecné povahy hned v bodu jedna za cíl umožnit ponechání stojících suchých stromů v porostech až do konce roku 2022, na podkladě jaké odborné diskuze k tomu došlo? Jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost lesních dělníků, kteří se budou později v těchto mrtvých porostech pohybovat? A jakým způsobem budou ošetřena rizika vzniku lesních požárů? Protože ty souše, to je v podstatě, jako kdybyste vedle sebe postavili velké množství obřích sirek. Stačí v podstatě málo a hrozí rizika poměrně rozsáhlých požárů. Tak je určitě potřeba se ptát, jakým způsobem jsou i tato rizika otevřena.
Ministerstvo zemědělství umožní prodloužení dvouleté zalesňovací povinnosti na pět let. Jak bude řešena ochrana lesní půdy před erozí a degradací?
A je zde ještě jeden velký otazník. Komplexní smlouvy, které soutěží Lesy České republiky, jsou na pět let. Mě by určitě zajímalo, jakým způsobem budou ošetřeny smluvní vztahy s vítězi tendrů společnosti Lesy České republiky. Opatření povede k odkladu investic státního podniku Lesy České republiky do zalesnění kalamitních holin. Nebo může k němu vést. A vlastně předpokládám, že je to částečně i jeho smyslem. Jak bude řešeno budoucí financování? Nehrozí vyvolání efektu sněhové koule, to znamená, že se ty náklady budou převalovat do budoucích let a za pět, za šest, za sedm let nám tady vznikne obří deficit, se kterým už si ten podnik nebude schopen vůbec poradit? Za stavu, kdy není možný transfer ze státního rozpočtu do státního podniku?
Další bod, a už je to poslední, slibuji, z toho opatření, které vyvolává otázky, je záměr ponechat 20 % ploch kalamitních holin bez zalesnění. Je navrhováno ponechat na kalamitních holinách po každých dvaceti metrech pětimetrový pruh bez zalesnění. Je cílem dosáhnout toho, aby 20 % ploch kalamitních holin nemuselo být vůbec zalesněno? A zase se ptám, jakou odbornou diskuzí tento nápad prošel a jak se zajistí, aby na těch vzniknuvších pruzích nedocházelo k degradaci a erozi půdy. Jaká budou ta opatření?
Otázky, které jsem položil - a ještě jednou opakuji, že byly řečnické - pro nás znamenají dvě věci. Jednak to, že se budeme muset v rámci činnosti práce jak zemědělského výboru, tak zejména podvýboru pro lesní hospodaření věnovat kontrole a monitorování toho, jak tyto změny dopadají na praxi a na reálný stav lesů. Pokud chceme tedy plnit roli toho, že parlament kontroluje vládu. A já určitě budu tyto body v budoucnu navrhovat.
Z toho vyplývá také náš postoj k této předkládané novele. My ji nepodpoříme, protože vnímáme velké riziko. A nepodpoříme ji, řekněme, z principu předběžné opatrnosti. Na druhou stranu rozhodně není naší ambicí jakkoliv bránit Ministerstvu zemědělství v tom zkusit něco s tou kalamitou udělat. Takže nebudeme mít snahu vetovat projednání podle § 90.
A poslední věc. Já se o tom ještě zmíním v dalším bodě, kde budeme navrhovat nějaké usnesení k tomuto sněmovnímu tisku. Jenom ve stručnosti řeknu. Myslím si, že pro budoucí naši kontrolní práci tady ve Sněmovně je pro nás extrémně důležité, abychom věděli, co k té situaci, která je teď, vedlo. A o tom bude to usnesení, o kterém budu hovořit v následujícím bodě. To je všechno, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Další faktickou tady zatím nemám, takže se připraví pan poslanec Marian Jurečka. Prosím vaše dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval na jednu část vystoupení svého předřečníka. A protože tady není ministr zemědělství, tak bych se zeptal paní ministryně financí, kolik se odčerpalo z našich lesů do státního rozpočtu v minulých letech. Pak říkáme - nemáme rezervy, nemáme peníze. Ale od toho se ty rezervy vytvářejí, aby v okamžiku, kdy je to potřeba, je podnik mohl zapojit. Tak mě by zajímalo, protože to nemám v hlavě, o kolik se vylepšil výsledek státního rozpočtu tím, že i Lesy České republiky odváděly do státního rozpočtu v roce 2018, 2017, 2016, 2015. Ta čtyři čísla pak určitě sečtu, abych věděl, kolik to byla celková suma za ty čtyři roky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Mariana Jurečku a připraví se pan poslanec Jan Birke. Máte slovo, pane poslanče. ***