(16.50 hodin)
(pokračuje Kněžínek)
Nebudeme to mít úplně lehké, protože jedna z věcí, na kterou členové Legislativní rady vlády, dá se říci téměř unisono, poukazovali, je, že úprava lobbingu jako takového je v podstatě právně neuchopitelná, protože se reguluje něco, co v zásadě do značné míry stojí mimo právo nebo mimo nějakou kontrolovatelnou sféru. Jsem přesto přesvědčen, že řada věcí se vyřešit dá nějakou precizací textu.
Nyní můj záměr je, abychom poměrně rychle dopracovali ten návrh v reakci na konkrétnější připomínky, kde se s nimi dalo lépe pracovat. A chtěl bych, aby v průběhu dubna, nejpozději května se ten návrh znova prohnal přes Legislativní radu vlády, s tím, že teď už nebudu žádat o přerušení, budu chtít nějaké finální stanovisko, ať už doporučující, nebo zamítavé. Zároveň předpokládám, že návrh by tím pádem posléze mohl jít na jednání vlády, a můj předpoklad je, že by mohl do Poslanecké sněmovny doputovat ještě v prvním pololetí tohoto roku.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane poslanče, je zájem o doplňující otázku? Ano. Takže poprosím vás.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Jenom bych chtěl požádat o vyjasnění toho, co se má na mysli tím, že někteří pracovníci pro vládu tvrdí, že lobbing je právně neuchopitelný, když ta legislativní úprava přece už dávno funguje v řadě států na světě. To jako v České republice ten zákon nejsme schopni připravit jako jediná země, nebo v čem je vlastně problém? Ten termín je tedy první pololetí. Dobře, tak počkáme si, asi nezbývá nic jiného než čekat na vládu.
A chtěl bych se zeptat pana ministra, jestli obecně podporuje princip takzvané stopy, auditní stopy, tak aby bylo jasné, jakým způsobem a kdo, třeba jaké zájmové skupiny ty části do zákona nebo do jiného podobného opatření prolobbovaly.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Já začnu od konce. Pokud jde o auditní stopu, nebo u legislativních návrhů taky říkáme legislativní stopu, tak tu já jednoznačně podporuji, protože by skutečně z těch dokumentů, které provázejí právní předpis v legislativním procesu, mělo být zřejmé, kdo má zájem na té které úpravě a kdo se případně zasadil o to, aby se stala součástí návrhu. A ty dokumenty by měly být veřejné. Samozřejmě tam, kde to probíhá transparentním způsobem, otevřeně, jako třeba na jednání výborů Poslanecké sněmovny, tam ta auditní stopa je zřejmá sama o sobě. Ale jde zejména o uchopení toho pravého lobbingu, to znamená toho chodbového, restauračního a dalšího jednání.
Pokud jde o povahu těch připomínek, samozřejmě my jsme schopni tu úpravu připravit. Je otázka, nakolik v těch jiných státech ta úprava je skutečně funkční. Ale podstata těch připomínek expertů na právo, profesorů, docentů spočívala v podstatě v tom, že úprava bude funkční do té doby, než se nekalý veřejný činitel s nekalým lobbistou domluví na tom, že nic nikam neohlásí, a nebude se o tom vědět. To znamená, ta úprava funguje jenom do té doby, dokud proti sobě stojí slušný veřejný činitel, který je ochoten reportovat, a v zásadě lobbista, který je ochoten také dát zrcadlovou zprávu do té právní úpravy. Za takovéto situace v zásadě můžou tak činit dobrovolně i bez právní úpravy. To je to, co zaznívalo z hlediska potřebnosti nepotřebnosti právní regulace. Já jsem na tom jednání protiargumentoval právě těmi zahraničními úpravami. Názorně inspirovala třeba úprava rakouská, ze které jsme vycházeli při přípravě toho návrhu nejvíc. A čeká nás další kolo, kde já budu ten návrh dále hájit. Cílem je dostat ho sem do Parlamentu a tady prosadit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je poslankyně Pavla Golasowská s interpelací na nepřítomnou a omluvenou paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně, v roce 2016 provedla Kancelář veřejného ochránce práv systematickou návštěvu v sanatoriu Lotos v Ostředku a zjištění ochránkyně vyhodnotila jako špatné zacházení se seniory. Ochránkyně podala trestní oznámení a obrátila se také na MPSV a krajský úřad. Šlo o soukromé zařízení, které ochránkyni nepřislíbilo nápravu, a proto se sankčně obrátila na vládu dopisem. Vláda dne 5. 4. 2017 vzala informaci od ochránkyně na vědomí. Orgány činné v trestním řízení na základě znaleckého posudku konstatovaly, že došlo k porušení zákona o sociálních službách, ale že není možné k tomuto přiřadit skutkovou podstatu trestného činu. Krajský úřad věc pak převzal, ale také uzavřel s tím, že nemá, jak ji řešit, nejsou skutkové podstaty přestupku. Výsledek jakýchkoli opatření ze strany MPSV v tomto případě není znám.
Mám dotaz, zda o tomto případu víte a jak byl tento případ ze strany MPSV řešen, aby došlo k nápravě. Jenom pro připomenutí. Poslední případy, kdy je podezření na pochybení kvality služeb v zařízeních pro seniory, si můžeme připomenout. Je to domov Domicil Olešná nebo soukromý domov Eden v Prachaticích. Byla tady mimo jiné podezření na pochybení nadbytečného podávání tlumicích léků, nedostatku kvalifikovaného personálu nebo nevhodného způsobu ošetřování ran. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno písemně na vaši interpelaci.
Další v pořadí je poslankyně Helena Langšádlová s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti České pošty a jejích služeb. Od března 2019 se zvýšily ceny za poslání balíků, avšak služby jsou méně kvalitní než u ostatních přepravců. Zákazníci si často stěžují, a má osobní zkušenost je stejná, že zaplatí za službu, kterou zkrátka vůbec nedostanou. Jedná se hlavně o problémy s doručením balíků takzvaně do ruky, kdy často zákazník nedostane lístek s informací, že je balík uložen na poště, SMS mu přijde pozdě, třeba i v den doručení, a balík často není vůbec doručen ani v náhradním termínu. Důvody jsou různé. Například že zaměstnanec pošty nestihl zásilku dovézt. To je má poslední zkušenost. Dalším problémem je také to, že Česká pošta, jak již jsem říkala, sice oznámí den doručení, ale už ne čas tak jako ostatní. Oproti ostatním přepravcům, kteří vám řeknou alespoň časový limit, kdy přijdou. Je to nepochopitelné.
Od července prý bude možné platit kartou na všech pobočkách. Tento krok je z pohledu zákazníka pozitivní. Nikde jsem se však nedozvěděla, zda bude možné platit také kartou u kurýrů, pokud vám tedy ten balíček doručí. Zvláště v obcích, kde nejsou bankomaty, je tato možnost velmi využívána.
Vážený pane ministře, ceny za služby České pošty jsou poměrně vysoké. Ze zkušenosti je zřejmé, že Česká pošta často nedokáže naplnit ani to, co si zákazníci kupují, tedy například dovézt balíček na adresu. Chtěla jsem se zeptat, jestli vůbec byste takové služby, respektive Česká pošta, měli nabízet, když nejsou naplňovány. A chtěla bych se také zeptat, jak to bude s tou platbou platební kartou, protože terminály jsou na všech poštách (upozornění na čas), a je to opravdu problém.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra. Než dojde k mikrofonu, tak přečtu omluvu. Z pracovních důvodů se omlouvá od 17 do 18 hodin poslankyně Helena Válková. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní poslankyně, nejprve k té záležitosti karet. Jak jste sama řekla, v současnosti Česká pošta umožňuje platbu na 700 klíčových poštách z celkového počtu 3 200. Od 1. 7. 2019 plánuje Česká pošta, že platby asociační kartou budou možné na všech poštách, včetně pošt Partner. Jak je to s kurýry a logistikou, to se přiznám, nemám v podkladech, takže zjistím a odpovím dodatečně. ***