(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, jak jste i vy sám mohl vidět na konferenci k představení přípravy Strategie vzdělávací politiky do roku 2030, respektive 2030+, tam jste byl, aktivně jste se zúčastnil, za což vám ještě jednou děkuji, protože jsem rád, že vzdělávání každého zajímá. Ta debata v oblasti cílů a obsahu vzdělávání velmi intenzivně probíhá. A já jsem zdůraznil na té předmětné konferenci, že jsem si plně vědom, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy skutečně vámi zmiňované ustanovení školského zákona, které mluví o Národním programu vzdělávání, za celých 15 let nenaplnilo.
V této souvislosti bych rád uvedl, že důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku, který (nesrozumitelné) předkládal, současný školský zákon, Národní program vzdělávání označovala za základní kurikulární dokument, který bude po projednání s příslušnými sociálními partnery a kraji stanovovat ministerstvo a který bude rozpracovávat cíle vzdělávání.
A teď, co se za těch 15 let událo? Na té samotné konferenci, jejíž záznam je k dispozici, a můžeme se na něj podívat a budu rád, když se na něj podívá co nejvíce lidí, tak byla potřeba vzniku Národního programu vzdělávání v podobě, jakou předpokládá školský zákon, podrobena té debatě, kdy jsem říkal, že v té podobě, ve které byla schválena, je překonán ten Národní program vzdělávání, protože už 15 let strategické dokumenty předkládáme, ty řeší cíle vzdělávání, řeší oblasti vzdělávání, a tedy i v debatě nad rámcovými vzdělávacími programy není potřeba, to byla ta moje poznámka, pokud bude kvalitně zpracována Strategie 2030+, tak de facto bude obsahovat vše, co kdysi zákonodárci v roce 2004 předpokládali po Národním programu vzdělávání. To byla ta moje poznámka.
Takže z mého pohledu - dotaz byl, jestli jsem oznámil panu premiérovi, že Národní program vzdělávání je pohřben. Tak to je interpretace novinářů. Já jsem říkal, že pokud se podaří naplnit ambici Programu 2030+, tak postrádá smysl mít Národní program vzdělávání. Mimochodem, k opuštění potřeby tvorby Národního programu vzdělávání - a to je důvod, proč to předchozí ministři neudělali - došlo v podstatě již tvorbou Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice v roce 2004. To znamená, veďme prosím tu debatu konkrétně nad cíli vzdělávání. A jak jste sám viděl, a myslím si, že se to opravdu povedlo, tak chceme všeobecnou debatu nad tím dokumentem. Ta forma je podle mne méně důležitá než ten obsah. Tolik k té úvodní odpovědi.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Lukáš Bartoň: Do jisté míry jste řekl, že vlastně Národní program vzdělávání, že jeho obsah bude v té Strategii 2030+. Já osobně nesouhlasím s tím, že Strategie 2030+ může plně nahradit Národní program vzdělávání. Nicméně je zde ještě žádost pana premiéra, aby Národní program vzdělávání byl vypracován do konce roku. V případě, že nebude, tak jaký je jeho smysl v zákoně, resp. nepřijde návrh legislativní změny? A jak jste říkal, tak jak je popsán v zákoně, jestli nebudete iniciovat změnu zákona tak, aby změnila myslím § 3, ve kterém je teď definován.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Já jsem de facto toto řekl přesně na té konferenci a rád to zopakuji i na mikrofon. Řekl jsem, že je naprosto legitimní položit si otázku, jestli než si hrát na to, že je tady nějaký dokument, který měl mít nějaká, a je dávno překonán, tak buď máme Národní program vzdělávání naplnit, tu dikci zákona, i když to bude ve Strategii 2030, nebo je namístě vést debatu nad legislativní úpravou a říct si, přiznat si, že tento typ dokumentu máme zpracovaný jinak, protože jsme se vydali cestou strategií už v roce 2004, národních plánů a cestou revizí rámcových vzdělávacích programů, resp. rámcových vzdělávacích programů, což jsou ta kurikula, která jsou jakoby implementována do té konkrétní vzdělávací praxe.
To znamená ano, buď má být vypracován Národní program vzdělávání, nebo budu iniciovat vypuštění § 3 ze zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Jelínek, který položí otázku, interpelaci na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím.
Poslanec Pavel Jelínek: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Vážený pane ministře, v rámci našeho integrovaného záchranného systému, na který můžeme být právem hrdi, se dle informací Ministerstva vnitra používá systém Tetrapol, dříve Matracom 9600. Tento systém byl vybudován v letech 1995 až 2003. Systém využívá kmitočtové pásmo cca 382 až 395 megahertzů, přesněji 392 a 394 výstupních převaděčů a direktivní kanály a 382 a 394 vstupních převaděčů.
Před 20 lety jsme vstoupili do NATO. V rámci kmitočtové tabulky NATO je pásmo 225 až 400 megahertzů vyhrazeno pro pevné i mobilní zařízení ke komunikaci vzduch-země-vzduch a pozemní komunikaci. V dokumentu FMCS NATO, který určuje vojenské využívání tohoto pásma v Evropě, je toto pásmo určeno jako frekvenční rozsah typu 1. Kromě této kolize v rámci pásma je i v tabulce frekvencí EU řečeno, že toto pásmo je určeno pro vojenské účely. Pokud by došlo k ostré kooperaci NATO na našem území, s velkou pravděpodobností by docházelo k frekvenčnímu rušení systému IZS, a to právě v krizových situacích.
V dnešní době, kdy každý mobilní telefon s technologií LTE umožňuje videohovor, by multimediální komunikace s možností přenosu dat a videa z místa zásahu přispěla ke zvýšení produktivity zásahů a záchranám životů i materiálních hodnot.
Moje otázka zní: Kdy opustí systém PEGAS integrovaného záchranného systému kolizní frekvence s NATO? A druhá otázka: Proč nedochází k využití uvolněných frekvencí DVB-T k přesunu systému PEGAS do výhodnějšího pásma pro využívání datových a videopřenosů v rámci zásahu integrovaného záchranného systému? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, na začátek bych chtěl říci, že nejsem v úplně lehké situaci, protože celá řada informací, které souvisejí se systémem PEGAS, je vedena jako informace utajované, takže nemohu je zde teď sdělovat na mikrofon. A pokud máte zájem, tak samozřejmě osobně jsem schopen vám některé věci objasnit. Ale to, co říci mohu, je to, že ano, platí, že systém PEGAS běží na frekvenci 380 až 385 megahertzů a 390 až 395 megahertzů a že toto pásmo je zapůjčeno od NATO, resp. od Ministerstva obrany. Současně vás chci ujistit, že nehrozí žádný problém do budoucna či nějaká komplikace, protože je tam shoda s Ministerstvem obrany ad a), ad b), my nejsme jediná země, kde by komunikace IZS běžela právě v tomto pásmu.
Nicméně platí také to, že chceme do budoucna řešit další vývoj v komunikaci našeho integrovaného záchranného systému a ten systém PEGAS v současné době neumožňuje jinou komunikaci než hlasovou. To znamená, z hlediska dat či videa ten systém nevyhovuje a vláda pracuje na systémovém řešení, jak umožnit kromě hlasové i datovou komunikaci, nicméně v zabezpečeném režimu. Není možné z mého pohledu, aby policie, hasiči a další komunikovali v otevřeném systému, tzn. musíme zajistit bezpečnost té komunikace a tímto směrem právě vláda pracuje.
Takže pokud se ptáte, kdy systém PEGAS opustí frekvenci NATO, systém PEGAS ji neopustí, bude vybudován jiný systém, který už bude mimo tu frekvenci, ale to je ten cíl dlouhodobý. Po nějakou dobu tady, pokud ten materiál vláda schválí, poběží nějaké přechodné řešení, tzn. prodloužení podpory toho systému PEGAS plus zabezpečené řešení datového přenosu. Máme vytipovány frekvence, ale více detailů bych když tak nechal na osobní komunikaci. ***